ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f80261d0-8f0f-11dd-8d15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 69, person 95, work 5, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 20. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 136.
4 article
Na rannl a večerní listy předplácí se V Praze v admlnistracii na měsle. . . . . . 2 K. — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měste. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K ezh ve fllálkách na měslo . . . . . 2 K 80 Poštons na měsle. na vrieta : . . . k aoh s dvoji zásílkou na měsla. na vriet : . : k S Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Kdo zavinil zmar vyrovnání česko-německého? Nepodařilo se patrně německým obstrukč nikům přesvědčit strádající německé učitele a poplatnictvo, že dobře opatřili jeho zájmy životní, když 8. května t. r. na valné schůz německých poslanců zhurta rozbili celé vy- rovnací dílo a zatvrdili se v úmyslu: dále ma- říti všakou činnost sněmu království Českého nechť z toho pojde pro zemi českou škoda sebe zhoubnější. — Nepodařilo se pánům pa- trně veškerým bombastem onoho křivdami oplývajícího válečného provolán z 10. t. m. vznítit v německém lidu očekávaný požár bojovného furoru, jímž nám i vládě tolik se nahrozili.
Praha
5 article
Proč by jinak ještě po uplynutí celého týdnu shledal toho první ohňostrůjce německé obstrukce, známý dvorní rada p. dr. Bach- mann, nutnou potřebu, aby dlouhým člán- kem v „Neue Freie Presse“ znovu zkusil ospravedlnit tento hazardní čin nevlastenecké politiky a svalovat všechnu vinu na nás če- Svou charakteristickou methodou zavi- losti a pověstně smělého překrucování skut- ků pokouší se p. prof. Bachmann podezřívat naši dobrou vůli k poctivému smíru s něme- ckými krajany ve vlasti naší; bylo-li jí snad na počátku zahájeného vyjednávání, nepo- trvala dlouho, leda asi čtvrt roku; pak prý jsme ji už ztráceli, až jsmejí nadobro pozbyli Důkazem toho, že jsme nechtěli veškeré po- žadavky německých obstrukčníků šmahem přijímat, nýbrž pouze některým jsme byli ochotni vyhovět, ale ne zadarmo, nýbrž za vzájemné, ekvivalentní ústupky Němců na- šim požadavkům; z těch pak nejvíce se jim příčil a protivil náš požadavek po uskuteč- nění rovného práva jazyka českého s něme- ckým ve všech c. k. úřadech státních v krá- lovství Českém. Z toho, že jsme položili tento požadavek svůj na druhou misku váhy proti německému požadavku na změny ve zřízení zemském, z toho již prý Němcům bylo jasno že bude s námi těžká dohoda, že chceme vy- rovnání zmařit. V tom do toho přišla krušná otázka bídy učitelstva národního. Němci byli prý ochotn pomoci strádajícímu učitelstvu tím způsobem, že by bylí dovolili kratičké sněmování pouze a výhradně za tím účelem, aby se povolilau- prava učitelských platův a příslušná na to úhrada finanční. Nic více; po té měla být obstrukce znovu zahájena.
Bach profesor Bachmann Němec Neue Frei Presse
6 article
Leč na to jsme my Čechové nechtěli při- stoupit, nýbrž žádali jsme a dovozovali, že je nutno projednati celý rozpočet zemský a u- pravit porouchané finance zemské. Ale to prý by byl býval hrozný průlom do svaté bašty německé obstrukce, tím prý jsme požadovali na Němcích, aby se svou obstrukcí zhola ka- pitulovali, čemuž prý se ovšem německá hrdost musila vzepříti. „Nadarmo“ — dekla- muje p. dr. Bachmann — „vykládali jsme če- chům, že Němci mohou býti pro znovuzřízení pořádku v zemském hospodářství, v zemské správě a ve sněmu zemském pouze tehda, když budou splněny jejich poža- davky německé, které vzešly z to- ho, jak česká většina zneužívala samosprávy a sněmu ku potlačo- vání a vykořisťování Němcův.
Čecho Němec doktor Bachmann Němcův
7 article
Žádost Němců byla zamítnuta. Na to žehrá p. dr. Bachmann na vládu hr. Stürgkha, že nás a zvláště konservativní velkostatkáře nepři- měla ku povolnosti váči požadavkům něme- ckým, nýbrž spíše německým vůdcům domlou- vala, aby se jinsželelo strádající země české. „Hrabě Stürgkh— žaluje dvorní rada Bach- mann — „upozbrňoval Němce dojemnými slo- vy na neblahé následky rostouci finanční bídy v Čechách, Která se však dala přece od le předvídat, nepastane-li přítrž útisku Něm- ců v Čechách, dohánějícímu Němce v ob- strukci. Pomáhajíce ozdraviti zemské finance. Němci prý by pomáhali jen bankrotní většině a prolivníkům německé menšiny. V boji mezi Čechy a Němci v Čechách,“ končí p. dr, Bach- mann obhajobu své německé obstrukce, „ne- jde už dávno opřirozený nárok a prá- vo věFšiny, nýbrž toliko o mrzký ziska nesnesitelnou panovač- nost. a proti té prý v německém lidu probohzí se čím dále do let tím živelnější od- por. . . Kplik slov. tolik křivd.
