1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v úterý 20. května 1913.
Praha
4
article
Na rannl a večerní listy
předplácí se
V Praze v admlnistracii
na měsle. . . . . . 2 K. —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měste. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K ezh
ve fllálkách
na měslo . . . . . 2 K 80
Poštons
na měsle.
na vrieta : . . . k aoh
s dvoji zásílkou
na měsla.
na vriet : . : k S
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Kdo zavinil zmar vyrovnání
česko-německého?
Nepodařilo se patrně německým obstrukč
nikům přesvědčit strádající německé učitele
a poplatnictvo, že dobře opatřili jeho zájmy
životní, když 8. května t. r. na valné schůz
německých poslanců zhurta rozbili celé vy-
rovnací dílo a zatvrdili se v úmyslu: dále ma-
říti všakou činnost sněmu království Českého
nechť z toho pojde pro zemi českou škoda
sebe zhoubnější. — Nepodařilo se pánům pa-
trně veškerým bombastem onoho křivdami
oplývajícího válečného provolán
z 10. t. m. vznítit v německém lidu očekávaný
požár bojovného furoru, jímž nám i vládě
tolik se nahrozili.
Praha
5
article
Proč by jinak ještě po uplynutí celého
týdnu shledal toho první ohňostrůjce německé
obstrukce, známý dvorní rada p. dr. Bach-
mann, nutnou potřebu, aby dlouhým člán-
kem v „Neue Freie Presse“ znovu zkusil
ospravedlnit tento hazardní čin nevlastenecké
politiky a svalovat všechnu vinu na nás če-
Svou charakteristickou methodou zavi-
losti a pověstně smělého překrucování skut-
ků pokouší se p. prof. Bachmann podezřívat
naši dobrou vůli k poctivému smíru s něme-
ckými krajany ve vlasti naší; bylo-li jí snad
na počátku zahájeného vyjednávání, nepo-
trvala dlouho, leda asi čtvrt roku; pak prý
jsme ji už ztráceli, až jsmejí nadobro pozbyli
Důkazem toho, že jsme nechtěli veškeré po-
žadavky německých obstrukčníků šmahem
přijímat, nýbrž pouze některým jsme byli
ochotni vyhovět, ale ne zadarmo, nýbrž za
vzájemné, ekvivalentní ústupky Němců na-
šim požadavkům; z těch pak nejvíce se jim
příčil a protivil náš požadavek po uskuteč-
nění rovného práva jazyka českého s něme-
ckým ve všech c. k. úřadech státních v krá-
lovství Českém. Z toho, že jsme položili tento
požadavek svůj na druhou misku váhy proti
německému požadavku na změny ve zřízení
zemském, z toho již prý Němcům bylo jasno
že bude s námi těžká dohoda, že chceme vy-
rovnání zmařit.
V tom do toho přišla krušná otázka bídy
učitelstva národního. Němci byli prý ochotn
pomoci strádajícímu učitelstvu tím způsobem,
že by bylí dovolili kratičké sněmování pouze
a výhradně za tím účelem, aby se povolilau-
prava učitelských platův a příslušná na to
úhrada finanční. Nic více; po té měla být
obstrukce znovu zahájena.
Bach
profesor
Bachmann
Němec
Neue Frei Presse
6
article
Leč na to jsme my Čechové nechtěli při-
stoupit, nýbrž žádali jsme a dovozovali, že je
nutno projednati celý rozpočet zemský a u-
pravit porouchané finance zemské. Ale to prý
by byl býval hrozný průlom do svaté bašty
německé obstrukce, tím prý jsme požadovali
na Němcích, aby se svou obstrukcí zhola ka-
pitulovali, čemuž prý se ovšem německá
hrdost musila vzepříti. „Nadarmo“ — dekla-
muje p. dr. Bachmann — „vykládali jsme če-
chům, že Němci mohou býti pro znovuzřízení
pořádku v zemském hospodářství, v zemské
správě a ve sněmu zemském pouze tehda,
když budou splněny jejich poža-
davky německé, které vzešly z to-
ho, jak česká většina zneužívala
samosprávy a sněmu ku potlačo-
vání a vykořisťování Němcův.
Čecho
Němec
doktor
Bachmann
Němcův
7
article
Žádost Němců byla zamítnuta. Na to žehrá
p. dr. Bachmann na vládu hr. Stürgkha, že nás
a zvláště konservativní velkostatkáře nepři-
měla ku povolnosti váči požadavkům něme-
ckým, nýbrž spíše německým vůdcům domlou-
vala, aby se jinsželelo strádající země české.
„Hrabě Stürgkh— žaluje dvorní rada Bach-
mann — „upozbrňoval Němce dojemnými slo-
vy na neblahé následky rostouci finanční bídy
v Čechách, Která se však dala přece od le
předvídat, nepastane-li přítrž útisku Něm-
ců v Čechách, dohánějícímu Němce v ob-
strukci. Pomáhajíce ozdraviti zemské finance.
