1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 30. června 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v sdministraci
na vlsic . . . . . . 2 K
na čtvst lela . . . . S K —h
v drejí denáškou
měsle
na čtnitlta . . . . 7 K 50h
ve Gilialkžch
na měste . . . . . . 2 K. 30 h
Poštou:
avii. . . . . K s0h
sdrejí veiosa K son
Pr e
n . . . kai
Manifestační schůze Čechů videi-
ských na Žofině.
O české větvi na Dunaji mluví se někdy
v české veřejnosti poněkud skepticky, kdo všal
viděl včera dopoledne na Žofině účastníky ma
nifestační schůze Čechů vídeňských, jak pla-
nulo jim oko nadšením a jak provázeli bouři
souhlasu a odporu slova řečníků, seznal, že li
tento je v národním boji otužilý, ukázněný
schopen obětí a hoden podpory celého národa
poněvadž bojuje a trpí za společnou naši věe.
Rozsáhlý sál žofinský naplnil se účastníky
a dostavili se také zástupci král. hlav. města
Prahy, Národní rady české i jiných korporae
a klubů poslaneckych. Nepřitomnost svou omlu
vili starosta dr. Groš a ministr Prášek
pozdravný telegram zaslala organisace národ-
ního dělnictva ve Vídni.
Schůzi zahájil posl. p. dr. Podlip ný
vítaje milé hosty a projeviv radost, že přišlisi
prohlédnouti práci rukou českých. Za čestného
předsedu navrhl pak náměstka starosty p. dra.
Štycha, za předsedu dv. radu profesora dra.
Čecho
doktor
Groš
Prášek
Podlip
Praha
Dunaj
Vídeň
5
article
Čelakovského a za místopředsedy pp
prof. dra. Drozdu a posl. Zázvorku, což
přijato se všeobecným souhlasem.
Dv. r. p. prof. dr. Čelakovský, ujímaje se
předsednictví, prohlašuje, že Národní rada, která
jej vyslala, má zájem na jedné z nejdůležitějších
větví národa, Češích vídeňských.
Náměstek starosty p. dr. Štych vřele vití
účastníky jménem královské Prahy a slibuje
snahám Čechů vídeňských účinnou podperu.
Pan prof. dr. Drozda projevil radost na
hejným účastenstvím pražských kruhů a zvláště
vítá účastníky z dolnorakouského venkova. Je
v zájmu celého českého národa, aby Čechy ví
deňské v jejich boji posiloval. Význam české
menšiny ve Vídni stále stoupá. Stanovisku státo-
právní nemůže brániti, aby Čechové starali se
o svou vídeňskou hráz na Dunaji podobně, jak
starají se Němci o své menšiny. Několik tist.
Kočeváků obdrželo zastoupení na řišské radě
ale půl milionu Čechů dolnorakouských zůstal
nezastoupeno. Na osudu české menšiny dolno
rakouské záleží váha české delegace v parla-
mentě. Čechové vídeňšti nechtějí býti již mrvou
germánské kultury. Dnešní schůze musí vyznii
manifestačně, že Čechové v království pokládaji
věc Čechů vídeňských za společnou. (Výborně
Potlesk.)
Na to přednesl p. dr. Jetel obsthilý referáí
o snaháích a potřebách Čechů vídeňských.
Čelakovský
profesor
doktor
Drozda
Zázvorka
Čech
Štych
Čecho
Němec
Jetel
Praha
Čechy
Vídeň
Dunaj
národní rada
6
article
Veliká Víden stojí na slovanském hrbifove
odcizených nám duší a ubrané nám půdy. Zrade
i mrzkému odpadlictví opřel se konečně český
lid ve Vídni, chtěje žíti po svém, svým zdě-
děným jazykem i mravem. Nemá, pravda, l
český ve Vídní ještě tolik sil, aby rozlomil na-
jednou okovy, jimiž život jeho jest spoután; ale
láme je a zláme po kusech články otrockého
řetězu. Slovanskou byla Vindobona a aspon
z části jest Vídeň českou. Nechť jen nezapo
míná, že rok za rokem ze dvou třelin roste če-
ským obyvatelstvem, které bohudík už tolikse
nám neodnárodňuje, jako dříve! Proto straeh
jde z lidu českého ve Vídni, na půdě po výtee
politické. Náš zápas o školství jest toho důka
zem. Odpůrci sami přiznávají a statistická kan-
celář dobře počítajíe zjistila, že na obeenýeh
školách vídeňských jest na 15.000 českých dětí
ač do opravdy jest jich čtyřikráte tolik, a v ce
lých Dolních Rakousích že je 26.000 českýel
děti. Obě obecné školy Komenského, v X. okr
o 14ti třídách, ve III. okresu o jedné třídě
2 opatrovny, pak-6 jazykových škol Komenskéh
pečují toliko o jeden tisíc českých dětí. Nemg žno
jich vice přijati a po 25 let, tedy po colé již
čtvrt stoleti při každém zápisu bývají odmitán
sta a sta českých dětí, protože není pro ně
místa! Ve všech skoro vídeňských okresích lid
český žádá od ústředního výboru Komenského
zřízení českých obecných škol, avšak žádostem
nelze vyhověti. Děti Komenského jezdívají rok
za rokem do Břeclavi na zkoušky, aby dostalose
jim platných vysvědčení propouštěcích ze skol
jinak bylo by jim podrobiti se zkouškám ve
Komenský
odcizený já duše
Vídeň
Dolní Rakousy
Břeclav
Komenský
7
article
Vídni na německých školách. Nemají totiž sou
kromé školy Komenského práva veřejnosti! Ne-
dává se jim toto právo, odpírá se důsledně už
po šesté a žádosti za zřízení veřejné školy ná-
kladem obce ještě frivolněji se zamítají. Jednou
že prý lid český v Dolních Rakousích není trvale
usedlým, ač některé okresy vídeňské stávají se
už převahou českými a mnohé obce na morav
ském pomezí jsou české, o české župě Vitoraz
ské, kdysi k Čechám přináležející, ani nemluvě.