Němec doktor Bachmann Stürgkh Bach Čechy Německo Bachmann
8 article
Kdyby nám bylo scházelo na dobré vůl ku poctivěmu vyrovnání se s německými kra- jany, byli bychom se vůbec k němu neod- hodlali, leč až se dříve nám stane po právu. až se prvé nám vrátí právo našeho jazyka v úřadech státních v zemi, které nám bylo protizákonnou ordonancí Claryovou r. 1899 k vůli německé obstrukci násilně vzato — leč se dříve odčiní půlstaletá křivda oktro- jírkou volebního řádu Schmerlingova národu našemu způsobená: ale od toho všeho jsme z ohledu na pospolité blaho vlasti, ohrožené tak vážně nejnesvědomitější obstrukcí něme- ckou raději ustali a jen k tomu směřovali, aby se dosáhlo dohody o klidném spolužití a vol- ném rozvoji obou národů ve společné nedilné vlasti na základě poctivě prováděné rovno- právnosti obou jazyků zemských v životě ve- řejném. Kde a kdy může nám p. prof. Bach- mann dokázat, že nám šlo v zápase s Něme o mrzký zisk a panovačnost nesnesitel- nou. Ani tehda, když Němci nebyli po léta na sněmu, nepodnikli jsme níčeho na úkor je- jich práv a zájmův. chy.
Schmerlingův profesor Bach Němec Nout
9 article
A v celých fundamentálkách nenaleznou věty, z níž by dovedli vyvodit, že nám šlo o potlačování Němcův a panství své nad nimi. Nechť přečtou si tehdejší náš návrh zákona na novou ochranu obou národností v zemi nechť si vzpomenou, jak zpupně jím pohrdli poněvadž prý bohudík po Sedanu žádné ochrany své národnosti nemají od nás zapo- třebí. Že jsme pak byli „tak smělí“ a při vyjed- návání se řídili správným: z ručky do ručky. že uvolujíce se k vážným ústupkům ve zřízení zemském, požadovali jsme navzájem splnění svého právního nároku — toť přece spočíví v samém ponětí každého kompromisu, kaž- dého vyrovnání sporů národních. Ale pánové za to jednali obmyslně a proti vší dobré vůli ke smíru počestnému, když nechtěli ani pouhé vyřízení rozpočtu zemského propustit z klešti své obstrukce, nýbrž chtěli, jak výslovně do- znali, zemi vyhladovět, aby nás přiměli k na- prosté povolnosti, k holému podrobení se je- jich nepřijatelným diktátům. že nás k tomu nedonutilí, proto vyrovnání rozbili.
Němcův Sedan
10 article Politika vládní a politika volné ruky.
Politika vládní a politika volné ruky. Naši odpůrci vykřikují do světa, že po- slanci naší strany jsou a zůstanou vládní. Nen tomu tak dávno, co posl. dr. Fiedler n schůzi v Karlíně vykládal, že politika naši strany jest na stanovisku vyčkávacím, že jest politikou volné ruky vůči nynějšímu úřadni- ckému kabinetu. Měli jsme plné právo na tuto politiku o té doby, kdy probojováno bylo v české veřej- nosti, že nelze jíti za heslem bez českého sně- mu žádná říšská rada, poněvadž bychom činil svoji taktiku na říšské radě úplně závislou na německé taktice na sněmu zemském svazovali bychom si dobrovolně ruce a vol- nost pohybu. Proti kterémukoli nepřátelskému aktu vlády dovedli poslanci strany naší i s ostatní mi stranami nalézti vždy velmi rozhodné prostředky, jak svědčí debaty proti Hochen- burgriádám, a dovedlí jsme na druhé straně posuzovati jiné projekty vládní věcně a spolu- pracovati na tom, co uznávali jsme pro volič- stvo za prospěšné. Nebylo ani jediné předlohy, při které by chom nebyli docilili značných zlepšení ve pro- spěch obyvatelstva a nebylo za celé vlády hr Stürgkha ani jediné předlohy v parla- mentě, kterou bychom byli musili z důvodů politických a národních zásadně potírati. A pokud šlo 8 správní činnost vlády, ne- může nikdo popříti, že poslanci naši byli stále na stráži všech národních zájmů a vykonal zajisté vše, čeho při rozháranosti české de- legace protí semknuté delegaci německé docí- liti se dá.
