ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7b08550-771d-11dc-b2d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 44, person 100, org 14
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 30. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 178.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v sdministraci na vlsic . . . . . . 2 K na čtvst lela . . . . S K —h v drejí denáškou měsle na čtnitlta . . . . 7 K 50h ve Gilialkžch na měste . . . . . . 2 K. 30 h Poštou: avii. . . . . K s0h sdrejí veiosa K son Pr e n . . . kai Manifestační schůze Čechů videi- ských na Žofině. O české větvi na Dunaji mluví se někdy v české veřejnosti poněkud skepticky, kdo všal viděl včera dopoledne na Žofině účastníky ma nifestační schůze Čechů vídeňských, jak pla- nulo jim oko nadšením a jak provázeli bouři souhlasu a odporu slova řečníků, seznal, že li tento je v národním boji otužilý, ukázněný schopen obětí a hoden podpory celého národa poněvadž bojuje a trpí za společnou naši věe. Rozsáhlý sál žofinský naplnil se účastníky a dostavili se také zástupci král. hlav. města Prahy, Národní rady české i jiných korporae a klubů poslaneckych. Nepřitomnost svou omlu vili starosta dr. Groš a ministr Prášek pozdravný telegram zaslala organisace národ- ního dělnictva ve Vídni. Schůzi zahájil posl. p. dr. Podlip ný vítaje milé hosty a projeviv radost, že přišlisi prohlédnouti práci rukou českých. Za čestného předsedu navrhl pak náměstka starosty p. dra. Štycha, za předsedu dv. radu profesora dra.
Čecho doktor Groš Prášek Podlip Praha Dunaj Vídeň
5 article
Čelakovského a za místopředsedy pp prof. dra. Drozdu a posl. Zázvorku, což přijato se všeobecným souhlasem. Dv. r. p. prof. dr. Čelakovský, ujímaje se předsednictví, prohlašuje, že Národní rada, která jej vyslala, má zájem na jedné z nejdůležitějších větví národa, Češích vídeňských. Náměstek starosty p. dr. Štych vřele vití účastníky jménem královské Prahy a slibuje snahám Čechů vídeňských účinnou podperu. Pan prof. dr. Drozda projevil radost na hejným účastenstvím pražských kruhů a zvláště vítá účastníky z dolnorakouského venkova. Je v zájmu celého českého národa, aby Čechy ví deňské v jejich boji posiloval. Význam české menšiny ve Vídni stále stoupá. Stanovisku státo- právní nemůže brániti, aby Čechové starali se o svou vídeňskou hráz na Dunaji podobně, jak starají se Němci o své menšiny. Několik tist. Kočeváků obdrželo zastoupení na řišské radě ale půl milionu Čechů dolnorakouských zůstal nezastoupeno. Na osudu české menšiny dolno rakouské záleží váha české delegace v parla- mentě. Čechové vídeňšti nechtějí býti již mrvou germánské kultury. Dnešní schůze musí vyznii manifestačně, že Čechové v království pokládaji věc Čechů vídeňských za společnou. (Výborně Potlesk.) Na to přednesl p. dr. Jetel obsthilý referáí o snaháích a potřebách Čechů vídeňských.