Vídeň
Dolní Rakousy
Vitoraz
Čechy
kromý škola Komenský práv veřejnost
8
article
Po druhé, třebas bývalý ministr vyučo
vání, Hartel, české deputací při
znal, že právo jest na naší strane
jinak mu vyhověti nelze z ohledi
pelitických! Německý ráz Vídně stojí nad
právem, zákonem, spravedlností! A nedávno.
nynější ministr vyučování, Marchet, dovolil si
docela veřejně v parlamentu tvrditi nepravdu.
že proto české škole Komenského nedává se
práva veřejnosti, poněvadž prý české dítě n
škole Komenského nenaučí se dokonale něme
cky, jakkoliv dokázán jest pravý opak, jak pře
svěděili se důkladně školní dozorci i poslane
a jak na základě svých vlastních zkušenost
ze školy Komenského vyvrátil veřejně v novi
nách protektor školy Komenského, hr. Harrach
České dítě naučí se na základě jazyka maleř
ského něměině na škole Komenského lépe, než
na německé obeení škole. Škola Komenskéh
ukazuje se prospěchem žactva svého vzornou
ale nemá za úkol němčiti, nýbrž naopak české
dítě od poněmčení chrániti, a jest největší ban
barstvl, když na 40.000 českých dětí, nucenýel
navštěvovati německé školy, provádí se násil-
nictví duševní. Zatím co se v Čechách rveme
o každé dítko, poněmčují se české dětiv
Vídni po tisících.
Hartel
Marchet
Komenský
Harrach
Vídeň
Čechy
dítě můj škola Komenský
9
article
Ostatné ministru vyučování dostalo se na
protestní schůzi dne 17. t.m., navštívené tislei
českého lidu, odpovědi, způsobem, jak dosud
ještě málokdy ve Vídni se strany české bylo sly-
šáno. Schůze ta zůstane památnou v dějinách
Čechů vídeňských, že poprvé čeští poslanci a to
všech klubů na říšské radě zastoupených, vy-
stoupili solidárně s českým lidem ve Vídni a že
školu Komenského zařadili do svého politického
programu. Jubilejní rok dal nám dvě citelné
rány: uzákonění němčiny jako jazyka vyučova-
eího na pokračovacích školách ve Vídni, kdež
jest českých žáků více než německých, a jest
to ironie osudu, že před 40 lety sám panovník
daroval 500 zlatých na české pokračovaci školy
ve Vídni, a odpověď Marchetovu škole Komen-
ského; ale týž rok přinese nám také dvě radost
né události; slavné dny a sice 17. červen vzkři-
šení českého lidu ve Vídni z netečnosti své
29. červen probuzení snad národa českého z ne-
tečnosti vůči svému lidu ve Vídní! Národ mět
by ujati se dítěte Komenského a poskytnout
tolik darův, aby ve všech 21 okresích vídeňskýeh
zřízeny byly pro české děti školy Komenského
Pak bychom snad vymohli přec pro ně práva
veřejnosti. Vždyť má je řecká škola od r. 1804
kterou navštěvuje 40 dětí, židovská, ba i fure
cká národní škola s 19 dětmi. Letošní jubilejní
rok slaví se především heslem: vše „pro dítě
Komenský
Vídeň
Marchetovo škola Komen
10
article
Díté české ve Vídni letos také slaví jubilenn
a sice 25letého bezprávíl
A přes veškerá příkoří roste přec síla če
ského lidu ve Vídni, jenž před 30 lety ještě by
ubohou menšinkou, dnes však už obávanou
menšinou, čtvrtinou, nebo snad třelinou obyva
telstva vídeňského, rozmnožovanou lepším než
druhdy dorostem ze zemí českých. Nejen že ve-
řejné školy ve Vídni plní se nejvíce českými
dětmi, i dělnické davy jsou z ohromné většiny
české, třebas rozlišovaly se příslušenstvím
k různým politickým stranám, odbory řemesel
živností nacházejí se a dostávají se víe a víee
do rukou českých, odvislá úřadnická i neodvislá
inteligence ba i obchodnictvo a průmyšl vyka-
zují četné české lidi. Trojí společensivo: krejči.
