ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7c24b90-8f0f-11dd-8757-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 64, person 90, org 18, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
da ranní a večerní listy předpláci se- V Praze v administraeii na měsie. na čtvr. . . . . 2 K— S K — s dvoji donáškou a měsie- na čtvrt leta . . . 7 K ez ve filiálkách oa měsie . . 2 K 80 Fošton: a městn. na čtvrt lsta ! . . . BR s dvojl zásilkou na měsíe, aa rit: . . k
Praha
5 article Vecernn
Vecernn dlání V drobném prodeji: ranní čislo o sobě . . za 8h večerní .. . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově- ranni čislo večerní . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marinnské ul., 3. Tam nacházeji ze táž rudakce, tiskárna a sxpedlee „Národnich Ldstů Rukopisy se nevracet
Marinnský ulice
6 title
MLI
7 article
V Praze, 17. května.
Praha
8 article
Balkánské spory v poslední chvíli ještě se přiostřily. Srbská vláda odpověděla bulhar- ské, že si žádá revise bulharsko-srbské smlou- vy z 29. února 1912. Znamená to zhoršeníč zlepšení vzájemného poměru? V nejbližších dnech se to ukáže; myslilo se, že se obě vlády přece jen na konec dohodnou, po případě že Rusko sprostředkuje dohodu, ale Srbsko od- mítlo podvolit se rozhodnutí ruskému a žádá nyní, aby smlouva byla změněna. Obě vlády. bulharská i srbská, hájí dvě protivné zásady. Bulhaři tvrdí: pacta sunt servanda, smlouvy se mají zachovávat, ale Srbové jim namítají. že jen „rebus sic stantibus“, jen tehdy, trvají-li stejné podmínky, a odvolávají se na známá slova Bismarckova v jeho „Vzpomínkách“, že klausule „rebus sic stantibus“ mlčky se před- pokládá při každé smlouvě mezinárodní. Vídeňské listy sledují ovšem zprávy o bal- kánských sporech s patrnou vnitřní rozkoší. Co se nepodařilo ani znamenitému řediteli li- terárního byro zahraničního ministerstva, Ka- niovi, kterého tak nešetrně teď poslanec Hum- mer podezřívá ze služeb bursovním kruhům, snad se podaří sporu o makedonské území — rozbít balkánský spolek, zejména zničit do- mnělou klausuli srbsko-bulharské smlouvy. kterou se Bulharsko zavazuje přispěti Srbsku s 200.000 muži na pomoc, bude-li napadeno třetí mocí „manu militari“ (vojenskou silou) V rumunském časopise „Viitorul social“ při- chází dokonce Dobrogeau Ghera s plánem zřídit rakousko-uhersko-rumunsko-bulharský spolek. Snad by touto cestou bylo zničeno ose- ní, zaseté lzvolským a Hartwigem, proti nimž nespokojenost vídeňských listů je zvláště adresována. Možná, že Srbové ani tak nedů- věřují slovům ruského vyslance v Bělehradě. jako spíše síle svého vojska, o jehož stavu podal tyto dni příznívou zprávu generál Putnik.
Bulhar Bismarckův Hartwig Srba Putnik Rusko Srbsko Huma Bulharsko Bělehrad uherskýrumunský Dobrogeau
9 article
Bude chybou, jestliže Bulhaři se budou opírat jen o svou neústupnost a Srbové o se- slabení bulharského vojska. Historie z r. 1885 by se neměla na Balkáně opakovat. Ať již jakkoli budou určeny budoucí hranice bulhar- sko-srbské v Makedonii, jedno mělo by byt už předem jisto: že snášelivost obou kmenů, svoboda národního sebeurčení, svoboda ctrkvi a ve škole bude na územích obou státu zaručena. Jen tak může se předejít nekoneč- ným srážkám a antagonismu v budoucnosti Dnešní způsob výměny názorů v bulharské i srbské veřejnosti naplňuje nás lítostí. Mezi tím, co v Bělehradě, v Sofiji a Athénách uvažují, jak by se popral o dobytá území, mezi velmocemi se pokračuje v roz- prodeji dosud nedobytých tureckých území. Německá diplomacie se může pochlubit zna- menitým úspěchem, že se jí podařila dohoda s Anglií o rozdělení zájmů v Malé Asii. Do- hoda není ještě dokončena, opatrná Anglie nechce pustit hltavé Němce po Bagdadské dráze až k Perskému zálivu, ale s prodlou- žením Bagdadské dráhy až po Basru v celku souhlasí; vyhražuje si pouze, že zakončení této trati od Basry k břehu mořskému v Ko- veitu bude provedeno jen Angličany, kteří na sultanátem koveitským vyhlašují svůj protek- torát. Dlouholetá práce německého vyslance Marschalla a jeho nástupce Lichnowskéhov Londýně bude tedy korunována úspěchem. K postupimské dohodě s Ruskem o rozdělení zájmů v Malé Asii přistoupí tedy ještě dohoda s Anglií. Německo se usazuje pevně ve Stře- dozemním moři a zřizuje tam stálou eskadru
Bulhar Srba Němec Angličan Marschall Londýn Balkán Makedonie Bělehrad Sofija Atény Anglie Asie perský záliv Basra ko Rusko Německo
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Mírová konference.
