1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
Praha
4
article
da ranní a večerní listy
předpláci se-
V Praze v administraeii
na měsie.
na čtvr. . . . . 2 K—
S K —
s dvoji donáškou
a měsie-
na čtvrt leta . . . 7 K ez
ve filiálkách
oa měsie . . 2 K 80
Fošton:
a městn.
na čtvrt lsta ! . . . BR
s dvojl zásilkou
na měsíe,
aa rit: . . k
Praha
5
article
Vecernn
Vecernn
dlání
V drobném prodeji:
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
.. . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově-
ranni čislo
večerní . . . . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marinnské ul., 3.
Tam nacházeji ze táž
rudakce, tiskárna a sxpedlee
„Národnich Ldstů
Rukopisy se nevracet
Marinnský ulice
7
article
V Praze, 17. května.
Praha
8
article
Balkánské spory v poslední chvíli ještě
se přiostřily. Srbská vláda odpověděla bulhar-
ské, že si žádá revise bulharsko-srbské smlou-
vy z 29. února 1912. Znamená to zhoršeníč
zlepšení vzájemného poměru? V nejbližších
dnech se to ukáže; myslilo se, že se obě vlády
přece jen na konec dohodnou, po případě že
Rusko sprostředkuje dohodu, ale Srbsko od-
mítlo podvolit se rozhodnutí ruskému a žádá
nyní, aby smlouva byla změněna. Obě vlády.
bulharská i srbská, hájí dvě protivné zásady.
Bulhaři tvrdí: pacta sunt servanda, smlouvy
se mají zachovávat, ale Srbové jim namítají.
že jen „rebus sic stantibus“, jen tehdy, trvají-li
stejné podmínky, a odvolávají se na známá
slova Bismarckova v jeho „Vzpomínkách“, že
klausule „rebus sic stantibus“ mlčky se před-
pokládá při každé smlouvě mezinárodní.
Vídeňské listy sledují ovšem zprávy o bal-
kánských sporech s patrnou vnitřní rozkoší.
Co se nepodařilo ani znamenitému řediteli li-
terárního byro zahraničního ministerstva, Ka-
niovi, kterého tak nešetrně teď poslanec Hum-
mer podezřívá ze služeb bursovním kruhům,
snad se podaří sporu o makedonské území —
rozbít balkánský spolek, zejména zničit do-
mnělou klausuli srbsko-bulharské smlouvy.
kterou se Bulharsko zavazuje přispěti Srbsku
s 200.000 muži na pomoc, bude-li napadeno
třetí mocí „manu militari“ (vojenskou silou)
V rumunském časopise „Viitorul social“ při-
chází dokonce Dobrogeau Ghera s plánem
zřídit rakousko-uhersko-rumunsko-bulharský
spolek. Snad by touto cestou bylo zničeno ose-
ní, zaseté lzvolským a Hartwigem, proti nimž
nespokojenost vídeňských listů je zvláště
adresována. Možná, že Srbové ani tak nedů-
věřují slovům ruského vyslance v Bělehradě.
jako spíše síle svého vojska, o jehož stavu
podal tyto dni příznívou zprávu generál
Putnik.
Bulhar
Bismarckův
Hartwig
Srba
Putnik
Rusko
Srbsko
Huma
Bulharsko
Bělehrad
uherskýrumunský
Dobrogeau
9
article
Bude chybou, jestliže Bulhaři se budou
opírat jen o svou neústupnost a Srbové o se-
slabení bulharského vojska. Historie z r. 1885
by se neměla na Balkáně opakovat. Ať již
jakkoli budou určeny budoucí hranice bulhar-
sko-srbské v Makedonii, jedno mělo by byt
už předem jisto: že snášelivost obou kmenů,
svoboda národního sebeurčení, svoboda
ctrkvi a ve škole bude na územích obou státu
zaručena. Jen tak může se předejít nekoneč-
ným srážkám a antagonismu v budoucnosti
Dnešní způsob výměny názorů v bulharské i
srbské veřejnosti naplňuje nás lítostí.
Mezi tím, co v Bělehradě, v Sofiji a
Athénách uvažují, jak by se popral o dobytá
území, mezi velmocemi se pokračuje v roz-
prodeji dosud nedobytých tureckých území.
Německá diplomacie se může pochlubit zna-
menitým úspěchem, že se jí podařila dohoda
s Anglií o rozdělení zájmů v Malé Asii. Do-
hoda není ještě dokončena, opatrná Anglie
nechce pustit hltavé Němce po Bagdadské
dráze až k Perskému zálivu, ale s prodlou-
žením Bagdadské dráhy až po Basru v celku
souhlasí; vyhražuje si pouze, že zakončení
této trati od Basry k břehu mořskému v Ko-
veitu bude provedeno jen Angličany, kteří na
sultanátem koveitským vyhlašují svůj protek-
torát. Dlouholetá práce německého vyslance
Marschalla a jeho nástupce Lichnowskéhov
Londýně bude tedy korunována úspěchem.