Čelakovský profesor doktor Drozda Zázvorka Čech Štych Čecho Němec Jetel Praha Čechy Vídeň Dunaj národní rada
6 article
Veliká Víden stojí na slovanském hrbifove odcizených nám duší a ubrané nám půdy. Zrade i mrzkému odpadlictví opřel se konečně český lid ve Vídni, chtěje žíti po svém, svým zdě- děným jazykem i mravem. Nemá, pravda, l český ve Vídní ještě tolik sil, aby rozlomil na- jednou okovy, jimiž život jeho jest spoután; ale láme je a zláme po kusech články otrockého řetězu. Slovanskou byla Vindobona a aspon z části jest Vídeň českou. Nechť jen nezapo míná, že rok za rokem ze dvou třelin roste če- ským obyvatelstvem, které bohudík už tolikse nám neodnárodňuje, jako dříve! Proto straeh jde z lidu českého ve Vídni, na půdě po výtee politické. Náš zápas o školství jest toho důka zem. Odpůrci sami přiznávají a statistická kan- celář dobře počítajíe zjistila, že na obeenýeh školách vídeňských jest na 15.000 českých dětí ač do opravdy jest jich čtyřikráte tolik, a v ce lých Dolních Rakousích že je 26.000 českýel děti. Obě obecné školy Komenského, v X. okr o 14ti třídách, ve III. okresu o jedné třídě 2 opatrovny, pak-6 jazykových škol Komenskéh pečují toliko o jeden tisíc českých dětí. Nemg žno jich vice přijati a po 25 let, tedy po colé již čtvrt stoleti při každém zápisu bývají odmitán sta a sta českých dětí, protože není pro ně místa! Ve všech skoro vídeňských okresích lid český žádá od ústředního výboru Komenského zřízení českých obecných škol, avšak žádostem nelze vyhověti. Děti Komenského jezdívají rok za rokem do Břeclavi na zkoušky, aby dostalose jim platných vysvědčení propouštěcích ze skol jinak bylo by jim podrobiti se zkouškám ve
Komenský odcizený já duše Vídeň Dolní Rakousy Břeclav Komenský
7 article
Vídni na německých školách. Nemají totiž sou kromé školy Komenského práva veřejnosti! Ne- dává se jim toto právo, odpírá se důsledně už po šesté a žádosti za zřízení veřejné školy ná- kladem obce ještě frivolněji se zamítají. Jednou že prý lid český v Dolních Rakousích není trvale usedlým, ač některé okresy vídeňské stávají se už převahou českými a mnohé obce na morav ském pomezí jsou české, o české župě Vitoraz ské, kdysi k Čechám přináležející, ani nemluvě.
Vídeň Dolní Rakousy Vitoraz Čechy kromý škola Komenský práv veřejnost
8 article
Po druhé, třebas bývalý ministr vyučo vání, Hartel, české deputací při znal, že právo jest na naší strane jinak mu vyhověti nelze z ohledi pelitických! Německý ráz Vídně stojí nad právem, zákonem, spravedlností! A nedávno. nynější ministr vyučování, Marchet, dovolil si docela veřejně v parlamentu tvrditi nepravdu. že proto české škole Komenského nedává se práva veřejnosti, poněvadž prý české dítě n škole Komenského nenaučí se dokonale něme cky, jakkoliv dokázán jest pravý opak, jak pře svěděili se důkladně školní dozorci i poslane a jak na základě svých vlastních zkušenost ze školy Komenského vyvrátil veřejně v novi nách protektor školy Komenského, hr. Harrach České dítě naučí se na základě jazyka maleř ského něměině na škole Komenského lépe, než na německé obeení škole. Škola Komenskéh ukazuje se prospěchem žactva svého vzornou ale nemá za úkol němčiti, nýbrž naopak české dítě od poněmčení chrániti, a jest největší ban barstvl, když na 40.000 českých dětí, nucenýel navštěvovati německé školy, provádí se násil- nictví duševní. Zatím co se v Čechách rveme o každé dítko, poněmčují se české dětiv Vídni po tisících.
Hartel Marchet Komenský Harrach Vídeň Čechy dítě můj škola Komenský
9 article