Mírová konference. Z Londýna, 16. května. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že zahraniční úřad pozdě do noci neučinil ještě opatřenío svolání mírové koníerence. Státní tajemník Grey odjel na své letní sídlo a vrátí se v pondělí. V úterý zúčastní se ohlášené již velvyslanecké konference. Všichni balkán- ští delegáti budou patrně v pondělí v Londý- ně. Ani srbští, ani řečtí delegáti nedostali do dnešního večera pokyn, aby podepsali mírové prelimináře. Mezi balkánskými spojencí. Z Bělehradu, 16. května. (K. k.) Vládní orgán „Samouprava“ vyslovuje politování, že velká část srbského, bulharského a řeckého tisku, pojednávajíc o běžných otázkách, pouští se zřetele všeobecné zájmy balkánského sva- zu. Srbsko během této války opětovně doká- zalo, že dovede hájiti těchto zájmů, a při- neslo jim četné oběti, jako na př. v albanské otázce. List vyslovuje konečně naději, že vnitřní záležitosti spojenců bu- dou příznivě rozřešeny i že bal- kánští národové budou se s plnou silou moci věnovati vytvářeni lepší budoucnosti. Ze Sofije, 17. května. Sobrání sejde sev polovici června a bude jednati o nově naby- tých územích. Z této okolnosti dlužno očeká- vati, že diference mezi Srbskem a Bulhar- skem nebudou rozřešeny před polovicí června Mezinárodní vojsko ve Skadru. Ze Skadru, 17. května. Černohorci ode- vzdali včera veřejné budovy důstojníkům me- zinárodního sboru. Vyloděné mužstvo bylo prozatím umístěno v klášteřích. Policejní služba jest již upravena. Válečný stav ve Skadru. Ze Skadru, 17. května. Malisoři přeřezaii v okolí Skadru všechny telegrafické dráty Anglický guvernér vyhlásil nad Skadrem vá- lečný stav.
Reuterův Sofij Bulhar Skadr Londýn Grey Bělehrad Srbsko
12 article
Albanské úřady v Kroji. Z Říma, 17. kvělna. (K. k.) Stefanova Agenc oznamuje z Drače: Zatímni úřady nové albánské vlády dostavily se do Kroje a vyvěsily tam alban- skou vlajku. V Drači je mnoho kupců a také sou- kromníků z Tirany, kteří se tam utekli, aby se vy- hnuli pronásledování Essada paše, který na lidech vymáhá značné obnosy se slibem vrácení jich. Oče- kávají se toužebně dopravní lodi, které mají vzít na palubu turecké vojsko. Korice zůstane Řecku. Z Athén, 17. května. (Ag. d'Athěnes. Obyvatelé v Korici utvořili „Svatý prapor“a požádali vládu, aby důstojníkům bylo dovo- leno prapor vycvičiti. Prohlašují, že chtěji klásti odpor do krajnosti, bude-li rozhodnuto jejich odloučení od Řecka. Korunní princ, kte- rý byl v Korici přijat s nevylíčitelným nadše- ním, prohlásil při uvítání zástupců obyvatel- stva města řecký ráz Korice, místa řecké ci- vilisace a kultury, a ujistil je, že Korice z- stane řeckou a pod žezlem krále Konstantina
Stefanov Agenc Zatímni Korice Konstantinos Řím Drač Tirana Řecko Atény Aga . d ' Athěne
13 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
14 article Krvavá řež mezi studenty na universitě
Krvavá řež mezi studenty na universitě vídeňské. Z Vídně, 17. května. Vídeňská universita byla dnes opět jevištěm krvavých řeží mezi né- mecko-nacionálními a klerikálním
Vídeň
15 article
studenty. Dříve než byl zahájen obvyklý so- botní buml, obsadili klerikální studenti univer- sitní vestibul a zejména schodiště rektorátu. Když přišli německo-nacionální studenti, pokusili se vniknouti do síně. Podařilo se to jen několika ně- mecko-nacionálním studentům, kteří na schodišti před siní dostali se do rvačky s klerikálními stu- denty. Hlouček útočníků byl však záhy se zkrvá- cenými hlavami vytlačen. Na to zahájili německo- nacionální studenti sesílený útok na schodiště. Rozbili skelněné dvéře a pustili se s klerikálními studenty do rvačky, která byla velmi odporná. Ob tábory podnikaly na sebé vzájemné útoky, při kte- rých studenti v pravo i v levo kolem sebe mlátili holemi. Každou chvilku odváděli studenta, jehož obličej byl zalit krví. Policie byla při této sta- dentské pranici úplně bezmocna. Teprve po dlou- hém zápolení podařilo se německo-nacionálním stu- dentům zmoci klerikální studenty, kteří sebravše četné raněně dali se z universitního bojiště n útěk. V obecenstvu vzbudily tyto hnusné výjevy v universitní budově hluboké rozhořčení.
