1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 10. března 1913.
Praha
4
article
saranni avečerní listy
předplácí set
V Praze v administracii
za měsle. . . . . . 2 K —
ta čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na městc. . . . . . 2 K 54h
na čtvrt leta . . . . 7 K asb
ve fillálkáckt
na měsío . . . . . 2 K 30a
Poštoui
na měsle.
na čtvrt lsea : . . . 9 K e0h
s dvojí zásílkou
na měnle.
na čvriot: . K
Praha
5
title
Válka na Balkáně.
Balkán
6
article
Sprostředkování velmocí otřeseno?
Sprostředkování velmocí otřeseno?
čm. Ze Sofije, 10. března. (Zvl. telegr
zpráva „Nár. L.") Odpověď velmocem nebude
dána ani zitra, protože spojenci vyjednávají
o její zostření. Budou žádat kapitulaci Odrinu
a Skadru jako předběžnou podmínku další
diskuse o mír. Na to Turci ovšem nepřistoupi
a proto dnes vyhlídky evropské mediace jsou
rovny nule. Je to prostý následek zmatené si-
tuace v Cařihradě, kde není vlády dosti silné
a rozhodné ani pro mír ani pro válku a prote
každé jednání o mír bez věcných záruk by
bylo holou ztrátou času. Spojenci — jak se m
prohlašuje — současně s odpovědí velmocem
obnoví válečné operace.
M. Z Kolína n. R., 9. března. (Zvl. telegr.
Sofijá
Turec
Cařihrad
Kolín
7
article
„N. L.“) Dle souhlasných depeší londý-
ských a berlínských nemíní spojenci ny
po pádu Janiny býti k sprostředkovací akci
velmocí příliš povolnými. Okolnost ta budi
v kruzích diplomatických značné starosti,
neboť neslibuje se od konferencí za takové-
ho stavu věcí žádný zdárný výsledek. Ne-
ústupnost Černé Hory ohledně Skadru
společný požadavek spojenců po válečné
náhradě způsobí asi, že k sprostředkováni
velmocí vůbec nedojde. V Londýně rozšířeny
jsou zprávy prý velmi spolehlivé, že spo-
jenci v nejbližší době hodlají přejiti k ener-
gické ofensivě.
Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) Porta
nemá ještě žádné úřadní iníorma-
ce o odpovědi spojeneckých bal-
kánských států na mediační návrh moc-
nosti. Zprávy, že ministerská rada se usnesla
pokračovati ve válce až do krajností, se polo-
úřadně vyvracejí; podotýká se však, že, bu-
dou-li podmínky spojeneckých balkánských
států takové, jak lze čísti v časopisech, bude
uzavření míru obtížné, zejména protože Por-
ta nemůže nikdy na se vziti placení válečné
náhrady. Dle pověstí, pocházejících z mlado-
tureckých kruhů, zdá se po dva dny, že do-
konce v otázce odstoupení územi převládá
intransigentní duch.
Řecko prý prohlásí amexi okupova-
ných území.
Čm. Ze Sofije, 10. března. (Zvl. telegr
zpráva „Nár. L.“) špatný dojem zde způso
bila zpráva, že Řecko po způsobu italském
chce vyhlásiti annexi okupovaných území
Port
Londýn
Cařihrad
Řecko
Sofijá
8
article
Z bojiště.
Z bojiště.
Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) Úřadní vá-
lečná zpráva zní: Dne 6. a 7. t. m. bombardo-
val nepřitel město Drinopol a udržoval slabou
dělovou palbu na opevnění, která ji opětova-
la. Dne 7. t. m. střílelo nepřátelské dělostře-
lectvo na obrněnce „Torghut Reis“, jenž pal-
bu opětoval a nepřátelská děla umlčel. Dne
8. t. m. dostal se nepřátelský aeroplan, jen
letěl nad Bulajrem, až do Gallipole, kde vrh
dolů pumu, jež však nezpůsobila žádné ško-
dy. V této době nedošlo na čataldžské lini
k žádným válečným operacím.
Bombardování Drinopole a další úspěch
Bulharů.
Ze Sofije, 10. března. (Zvl. telegr. zpráva
„Nár. L.“) Včera po celý den byl Odrin prudc
hombardován. Pěchota pod ochranou dělo-
střelectva bodákovým útokem zmoc-
nila se tvrze Hajlar Tarly. Ztráty byly značné
Ze Sofije, 10. března. Včera bombardová-
na Drinopol celý den. Bulhaři zmocnili se p
vražedném boji pevnosti Hajlar Tarla, př
čemž zajali 400 tureckých vojáků a 20 důstoj-
níků. Turci pokusili se dobýti pevnost zpět.
avšak Bulhaři ji obsadili a byli kryti dělo-
střelbou tak dobře, že všechna námaha Turků
byla marná. Na 200 Turků, kteří se Bulharům
chtěli vzdáti a pokusili se dostati se k bul
harské linii, zasypáno bylo tureckou střel-
bou, takže ani jeden z nich bulharského tá-
bora nedostihl.