doktor Fiedler Stürgkh Karlín
11 article
Tuto politiku volné ruky prováděli jsme také v delegacích, kde zajisté naši delegáti stáli na stanovisku, které bylo pro řozvoj udá- lostí na Balkáně velmi příznivé a naprosto po- tírali starou rakouskou politiku nepřízně vůč balkánským státům a dle našeho názoru s vý- sledkem jistě příznivým. V nejistých parlamentních poměrech ra- kouských jest jistě politika volné ruky odů- vodněna a to tím spíše, že poměry v Polském kole nejsou již tak jednoduché jako bývaly,a rozpory strannické zachvátily velmi vážně tuto pevnou organisaci parlamentní. Jestliže se nyní přichází se změnou taktiky a opětně směšuje se sněmovní politika s poli- tikou na říšské radě, vydává se znova v jiné formě heslo bez českého sněmu žádná říšská rada, uvádí-li se za důvod vyčkávaci taktiky dosavadní jen dohodovací jednání sněmovní chce-li se tvrditi, že po zmaru smiřování se strany Němců musíme nastoupiti ostrý opo- siční postup ve Vídni, pak není to nic jiného, než že agrární strana vrací se k heslu „bez sněmu žádná říšská rada“, k heslu nesprávně- mu, že vrací se k němu v době pro parlament- ní poměry následkem polských krisí velmi ne- vhodné, kdy dosavadní politika volné ruky byla by zajisté výhodnější.
Němec Balkán Vídeň
12 article
Každý zajisté uznati musí, že pocit neji- stoty, který vyvolává ve vládě pohled na roz- kolísané řady Polského kola, této jedné sou- částky vládní většiny, činí vliv Němců ve vládě silnějším. Půjdou-li všichni Čechové do oposice, ustanou-li od provozování politiky volné ruky, pak posílí se jen vliv Němců na vládu, která v nich bude miti největší oporu. Zdali je to zdrávo pro českou politikua to také pro politiku zemskou, to ponecháváme klidné úvaze všech politicky myslících mužůa myslíme, že budou musit o tom klidně a bez vášně uvažovat poslanci čeští, až se sejdou ve společné organisaci a budou rozhodovatio budoucí taktice.
Němec Čecho
13 article
Není pochybnosti, že za tohoto stavu věcí by bylo svrchovaně nebezpečné podávati in- terpelace, jako byla nepodaná, ale oti- štěná interpelace agrární, o níž jsme v neděl ve článku mluvili, je přece více než jisto.A podávati interpelace, na které vláda může od- pověděti tak, jak jsme vylíčili, bylo by přece svrchovaně nepolitické. Nechť „Právo Lidu“ si říká cokoli tomu důkazu našemu, že inter- pelace by vyvolala vládní odpověď, kterou bychom neobdrželi jasno o situaci a naopak řadu tvrzení, jež jsou nespornými fakty. To nezmění nic na tom, že nelze podávati tak dů- ležité projevy, jakým býti měla tato interpe- lace agrární, tak ledabyle sestavená věcně nesprávná, aby vláda mohla jed- nak vyhýbavě odpověděti co do budoucí své činnosti (že v mezích své působnosti zákonné
14 article
učiní vše), jednak fakty dokázati co do mi- nulé své činnosti, že konala svou povinnost v mezích zákona. Že jsme důkaz o ledabylosti a věcné nesprávnosti nepodané interpelace agrární provedli názornou formou, jak by mohla odpověděti vláda, kdyby byli poslanci čeští interpelaci tu podali, je věcí methody. Doufáme však, že se z toho přece také „Právo Lidu“ aspoň trochu o stavu věcí poučilo.
15 title
Politický přehled.
16 title
Země české.
