1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 19. května 1913.
Praha
4
article
Harannt avečerní listy
předplácí se-
V Praze v administracii
na měsl
ne čtvrt leta . . . . 8 k —h
a dvojí donáškou
na města. . . . . -
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ne másla vo filiálkácha
2Ks0
Poštou
na měsla. . . . .
na čtvrt ieta : . . . 9 K so
s dvojí sásilko
na měslo.
:k e
na čtvrt leta
Praha
Pošta
5
article
Nadšení pro oposici.
Nadšení pro oposici.
Je zajímavé podívání na českou žurnali-
stiku, jak dostala se do nadšení pro podrobo-
vání se menšíny většině. Orgány národně-
sociální a realistické, které za dob Jednot-
ného klubu tleskaly každé nekázni, které by-
ly u vytržení nad hrdinstvím svých klubů
když rozbily Jednotný klub svým vystoupe-
ním, nyní jsou plny důkazů, jak se musí pod-
robiti Mladočeši většině. Pánové si lámou
cizí hlavu. Mohou býti jisti, že poslanci naší
stany, zvolení na program Jednotného klubu.
se nezpronevěří této myšlence, poněvadž
nyní stejně jako dříve na potře-
bě Jednotného klubu trvají.
Avšak většína Jednotného klubu a usne-
sení agrárního klubu není ještě totéž. Zde
neměli poslanci naší strany příležitosti říci
svoje námitky proti změně vyčkávací takti-
ky, nemohli slyšeti důvody agrárních politiků,
dáti se přesvědčiti nebo přesvědčiti druhé.
V Jednotném klubu by byla dána příležitost
k této vzájemné výměně názorů nutné přece
mezi muži a podrobení se většině bylo by
prostě důsledkem rozboru otázky po všech
stránkách. Většina převzala by prostě zod-
povědnost, menšina by prostě pracovala dle
přání většiny, vyhražujíc si volnost kritiky
stejně jako byla dopřávána radikálním stra-
nám v době Jednotného klubu.
Klub říšských poslanců kterékoli strany
není oprávněn dělati usnesení, jímiž se před-
bíhá politice zemské, o níž dosud svaz ne-
jednal.
Všecko to, co některé listy házejí po
našem klubu, že také dělal usnesení a přiná-
šel je do Jednotného klubu, jest svrchovaně
falešné. Náš klub nedával tato usnesení do
novin, nýbrž předkládal je Jednotnému klubu
jako svoje návrhy. Prorazil-li s nimi,
dobrá, podlehl-li, podrobil se. Nehlásal však
v novinách, že to a to usnesl, že to v debatě
rozpočtové jeho řečník odůvodní a že ostatní
mají býti vyzváni, aby se — připojili.
Pánová
6
article
Nechť pánové z agrárního tá-
bora přijdou s tím, že se má utvo-
řiti Jednotný klub pro určité spo-
lečné otázky české delegace a že
majorita jeho má rozhodnout o
taktice, najdou naše poslance ji-
stě ochotné k jednání. Bylo jich 15
v Jednotném klubu, byli vždy v nebezpečí
přehlasování v tomto 80členném sboru a přece
vytrvali v něm i v době, kdy vystoupili radi-
kálové a kdy agrárníci sami měli ve
zbylém klubu většinu a mohli ji
jistě volně užíti. A byli to agrár-
níci, kteří rozbili i zbývající organisaci, ne-
boť oni po vzdání se posl. Fiedlera před-
sednictví, aby nové konstelaci byla poskyt-
nuta možnost uplatniti si svoji většinu, odmítl
voliti předsedu a svolávati parlamentárku
„Venkov“ dělá tak, jakoby nerozuměl tomu,
že jest porušením loyality o úmyslu změniti
taktiku, neuvědomiti předem ty, s nimižv
zemi i na říšské radě dosud jsem pracoval
s nimiž prý dále pracovati ch
na jiné linii. Z „Českého Denníku“
dovídáme se, že „při schůzi poslanců agrár-
ních bylo některými členy žádáno, aby o tak
důležitém kroku byly dříve zpra-
veny a dotázány klub český a ka-
tolicko-národní, ježto oba kluby
v důležitých otázkách postupo-
valy s agrárními poslanci spo-
lečně.“
Jsme vskutku povděčni tomu, že našli se
v agrárním klubu mužové, mající smysl pro
politickou a společenskou slušnost vůči dosa-
vadním spojencům politickým. Tím však více
vyniká úmysl, že ostatní připravovali nový
společný postup na nové linii tím, že
Fiedler
7
article
rozdávali kopance svým dosavadním
spolubojovníkům.