Před kapitulací Drinopole?
Z. Z Londýna, 10. března. (Zvl. te-
legrafická zpráva „Nár. Listů“.) Z Caři-
hradu se telegrafuje: Mahmud Šefket
paša byl Šukri pašou bezdrátovým te-
legramem vyrozuměn, že nemůže Drino-
pol déle udržeti. Šukri paša se tudíž tá-
že, zdali může uvažovati o podmínkách
vzdání se pevnosti.
Torghut Reis
Bulhar
Hajlar Tarla
Turek
Šukri
Cařihrad
Drinopol
Sofijá
Hajlar Tarly
Londýn
Drina
Bulajr
carhrad
Gallipola
Turek
Mahmud Šefket paša
9
article
Po dobytí Janiny.
Z Athén, 9. března. (K. k.) Korunní prine
Konstantin vydal tento denní rozkaz: Důstoj-
níci, poddůstojníci a vojáci! Dobytí Janiny
rozmnožilo vaše slavné činy o nové skvělé vi-
tězství. Protáhli jste celou Makedonií, zničili
jste dvě nepřátelské armády a na zpečetění
svých rekovných činů dobyli jste pevnosti
která byla považována za nedobytnou. Velké
oběti, jež jste si uložili, odříkání a útrapy, kte-
ré jste snášeli s takovou vytrvalostí, závodí
s vaší odvahou. K trofejím makedonským při-
pojili jste nové. Sto děl a nová armáda s vůd-
ci, prapory a střelivem je ve vašich rukou a va-
še polní odznaky byly korunovány novou slá-
vou. Celý národ obdivuje tento nový hrdinský
čin a hrd, že velím takové armádě, vyslovuj
jí své blahopřání.
Z Athén, 9. března. (K. k.) Pojednávajíce
o vítězství řeckého vojska před Janinou velebí
listy odvahu a vytrvalost tureckých vojáků
jakož i strategické schopnosti obhájce Janiny
generála Essada paši a poukazují k tomu, že
soupeř korunního prince byl jeho druhem ve
studiích na berlínské vojenské akademii
„Hestia“ pceňuje udatnost Essada paši, ktery
Janin
Konstantin
Hestia
Atény
Makedonie
10
article
hájené místo vydal teprve, když dospěl ku
přesvědčení, že další hájení je nemožno. S jmé-
nem korunního prince zaujme také jméno
Essada paší čestné místo v dějinách.
„Nordd. Allg. Ztg.“ o situací mezinárodní.
Z Berlína, 9. března. (K. k.) „Norddeu
sche Allg. Ztg.“ píše ve své týdenní hlídce-
Pokojné urovnání bulharsko-rumunského spo-
ru jest podporováno potud, že ke sprostřed-
kování v této otázce se povolává schůze vel-
vyslanců velmoci v Petrohradě, jež se tam má
sejiti za předsednictví ruského ministra za-
hraničních záležitostí Sazonova. V albánské
otázce jde odstraňování obtíží zvolna ku pře-
du. Zhoršení nenastalo.
Pensionování dvou srbských velitelu
Z Bělehradu, 9. března. (K. k.) Úřadní lis
uveřejňuje královský ukaz, jímž se plukovníc
Paunovič a Bulič dávají na odpočinek
Jak sdělují časopisy, veleli tito štábní dů-
stojníci srbskému vojsku, stojícímu na jader
ském pobřeží.
Sazonov
Paunovič
Bulič
Berlín
Petrohrad
Bělehrad
11
article
Jednání o mír.
Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) „lkdam
se dovídá, že Hakki paša oznámil siru Edvar-
du Greyovi a stálému podtajemníkoví za-
hraničního úřadu siru Arturu Nicolsonovi přán
Turecka, odstraniti nynější nedorozumění
upevniti pouta přátelství mezi Tureckem a An-
glií. Totéž přání tlumočil vůči siru Edvardu
Greyovi několikrát také turecký velvyslanec
Tevíik paša. Při přijetí Hakkia paše králem
Jiřím učinil prý tento důležit
výroky zejména o nutnosti uza-
vřenímír u. Zprávy Hakkia paše o tom byly
včera sděleny ministerské radě.
Indická půjčka Turecku?
Z Cařihradu, 9. března. (K. k.) „Jeune
Ture“ se dovídá, že jistá indická bankaje
ochotna poskytnouti Portě nezúročitel-
nou půjčku v obnosu 10 milionů lib e
šterlinků na dobu 10 le t. Banka zřídila
by v Turecku filiálky.
Mezí řeckými a bulharskými vojiny.