K postupimské dohodě s Ruskem o rozdělení
zájmů v Malé Asii přistoupí tedy ještě dohoda
s Anglií. Německo se usazuje pevně ve Stře-
dozemním moři a zřizuje tam stálou eskadru
Bulhar
Srba
Němec
Angličan
Marschall
Londýn
Balkán
Makedonie
Bělehrad
Sofija
Atény
Anglie
Asie
perský záliv
Basra
ko
Rusko
Německo
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Mírová konference.
Mírová konference.
Z Londýna, 16. května. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že zahraniční úřad pozdě
do noci neučinil ještě opatřenío
svolání mírové koníerence. Státní
tajemník Grey odjel na své letní sídlo a vrátí
se v pondělí. V úterý zúčastní se ohlášené
již velvyslanecké konference. Všichni balkán-
ští delegáti budou patrně v pondělí v Londý-
ně. Ani srbští, ani řečtí delegáti nedostali do
dnešního večera pokyn, aby podepsali mírové
prelimináře.
Mezi balkánskými spojencí.
Z Bělehradu, 16. května. (K. k.) Vládní
orgán „Samouprava“ vyslovuje politování, že
velká část srbského, bulharského a řeckého
tisku, pojednávajíc o běžných otázkách, pouští
se zřetele všeobecné zájmy balkánského sva-
zu. Srbsko během této války opětovně doká-
zalo, že dovede hájiti těchto zájmů, a při-
neslo jim četné oběti, jako na př. v albanské
otázce. List vyslovuje konečně naději, že
vnitřní záležitosti spojenců bu-
dou příznivě rozřešeny i že bal-
kánští národové budou se s plnou
silou moci věnovati vytvářeni
lepší budoucnosti.
Ze Sofije, 17. května. Sobrání sejde sev
polovici června a bude jednati o nově naby-
tých územích. Z této okolnosti dlužno očeká-
vati, že diference mezi Srbskem a Bulhar-
skem nebudou rozřešeny před polovicí června
Mezinárodní vojsko ve Skadru.
Ze Skadru, 17. května. Černohorci ode-
vzdali včera veřejné budovy důstojníkům me-
zinárodního sboru. Vyloděné mužstvo bylo
prozatím umístěno v klášteřích. Policejní
služba jest již upravena.
Válečný stav ve Skadru.
Ze Skadru, 17. května. Malisoři přeřezaii
v okolí Skadru všechny telegrafické dráty
Anglický guvernér vyhlásil nad Skadrem vá-
lečný stav.
Reuterův
Sofij
Bulhar
Skadr
Londýn
Grey
Bělehrad
Srbsko
12
article
Albanské úřady v Kroji.
Z Říma, 17. kvělna. (K. k.) Stefanova Agenc
oznamuje z Drače: Zatímni úřady nové albánské
vlády dostavily se do Kroje a vyvěsily tam alban-
skou vlajku. V Drači je mnoho kupců a také sou-
kromníků z Tirany, kteří se tam utekli, aby se vy-
hnuli pronásledování Essada paše, který na lidech
vymáhá značné obnosy se slibem vrácení jich. Oče-
kávají se toužebně dopravní lodi, které mají vzít
na palubu turecké vojsko.
Korice zůstane Řecku.
Z Athén, 17. května. (Ag. d'Athěnes.
Obyvatelé v Korici utvořili „Svatý prapor“a
požádali vládu, aby důstojníkům bylo dovo-
leno prapor vycvičiti. Prohlašují, že chtěji
klásti odpor do krajnosti, bude-li rozhodnuto
jejich odloučení od Řecka. Korunní princ, kte-
rý byl v Korici přijat s nevylíčitelným nadše-
ním, prohlásil při uvítání zástupců obyvatel-
stva města řecký ráz Korice, místa řecké ci-
vilisace a kultury, a ujistil je, že Korice z-
stane řeckou a pod žezlem krále Konstantina
Stefanov Agenc
Zatímni
Korice
Konstantinos
Řím
Drač
Tirana
Řecko
Atény
Aga . d ' Athěne
13
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
14
article
Krvavá řež mezi studenty na universitě
Krvavá řež mezi studenty na universitě
vídeňské.
Z Vídně, 17. května. Vídeňská universita byla
dnes opět jevištěm krvavých řeží mezi né-
mecko-nacionálními a klerikálním
Vídeň
15
article
studenty. Dříve než byl zahájen obvyklý so-
botní buml, obsadili klerikální studenti univer-
sitní vestibul a zejména schodiště rektorátu. Když
přišli německo-nacionální studenti, pokusili se
vniknouti do síně. Podařilo se to jen několika ně-
mecko-nacionálním studentům, kteří na schodišti
před siní dostali se do rvačky s klerikálními stu-
denty. Hlouček útočníků byl však záhy se zkrvá-
cenými hlavami vytlačen. Na to zahájili německo-
nacionální studenti sesílený útok na schodiště.
