1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 15. května 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní listy
předpláci
v Praze v administrae
měsle
sa rtit . . . : 3 k =
s dvojí donáško
na maěste,
aa rieca: : . : k
aa měslo. . 2 K Bo
22i: : : . ko
„ dvojí zársllko
2 ric
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 14 stranách.
Praha
5
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Dnes koná rada říšská opětně schůzi,
v níž bude pokračovati ve svém jednání po
přestávce téměř půlletní. V období tom do-
spěla válka balkánská ke svému konci, po-
kud se splní předpovědi londýnské, že bude
mírový preliminář ne-li již zítra, tedy v nej-
bližších dnech podepsán. Nejistota mezi-
národní situace a hojné otázky, jež sev
toku války spojenců s Tureckem vyskytly.
způsobily, že stala se u nás mimořádná vo-
jenská opatření, že povoláno bylo množství
záložníků k činné službě délky mimo-
řádné a že rovněž státní pokladna byla za-
tížena velmi značnými náklady, jež ona
opatření vyžadovala. Neméně trpěla všecka
hospodářská odvětví obavami před záplet-
kami, jež opětně a opětně hrozily vy-
puknouti, což vše zůstavilo v obyvatelstvu
Pochmurnou a tísnivou náladu
Nebylo by proto divu, kdyby se všud
očekávalo, že k další práci zákonodárné po-
volanému lidovému parlamentu se podaří
aspoň částečně odpomoci tíživými starostm
trápenému obyvatelstvu, ale neodvažujeme
se vysloviti, že říšské radě bude k tomu
popřáno dosti času.
Ovzduší, v němž přikročuje nyní zá-
konodárný sbor k činnosti po tak dlouhou
dobu postrádané, pro niž výbory jeho při-
chystaly dosti materiálu, jest málo příznívé
delší, vydatné působnosti, což přiznáno již
i tím, že v listech vládě blízkých současně
se zprávami o schůzi, na dnešní den po-
ložené, se také oznamovalo, že říšské radě
bude popřáno zasedati nanejvýše do prvých
dní měsíce června.
Proč byla lhůta tato tak skoupě vymě-
řena, na to jest odpověď více než na
snadě.
Turecko
6
article
Ač se totiž očekává brzké podepsán
zásadních podmínek míru mezi spojencia
Tureckem, zbývá ještě takové množstv
podrobně nepropracovaných záležitostí: u-
vádíme pouze: otázky finanční, otázk
ostrovů tureckých, dále stále ještě nedodě-
lané rozdělení území spojenci dobytého, ne-
provedené vyřízení pohraničního sporu ru-
munsko-bulharského, jakož i organisace
nové samostatné Albanie a dosazení jejiho
všemi státy schváleného vládce — což vše
jest tolikéž jisker doutnajících pod pope-
lem poměrů balkánských zvláště a mezi-
národních vůbec, že nejsou vyloučena pře-
kvapení, jež by byla s to z důvodů politiky
zahraniční delší zasedání říšské rady neči-
niti nežádoucím.
Ale ani vnitřní poměry v předlitavské
části soustátí nejsou takového druhu, že by
vylučovaly nemilá a nevítaná intermezza
rokování parlamentním. Vždyť v nejdůleží-
tějších zemích monarchie zavládly zejména
nejnověji i v království haličském a vladi-
mírském poměry napiaté, jejichž ozvěna
velmi lehice by se mohla provaliti i na půdě
vídeňské rady říšské.
Tím vším stává se síce pochopitelnou
nechut vlády, aby parlament dále zasedal
jakož i to, že vládní program nynějšího za-
sedání byl co možná sešněrován a přistři-
žen, a že obmezen byl na několik málo
věcí, jež vedle schválení prozatímního roz-
počtu a prodloužení prozatímního řádu
jednacího obsahuji pouze látky, při nichžv
Turecko
Albánie
7
article
popředí stojí jednak zájem povahy širší.
jako podepření úřadní pragmatikou upra-
vených platů zvýšenými příjmy státní po-
kladny a jakás takás sanace zemských fi-
nancí, jíž mimo Dolní Rakousy mají zapo-
třebí všecky ostatní země. To se má státi
tak zvaným malým finančním plánem, na
němž se ovšem svezou i finance státní.
