ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7ef00e0-8f0f-11dd-af0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 83, work 8, person 41, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 19. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 135.
4 article
Harannt avečerní listy předplácí se- V Praze v administracii na měsl ne čtvrt leta . . . . 8 k —h a dvojí donáškou na města. . . . . - na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ne másla vo filiálkácha 2Ks0 Poštou na měsla. . . . . na čtvrt ieta : . . . 9 K so s dvojí sásilko na měslo. :k e na čtvrt leta
Praha Pošta
5 article Nadšení pro oposici.
Nadšení pro oposici. Je zajímavé podívání na českou žurnali- stiku, jak dostala se do nadšení pro podrobo- vání se menšíny většině. Orgány národně- sociální a realistické, které za dob Jednot- ného klubu tleskaly každé nekázni, které by- ly u vytržení nad hrdinstvím svých klubů když rozbily Jednotný klub svým vystoupe- ním, nyní jsou plny důkazů, jak se musí pod- robiti Mladočeši většině. Pánové si lámou cizí hlavu. Mohou býti jisti, že poslanci naší stany, zvolení na program Jednotného klubu. se nezpronevěří této myšlence, poněvadž nyní stejně jako dříve na potře- bě Jednotného klubu trvají. Avšak většína Jednotného klubu a usne- sení agrárního klubu není ještě totéž. Zde neměli poslanci naší strany příležitosti říci svoje námitky proti změně vyčkávací takti- ky, nemohli slyšeti důvody agrárních politiků, dáti se přesvědčiti nebo přesvědčiti druhé. V Jednotném klubu by byla dána příležitost k této vzájemné výměně názorů nutné přece mezi muži a podrobení se většině bylo by prostě důsledkem rozboru otázky po všech stránkách. Většina převzala by prostě zod- povědnost, menšina by prostě pracovala dle přání většiny, vyhražujíc si volnost kritiky stejně jako byla dopřávána radikálním stra- nám v době Jednotného klubu. Klub říšských poslanců kterékoli strany není oprávněn dělati usnesení, jímiž se před- bíhá politice zemské, o níž dosud svaz ne- jednal. Všecko to, co některé listy házejí po našem klubu, že také dělal usnesení a přiná- šel je do Jednotného klubu, jest svrchovaně falešné. Náš klub nedával tato usnesení do novin, nýbrž předkládal je Jednotnému klubu jako svoje návrhy. Prorazil-li s nimi, dobrá, podlehl-li, podrobil se. Nehlásal však v novinách, že to a to usnesl, že to v debatě rozpočtové jeho řečník odůvodní a že ostatní mají býti vyzváni, aby se — připojili.
Pánová
6 article
Nechť pánové z agrárního tá- bora přijdou s tím, že se má utvo- řiti Jednotný klub pro určité spo- lečné otázky české delegace a že majorita jeho má rozhodnout o taktice, najdou naše poslance ji- stě ochotné k jednání. Bylo jich 15 v Jednotném klubu, byli vždy v nebezpečí přehlasování v tomto 80členném sboru a přece vytrvali v něm i v době, kdy vystoupili radi- kálové a kdy agrárníci sami měli ve zbylém klubu většinu a mohli ji jistě volně užíti. A byli to agrár- níci, kteří rozbili i zbývající organisaci, ne- boť oni po vzdání se posl. Fiedlera před- sednictví, aby nové konstelaci byla poskyt- nuta možnost uplatniti si svoji většinu, odmítl voliti předsedu a svolávati parlamentárku „Venkov“ dělá tak, jakoby nerozuměl tomu, že jest porušením loyality o úmyslu změniti taktiku, neuvědomiti předem ty, s nimižv zemi i na říšské radě dosud jsem pracoval s nimiž prý dále pracovati ch na jiné linii. Z „Českého Denníku“ dovídáme se, že „při schůzi poslanců agrár- ních bylo některými členy žádáno, aby o tak důležitém kroku byly dříve zpra- veny a dotázány klub český a ka- tolicko-národní, ježto oba kluby v důležitých otázkách postupo- valy s agrárními poslanci spo- lečně.“ Jsme vskutku povděčni tomu, že našli se v agrárním klubu mužové, mající smysl pro politickou a společenskou slušnost vůči dosa- vadním spojencům politickým. Tím však více vyniká úmysl, že ostatní připravovali nový společný postup na nové linii tím, že
Fiedler
7 article
rozdávali kopance svým dosavadním spolubojovníkům. Myslí „Venkov“, že takový způsob či ne- způsob neohrožuje vážně důvěru, že pánové vládnoucí v agrárním klubu to myslí se s po- lečným postupem doopravdy? To nen věc formální. Je to úmyslné rozmnožování nesváru a nedůvěry vzájemné, které je přece v českém politickém životě beztoho nad- bytek. Spíše se zdá, že říšskému klubu agrár- nímu se jednalo a jedná o to, aby nově za- hájenou éru prováděti mohl sám a ukázati co dovede. Mohl to prostě říci přímo a neod- puzovati od společného postupu ostatní úmy- slným urážením. Přáli bychom mu z plna srdce na nové cestě mnoho zdarua pracovali bychom sami dle svého vlastního názoru. Ostatně brzká budoucnost ukáže, zdal se pánům jedná o společný postup, usnesený ve společné, jednotné organisaci. Národně-sociální orgán řádí. Píše způso- bem tak hrubým a sprostým, že bychom ura- zili každého podomka, kdybychom chtěl tvrditi, že je schopný takové sprostoty. Ale to patří již k metier těchto pánů šířiti mez široké vrstvy hrubost a sprosťáctví, zášť na cti utrhání. Je to nová forma lidovýchovy místo té staré, jež měla za heslo „Osvětou k svobodě!“ K těm nepříčetnostem by bylo škoda ztráceti slov.