16 article
Z Vídně, 17. května. „Arbeiter Zig.“ oznamuje z Pešti, že v aféře Lukács-Tisza objevena byla opět zpronevěra tří milionů korun, o které byla státní pokladna poškozena. Kam se peníze ty- to poděly, není ještě známo. Tyto tři miliony korun zmizely při koupi pozemků pro střelnici nového dělostřelectva honvedů. Asi před 10 lety koupil německo-říšský aristokrat hr. H. Witzleben-Alt- děbern od hrabat Vladimira a Mikuláše Zichyů usedlost Varpalota ve vesprimském komitátu, al záhy seznal, že se oklamal. 9150 katastrálních ji- ter velký statek pozůstává většinou z pahorkatiny kamením poseté a má jen málo lesů a polí, takže ani výnos ani honební revír jeho očekávání nevy- hovovaly. Hr. Witzleben hledal proto záhy kupce, ale musel čekati leta, než se mohl statku varpalot- ského zbaviti. To stalo se teprve před půl druhým rokem. Dne 1. října 1911 koupili jej dva rumunští obchodníci bratři Nosku a Samuel Beligradeanu- ové z Kraljeva. Kupní cena obnášela 2.450.000 Kupci však záhy seznali, že provedli špatný ob- chod a pomocí agentů snažili se statek prodati. By- li ochotni zbaviti se ho se ztrátou 200.000 až 300. 000 korun. Agentům se však statek prodati nepodaři- Io. V letě minulého roku následkem sprostředko- vání jednoho nebo několika poslancs vládní strany zahájil ministr honvédů vyjednávání o koupi val- palotského statku prochoavédské dělostřelectvo dne 14. února tohoto roku uzavřena mezí jeho ma- jiteli a ministrem honvádů kupní smlouva, která zapsána byla u vesprimského knihovního úřadu pod č. 1276/1913, dle které přešel statek za 5.490.000 K v majetek státního eráru. Tento „ob- chod“ prozradil včera „Pesti Napló“, který prý se od agentů bratří Beligradeanuových dověděl. že tito obdrželi za statek pouze 2.450.000 K a že jsou rádi, že z tohoto obchodu vyvázli se zdravou kůži.
Lukács Tisza H Witzleben Alt Vladimir Mikuláš Zichy Witzleben Nosek Samuel Beligradean Beligradeanuový Vídeň Pešť Hradec Kraljevo Io Pest Napló Arbeiter Big
17 article
Je nyní otázka, kam se poděla provis 3.400.000 K: zdali do pokladny vlád n strany nebo do kapes poslanců-spro- středkovatelů. Jako sprostředkovatele př této panamě jmenoval „Pesti Napló“ poslance dra. Leopolda Vadasze, jmenovaného před krátkou dobou státním sekretářem v ministerstvu sprave- dlnosti, bývalého vinaře. Dr. Vadasz, který byl do nedávna obecně a ze- jména v politickém životě neznámým venkovským advokátem, náleží k těm, jejichž mandáty získány byli státními penězi. Ladislavem Lukáscem na volby vynaloženými. Dr. Vadasz, který stal se po- slancem teprve před třemi roky, vynikl jako nohsleda Tíszův tím, že minulého roku podal ná- vrh na zostření jednacího řádu ve sněmovně. D - sud vědělo se o něm, že odměněn byl za to tím že jmenován byl státním sekretářem, ale nyní s
Vadasz doktor Lukásc Tíszův Pest Napló
18 article
o něm tvrdí, že mezi nejvyškolenějšími panamisty on není posledním. Dr. Vadasz však popírá av „Pester Lloydu“ prohlašuje, že neví ničeho hr. Witzleben-Altdöbernovi, že neví ničeho o var- palotském statku, ani o jeho koupí ministrem honvedů atd., zkrátka on neví zcela o ničem, snad ani o tom, že existuje vesprimský komitát. Tisko- vý proces proti „Pesti Napló“ zahájiti však neza- mýšlí. „Pesti Naplo“ naproti tomu ve čvrtek pro- hlásil, že přes všechna popírání dra. Vadasze trvá na svém tvrzení a jest ochoten je dokázati. Vládn tisk se ani nepokouší popříti uzavření „obchodu“ při kterém státní erár ošizen byl o více než o3 miliony korun. Dnes jest již známo, že kupní smlouvu podepsal jako svědek poslanec Petr Ertsey, který dne 6. června 1912 v zasedací síni sněmovní střelil ž revolveru na posl. Julia Kovácse ležícího již na zemi v krvi, a kterému hr. Kolomar Tisza jako předseda bihačské spořitelny dal ode- psati za to odměnou 100.000 K převyšující dluh jak nedobytný. Z rakouské díplomacie. Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“ sděluje: Dovídáme se, že Jeho Veličenstvo císai udělil c. a k. generálnímu konsulovi ve Skadru A ryt. Zambaurovi rytířský kříž řádu Leopoldo- va, konsulovi v Janině Konstantinu Bilinské- mu titul generálního konsula, konsulovi v Drino- poli Maxovi ryt. Herzíeldovi a konsulovi Ji- římu D. Potterovi, přidělenému vyslanectví v Mexiku, řád železné koruny třetí třídy.