Myslí „Venkov“, že takový způsob či ne-
způsob neohrožuje vážně důvěru, že pánové
vládnoucí v agrárním klubu to myslí se s po-
lečným postupem doopravdy? To nen
věc formální. Je to úmyslné rozmnožování
nesváru a nedůvěry vzájemné, které je přece
v českém politickém životě beztoho nad-
bytek.
Spíše se zdá, že říšskému klubu agrár-
nímu se jednalo a jedná o to, aby nově za-
hájenou éru prováděti mohl sám a ukázati
co dovede. Mohl to prostě říci přímo a neod-
puzovati od společného postupu ostatní úmy-
slným urážením. Přáli bychom mu z plna
srdce na nové cestě mnoho zdarua
pracovali bychom sami dle svého vlastního
názoru. Ostatně brzká budoucnost ukáže, zdal
se pánům jedná o společný postup, usnesený
ve společné, jednotné organisaci.
Národně-sociální orgán řádí. Píše způso-
bem tak hrubým a sprostým, že bychom ura-
zili každého podomka, kdybychom chtěl
tvrditi, že je schopný takové sprostoty. Ale
to patří již k metier těchto pánů šířiti mez
široké vrstvy hrubost a sprosťáctví, zášť
na cti utrhání. Je to nová forma lidovýchovy
místo té staré, jež měla za heslo „Osvětou
k svobodě!“
K těm nepříčetnostem by bylo škoda
ztráceti slov.
8
article
„Národní Politika“ začala prostřednictvím
svého vídeňského referenta palbu pomocí kle-
pů, nasbíraných po kuloirech, natahováním
uší. Je všeobecně známa klepavá manie, kte-
rou tento zpravodaj otravuje po léta české
ovzduší a kterou ho nemohou odnaučit ani nej-
seriosnější mužové staročeské strany. Je
vždycky ochoten harangovati veřejnost če-
skou k nejdobrodružnější politice a posílati
klepy nejen svému listu, nýbrž obsluhovati
jimi ve své korrespondenci současně německé
časopisy. Kdejakému darmošlapovi kuloirnímu
— i mezi poslanci jsou takoví — otevře svůi
zápisník pro kdejaký klep z druhé, třetí ruky.
A „Národní Politika“ druhý den traktuje tím
své čtenáře, povznáší úroveň politické vý-
chovy tímto způsobem. Jen jiná forma lido-
výchovy jako u národních sociálů, ale stejne
zhoubná.
9
article
„Český Denník“ přináší včera tuto zprá-
vu: „Vylíčení rozmluvy posl. dra. Kramáře
s posl. Dürichem, jak je přináší „Národní Poli-
tika“, je dle potvrzení očitého svěd-
k a rozmluvy posl. dra. Lukavského úpl-
ně nepravdivé.“
Zde máte toho vídeňského klepaře, který
kuloirními klepy připravuje „lepší příšti
české politiky“ a vede ji na „nové dráhy“v
celé jeho slávě! A když na základě těchto
znamenitých klepařských informací napíše
„Národní Politika“ včera úvodník „Novou dra-
hou“, v němž zabývá se historickými úvahami,
pak litujeme velmi, že neotevřela stránky své
vlastní, aby si uvědomila, jak nenalézala slova
odsouzení, když lehkovážně rozbit Jednotný
klub český a pošlapána zásada majority.
Dnes najednou se v tomto listě probudil
smysl pro princip majority, dnes náhle myslí,
že všecky strany musí jiti pohromadě. Proč
neměl stejné názory, když národ-
ni sociálové rozbíjeli jednotnou
organisaci, proč držel palec všemu roz-
vratu, aby nemohli čeští poslanci položiti
na váhu svých 80 hlasů? Jaký je rozdíl v tom,
že stálo 21 národně sociálních a neodvislých
poslanců proti politice poslanců ostatních.
representujících většinu delegace, když
těchto jedenadvacet spílalo a hanobilo vět-
šinu společně s vídeňským zpravodajem „Nár.
Kramář
Dürich
10
article
Politiky“ a mezi tím stálo-li by nyní 22 po-
slanců českých mimo ostatní většinu, ne-
spilajíce této většině a dávajíce si spílati
od vídeňského zpravodaje „Národ. Politiky“?!
V oné době jsme nečetli v „Nár. Politice“ ani
slova výtky proti řádění radikálů a neodvi-
slých, nýbrž každou chvíli souhlas s touto
menšinou. A nyní najednou proto, že se 30
českých poslanců usnese na tom, že budou
dělat „oposici“, nemůže se dočkati „Národní
Politika“, jak se usnesou poslanci naši a ka-
tolicko-národní, z nichž naši vůbec do
včerejška nedostali od vedoue
agrární strany notifikaci jejíh
usneseníl
A ptáte se, proč ten rámus v české žur-
nalistice?! Co se stalo? Agrárníci se usnesl
změniti poměr k vládě, jit do oposice!