8 article
„Národní Politika“ začala prostřednictvím svého vídeňského referenta palbu pomocí kle- pů, nasbíraných po kuloirech, natahováním uší. Je všeobecně známa klepavá manie, kte- rou tento zpravodaj otravuje po léta české ovzduší a kterou ho nemohou odnaučit ani nej- seriosnější mužové staročeské strany. Je vždycky ochoten harangovati veřejnost če- skou k nejdobrodružnější politice a posílati klepy nejen svému listu, nýbrž obsluhovati jimi ve své korrespondenci současně německé časopisy. Kdejakému darmošlapovi kuloirnímu — i mezi poslanci jsou takoví — otevře svůi zápisník pro kdejaký klep z druhé, třetí ruky. A „Národní Politika“ druhý den traktuje tím své čtenáře, povznáší úroveň politické vý- chovy tímto způsobem. Jen jiná forma lido- výchovy jako u národních sociálů, ale stejne zhoubná.
9 article
„Český Denník“ přináší včera tuto zprá- vu: „Vylíčení rozmluvy posl. dra. Kramáře s posl. Dürichem, jak je přináší „Národní Poli- tika“, je dle potvrzení očitého svěd- k a rozmluvy posl. dra. Lukavského úpl- ně nepravdivé.“ Zde máte toho vídeňského klepaře, který kuloirními klepy připravuje „lepší příšti české politiky“ a vede ji na „nové dráhy“v celé jeho slávě! A když na základě těchto znamenitých klepařských informací napíše „Národní Politika“ včera úvodník „Novou dra- hou“, v němž zabývá se historickými úvahami, pak litujeme velmi, že neotevřela stránky své vlastní, aby si uvědomila, jak nenalézala slova odsouzení, když lehkovážně rozbit Jednotný klub český a pošlapána zásada majority. Dnes najednou se v tomto listě probudil smysl pro princip majority, dnes náhle myslí, že všecky strany musí jiti pohromadě. Proč neměl stejné názory, když národ- ni sociálové rozbíjeli jednotnou organisaci, proč držel palec všemu roz- vratu, aby nemohli čeští poslanci položiti na váhu svých 80 hlasů? Jaký je rozdíl v tom, že stálo 21 národně sociálních a neodvislých poslanců proti politice poslanců ostatních. representujících většinu delegace, když těchto jedenadvacet spílalo a hanobilo vět- šinu společně s vídeňským zpravodajem „Nár.
Kramář Dürich
10 article
Politiky“ a mezi tím stálo-li by nyní 22 po- slanců českých mimo ostatní většinu, ne- spilajíce této většině a dávajíce si spílati od vídeňského zpravodaje „Národ. Politiky“?! V oné době jsme nečetli v „Nár. Politice“ ani slova výtky proti řádění radikálů a neodvi- slých, nýbrž každou chvíli souhlas s touto menšinou. A nyní najednou proto, že se 30 českých poslanců usnese na tom, že budou dělat „oposici“, nemůže se dočkati „Národní Politika“, jak se usnesou poslanci naši a ka- tolicko-národní, z nichž naši vůbec do včerejška nedostali od vedoue agrární strany notifikaci jejíh usneseníl A ptáte se, proč ten rámus v české žur- nalistice?! Co se stalo? Agrárníci se usnesl změniti poměr k vládě, jit do oposice! Co chce tato oposice? Prý většina je pre ni. Pro jakou oposici? Každá oposice musí míti cíl Jaký má cíl agrární oposice? Jaký má cí národně sociální oposice? Jaký má cí oposice neodvislého klubu? Víte slyšely jste, milé noviny, co chtějí tyto opo- síce docílit, máme vám, milé noviny, vyklá- dat, že může býti oposice pro oposici že může býti parlamentní oposice která chce se dostati k vládě, že může být zásadní oposice, která chce vyvrátit pořádek státní z kořene, oposice, jakou prý dělají socialisté?