Ostatné ministru vyučování dostalo se na protestní schůzi dne 17. t.m., navštívené tislei českého lidu, odpovědi, způsobem, jak dosud ještě málokdy ve Vídni se strany české bylo sly- šáno. Schůze ta zůstane památnou v dějinách Čechů vídeňských, že poprvé čeští poslanci a to všech klubů na říšské radě zastoupených, vy- stoupili solidárně s českým lidem ve Vídni a že školu Komenského zařadili do svého politického programu. Jubilejní rok dal nám dvě citelné rány: uzákonění němčiny jako jazyka vyučova- eího na pokračovacích školách ve Vídni, kdež jest českých žáků více než německých, a jest to ironie osudu, že před 40 lety sám panovník daroval 500 zlatých na české pokračovaci školy ve Vídni, a odpověď Marchetovu škole Komen- ského; ale týž rok přinese nám také dvě radost né události; slavné dny a sice 17. červen vzkři- šení českého lidu ve Vídni z netečnosti své 29. červen probuzení snad národa českého z ne- tečnosti vůči svému lidu ve Vídní! Národ mět by ujati se dítěte Komenského a poskytnout tolik darův, aby ve všech 21 okresích vídeňskýeh zřízeny byly pro české děti školy Komenského Pak bychom snad vymohli přec pro ně práva veřejnosti. Vždyť má je řecká škola od r. 1804 kterou navštěvuje 40 dětí, židovská, ba i fure cká národní škola s 19 dětmi. Letošní jubilejní rok slaví se především heslem: vše „pro dítě
Komenský Vídeň Marchetovo škola Komen
10 article
Díté české ve Vídni letos také slaví jubilenn a sice 25letého bezprávíl A přes veškerá příkoří roste přec síla če ského lidu ve Vídni, jenž před 30 lety ještě by ubohou menšinkou, dnes však už obávanou menšinou, čtvrtinou, nebo snad třelinou obyva telstva vídeňského, rozmnožovanou lepším než druhdy dorostem ze zemí českých. Nejen že ve- řejné školy ve Vídni plní se nejvíce českými dětmi, i dělnické davy jsou z ohromné většiny české, třebas rozlišovaly se příslušenstvím k různým politickým stranám, odbory řemesel živností nacházejí se a dostávají se víe a víee do rukou českých, odvislá úřadnická i neodvislá inteligence ba i obchodnictvo a průmyšl vyka- zují četné české lidi. Trojí společensivo: krejči. obuvníků a truhlářů jest českým, třebhs jeh představenstvo bohužel poslouchalo povolu ví deňské radnice; několik jiných společenstev jedná po česku. Česká živnost hoslinská soustřeďuje se v „Hostimilu“. Zřízena byla novou dobou živno stenská jednota, od niž mnoho si slibujeme, spo lek českých úřadníků státních. Vydatně půsoh Slovanský zpěvácký spolek, Pěvecká župa as o 500 členech, župa 8 jednot sokolských, vzdě lavací a zábavní spolky, jichž čiílš se přes 100. Slovanská beseda, přední středisko inteligénee o 500 členech, spolky politické, zvláště Klul řakouských národností, Národní rada, divadelní spolek Pokrok a Osvětový svaz.
Vídeň Hostimil národní rada
11 article
Máme svou českou knihtiskárnu „Melan trich“, svůj „Vídeňský Denník“, jehož zdar do- poručujeme zvláště přízni národu, aby hojným odbíráním jeho trvání umožnil a zajistil; máme „Českou Vídeň“ a „Dělnické Listy“ pro ob organisace dělnické, jakož i 25 let trvající spol- kový orgán „Véstník“, pozornosti zasluhující Dobře daří se čtyřem filiálkám Živnostenské banky, Ústřední bance českých spořitelen ac nevidět zřízena bude i filiálká České průmy- slové banky. Tolikéž daří se našim českým zá- ložnám i filiálkám knihkupectví Ottova a Vilim- kova. Úkol svůj dobře plní i Národní dům v XV okresu. Strachem z nás zapovidají aneb rozbíjí se české schůze, zábavy, sokolské slety, zakazují se česká veřejná návěstí a požadují se obou- jazyčná, aby českost na ulicích nebila do oči překazila se dokonce i pohostinská hra Národ- ního divadla; zamezuje se platnost českého ja- zyka v kostelích, tak že jen někde z milosti z naše peníze koná se české kázáníčko — a církes katolická, jindy tak moená, ve Vídni ruku v ruce s radnicí jdoucí, nedovede pro půl milionu Če- chů postarati se ani o jediný český kostel!
trich Ottův Vilim Vídeň Český Vídeň živnostenský banka národní dům v XV okres
12 article