Co chce tato oposice? Prý většina je pre
ni. Pro jakou oposici?
Každá oposice musí míti cíl
Jaký má cíl agrární oposice? Jaký má cí
národně sociální oposice? Jaký má cí
oposice neodvislého klubu? Víte
slyšely jste, milé noviny, co chtějí tyto opo-
síce docílit, máme vám, milé noviny, vyklá-
dat, že může býti oposice pro oposici
že může býti parlamentní oposice
která chce se dostati k vládě, že může být
zásadní oposice, která chce vyvrátit
pořádek státní z kořene, oposice, jakou prý
dělají socialisté?
Vít
11
article
Milé noviny, které poučujete veřejnost
račte nás poučiti, pro jakou z těchto oposie
našla se většína českého poselstva?
Což pak běháme za slovičkem „oposice“
za slovíčkem bez vnitřního obsahu, kte-
rý mu dává jeho politický účel? Což opravdu
naše noviny se chytají slovíček a dávají s
věšeti hejly na nos?
Chce těch 58 poslanců svrhnouti vládu a
podporovati novouvládu, kterou by chtěli
utvořit, chtějí pak vstoupiti do vládní vět-
šiny? Zeptaly jste se, milé noviny, na to ná-
rodních sociálů, kteří prý jsou socia-
listé, kteří mohou býtí v Jednotném klubu
a jíti s ostatními stránami jen a jen pokud jsou
v oposici; poněvadž oni pro konku-
renci se sóciálními demokraty
nemohou jíti do vládní většiny?
Zeptaly jste se, milé noviny, státoprávníků
našich, jsou-li pro oposici parlamentní, nebo
chtějí-li býti v oposici potud, pokud nebude
utvořen český stát, kde by teprve byli ve
vládní většině každé vlády?
Zeptaly jste se, milé noviny, naších agrár-
níků, jakou chtějí dělati oposici, zda oposic
pro oposici, či oposici zásadní až do doby.
kdy bude úplně agrární stát, či zda jsou
pro oposici, až bude moci býti posl. P rášek
opět ministrem?
12
article
Což pak opravdu je situace v Čechách
tak lehká a veselá, že se můžeme lehko-
vážně baviti slovíčkem oposice a býti spo-
kojeni s prázdným heslem?
Pro jakou oposici máte, milé noviny
většinu české delegace? Pro jaký cíl a
projaké úkoly oposiční dosažen
většiny?
Agrární oposice je parlamentní
chce docíliti takové vlády, aby
mohla býti vládní stranou s úspě-
chem. Národně-sociální oposice kopí-
ruje uboze sociálně-demokratickou oposici
poněvadž prý národní sociálové jsou socia-
listé — odkryli to sice až po volbách, ale
to je jejich povaze příměřeno — a dělají tedy
„zásadní“ oposici až do pozemských statku
a koncesí na biograí.
Neodvislá oposice je jednak čiste
fakciosní, vedená pro lepší odbyt žurnálů
Čechách i na Moravě, jednak tak zvaná
„státoprávní“.
Pro kterou oposici se vyslovila většin
páni novináři, sečtli jste to dobře?
A nyní, když máte studený obkladek na
hlavě, uvažujte klidně: máme my po Vašen
vzoru do tohoto oposičního mišmaše rovným
nohama skočit, jak nám Vaše rozpálené hlavy
radily? Ne, drazí pánové, máme právo se ptát
co má býti cílem oposice, s kým mů
žeme počítat po oposici, jakým
prostředky chce bojovat oposic
a jakou organisaci chce si uděla
české poselstvo pro oposici i mi-
mo oposici, je-li pro jednotný kluk
založený na principu majority č
volné kozáctví bez kázně a ve-
dení.
Čechy
Morava
13
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Audience ministerského předsedy.
Z Vídně, 19. května. Císař přijal včer
v Schönbrunnu ministerského předsedu hr
Stürgkha v dlouhém slyšení, ve kterém mini-
sterský předseda referoval o situaci v parla-
mentě. Tato není okamžitě valně příznivou
ale je naděje, že potíže, kterých nahromadilo
se v poslední době mnoho a se všech stran
budou naposled přece překonány a nežli par-
lament odebere se na letní prázdniny, že maly
finanční plán skoncuje.
Nový místodržitel haličský.
Ze Lvova, 19. května. Nový místodržite
dr. Korytowski přibude sem ve dnech
nejbližších, aby převzal úřad.
Dr. Bobrzyňskí opouští Lvov.
Ze Lvova, 18. května. (K. k.) Bývalý mí
stodržitel dr. Bobrzyňski opustil dnes Lvov
aby se odebral do Vídně. Na nádraží dostavil
se hodnostové úřadů a jiné četné osobnosti.