obuvníků a truhlářů jest českým, třebhs jeh
představenstvo bohužel poslouchalo povolu ví
deňské radnice; několik jiných společenstev
jedná po česku.
Česká živnost hoslinská soustřeďuje se
v „Hostimilu“. Zřízena byla novou dobou živno
stenská jednota, od niž mnoho si slibujeme, spo
lek českých úřadníků státních. Vydatně půsoh
Slovanský zpěvácký spolek, Pěvecká župa as
o 500 členech, župa 8 jednot sokolských, vzdě
lavací a zábavní spolky, jichž čiílš se přes 100.
Slovanská beseda, přední středisko inteligénee
o 500 členech, spolky politické, zvláště Klul
řakouských národností, Národní rada, divadelní
spolek Pokrok a Osvětový svaz.
Vídeň
Hostimil
národní rada
11
article
Máme svou českou knihtiskárnu „Melan
trich“, svůj „Vídeňský Denník“, jehož zdar do-
poručujeme zvláště přízni národu, aby hojným
odbíráním jeho trvání umožnil a zajistil; máme
„Českou Vídeň“ a „Dělnické Listy“ pro ob
organisace dělnické, jakož i 25 let trvající spol-
kový orgán „Véstník“, pozornosti zasluhující
Dobře daří se čtyřem filiálkám Živnostenské
banky, Ústřední bance českých spořitelen ac
nevidět zřízena bude i filiálká České průmy-
slové banky. Tolikéž daří se našim českým zá-
ložnám i filiálkám knihkupectví Ottova a Vilim-
kova. Úkol svůj dobře plní i Národní dům v XV
okresu.
Strachem z nás zapovidají aneb rozbíjí se
české schůze, zábavy, sokolské slety, zakazují
se česká veřejná návěstí a požadují se obou-
jazyčná, aby českost na ulicích nebila do oči
překazila se dokonce i pohostinská hra Národ-
ního divadla; zamezuje se platnost českého ja-
zyka v kostelích, tak že jen někde z milosti z
naše peníze koná se české kázáníčko — a církes
katolická, jindy tak moená, ve Vídni ruku v ruce
s radnicí jdoucí, nedovede pro půl milionu Če-
chů postarati se ani o jediný český kostel!
trich
Ottův
Vilim
Vídeň
Český Vídeň
živnostenský banka
národní dům v XV okres
12
article
Až v krátké, dozírné již době zbudován
bude „Český dům“, pro jebož stavbu dovolá-
váme se pomoci celého národa, aby bral podily
na úroky, nedávaje ničeho darem, a v Českém
domě tužiti se budou přední naše spolky, až vý-
kony českého uměni díti se budou na stálém je-
višti a český lid bude moci hromadně vystupo-
vati jako ustrojená v obrovský svaz síla, pii
snad přece z bázně zrodí se úcta aneb aspoi
šetrnost u odpůrcův k nám. Za zmařené před-
stavení Národního divadla u příležitosti jubile
císaře a krále českého v sídelním městě dal če-
ský lid ve Vídni svorně s českým královstvím,
Moravou a Slezskem náležitou odpověď Vídni.
odepřev své účastenství — a hle, národnostní
skupina jubilejního průvodu dopadla velm
pledě, nehledě ani k nemilému teď deficitu.
Český lid ve Vídni jest živý úd těla živého
nikoliv odvržená suchá ratolest, není to vzdá-
lená osada, nýbrž dějinami, územím, duchem
souvislá s národem a jeho vlastí na jih posunut
tvrz českého národa v nepřátelském táboře. Če
ský národ v odvěkých svých vlastech musí být
si toho vědom, že konáme věc vaší i naši, vě
velikou, že ve Vídni nejen jsme, nýbrž boju
jeme, obětujíce se národu životem, prací i mn-
jelkem — a pak víle, čím povinni jste vy nán
a my vám; víte, že nepřemůžele v osudném zá
pasu národa s národem Vídně jinak, než s námi
pomocí lidu českého ve Vídni, a pak zajišté po-
dáte tomuto lidu ruku pomocnou k dosažení jeh
úkolů.