Rozbili skelněné dvéře a pustili se s klerikálními
studenty do rvačky, která byla velmi odporná. Ob
tábory podnikaly na sebé vzájemné útoky, při kte-
rých studenti v pravo i v levo kolem sebe mlátili
holemi. Každou chvilku odváděli studenta, jehož
obličej byl zalit krví. Policie byla při této sta-
dentské pranici úplně bezmocna. Teprve po dlou-
hém zápolení podařilo se německo-nacionálním stu-
dentům zmoci klerikální studenty, kteří sebravše
četné raněně dali se z universitního bojiště n
útěk. V obecenstvu vzbudily tyto hnusné výjevy
v universitní budově hluboké rozhořčení.
16
article
Z Vídně, 17. května. „Arbeiter Zig.“ oznamuje
z Pešti, že v aféře Lukács-Tisza objevena
byla opět zpronevěra tří milionů korun, o které
byla státní pokladna poškozena. Kam se peníze ty-
to poděly, není ještě známo. Tyto tři miliony korun
zmizely při koupi pozemků pro střelnici nového
dělostřelectva honvedů. Asi před 10 lety koupil
německo-říšský aristokrat hr. H. Witzleben-Alt-
děbern od hrabat Vladimira a Mikuláše Zichyů
usedlost Varpalota ve vesprimském komitátu, al
záhy seznal, že se oklamal. 9150 katastrálních ji-
ter velký statek pozůstává většinou z pahorkatiny
kamením poseté a má jen málo lesů a polí, takže
ani výnos ani honební revír jeho očekávání nevy-
hovovaly. Hr. Witzleben hledal proto záhy kupce,
ale musel čekati leta, než se mohl statku varpalot-
ského zbaviti. To stalo se teprve před půl druhým
rokem. Dne 1. října 1911 koupili jej dva rumunští
obchodníci bratři Nosku a Samuel Beligradeanu-
ové z Kraljeva. Kupní cena obnášela 2.450.000
Kupci však záhy seznali, že provedli špatný ob-
chod a pomocí agentů snažili se statek prodati. By-
li ochotni zbaviti se ho se ztrátou 200.000 až 300. 000
korun. Agentům se však statek prodati nepodaři-
Io. V letě minulého roku následkem sprostředko-
vání jednoho nebo několika poslancs vládní strany
zahájil ministr honvédů vyjednávání o koupi val-
palotského statku prochoavédské dělostřelectvo
dne 14. února tohoto roku uzavřena mezí jeho ma-
jiteli a ministrem honvádů kupní smlouva, která
zapsána byla u vesprimského knihovního úřadu
pod č. 1276/1913, dle které přešel statek za
5.490.000 K v majetek státního eráru. Tento „ob-
chod“ prozradil včera „Pesti Napló“, který prý se
od agentů bratří Beligradeanuových dověděl. že
tito obdrželi za statek pouze 2.450.000 K a že jsou
rádi, že z tohoto obchodu vyvázli se zdravou kůži.
Lukács
Tisza
H Witzleben
Alt
Vladimir
Mikuláš Zichy
Witzleben
Nosek
Samuel Beligradean
Beligradeanuový
Vídeň
Pešť
Hradec
Kraljevo
Io
Pest Napló
Arbeiter Big
17
article
Je nyní otázka, kam se poděla provis
3.400.000 K: zdali do pokladny vlád n
strany nebo do kapes poslanců-spro-
středkovatelů. Jako sprostředkovatele př
této panamě jmenoval „Pesti Napló“ poslance dra.
Leopolda Vadasze, jmenovaného před krátkou
dobou státním sekretářem v ministerstvu sprave-
dlnosti, bývalého vinaře.
Dr. Vadasz, který byl do nedávna obecně a ze-
jména v politickém životě neznámým venkovským
advokátem, náleží k těm, jejichž mandáty získány
byli státními penězi. Ladislavem Lukáscem na
volby vynaloženými. Dr. Vadasz, který stal se po-
slancem teprve před třemi roky, vynikl jako
nohsleda Tíszův tím, že minulého roku podal ná-
vrh na zostření jednacího řádu ve sněmovně. D -
sud vědělo se o něm, že odměněn byl za to tím
že jmenován byl státním sekretářem, ale nyní s
Vadasz
doktor
Lukásc
Tíszův
Pest Napló
18
article
o něm tvrdí, že mezi nejvyškolenějšími panamisty
on není posledním. Dr. Vadasz však popírá av
„Pester Lloydu“ prohlašuje, že neví ničeho
hr. Witzleben-Altdöbernovi, že neví ničeho o var-
palotském statku, ani o jeho koupí ministrem
honvedů atd., zkrátka on neví zcela o ničem, snad
ani o tom, že existuje vesprimský komitát. Tisko-
vý proces proti „Pesti Napló“ zahájiti však neza-
mýšlí. „Pesti Naplo“ naproti tomu ve čvrtek pro-
hlásil, že přes všechna popírání dra. Vadasze trvá
na svém tvrzení a jest ochoten je dokázati. Vládn
tisk se ani nepokouší popříti uzavření „obchodu“
při kterém státní erár ošizen byl o více než o3
miliony korun. Dnes jest již známo, že kupní
smlouvu podepsal jako svědek poslanec Petr
Ertsey, který dne 6. června 1912 v zasedací síni
sněmovní střelil ž revolveru na posl. Julia Kovácse
ležícího již na zemi v krvi, a kterému hr. Kolomar
Tisza jako předseda bihačské spořitelny dal ode-
psati za to odměnou 100.000 K převyšující dluh jak
nedobytný.