17 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 19. května 1913. (Volební zprávy různé.) Říkává se, že drzé čelo je lepší nežli poplužn dvůr. Žurnalistika moravská — aspoň část její — má takové čelo, když může klidně psáti nepravdy a lži, kterými má klamána býti soudná veřejnost Orgán brněnských separatistů přináší prohlášení. že strana sociálně-demokratická nemá „žádných kompromisů k zemským volbám“, Možná, že se bude jezdit na slovíčku kompromí s. Ale faktum je, že dohoda či domluva je uzavřena mezi Tusarovým křidlem a Staňkovým křídlem agrární strany a drem. Stránským, faktum je, že v Brně budou lidovopokrokovi voliti přímo Hybeše, za to nepostaví socialisté protikandidáta Votrubovi atd. atd. Ovšem příznání se k tomu nedělalo by dobrotu ani zde ani onde. Proto voličové musejí jíti do voleb u vědomi „samostatného postupu strany“. — Sociálně-demokratičtí separatisté stavějí kandidáty také ve venkovských ob- cích, aby prý seslabili klerikály a dali hlasy své pak kandidátům protiklerl- kálním. Ovšem, voličové se jim leckde poděkuji za to, když jim snad někde způsobí užší volbu. Strana soc.-demokratická staví ve venkovské kurii kandidáty v okresícht krumlovském domkáře Mar- ka (proti kler. Benkovi), třebíčském domkáře Je- šinu (proti agrárníkům a klerikálům), jihlavskén sekretáře Havránka (proti kandidátům agrárnímu. klerikálnímu a lidovopokrokovému), jevíčském domkáře Smolku (proti agrárníkoví a klerikálovi), v okrese olomouckém ředitele hospod. Manharda a úřadníka Navrátila (proti agrárníkovi a kleriká- lovi, dále proti kandidátu samostatnému a živno- stenskému), v okrese prostějovském správce hosp.
Tusarův Staňkův Stránský Votruba Benek Havránek Smolek Manhard Navrátil Morava Brno Mar
18 article
Duřpeka (proti agrárníkovi a 2 samostalným), na Litovelsku domkáře Opletala (proti oficiálnímu samost, agrárníkovil, v hranickém obchodníka Ma- chovce (proti agrárníkovi a klerikálovi), v okrese val.-meziříčském pasekáře Ležáka (proti agrární- kovi a klerikálovi), v okrese vsetínském stolaře Šnitra (proti agrárníkovi, klerikálovi a lidovopokro- kovému), v okrese mor-ostravském sekretáře Beč- varovského (proti agrárníkovi, klerikálovi a samo- statnému), v okrese novojičínském starostu Maráka ſproti agrárníkovi a klerikálovij, v okrese kromě- řižském úřadníka Hošta [proti agrárníkovi a kleri- kálovil. v okrese bystřickém p. H. rolníka Simer ského (proti agrárnilovíža klerikálovi), v okrese napajedelském rolníla Sikolíčka (proti agrárníko- vi, klerikáloví a lido 8 rokovému). Celkem sta- vějí soc. demokrati v. hi venkovské 16 kandi- datur. Zajimavo je, že nemá protikandidáta Staněk dr. Hruban, Stojan. Dolanský (na Brněnskul). Po- korný a i. Sociálně demokratické kandidatury okresích, kde zápasí pouze agrárník a klerikál, budou naháňkou vody na klerikální mlýn a budou právě opačný míti účinek, než jaký v odůvodnění jich se hlásá. Klerikálově prý jsou s tímto taham sociálně demokratickým úplně spokojeni. — Poli- tická strana živnostenská ohlašuje své tři kandida- tury: redaktora Mlčocha (v městské skupině vse- tínské), pekaře Paučka (v městské skupině fren- štátské) a obchodníka Porila (ve venkovském okr olomouckém). Pekaž Pauček je proti samostatnému (2) kandidátu prof. dru. Englišoví, jenž je drem. Stránským podporován. Tedy na Vsetínsku pro živnostenského, na Frenštátsku protil A ti živno- stenští politikové to pořád nevidi
Duřpek Opletal Šnitr Marák Hošt Sikolíček Staněk doktor Hruban Stojan Dolanský Mlčoch Pauček Poril profesor Englišový Stránský Ted Litovelsko Vsetínsko Frenštátsko Machovka Simer ský
19 article Ze Slezska.