doktor Vadasz Pester Witzleben Pest Napnout Ertsey Kovács Leopolda Konstantinos Bilinský Maxa D Potter Vídeň Drina Mexiko Pest Napló
19 article
Nový vojenský přidělenec. Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše: Jak se dovídáme, byl plukovník generálního štábního sboru Evžen Straub, přidělený nyní služ- bou zeměbraneckému pěšímu pluku čís. 5 v Pulii jmenován vojenským přidělencem u velevysla- nectví v Kodani a Štokholmě s úřadním sídlem ve Štokholmě. Toto jmenování je novinkou. Místa vo- jenského přidělence v Kodani a štokholmě dosud nebylo. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. května. [K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr vnitra jmenoval universitního asistenta Ph. Mr. Františka Klabzubu v Praze asistentem všeobecného ústavu ke zkoumání po- travin na české universitě v Praze. — Ministr spravedlnosti jmenoval vrchního kancelářského přednostu krajského soudu v České Lípě Františka Luderera kancelářským ředitelem, ponechav ho na jeho služebním místě. Výminečné zákony pro Elsasko a Lotrinsko. Ze Štrasburku, 17. května. [„Arb. Ztg.“ V zasvěcených kruzích se proslýchá, že při výminečných zákonech pro Elsasko a Lotrin- sko jde především o to, aby spolčovací právo bylo tak obmezeno, by zemská vláda nabyla práva pouhým nařízením rozpouštěti spolky které bezpečnost a vnitřní klid země ohro- žují, nebo svůj obor působnosti stanovami vytčený překročují. Rozpuštěním jsou bezpro- středně ohroženy francouzské spolky vyslou- žilců, spolky býv. cizineckých legionářů spolek „Souvenier d'Alsace-Lorraine“. Zo- stření tiskového zákona postihnouti má fran- couzské časopisy bez rozdílu, jsou-li tištěny v zemi, nebo v cizině, především však časo- pis „Journal d'Alsace-Lorrain“, který bude hned zakázán.
Straub Mister Klabzuba Luderer Lorrain d ' Alsace Vídeň Kodaň Praha Lotrinsko Štrasburk Wiener Zeitung všeobecný ústav krajský soud v Český lípa spolek „ Kurier d ' Alsace Pulie Lotrin
20 article
Volby do pruské sněmovny. Z Berlína, 17. května. (Volby voličů do pruské poslanecké sněmovny.) Dosud bylo zvoleno: 122 konservativci, 41 volný konservativec, 54 národní liberálové, 24 členové strany lidové, 93 členové středu, 4 Poláci, 2 Dánové a 7 sociálních demokra- tů. Je nutno 25 užších voleb, jichž se záčastní 14 národních liberálů, 9 konservativců, 8 členů strany lidové, 8 soc. demokratů, 5 volných konservativců. 3 členové středu, 1 člen zemědělského svazu, 1 Po- lák a 1 německý sociál. Konservativci získávají 7 a pozbývají 9, voln konservativci získávají 1 a pozbývají 5. národní liberálové získávají 8 a pozbývají 3, strana lidová získává 4 a pozbývá 4. střed získává 2 a pozbývá 4. sociální demokraté získávají 1 a Poláci pozbývají 1 mandátu.
Dán Polák Berlín pruský sněmovna poslanecký sněmovna člen zemědělský svaz Polák
21 title
Třímilionová panama.