Vít
11 article
Milé noviny, které poučujete veřejnost račte nás poučiti, pro jakou z těchto oposie našla se většína českého poselstva? Což pak běháme za slovičkem „oposice“ za slovíčkem bez vnitřního obsahu, kte- rý mu dává jeho politický účel? Což opravdu naše noviny se chytají slovíček a dávají s věšeti hejly na nos? Chce těch 58 poslanců svrhnouti vládu a podporovati novouvládu, kterou by chtěli utvořit, chtějí pak vstoupiti do vládní vět- šiny? Zeptaly jste se, milé noviny, na to ná- rodních sociálů, kteří prý jsou socia- listé, kteří mohou býtí v Jednotném klubu a jíti s ostatními stránami jen a jen pokud jsou v oposici; poněvadž oni pro konku- renci se sóciálními demokraty nemohou jíti do vládní většiny? Zeptaly jste se, milé noviny, státoprávníků našich, jsou-li pro oposici parlamentní, nebo chtějí-li býti v oposici potud, pokud nebude utvořen český stát, kde by teprve byli ve vládní většině každé vlády? Zeptaly jste se, milé noviny, naších agrár- níků, jakou chtějí dělati oposici, zda oposic pro oposici, či oposici zásadní až do doby. kdy bude úplně agrární stát, či zda jsou pro oposici, až bude moci býti posl. P rášek opět ministrem?
12 article
Což pak opravdu je situace v Čechách tak lehká a veselá, že se můžeme lehko- vážně baviti slovíčkem oposice a býti spo- kojeni s prázdným heslem? Pro jakou oposici máte, milé noviny většinu české delegace? Pro jaký cíl a projaké úkoly oposiční dosažen většiny? Agrární oposice je parlamentní chce docíliti takové vlády, aby mohla býti vládní stranou s úspě- chem. Národně-sociální oposice kopí- ruje uboze sociálně-demokratickou oposici poněvadž prý národní sociálové jsou socia- listé — odkryli to sice až po volbách, ale to je jejich povaze příměřeno — a dělají tedy „zásadní“ oposici až do pozemských statku a koncesí na biograí. Neodvislá oposice je jednak čiste fakciosní, vedená pro lepší odbyt žurnálů Čechách i na Moravě, jednak tak zvaná „státoprávní“. Pro kterou oposici se vyslovila většin páni novináři, sečtli jste to dobře? A nyní, když máte studený obkladek na hlavě, uvažujte klidně: máme my po Vašen vzoru do tohoto oposičního mišmaše rovným nohama skočit, jak nám Vaše rozpálené hlavy radily? Ne, drazí pánové, máme právo se ptát co má býti cílem oposice, s kým mů žeme počítat po oposici, jakým prostředky chce bojovat oposic a jakou organisaci chce si uděla české poselstvo pro oposici i mi- mo oposici, je-li pro jednotný kluk založený na principu majority č volné kozáctví bez kázně a ve- dení.