Z Athén, 8. března. [Ag. d'Athénes.) Po-
věsti o domnělé srážce mezi Řeky a Bulhary
v Solunu jsou docela bezpodstatny. V Nigrite
a Caghezi došlo ovšem ke sporu pro správn
otázky a udály se srážky mezi řeckými a bul-
harskými vojáky. O těchto srážkách, které s
staly bez vědomi úřadů, bylo zahájeno vyše-
třování.
(Viz poslední zprávy.)
Grey
Nicolson
Tevíik
Jiří
tur
Řek
Bulhar
Cařihrad
Turecko
Atény
Soluna
Aga . d ' Athéne
12
article
Bitva u Bulairu.
Bitva u Bulairu.
Dimotika, 28. února 1913.
(Původní dopis „Národních Listů“ )
V druhé periodě balkánské války se až dosu
mnoho nebojovalo: několik nepatrných srážek pře
Čataldžou, výpady z Drinopole, dva desauty tu-
recké a pak bitva u Kavaku a Bulairu — to je
všechno. Za to však boj bulairský zapsal se slavn
do dějin celé této války. Svým významem, roz-
sahem a krveprolitím řadí se čestně hned za bo
a Lule Burgasu. Bulharský voják dokázal tu světu.
že jsou vylhané všechny ty zprávy o úpadku du
cha, nadšení i sebeobětavosti v bulharské armá-
dě, roztroušené po evropském tisku. Boj bulairský
svědčí o opaku. Velitel rylské divise, jež vzala
vynikající účastenství v této bitvě, prohlásil, ž
bude ve velkých rozpacích, až ho armádní velitel-
ství vyzve, aby předložil seznam vojínů, již se
boji obzvláště vyznamenali. Všichni byli junáci, je-
den jako druhý
Bitvu líčili mně sami účastníci, s nimiž jsem
se po několika dnech setkal v nemocnicích. Vy
právěli mi neuvěřitelné věci. Ostatně celá ta bitv
je podivná a téměř neuvěřitelná. Jen uvažm
Turci měli 6000 mrtvých a Bulhaří pouze asi pitl
Opakuji, neuvěřitelné! A přece se to stalo. Boj sám
byl asi takový:
Turci poraženi čtvrtého a pátého února n
březích říčky Kavaku couvli v největším spěchu
k Bulairu. Tam zastavila prchající armádu posila
spěchající z Galipoli a posádka pevnůstek v hu-
stém polokruhu za městem přetínajících polo-
ostrov. Bulhaři opatrně postupovali k Bulairu a n
dostřel města vykopali si zákopy a vyházeli náspy.
Turek
Bulhar
Drinopol
Turec
Lule Burgas
13
article
To bylo v pátek. Toho dne se nebojovalo.
V sobotu ráno (8. února) přibližili se Turci
husté mlze dosti blízko k bulharským posicím, ani
byli zpozorováni. To mohlo býti Bulharům také
dosti nebezpečné, ježto Turků byla značná pře-
sila a mimo to jejich artillerie měla lepší ponice
Turci postupovali v široké, otevřené bitevní čáře
V první linii rozestaveno bylo čtrnáct pěších pra
porů, v druhé třináct. V reservě pak, jež následo
vala asi půl kilometru pozadu, ponecháno bylo
ještě osm praporů, celkem tedy třicet pět pra
porů pěchoty. Útok její podporovati mělo dvanácí
batterií rychlopalných děl a pět horského dělo
střelectva.
Bulharské stráže spatřili nepřítele, když užs
přiblížil jen asi na půldruhého tisíce kroků. Zalá
jena byla ihned palba s obou stran. Turci stále
postupovali, kdežto Bulhaři zůstávali ještě v zá
kopech, nevydávajíce se tak ohni nepřátelakému
Turecká artillerie rovněž nemohla zákopů bulha
ských vypátrati a tak do samého poledne neměl
Bulhaři ni jediného mrtvého a jen así sedm raně
ných.
K polední přešlo levé křidlo bulharské v proti-
útok. Nepřítel byl vzdálen jen asi tři sta kroků
Bulharští vojácí vrhli se na něho s bajonety a paž-
bami. V půl hodině bylo pravé křídlo turecké při-
nuceno k ústupu. Totéž dálo se i s levým křídlem
Bulhaři však nepřítele z opatrnosti nepronásledo
vali, poněvadž se báli, že by mohli býti zaskočeni
Mimo to centr turecký dosud se statečně držel.
Bulhar
Turek
Turec
14
article
Tam bylo hlavně řadové vojsko (80., 64., 93.
pěší pluky), kdežto na křídlech postaveny byly
malossijské pluky anatolské, poměrně špatně vy-
cvičené, a pak dobrovolnické sbory kurdské, jež
neměly o vojenské disciplině ani potuchy.