Z rakouské díplomacie.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“
sděluje: Dovídáme se, že Jeho Veličenstvo císai
udělil c. a k. generálnímu konsulovi ve Skadru A
ryt. Zambaurovi rytířský kříž řádu Leopoldo-
va, konsulovi v Janině Konstantinu Bilinské-
mu titul generálního konsula, konsulovi v Drino-
poli Maxovi ryt. Herzíeldovi a konsulovi Ji-
římu D. Potterovi, přidělenému vyslanectví
v Mexiku, řád železné koruny třetí třídy.
doktor
Vadasz
Pester
Witzleben
Pest Napnout
Ertsey
Kovács
Leopolda
Konstantinos Bilinský
Maxa
D Potter
Vídeň
Drina
Mexiko
Pest Napló
19
article
Nový vojenský přidělenec.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“
píše: Jak se dovídáme, byl plukovník generálního
štábního sboru Evžen Straub, přidělený nyní služ-
bou zeměbraneckému pěšímu pluku čís. 5 v Pulii
jmenován vojenským přidělencem u velevysla-
nectví v Kodani a Štokholmě s úřadním sídlem ve
Štokholmě. Toto jmenování je novinkou. Místa vo-
jenského přidělence v Kodani a štokholmě dosud
nebylo.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. května. [K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr vnitra jmenoval universitního
asistenta Ph. Mr. Františka Klabzubu v Praze
asistentem všeobecného ústavu ke zkoumání po-
travin na české universitě v Praze. — Ministr
spravedlnosti jmenoval vrchního kancelářského
přednostu krajského soudu v České Lípě Františka
Luderera kancelářským ředitelem, ponechav
ho na jeho služebním místě.
Výminečné zákony pro Elsasko a Lotrinsko.
Ze Štrasburku, 17. května. [„Arb. Ztg.“
V zasvěcených kruzích se proslýchá, že při
výminečných zákonech pro Elsasko a Lotrin-
sko jde především o to, aby spolčovací právo
bylo tak obmezeno, by zemská vláda nabyla
práva pouhým nařízením rozpouštěti spolky
které bezpečnost a vnitřní klid země ohro-
žují, nebo svůj obor působnosti stanovami
vytčený překročují. Rozpuštěním jsou bezpro-
středně ohroženy francouzské spolky vyslou-
žilců, spolky býv. cizineckých legionářů
spolek „Souvenier d'Alsace-Lorraine“. Zo-
stření tiskového zákona postihnouti má fran-
couzské časopisy bez rozdílu, jsou-li tištěny
v zemi, nebo v cizině, především však časo-
pis „Journal d'Alsace-Lorrain“, který bude
hned zakázán.
Straub
Mister
Klabzuba
Luderer
Lorrain
d ' Alsace
Vídeň
Kodaň
Praha
Lotrinsko
Štrasburk
Wiener Zeitung
všeobecný ústav
krajský soud v Český lípa
spolek „ Kurier d ' Alsace
Pulie
Lotrin
20
article
Volby do pruské sněmovny.
Z Berlína, 17. května. (Volby voličů do pruské
poslanecké sněmovny.) Dosud bylo zvoleno: 122
konservativci, 41 volný konservativec, 54 národní
liberálové, 24 členové strany lidové, 93 členové
středu, 4 Poláci, 2 Dánové a 7 sociálních demokra-
tů. Je nutno 25 užších voleb, jichž se záčastní 14
národních liberálů, 9 konservativců, 8 členů strany
lidové, 8 soc. demokratů, 5 volných konservativců.
3 členové středu, 1 člen zemědělského svazu, 1 Po-
lák a 1 německý sociál.
Konservativci získávají 7 a pozbývají 9, voln
konservativci získávají 1 a pozbývají 5. národní
liberálové získávají 8 a pozbývají 3, strana lidová
získává 4 a pozbývá 4. střed získává 2 a pozbývá
4. sociální demokraté získávají 1 a Poláci pozbývají
1 mandátu.
Dán
Polák
Berlín
pruský sněmovna
poslanecký sněmovna
člen zemědělský svaz
Polák
21
title
Třímilionová panama.
22
article
Mezi dosud zvolenými je dále vůdce katoli-
ckých horníků v Porůří Giesberts (střed) a lidovec
Eickhoff. V Ratiboři, která byla dosud zastoupena
Polákem Raczkem a členem středu Stankem, byl
znovu zvolen Stanke a za Raczka byl zvolen člen
středu Neumann. V posledním berlínském volebním
okrese, z něhož dosud nedošel přesný výsledek
který byl zastoupen lidovcem Rönzem, dojdek
užší volbě mezi tímto a soc.-demokratickým kandi-
dátem.