Odnárodňující a protinárodní Vídeň nedí
zachrániti se nucenou občanskou přísahou, jíž
dr. Lueger chce umělým způsobem udržeti ně
mecký nátěr Vídně. Ke květnovému přijezdu ně
meckých knížat do Vídně odpovídá český li
z Vídně červnovým vjszdem do slovanské
Prahy.
Tolik je jisto, a vědomí to, jako ozvžna
dnešního slavnostního dne rozletiž se po vše
Lueger
Vídeň
Morava
Slezsko
Praha
Český dům
národní divadlo
13
article
vlastech českoslovanských, že česká výspa na
Dunaji je nejkrajnější obrannou hrází českých
zemí a že právě proto v poslední době proti če-
ské menšině ve Vídni svolává se de boje veškerě
souručenství všech německých stran, prohlašu-
jících, jak slalo se ve vůdčím listé vládnouei
strany vídeňské „Deutsches Volksblttu.“, že
boj o Vídeň proti snahám Čechů je
nejvážnější a nejurputnější fas
národního boje „Němectv a
Tohoto sobě vědomi jsouco a hájíce če-
skou posici ve Vídni, hájíme českou vlast, há-
jíme královskou Prabu i menšiny české, nebi
je jasno, že příval německý, převalí-li se pře
českou hráz na Dunaji, požene se rozhojněnou
silou a ještě dravším proudem k severu, aby
topil české kraje německou zátopou. (Výborně!
Nadšený pollesk!)
Jménem klubu české strany agrární n
říšské radě pozdravil účasiníky posl. p. Zázvorka
ujistiv Čechy vídeňské sympatií a podporou č
ského venkova.
Za klub říšských poslaneů strany národně
soeišiní a radikální přát schůzi zdaru posl.p
dr. K. Baxa, dokládaje z vlastní zkušenosti
s jakým sebezapřením český lid ve Vídni bo-
juje za práva národa. Silu české politiky lze
posouditi dle toho, co dovede vykonati pro ví
deňskou menšinu
Poslanec p. Kalina uvádí, že v posledn
době učinil český lid ve Vídni velké pokroky.
přes to však zaznamenávají se každoročně velk
ztráty. Bude povinností zejména české samo-
správy postarati se o jakýsi český konsulát v
Vídni, jenž by těmto ztrálám bránil. Vítá s po-
vděkem, že celá česká delegace se věcí víden-
ské menšiny aktivně zabývá.
Čecho
Němectv
Zázvorka
K Baxa
Dunaj
Vídeň
Čechy
Deutsches Volksbltta
fasit národní boj
14
article
Předseda »Komenského«, posl. p. prof. dr.
Velich promluvil o významu tohoto spolku, bez
něhož by češství ve Vídni zaniklo a líčil do-
jemné výjevy při školním zápisu, kdy rodič
s pláčem prosí o přijeti svých dětí do česk
skoly, jež však musejí býti odmitnuty pro ne-
dostatek místa. se
Zatím dostavila se do schůze deputace
sjezdu pokrokového studentstva slovanského
byla nadšené uvitána. Pan Úlehla uvedl, že
sjezd zabývá se otázami kulturními a zejmén
školstvím. Studentstvo bude šiřiti v celém slo-
vanském svělé vědomí o tom, jaké bezpráví se
ve Vídni na Češích páše. Pan Szozenski praí
že Poláci sledují boj. Čechů o rovnoprávnost
s účastenstvím, sami znají také bolesti utlačo-
vaněho národa. Pan Leontič přináší pozdrav
Jihaslovanů, ktoři rovněžjsou utiskováni a sice
Maďary, Němci a Italy. Připojuje se k protestu
proti vtádě, která chrání jenom Němce a provo-
zuje centralistickou politiku. Pan Pisněčevaký
zdraví účaslníky jmenem studentetva ukrajin-
ského a poukazuje, že Němci v Pelroh rade
i jinde v Rusku mají své obecné i střední
školy, které jiným národům odpírají.
Komenský
profesor
doktor
Velich
Úlehla
Čech
Szozenski
Polák
Čecho
Leontič
Jihaslovan
Maďar
Němec
Italos
Pisněčevaký
Vídeň
Rusko
15
article
Chorvalský poslanec pan Štěpán Radič
bouřlivé uvitán praví, že česká věc ve Vídn
slává se záležitostí všeho Slovanstva, pro nět
jest česká menšina vídenská neocenitelným poli
liekým faktorem.