Němci prý by pomáhali jen bankrotní většině
a prolivníkům německé menšiny. V boji mezi
Čechy a Němci v Čechách,“ končí p. dr, Bach-
mann obhajobu své německé obstrukce, „ne-
jde už dávno opřirozený nárok a prá-
vo věFšiny, nýbrž toliko o mrzký
ziska nesnesitelnou panovač-
nost. a proti té prý v německém lidu
probohzí se čím dále do let tím živelnější od-
por. . .
Kplik slov. tolik křivd.
Němec
doktor
Bachmann
Stürgkh
Bach
Čechy
Německo
Bachmann
8
article
Kdyby nám bylo scházelo na dobré vůl
ku poctivěmu vyrovnání se s německými kra-
jany, byli bychom se vůbec k němu neod-
hodlali, leč až se dříve nám stane po právu.
až se prvé nám vrátí právo našeho jazyka v
úřadech státních v zemi, které nám bylo
protizákonnou ordonancí Claryovou r. 1899
k vůli německé obstrukci násilně vzato —
leč se dříve odčiní půlstaletá křivda oktro-
jírkou volebního řádu Schmerlingova národu
našemu způsobená: ale od toho všeho jsme
z ohledu na pospolité blaho vlasti, ohrožené
tak vážně nejnesvědomitější obstrukcí něme-
ckou raději ustali a jen k tomu směřovali, aby
se dosáhlo dohody o klidném spolužití a vol-
ném rozvoji obou národů ve společné nedilné
vlasti na základě poctivě prováděné rovno-
právnosti obou jazyků zemských v životě ve-
řejném. Kde a kdy může nám p. prof. Bach-
mann dokázat, že nám šlo v zápase s Něme
o mrzký zisk a panovačnost nesnesitel-
nou. Ani tehda, když Němci nebyli po léta
na sněmu, nepodnikli jsme níčeho na úkor je-
jich práv a zájmův.
chy.
Schmerlingův
profesor
Bach
Němec
Nout
9
article
A v celých fundamentálkách nenaleznou
věty, z níž by dovedli vyvodit, že nám šlo
o potlačování Němcův a panství své nad nimi.
Nechť přečtou si tehdejší náš návrh zákona
na novou ochranu obou národností v zemi
nechť si vzpomenou, jak zpupně jím pohrdli
poněvadž prý bohudík po Sedanu žádné
ochrany své národnosti nemají od nás zapo-
třebí.
Že jsme pak byli „tak smělí“ a při vyjed-
návání se řídili správným: z ručky do ručky.
že uvolujíce se k vážným ústupkům ve zřízení
zemském, požadovali jsme navzájem splnění
svého právního nároku — toť přece spočíví
v samém ponětí každého kompromisu, kaž-
dého vyrovnání sporů národních. Ale pánové
za to jednali obmyslně a proti vší dobré vůli
ke smíru počestnému, když nechtěli ani pouhé
vyřízení rozpočtu zemského propustit z klešti
své obstrukce, nýbrž chtěli, jak výslovně do-
znali, zemi vyhladovět, aby nás přiměli k na-
prosté povolnosti, k holému podrobení se je-
jich nepřijatelným diktátům. že nás k tomu
nedonutilí, proto vyrovnání rozbili.
Němcův
Sedan
10
article
Politika vládní a politika
volné ruky.
Politika vládní a politika
volné ruky.
Naši odpůrci vykřikují do světa, že po-
slanci naší strany jsou a zůstanou vládní. Nen
tomu tak dávno, co posl. dr. Fiedler n
schůzi v Karlíně vykládal, že politika naši
strany jest na stanovisku vyčkávacím, že jest
politikou volné ruky vůči nynějšímu úřadni-
ckému kabinetu.
Měli jsme plné právo na tuto politiku o
té doby, kdy probojováno bylo v české veřej-
nosti, že nelze jíti za heslem bez českého sně-
mu žádná říšská rada, poněvadž bychom činil
svoji taktiku na říšské radě úplně závislou
na německé taktice na sněmu zemském
svazovali bychom si dobrovolně ruce a vol-
nost pohybu.
Proti kterémukoli nepřátelskému aktu
vlády dovedli poslanci strany naší i s ostatní
mi stranami nalézti vždy velmi rozhodné
prostředky, jak svědčí debaty proti Hochen-
burgriádám, a dovedlí jsme na druhé straně
posuzovati jiné projekty vládní věcně a spolu-
pracovati na tom, co uznávali jsme pro volič-
stvo za prospěšné.
Nebylo ani jediné předlohy, při které by
chom nebyli docilili značných zlepšení ve pro-
spěch obyvatelstva a nebylo za celé vlády hr
Stürgkha ani jediné předlohy v parla-
mentě, kterou bychom byli musili z důvodů
politických a národních zásadně potírati.