Ke druhé hodině odpolední přešla již celá ar
máda bulharská v protiútok. Bojovalo se hlavně
bodáky i pažbami. Nebyl to vlastně už ani boj
nýbrž vraždění. Zatím, co zadní řady stále ještě
postupovaly ku předu, přední ochromené hrůzou
couvaly koseny bulharskými bodáky. Prchající vo-
jáci nabíhali na bodáky reservy, jež přes to, že vy-
dána byla úžasné palbě mitrauilleus i kartáčových
děl. držela se dosud na svém místě. Ale ke čtvrté
hodině zmocnila se již celé armády furecké panika
a boj bulairský rozhodnust byl ve prospěch Bulharů
Teprve večerní tma zastavila vražděni. Bulhař
nepřítele daleko nepronásledovali. Na rychlo vy-
kopány zákopy a celá armáda utábořila se na místě
na němž se až dosud nalézá. Bojiště skýtalo hrozný
pohled. Rovina bulairská poseta byla mrtvolami
jichž napočteno na 6000. Raněné si Turci odnesli
Bulhar
Turec
15
article
Ale uvážíme-li výši čísla mrtvých, pak můžeme
bezpečně řici, že bylo raněných dvakrát tolik. Bul-
harské ztráty, jak jsem se již zmínil, jsou více než
nepatrné. Nemyslím, že byla kdy ještě nějaká bitva
pří níž by byl podobný poměr ztrát na obou stra-
náchl Kořist válečná byla bohatá. Do rukou vítězu
dostal se prapor 80. pluku nizamů, z něhož, jak
jsem slyšel, vrátil se do Galipole pouze jeden dů-
stojník s osmi muži, několik děl rychlopalných
mitrailleus a veliké zásoby pušek, střeliva, stanů
i potravin. Ztráty turecké jsou proto tak obrovské
že pluky anatolské a hlavně dobrovolníci kurdšt
vrbali se s holými bodáky proti mitrailleusám
batteriím bulharským v nejkratší vzdálenosti. Jak
mi jeden dělostřelecký poddůstojník vyprávěl, pět
set kroků před batterií jeho ležela- hromada mrivol
půl druhého metru vysoká na prostoře asi osmde-
sáti čtverečných metrá. Mnoho pak bylo pobit
Turků při bodákovém útoku, kdy už se vlastně an
nebránili, nýbrž utíkali marně zastavováni reservou
Porážka bulairská nebude tak brzy zapomenuta
Turky. Tisk cařihradský ji ovšem zamičel a naopak
roztrousil zprávy, že armáda galipolská prorazila
blokádu bulbarskou a pronikla až k Malgaře. Snad
se tomu v Evropě i věřilo, neboť nebylo tu nikkoho.
kdo by turecké lži vyvrálil. Zpravodají váleční
bojiště připuštění nejsou a jedině oni mohli snadn
dokázati světu, že ne Bulhaří, nýbrž Turci jsou
stále poráženi krek za krokem a že není ani trochu
ohrožena Malgara, sídlo čtábu galipolské (čtvrté)
armády. Tu snad také Bulbaři po prvé ucitili, že se
dopustili velké chyby zakázáním přístupu váleě
ným zpravodajůní na bojišre.
Ale tak bylo usneseno a Bulhaři neradi co od-
volávají, neradi couvají. A mimo to vědí, že turecke
lzi dlouho se udežovati nemohou a že vítězstv
bulairské jim nikdo upřiti nemůžel
V. Sis.
Turek
Bulhar
Evropa
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Protičeské výtržností ve Vídní.
Z Vídně, 10. března. Včerejšího dopoled-
ne konal Svaz českých turistů vídeňských
slavnostní matinée ve zdejším cirkuse Schu-
mannově. Několik umělců z Prahy a z Brna
spolupůsobilo. Němečtí nacionálové ze soused-
ních okresů uspořádali dopoledne v blízkých
hospodách protestní schůze, ke kterým přišlo
na 1000 účastníků. Schůze byly krátké. P
nich odebrali se účastníci k cirkusu, aby zjed-
nali si vstup do něho. Před cirkusem však by-
la velká hlídka policejní pěší a jízdní. Přes to
však se zástupům německých nacionálů po-
dařilo vedrati se až ku pokladnám, kde došlo
mezi Čechy a Němci k malým srážkám. V bu-
dově samé učinila policie rozsáhlá opatření.
Němec
Vídeň
Praha
Brno
Čechy
Sch
17
article
Představení minulo úplně nerušeně. Kdyžo
polednách většina českého obecenstva opou-
štěla cirkus, němečtí nacionálové volali na ně
„Fuj, abzug“. Většina Čechů šla v průvodu po-
licie. Přes to však došlo na několika místech
k srážkám, při nichž několik osob
zraněno. Celkem asi 30. Policie nedovedla
po dlouhou dobu zjednati pořádek. Asi 30 osob
bylo zatčeno.