Sjezd dolnorakouských křesťanských sociáli
Z Vídně, 18. května. (K. k.) Dnes odpoledne
konala křesťansko-sociální strana na venkově zem-
ský sjezd. jehož hlavním bodem byla volba výkon-
ného výboru. Byl obeslán ze všech částí Dolnic
Rakous. Po zevrubném referátě posl. Stöcklera byl
zvolen 12členný výkonný výbor, mimo jiné dr
Gessmann a místopresident posl. sněmovny
Jukel. Předsedou byl zvolen posl. Stöckler
Pak pojednal posl. Wollek o denních otázkách
politických, o zákonech, jež mají býti vyřízeny
jako zákon o snciálním nolišfování a finanění plán
dále o balkánských otázkách, při čemz poukázal
na energické jednání Rakousko-Uherska. Kdyl
posl. dr. Gessmann se zmínil o významu strany
křesťansko-sociální, byl sjezd skončen provoláním
„slávy císaři.
Stürgkh
Korytowski
doktor
Bobrzyňskí
Stöckler
Gessmann
Vídeň
Schönbrunn
Lvov
RakouskoUhersko
Dolnice Rakousy
14
article
Sjezd dolnorakouských německých nacionálů
Z Vídně, 18. května. (K. k.) V sobotu kona
se za předsednictví posl. Řichtra krajský sjead
německých nacionálů v Korneuburgu, na kterém
byl založen dolnorakouský lidový svaz, jehož úko-
lem jest organisovati německé nacionály na dolno-
rakouském venkově. Lidový svaz, který bude pra-
covati v nejužší souvislosti s výkonným výboren
strany německo-nacionální, má své sídlo v Kremži
Na to posl. Wedra referoval o denních otázkách
politických.
Návštěva Asquitha a Churchilla v Řecku.
Z Athén, 18. května. [Ag. d'Athěnes.) Mi
nisterský předseda Asquith a první lord ad
mirality Churchill odjeli dnes o 2. hod. odpol
s průvodem z Athén. Jest pravděpodobno, že
navštíví ještě jiná archaeologicky zajímav
místa, než opustí řecké vody.
Posl. šl. Perczel.
Z Bonyhadu, 18. května. (K. k. uh.) Říš-
ský poslanec a býv. ministr vnitra Desiden
šl. Perczel zemřel dnes ráno.
V drobném prodejla
ranní číslo o sobě . . za Sh
vačernl
za db
Ve filiálkách na venkovš
ranní čislo
večerni
Se
lnseráty
platí se hotově napřen
Předplaesní a inserty příjime
sdministrace v Marlanské ul., a
Tam nacházeji se tež
redakce, iskárna a axpudice
„Národnicb Listů“
Rukopisy se navraceii
Asquith
Churchill
Posl
Desiden
Vídeň
Korneuburg
Kremže
Řecko
Atény
Bonyhad
Marlanský ulice
dolnorakouský lidový svaz
lidový svaz
Aga . d ' Athěne
15
article
Tříletá služba vojenská ve Francii.
Z Paříže, 18. května. (K. k.) Ministr ve-
řejných prací Cheron pronesl dnes v Sor-
bonně na slavnosti, uspořádané svazem repu-
blikánské mládeže, které předsedal, řeč, v niž
velebil ochotu francouzské mládeže přínésti
nové oběti pro vlast a její vlastenecké smý-
šlení. Za jeho řeči zvolaly některé osoby: At
žije republika! Pryč s reakcí! Pryč s třiletou
dobou služební! Obecenstvo zakročilo prudce
proti výtržníkům a připravilo mínistrovi hluč-
né ovace.
Z Paříže, 18. května. (K. k.) Z Toulu se
oznamuje: Včera večer shromáždilo se v rue
de la République 200—300 vojáků, aby pro-
testovali proti podržení ročníku 1910 ve služ-
bě, na kterém se vláda usnesla. Mistní veli-
tel nechal ihned troubiti na poplach a většina
vojáků vrátila se dobrovolně do kasáren.
République
Francie
Paříž
Sor
Toul
Ata žít republika
16
article
Ostatní to učinili, bručíce, teprve na domluvy
důstojníka. Vojenské úřady nařídily vyšetřo-
vání tohoto případu, aby zjistily původce.
V ministerstvu vojenství se prohlašuje, že
nejedná se naprosto o vzpouru. Místní velitel
chtěl jenom zabrániti tomu, aby vojáci zúčast-
nili se protestního projevu, který uspořádala
různá politická sdružení proti zadržení roč-
níku 1910 a troubením na poplach donutit
mužstvo, že se vrátilo do kasáren.