A pokud šlo 8 správní činnost vlády, ne-
může nikdo popříti, že poslanci naši byli stále
na stráži všech národních zájmů a vykonal
zajisté vše, čeho při rozháranosti české de-
legace protí semknuté delegaci německé docí-
liti se dá.
doktor
Fiedler
Stürgkh
Karlín
11
article
Tuto politiku volné ruky prováděli jsme
také v delegacích, kde zajisté naši delegáti
stáli na stanovisku, které bylo pro řozvoj udá-
lostí na Balkáně velmi příznivé a naprosto po-
tírali starou rakouskou politiku nepřízně vůč
balkánským státům a dle našeho názoru s vý-
sledkem jistě příznivým.
V nejistých parlamentních poměrech ra-
kouských jest jistě politika volné ruky odů-
vodněna a to tím spíše, že poměry v Polském
kole nejsou již tak jednoduché jako bývaly,a
rozpory strannické zachvátily velmi vážně
tuto pevnou organisaci parlamentní.
Jestliže se nyní přichází se změnou taktiky
a opětně směšuje se sněmovní politika s poli-
tikou na říšské radě, vydává se znova v jiné
formě heslo bez českého sněmu žádná říšská
rada, uvádí-li se za důvod vyčkávaci taktiky
dosavadní jen dohodovací jednání sněmovní
chce-li se tvrditi, že po zmaru smiřování se
strany Němců musíme nastoupiti ostrý opo-
siční postup ve Vídni, pak není to nic jiného,
než že agrární strana vrací se k heslu „bez
sněmu žádná říšská rada“, k heslu nesprávně-
mu, že vrací se k němu v době pro parlament-
ní poměry následkem polských krisí velmi ne-
vhodné, kdy dosavadní politika volné ruky
byla by zajisté výhodnější.
Němec
Balkán
Vídeň
12
article
Každý zajisté uznati musí, že pocit neji-
stoty, který vyvolává ve vládě pohled na roz-
kolísané řady Polského kola, této jedné sou-
částky vládní většiny, činí vliv Němců ve
vládě silnějším. Půjdou-li všichni Čechové do
oposice, ustanou-li od provozování politiky
volné ruky, pak posílí se jen vliv Němců na
vládu, která v nich bude miti největší oporu.
Zdali je to zdrávo pro českou politikua
to také pro politiku zemskou, to ponecháváme
klidné úvaze všech politicky myslících mužůa
myslíme, že budou musit o tom klidně a bez
vášně uvažovat poslanci čeští, až se sejdou ve
společné organisaci a budou rozhodovatio
budoucí taktice.
Němec
Čecho
13
article
Není pochybnosti, že za tohoto stavu věcí
by bylo svrchovaně nebezpečné podávati in-
terpelace, jako byla nepodaná, ale oti-
štěná interpelace agrární, o níž jsme v neděl
ve článku mluvili, je přece více než jisto.A
podávati interpelace, na které vláda může od-
pověděti tak, jak jsme vylíčili, bylo by přece
svrchovaně nepolitické. Nechť „Právo Lidu“
si říká cokoli tomu důkazu našemu, že inter-
pelace by vyvolala vládní odpověď, kterou
bychom neobdrželi jasno o situaci a naopak
řadu tvrzení, jež jsou nespornými fakty. To
nezmění nic na tom, že nelze podávati tak dů-
ležité projevy, jakým býti měla tato interpe-
lace agrární, tak ledabyle sestavená
věcně nesprávná, aby vláda mohla jed-
nak vyhýbavě odpověděti co do budoucí své
činnosti (že v mezích své působnosti zákonné
14
article
učiní vše), jednak fakty dokázati co do mi-
nulé své činnosti, že konala svou povinnost
v mezích zákona. Že jsme důkaz o ledabylosti
a věcné nesprávnosti nepodané interpelace
agrární provedli názornou formou, jak by
mohla odpověděti vláda, kdyby byli poslanci
čeští interpelaci tu podali, je věcí methody.
Doufáme však, že se z toho přece také „Právo
Lidu“ aspoň trochu o stavu věcí poučilo.
15
title
Politický přehled.
17
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 19. května 1913.
(Volební zprávy různé.)
Říkává se, že drzé čelo je lepší nežli poplužn
dvůr. Žurnalistika moravská — aspoň část její —
má takové čelo, když může klidně psáti nepravdy
a lži, kterými má klamána býti soudná veřejnost
Orgán brněnských separatistů přináší prohlášení.
že strana sociálně-demokratická nemá „žádných
kompromisů k zemským volbám“, Možná, že se
bude jezdit na slovíčku kompromí s. Ale faktum
je, že dohoda či domluva je uzavřena mezi
Tusarovým křidlem a Staňkovým křídlem agrární
strany a drem. Stránským, faktum je, že v Brně
budou lidovopokrokovi voliti přímo Hybeše, za to
nepostaví socialisté protikandidáta Votrubovi atd.
atd. Ovšem příznání se k tomu nedělalo by dobrotu
ani zde ani onde. Proto voličové musejí jíti do
voleb u vědomi „samostatného postupu
strany“. — Sociálně-demokratičtí separatisté
stavějí kandidáty také ve venkovských ob-
cích, aby prý seslabili klerikály a dali
hlasy své pak kandidátům protiklerl-
kálním. Ovšem, voličové se jim leckde poděkuji
za to, když jim snad někde způsobí užší volbu.