22 article
Mezi dosud zvolenými je dále vůdce katoli- ckých horníků v Porůří Giesberts (střed) a lidovec Eickhoff. V Ratiboři, která byla dosud zastoupena Polákem Raczkem a členem středu Stankem, byl znovu zvolen Stanke a za Raczka byl zvolen člen středu Neumann. V posledním berlínském volebním okrese, z něhož dosud nedošel přesný výsledek který byl zastoupen lidovcem Rönzem, dojdek užší volbě mezi tímto a soc.-demokratickým kandi- dátem. Z Berlína, 17. května. (K. k.) Do 5. hod. ráno byli ve 250 volebních okresech zvolení 354 poslan- ci. Z nich připadá na konservativce 123, na volné konservativce 42, na národní liberály 55, na lido- vou stranu 25, na střed 96, na Poláky 4. na Dány 2 a na soc. demokraty 7 poslanců. Námořní rozpočet ve Francii. Z Paříže, 16. května. (K. k.) Rozdaná dnes zpráva senátora Chautempsa o námořním rozpočtu žádá důrazně, aby Francie zachovala za každou cenu ve Středozemním moři svou převahu nad spo- jeným loďstvem italským a rakousko-uherským.
Eickhoff Polák Raczk Stancu Neumann Rönz Chautempsa Porůří Giesbert Ratiboř Berlín Francie Paříž
23 article
Řádění anglických sufražetek. Z Londýna, 17. května. V Eastbournu pokusily se sufražetky zapáliti kostel sv. Anny. V kapli na- lezena byla puma a několik náhrobků bylo zničeno. Také v Avlesbury nalezeny byly pumy. V Nor- wichu vytlučeno bylo 50 velkých výkladních skřiní. Nalezena byla též puma s přípisem sufražetek, že pro dobu nejbližší chystány jsou ještě mnohem větší násilnosti. Kanada na anglické dreadnoughty. Z Montrealu, 16. května. (K. k.) Lodní před- loha, dle níž Kanada poukazuje své m a- teřské zemi 35 milionů dolarú na stav- bu tří dreadnoughtů, byla dolní sněmovnou schválena ve třetím čtení. Plavba anglíckých královských manželů. Z Londýna, 16. května. (K. k.) Obrněné křižá- ky „Warrior“ a „Achiles“ dostaly rozkaz vyplouti v úterý s královskou jachtou „Viktoria and Al- bert“, vezoucí královské manžely do Vlissink. Z arménského shromáždění. Z Cařihradu, 16. května. (K. k.) Bývalý mi- nistr zahraničních záležitostí Noradunghian byl zvolen předsedou arménského národního shro- máždění Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 16. května. (Spb. Ag.) Hosudar- stvenná duma zabývala se dnes dvěma dotazy na ministra zahraničních záležitostí po ztýrání Petra Vasiljeva v Rumunsku a ve Vídní zatčeného inže- nýra Alechina. Hr. Bobrinský prohlásil jménem in- terpelantů, že odvolává první dotaz vzhledemk úplnému zadostiučinění, jež dala rumunská vláda. a k němuž si blahopřejí s živým přáním, aby byl zachován nejlepší poměr k rumunskému národu. Druhý dotaz byl přikázán komisi, ježto byla od- volána žádost za pilné projednání. Tarifní otázka ve Spojených státech. Z Washingtonu, 16. května. (K. k.] Senát za- míti 41 proti 36 hlasům návrh republikánů, který žádá, abyfinančním výborem byli interesenti vy- slechnuti o tarifní otázce.
svatý . Anna Nora Achiles Petro Vasiljev Londýn Kanada Montreal Cařihrad Petrohrad Rumunsko Vídeň Hradec spojený stát Washington Viktoria and Al Aga
24 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Agrárníci v opposicí. Klub poslanců českoslovanské strany agrární na radě říšské usnesl se změniti svou dosavadní taktiku vůči nynější vládě a pro postup opposiční získati ostatní strany české. Toto usnesení vykládá dnes „Venkov“ na dvou místech: v úvodním článku a v telegramech. V úvodniku konstatuje, že pro postup oppo- siční se agrárníci rozhodli po dlouhých a bedlivých úvahách, nikoli z pouhého politického rozmaru nebo k vůli agitačnímu manévru. Proč agrárníci přecházejí do opposice, vykládá „Venkov“ v pod- statě takto: nynější vláda jedná tak, jakoby byla jen kabinetem německých nacionálů, přispěla na pomoc německým obstrukčníkům na sněmě českém, odpírá jakoukoli pomoc zemským financím českým a vzpírá se i proti snaze zemského výboru českého.
25 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Ve „Věstníku Pora dního sboru če- ských okresů“ (III., č. 4.) dokončil prof. dr V. Simák svou podnělnou stať „Vlastivědn úkoly samosprávných sborů“. Jemu opo- rou veškeré kulturní práce, zejména osvětové a do jisté míry i národni, jsou úkoly vlastivědné. Vlasti- vědou rozumí soubor nauk k poznání vlastního do- mova, tedy obce a kraje (okresu). Poznání má vésti k lásce a láska k snaze o povznesení a zvelebení zúčtovati s minulostí i přítomnosti, aby jasno bylo co činiti pro budoucno. Ideálním cílem by tedy bylo sebrati, spořádati, vyložiti nebo vypsati všecko co podává obraz kraje i života v minulém vývoj i v přítomném stavu, a to co nejhlouběji a v roz- sahu co nejširším. Dále postarati se o zřízení vše- ho, čím by stav tento do budoucna se utěšeně roz- víjel a zdokonaloval. Jak může se na činnosti té zúčastniti samospráva? Dr. Šimák požaduje tu, aby každý okres vydával svůj věstník, v němž by byla zaznamenávána, vysvětlována šíroké veřejnosti a propagována všechna práce okresní, tedy i osvětná.