Čechy Morava
13 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Audience ministerského předsedy. Z Vídně, 19. května. Císař přijal včer v Schönbrunnu ministerského předsedu hr Stürgkha v dlouhém slyšení, ve kterém mini- sterský předseda referoval o situaci v parla- mentě. Tato není okamžitě valně příznivou ale je naděje, že potíže, kterých nahromadilo se v poslední době mnoho a se všech stran budou naposled přece překonány a nežli par- lament odebere se na letní prázdniny, že maly finanční plán skoncuje. Nový místodržitel haličský. Ze Lvova, 19. května. Nový místodržite dr. Korytowski přibude sem ve dnech nejbližších, aby převzal úřad. Dr. Bobrzyňskí opouští Lvov. Ze Lvova, 18. května. (K. k.) Bývalý mí stodržitel dr. Bobrzyňski opustil dnes Lvov aby se odebral do Vídně. Na nádraží dostavil se hodnostové úřadů a jiné četné osobnosti. Sjezd dolnorakouských křesťanských sociáli Z Vídně, 18. května. (K. k.) Dnes odpoledne konala křesťansko-sociální strana na venkově zem- ský sjezd. jehož hlavním bodem byla volba výkon- ného výboru. Byl obeslán ze všech částí Dolnic Rakous. Po zevrubném referátě posl. Stöcklera byl zvolen 12členný výkonný výbor, mimo jiné dr Gessmann a místopresident posl. sněmovny Jukel. Předsedou byl zvolen posl. Stöckler Pak pojednal posl. Wollek o denních otázkách politických, o zákonech, jež mají býti vyřízeny jako zákon o snciálním nolišfování a finanění plán dále o balkánských otázkách, při čemz poukázal na energické jednání Rakousko-Uherska. Kdyl posl. dr. Gessmann se zmínil o významu strany křesťansko-sociální, byl sjezd skončen provoláním „slávy císaři.
Stürgkh Korytowski doktor Bobrzyňskí Stöckler Gessmann Vídeň Schönbrunn Lvov RakouskoUhersko Dolnice Rakousy
14 article
Sjezd dolnorakouských německých nacionálů Z Vídně, 18. května. (K. k.) V sobotu kona se za předsednictví posl. Řichtra krajský sjead německých nacionálů v Korneuburgu, na kterém byl založen dolnorakouský lidový svaz, jehož úko- lem jest organisovati německé nacionály na dolno- rakouském venkově. Lidový svaz, který bude pra- covati v nejužší souvislosti s výkonným výboren strany německo-nacionální, má své sídlo v Kremži Na to posl. Wedra referoval o denních otázkách politických. Návštěva Asquitha a Churchilla v Řecku. Z Athén, 18. května. [Ag. d'Athěnes.) Mi nisterský předseda Asquith a první lord ad mirality Churchill odjeli dnes o 2. hod. odpol s průvodem z Athén. Jest pravděpodobno, že navštíví ještě jiná archaeologicky zajímav místa, než opustí řecké vody. Posl. šl. Perczel. Z Bonyhadu, 18. května. (K. k. uh.) Říš- ský poslanec a býv. ministr vnitra Desiden šl. Perczel zemřel dnes ráno. V drobném prodejla ranní číslo o sobě . . za Sh vačernl za db Ve filiálkách na venkovš ranní čislo večerni Se lnseráty platí se hotově napřen Předplaesní a inserty příjime sdministrace v Marlanské ul., a Tam nacházeji se tež redakce, iskárna a axpudice „Národnicb Listů“ Rukopisy se navraceii
Asquith Churchill Posl Desiden Vídeň Korneuburg Kremže Řecko Atény Bonyhad Marlanský ulice dolnorakouský lidový svaz lidový svaz Aga . d ' Athěne
15 article
Tříletá služba vojenská ve Francii. Z Paříže, 18. května. (K. k.) Ministr ve- řejných prací Cheron pronesl dnes v Sor- bonně na slavnosti, uspořádané svazem repu- blikánské mládeže, které předsedal, řeč, v niž velebil ochotu francouzské mládeže přínésti nové oběti pro vlast a její vlastenecké smý- šlení. Za jeho řeči zvolaly některé osoby: At žije republika! Pryč s reakcí! Pryč s třiletou dobou služební! Obecenstvo zakročilo prudce proti výtržníkům a připravilo mínistrovi hluč- né ovace. Z Paříže, 18. května. (K. k.) Z Toulu se oznamuje: Včera večer shromáždilo se v rue de la République 200—300 vojáků, aby pro- testovali proti podržení ročníku 1910 ve služ- bě, na kterém se vláda usnesla. Mistní veli- tel nechal ihned troubiti na poplach a většina vojáků vrátila se dobrovolně do kasáren.