Zbude-li říšské radě i dosti času, aby
se postarala i o vydatnější zaměstnání
dlouhou vnější hrozivou situací trpícího
obyvatelstva — vyřízením předloh výbory
připravených ve příčině lokálních drah
vodních cest, o tom snad zvíme více po
dnešní poradě předsedů klubovních, jež se
bude konati o hodině polední.
Pokud se týká propuštění záložníků
po mnohé měsíce aktivní službu ko-
najících, neuslyší ani dnes ještě říšská rada
nějakého určitého ubezpečení; ponechalat
společná ministerská rada věc tuto uznání
ministra pro záležitosti vnější. Vůbec jest
snaha patrná, aby říšská rada se spokojila
o zahraniční situaci, o průběhu krise bal-
kánské a politice tímto soustátím v toku
jejím sledované pouhým výkladem před-
sedy ministerstva hr. Stürgkha, jenž učiněn
bude již dnes dle informací ministra pro
věci zahraniční, takže to bude vlastně jeho
exposé, přednesené ústy premiérovými v
rámci — na ten čas přípustném. Nejsout
ještě mraky, jež provázely válku, bezpečně
zažehnány.
Poslancům sice zůstavena možnost, aby
své názory o politice zahraniční přednesli
při rozpravě o prozatímním rozpočtu, ale
i tu se již předem utahují svěráky; a pro
cizinu beztak zůstane neporušený dojem
dnešního monologu hr. Stürgkha ..
Ve Vídni přípraveno jest tedy všeck
tak, aby činnost říšské rady v této chvíli
dopadla politicky jednotvárně a bezbarvě,
aby nikterak nerušila kruhy politiky za-
Hraniční a sesílila na venek dojem jednotné
vůle.
Splní říšská rada toto očekávání?
Stürgkh
Dolní Rakousy
Vídeň
8
article
Změněné poměry v Haliči.
Změněné poměry v Haliči.
Z Vídně, 14. května.
Nový místodržitol a jeho konferene
s polskými předáky. — Nové volby ha
ličské. — Ministr Dlugosz ohlási
dstně avou demieí.
Nový mistodrzitel v království palicském
ryt. Korytowski neobjeví se již v posla-
necké sněmovně, nýbrž vzdá se mandátu, jak
dojde ho cís. dekret, kterým jmenuje se správ-
cem politiky v jmenované korunni zemi. Zi-
stane ve Vídni ještě 8—10 dní. Zatím bude
vzat panovníkem do služební přísahy. Začal
však již úřadovati zde a vypsal nové o blec-
né volby do haličského sněmu. Jsa
si vědom, že povolán je do Lvova, aby konal
úkoly veliké, důležité, pronikavé, pilné, chce
se uvázati ve svou funkci, jejíž potíže nikte-
rak si netají, s pevnou odhodlanosti. Měl dnes
večer dlouhou poradu s bývalým předsedou
poslanecké sněmovny ryt. Davidem Abra-
hamowiczem. Ve svých rozmluvách
hlavními politiky polskými na říšské radě-
sněmu haličském pokračovati bude ve dnec
nejbližších.
„Poln. Nachr.“ oznamují: „Trans-
akce stran jmenování dra. Korytowského mí-
stodržitelem haličským konala se v takové tai-
nosti, že nejen předseda Kola polského nebyl
o ní zpraven, nýbrž ani dosavadní místodržite
dr. Bobrzyňski, který teprve včera o 4.