Poros profesor V Simák doktor Šimák
26 article
Dále mějž každý okres fi větší obec] svůj trvalý vlastivědný lond, rozmnožovaný pravidelnou roční dotací a posilovaný stále roční podporou místních peněžních ústavů. Pracovníky našla by samospráva v místních osvětových odborech nebo museích. Po- drobný a jednotný program mělo by vypracovati ústředí, jež by mohlo a mělo také vydávati soubor- né dílo, podávající soustavný a jednotně pracovaný popis všech okresů: Českou Vlastivědu. V programu práce místní, konané po jednotlivých okresích, by předem bylo pořízení dobrých okresních map, vel- kých a přesných, podrobných, úplných, o správném českém názvoslovi. V pěči o zachování památek mělo by ústředí postarati se o dobrovolný závazek všech obcí, aby bezpodmínečně zachovávaly vše cenné ze svého majetku stůj co stůj, co se zacho- vati dá, třeba s obětí. Při soukromých stavebních památkách mohly by obce při udílení stavebniho povolení působiti pro zachování starého rázu. A kde toho docíliti nelze, lze aspoň uložiti stavebníkovi. aby před zbořením dal poříditi fotografické pohle- dy, plány, řezy, po případě i detailů stavby pů- vodní pro městský archiv, tak, aby aspoň obraz byl potomstvu zachován. U movitých památek má- že samospráva působiti k tomu, aby byly uloženy bezpečně v některém řádně spravovaném museu místním nebo ústředním: to bude zejména při pa- mátkách obecních, cechovních, které namnozeu- vázly v rodinách posledních cechmistrů, jimž ovšem
27 article
nenáleží, a někdy i při pamálkách kostelních. Mi- mo to měly by okresní úřady ročně, nejlépe vžly na jaře, než počínají práce stavební a polní, vydá- vati poučení o potřebě, hlásiti vždy hned všechny nálezy a nezcizovati je — jakož i jiné památky — lehkomyslně a bez předchozí prohlídky znalcem Rovněž měla by samospráva se účastniti i ochrany památek přírodnich. Písemné památky, knihy a li- stiny bývalých archivů městských a cechovních by- lo by nejlépe uložiti v nejbližším, bezpečně opatře- ném archivu krajinském nebo v archivu zemském. Obcím, které mají větší archivy a chtějí je samy opatrovati, mělo by býti neodbytnou povinností dá- ti archivalie své i do pořádku a otevřiti je věde- ckému bádáni. Tu pak je nezbytno, aby zařadily do svého rozpočtu přiměřenou sumu k tomu, a aby povolaly odborného pracovníka, který by listiny knihy spořádal a vědecky zpracoval. S tím by bylo spojeno i sepsáni místních dějin. Časem bylo by dobře založiti veřejné archivy krajské, které by byly filiálkami archivu zemského a jež by soustře- dovaly listinné památky svého kraje a sbíraly i opisech) materiál k jeho historii. Konečně za sou- činnosti samosprávy mohly by vznikati i okresní síně umělecké, jež by měly cíl historický (sebrati všecky doklady umění lidového a všecky doklady k uměleckým dějinám kraje) a lidovýchovný: buditi stálou výstavkou dobrých reprodukcí, a kde bylo by možno, i originálů, umělecký vkus lidu. —v ostatním obsahu čísla je: Memorandum Poradního sboru českých okresů v král. Českém o úpravě slu- žebních poměrů lékařů a správních úřadníků vše- obecných veř. nemocnic. — Zprávy o schůzích. — Samosprávný kurs. — Praktické případy. — Různé zprávy. — Z literatury.
28 article
„Zábavná a poučná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodo- myslné (v č. 9. roč. 1913) článkem dra. J. Tho- na přináši dobrý impuls pro organisaci kultuvní práce stranické. Ve stati „Kulfurní politi- ka“ ukazuje dr. Thon, jak je národní strana svo- bodomvslná angažována ve vší osvětné práci ná- rodní — namnoze již tím, že je držitelkou politické moci v obcích, okresích a pod. Tim rozhoduje mnohých věcech politiky školské a o přemnohých potřebách lidové osvěty, o směru a ztělesňováni snah lidovýchovných. Lze proto co nejvřeleji víta- ti myšlenku, která se vyskytla a která, jak doufá- me, záhy bude uskutečněna: aby národní strana svobodomyslná svolala sjezd svých kulturních pra- covníků, a opírajíe se o svou stále zdokonalovanou organisaci politickou, účelně vybudovala a regulo- vala i svoji činnost osvětovou. Není o tom pochyby. že školství, jak se nyní jeví po našich městech a městečkách, jest namnoze dílem „mladočeských radnie“ a že to byli příslušníci národní strany svo- hodomyslné, kteří dávali prvé podněty k zakládání divadel, knihoven a pod. Bude míti tedy zamýšlený sjezd předně úkol retrospektivní: rozhlédnouti se po vykonané práci, opříti se o statistický přehled. a na základě této revue vytýčiti i úkoly další a dle nich vybudovati i vnitřní organisaci kulturní práce.