Až v krátké, dozírné již době zbudován bude „Český dům“, pro jebož stavbu dovolá- váme se pomoci celého národa, aby bral podily na úroky, nedávaje ničeho darem, a v Českém domě tužiti se budou přední naše spolky, až vý- kony českého uměni díti se budou na stálém je- višti a český lid bude moci hromadně vystupo- vati jako ustrojená v obrovský svaz síla, pii snad přece z bázně zrodí se úcta aneb aspoi šetrnost u odpůrcův k nám. Za zmařené před- stavení Národního divadla u příležitosti jubile císaře a krále českého v sídelním městě dal če- ský lid ve Vídni svorně s českým královstvím, Moravou a Slezskem náležitou odpověď Vídni. odepřev své účastenství — a hle, národnostní skupina jubilejního průvodu dopadla velm pledě, nehledě ani k nemilému teď deficitu. Český lid ve Vídni jest živý úd těla živého nikoliv odvržená suchá ratolest, není to vzdá- lená osada, nýbrž dějinami, územím, duchem souvislá s národem a jeho vlastí na jih posunut tvrz českého národa v nepřátelském táboře. Če ský národ v odvěkých svých vlastech musí být si toho vědom, že konáme věc vaší i naši, vě velikou, že ve Vídni nejen jsme, nýbrž boju jeme, obětujíce se národu životem, prací i mn- jelkem — a pak víle, čím povinni jste vy nán a my vám; víte, že nepřemůžele v osudném zá pasu národa s národem Vídně jinak, než s námi pomocí lidu českého ve Vídni, a pak zajišté po- dáte tomuto lidu ruku pomocnou k dosažení jeh úkolů. Odnárodňující a protinárodní Vídeň nedí zachrániti se nucenou občanskou přísahou, jíž dr. Lueger chce umělým způsobem udržeti ně mecký nátěr Vídně. Ke květnovému přijezdu ně meckých knížat do Vídně odpovídá český li z Vídně červnovým vjszdem do slovanské Prahy. Tolik je jisto, a vědomí to, jako ozvžna dnešního slavnostního dne rozletiž se po vše
Lueger Vídeň Morava Slezsko Praha Český dům národní divadlo
13 article
vlastech českoslovanských, že česká výspa na Dunaji je nejkrajnější obrannou hrází českých zemí a že právě proto v poslední době proti če- ské menšině ve Vídni svolává se de boje veškerě souručenství všech německých stran, prohlašu- jících, jak slalo se ve vůdčím listé vládnouei strany vídeňské „Deutsches Volksblttu.“, že boj o Vídeň proti snahám Čechů je nejvážnější a nejurputnější fas národního boje „Němectv a Tohoto sobě vědomi jsouco a hájíce če- skou posici ve Vídni, hájíme českou vlast, há- jíme královskou Prabu i menšiny české, nebi je jasno, že příval německý, převalí-li se pře českou hráz na Dunaji, požene se rozhojněnou silou a ještě dravším proudem k severu, aby topil české kraje německou zátopou. (Výborně! Nadšený pollesk!) Jménem klubu české strany agrární n říšské radě pozdravil účasiníky posl. p. Zázvorka ujistiv Čechy vídeňské sympatií a podporou č ského venkova. Za klub říšských poslaneů strany národně soeišiní a radikální přát schůzi zdaru posl.p dr. K. Baxa, dokládaje z vlastní zkušenosti s jakým sebezapřením český lid ve Vídni bo- juje za práva národa. Silu české politiky lze posouditi dle toho, co dovede vykonati pro ví deňskou menšinu Poslanec p. Kalina uvádí, že v posledn době učinil český lid ve Vídni velké pokroky. přes to však zaznamenávají se každoročně velk ztráty. Bude povinností zejména české samo- správy postarati se o jakýsi český konsulát v Vídni, jenž by těmto ztrálám bránil. Vítá s po- vděkem, že celá česká delegace se věcí víden- ské menšiny aktivně zabývá.
Čecho Němectv Zázvorka K Baxa Dunaj Vídeň Čechy Deutsches Volksbltta fasit národní boj
14 article
Předseda »Komenského«, posl. p. prof. dr. Velich promluvil o významu tohoto spolku, bez něhož by češství ve Vídni zaniklo a líčil do- jemné výjevy při školním zápisu, kdy rodič s pláčem prosí o přijeti svých dětí do česk skoly, jež však musejí býti odmitnuty pro ne- dostatek místa. se Zatím dostavila se do schůze deputace sjezdu pokrokového studentstva slovanského byla nadšené uvitána. Pan Úlehla uvedl, že sjezd zabývá se otázami kulturními a zejmén školstvím. Studentstvo bude šiřiti v celém slo- vanském svělé vědomí o tom, jaké bezpráví se ve Vídni na Češích páše. Pan Szozenski praí že Poláci sledují boj. Čechů o rovnoprávnost s účastenstvím, sami znají také bolesti utlačo- vaněho národa. Pan Leontič přináší pozdrav Jihaslovanů, ktoři rovněžjsou utiskováni a sice Maďary, Němci a Italy. Připojuje se k protestu proti vtádě, která chrání jenom Němce a provo- zuje centralistickou politiku. Pan Pisněčevaký zdraví účaslníky jmenem studentetva ukrajin- ského a poukazuje, že Němci v Pelroh rade i jinde v Rusku mají své obecné i střední školy, které jiným národům odpírají.