Pan učilel Busek, vyslaný ze sjezdu česk
strany pokrokové, ličí stanovisko strany k české
menšině vídeňs ké.
Za stranu pokrokovou byl po
vodně přihlášen ke slovu píros ť. dr-
Drtina, ježto věak vzhledem ke v še-
obecnému rozhořčení nad hlaso
váním poslanců pokrokových pr
návrh Wolfův bylo ze střed
účastníků projeveno předsedn
civu přání, aby nemluvil, neuja
se slova a odešel ze schůze.
Pana učitele Buska vyslechli účastní
klidně, ba odměnili i pochvalou, čímž projevil
vzácný smysl pro společný postup.
Pan Skalický za učitelstvo zmiňuje se ol obě-
tavém působení učitelstva »Komenského«, jež
posud nemá ani starobního zajištění a o vzorn
výchově na školách spolku, o níž se sám pře
svědčil.
Za Spolek českých žurnalistů promluvi
posl. p. red. Anýž. Poukázal na obtížný úko
české žurnalistiky, jež musí bojovati proti stá-
lým lžem německého a zvláště vídeňského tisku
a proti celému systému. Stát neplní povinnosti
které mu ukládaji zákony. Slovanským národům
v této říší odpírají se základní práva, k nimž
náleží také právo na školství. Aby se slovanská
většina nemohla uplatnit, byla r. 1867 říše roz-
dělena na dvě polovice a nyní házejí do nás
símě sváru. Kdyby se o základní jazykové po-
žadavky všichni Slované svorně zasadili, musilo
by se jim vyhověti. Jménem žurnalistiky vyzývá.
aby Čechové vídeňští byli jednotní a celá česká
veřejnust stojí za nimi, vědouc, že pracuj
ke blahu země, která je zrodila. (Výborně
Pollesk.)
Pan prof. Přenosil přál schůzi zdaru jme-
nem »Komenského« v Olsanech a komitétu pro
zřízení střední školy vídeňské.
Radič
Busek
Drtina
Wolfův
Skalický
Komenský
Anýž
Slovan
Čecho
profesor
Přenosil
Olsany
16
article
Učitel školy »Komenského« p. Exner pro
mluvil jako příslušník strany národně sociální
zejmena apeloval na inteligenci, aby šla mez
vídeňský český lid a pan Nosek učinil proje
jmenem jednoty národně sociálního živnost
nietva.
Pan red. Pachmayer zmínil se o hlasován
pokrokových poslanců pro Wolfův návrh ea pro
jevil naději, že snad i ve straně pokrokovés
dospěje ku poznání, že vůči Němcům lze pro-
váděti pouze zásadu oko za oko, zub za zub
Lituje také, že čeští poslanci hlasovali pro roz-
počet ministra vyučování. Vybízí, aby obec praž
ská v odvetu za Čechy vídeňské užila proti ně-
meckému školství všech zákonných prostředků-
Posl. p. Choc jako předseda ústř. výboru
strany národně sociální promluvil o činnost
strany pro menšinu vídeňskou, načež p. dr
Kusák navrhl následující
Komenský
Exner
Nosek
Pachmayer
Wolfův
Němec
Choc
Kusák
17
article
resoluci:
»Časký lid, shromážděný při manifestační
schůzi Čechů vídeňských, konané 29. června
na ostrově Žofinském, za účasti sdruženýck
spolků českoslovanských ve Vídni, bez rozdílu
stran a politiekých odstínů, pod zášíitou rady
král. Prahy a za účasti Národní rady české
a zástupců českého poselstva i zástupců
sjezdu slovanského pokrokového sludentstva
a českého novinářstva, uznávaje, že česká
výspa na Dunaji je krajní hrází českých zemi
na jihu a maje na zřeteli, že právě posledn
dobou proti této české stráži rozpoután byi
všemi německými stranami bezohledný boj.
prohlašuje, že zápas o práva českého lidu
ve Vídni je společnou záležitostí celého ná-
roda a vybízí veškerou českoslovanskou veřej
nost, aby snaby Čeehů vídeňských na poli
osvětovém i hospodářském co nejúčinněji pod-
porovala. Z nejdůležitějších všenárodních pon-
niků Čechů vídeňských doporučuje se přízn
české veřejnosti především spolek » Komenský«.
jenž v Dolních Rakousích a ve Vídni zvlásuě
koná s ne dostatečnými arci silami úkoly, za-
stávané v zemích koruny české Úsiřední M
ticí školskou.