J T Kulfurní doktor Thon národní strana svoboda Tim vnitřní organizace kulturní práce
29 article
To by byla druhá půle programu. Bez všeobecných hesel, bez dlouhého theoretisování přistoupiti k či- nům; soustavně se orientovati v kulturních potře- bách jednotlivých měst a krajů, vstoupiti v těsný styk se samosprávnými a poslaneckými kruhy, dá- vati jim materiál, informace a pod. Jest přirozeno, že se časem vytvoří soustavná siť „kulturních od- borů“ janalogicky dle živnostenských a j.), spiatých odborem ústředním, že snad bude se organisovati i pravidelné informování listů krajinských o vše- obecných snahách a potřebách osvětových atd. T vše jsou již otázky rázu vnitřního, které teprve časem dle potřeby se vyřeší. Prozatím lze vyslo- vili přání, aby se zamýšlený sjezd dle možnosti záhy uskutečnil, ať už samostatně, ať ve spojeni s jiným, příbuzným (samosprávným).“ — „Přiloha mimo to obsahuje: Dr. F. Šelepa. Zpět do středo- věku? — G. R. Opočenský. Máje. — Jules Lemai- tre. Dva svatí. — Fa Presto, květinová výzdoba.
doktor F Šelepa G R Opočenský Mája Jules Lemai Presta
30 article
V měsíčníku „Nové zdravi“ (I., č. 4.) píše dr. Otakar Zuna vřelou kapitolu pro sblížení moderního, městského člověka s přírodou, vzdu- chem a sluncem. V úvaze „Jaro a zdraví“ uka- zuje, ač je třeba otužovati se, že je příliž jedno- stranné a proto někdy i škodné obvyklé otužo- vání pouhým omýváním studenou vodou. „Člověk. jenž povoláním svým vázán je na dusný příbytek neb místnosti, obvčejně málo svěžího vzduchu chovající, každou prázdnou chvilku užij k pro- cházkám do šíra, za tepla i sychrava, za slunce i deště, za každého počasí. A pak zvykne tělo všem změnám atmosféry a znenáhla se otuži a jistě do pevna.“ Ale vzduch nelze vyhledávati jen venku. mimo domov. I doma, v příbytku má míti právě městský člověk dosti vzduchu a světla. Či není pravdou výrok Juilleretův, že tuberkulosa je ne- mocí temnoty? Již proto, nebylo-li by ideou vzne- šenou k tomu positivně pracovati, aby nemožny byly všecky ty podzemní byty, brlohy i kutlochy tmavé, v nichž vlivem okolnosti tak mnozí synov lidští nuceni jsou tráviti dny života svého, když odpočivaií nebo spl? Nebylo by to krásné, vzne- šené, docíliti jednou, aby všichni lidé, bez rozdílu slavů, dobře bydlili v příbytcích zdravých, vzduš- ných, světlých — v domcích skrovných třebaa skromných, ale dle zásad zdravovědy postavených — ať již nákladem veřejným či soukromým? Vv- platil by se náklad takový; neboť povzneslo by se tím a posílilo zdraví lidu, který by náklad ten stonásobně zúročil.“ — „Nové zdraví“ dále po- dává: Dr. Norbert Havel. Píšťany. — A. B. Svoj- sík, Fysická výchova skautů junáků. — Prof. dr. Vl. Mladějovský a cís. r. dr. Ant Pohorecký. Léčba lázeňská doplňuje léčení. — Dr. Vratíslav Kučera. Úvaha jazykozpytná. — Rozhledy ve školním zdra- votnietví. — Rozhledy ve fysikální léčbě. — Lé- kařské pokyny. — Literatura.