Z Vídně, 10. března. „Oest. Corresp.“ lič
události, jak svrchu uvedeno a uvádí: „Dlužno
konstatovati, že na německo-nacionálních de-
monstracích zúčastnily se jen „mladší živly
(dle jiné zprávy učedníci, povaleči a luza).
Císař a haličská volební reforma.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Císař přijal
včera haličského místodržitele dra. Bobr.
zyňského ve slyšení, aby vyslechl jeho
zprávu o dosavadním průběhu vyjednávání
záležitosti volební opravy do haličského zem-
ského sněmu. Mocnář vyslovil při této přileži-
tosti uspokojení nad nynějším nadějným sta-
vem vyjednávání a vzpomenul s uznáním mno-
hých námah místodržitelových, čelicích ke
zdárnému rozřešení této otázky. Současně
projevil přání, aby tyto snahy byly v brzku
korunovány definitivním výsledkem.
Čecho
Vídeň
18
article
Zranění mínistra Heinolda.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Korrespondence
Wilhelmova sděluje: Dnes dopoledne jel mi-
nistr vitra svob. pán Heinold provázen
ministeským radou drem. Viktorem Deutschem
v automobilu do Forchensteinu u Modrév
Uhrách prohlédnout si hrad Esterházyho. V
44. hod. odpoledne nastoupil ministr zpáteční
cestu. Nedaleko Modré smekl se automobil na
mokré silnici a sjel se silničního náspu. Vůz
byl silně poškozen. Ministr utrpěl, patrně stře-
pinami skla, na čele 6 cm dlouhou tržnou ránu
Ministerskému radovi a chauffeurovi nestalo
se nic. Ministr byl obvázán. Rána je lehkou
a bude vyhojena asi do týdne, Ministr příje
sem večer v automobilu.
Z Vídně, 10. března. Soukromě se sděluje
ministr vnitra svob. pán Heinold, provázer
dvorním radou drem. Viktorem Deutschem, je
automobilem do Forchensteinu v Uhrách, by
i tam prohlédl slavnou tvrz Esterhazyovu.
půl 4. hod. odpol. se vracel. Nedaleko Matters
dorfu, ještě na uherské půdě, automobil na
kluzké silnici se překotil a silně se poškodil
Baron Heinold byl zraněn, nejspíše rozbitým
sklem, do čela. Utrpěl 6 cm dlouhou ránu
Dv. r. dr. Deutsch a chauffeur nebyli zranění
Lékař dal ministru Heinoldovi provisorní ob-
kladek, potom prohlédl a obvázal mu ránu
krajský lékař v Mattersdorfu. Ministr není těž-
ce zraněn a bude vyléčen asi do týdne.
Wilhelmův
Heinold
Deutsch
Esterházy
Ministr
doktor
Baron
Vídeň
Forchenstein
Modrév Uhry
Uhry
centimetr
Dv
19
article
Vídeňský starosta nemocen.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Starosta dr
Weiskirchner onemocněl zánětem miz-
ných cév na pravé noze. Lékař mu uložil, ab-
se šetřil.
Audíence uherského mínistra osvěty.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Císař vzal dnes
o 10. h. dop. v Schönbrunnu do přísahy nově
jmenovaného uher. ministra kultu a vyučová-
ní dra. Bělu šl. Jankoviche. Při slavnostním
aktu intervenovali ministerský předseda dr
šl. Lukács a uherský nejvyšší hofmistr Tas-
silo kníže Festetics. Po přísaze přijal mnocnái
nového ministra ve zvláštním slyšení.
Velitel námořníctva ve Vídní.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Velitel ná-
mořnictva viceadmirál Haus příjel z Pešti do
Vídně.
Lukácsovo slyšení.
Z Vídně. 9. března. (K. k.) Ministersky
předseda dr. šl. Lukács byl o 10. hod. 15 min
přijat císařem ve slyšení, jež trvalo tři čtvrt.
hodiny.
Východní dráhy po uzavření míru majetken
rakouské společností.
Z Vídně, 9. března. (K. k.) Dle „Moutags
revue“ byla v posledních dnech uzavřena
smlouva, dle níž mají východní dráhy po uza-
vření míru na balkánském poloostrové přejit
v majetek rakouské společnosti
Konsorcium vídeňských bank, jež stojí v po-
předí správy těchto drah, zabezpečilo si ma-
jetek německého konsorcia, zejména Německé
banky. Cena činí 109 milionů franků, k čemu
přistupuje 30 milionů pokladních hotovostí
cenných papírů oproti celému akciovému ka-
pitálu 50 milionů.
Weiskirchner
Běla
Lukács
příjet
Lukácsův
doktor
Vídeň
Schönbrunn
Hausa
Pešť
20
article
Instalace nového bískupa v Zadru.
Ze Zadru, 9. března. (K. k.) Dnes konala
se v řecko-východním kathedrálním kostele
Zadru instalace nově jmenovaného biskupe
Brankoviče za veliké duchovní asistence.