Komenský profesor doktor Velich Úlehla Čech Szozenski Polák Čecho Leontič Jihaslovan Maďar Němec Italos Pisněčevaký Vídeň Rusko
15 article
Chorvalský poslanec pan Štěpán Radič bouřlivé uvitán praví, že česká věc ve Vídn slává se záležitostí všeho Slovanstva, pro nět jest česká menšina vídenská neocenitelným poli liekým faktorem. Pan učilel Busek, vyslaný ze sjezdu česk strany pokrokové, ličí stanovisko strany k české menšině vídeňs ké. Za stranu pokrokovou byl po vodně přihlášen ke slovu píros ť. dr- Drtina, ježto věak vzhledem ke v še- obecnému rozhořčení nad hlaso váním poslanců pokrokových pr návrh Wolfův bylo ze střed účastníků projeveno předsedn civu přání, aby nemluvil, neuja se slova a odešel ze schůze. Pana učitele Buska vyslechli účastní klidně, ba odměnili i pochvalou, čímž projevil vzácný smysl pro společný postup. Pan Skalický za učitelstvo zmiňuje se ol obě- tavém působení učitelstva »Komenského«, jež posud nemá ani starobního zajištění a o vzorn výchově na školách spolku, o níž se sám pře svědčil. Za Spolek českých žurnalistů promluvi posl. p. red. Anýž. Poukázal na obtížný úko české žurnalistiky, jež musí bojovati proti stá- lým lžem německého a zvláště vídeňského tisku a proti celému systému. Stát neplní povinnosti které mu ukládaji zákony. Slovanským národům v této říší odpírají se základní práva, k nimž náleží také právo na školství. Aby se slovanská většina nemohla uplatnit, byla r. 1867 říše roz- dělena na dvě polovice a nyní házejí do nás símě sváru. Kdyby se o základní jazykové po- žadavky všichni Slované svorně zasadili, musilo by se jim vyhověti. Jménem žurnalistiky vyzývá. aby Čechové vídeňští byli jednotní a celá česká veřejnust stojí za nimi, vědouc, že pracuj ke blahu země, která je zrodila. (Výborně Pollesk.) Pan prof. Přenosil přál schůzi zdaru jme- nem »Komenského« v Olsanech a komitétu pro zřízení střední školy vídeňské.
Radič Busek Drtina Wolfův Skalický Komenský Anýž Slovan Čecho profesor Přenosil Olsany
16 article
Učitel školy »Komenského« p. Exner pro mluvil jako příslušník strany národně sociální zejmena apeloval na inteligenci, aby šla mez vídeňský český lid a pan Nosek učinil proje jmenem jednoty národně sociálního živnost nietva. Pan red. Pachmayer zmínil se o hlasován pokrokových poslanců pro Wolfův návrh ea pro jevil naději, že snad i ve straně pokrokovés dospěje ku poznání, že vůči Němcům lze pro- váděti pouze zásadu oko za oko, zub za zub Lituje také, že čeští poslanci hlasovali pro roz- počet ministra vyučování. Vybízí, aby obec praž ská v odvetu za Čechy vídeňské užila proti ně- meckému školství všech zákonných prostředků- Posl. p. Choc jako předseda ústř. výboru strany národně sociální promluvil o činnost strany pro menšinu vídeňskou, načež p. dr Kusák navrhl následující
Komenský Exner Nosek Pachmayer Wolfův Němec Choc Kusák
17 article
resoluci: »Časký lid, shromážděný při manifestační schůzi Čechů vídeňských, konané 29. června na ostrově Žofinském, za účasti sdruženýck spolků českoslovanských ve Vídni, bez rozdílu stran a politiekých odstínů, pod zášíitou rady král. Prahy a za účasti Národní rady české a zástupců českého poselstva i zástupců sjezdu slovanského pokrokového sludentstva a českého novinářstva, uznávaje, že česká výspa na Dunaji je krajní hrází českých zemi na jihu a maje na zřeteli, že právě posledn dobou proti této české stráži rozpoután byi všemi německými stranami bezohledný boj. prohlašuje, že zápas o práva českého lidu ve Vídni je společnou záležitostí celého ná- roda a vybízí veškerou českoslovanskou veřej nost, aby snaby Čeehů vídeňských na poli osvětovém i hospodářském co nejúčinněji pod- porovala. Z nejdůležitějších všenárodních pon- niků Čechů vídeňských doporučuje se přízn české veřejnosti především spolek » Komenský«. jenž v Dolních Rakousích a ve Vídni zvlásuě koná s ne dostatečnými arci silami úkoly, za- stávané v zemích koruny české Úsiřední M ticí školskou.