République Francie Paříž Sor Toul Ata žít republika
16 article
Ostatní to učinili, bručíce, teprve na domluvy důstojníka. Vojenské úřady nařídily vyšetřo- vání tohoto případu, aby zjistily původce. V ministerstvu vojenství se prohlašuje, že nejedná se naprosto o vzpouru. Místní velitel chtěl jenom zabrániti tomu, aby vojáci zúčast- nili se protestního projevu, který uspořádala různá politická sdružení proti zadržení roč- níku 1910 a troubením na poplach donutit mužstvo, že se vrátilo do kasáren. Z Paříže, 18. května. (K. k.) Na hostině socialisticko-radikální strany pronesl Caillaux řeč, v níž pravil, že mezinárodní situace za- vádí nové povinnosti, jimž Francie dostojí do- plněním zákona z roku 1905, který se zakládá na ozbrojeném národě, nikoliv na vojsku z po- volání. Caillaux žádal přesné provádění to- hoto zákona, zlepšení reservy a kadrů, jakož i rozmnožení pevností. Prohlásil, že neschva- luje vládní předlohy, poněvadž by měla v zá- pěti snížení výrobní způsobilosti. Možno pou- ze sáhnouti k doplnění aktivní služby, aby zabezpečen byl výcvik jízdních zbrojí. Roz- hodnuti nepřipustiti rozšíření rozpočtu — skončil řečník — budeme žádati, aby o nová břemena bylo postaráno progresivními daněmi na příjmy nebo kapitály. Arabové proti Turkům. Z Cařihradu, 17. května. (K. k.) Podle zpráv z anglického pramene zahnal známý náčelník Arabů Ibn Sund tureckého mutesa- rifa, úřadniky a posádku, která se nalézalav El Hufufu, hlavním městě kraje elhasskéhou
Caillaux Turek Paříž Francie Cařihrad El Hufuf
17 title
Perského zálivu.
perský záliv
18 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. žádná změna spojenecké smlouvy. Z. 6--, 40 L4 (M. l.)Agon. Telegraphique Bulgare“ formálně vyvraci ten- denční zprávy, že bulharská vláda vyjednává se Srbskem o změně spojenecké smlouvy a že jest ochotna postoupiti Srbsku všechna území ve sporném pásmu. Porta o požadavcích Francie v Anatolii. Z Cařihradu, 18. května. (K. k.) Požadav- ky Francie o železničních a přístavních kon- cesích v Anatolii, které byly v únoru před- loženy Portě a o kterých se nyní rozepisuje francouzský tisk, byly obsaženy v dodatkuk notě, v níž byly formulovány povšechné pod- mínky velmocí pro souhlas s použitím živno- stenské daně na cizozemce. Mimo to předlo- žilo každé vyslanectví a velvyslanectví delšt nebo kratší výčet požadavků po úpravě sta- rých školských otázek a jiných záležitostí. Tento výčet Ruska a Francie byl prý nejob- sažnější a obsahoval zejména požadavky poli- tického rázu. Listy pojednávají o francouz- ských požadavcích. Jmenovitě „Tanin“ je ne- spokojen. Potrestaní zrádcové. Z Athén. 18. května. (»Ag. d' Athenes«.) Ob chauferové, kteří byli pro zradu odsouzeni k smrti. byli včera v Janině zastřelení.
Port Athenes Balkán Srbsko Francie Cařihrad Anatólie Rusko Atény 40 L 4 Aga
19 title
FEUILLETON.
20 article Turistika a návštěva cizinců po stránce hospodářské.
Turistika a návštěva cizinců po stránce hospodářské. Hospodářský moment mohl by vystižen být tou skutečností, že turista v zemi pobytu neprodá- vá, nýbrž kupuje, pokud se týče za výkony a služ- by, které objednává, platí, tudiž celý výdej, kte- rý činí, v tuzemsku nechává, a tím nejen k oka- mžitému zvýšení příjmů domácího obyvatelstva ale v konečných důsledcích též ke zvýšení národ- ního jmění té které oblasti cizinecké přímo i ne- přímo přispivá. Veliký význam mezinárodní a cena hospodář- ská ruchu cizineckého spočívá v tom, že cestováni nezůstává, jako tomu bylo za dřívějších dob, ob- mezeno na výminečné, anebo celkem řídké přípa- dy, nýbrž že následkem zvýšené bezpečnosti pohodlí, při dopravě a ubytování, a následkem sní- žení cestovních nákladů rozšířilo se na veliké kru- hy obyvatelstva, že přestalo býti luxem a stalo se společenskou potřebou, a tak velikostí pohybu ci- zineckého a množstvím turistů vytvořilo onu ho- spodářskou hodnotu, se kterou nyní každá země počítá.