Strana soc.-demokratická staví ve venkovské kurii
kandidáty v okresícht krumlovském domkáře Mar-
ka (proti kler. Benkovi), třebíčském domkáře Je-
šinu (proti agrárníkům a klerikálům), jihlavskén
sekretáře Havránka (proti kandidátům agrárnímu.
klerikálnímu a lidovopokrokovému), jevíčském
domkáře Smolku (proti agrárníkoví a klerikálovi),
v okrese olomouckém ředitele hospod. Manharda
a úřadníka Navrátila (proti agrárníkovi a kleriká-
lovi, dále proti kandidátu samostatnému a živno-
stenskému), v okrese prostějovském správce hosp.
Tusarův
Staňkův
Stránský
Votruba
Benek
Havránek
Smolek
Manhard
Navrátil
Morava
Brno
Mar
18
article
Duřpeka (proti agrárníkovi a 2 samostalným), na
Litovelsku domkáře Opletala (proti oficiálnímu
samost, agrárníkovil, v hranickém obchodníka Ma-
chovce (proti agrárníkovi a klerikálovi), v okrese
val.-meziříčském pasekáře Ležáka (proti agrární-
kovi a klerikálovi), v okrese vsetínském stolaře
Šnitra (proti agrárníkovi, klerikálovi a lidovopokro-
kovému), v okrese mor-ostravském sekretáře Beč-
varovského (proti agrárníkovi, klerikálovi a samo-
statnému), v okrese novojičínském starostu Maráka
ſproti agrárníkovi a klerikálovij, v okrese kromě-
řižském úřadníka Hošta [proti agrárníkovi a kleri-
kálovil. v okrese bystřickém p. H. rolníka Simer
ského (proti agrárnilovíža klerikálovi), v okrese
napajedelském rolníla Sikolíčka (proti agrárníko-
vi, klerikáloví a lido 8 rokovému). Celkem sta-
vějí soc. demokrati v. hi venkovské 16 kandi-
datur. Zajimavo je, že nemá protikandidáta Staněk
dr. Hruban, Stojan. Dolanský (na Brněnskul). Po-
korný a i. Sociálně demokratické kandidatury
okresích, kde zápasí pouze agrárník a klerikál,
budou naháňkou vody na klerikální mlýn a budou
právě opačný míti účinek, než jaký v odůvodnění
jich se hlásá. Klerikálově prý jsou s tímto taham
sociálně demokratickým úplně spokojeni. — Poli-
tická strana živnostenská ohlašuje své tři kandida-
tury: redaktora Mlčocha (v městské skupině vse-
tínské), pekaře Paučka (v městské skupině fren-
štátské) a obchodníka Porila (ve venkovském okr
olomouckém). Pekaž Pauček je proti samostatnému
(2) kandidátu prof. dru. Englišoví, jenž je drem.
Stránským podporován. Tedy na Vsetínsku pro
živnostenského, na Frenštátsku protil A ti živno-
stenští politikové to pořád nevidi
Duřpek
Opletal
Šnitr
Marák
Hošt
Sikolíček
Staněk
doktor
Hruban
Stojan
Dolanský
Mlčoch
Pauček
Poril
profesor
Englišový
Stránský
Ted
Litovelsko
Vsetínsko
Frenštátsko
Machovka
Simer ský
19
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
Valná hromada Matice Osvěty Lidové v Polské
Ostravě konala se v neděli za velmi četné účasti.
Zahájil a řídil ji předseda notář dr. Pelc. P
stručném uvítání přítomných přečetl četné přípisy
blahopřejné a projevy uznání, jež zaslaly vedle
Národní rady všechny naše národní jednoty, načež
udělil slovo jednateli p. uč. Nohelovi, jenž před-
nesl zprávu jednatelskou. Poukázal v ní na syste-
matickou práci slezských Němců, směřující ku po-
němčení tak četných pohraničních míst, aby od-
tud mohli podnikati další útoky do nitra země.
A jest na M. O. L., aby těmto jejich zámyslům
čelila. Po schválení pokladní zprávy přikročeno k
volbám. Za předsedu ústředního výboru opětně
zvolen byl notář dr. Pelc, a do výboru zvolení pp.
městský inženýr Volenec z Polské Ostravy, dr. Ří-
ha z Bohumína, obecní úřadník Klimánek z Polské
Ostravy a učitel Vašíček. Mimo ně zasedá ve
výboru lazecký starosta Křístek, uč. Jan Nohel.
účetní E. Suský, tajemník J. Špaček, radní Ludv.
Trojek, vesměs z Polské Ostravy. Dále ředitel Ant.