Komenský Vídeň Praha Dunaj Dolní Rakousy
18 article
Z dalších podniků Čschů vídeňských pod porovány budiež: český tisk vídeňský a zrí zení českého domu ve středu města, jen stal by se přirozeným střediskem českého slovanského života vůbec. S povděkem be- rouce na vědomí, že české poselstvo na radě říšské bez rozdílu politických stran se vzáe- nou jednomyslností ujalo se při letošní roz- počtově debatě českého školství ve Vídni proti nespravedlivým slovům i skutkům mi- nistra vyučování, žádáme, aby pro české det ve Vídni a v Dol. Rakousích vůbec zřízen byl potřebný počet škol veřejných s vyučo- vacím jazykem českým a prohlášujeme, že celý národ svorně se, svými poslanci domá- hati se bude splnění tohoto svého základníh požadavku. Dokud pak ve Vídni nebudou zřízeny české školy veřejné, žádáme, aby českým soukromým obec. školám Komenského uděleno bylo práv veřejností a aby náklad na vydržování českého školatví ve Vídni převzal stát- Resoluce jednomyslně schválena, načež předseda p. prof. dr. Čelakovský, jenž byl na schůzi zároveň zástupcem českého klubu, srdačným dostovem skončil schůzi, která, jek pravil, jest důkazem, že postupujeme i ve Vídni projeviv dík národním pracovníkům ve Vídni jež dříve byla jen městem renegátů a vyslovi polěšení, že zeláště mladší generace tak nadsen chápe se práce. Doba je pro nás těžká a jenom jednomyslností půjdeme ku předu.
Komenský profesor doktor Čelakovský Vídeň Dolo Rakousy
19 article Klerikální útok na Prostějovsko. (Pův. zpráva.)
Klerikální útok na Prostějovsko. (Pův. zpráva.) Hnutí klerikální, které ještě před několika mále lety ve městě Prostějově nemělo naprosto půdy a na venkově zcela nepatrně, mohutní a nabývá smělost přímo zarážející. Mezi dobráckým lidem hanácký na venkově daří se mu znamenitě při naprosjé n činnosti strany agrární, klerá při posledních vol běch opanovala věnkovský okres prostějovsko- plu- mlovský; ve městě pak samém zachycuje pevné ko- feny zvláště od té doby, co za faráře sem byl povo lán Karel Dostál-Lutinov. známý dříve odbojník modernista, soudruh P. Dlouhého-Pokorného, nyn však zimničně se namáhající, aby si nahoře udělal dobré oko. Přízeň, jíž se farář Dostál těšil a těší do sud u jisté části politiků lidových, v Prostějově roz- hodujících, neobyčejně usnadnila mu klerikální agi- laci, takže už si troulá veřejnost přosvěděiti o úspěs nosti své práce. Pokusil se o to při posledním bifmo vání, z něhož chtěl učiniti manifestaci čistě kleri- kální, ale s malým zdarem. Prolo s oslatním štáben klerikálním chytře využil dobráctví lidu hanáckého tak na neděli 28. t. m. měla býti uspořádána v Pr- stějově velkolepá slavnost na oko na oslavu jubilea panovníkova a kněžského jubilea papežova, ve sku- tečnosti však to měla býli manifeslace čístě kleri- kálně-strannická, tedy politická. Je to patrno z toho že pořadatelem označena byla katolicko-politická jed- nota, vzbuzená nyní k novému životu, jednak té z agilace zimničně, která byla prováděna od vesnice k vesnici, od muže k muži — či vlastně od ženy k ženě, neboť klerikálové pracují zvláště u žen ; svo- láváni všicci, kdo mají „metály“, stržen válečný po křik: „Hanáci, držte se!“ Na pomoc zavolání nejbo- jovnější kohouti klerikální dr. Hruban, P. Šilinger
Dostál Lutinov P Dlouhý Pokorný Hanák doktor Hruban Šilinger Prostějovsko Prostějov
20 article
Šamalík, Kadlčák atd. 1 sama městská rada v Pro- stějově poznala dobře zpátečnickou agitační povah slavnosti, na oko loyální a usnesla se, že se slav- nosti nezúčastní a že žádný člen městské rady nen oprávněn korporaci tuto oficiálně zastupovati. Stran národně sociklní pak svolala na týž den tábor lidu kde mělo býti protestováno proti klerikálnímu útoku na Prostějovsko.