Komenský
Vídeň
Praha
Dunaj
Dolní Rakousy
18
article
Z dalších podniků Čschů vídeňských pod
porovány budiež: český tisk vídeňský a zrí
zení českého domu ve středu města, jen
stal by se přirozeným střediskem českého
slovanského života vůbec. S povděkem be-
rouce na vědomí, že české poselstvo na radě
říšské bez rozdílu politických stran se vzáe-
nou jednomyslností ujalo se při letošní roz-
počtově debatě českého školství ve Vídni
proti nespravedlivým slovům i skutkům mi-
nistra vyučování, žádáme, aby pro české det
ve Vídni a v Dol. Rakousích vůbec zřízen
byl potřebný počet škol veřejných s vyučo-
vacím jazykem českým a prohlášujeme, že
celý národ svorně se, svými poslanci domá-
hati se bude splnění tohoto svého základníh
požadavku.
Dokud pak ve Vídni nebudou zřízeny české
školy veřejné, žádáme, aby českým soukromým
obec. školám Komenského uděleno bylo práv
veřejností a aby náklad na vydržování českého
školatví ve Vídni převzal stát-
Resoluce jednomyslně schválena, načež
předseda p. prof. dr. Čelakovský, jenž byl
na schůzi zároveň zástupcem českého klubu,
srdačným dostovem skončil schůzi, která, jek
pravil, jest důkazem, že postupujeme i ve Vídni
projeviv dík národním pracovníkům ve Vídni
jež dříve byla jen městem renegátů a vyslovi
polěšení, že zeláště mladší generace tak nadsen
chápe se práce. Doba je pro nás těžká a jenom
jednomyslností půjdeme ku předu.
Komenský
profesor
doktor
Čelakovský
Vídeň
Dolo
Rakousy
19
article
Klerikální útok na Prostějovsko.
(Pův. zpráva.)
Klerikální útok na Prostějovsko.
(Pův. zpráva.)
Hnutí klerikální, které ještě před několika mále
lety ve městě Prostějově nemělo naprosto půdy a na
venkově zcela nepatrně, mohutní a nabývá smělost
přímo zarážející. Mezi dobráckým lidem hanácký
na venkově daří se mu znamenitě při naprosjé n
činnosti strany agrární, klerá při posledních vol
běch opanovala věnkovský okres prostějovsko- plu-
mlovský; ve městě pak samém zachycuje pevné ko-
feny zvláště od té doby, co za faráře sem byl povo
lán Karel Dostál-Lutinov. známý dříve odbojník
modernista, soudruh P. Dlouhého-Pokorného, nyn
však zimničně se namáhající, aby si nahoře udělal
dobré oko. Přízeň, jíž se farář Dostál těšil a těší do
sud u jisté části politiků lidových, v Prostějově roz-
hodujících, neobyčejně usnadnila mu klerikální agi-
laci, takže už si troulá veřejnost přosvěděiti o úspěs
nosti své práce. Pokusil se o to při posledním bifmo
vání, z něhož chtěl učiniti manifestaci čistě kleri-
kální, ale s malým zdarem. Prolo s oslatním štáben
klerikálním chytře využil dobráctví lidu hanáckého
tak na neděli 28. t. m. měla býti uspořádána v Pr-
stějově velkolepá slavnost na oko na oslavu jubilea
panovníkova a kněžského jubilea papežova, ve sku-
tečnosti však to měla býli manifeslace čístě kleri-
kálně-strannická, tedy politická. Je to patrno z toho
že pořadatelem označena byla katolicko-politická jed-
nota, vzbuzená nyní k novému životu, jednak té
z agilace zimničně, která byla prováděna od vesnice
k vesnici, od muže k muži — či vlastně od ženy
k ženě, neboť klerikálové pracují zvláště u žen ; svo-
láváni všicci, kdo mají „metály“, stržen válečný po
křik: „Hanáci, držte se!“ Na pomoc zavolání nejbo-
jovnější kohouti klerikální dr. Hruban, P. Šilinger
Dostál
Lutinov
P Dlouhý
Pokorný
Hanák
doktor
Hruban
Šilinger
Prostějovsko
Prostějov
20
article
Šamalík, Kadlčák atd. 1 sama městská rada v Pro-
stějově poznala dobře zpátečnickou agitační povah
slavnosti, na oko loyální a usnesla se, že se slav-
nosti nezúčastní a že žádný člen městské rady nen
oprávněn korporaci tuto oficiálně zastupovati. Stran
národně sociklní pak svolala na týž den tábor lidu
kde mělo býti protestováno proti klerikálnímu útoku
na Prostějovsko.