Z Paříže, 18. května. (K. k.) Na hostině
socialisticko-radikální strany pronesl Caillaux
řeč, v níž pravil, že mezinárodní situace za-
vádí nové povinnosti, jimž Francie dostojí do-
plněním zákona z roku 1905, který se zakládá
na ozbrojeném národě, nikoliv na vojsku z po-
volání. Caillaux žádal přesné provádění to-
hoto zákona, zlepšení reservy a kadrů, jakož
i rozmnožení pevností. Prohlásil, že neschva-
luje vládní předlohy, poněvadž by měla v zá-
pěti snížení výrobní způsobilosti. Možno pou-
ze sáhnouti k doplnění aktivní služby, aby
zabezpečen byl výcvik jízdních zbrojí. Roz-
hodnuti nepřipustiti rozšíření rozpočtu —
skončil řečník — budeme žádati, aby o nová
břemena bylo postaráno progresivními daněmi
na příjmy nebo kapitály.
Arabové proti Turkům.
Z Cařihradu, 17. května. (K. k.) Podle
zpráv z anglického pramene zahnal známý
náčelník Arabů Ibn Sund tureckého mutesa-
rifa, úřadniky a posádku, která se nalézalav
El Hufufu, hlavním městě kraje elhasskéhou
Caillaux
Turek
Paříž
Francie
Cařihrad
El Hufuf
17
title
Perského zálivu.
perský záliv
18
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
žádná změna spojenecké smlouvy.
Z. 6--, 40 L4 (M. l.)Agon.
Telegraphique Bulgare“ formálně vyvraci ten-
denční zprávy, že bulharská vláda vyjednává
se Srbskem o změně spojenecké smlouvy a že
jest ochotna postoupiti Srbsku všechna území
ve sporném pásmu.
Porta o požadavcích Francie v Anatolii.
Z Cařihradu, 18. května. (K. k.) Požadav-
ky Francie o železničních a přístavních kon-
cesích v Anatolii, které byly v únoru před-
loženy Portě a o kterých se nyní rozepisuje
francouzský tisk, byly obsaženy v dodatkuk
notě, v níž byly formulovány povšechné pod-
mínky velmocí pro souhlas s použitím živno-
stenské daně na cizozemce. Mimo to předlo-
žilo každé vyslanectví a velvyslanectví delšt
nebo kratší výčet požadavků po úpravě sta-
rých školských otázek a jiných záležitostí.
Tento výčet Ruska a Francie byl prý nejob-
sažnější a obsahoval zejména požadavky poli-
tického rázu. Listy pojednávají o francouz-
ských požadavcích. Jmenovitě „Tanin“ je ne-
spokojen.
Potrestaní zrádcové.
Z Athén. 18. května. (»Ag. d' Athenes«.) Ob
chauferové, kteří byli pro zradu odsouzeni k smrti.
byli včera v Janině zastřelení.
Port
Athenes
Balkán
Srbsko
Francie
Cařihrad
Anatólie
Rusko
Atény
40 L 4
Aga
20
article
Turistika a návštěva cizinců po stránce
hospodářské.
Turistika a návštěva cizinců po stránce
hospodářské.
Hospodářský moment mohl by vystižen být
tou skutečností, že turista v zemi pobytu neprodá-
vá, nýbrž kupuje, pokud se týče za výkony a služ-
by, které objednává, platí, tudiž celý výdej, kte-
rý činí, v tuzemsku nechává, a tím nejen k oka-
mžitému zvýšení příjmů domácího obyvatelstva
ale v konečných důsledcích též ke zvýšení národ-
ního jmění té které oblasti cizinecké přímo i ne-
přímo přispivá.
Veliký význam mezinárodní a cena hospodář-
ská ruchu cizineckého spočívá v tom, že cestováni
nezůstává, jako tomu bylo za dřívějších dob, ob-
mezeno na výminečné, anebo celkem řídké přípa-
dy, nýbrž že následkem zvýšené bezpečnosti
pohodlí, při dopravě a ubytování, a následkem sní-
žení cestovních nákladů rozšířilo se na veliké kru-
hy obyvatelstva, že přestalo býti luxem a stalo se
společenskou potřebou, a tak velikostí pohybu ci-
zineckého a množstvím turistů vytvořilo onu ho-
spodářskou hodnotu, se kterou nyní každá země
počítá.
21
article
Stačí uvésti, že v roce 1908 cestovalo za zá-
bavou a zotavením kolem 20 milionů turistů a z to-
ho 8 milionů cizozemců, kteří dle odhadů statisti-
ckých v Evropě mimo domov prohlévali, aby z to-
hoto počtu mohl posouzen býti veliký a v jistém
smyslu nedoceněný obrat peněz a jiných hod-
not, které cizinecký proud přivádí do pohybu.