Šamalík Kadlčák Prostějovsko
21 article
Okolnosti tyto zarazily očividně klerikální a tátory, kteří se uchýlili pod ochranu bodáků. D města skoncentrováno hojně četnictva, do okolních vesnic povolána jízda a obojí v neděli ráno obsadily všechny ulice prostějovské. Ale dojem slavnosti by už stísněný, ubohý. Výzdoba města byla zcela n- patrná. Marně při mši ranní bouřil P. Dostál prol svým odpůrcům, marně dodáno bylo povolení k tá- boru proliklerikálnímu až právě před jeho začátkem takže nebylo možno jej plakáty oznámíti. Účast pr táboru byla velkolepá, jež nejlépe manifestovala roz- hořčení vrstev svobodomyslných, zvláště dělnických proti troufalosti klerikální. Shromáždění, napomenu red. p. Němcem, aby zachovali rozvahu vůči bodá kům, zaujali spolu s dělnictvem sociálně-demokrati ckým ulice města, do něhož bojovní kaplani vodii ubohé uběti své v úborech často směšných a nevě doucí, kam vlastně jdou (někteří myslili, že jest te budoucí slet sokolský, jiní sli za peníze a netajili s V drobném prodejí: ranní čísle o sobě . . . na odpoledni . . . . . . . za 2h Ve slialkách na vankovš- ranní číslo. . . . . . vdpoloduí . . . . . . . . 4 5 Inserátv plati se hotově napřed. Předplatení a lnserty přijímá sdnisi- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nackázejí se t61 redakea Ulskárna a ezpodics ,Narodnich Lista“ Rukopisy se novzaesji 10k
P Dostál Němec Inserátv Narodnich List
22 article
tím atd.). Kostcl obklíčen kordonem četnickým, klerý pouštěl tam jen ty, co měli modrý kříž — vstupenku na odpolední slavnost v pivovaře. Po kázání posl. P. Šilingra vypraven celý průvod, zdobený prapory černožlutými a běložlutými, do pivovaru. V náladě pokieslé ubíral se hustými řadami obocenstva, které nevoli a roztrpčenost vůči komediantům klerikálním dávalo nepokrytě na jevo, ale jinak nechalo průvod klidně táhnouti. Bouře rozhořčení však propukla všude, kde objevil se farář Dostál. Tu kordon vojen- ský solva stačil, aby zamezil účtování lidu s P. Do- stálem na místě samém. Nepříjemnou cestu vykonal tu tenlo hlavní aranžár slavnosti, drže se křečovitě kočáru, bledý a potici se. Nieméně udržei lid polá- dek, až blízko pivovaru, kde se zástupy obocenstva tísnily a kde rozhořčení lidu dosáhlo vrcholu, byla situnce hrozivou. Tu pak četniclvo operovalo pažba- mi svých ručnic tak výdatně, že cesta byla uvol- něna. Pivovar, obklíčený vojskem a četnictvem celý den až do rána, byl ponechán na pokojí, takže kle- rikální předbojníci Šamalík, Kadlčák, Šilingr ald. mohli nerušeně ve stinu bodáků a modrých křížů hojnými řečmi a hojným pivem povzbuzovati skles- lou mysl svých obětí A tak jen ukázněnosti svobodomyslného občan- stva a zvláště dělniciva lze děkovati, že dnešek mi- nul poměrně tak klidně. Několik málo osob bylo z- těcno, ale po výslechu propuštěno. Ani vyzývavostí klerikálních agitátorů, ani zbytečnými maněvry voj- ska, ani německým pokřikováním rytmistra četnické- ho nedal se lid strhnouti k násilnostem. Svobodomy- slné živly na Prostějovsku snad už pochopí, žet už jdde do opravdy a provedou z toho důsledky Sjezd slovanského studentstva pokrokového v Praze.
P Šilingr Dostál Šamalík Kadlčák Šilingr Prostějovsko Praha
24 article
Po vyčerpání otázek studentstvu pochopi- telně nejbližších — středoškolské a vysoko- školské — v obou minulých svátečních dnech věnovány dvě velké schůze plenární všeobecné debatě o slovanské vzájemnosti V debatě přihlíženo jednak k historickému vý- voji otázky, jednak k filosofiekému a sociologi- ckému jejímu opodstalnění. Debaty ve schůzi nedělní — konané v těsném a málo vzdušném divadelním sále »u Čižků« — zúčastnilo se celkem 13 řečníků referáty namnoze velmi se- riosními. Generálním řečníkem zvolen kol. I. Boczkowski, jehož řeč, proslovená rusky a česky, přijala byla také za základ všeho dal- šího jednání. Čienové národnostních sekei při- pojovali pak jen vlce méně zevrubný obraz vý- voje, respektive úpadku a opělného vzkřišení slovanské myšlenky u jednotlivých kmenů slo- vanských. Mezi debatou sjezdovou padlo i několik poznámek o neúčasti vysokoškolského profesor- stva českého na sjezdě, která z počátku vskniku mohla zarážeti a o níž jsme se zmínili sami hned v prvním referátě o schůzi zahajovací. Na omluvu velké vělšiny profesorstva dlužno kon- slatovati, že nebyla pořadateli ani pozvána, ani o sjezdu, jeho rázu a obsahu řádně infor- mována. Hraběti Kaunicovi za jeho velkolepj dar studentstvu moravskému byl poslán sjezdem vřele koneipovaný pozdravný telegram.