Ze Slezska. Valná hromada Matice Osvěty Lidové v Polské Ostravě konala se v neděli za velmi četné účasti. Zahájil a řídil ji předseda notář dr. Pelc. P stručném uvítání přítomných přečetl četné přípisy blahopřejné a projevy uznání, jež zaslaly vedle Národní rady všechny naše národní jednoty, načež udělil slovo jednateli p. uč. Nohelovi, jenž před- nesl zprávu jednatelskou. Poukázal v ní na syste- matickou práci slezských Němců, směřující ku po- němčení tak četných pohraničních míst, aby od- tud mohli podnikati další útoky do nitra země. A jest na M. O. L., aby těmto jejich zámyslům čelila. Po schválení pokladní zprávy přikročeno k volbám. Za předsedu ústředního výboru opětně zvolen byl notář dr. Pelc, a do výboru zvolení pp. městský inženýr Volenec z Polské Ostravy, dr. Ří- ha z Bohumína, obecní úřadník Klimánek z Polské Ostravy a učitel Vašíček. Mimo ně zasedá ve výboru lazecký starosta Křístek, uč. Jan Nohel. účetní E. Suský, tajemník J. Špaček, radní Ludv. Trojek, vesměs z Polské Ostravy. Dále ředitel Ant. Klvaňa z Orlové a architekt Ant. Véhonekz Petřvaldu. — Ze zprávy o činnosti M. O. L. v roce 1912 vyjímáme: Činnost národní vztahovala se na všechny obce, v nichž existují odbory. Jest to osm obcí na Polsko-Ostravsku, deset obcí na
doktor Pelc Nohel Němec M O Volenec Ří Klimánek Vašíček Křístek E Suský Ludv Antonín Klvaňa Slezsko Ostrava Bohumín Orlová Polsko Véhonekz Petřvald
20 article
Frýdecku, osm na Frýštátsku, čtyři na Bohumín- sku, tři na Těšínsku. Všude zasahováno při zápi- sech do škol, atd. Činnost kulturní vedl v evidenci zvláštní kulturní odbor při Ústředí, jehož předse- dou jest prof. Jan Kranich z Polské Ostravy. Ten- to odbor pořádal 63 přednášek, z nichž 33 bylo se světelnými obrazy, celkem ve 34 obcích. Před- nášky byly velmi zdařilé a těšily se hojné ná- vštěvě. Dále založil kulturní odbor dosud lidové knihovny v Řepištich. Dolních Tošonovicích. Skře- čoni a Porembě. Knihovna Jiráskova, dar abitu- rientů učitelského ústavu v Polské Ostravě, jest nyní v Bohumíně. Kromě toho kulturní odbor ve- de správu 22 knihoven, které ve Slezsku umístila pražská Nár. jednota slezská. Žákovské knihovny zřízeny byly v pěti místech. Vedle ústředního kul- turního odboru trvají ještě pobočné odbory v Or- lové a Michálkovicích, z nichž prvý uspořádal přednášky v šesti obcích na Orlovsku, druhý 12 přednášek v Michálkovicích. Rychvaldě a v Heř- manicích. Bohužel finance M. O. L. již na Těšín- sku čeká tolik ještě úkolů, nebyly nikterak úměr- ny s jejími potřebami. V roce 1912 činily příjmy 55.133 K, což sice znamená oproti roku předeháze- jícímu značné plus, avšak stouply značně také vy- dání, jakže rozdíl bylo nutno krýti půjčkou v ob- nosu 75.000 K, která byla vtělena na budovu re- álného gymnasia v Orlové. Ke konci uvádíme ještě přehled škol, které M. O. L. vydržuje buď úplně. aneb na něž hradí věcný náklad. Jsou to především orlovské reálné gymnasium (jež loni přejala Ú. M.
profesor Kranich Jiráskův M O Frýdecko Bohumín Těšínsko Ostrava Dolní Tošonovice Slezsko Or Michálkovice Rychvald Heř Těšín Orlová
21 article
Š., pokud se týče nákladu osobního) se 201 žákem a 10 privatistkami ve čtyřech třídách. Dále mě- šťanská škola v Lazích, která od nového roku by- la převzata na účet veřejný, kuchařská a hospo- dyňská škola v Orlové, obecná škola v Bohumfně s 97 žáky, obecná škola v Tošonovicích se 75 žá- ky, obecná škola na Alpince v Rychvaldě se 174 žáky, obecná škola ve Vrbici se 34 žáky. Mateř- ských školek vydržováno 24 v 17 obcích. Jak ze stručné zprávy této jest patrno, byla činnost M O. L. hojná a poctivá. Za obnosy, jež měla k disposici, více vykonati se nedalo. Faktum jest, že na Těšínsku jest zapotřebí ještě hodně práce a jest faktum dále, že M. O. L. se této práci nevyhýbá. Záleží ovšem na české veřejnosti, zda-li svými při- spěvky další zvýšenou činnost M. O. L. umožní; že jí jest nutně zapotřebí, víme z vlastní zkušenosti
M O Orlová Rychvald Těšínsko šťanský škola v Lazy
22 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Zmařené ovace rakouské posádce ve Skadru „Reichspost“ obdržela od svého zpravo- daje ze Skadru žalostnou zprávu, která mus bolem naplniti každý list, věrně sloužící mi mořádnému vyslanci a ministru panu Kaniovi. Rakouské posádky, když vtáhla konečně po dlouhých námahách, které stály státní po- kladnu 800 milionů korun, do Skadru, nikd si nevšiml a od té doby hraje tam úlohu pá- tého kola u vozu. Zavinili to prý Francouzi. jež v tom podporuje anglický vrchní velitel a také Italové chovají se při tom nadmíru chladně. Ve Skadru byly prý učiněny všechny přípravy, aby rakouské vojsko jako „osvobo- ditel“ bylo uvítáno co nejslavněji. Bylo při- praveno množství albanských černočervených a rakouských černožlutých praporů; bíle odě- né družičky měly rakouským vojákům sypati kvítí na cestu a 60 notáblů albanských mělo vítati příchozí. Uvitání mělo býti triumfální Zástupci všech katolických kmenů malisor- ských a míriditských měli přijíti se svými bi- skupy a faráří do Skadru a tam holdovat svým rakouským osvoboditelům.