Z říšského sněmu německého
Z Berlína, 9. března. (K. k.) Říšský sněm vy-
řídil rozpočet osad. Při debatě žádali sociálně
demokratičtí řečníci o odstranění koncesovaných
společností, které se zmocnily velkých území
nově získaném Kamerunu. Měšťanské strany
státní tajemník dr. Solf zdůraznil nutnost, aby ny-
nější smlouvy byly zachovány. Státní tajemnlk
ujistil, že osadní úřad přísně bude kontrolovati
společnosti. Sněmovna odročila se pak až do 2 .
dubna. Předseda dr. Kämpf skončil schůzi pro-
slovem, v němž vzpomněl pamětních dnů, jež se
dostaví, slavné doby před 100 lety, která národ
osvobodila a učinila schopným k velkým činům
zdůraznil, že nyní definitivně žijí Němci po
ochranou černobíločerveného praporu.
Jubilejní slavnosti Romanových.
Z Petrohradu, 9. března. [K. k.) Včerejší
ho plesu v nádherně vyzdobeném sále Zimní-
ho paláce zúčastnili se car a carevna se svou
dcerou, velkokněžnou Olgou Nikolajevnou
carevna-vdova Marie Feodorovna, všichni
velkoknížata a velkokněžny, ministerský
předseda Kokovcov s ministry, dvorni hodno-
stové a členové obou sněmoven. Carští man-
želé byli při vstupu do sálu uvítáni bouřlivým
„hurá“. Hudební kapela zahrála národní hym-
nu. Šlechtický maršálek guvernér petrohrad-
ský uvítal cara jménem šlechty a podal mu
chléb a sůl. Ples byl zahájen polonaisou, již
se zúčastnili též carští manželé, velkoknížata
a velkokněžny. Na to uchýlili se carští man-
želé do carské lože, kde přijali některé čle-
ny diplomatického sboru. Kolem půlnoci opu-
stila carská rodina plesovou dvoranu.
Brankovič
doktor
Solf
Kämpf
Němec
Romanův
Nikolajevna
Marie Feodorovna
Zadr
Berlín
Kamerun
Petrohrad
Zadr
21
article
Odevzdání maršálské hole bavorskému
princi-vladaři.
Z Mnichova, 9. března. (K. k.) Císař Vilém
odevzdal princi-vladaři bavorskému Ludvíko
vi, jenž přijal již před svým odjezdem d
Berlína ve své hodnosti jako nejvyšší velite
bavorské armády titul bavorského generálního
polního maršálka, při jeho příjezdu do Berlína
pruskou maršálskou hůl.
žádný boj v Tripolsku.
Z Říma. 9. března. (K. k.) „Agenzia Ste-
fani“ prohlašuje za úplně nepravdivý telegram
náčelníka Arabů Adila Djemala, uveřejněnýv
pařížském „Matmu“, o domnělém útoku na
Agilah, při čemž arabští vojíni vnikli prý až
na náměstí města, způsobili prý Italům četné
ztráty a ukořistili zbraně a střelivo. V Tri-
polsku nedošlo k žádnému boji, ani v Agilabu
ani nikde jinde.
Nepokoje v San Domingu.
Z N. Yorku, 8. března. (K. k.) „New York
Herald“ dostal z Puerta Platy telegram, že pre-
sident v San Domingu Nouel vzdal se úřad-
odejel do Evropy. Obyvatelstvo obává se re
voluce.
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . na s
večerní
. . . za 4h
Ve fliálkách na venkově-
ranní ctslo . . . . . .
večerni.
lnseráts
plati se hotově napřed-
Předplaceni a insorty přijime
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se těe
redakce, tiskárna a expediee
„Národnieb Listů
Rukopisy se nevraceji
Vilém
Adil Djemal
Italos
Mnichov
Berlín
Tripolsko
Řím
Tri
San Domingo
Puerto
Evropa
New York Herald
22
article
Jubilej padesátého výročí za-
ložení Uměl. besedy v Praze.
Jubilej padesátého výročí za-
ložení Uměl. besedy v Praze.
V počtu velmi hojném zavítali včera dopoledne
hodnostáři a zástupcové korporaci a spolků do
velké zasedací síně staroměstské radnice, zelení
bohatě vyzdobené, aby se zúčastnili slavnostní val-
né hromady, konané u příležitosti dovršení pade-
sátiletého irvání Umělecké besedy. Tato schůze
byla jedním odstavcem seriového programu oslav,
uspořádaných u příležitosti půlstoletého jubile
spolku, který v kulturním rozvoji národa českého
v druhé polovici minulého věku zaujímá vynika-
jící místo. Na slavnostní valné hromadě řečník na
výsost k tomuto úkolu povolaný, dlouholetý funk-
cionář Umělecké besedy, neúnavný pracovník a
muž vzácných schopností, pan vládní rada Fr.