Dlugosz
David Abra
Poln
doktor
Bobrzyňski
Halič
Vídeň
Lvov
poslanecký sněmovna
9
article
NÍi
NÍi
hod. odpol. byl telegraficky v Krakově, kde
meškal, o hotové věci zpraven. Ve chvíli, ve
které polské haličské strany rokovaly o tom
kdo stane se správcem haličského místodrži-
telství, bylo o novém místodržiteli již rozhod
nuto. Dr. Korytowski převzal úkol vykonat
volby do haličského sněmu s nejpřísnější ne-
stranností a nedati zejména Rusinům žádné
příčiny k žalobám. Rusíni doufají, že dobudou
nových šest až osm mandátů.
Předseda Kola polského dr. L eo měl po
radu s m.-p. hr. Stürgkhem a odpoledne s no-
vým místodržitelem drem. Korytowský m,
který potom konferoval s místopředsedou
Kola polského dv. radou Germane m. Na
poradách těch byl konstatován úplný souhlas
v názorech, pokud týká se všech zásad-
ních záležitostí zemské politiky.
„Poln. Nachr.“ oznamují z kompetent-
ního pramene, že demise, kterou ohlásil m
nistr Dlugosz ústně, do té chvíle písemně
podána nebyla. S několika stran dějí se po-
kusy přiměti jej, aby od ní upustil. Dlugosz
chce míti úplné záruky, že do haličských zále-
žitostí, které náleží do okruhu jeho působnosti.
nebudou se příště plésti nepovolaní činitelé.
Jest odhodlán netrpěti takové zasahování
nemůže být žádné pochybnosti, že po té strán-
ce nalézá se v úplné dohodě s Kolem polským.
Jak vláda, tak vůdcové klubu polského tudí
chtěji přiměti ministra Dlugosze, aby úmyslu
svého se vzdal, protože demise písemná, kdyby
ji podal; vykládala by se jako demonstrace
proti novému místodržiteli dru. Korytowské-
mu, kdežto ve skutečnosti Dlugosz tak jako
Kolo polské staví se k dru. Korytow skému.
novému místodržiteli, zcela sympaticky.
Korytowski
Rusín
doktor
Stürgkh
Poln
Dlugosz
Krakov
Korytowský m
German m
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Mezinárodní posádka ve Skadru.
Mezinárodní posádka ve Skadru.
Z Vídně, 14. května. Dnes o 2/42, hod. od-
poledne byl Skader vydán mezínárodnímu
vojsku. Vyloděno bylo 500 mužů trojspolku
tolikéž vojáků trojdohody. Jménem černohor-
ské armády přijal velitele mezinárodního lod
stva admirála Burneye major Martinovič na
mostě přes Bojanu, na němž černohorská čest
ná setnina vzdala přicházejícím čest. Pak vešlo
mezinárodní vojsko do Skadru. V palaci býv
velitele Skadru zavražděného Hassana Rizy
paše očekával Burneye velifel černohorské
posádky ve Skadru generál Bečíč. Oslovi
Burneve francouzskou řečí, ve které zdůrar-
nil, že neustupuje násílí, nýbrž vůli spojených
velmoci. Na konec vyslovil přání, by hroby
padlých hrdinů černohorských nebyly nikdy
Po krátké odpovědi Burneyově černo
horská posádka odtáhla z města.
zneuctěny.
Generál Bečič důrazně odmítl domněnku.
jakoby vydání Skadru Černohorcům bylo bý-
valo smluvenou hrou s Essadem pašou.
Z Cetyně, 14. května. (K. k.) (Úřadní zprá-
va.) Mezinárodní vojsko vtáhlo za velení admi-
rála Burneye dnes o 2. hod. odp. do Skadru.
Generál Bečič uvítal admirála při jeho vjezdu
do města krátkým proslovem, na nějž admi-
rál odpověděl několika laskavými slovy. Na
to odebral se admirál do města. Mezinárodn
vojsko obsadilo ihned veřejné budovy, kde
bude posádkou a převzalo péči o pořádek.
Černohorský oddíl prokázal admiráloví při
jeho vjezdu do města vojenské pocty. Černo-
horské vojsko odešlo z města.
Skader
Burney
Martinovič
Bojan
Skadr
Bečíč
Burneyův
Černohorec
paša
Černo
Vídeň
Cetyně
12
article
Mezinárodní blokáda zrušena.