Kania Francouz Italos RakouskoUhersko Skadr
23 article
Tak připravili všechno katoličtí farář skaderští, rozumí se bez vědomí rakouského konsula Zambaura. A náhle všechnu radost jim pokazil černohorský velitel Bečir (nikol Bečič!). Když mu faráři Kozzi a Šlaku ohlásil příchod ozbrojených albanských deputací, ge- nerál Bečir, jsa pamětliv, že jest povinen vy- datí Skader posádkám pěti velmocí a ne ozbrojeným Malisorům a Miriditům, oznámi jim, překročí-li některý Albanec most, že dá do nich střílet. S ovací rakouským „osvobo- dítelům“ tedy sešlo. Ale také po okupaci Skadru mezinárodn posádkou rakouské vojsko nehraje daleko tak vynikající úlohu, jak by si přál zpravoda „Reichspostu“. Katolická čtvrt byla přidělen posádce italské a rakouské posádce vyká- zána odlehlá, čistě mohamedánská čtvrt Tepe. v níž není ani příležitosti, vykonávati „ra- kouský protektorát“. Katolíci skaderští ra- kouské vojáky ani nevidí. A ještě jedna ne- hoda se přihodila Rakousku. Když přivezeny do Skadru potraviny, věnované strádajícímu obyvatelstvu ze čtyř pětin vídeňským výpo- mocným spolkem albanským a sotva z jedné pětiny Italií, odvezeno všechno do i tal ske školy, odkud se potraviny rozdávají tak, že ve Skadru mají za to, že vše to obstarala Italie. Albanci volají vděčně „Bůh žehnei Italii“ a na vídeňsko-albanský výpomocný spo- lek nikdo si ani nevzpoměne, Rakousko chtělo přinésti Skadru ještě další oběti. Chtělo převzíti do své správy poštu, telegraf, vyslati svého zástupce do městské rady, převzíti vrchní správu zdra- votní komise, ale vrchní velení ponechalo správu pošty a telegrafu v rukou černo- horských úřadníků a do městské rady vy- slalo italského adlata. Také předsedou zdravotní komise jmenován italský štábn lékař. Tak nevděk vládne světem i ve Skadru Sloučení oposíčních stran maďarských.
Kozzi Skadr Rakousko nikol Bečič
24 article
V pešťských listech píše se každý den o obnoveném pokuse, sloučiti všechny opo- siční strany, stojící na půdě zákonů z r. 1849 v jednu velkou oposiční stranu osmačtyřicát- níků. Pokus nevyšel tentokrát od vůdců, ný- brž z řad prostých oposičníků, kteří vypra- covali program nové, společné strany a pak teprve jej předložili vůdcům Justhovi, Košu- tovi a hrabatům Apponymu a Károlymu. Vůd- cové uvažují a dle posledních zpráv jsou prý již ochotní svoliti ke sloučení svých frakeí Ale z jiné strany oznamuje „Sloven. Denník že fuse neučinila dosud ani kroku do předu Býv. ministr vnitra. Krystóffy vyslovil se o chystané fusi odmitavě, neboť navržená reforma volebního práva neodpovídá demo- kratickým zásadám, a požadavek jedné část oposice, aby se do programu pojala také zá- sada úplné neodvislosti Uher od Rakouska nedá se vůbec prověsti
Justh Koša Appony Károly Uhry Rakousko
25 title
Za hranicemi.
26 article Srbský bojkot Rakousko-Uhersku.
Srbský bojkot Rakousko-Uhersku. Bělehradský „Odjek“ oznamuje, že obdr- žel od „Komitétu srbských vlastenců“ vyzvá- ní, aby se přičinil o to, aby bojkot byl roz- šířen kromě zboží také na rakousko-uherské parníky. Komitét doufá, že srbské obecenstvo bude jak k osobnímu převozu, tak k dopravě věcí používati jen lodí srbských. „Slovanské obědy“ v Petrohradě. Na posledním „slovanském obědě“, jemuž opět předsedal generál Skugarevský, refero- val A. A. Bašmakov o svých dojmech z Černé Hory, z Bělehradu a Sofije. Zde pozoroval, že mezi Bulhary roste hnutí austrofilské, jež je zároveň protiruským. Jinými slovy stam- bulovci derou se opět na jevíště.
Skugarevský Bašmakov Bulhar RakouskoUhersko Petrohrad Černá Hora Bělehrad
27 article Němcí se zařízuji v Caříhradě.