Z Berlína, 17. května. (K. k.) Do 5. hod. ráno
byli ve 250 volebních okresech zvolení 354 poslan-
ci. Z nich připadá na konservativce 123, na volné
konservativce 42, na národní liberály 55, na lido-
vou stranu 25, na střed 96, na Poláky 4. na Dány
2 a na soc. demokraty 7 poslanců.
Námořní rozpočet ve Francii.
Z Paříže, 16. května. (K. k.) Rozdaná dnes
zpráva senátora Chautempsa o námořním rozpočtu
žádá důrazně, aby Francie zachovala za každou
cenu ve Středozemním moři svou převahu nad spo-
jeným loďstvem italským a rakousko-uherským.
Eickhoff
Polák
Raczk
Stancu
Neumann
Rönz
Chautempsa
Porůří Giesbert
Ratiboř
Berlín
Francie
Paříž
23
article
Řádění anglických sufražetek.
Z Londýna, 17. května. V Eastbournu pokusily
se sufražetky zapáliti kostel sv. Anny. V kapli na-
lezena byla puma a několik náhrobků bylo zničeno.
Také v Avlesbury nalezeny byly pumy. V Nor-
wichu vytlučeno bylo 50 velkých výkladních skřiní.
Nalezena byla též puma s přípisem sufražetek, že
pro dobu nejbližší chystány jsou ještě mnohem
větší násilnosti.
Kanada na anglické dreadnoughty.
Z Montrealu, 16. května. (K. k.) Lodní před-
loha, dle níž Kanada poukazuje své m a-
teřské zemi 35 milionů dolarú na stav-
bu tří dreadnoughtů, byla dolní sněmovnou
schválena ve třetím čtení.
Plavba anglíckých královských manželů.
Z Londýna, 16. května. (K. k.) Obrněné křižá-
ky „Warrior“ a „Achiles“ dostaly rozkaz vyplouti
v úterý s královskou jachtou „Viktoria and Al-
bert“, vezoucí královské manžely do Vlissink.
Z arménského shromáždění.
Z Cařihradu, 16. května. (K. k.) Bývalý mi-
nistr zahraničních záležitostí Noradunghian
byl zvolen předsedou arménského národního shro-
máždění
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 16. května. (Spb. Ag.) Hosudar-
stvenná duma zabývala se dnes dvěma dotazy na
ministra zahraničních záležitostí po ztýrání Petra
Vasiljeva v Rumunsku a ve Vídní zatčeného inže-
nýra Alechina. Hr. Bobrinský prohlásil jménem in-
terpelantů, že odvolává první dotaz vzhledemk
úplnému zadostiučinění, jež dala rumunská vláda.
a k němuž si blahopřejí s živým přáním, aby byl
zachován nejlepší poměr k rumunskému národu.
Druhý dotaz byl přikázán komisi, ježto byla od-
volána žádost za pilné projednání.
Tarifní otázka ve Spojených státech.
Z Washingtonu, 16. května. (K. k.] Senát za-
míti 41 proti 36 hlasům návrh republikánů, který
žádá, abyfinančním výborem byli interesenti vy-
slechnuti o tarifní otázce.
svatý . Anna
Nora
Achiles
Petro Vasiljev
Londýn
Kanada
Montreal
Cařihrad
Petrohrad
Rumunsko
Vídeň
Hradec
spojený stát
Washington
Viktoria and Al
Aga
24
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Agrárníci v opposicí.
Klub poslanců českoslovanské strany agrární
na radě říšské usnesl se změniti svou dosavadní
taktiku vůči nynější vládě a pro postup opposiční
získati ostatní strany české.
Toto usnesení vykládá dnes „Venkov“ na
dvou místech: v úvodním článku a v telegramech.
V úvodniku konstatuje, že pro postup oppo-
siční se agrárníci rozhodli po dlouhých a bedlivých
úvahách, nikoli z pouhého politického rozmaru
nebo k vůli agitačnímu manévru. Proč agrárníci
přecházejí do opposice, vykládá „Venkov“ v pod-
statě takto: nynější vláda jedná tak, jakoby byla
jen kabinetem německých nacionálů, přispěla na
pomoc německým obstrukčníkům na sněmě českém,
odpírá jakoukoli pomoc zemským financím českým
a vzpírá se i proti snaze zemského výboru českého.
25
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Ve „Věstníku Pora dního sboru če-
ských okresů“ (III., č. 4.) dokončil prof. dr
V. Simák svou podnělnou stať „Vlastivědn
úkoly samosprávných sborů“. Jemu opo-
rou veškeré kulturní práce, zejména osvětové a do
jisté míry i národni, jsou úkoly vlastivědné. Vlasti-
vědou rozumí soubor nauk k poznání vlastního do-
mova, tedy obce a kraje (okresu). Poznání má vésti
k lásce a láska k snaze o povznesení a zvelebení
zúčtovati s minulostí i přítomnosti, aby jasno bylo
co činiti pro budoucno. Ideálním cílem by tedy bylo
sebrati, spořádati, vyložiti nebo vypsati všecko
co podává obraz kraje i života v minulém vývoj
i v přítomném stavu, a to co nejhlouběji a v roz-
sahu co nejširším. Dále postarati se o zřízení vše-
ho, čím by stav tento do budoucna se utěšeně roz-
víjel a zdokonaloval. Jak může se na činnosti té
zúčastniti samospráva? Dr. Šimák požaduje tu, aby
každý okres vydával svůj věstník, v němž by byla
zaznamenávána, vysvětlována šíroké veřejnosti a
propagována všechna práce okresní, tedy i osvětná.