Klvaňa z Orlové a architekt Ant. Véhonekz
Petřvaldu. — Ze zprávy o činnosti M. O. L. v roce
1912 vyjímáme: Činnost národní vztahovala se na
všechny obce, v nichž existují odbory. Jest to
osm obcí na Polsko-Ostravsku, deset obcí na
doktor
Pelc
Nohel
Němec
M O
Volenec
Ří
Klimánek
Vašíček
Křístek
E Suský
Ludv
Antonín
Klvaňa
Slezsko
Ostrava
Bohumín
Orlová
Polsko
Véhonekz Petřvald
20
article
Frýdecku, osm na Frýštátsku, čtyři na Bohumín-
sku, tři na Těšínsku. Všude zasahováno při zápi-
sech do škol, atd. Činnost kulturní vedl v evidenci
zvláštní kulturní odbor při Ústředí, jehož předse-
dou jest prof. Jan Kranich z Polské Ostravy. Ten-
to odbor pořádal 63 přednášek, z nichž 33 bylo
se světelnými obrazy, celkem ve 34 obcích. Před-
nášky byly velmi zdařilé a těšily se hojné ná-
vštěvě. Dále založil kulturní odbor dosud lidové
knihovny v Řepištich. Dolních Tošonovicích. Skře-
čoni a Porembě. Knihovna Jiráskova, dar abitu-
rientů učitelského ústavu v Polské Ostravě, jest
nyní v Bohumíně. Kromě toho kulturní odbor ve-
de správu 22 knihoven, které ve Slezsku umístila
pražská Nár. jednota slezská. Žákovské knihovny
zřízeny byly v pěti místech. Vedle ústředního kul-
turního odboru trvají ještě pobočné odbory v Or-
lové a Michálkovicích, z nichž prvý uspořádal
přednášky v šesti obcích na Orlovsku, druhý 12
přednášek v Michálkovicích. Rychvaldě a v Heř-
manicích. Bohužel finance M. O. L. již na Těšín-
sku čeká tolik ještě úkolů, nebyly nikterak úměr-
ny s jejími potřebami. V roce 1912 činily příjmy
55.133 K, což sice znamená oproti roku předeháze-
jícímu značné plus, avšak stouply značně také vy-
dání, jakže rozdíl bylo nutno krýti půjčkou v ob-
nosu 75.000 K, která byla vtělena na budovu re-
álného gymnasia v Orlové. Ke konci uvádíme ještě
přehled škol, které M. O. L. vydržuje buď úplně.
aneb na něž hradí věcný náklad. Jsou to především
orlovské reálné gymnasium (jež loni přejala Ú. M.
profesor
Kranich
Jiráskův
M O
Frýdecko
Bohumín
Těšínsko
Ostrava
Dolní Tošonovice
Slezsko
Or
Michálkovice
Rychvald
Heř
Těšín
Orlová
21
article
Š., pokud se týče nákladu osobního) se 201 žákem
a 10 privatistkami ve čtyřech třídách. Dále mě-
šťanská škola v Lazích, která od nového roku by-
la převzata na účet veřejný, kuchařská a hospo-
dyňská škola v Orlové, obecná škola v Bohumfně
s 97 žáky, obecná škola v Tošonovicích se 75 žá-
ky, obecná škola na Alpince v Rychvaldě se 174
žáky, obecná škola ve Vrbici se 34 žáky. Mateř-
ských školek vydržováno 24 v 17 obcích. Jak ze
stručné zprávy této jest patrno, byla činnost M
O. L. hojná a poctivá. Za obnosy, jež měla k
disposici, více vykonati se nedalo. Faktum jest, že
na Těšínsku jest zapotřebí ještě hodně práce a jest
faktum dále, že M. O. L. se této práci nevyhýbá.
Záleží ovšem na české veřejnosti, zda-li svými při-
spěvky další zvýšenou činnost M. O. L. umožní; že
jí jest nutně zapotřebí, víme z vlastní zkušenosti
M O
Orlová
Rychvald
Těšínsko
šťanský škola v Lazy
22
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Zmařené ovace rakouské posádce ve Skadru
„Reichspost“ obdržela od svého zpravo-
daje ze Skadru žalostnou zprávu, která mus
bolem naplniti každý list, věrně sloužící mi
mořádnému vyslanci a ministru panu Kaniovi.
Rakouské posádky, když vtáhla konečně po
dlouhých námahách, které stály státní po-
kladnu 800 milionů korun, do Skadru, nikd
si nevšiml a od té doby hraje tam úlohu pá-
tého kola u vozu. Zavinili to prý Francouzi.
jež v tom podporuje anglický vrchní velitel
a také Italové chovají se při tom nadmíru
chladně. Ve Skadru byly prý učiněny všechny
přípravy, aby rakouské vojsko jako „osvobo-
ditel“ bylo uvítáno co nejslavněji. Bylo při-
praveno množství albanských černočervených
a rakouských černožlutých praporů; bíle odě-
né družičky měly rakouským vojákům sypati
kvítí na cestu a 60 notáblů albanských mělo
vítati příchozí. Uvitání mělo býti triumfální
Zástupci všech katolických kmenů malisor-
ských a míriditských měli přijíti se svými bi-
skupy a faráří do Skadru a tam holdovat
svým rakouským osvoboditelům.