Mezinárodní blokáda zrušena.
Z Cetyně, 14. května. (V poledne.) (K. k.)
Anglický admírál vyrozuměl vládu prostřední-
ctvím zdejšího anglického vyslance, že mezi-
národní blokáda bude zrušena dnes vez
hod. o dpol
Maďarští četníci do Skadru?
Ze Segedína, 14. května. Ministerstvo
zeměbrany rozeslalo okr. velitelstvím četni-
ckým nařízení, dle něhož bude vysláno do
Skadru k veřejné službě 150 četníků. Minister-
stvo nařizuje, aby četnický oddíl byl sestaven
z dobrovolně se hlásících mužů a jen v případe
potřeby bylo mužstvo do Skadru komando-
várno.
(Viz poslední zprávy.)
Cetyně
Segedín
Minister
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
„Zjevná protizákonnost“.
Pražský advokát dr. Schlecht poda
okresnímu soudu v Žatci jménem jistého če-
cha v Kounově žádost o knihovní zápisv
českém jazyce. Žádost byla odmítnuta.
poněvadž nesepsána v jazyce německém, prý
jediné to v žateckém okrese obvyklé řeči
Odvolání, podané kraj. soudu mosteckému
odmítnuto jako prý neodůvodněné. Odvolání
podané k nejvyššímu soudu, bylo odmítnuto
jakožto nepřípustné. Dr. Schlecht podal opět-
ný a to pátý již rekurs a zevrubným právni-
ckým rozlišením mezi nevyřízeným meritem
a pouhé formální otázky se dotýkajícím soud-
ním instančním vyřízením podařilo se mu zá-
ležitost tuto dostati před nejv. správní soudní
dvůr, který o případu pronesl rozhodnutí sve
dne 3. ledna t. r. Odvolání dáno mís t
s odůvodněním, že se rozhodnut
obou nižších stolic s ustanovením
zákona a s prováděcími naříze-
ními, na něm založenými nesrov-
nává, a zjevnou protizákonno s
obsahuje.
doktor
Schlecht
Kounův
okresní soud v Žatec
15
article
Úvodní článek včerejší „Union“ zabývá
se tímto rozhodnutím i dovozuje z něho zcel
správně, že jím nejvyšší soudní tribunál
stigmatisoval i základní myšlenku Hochen-
burgerova výnosu, právní jeho názor a tudíž
celý výnos jakožto zjevnou protizákonnost
neboť úvod Hochenburgerova výnosu, v němž
se mluví o zemském jazyce v okresu obvyk-
lém, jest týmž pojmem, jaký se vyskytuje
odmítavém nálezu žateckého soudu. Je-li toto
rozhodnuti „zjevnou protizákonnosti“, zůstan
jí i tenkrát, osvojí-li si samo ministerstvo
spravedlnosti protizákonný pojem „jediné
okresu obvyklé řeči“ a hodlá-li mu pomo
ku platností proti všem zákonům a proti kaž-
dému právu. Ke karakteristice soudcovsko
svědomitosti a vážnosti něm. soudců uvá-
dí článek, že ačkoli se v tomto případě jed-
nalo o tabulárku, tudíž o záležitost mimo-
spornou, použily soudy žatecký a mostecký
litografovaného šimla, ustanoveného při vy-
řizování žalob, tedy sporných věcí, vepsaly
prostě jmeno dotyčného okresního soudu, po-
čet českých a německých obyvatelů okresu,
a vyřízení jest hotovo. Kromě toho okresní
soud žatecký toto rozhodnutí nejv. soudu do-
ručil výhradně s německým dodatkem
knihovní usnesení provedl jen německy, ne-
hledě k tomu, že zamlčeno v intimátu da-
tum a číslo rozhodnutí a že doručeno straně
až za dva měsíce. Naproti tomu podal dr.
Schlecht páté odvolání a dohledací stížnost.