Poros
profesor
V Simák
doktor
Šimák
26
article
Dále mějž každý okres fi větší obec] svůj trvalý
vlastivědný lond, rozmnožovaný pravidelnou roční
dotací a posilovaný stále roční podporou místních
peněžních ústavů. Pracovníky našla by samospráva
v místních osvětových odborech nebo museích. Po-
drobný a jednotný program mělo by vypracovati
ústředí, jež by mohlo a mělo také vydávati soubor-
né dílo, podávající soustavný a jednotně pracovaný
popis všech okresů: Českou Vlastivědu. V programu
práce místní, konané po jednotlivých okresích, by
předem bylo pořízení dobrých okresních map, vel-
kých a přesných, podrobných, úplných, o správném
českém názvoslovi. V pěči o zachování památek
mělo by ústředí postarati se o dobrovolný závazek
všech obcí, aby bezpodmínečně zachovávaly vše
cenné ze svého majetku stůj co stůj, co se zacho-
vati dá, třeba s obětí. Při soukromých stavebních
památkách mohly by obce při udílení stavebniho
povolení působiti pro zachování starého rázu. A kde
toho docíliti nelze, lze aspoň uložiti stavebníkovi.
aby před zbořením dal poříditi fotografické pohle-
dy, plány, řezy, po případě i detailů stavby pů-
vodní pro městský archiv, tak, aby aspoň obraz
byl potomstvu zachován. U movitých památek má-
že samospráva působiti k tomu, aby byly uloženy
bezpečně v některém řádně spravovaném museu
místním nebo ústředním: to bude zejména při pa-
mátkách obecních, cechovních, které namnozeu-
vázly v rodinách posledních cechmistrů, jimž ovšem
27
article
nenáleží, a někdy i při pamálkách kostelních. Mi-
mo to měly by okresní úřady ročně, nejlépe vžly
na jaře, než počínají práce stavební a polní, vydá-
vati poučení o potřebě, hlásiti vždy hned všechny
nálezy a nezcizovati je — jakož i jiné památky —
lehkomyslně a bez předchozí prohlídky znalcem
Rovněž měla by samospráva se účastniti i ochrany
památek přírodnich. Písemné památky, knihy a li-
stiny bývalých archivů městských a cechovních by-
lo by nejlépe uložiti v nejbližším, bezpečně opatře-
ném archivu krajinském nebo v archivu zemském.
Obcím, které mají větší archivy a chtějí je samy
opatrovati, mělo by býti neodbytnou povinností dá-
ti archivalie své i do pořádku a otevřiti je věde-
ckému bádáni. Tu pak je nezbytno, aby zařadily
do svého rozpočtu přiměřenou sumu k tomu, a aby
povolaly odborného pracovníka, který by listiny
knihy spořádal a vědecky zpracoval. S tím by bylo
spojeno i sepsáni místních dějin. Časem bylo by
dobře založiti veřejné archivy krajské, které by
byly filiálkami archivu zemského a jež by soustře-
dovaly listinné památky svého kraje a sbíraly i
opisech) materiál k jeho historii. Konečně za sou-
činnosti samosprávy mohly by vznikati i okresní
síně umělecké, jež by měly cíl historický (sebrati
všecky doklady umění lidového a všecky doklady
k uměleckým dějinám kraje) a lidovýchovný: buditi
stálou výstavkou dobrých reprodukcí, a kde bylo
by možno, i originálů, umělecký vkus lidu. —v
ostatním obsahu čísla je: Memorandum Poradního
sboru českých okresů v král. Českém o úpravě slu-
žebních poměrů lékařů a správních úřadníků vše-
obecných veř. nemocnic. — Zprávy o schůzích. —
Samosprávný kurs. — Praktické případy. — Různé
zprávy. — Z literatury.
28
article
„Zábavná a poučná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodo-
myslné (v č. 9. roč. 1913) článkem dra. J. Tho-
na přináši dobrý impuls pro organisaci kultuvní
práce stranické. Ve stati „Kulfurní politi-
ka“ ukazuje dr. Thon, jak je národní strana svo-
bodomvslná angažována ve vší osvětné práci ná-
rodní — namnoze již tím, že je držitelkou politické
moci v obcích, okresích a pod. Tim rozhoduje
mnohých věcech politiky školské a o přemnohých
potřebách lidové osvěty, o směru a ztělesňováni
snah lidovýchovných. Lze proto co nejvřeleji víta-
ti myšlenku, která se vyskytla a která, jak doufá-
me, záhy bude uskutečněna: aby národní strana
svobodomyslná svolala sjezd svých kulturních pra-
covníků, a opírajíe se o svou stále zdokonalovanou
organisaci politickou, účelně vybudovala a regulo-
vala i svoji činnost osvětovou. Není o tom pochyby.