Je nutno předeslati, že statistické údaje, kte-
ré jsou, a také musí býti podkladem přítomné,
také každé jiné podobné úvahy, nejsou co do přes-
nosti úplně spolehlivy. Data statistická opírají se
o výkazy, které předkládají majitelé hotelů, ho-
stinců a jiných nocleháren úřadům policejním na
základě předpisů o hlášení cizinců. Jsou proto sta-
tisticky zachyceni jen ti turisté, pokud se týče ci-
zinci, kteří v tom kterém místě přenocují, kdežto
ostatní turisté ponecháni jsou mimo zřetel, naproti
tomu jsou zase tytéž osoby, které v témž měsíci
anebo v témž roce v různých místech přenocovaly
vedeny dvakrát i vícekrát. Poněvadž však nedo-
) Z přednášky mag. rady Fr. Boháčka.
Boháček
Evropa
Francie
22
article
statek tento i jiné nedostatky statistiky cizine-
cké objevují se ve statistických výkazech všech
zemí, možno při porovnávání statistických datz
různých oblastí příjímati přece jen nynější stati-
stický materiál za dostačující podklad pro koneč-
né úsudky.
Pro mezinárodní bilanci hospodářskou přichá-
zejí v úvahu turisté, kteří v té které zemi jsou
skutečnými cizinci, t. j. cizími státními příslušníky.
Vezmeme-li zřetel ku poměrům v naší polo-
vici říše, v níž bylo v roce 1908 zjištěno celkem
3,830.000 turistů a mezi nimi skutečných cizinců
(bez uherských státních oběanů) 1,016.000, v r.
1911 i s Vídní 5.590.000 turistů a mezi nimi (bez
státních přislušníků uherských, kterých bylo
300.000) 1.530.000, můžeme říci, že rakouský cizi-
necký ruch je dosti příznivý, zvýšil se za 5 let o
1,700.000 osob, okrouhle o 407.
Z počtu toho připadlo v r. 1911 na Tyrolys
Vorarlberkem přes 1 milion, na Dolní Rakousys
Vídní 987.000, na Čechy 935.000, na Štyrsko fobyv.
1.400.000) 488.000 (Mariaceli 168.000, Štyrský Hra-
dec 116.000), na Solnohrady 263.000, na Halič
246.000, na Moravu 294.000, Horní Rakousy 206.000.
Korutany 162.000, Slezsko 124.000, Istrii 100.000
Krajinu 98.000. Vídeňáků samých bylo mezi turi-
sty rakouskými 766.000, nejvíce v alpských zemích
na letních pobytech (ve Štyrsku 133.000, v Hor-
ních Rakousích 60.000 — 29%, v Solnohradsku
19 proc., v Čechách 74.000 — 8 proc.).
Štyrský
Krajina
Vídeňák
Vídeň
Dolní Rakousys
Čechy
Štyrsko
Solnohrad
Halič
Morava
Horní Rakousy
Korutany
Slezsko
Istria
Solnohradsko
Mariacel 168.000
23
article
Cizozemců mezi turisty bylo z 5.590.000 —
1.500.000 bez uherských příslušníků, jichž bylo
304.000, a bez osob z Bosny a Hercegoviny, jichž
bylo 28.000.
Převahu měli mezi turisty cizí státní přísluš-
nici, jen v Tyrolích 57%, v Solnohradsku bylo jich
polovice a v Čechách něco přes třetinu (z 935.000
osob 323.000).
Z Německa bylo v Rakousku cizinců 890.000
Rusů 122.000, Italů 68.000. Angličanů 52.000, Ame-
ričanů 51.000, Francouzů 39.000, balkánských ná-
roků 28.000. Rumunů 22.000 atd. Na Čechy při-
padlo Němců 232.000 a z nich na Prahu 15.000.
Ze 122.000 Rusů navštívilo Čechy 34.000. Dol-
ní Rakousy 27.000, Tyroly 13.000. Solnohrady 2100
Prahu jen 936 osob. z 39.000 Francouzů připadlo
na Tyroly 19.400. Dolní Rakousy 7300, na Čechy
5000, Solnohrady 2400 a na Prahu 1116.
Z 52.000 Angličanů navštívilo Tyroly 30.000
Dolní Rakousy 5700. Čechy 9388. Solnohrady 2500
Prahu 921.