Šamalík
Kadlčák
Prostějovsko
21
article
Okolnosti tyto zarazily očividně klerikální a
tátory, kteří se uchýlili pod ochranu bodáků. D
města skoncentrováno hojně četnictva, do okolních
vesnic povolána jízda a obojí v neděli ráno obsadily
všechny ulice prostějovské. Ale dojem slavnosti by
už stísněný, ubohý. Výzdoba města byla zcela n-
patrná. Marně při mši ranní bouřil P. Dostál prol
svým odpůrcům, marně dodáno bylo povolení k tá-
boru proliklerikálnímu až právě před jeho začátkem
takže nebylo možno jej plakáty oznámíti. Účast pr
táboru byla velkolepá, jež nejlépe manifestovala roz-
hořčení vrstev svobodomyslných, zvláště dělnických
proti troufalosti klerikální. Shromáždění, napomenu
red. p. Němcem, aby zachovali rozvahu vůči bodá
kům, zaujali spolu s dělnictvem sociálně-demokrati
ckým ulice města, do něhož bojovní kaplani vodii
ubohé uběti své v úborech často směšných a nevě
doucí, kam vlastně jdou (někteří myslili, že jest te
budoucí slet sokolský, jiní sli za peníze a netajili s
V drobném prodejí:
ranní čísle o sobě . . . na
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve slialkách na vankovš-
ranní číslo. . . . . .
vdpoloduí . . . . . . . . 4 5
Inserátv
plati se hotově napřed.
Předplatení a lnserty přijímá sdnisi-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nackázejí se t61 redakea
Ulskárna a ezpodics ,Narodnich Lista“
Rukopisy se novzaesji
10k
P Dostál
Němec
Inserátv
Narodnich List
22
article
tím atd.). Kostcl obklíčen kordonem četnickým, klerý
pouštěl tam jen ty, co měli modrý kříž — vstupenku
na odpolední slavnost v pivovaře. Po kázání posl.
P. Šilingra vypraven celý průvod, zdobený prapory
černožlutými a běložlutými, do pivovaru. V náladě
pokieslé ubíral se hustými řadami obocenstva, které
nevoli a roztrpčenost vůči komediantům klerikálním
dávalo nepokrytě na jevo, ale jinak nechalo průvod
klidně táhnouti. Bouře rozhořčení však propukla
všude, kde objevil se farář Dostál. Tu kordon vojen-
ský solva stačil, aby zamezil účtování lidu s P. Do-
stálem na místě samém. Nepříjemnou cestu vykonal
tu tenlo hlavní aranžár slavnosti, drže se křečovitě
kočáru, bledý a potici se. Nieméně udržei lid polá-
dek, až blízko pivovaru, kde se zástupy obocenstva
tísnily a kde rozhořčení lidu dosáhlo vrcholu, byla
situnce hrozivou. Tu pak četniclvo operovalo pažba-
mi svých ručnic tak výdatně, že cesta byla uvol-
něna. Pivovar, obklíčený vojskem a četnictvem celý
den až do rána, byl ponechán na pokojí, takže kle-
rikální předbojníci Šamalík, Kadlčák, Šilingr ald.
mohli nerušeně ve stinu bodáků a modrých křížů
hojnými řečmi a hojným pivem povzbuzovati skles-
lou mysl svých obětí
A tak jen ukázněnosti svobodomyslného občan-
stva a zvláště dělniciva lze děkovati, že dnešek mi-
nul poměrně tak klidně. Několik málo osob bylo z-
těcno, ale po výslechu propuštěno. Ani vyzývavostí
klerikálních agitátorů, ani zbytečnými maněvry voj-
ska, ani německým pokřikováním rytmistra četnické-
ho nedal se lid strhnouti k násilnostem. Svobodomy-
slné živly na Prostějovsku snad už pochopí, žet
už jdde do opravdy a provedou z toho důsledky
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
P Šilingr
Dostál
Šamalík
Kadlčák
Šilingr
Prostějovsko
Praha
24
article
Po vyčerpání otázek studentstvu pochopi-
telně nejbližších — středoškolské a vysoko-
školské — v obou minulých svátečních dnech
věnovány dvě velké schůze plenární všeobecné
debatě o slovanské vzájemnosti
V debatě přihlíženo jednak k historickému vý-
voji otázky, jednak k filosofiekému a sociologi-
ckému jejímu opodstalnění. Debaty ve schůzi
nedělní — konané v těsném a málo vzdušném
divadelním sále »u Čižků« — zúčastnilo se
celkem 13 řečníků referáty namnoze velmi se-
riosními. Generálním řečníkem zvolen kol. I.
Boczkowski, jehož řeč, proslovená rusky
a česky, přijala byla také za základ všeho dal-
šího jednání. Čienové národnostních sekei při-
pojovali pak jen vlce méně zevrubný obraz vý-
voje, respektive úpadku a opělného vzkřišení
slovanské myšlenky u jednotlivých kmenů slo-
vanských.