že školství, jak se nyní jeví po našich městech
a městečkách, jest namnoze dílem „mladočeských
radnie“ a že to byli příslušníci národní strany svo-
hodomyslné, kteří dávali prvé podněty k zakládání
divadel, knihoven a pod. Bude míti tedy zamýšlený
sjezd předně úkol retrospektivní: rozhlédnouti se
po vykonané práci, opříti se o statistický přehled.
a na základě této revue vytýčiti i úkoly další a dle
nich vybudovati i vnitřní organisaci kulturní práce.
J T
Kulfurní
doktor
Thon
národní strana svoboda
Tim
vnitřní organizace kulturní práce
29
article
To by byla druhá půle programu. Bez všeobecných
hesel, bez dlouhého theoretisování přistoupiti k či-
nům; soustavně se orientovati v kulturních potře-
bách jednotlivých měst a krajů, vstoupiti v těsný
styk se samosprávnými a poslaneckými kruhy, dá-
vati jim materiál, informace a pod. Jest přirozeno,
že se časem vytvoří soustavná siť „kulturních od-
borů“ janalogicky dle živnostenských a j.), spiatých
odborem ústředním, že snad bude se organisovati
i pravidelné informování listů krajinských o vše-
obecných snahách a potřebách osvětových atd. T
vše jsou již otázky rázu vnitřního, které teprve
časem dle potřeby se vyřeší. Prozatím lze vyslo-
vili přání, aby se zamýšlený sjezd dle možnosti
záhy uskutečnil, ať už samostatně, ať ve spojeni
s jiným, příbuzným (samosprávným).“ — „Přiloha
mimo to obsahuje: Dr. F. Šelepa. Zpět do středo-
věku? — G. R. Opočenský. Máje. — Jules Lemai-
tre. Dva svatí. — Fa Presto, květinová výzdoba.
doktor
F Šelepa
G R Opočenský
Mája
Jules Lemai
Presta
30
article
V měsíčníku „Nové zdravi“ (I., č. 4.) píše
dr. Otakar Zuna vřelou kapitolu pro sblížení
moderního, městského člověka s přírodou, vzdu-
chem a sluncem. V úvaze „Jaro a zdraví“ uka-
zuje, ač je třeba otužovati se, že je příliž jedno-
stranné a proto někdy i škodné obvyklé otužo-
vání pouhým omýváním studenou vodou. „Člověk.
jenž povoláním svým vázán je na dusný příbytek
neb místnosti, obvčejně málo svěžího vzduchu
chovající, každou prázdnou chvilku užij k pro-
cházkám do šíra, za tepla i sychrava, za slunce
i deště, za každého počasí. A pak zvykne tělo všem
změnám atmosféry a znenáhla se otuži a jistě do
pevna.“ Ale vzduch nelze vyhledávati jen venku.
mimo domov. I doma, v příbytku má míti právě
městský člověk dosti vzduchu a světla. Či není
pravdou výrok Juilleretův, že tuberkulosa je ne-
mocí temnoty? Již proto, nebylo-li by ideou vzne-
šenou k tomu positivně pracovati, aby nemožny
byly všecky ty podzemní byty, brlohy i kutlochy
tmavé, v nichž vlivem okolnosti tak mnozí synov
lidští nuceni jsou tráviti dny života svého, když
odpočivaií nebo spl? Nebylo by to krásné, vzne-
šené, docíliti jednou, aby všichni lidé, bez rozdílu
slavů, dobře bydlili v příbytcích zdravých, vzduš-
ných, světlých — v domcích skrovných třebaa
skromných, ale dle zásad zdravovědy postavených
— ať již nákladem veřejným či soukromým? Vv-
platil by se náklad takový; neboť povzneslo by
se tím a posílilo zdraví lidu, který by náklad ten
stonásobně zúročil.“ — „Nové zdraví“ dále po-
dává: Dr. Norbert Havel. Píšťany. — A. B. Svoj-
sík, Fysická výchova skautů junáků. — Prof. dr.
Vl. Mladějovský a cís. r. dr. Ant Pohorecký. Léčba
lázeňská doplňuje léčení. — Dr. Vratíslav Kučera.
Úvaha jazykozpytná. — Rozhledy ve školním zdra-
votnietví. — Rozhledy ve fysikální léčbě. — Lé-
kařské pokyny. — Literatura.
doktor
Zuna
Havel
A B
Svoj
profesor
vládní
Pohorecká
Vratíslav Kučera
Nová zdravý
Píšťany
31
article
„Náš Směr“ věnoval své poslední číslo (IV.
8.) celé lidov, ornamentu. Přináši 16 světlotiskových
tabulí, předvádějících prvou část díla prof. E. K.