Bílý, zemský školní inspektor, poutavým výkla-
dem rozvinul shromáždění vznik, rozvoj a celé pů-
sobení Umělecké besedy. Hlučná a dlouhotrvající
pochvala zaburácela slavnostní síní po ukončení
jeho přednášky. Shromáždění vynikajících, hosti
stalo se dále účastným jmenováním celé řady vy-
nikajících pracovníků čestnými členy Umělecké
besedy.
Do velké zasedací síně uvítáni byvše starostou
Umělecké besedy p. prof. drem. Jar. Vlčkem,
drem. Šilhanem a prof. A. B. Svojsíkem.
zavítali zejména i jediný dosud žijící člen prvního
správního výboru Umělecké besedy, člen panské
sněmovny prol. A. O. Zeithammer, ministr m. sl.
dr. Ant. ryt. Randa za Českou akademii, říšský
zemský poslanec dr. K. Kramář v zastoupení ná-
rodní strany svobodomyslné, starosta České obce
sokolské dr. J. Scheiner, ředitel konsorvatoře bud-
by vl. rada Káan z Albestu, za spolek českých
žurnalistů Josef Holeček, za spolek českých spi-
sovatelů belletristů „Máj“ Fr. Herites a J. M. Ho-
vorka, za Měšťanskou besedu pražskou dr.
profesor
doktor
Šilhan
A B
Svojsík
A O
Zeithammer
Antonín
Randa
K Kramář
J Scheiner
Holeček
Herites
Praha
Francie
panská sněmovna
23
article
Fuhrich a Ruttner, prof. dr. Zubatý za král. českou
společnost náuk, vl. rada dr. Šafránek, bývalý před-
seda Ústřední Matice školské Fr. Kneidl, virtups
Fr. Ondříček, nakladatel E. Šolc, mag. rada dr-
Malý, za tělocvičnou jednotu Sokol v Praze dr
Urban, akad. sochař Kavka, operní pěvec V.
Viktorín, ředitel gymnasia šk. rada Vařeka, presi-
dent zajišťovací banky Pollak, rada z. s. dr. Švor-
čík, za museum král. Českého dr. Volf, za „Svato-
bor“ dr. Jiří Guth. dr. hrabě Václav Kounic, v za-
stoupení rady král. hlav. města Prahy pp. námě-
stek cís. r. J. Schrötter. J. Peterka, Fr. Soukup
dr. Souček, pracsidiální rada O. Borůvka, sekre-
tář dr. Sobotka a pokladnik Groh, za městskou
radu na Král. Vinohradech komorní stravovatel
p. Fr. Zavřel, místodrž. rada Kraffer. skladatel dr
Pihert, za spolek výtvarných umělců „Mánes“ poi
Otok. Novotný a prof. Preissler, dr. Motejl za
Ústřední jednotu zpěváckých spolků, p. Kettner za
Ústřední jednotu divadelních ochotníků, záslupco-
vé Osvětového svazu, profesoři konservatoře Ji-
rásek a Trneček, okresni školní inspektor Hala-
burd, přemnozí členové všech odborů Uměleck
besedy a j.v
Fuhrich
Ruttner
profesor
doktor
zubatá
Šafránek
Kneidl
Ondříček
E Šolc
Malá
Urban
Kavka
Vařeka
Pollak
Švor
Volf
Svata
Guth
Kounic
J Schrötter
J Peterek
Soukup
Souček
O Borůvka
Sobotka
Groh
Král
Zavřel
Kraffer
Pihert
Mánes
Novotná
Preissler
Motejl
Kettner
Trneček
Hal
Francie
Praha
Sokol v Praga
spolek výtvarný umělec
vé osvětový svaz
rada z . s
24
article
Starosta Umělecké besedy p. prol. dr. Ja
Vl ček případným oslovením vřele uvítal vzácné
shromáždění k významné této schůzi, na níž s
oslavoje padesáté výročí irváni Umělecké besedv
Co bylo jeji účelem, to jesi všeobecně známým
Generace do ní přicházely a odcházely, osobnost
se střídaly, ideály se měnily, zdvihaly a klesaly-
ale v podstatě zástala Beseda toutéž: sdruženim
umělců a přátel všech její odborů. Projevuje díly
městské radě pražské a zvláště vřele vítá nejstaršl-
ho člena Besedy p. A. O. Zeithammra, který v plne
svěžesti se dočkal tohoto jubilea. (Hlučná po-
chvala.)
Slova ujal se p. vládní rada Frant. Bilý, c. k
zemský školní inspektor, který velmi poutavě vy-
ličil vznik a rozvoj Umělecké besedy. Zmíniv seo
pohnutých poměrech začátků let šedesátých, uvedl
za jakých okolnosti v roce 1863 v těchto místec
shromáždil se výkvět národa, aby provedl velký
čin. Zde zasedli Mánes, Purkyně. Štrakatý. Ulman,
Smetana, kníže Taxis. J. R. Vilímek. Zvonař. Pi-
cek, L. Procházka, Hálek, Barák. K. J. Erben.