Kania
Francouz
Italos
RakouskoUhersko
Skadr
23
article
Tak připravili všechno katoličtí farář
skaderští, rozumí se bez vědomí rakouského
konsula Zambaura. A náhle všechnu radost
jim pokazil černohorský velitel Bečir (nikol
Bečič!). Když mu faráři Kozzi a Šlaku ohlásil
příchod ozbrojených albanských deputací, ge-
nerál Bečir, jsa pamětliv, že jest povinen vy-
datí Skader posádkám pěti velmocí a ne
ozbrojeným Malisorům a Miriditům, oznámi
jim, překročí-li některý Albanec most, že dá
do nich střílet. S ovací rakouským „osvobo-
dítelům“ tedy sešlo.
Ale také po okupaci Skadru mezinárodn
posádkou rakouské vojsko nehraje daleko tak
vynikající úlohu, jak by si přál zpravoda
„Reichspostu“. Katolická čtvrt byla přidělen
posádce italské a rakouské posádce vyká-
zána odlehlá, čistě mohamedánská čtvrt Tepe.
v níž není ani příležitosti, vykonávati „ra-
kouský protektorát“. Katolíci skaderští ra-
kouské vojáky ani nevidí. A ještě jedna ne-
hoda se přihodila Rakousku. Když přivezeny
do Skadru potraviny, věnované strádajícímu
obyvatelstvu ze čtyř pětin vídeňským výpo-
mocným spolkem albanským a sotva z jedné
pětiny Italií, odvezeno všechno do i tal ske
školy, odkud se potraviny rozdávají tak, že
ve Skadru mají za to, že vše to obstarala
Italie. Albanci volají vděčně „Bůh žehnei
Italii“ a na vídeňsko-albanský výpomocný spo-
lek nikdo si ani nevzpoměne,
Rakousko chtělo přinésti Skadru ještě
další oběti. Chtělo převzíti do své správy
poštu, telegraf, vyslati svého zástupce do
městské rady, převzíti vrchní správu zdra-
votní komise, ale vrchní velení ponechalo
správu pošty a telegrafu v rukou černo-
horských úřadníků a do městské rady vy-
slalo italského adlata. Také předsedou
zdravotní komise jmenován italský štábn
lékař. Tak nevděk vládne světem i ve Skadru
Sloučení oposíčních stran maďarských.
Kozzi
Skadr
Rakousko
nikol Bečič
24
article
V pešťských listech píše se každý den
o obnoveném pokuse, sloučiti všechny opo-
siční strany, stojící na půdě zákonů z r. 1849
v jednu velkou oposiční stranu osmačtyřicát-
níků. Pokus nevyšel tentokrát od vůdců, ný-
brž z řad prostých oposičníků, kteří vypra-
covali program nové, společné strany a pak
teprve jej předložili vůdcům Justhovi, Košu-
tovi a hrabatům Apponymu a Károlymu. Vůd-
cové uvažují a dle posledních zpráv jsou prý
již ochotní svoliti ke sloučení svých frakeí
Ale z jiné strany oznamuje „Sloven. Denník
že fuse neučinila dosud ani kroku do předu
Býv. ministr vnitra. Krystóffy vyslovil
se o chystané fusi odmitavě, neboť navržená
reforma volebního práva neodpovídá demo-
kratickým zásadám, a požadavek jedné část
oposice, aby se do programu pojala také zá-
sada úplné neodvislosti Uher od Rakouska
nedá se vůbec prověsti
Justh
Koša
Appony
Károly
Uhry
Rakousko
26
article
Srbský bojkot Rakousko-Uhersku.
Srbský bojkot Rakousko-Uhersku.
Bělehradský „Odjek“ oznamuje, že obdr-
žel od „Komitétu srbských vlastenců“ vyzvá-
ní, aby se přičinil o to, aby bojkot byl roz-
šířen kromě zboží také na rakousko-uherské
parníky. Komitét doufá, že srbské obecenstvo
bude jak k osobnímu převozu, tak k dopravě
věcí používati jen lodí srbských.
„Slovanské obědy“ v Petrohradě.
Na posledním „slovanském obědě“, jemuž
opět předsedal generál Skugarevský, refero-
val A. A. Bašmakov o svých dojmech z Černé
Hory, z Bělehradu a Sofije. Zde pozoroval,
že mezi Bulhary roste hnutí austrofilské, jež
je zároveň protiruským. Jinými slovy stam-
bulovci derou se opět na jevíště.
Skugarevský
Bašmakov
Bulhar
RakouskoUhersko
Petrohrad
Černá Hora
Bělehrad
27
article
Němcí se zařízuji v Caříhradě.