21 article
Stačí uvésti, že v roce 1908 cestovalo za zá- bavou a zotavením kolem 20 milionů turistů a z to- ho 8 milionů cizozemců, kteří dle odhadů statisti- ckých v Evropě mimo domov prohlévali, aby z to- hoto počtu mohl posouzen býti veliký a v jistém smyslu nedoceněný obrat peněz a jiných hod- not, které cizinecký proud přivádí do pohybu. Je nutno předeslati, že statistické údaje, kte- ré jsou, a také musí býti podkladem přítomné, také každé jiné podobné úvahy, nejsou co do přes- nosti úplně spolehlivy. Data statistická opírají se o výkazy, které předkládají majitelé hotelů, ho- stinců a jiných nocleháren úřadům policejním na základě předpisů o hlášení cizinců. Jsou proto sta- tisticky zachyceni jen ti turisté, pokud se týče ci- zinci, kteří v tom kterém místě přenocují, kdežto ostatní turisté ponecháni jsou mimo zřetel, naproti tomu jsou zase tytéž osoby, které v témž měsíci anebo v témž roce v různých místech přenocovaly vedeny dvakrát i vícekrát. Poněvadž však nedo- ) Z přednášky mag. rady Fr. Boháčka.
Boháček Evropa Francie
22 article
statek tento i jiné nedostatky statistiky cizine- cké objevují se ve statistických výkazech všech zemí, možno při porovnávání statistických datz různých oblastí příjímati přece jen nynější stati- stický materiál za dostačující podklad pro koneč- né úsudky. Pro mezinárodní bilanci hospodářskou přichá- zejí v úvahu turisté, kteří v té které zemi jsou skutečnými cizinci, t. j. cizími státními příslušníky. Vezmeme-li zřetel ku poměrům v naší polo- vici říše, v níž bylo v roce 1908 zjištěno celkem 3,830.000 turistů a mezi nimi skutečných cizinců (bez uherských státních oběanů) 1,016.000, v r. 1911 i s Vídní 5.590.000 turistů a mezi nimi (bez státních přislušníků uherských, kterých bylo 300.000) 1.530.000, můžeme říci, že rakouský cizi- necký ruch je dosti příznivý, zvýšil se za 5 let o 1,700.000 osob, okrouhle o 407. Z počtu toho připadlo v r. 1911 na Tyrolys Vorarlberkem přes 1 milion, na Dolní Rakousys Vídní 987.000, na Čechy 935.000, na Štyrsko fobyv. 1.400.000) 488.000 (Mariaceli 168.000, Štyrský Hra- dec 116.000), na Solnohrady 263.000, na Halič 246.000, na Moravu 294.000, Horní Rakousy 206.000. Korutany 162.000, Slezsko 124.000, Istrii 100.000 Krajinu 98.000. Vídeňáků samých bylo mezi turi- sty rakouskými 766.000, nejvíce v alpských zemích na letních pobytech (ve Štyrsku 133.000, v Hor- ních Rakousích 60.000 — 29%, v Solnohradsku 19 proc., v Čechách 74.000 — 8 proc.).
Štyrský Krajina Vídeňák Vídeň Dolní Rakousys Čechy Štyrsko Solnohrad Halič Morava Horní Rakousy Korutany Slezsko Istria Solnohradsko Mariacel 168.000
23 article
Cizozemců mezi turisty bylo z 5.590.000 — 1.500.000 bez uherských příslušníků, jichž bylo 304.000, a bez osob z Bosny a Hercegoviny, jichž bylo 28.000. Převahu měli mezi turisty cizí státní přísluš- nici, jen v Tyrolích 57%, v Solnohradsku bylo jich polovice a v Čechách něco přes třetinu (z 935.000 osob 323.000). Z Německa bylo v Rakousku cizinců 890.000 Rusů 122.000, Italů 68.000. Angličanů 52.000, Ame- ričanů 51.000, Francouzů 39.000, balkánských ná- roků 28.000. Rumunů 22.000 atd. Na Čechy při- padlo Němců 232.000 a z nich na Prahu 15.000. Ze 122.000 Rusů navštívilo Čechy 34.000. Dol- ní Rakousy 27.000, Tyroly 13.000. Solnohrady 2100 Prahu jen 936 osob. z 39.000 Francouzů připadlo na Tyroly 19.400. Dolní Rakousy 7300, na Čechy 5000, Solnohrady 2400 a na Prahu 1116. Z 52.000 Angličanů navštívilo Tyroly 30.000 Dolní Rakousy 5700. Čechy 9388. Solnohrady 2500 Prahu 921. Z cizinecké návštěvy v království Českém při- padá veliká část na severočeská místa lázeňská,