Polanta „Sbírky motivů lidového or-
namentu“. Slovní doprovod napsal K. Pelanti
„Národní ornament a dnešní doba
Soudí, že „lidový ornament chová v sobě ohromnou
sílu obrozujícího života pro ornament dneška,
ornament účelný, správný i krásný a tak i národní,
bude-li národem upotřeben“. Ornament lidový uči
stylisovat: svou jednoduchou methodou pamětní
uspořuje často velkou kreslířskou námahu styli-
sace: — dále učí komposicí a třetím velkým po-
učením jeho je barva. „Národní ornament chová
v sobě veliké sily tvárné. Ovšem nesmí býti bez-
duše jen kopírován, neboť pak by to byl stejný
stupeň, jako kreslení arabských a perských orna-
mentů, bývalých to mučidel všech kategorii škol
Ale je třeba nejprve jej okreslovati pro pamět
jeho vzorů a pak může býti kresleno v jeho duchu:
v jeho jasné, svěží a jemné stylisaci, v jeho při-
padné a důvtipné komposici, v jeho radostnéa
jásavé barvě. Tím by nabyla se správná cesta
mezi zbožňovateli národního ornamentu, jimž hrozí
nebezpečí, že upadnou nekriticky v jeho otroctví.
a mezi odpůrci, kteří z odporu proti lidoznalecké-
mu přepietí odhazují národní ornament vůbec.
profesor
E K Polant
K Pelant
32
article
Tím je také dáno stanovisko výběru E. Pelantova
jeho tabule lidových motivů ornamentálních nejsou
tedy sbírka předloh, ale knihovnička uměleckých
citátů z dílny našeho lidu. Záleží pak na těch,
kdož citáty ony si přečtou, t. j. umělecky prožijí
zdali bezduše jimi nebudou se oháněti, aneb zdali
pochopí cenné pravdy v nich skryté a pak zaži-
tými myšlenkami dojdou na výšiny, kde citátů
není třeba a kde jejich vlastní slova-díla pak i
zaslouží, aby byla citována“.
Týdenník „Národ“ (VI., č. 19.) přináší stále
časovou výstrahu „Něco o vynálezech a v v-
nálezeích“. Roztřiduje dobře vynálezce v tech-
nickém slova smyslu na ty, kteří hledí zdokona-
lovati to, co prostředí, v němž žijí, po výrobní
stránce přináší, nebo vyplňovati na základě dů-
vtipných poznatků a vlastního vnitřního vznětu
mezery v techickém konání lidstva se vyskytu-
jící. Tato kategorie vynálezců pracuje pravidlem
s plným nebo částečným alespoň úspěchem, což
nikterak nelze tvrditi o další třídě vynálezců, kteří
snaží se řešiti problémy jim původně celkově cizí.
E Pelantův
33
article
nebo vzdálenějším vlivem nějským, jako na příklad
náhodnou rozmluvou nebo čtením tištěných pojed-
nání v mysl jejich vniknuvši. Z vynálezců tako-
vých rekrutuje se ponejvíce třída lidí, mařících
bezhlavým přemýšlením vlastní čas na místě vy-
užití téhož ke zdravé prácí, a nezřídka stávají se
z nich i vynálezci ze řemesla, kteři jsou velmi
nebezpečni majetku dobrovolných spojenců, kte-
rých pravidlem ku peněžní podpoře svého bez-
úspěšného snažení vyhledávají. Poslední a nejža-
lostnější kategorii vynálezců tvoří ti, kdož míní
rozumem svým zvrátiti jim nepochopitelné řádya
zákony přírodnil Patří sem v první řadě četní kon-
struktéří t. zv. perpetuum mobile čili různých sa-
mohybů, samočinně jdoucích a při tom sílu vydá-
vajících motorů atd. Lidé takoví jsou vskutku po-
litování hodni, bývají hluchými ke všem rozum-
ným rozkladům a domluvám a promaří ve své my-
slitelské vášni svůj čas, cizí i vlastní penízea
34
article
pravidlem též duševní své zdraví. Usměrněný
a místný vynalézatelský důmysl jest samozřejmě
požehnáním pro hospodářský vývoj lidstva, ale
naopak vynalézavost řemeslná nebo chorobná pů-
sobí v tomto směru velmi škodlivě. Proto „Národ“
radít kdo má novou myšlenku nebo ten, kdo
hodlá vynálezce nějakého podporovati finančně,
zeptej se v čas na věc důvěryhodného a nestran-
ného technického odborníka. Ústavy pro zvelebo-
vání živností, odborné školy a jiné veřejné lnsti-
tuce skýtají dnes k tomu dosti příležitosti. — „Ná-
rod“ dále obsahuje: Technologické průmyslové
museum v Praze. — Změny ministerského nařízení
o konc. živnostech k výrobě a rozvodu elektřiny.
— Politická kronika. — Ze živnostenského odboru
strany. — Živnostenský a obchodnický Věstník. —
Rozmanitosti. — Ze živnostenského života spole-
čenstevního a spolkového. — Zprávy. — Národo-
hospodářská hlídka. — Technické rozhledy. —
Výstavy. — živnostenské soudy. — Feuilleton.
Praha
živnostenský odbor strana