Z cizinecké návštěvy v království Českém při-
padá veliká část na severočeská místa lázeňská,
Rus
Italos
68.000
Angličan
Francouz
Rumun
Němec
Čecho
Bosna a Hercegovina
Tyroly
Solnohradsko
Čechy
Německo
Rakousko
Dolo
Rakousy
Solnohrad
Praha
Dolní Rakousy
Praha 1116
Solnohrad 2400
24
article
na Karlovy Vary 108.000, na Marianské Lázně
92.000, na Františkovy Lázně 69.000 a Teplice
32.000, připočte-li se k tomu Liberec, který vyka-
zoval 50.000 návštěvníků, činila by návštěva cizi-
necká těchto pěti severočeských měst 353.000, ví-
ce než třetinu celého počtu cizinců v království
Českém. V Praze bylo r. 1911 cizinců 114.000, ve
Vídní 606.000 tisíc. Ústřední komise statistická vy-
kazuje pro Prahu 100.721 osob. o 14.000 méně než
vykázalo policejní ředitelství, snad se to stalo pro-
to, že byli odpočítáni cizinci, hlášení na předmě-
stích, ač je ústřední komisi statistické známo, že
Pražská statistická komise, a tudíž data statisti-
cká vztahují se nejen ku Praze, ale i ku předmě-
stím, snad také proto, že chtěla ústřední komise
Karlovy Vary se 108.000 cízinci dostati v Čechách
na místo první. Podobný omyl statistický stal se
ústřední komisi již jednou, hned při prvních zprá-
vách o výsledcích sčítání lidu r. 1910. Tehdy po-
čítala komise Tersi s celým územím, t. j. 229.000
obyvatelstva omylem jako město Terst, které
má jen 163.000 obyvatelů, a za ním zařadila teprve
Prahu (bez předměstí) s 223.000 obyv., a tak od té
doby zůstalo již zachováno nesprávné toto pořadi
měst v Rakousku co do velikosti Vídeň. Terst.
Františkův
Karlov Vara 108.000
Teplice
Liberec
Praha
Vídeň
Karlov Vara
Čechy
Terst
Rakousko
25
article
Praha.
Návštěva cizinecků v Praze v posledních le-
tech stoupá, tak činila r. 1910 107.000, r. 1911
114.000, v r. 1912 již 124.000 osob. Přes to však ne-
dá se upříti, že u porovnání s jinými městy mohla
by Praha vykazovati návštěvu značně
větší.
K vůli porovnání uvádím, že dle zpráv stati-
stických úřadů měl Mnichov, tedy město přibližné
stejně veliké jako Praha, v r. 1912 636.000 cizinců.
více než Vídeň. Drážďany v témž roce 461.000
Norimberk, město daleko menší než Praha (s před-
městími) 243.000 cizinců.
Je jisto, že jako nemůže každý cizinec mit
stejnou hospodářskou hodnotu pro to které cizi-
necké prostředí, tak také nemůže každá země, kaž.
dá krajina a každé město, které nemá potřebných.
ano nezbytných k tomu vlastností, činiti nárok na
stejně veliký příliv cizinecký, jako jiná, plně vy-
hovující oblasť cizinecká.
Návštěva cizinců jest možná jen tam, kde
splněny jsou podmínky, které cestující vším prá-
vem od návštěvy své očekává. Turista vydává za-
jisté náklady cesťovní jen proto, že doufá, že do-
sáhne za ně jistý, třeba jen ideální, prospěch, u-
spokojení z podniknuté cesty, duševní požitkyz
krásy krajiny aneb města, z bohatství a krásy ar-
chitektur, sbírek, krojů, anebo cenného poučení
Praha
Mnichov
Vídeň
Drážďany
Norimberk
26
article
vlastních názorů, při čemž přirozeně předpokládá
jisté pohodlí a příjemnosti při dopravě, při ubyto-
vání a pobytu v místě, a to za ceny, která je ve
slušném poměru k tomu, co se za ně poskytuje.
Krajina a místa, turisticky dobře vypravená.
starají se též o to, aby cizinec měl příčinu anebo
záminku v místě se pozdržeti, poněvadž, čím dela
pobyt cizince, tím větší jeho hospodářská hod-
nota.
Mnohdy stačí velmi jednoduché prostředky
jako v horách produkce lidových zpěváků anebo
hudebníků.
V městech přirozeně musí tyto prostředky stá
ti poněkud výše.
O Čechách a o Praze zvláště nen
možno tvrditi, že by neměly potřeb-
ných vlastností, které jsou zoůsobilé
přivábiti cizince a přiměřený prou
eizinecký.
Není zajisté zapotřebí citovati k důkazu tomu
hlasy osvědčených, nepochybných a také objektiv-
ních znalců z dob minulých, kteří o Praze s nej-
vyšší pochvalou se vyslovili, úsudku Humboldta,
Chateaubrianda, Sandově, Goetha atd. atd.