Němcí se zařízuji v Caříhradě. Němci vžívají nynější bezmoci Turecka k tomu, aby mu dali poslední pomazánía zabezpečili si za to jeho dědictví. Kruppsi dává od něho platit, když se mu nedostává hotových, státními statky, což je stejné, jako kdyby přešly v držení německého státu. Ně- mecký vyslanec podporuje Kruppa, aby mu turecký erár dal místo peněz následující ma- jetkyí V drobném prodejle ranní dlslo o sobů večerni . . a lk Vo filialkách na venkově ranní čislo . . . . večerni lnneráty plati se hotově napřed Předplaceni a Ingorty přijíma administraca v Marianiské ul., a. Tam nacházejí se těn rodakca, tlskárna a oxpedln „Národnich Listů- Rukopisy se nevraceji
Němec Krupp Turecko Marianiský ulice
28 article
Dělolijnu v Zejtumburnu; továrny n sukna v Chereke s ohromným prostranstvím země, která k nim přináleží; Galatasaraj na Peře v Cařihradě, jenž má nesmírnou cenu Mimo to dá Turecko Německu za peněžitou výpomoc v zástavu vojenskou školu v Pan- kaldi, jež taktéž zaujímá ohromné prostran- ství v nejživější části Cařihradu. Svolí-li turecká vláda k tomuto výměn- nému obchodu, Německo, až nadejde chvíle. odvolá se na své hospodářské zájmy v Caři- hradě, aby mohlo k sobě strhnouti hlavní úlo- hu při rozhodování o dalším osudu tohoto svě- tového města. Až pak si Rusko vzpomene, že je mu třeba cařihradských průlivů, aby mělo volnou cestu do Středozemního moře, uvidí, že jsou střeženy Německem.
Cařihrad Turecko Německo Rusko středozemní moře
29 article
Essad paša pořádá Albaníí. Co dělá Essad paša? Naše zprávové pramen o něm utichly, jakoby ho již nebylo. Ale „Journa de Salonique“, orgán tureckých liberálů v Make- donii, známý tím, že mnoho přispěl ku poražení mladotureckého režimu v Makedonii, ví mnoho po- drobností o prvých krocích nového albanského vládce. Zpráva solunského listu je překvapující my ji reprodukujeme hlavně k vůli její zajímavostl Essad paša má za sebou moslemské a pravo- slavné obyvatelstvo Albanie. Albanci třetí zemské víry, katolíci, jsou rozděleni na přívržence Italie a Rakouska. Počítaje s tím, že moslemové v Albanii zůstanou bez opory Cařihradu a že Albanie bude obklopena státy pravoslavnými, s nimiž budeji třeba udržovati dobrý poměr, Essad paša prohlásil pravoslaví za hlavní náboženství Albanie. Tím činí tak rozhodný krok v ústrety Černé Hoře, Srbsku a Bulharsku, že bezpochyby získá jich důvěru zajisti si spolupůsobení. Essad paša nesní o tom, aby se dal prohlásiti za knižete Albanie, nýbrž chce zachovati její od- vislost od Turecka. Zdar tohoto plánu by předpo- kládal, aby se přátelsky upravil také poměr mei balkánskými spojenci a Tureckem. To by zname- nalo obnovení myšlenky Čarykova o balkánské fe- deraci s Albanií jako s novým členem a bezhla- vonství Turecka, jež po svých porážkách pozbylo k tomu způsobilosti. Ale i nyní by všeobecný bal- kánský spolek Turecku velice prospěl, neboť by mu zabezpečil držení Cařihradu a průlivů; a po- jistil by jeho asijskou državu proti rozchvácení To leží v podstatě věcí, ač snad Essad pařa prozatím dalšími plány se nezabývá a myslí pouze na to, co mu je prvou nutností, aby Albanii fakticky spořádal dříve, nežli se velmoci na něčem usta- neví a dohodnou.