Němcí se zařízuji v Caříhradě.
Němci vžívají nynější bezmoci Turecka
k tomu, aby mu dali poslední pomazánía
zabezpečili si za to jeho dědictví. Kruppsi
dává od něho platit, když se mu nedostává
hotových, státními statky, což je stejné, jako
kdyby přešly v držení německého státu. Ně-
mecký vyslanec podporuje Kruppa, aby mu
turecký erár dal místo peněz následující ma-
jetkyí
V drobném prodejle
ranní dlslo o sobů
večerni
. . a lk
Vo filialkách na venkově
ranní čislo . . . .
večerni
lnneráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a Ingorty přijíma
administraca v Marianiské ul., a.
Tam nacházejí se těn
rodakca, tlskárna a oxpedln
„Národnich Listů-
Rukopisy se nevraceji
Němec
Krupp
Turecko
Marianiský ulice
28
article
Dělolijnu v Zejtumburnu; továrny n
sukna v Chereke s ohromným prostranstvím
země, která k nim přináleží; Galatasaraj na
Peře v Cařihradě, jenž má nesmírnou cenu
Mimo to dá Turecko Německu za peněžitou
výpomoc v zástavu vojenskou školu v Pan-
kaldi, jež taktéž zaujímá ohromné prostran-
ství v nejživější části Cařihradu.
Svolí-li turecká vláda k tomuto výměn-
nému obchodu, Německo, až nadejde chvíle.
odvolá se na své hospodářské zájmy v Caři-
hradě, aby mohlo k sobě strhnouti hlavní úlo-
hu při rozhodování o dalším osudu tohoto svě-
tového města.
Až pak si Rusko vzpomene, že je mu
třeba cařihradských průlivů, aby mělo volnou
cestu do Středozemního moře, uvidí, že jsou
střeženy Německem.
Cařihrad
Turecko
Německo
Rusko
středozemní moře
29
article
Essad paša pořádá Albaníí.
Co dělá Essad paša? Naše zprávové pramen
o něm utichly, jakoby ho již nebylo. Ale „Journa
de Salonique“, orgán tureckých liberálů v Make-
donii, známý tím, že mnoho přispěl ku poražení
mladotureckého režimu v Makedonii, ví mnoho po-
drobností o prvých krocích nového albanského
vládce. Zpráva solunského listu je překvapující
my ji reprodukujeme hlavně k vůli její zajímavostl
Essad paša má za sebou moslemské a pravo-
slavné obyvatelstvo Albanie. Albanci třetí zemské
víry, katolíci, jsou rozděleni na přívržence Italie
a Rakouska. Počítaje s tím, že moslemové v Albanii
zůstanou bez opory Cařihradu a že Albanie bude
obklopena státy pravoslavnými, s nimiž budeji
třeba udržovati dobrý poměr, Essad paša prohlásil
pravoslaví za hlavní náboženství Albanie. Tím činí
tak rozhodný krok v ústrety Černé Hoře, Srbsku
a Bulharsku, že bezpochyby získá jich důvěru
zajisti si spolupůsobení.
Essad paša nesní o tom, aby se dal prohlásiti
za knižete Albanie, nýbrž chce zachovati její od-
vislost od Turecka. Zdar tohoto plánu by předpo-
kládal, aby se přátelsky upravil také poměr mei
balkánskými spojenci a Tureckem. To by zname-
nalo obnovení myšlenky Čarykova o balkánské fe-
deraci s Albanií jako s novým členem a bezhla-
vonství Turecka, jež po svých porážkách pozbylo
k tomu způsobilosti. Ale i nyní by všeobecný bal-
kánský spolek Turecku velice prospěl, neboť by
mu zabezpečil držení Cařihradu a průlivů; a po-
jistil by jeho asijskou državu proti rozchvácení
To leží v podstatě věcí, ač snad Essad pařa
prozatím dalšími plány se nezabývá a myslí pouze
na to, co mu je prvou nutností, aby Albanii fakticky
spořádal dříve, nežli se velmoci na něčem usta-
neví a dohodnou.
Salonique
Makedonie
Albánie
Rakousko
Cařihrad
Černá hoře
Srbsko
Bulharsko
Turecko
30
article
List k řeckému mitropolitoví dračskému, kte-
rým Essad paša prohlásil pravoslaví za panující
náboženství Albanie, bylo prvým aktem jeho vlá-
dy. Místo, této věci se týkající, sluší pro jeho vý-
znam uvésti doslovně. Zni
„Prvá a nová albanská vláda oznamuje Vám,
jako mitropolitovi pravoslavné víry, že albanská
vláda ve Vaší osobě, jakožto v představiteli pravo-
slavné církve, přiznává a prohlašuje pra-
voslavnou víru i církev za panující
Albanii, a že ji v té příčině bude všemi silam
hájit. Dávajíc Vám o tom vědomost, albanská vlá-
da Essadova prosl, abyste svému představenstvu
učinil o tom oznámení.