Rus Italos 68.000 Angličan Francouz Rumun Němec Čecho Bosna a Hercegovina Tyroly Solnohradsko Čechy Německo Rakousko Dolo Rakousy Solnohrad Praha Dolní Rakousy Praha 1116 Solnohrad 2400
24 article
na Karlovy Vary 108.000, na Marianské Lázně 92.000, na Františkovy Lázně 69.000 a Teplice 32.000, připočte-li se k tomu Liberec, který vyka- zoval 50.000 návštěvníků, činila by návštěva cizi- necká těchto pěti severočeských měst 353.000, ví- ce než třetinu celého počtu cizinců v království Českém. V Praze bylo r. 1911 cizinců 114.000, ve Vídní 606.000 tisíc. Ústřední komise statistická vy- kazuje pro Prahu 100.721 osob. o 14.000 méně než vykázalo policejní ředitelství, snad se to stalo pro- to, že byli odpočítáni cizinci, hlášení na předmě- stích, ač je ústřední komisi statistické známo, že Pražská statistická komise, a tudíž data statisti- cká vztahují se nejen ku Praze, ale i ku předmě- stím, snad také proto, že chtěla ústřední komise Karlovy Vary se 108.000 cízinci dostati v Čechách na místo první. Podobný omyl statistický stal se ústřední komisi již jednou, hned při prvních zprá- vách o výsledcích sčítání lidu r. 1910. Tehdy po- čítala komise Tersi s celým územím, t. j. 229.000 obyvatelstva omylem jako město Terst, které má jen 163.000 obyvatelů, a za ním zařadila teprve Prahu (bez předměstí) s 223.000 obyv., a tak od té doby zůstalo již zachováno nesprávné toto pořadi měst v Rakousku co do velikosti Vídeň. Terst.
Františkův Karlov Vara 108.000 Teplice Liberec Praha Vídeň Karlov Vara Čechy Terst Rakousko
25 article
Praha. Návštěva cizinecků v Praze v posledních le- tech stoupá, tak činila r. 1910 107.000, r. 1911 114.000, v r. 1912 již 124.000 osob. Přes to však ne- dá se upříti, že u porovnání s jinými městy mohla by Praha vykazovati návštěvu značně větší. K vůli porovnání uvádím, že dle zpráv stati- stických úřadů měl Mnichov, tedy město přibližné stejně veliké jako Praha, v r. 1912 636.000 cizinců. více než Vídeň. Drážďany v témž roce 461.000 Norimberk, město daleko menší než Praha (s před- městími) 243.000 cizinců. Je jisto, že jako nemůže každý cizinec mit stejnou hospodářskou hodnotu pro to které cizi- necké prostředí, tak také nemůže každá země, kaž. dá krajina a každé město, které nemá potřebných. ano nezbytných k tomu vlastností, činiti nárok na stejně veliký příliv cizinecký, jako jiná, plně vy- hovující oblasť cizinecká. Návštěva cizinců jest možná jen tam, kde splněny jsou podmínky, které cestující vším prá- vem od návštěvy své očekává. Turista vydává za- jisté náklady cesťovní jen proto, že doufá, že do- sáhne za ně jistý, třeba jen ideální, prospěch, u- spokojení z podniknuté cesty, duševní požitkyz krásy krajiny aneb města, z bohatství a krásy ar- chitektur, sbírek, krojů, anebo cenného poučení
Praha Mnichov Vídeň Drážďany Norimberk
26 article
vlastních názorů, při čemž přirozeně předpokládá jisté pohodlí a příjemnosti při dopravě, při ubyto- vání a pobytu v místě, a to za ceny, která je ve slušném poměru k tomu, co se za ně poskytuje. Krajina a místa, turisticky dobře vypravená. starají se též o to, aby cizinec měl příčinu anebo záminku v místě se pozdržeti, poněvadž, čím dela pobyt cizince, tím větší jeho hospodářská hod- nota. Mnohdy stačí velmi jednoduché prostředky jako v horách produkce lidových zpěváků anebo hudebníků. V městech přirozeně musí tyto prostředky stá ti poněkud výše. O Čechách a o Praze zvláště nen možno tvrditi, že by neměly potřeb- ných vlastností, které jsou zoůsobilé přivábiti cizince a přiměřený prou eizinecký. Není zajisté zapotřebí citovati k důkazu tomu hlasy osvědčených, nepochybných a také objektiv- ních znalců z dob minulých, kteří o Praze s nej- vyšší pochvalou se vyslovili, úsudku Humboldta, Chateaubrianda, Sandově, Goetha atd. atd.