Salonique Makedonie Albánie Rakousko Cařihrad Černá hoře Srbsko Bulharsko Turecko
30 article
List k řeckému mitropolitoví dračskému, kte- rým Essad paša prohlásil pravoslaví za panující náboženství Albanie, bylo prvým aktem jeho vlá- dy. Místo, této věci se týkající, sluší pro jeho vý- znam uvésti doslovně. Zni „Prvá a nová albanská vláda oznamuje Vám, jako mitropolitovi pravoslavné víry, že albanská vláda ve Vaší osobě, jakožto v představiteli pravo- slavné církve, přiznává a prohlašuje pra- voslavnou víru i církev za panující Albanii, a že ji v té příčině bude všemi silam hájit. Dávajíc Vám o tom vědomost, albanská vlá- da Essadova prosl, abyste svému představenstvu učinil o tom oznámení. Bezprostředním představeným dračského bi- skupa je řecký arcibiskup v Solunu. Dračský bi- skup učinil mu oznámení táže se, jak by se mě zachovati. Odpověděli mu, že pravoslavná církev nemá práva zamítati prosby těch, kdož jí chtějía přejí si být ochranou, a přímo je povinna přijímati všecky, kdož hledají její pomoci; tím pak méně je možno nevyhověti takové žádosti v tomto případě, neboť jižní a střední Albaníe má oby- vatelstvo většinou pravoslavné, i je přírozeno, aby tam pravoslaví bylo panující věrou. Tímto skutkem bude Rusko, ať se jakkoliv zdráhá, donuceno zajímati se o vnitřní věci alban- ské a dáti jí ochranu, bude-li jí třeba naproti vel- mocem, které jdou v čele římské propagandy a z svůj historický úkol považují vykořeňovati pravo- slavi, či podle jejich mluvy „sjednocovati“ je církví římskou.
Essadov Albánie Rusko Soluna
31 article
Kemalova vláda
Kemalův
32 article
Přese všechno rozčilení a výlohy, které nám způsobila Albanie, zůstává přece zemí záhadnou a její lidé i jich politické snahy ještě záhadněj- šími. Co si na př. myslit o pověstné vládě Izmaila Kemala beje? Athěnský denník »Patris« takto vy- ličuje jeho »kabinete: Jednoho krásného dne lz- mail Kemal bej vystoupil ve Valoně a rozvinul tam červený prapor s dvouhlavým orlem, znakem Albanie. Tak vznikl albánský stát. Prydu starostí nového státu —— jako všude jinde — bylo utvo- ření »kabinetu«. Izmail Kemal bej nebyl příliš přísným ve výběru svých ministrů; jmenoval je ministry opravdu s prominutím všeho předběž- ného vzdělání. Ministr financí, Abdi bej, neumí číst a psát. Ministr války — Mechmed paša, také. Od tě doby, co se stal ministrem, přestal chodit pěšky. Ministr spravedlnosti, Petro Pogas, je ne- určité národnosti, někdy Řek, jindy Albanec.
Izmail Kemal Patrid Kemal Abd Petro Pogas Řek Albánie Mechmed paša
33 article
Nyní Albanec. Práce mnoho nemá, poněvadž v Albanli byli kdysi jen dva soudcově, a ti byli krátce po nastoupení svého úřadu zastřeleni. Spory v Albanii řeší se revolverem. Pod správou ministra národní osvěty, jehož gramot- nost aspoň výslovně se nepopírá, jsou všechny školy, totiž jedna jediná ve Valoně. Ministr pošt a telegrafů takě je bez zaměstnání. poněvadž ani pošt, ani telegrafů v Albanii není. Ministru financí největší obtíže činí vymáhání daní: sběratelé berní skutečně berou z domu co se dá. Hlavní důchody »státu« účtují se na rakouském a italském kon- sulátě. Plat ministrů není nikterak skvělýt 100 K měsíčně. Ministerské porady konají se při ote- vřených dveřích: v nové Albanii nemají rádi stát- ních tajemství. Uvádějí se i jiné příčiny: ministři rádi se baví s příchozími a uzavřít poradní slň nemohou, poněvadž není dveří. Na poradách bý- vají ostré spory a jední křičí: »Já jsem za Italiil«, druzí: »Já jsem za Rakousko!« Ale nikdo neříká »Já jsem za Albaniil«. ..
Albánie Rakousko
34 article
Asijští sousedé Ruska. Asijské pohraniční státy Ruska nejsou v této chvili tak klidny, jak by se zdálo pro nedostatek zpráv o jich životě. Persie ovšem mlčí a tak brzy se nevzchopí. Rusko definitivně si vymohlo, aby Turecko zanechalo nároků na Urmijský kraj, který převezme Rusko patrně pod svůj protektorát. Ne- pokojnější je Afganistan, který za úpadku Turecka začíná snít o vůdčí úloze mezi mohamedány. Po- stavení Afganistanu vůči Rusku je zvláštní tím. že anglický protektorát chrání Afganistan proti zakročením ruské vlády a dodává Afganistanu odvahu k různým opatřením, Rusku nepřátelským. Dnes Atganci do nitra své země nepouštějí žadného Rusa, ale sami vysilají do ruského Tur- kestanu své důvěrniky, jmenovitě »duvary«, ná- boženské blouznivce, a zpěváky, kteří rozšiřují mezi mohamedány střední Asie panislamitské my- šlenky. Na dalekém východě vyrůstá Rusku nebez- pečí v dohodé cínsko-japonské, zpečetěné oficiální
Rus Rusko Persie Turecko Afghánistán Asie