Bezprostředním představeným dračského bi-
skupa je řecký arcibiskup v Solunu. Dračský bi-
skup učinil mu oznámení táže se, jak by se mě
zachovati. Odpověděli mu, že pravoslavná církev
nemá práva zamítati prosby těch, kdož jí chtějía
přejí si být ochranou, a přímo je povinna přijímati
všecky, kdož hledají její pomoci; tím pak méně je
možno nevyhověti takové žádosti v tomto případě,
neboť jižní a střední Albaníe má oby-
vatelstvo většinou pravoslavné, i je
přírozeno, aby tam pravoslaví bylo panující věrou.
Tímto skutkem bude Rusko, ať se jakkoliv
zdráhá, donuceno zajímati se o vnitřní věci alban-
ské a dáti jí ochranu, bude-li jí třeba naproti vel-
mocem, které jdou v čele římské propagandy a z
svůj historický úkol považují vykořeňovati pravo-
slavi, či podle jejich mluvy „sjednocovati“ je
církví římskou.
Essadov
Albánie
Rusko
Soluna
31
article
Kemalova vláda
Kemalův
32
article
Přese všechno rozčilení a výlohy, které nám
způsobila Albanie, zůstává přece zemí záhadnou
a její lidé i jich politické snahy ještě záhadněj-
šími. Co si na př. myslit o pověstné vládě Izmaila
Kemala beje? Athěnský denník »Patris« takto vy-
ličuje jeho »kabinete: Jednoho krásného dne lz-
mail Kemal bej vystoupil ve Valoně a rozvinul
tam červený prapor s dvouhlavým orlem, znakem
Albanie. Tak vznikl albánský stát. Prydu starostí
nového státu —— jako všude jinde — bylo utvo-
ření »kabinetu«. Izmail Kemal bej nebyl příliš
přísným ve výběru svých ministrů; jmenoval je
ministry opravdu s prominutím všeho předběž-
ného vzdělání. Ministr financí, Abdi bej, neumí
číst a psát. Ministr války — Mechmed paša, také.
Od tě doby, co se stal ministrem, přestal chodit
pěšky. Ministr spravedlnosti, Petro Pogas, je ne-
určité národnosti, někdy Řek, jindy Albanec.
Izmail Kemal
Patrid
Kemal
Abd
Petro Pogas
Řek
Albánie
Mechmed paša
33
article
Nyní Albanec. Práce mnoho nemá, poněvadž
v Albanli byli kdysi jen dva soudcově, a ti byli
krátce po nastoupení svého úřadu zastřeleni.
Spory v Albanii řeší se revolverem. Pod
správou ministra národní osvěty, jehož gramot-
nost aspoň výslovně se nepopírá, jsou všechny
školy, totiž jedna jediná ve Valoně. Ministr pošt
a telegrafů takě je bez zaměstnání. poněvadž ani
pošt, ani telegrafů v Albanii není. Ministru financí
největší obtíže činí vymáhání daní: sběratelé berní
skutečně berou z domu co se dá. Hlavní důchody
»státu« účtují se na rakouském a italském kon-
sulátě. Plat ministrů není nikterak skvělýt 100 K
měsíčně. Ministerské porady konají se při ote-
vřených dveřích: v nové Albanii nemají rádi stát-
ních tajemství. Uvádějí se i jiné příčiny: ministři
rádi se baví s příchozími a uzavřít poradní slň
nemohou, poněvadž není dveří. Na poradách bý-
vají ostré spory a jední křičí: »Já jsem za Italiil«,
druzí: »Já jsem za Rakousko!« Ale nikdo neříká
»Já jsem za Albaniil«. ..
Albánie
Rakousko
34
article
Asijští sousedé Ruska.
Asijské pohraniční státy Ruska nejsou v této
chvili tak klidny, jak by se zdálo pro nedostatek
zpráv o jich životě. Persie ovšem mlčí a tak brzy
se nevzchopí. Rusko definitivně si vymohlo, aby
Turecko zanechalo nároků na Urmijský kraj, který
převezme Rusko patrně pod svůj protektorát. Ne-
pokojnější je Afganistan, který za úpadku Turecka
začíná snít o vůdčí úloze mezi mohamedány. Po-
stavení Afganistanu vůči Rusku je zvláštní tím.
že anglický protektorát chrání Afganistan proti
zakročením ruské vlády a dodává Afganistanu
odvahu k různým opatřením, Rusku nepřátelským.
Dnes Atganci do nitra své země nepouštějí
žadného Rusa, ale sami vysilají do ruského Tur-
kestanu své důvěrniky, jmenovitě »duvary«, ná-
boženské blouznivce, a zpěváky, kteří rozšiřují
mezi mohamedány střední Asie panislamitské my-
šlenky.
Na dalekém východě vyrůstá Rusku nebez-
pečí v dohodé cínsko-japonské, zpečetěné oficiální
Rus
Rusko
Persie
Turecko
Afghánistán
Asie