Zeithammra
František
Bilá
Mánes
Purkyně
Ulman
Smetan
Taxis
Vilímek
L Procházka
Hálek
Barák
K J Erben
25
article
Mayer. Schulz. Wenzig. E. Špindler, Kolár ml.
Zeithammer, K. V. Zap. Jul. Grégr a četní jiní
umělci výtvarní, hudební, básníci a učenci i přá-
telé umění, z nichž jest na živu už jen 7, aby usta-
vili se v nový spolek, který měl se státi střediskem
nejvyšší inteligence české, měl pěstovati pěkné
umění vůbec, ale také podporovati domácí uměl-
ce a hlavně své členy. Spolku dali název Uměle-
cká beseda. Duševním otcem myšlenky byl Fr. Pi-
voda. Zvolené tři odbory daly se ihned chutě do
práce. Za krátko celá Praha mluvila o této nově
baště češství. Činnost začáteční zasahovala pole
dosud ladem ležící, netknutá, obracela mysl obe-
censtva ve světy nové, netušené. Aspoň stručně
naznačil pan přednášející, kterými směry jednotli-
vé odbory začaly pracovati.
Mayer
Schulz
Wenzig
E Špindler
Kolár
Zeithammer
K V Zap
Jula
Grégr
Francie
Praha
26
article
Výtvarný odbor s Josefem Manesem v čele
obrátil zřetel svůj na dějiny českého umění. Zvolil
30členný komitét, aby sbíral k nim látku. Zároven
měly se prozkoumati životopisy starších umělců
českých. Dále měly se odkrýti obecenstvu vzácné
památky staré Prahy a buditi v něm smysl a zájem
o ně. Také u kněží mělo se získati porozumění
pro staré stavitelské památky, pro umění církevníi
proto usneseno přičiniti se o zavedení archaeolegi-
ckých památek na theologické fakultě. Založila
se hned také sbírka starožitností a sbírka heral-
dická-
Obec pražská upozorněna na zpustlý stav. v
kterém trvala jedna z nejstarších církevních staveh
pražských, románská kaple sv. Kříže v nynější ulic
Karoliny Světlé. A výtvarný odbor hned také se
nabídl, že opravu svými členy provede. A když
obec svolila, dal se ihned do práce. Potřebný
tomu náklad sháněl sbírkami Opravu provedl
architekt Ulman a malíři Manes a Maixner. Jiný
záslužný čin byla záchrana Jeleního přikopu, který
měl tehdy padnouti za oběť stavební spekulaci. O-
bor energicky se ujal vzácné historické památky
a okrasy Prahy a zachránil tak i nebližší okoli
královského hradu.
Manes
Kříž
Ulman
Maixner
Praha
ulice Karolina Světlá
královský hrad
27
article
Také se usnesla U. B. uspořádati výstavu slo-
vanských mistrů, aby takto zahájen byl umělecký
styk Čechů s ostatními Slovany. Různé okolnost
oddálily provedení toho úmyslu až do r. 1870, kdy
získán obraz Matějkův Lubelské unie na vystavení.
Za to se podařilo hned r. 1873 uspořádati výstavu
slavného obrazu Lessingova: Mistr Jan Hus
Hudební odbor věnoval první péči po-
vznesení české opery. Zakročil proto u správy di-
vadelní a připojil hned také žádost, aby byly pro-
vozovány také slovanské opery. Na Žofině prove-
dena velká koncertní zábava ve prospěch pohoře-
lých města Polné. Veliké práce vyžadovaly při-
pravy na provedení Lisztova oratoria „Svatá Alžbě-
ta“, které se stalo projevem umělecké zdatnosti.
oceněným i za hranicemi. Aby pak odbor mohl pod-
nikati takové produkce, Ludevít Procházka zřídí
zvláštní smíšený sbor a sbor orkestrální, jehož vý-
cvik sám převzal a s nímž sklidil mnohou pochvalu-
Zatáhl takto i hojnější počet rodin a jednotlivců
do zájmové sféry Uměl. besedy
V týdenních schůzích hudebního odboru pro-
vozovány hudební skladby a to jak mistrů klassi-
ckých, tak i nových. Pro členy zavedeny hudební
zábavy. Uspořádán večer církevních písní starých.
Zvláště však důležitým stalo se zavedení abonent-
ních koncertů (r. 1864) podle návrhu mistra Sme-
tany a za jeho řízení. Staly se počátkem stálé insti-
tuce, která však musila znovu a znovu býti obno-
Čecho
Matějkův
Lessingův
Hus
Lisztův
Procházka
Polná
Sme
Svatá Alžba