Humboldt
Chateaubriand
Sandův
Goethe
Čechy
Praha
27
article
Praha zůstává stále cenným a krásným mě-
stem v očích cizinců, jak o tom svědčí četné pro-
jevy i z doby nejnovější. Tak Marcell Prevost, po-
jednávaje r. 1909 (13. VI.) v pařížském „Figaru“ o
vzhledu měst evropských s nadpisem „Ošklivost
měst“ (Laideur des villes) a vyslovuje se o moder-
ních úpravách městských a o jich architektonickém
nevkusu, ulevuje svému rozhořčení nad moderními
budovateli měst těchto slovy: „Což je již osudem
všech moderních architektů, že nesmějí vytvořiti
ve skutek uvésti město takové krásy, jakou chlub
se Toledo. Praha anebo aspoň Edinburk?“ (Y-a-t-
dopc un sort sur les architectes modernes, qui leur
interdit dlinventer et de realiser une ville de beautě
Tolede. Prague ou seulement Edinbourgh?)
A druhý současník. prof. Grohberger, podávaje
v oficielní publikaci o loňském kongresu pro vý-
chovu uměleckou v Drážďanech zprávu o exkursí
části kongresistů do Prahy, rozepisuje se obšírně
o Praze a to způsobem pro ostatní mísla, do nichž
konány byly také exkurse kongresové, féměř za-
hanbujícím, uváděje, že nejvelkolepější průběh [den
grossartigsten Verlauf) měl dvoudenní výlet do
Prahy, a oceňuje podrobně krásu Prahy, dodává:
Kdo chce studovati umění gotické, renaissanění a
barokové, nalezne v Praze kořist, jakou mu je
málokteré město evropské s to jest poskytnouti.
Marcell
jít beauta Tolést
profesor
Grohberger
Praha
Toledo
Edinburk
Prague
Drážďany
28
article
Čte-li cizinec a možná že i mnohý náš pražský
spoluobčan v Benátkách v průvodci podobné po-
pisy 41 paláců benátských na Canale Grande, ne-
pomyslí, že my v Praze oproti Benátkám máme
přes 60 takovýchto starých paláců, které co do
ceny umělecké a co do krásy neméně jsou vyni-
kající a neméně pozoruhodné jako paláce beřátské.
A jako snese Praha co do paláců porovnání s Be-
nátkami, tak snese co do počtu a krásy kostelů
porovnání s Římem, a to, co A. Rodin řekl o Pra-
že, že totiž Praha je Řimem severu, neni žádnou
zdvořilostí, nýbrž skutečnou pravdou
Avšak i s jinými městy, která těší se obrov-
ským návštěvám cizineckým, mohla by Praha se
ctí býti porovnána, anebo mohla by snadno, bez
přílišných obětí, opatřiti si to, co jiná města po-
vzneslo mezi prvořadá města cizinecká. Uvážíme-li
na př., že Mnichov, město turisty tak favorisovaný.
nemá ani polohy, která by mohla buditi zájem, ani
vynikajících staveb, tím méně ovšem starých sta-
vebních památek, že nemá kostelů, klášterů, ani
pozoruhodného pouličního ruchu, že jedinou atrakcí
jsou pinakoteky, národní museum a pivovarské ho-
stince, když víme, že z pamětihodností těch od-
nese si valná část cizinců příznivější a nesmaza-
telný dojem spíše z pivnic než ze sbírek, musíme
bezděky tázati se, zdali by i v Praze podobné
atrakce, pokud ovšem jde o sbírky větších rozměrů.
nebyly možny, neboť o druhou účinnou přitažlivost
cizineckou, lidovou restauraci, postarala se již
obec pražská způsobem vzorným v Obecním domě.
což dlužno se stanoviska cizinecké propagandy se
zvláštním díkem zdůrazniti a plně uznati.
Benátky
Praha
Be
Řím
Mnichov
Canale Grand
národní muzeum
29
article
Sbírek vynikajících a krásných nemá Praha
nedostatek, jenom že, nehledě ani k tomu, že valná
část materiálu pro nedostatek mista je uloženav
bednách, representuje to, co na jednotlivých ml-
stech vystaveno jest, co do kvantity tak málo, že
to turistovi nestojí ani za to, aby z jedné vzdálené
budovy chodil do druhé jen za tím účelem, aby
všecko viděl. Kdyby se podařilo najiti v Praze bu-
dovu, která by měla těch několik kilometrů stěn.
jako mají jiné sbírky pověsti světové, aby pojmouti
mohla zdejší cenný materiál, měli bychom zde
Praze sbírku, která by postaviti se mohla světovým
sbírkám cizím po boku.
Při dobré vůli a součinnosti státu, země a ji-
ných korporací mohlo by, po případě i menšími
obětmi, opatřeno býti to, co v tomto směru zde
v Praze pro cizince potřebujeme a co mají jiná
města světová.
Praha