Humboldt Chateaubriand Sandův Goethe Čechy Praha
27 article
Praha zůstává stále cenným a krásným mě- stem v očích cizinců, jak o tom svědčí četné pro- jevy i z doby nejnovější. Tak Marcell Prevost, po- jednávaje r. 1909 (13. VI.) v pařížském „Figaru“ o vzhledu měst evropských s nadpisem „Ošklivost měst“ (Laideur des villes) a vyslovuje se o moder- ních úpravách městských a o jich architektonickém nevkusu, ulevuje svému rozhořčení nad moderními budovateli měst těchto slovy: „Což je již osudem všech moderních architektů, že nesmějí vytvořiti ve skutek uvésti město takové krásy, jakou chlub se Toledo. Praha anebo aspoň Edinburk?“ (Y-a-t- dopc un sort sur les architectes modernes, qui leur interdit dlinventer et de realiser une ville de beautě Tolede. Prague ou seulement Edinbourgh?) A druhý současník. prof. Grohberger, podávaje v oficielní publikaci o loňském kongresu pro vý- chovu uměleckou v Drážďanech zprávu o exkursí části kongresistů do Prahy, rozepisuje se obšírně o Praze a to způsobem pro ostatní mísla, do nichž konány byly také exkurse kongresové, féměř za- hanbujícím, uváděje, že nejvelkolepější průběh [den grossartigsten Verlauf) měl dvoudenní výlet do Prahy, a oceňuje podrobně krásu Prahy, dodává: Kdo chce studovati umění gotické, renaissanění a barokové, nalezne v Praze kořist, jakou mu je málokteré město evropské s to jest poskytnouti.
Marcell jít beauta Tolést profesor Grohberger Praha Toledo Edinburk Prague Drážďany
28 article
Čte-li cizinec a možná že i mnohý náš pražský spoluobčan v Benátkách v průvodci podobné po- pisy 41 paláců benátských na Canale Grande, ne- pomyslí, že my v Praze oproti Benátkám máme přes 60 takovýchto starých paláců, které co do ceny umělecké a co do krásy neméně jsou vyni- kající a neméně pozoruhodné jako paláce beřátské. A jako snese Praha co do paláců porovnání s Be- nátkami, tak snese co do počtu a krásy kostelů porovnání s Římem, a to, co A. Rodin řekl o Pra- že, že totiž Praha je Řimem severu, neni žádnou zdvořilostí, nýbrž skutečnou pravdou Avšak i s jinými městy, která těší se obrov- ským návštěvám cizineckým, mohla by Praha se ctí býti porovnána, anebo mohla by snadno, bez přílišných obětí, opatřiti si to, co jiná města po- vzneslo mezi prvořadá města cizinecká. Uvážíme-li na př., že Mnichov, město turisty tak favorisovaný. nemá ani polohy, která by mohla buditi zájem, ani vynikajících staveb, tím méně ovšem starých sta- vebních památek, že nemá kostelů, klášterů, ani pozoruhodného pouličního ruchu, že jedinou atrakcí jsou pinakoteky, národní museum a pivovarské ho- stince, když víme, že z pamětihodností těch od- nese si valná část cizinců příznivější a nesmaza- telný dojem spíše z pivnic než ze sbírek, musíme bezděky tázati se, zdali by i v Praze podobné atrakce, pokud ovšem jde o sbírky větších rozměrů. nebyly možny, neboť o druhou účinnou přitažlivost cizineckou, lidovou restauraci, postarala se již obec pražská způsobem vzorným v Obecním domě. což dlužno se stanoviska cizinecké propagandy se zvláštním díkem zdůrazniti a plně uznati.
Benátky Praha Be Řím Mnichov Canale Grand národní muzeum
29 article
Sbírek vynikajících a krásných nemá Praha nedostatek, jenom že, nehledě ani k tomu, že valná část materiálu pro nedostatek mista je uloženav bednách, representuje to, co na jednotlivých ml- stech vystaveno jest, co do kvantity tak málo, že to turistovi nestojí ani za to, aby z jedné vzdálené budovy chodil do druhé jen za tím účelem, aby všecko viděl. Kdyby se podařilo najiti v Praze bu- dovu, která by měla těch několik kilometrů stěn. jako mají jiné sbírky pověsti světové, aby pojmouti mohla zdejší cenný materiál, měli bychom zde Praze sbírku, která by postaviti se mohla světovým sbírkám cizím po boku. Při dobré vůli a součinnosti státu, země a ji- ných korporací mohlo by, po případě i menšími obětmi, opatřeno býti to, co v tomto směru zde v Praze pro cizince potřebujeme a co mají jiná města světová.
Praha