doktor Zuna Havel A B Svoj profesor vládní Pohorecká Vratíslav Kučera Nová zdravý Píšťany
31 article
„Náš Směr“ věnoval své poslední číslo (IV. 8.) celé lidov, ornamentu. Přináši 16 světlotiskových tabulí, předvádějících prvou část díla prof. E. K. Polanta „Sbírky motivů lidového or- namentu“. Slovní doprovod napsal K. Pelanti „Národní ornament a dnešní doba Soudí, že „lidový ornament chová v sobě ohromnou sílu obrozujícího života pro ornament dneška, ornament účelný, správný i krásný a tak i národní, bude-li národem upotřeben“. Ornament lidový uči stylisovat: svou jednoduchou methodou pamětní uspořuje často velkou kreslířskou námahu styli- sace: — dále učí komposicí a třetím velkým po- učením jeho je barva. „Národní ornament chová v sobě veliké sily tvárné. Ovšem nesmí býti bez- duše jen kopírován, neboť pak by to byl stejný stupeň, jako kreslení arabských a perských orna- mentů, bývalých to mučidel všech kategorii škol Ale je třeba nejprve jej okreslovati pro pamět jeho vzorů a pak může býti kresleno v jeho duchu: v jeho jasné, svěží a jemné stylisaci, v jeho při- padné a důvtipné komposici, v jeho radostnéa jásavé barvě. Tím by nabyla se správná cesta mezi zbožňovateli národního ornamentu, jimž hrozí nebezpečí, že upadnou nekriticky v jeho otroctví. a mezi odpůrci, kteří z odporu proti lidoznalecké- mu přepietí odhazují národní ornament vůbec.
profesor E K Polant K Pelant
32 article
Tím je také dáno stanovisko výběru E. Pelantova jeho tabule lidových motivů ornamentálních nejsou tedy sbírka předloh, ale knihovnička uměleckých citátů z dílny našeho lidu. Záleží pak na těch, kdož citáty ony si přečtou, t. j. umělecky prožijí zdali bezduše jimi nebudou se oháněti, aneb zdali pochopí cenné pravdy v nich skryté a pak zaži- tými myšlenkami dojdou na výšiny, kde citátů není třeba a kde jejich vlastní slova-díla pak i zaslouží, aby byla citována“. Týdenník „Národ“ (VI., č. 19.) přináší stále časovou výstrahu „Něco o vynálezech a v v- nálezeích“. Roztřiduje dobře vynálezce v tech- nickém slova smyslu na ty, kteří hledí zdokona- lovati to, co prostředí, v němž žijí, po výrobní stránce přináší, nebo vyplňovati na základě dů- vtipných poznatků a vlastního vnitřního vznětu mezery v techickém konání lidstva se vyskytu- jící. Tato kategorie vynálezců pracuje pravidlem s plným nebo částečným alespoň úspěchem, což nikterak nelze tvrditi o další třídě vynálezců, kteří snaží se řešiti problémy jim původně celkově cizí.
E Pelantův
33 article
nebo vzdálenějším vlivem nějským, jako na příklad náhodnou rozmluvou nebo čtením tištěných pojed- nání v mysl jejich vniknuvši. Z vynálezců tako- vých rekrutuje se ponejvíce třída lidí, mařících bezhlavým přemýšlením vlastní čas na místě vy- užití téhož ke zdravé prácí, a nezřídka stávají se z nich i vynálezci ze řemesla, kteři jsou velmi nebezpečni majetku dobrovolných spojenců, kte- rých pravidlem ku peněžní podpoře svého bez- úspěšného snažení vyhledávají. Poslední a nejža- lostnější kategorii vynálezců tvoří ti, kdož míní rozumem svým zvrátiti jim nepochopitelné řádya zákony přírodnil Patří sem v první řadě četní kon- struktéří t. zv. perpetuum mobile čili různých sa- mohybů, samočinně jdoucích a při tom sílu vydá- vajících motorů atd. Lidé takoví jsou vskutku po- litování hodni, bývají hluchými ke všem rozum- ným rozkladům a domluvám a promaří ve své my- slitelské vášni svůj čas, cizí i vlastní penízea
34 article
pravidlem též duševní své zdraví. Usměrněný a místný vynalézatelský důmysl jest samozřejmě požehnáním pro hospodářský vývoj lidstva, ale naopak vynalézavost řemeslná nebo chorobná pů- sobí v tomto směru velmi škodlivě. Proto „Národ“ radít kdo má novou myšlenku nebo ten, kdo hodlá vynálezce nějakého podporovati finančně, zeptej se v čas na věc důvěryhodného a nestran- ného technického odborníka. Ústavy pro zvelebo- vání živností, odborné školy a jiné veřejné lnsti- tuce skýtají dnes k tomu dosti příležitosti. — „Ná- rod“ dále obsahuje: Technologické průmyslové museum v Praze. — Změny ministerského nařízení o konc. živnostech k výrobě a rozvodu elektřiny. — Politická kronika. — Ze živnostenského odboru strany. — Živnostenský a obchodnický Věstník. — Rozmanitosti. — Ze živnostenského života spole- čenstevního a spolkového. — Zprávy. — Národo- hospodářská hlídka. — Technické rozhledy. — Výstavy. — živnostenské soudy. — Feuilleton.
Praha živnostenský odbor strana