Mezi debatou sjezdovou padlo i několik
poznámek o neúčasti vysokoškolského profesor-
stva českého na sjezdě, která z počátku vskniku
mohla zarážeti a o níž jsme se zmínili sami
hned v prvním referátě o schůzi zahajovací. Na
omluvu velké vělšiny profesorstva dlužno kon-
slatovati, že nebyla pořadateli ani pozvána, ani
o sjezdu, jeho rázu a obsahu řádně infor-
mována.
Hraběti Kaunicovi za jeho velkolepj
dar studentstvu moravskému byl poslán sjezdem
vřele koneipovaný pozdravný telegram.
I Boczkowski
Kaunic
25
article
Schůze nedělní — čtvrtá plenární schůze
šjezdová zahájena krátce po 9. hod. dop. Předseda
uděluje slovo kol. Hippolitu Boczkowskému, jenž ši-
roký rozbor svůj začíná přehledem sociologickým.
V poslední době někteří sociologové (Hammon a Kidd)
chtěli aplikovati Darwinovu zásadu (boje o nei)
na společenské poměry, a viděli v ní jediného činitele
lidského vývoje. Dnes o tomto ze základních prin-
cipů Darwinovy theorie vyslovují se skepticky i pří-
rodovědci (zoolog Keller); tím nemyslitelnější jest
aplikování její na společenský život. Naproti nim
Kropotkin ve svých pracích staví princip solidarity
za základ evoluce. Konečný účel kultury není boj,
nýbrž sjednocení, jež zakládá se na spravedinosli.
Téhož názoru je i prof. dr. Mareš, když říká:
»Pro tento svět je nejlepší kultura spravedinosti:
Nezveličuj svou moc cizí křivdou; ne pro lásku, pro
soucit, pro milosrdenství, nýbrž z úcty k důstojnosti
vlastní osoby; neboť jest uhona vlastní důstojnosti
zakládati svou moc na cizí křivdě. Důstojnost spra-
vedlnosti zahanbí pýchu síly.« Z toho stanoviska
nazírám i já na slovanskou olázku, na tom zakládám
i její řešení. Je samozřejmě, že bylo by nejen zaji-
mavo, nýbrž i nevyhnulelně nutno, aby tak zv. slo-
vanská olázka podrobena byla přesné historicko-
filosofické analyse, jejiž výsledkem bylo by ovšem
správné její precisování.
Dnes to tady zvláště pociťujeme. Prací však pří-
pravných je velmi mnoho pro lento sjezd a proto
nutno spokojiti se několika všeobecnými poznámkami
zásadního charakteru a zevrubné prozkoumání pe-
nechat nejbližší budoucnosti. I při běžném sezná-
mení se slov. otázkou nelze opomenouti jednoho
rysem velice zajímavého a společného slovanofifským
lheoriím, kleré se pokoušely o řešení této olázky.
Boczkowski
Darwinův
Keller
Kropotkin
profesor
doktor
Mareš
Hammon
26
article
Tento charakterní rys spočívá v tom, že připisuje
se Slovanům jakási speciální úloha v dějinách
lidstva, jakési bistorické předurčení (Dostojev-
skij. Danilevskij, polský messianism).
Ba zdá se, že tak zvaný novoslavismus nezbavil
se těchto předsudků. Dnes tato otázka patří po mí-
nění řečníkově archeologii. Prohlédněme dějiny mi-
nulých dvou století a dneška. Věk devalenáctý, jenž
měl dle všeobecného předpokladu uskutečniti to, co
hlásala znamenitá francouzská filosofie předcháze-
jícího století, doplniv přepracováním nacionálního
prohlému (Herder), což konečně konečně bylo jen
resuitátem kardinálních zásad, obsažených ve spisech
Voltaira, Montehquina — tento devatenáctý věk dle
svého historického obsahu byl klasickou periodou
národnostního obrození lidstva, byl sice genesí
věkem individuální diferenciace. Zcela pod jiným
praporem zrodil se náš věk, zdá se, že jeho heslem
je praktické uskutečnění těch všelidských idealů,
o nichž snil jeho dědeček (18. stol.). Snaží se sjed-
notiti všechny tyto obrozené jednotky národní
v ohromný kuliurní organism lidstva. Zve-li se lidský
organism dle okřídíených slov Virchowa »federativním
státem buněk«, tak konečným ideálem lidské kuliury
jest bezpochyby lidstvo jako federativní svaz svo-
bodných individuálně úplně vivinutých národův.
Jedním slovem lze říci, že 19. stol. bylo epochou
nacionální individualisace lidstva, kdežto úlohou
20. st. je všelidská integrace.
Rozumí se, že toto může býti jen všeobecným
schemalem. Historická skotečnost těžce se vkládáv
kritický rámec a proto uvedené názory nemají plat
Slovan
Herder
Voltaire
Montehquin