I Boczkowski Kaunic
25 article
Schůze nedělní — čtvrtá plenární schůze šjezdová zahájena krátce po 9. hod. dop. Předseda uděluje slovo kol. Hippolitu Boczkowskému, jenž ši- roký rozbor svůj začíná přehledem sociologickým. V poslední době někteří sociologové (Hammon a Kidd) chtěli aplikovati Darwinovu zásadu (boje o nei) na společenské poměry, a viděli v ní jediného činitele lidského vývoje. Dnes o tomto ze základních prin- cipů Darwinovy theorie vyslovují se skepticky i pří- rodovědci (zoolog Keller); tím nemyslitelnější jest aplikování její na společenský život. Naproti nim Kropotkin ve svých pracích staví princip solidarity za základ evoluce. Konečný účel kultury není boj, nýbrž sjednocení, jež zakládá se na spravedinosli. Téhož názoru je i prof. dr. Mareš, když říká: »Pro tento svět je nejlepší kultura spravedinosti: Nezveličuj svou moc cizí křivdou; ne pro lásku, pro soucit, pro milosrdenství, nýbrž z úcty k důstojnosti vlastní osoby; neboť jest uhona vlastní důstojnosti zakládati svou moc na cizí křivdě. Důstojnost spra- vedlnosti zahanbí pýchu síly.« Z toho stanoviska nazírám i já na slovanskou olázku, na tom zakládám i její řešení. Je samozřejmě, že bylo by nejen zaji- mavo, nýbrž i nevyhnulelně nutno, aby tak zv. slo- vanská olázka podrobena byla přesné historicko- filosofické analyse, jejiž výsledkem bylo by ovšem správné její precisování. Dnes to tady zvláště pociťujeme. Prací však pří- pravných je velmi mnoho pro lento sjezd a proto nutno spokojiti se několika všeobecnými poznámkami zásadního charakteru a zevrubné prozkoumání pe- nechat nejbližší budoucnosti. I při běžném sezná- mení se slov. otázkou nelze opomenouti jednoho rysem velice zajímavého a společného slovanofifským lheoriím, kleré se pokoušely o řešení této olázky.
Boczkowski Darwinův Keller Kropotkin profesor doktor Mareš Hammon
26 article
Tento charakterní rys spočívá v tom, že připisuje se Slovanům jakási speciální úloha v dějinách lidstva, jakési bistorické předurčení (Dostojev- skij. Danilevskij, polský messianism). Ba zdá se, že tak zvaný novoslavismus nezbavil se těchto předsudků. Dnes tato otázka patří po mí- nění řečníkově archeologii. Prohlédněme dějiny mi- nulých dvou století a dneška. Věk devalenáctý, jenž měl dle všeobecného předpokladu uskutečniti to, co hlásala znamenitá francouzská filosofie předcháze- jícího století, doplniv přepracováním nacionálního prohlému (Herder), což konečně konečně bylo jen resuitátem kardinálních zásad, obsažených ve spisech Voltaira, Montehquina — tento devatenáctý věk dle svého historického obsahu byl klasickou periodou národnostního obrození lidstva, byl sice genesí věkem individuální diferenciace. Zcela pod jiným praporem zrodil se náš věk, zdá se, že jeho heslem je praktické uskutečnění těch všelidských idealů, o nichž snil jeho dědeček (18. stol.). Snaží se sjed- notiti všechny tyto obrozené jednotky národní v ohromný kuliurní organism lidstva. Zve-li se lidský organism dle okřídíených slov Virchowa »federativním státem buněk«, tak konečným ideálem lidské kuliury jest bezpochyby lidstvo jako federativní svaz svo- bodných individuálně úplně vivinutých národův. Jedním slovem lze říci, že 19. stol. bylo epochou nacionální individualisace lidstva, kdežto úlohou 20. st. je všelidská integrace. Rozumí se, že toto může býti jen všeobecným schemalem. Historická skotečnost těžce se vkládáv kritický rámec a proto uvedené názory nemají plat
Slovan Herder Voltaire Montehquin