Tu však zasáhl do věci obecní úřad kou-
novský, dal si rekurenta předvolati a pohnul
Hochenburgerův
Schlecht
16
article
v drobném prodejie
rnpní čislo a soba
za s
2 s
Ve aliálkách na venkov
rapní talo . . .
vočerni
lgs
Inseráty
plasí se hoto vs hapřeo
edplse v ri P
redakce nlssárna a kpede
Bakopiay se novracnu
17
article
jej k tomu, že za zády svého zástup-
ce stižnosti odvolal, což tomuto si-
lil teprve krajský soud mostecký. Jest zjevno.
že došlo k tomuto spolupůsobení obec. úřadu se
státním úřadem, aby od okr. soudu žateckého
odvráceno bylo nebezpečí, že by byl nucen
vydati české knihovní usnesení a provést
český zápis do pozemkových knih, jenom zne-
užitím moci úřadní se strany soudního funk-
cionáře. Avšak dr. Schlecht nedal se my-
liti a jmenem knihovního věřitele ihned po-
dal dozorčí stížnost, následkem kteréž před-
sednictvo kraj. soudu přinutilo okr. soud ža-
tecký k vydání české intimační klausule se
sdělením data a čísla rozhodnutí nejv. soudu
a k vydání českého tabulárního usnesení —
Po sedmi odvoláních.
Není nejmenší pochyby, že pojem jedi-
ného zemského jazyka v určitých okresech
v Čechách prý obvyklého tímto rozhodnutím
nejv. soudu byl co nejdůkladněji vyvrácena
že ve svých důsledcích a konečném vyřízent
stěžované záležitosti naměřen přímo proti
Hochenburgerovu výnosu. To vysvítá z toho,
že definitivum tohoto vyřízení nachází sev
nejdokonalejším praktickém rozporu s naří-
zením Hochenburgerovým.
Německý poslanec protí nenávisti mezl
Schlecht
Hochenburgerův
Čechy
18
article
Čechy a Němci.
Němec
Čechy
19
article
Ve dnech svatodušních uveřejnil něme-
cko-nacionální poslanec Jesser z Moravy člá-
nek, v němž zabývá se mimo jiné starou a
zřídka kdy vděčnou látkou o soužití obou
národností zemí českých. Národní sevřenost
českého lidu — tak píše — uvědomělá sou-
činnost českého organisovaného kapitálu, če-
ských podnikatelských organisací, obchodních
komor, národní rady a poslanců, činí pocho-
pitelným, že slovo posl. Maštálky více váží
než dlouhé memorandum německé obchodní
komory anebo intervence několika něme-
ckých poslanců. Německý kapitál a velicí ně-
mečtí podnikatelé počínají si právě tak jako
naše přeslavná diplomacie. Vládnou téměř
neobmezenými mocenskými prostředky, ale
neodvažují se jich upotřebiti, poněvadž za
šťastný výsledek energického počinu nemůže
býti poskytnuta žádná skálopevná záruka.
Nechť se kdo chce Čechům posmívá a proro-
kuje jim konec hrůzyplný, právě tak jako
otcové posmivali se národu nádeníků, služek
a ševcovských učňů a na převahu německé
kultury poukazovali, jejímž přítažlivým svo-
dům prý národ tak méněcenný trvale neodolá.
Závěr článku Jesserova vyznívá pak v ten
smysl, že náredy dlužno nikoli nenáviděti,
ale blíže poznávati. Potud posl. Jesser.
Najisto stane se tak teprve průběhem
dalšího pokroku německé zkušenosti s námi,
až dozraje u nich úplně ideje o naprosté
rovnocennosti české a německé v každém
ohledu a nutný důsledek z toho, že není s ná-
mi možné vyrovnání než jako s naprosto rov-
nými do nejzazších důsledků. Domněnky nebo
iluse o naší méněcennosti se už vzdali de-
finitivně, neboť s výtkou méněcennosti neopo-
važuje se na nás už ani nejopožděnější kolega
páně Jesserův od péra.
Jesser
Maštálek
Čecho
Jesserův
Morava
ský podnikatelský organizace
20
article
Ze Slezska.
Slezsko
21
article
(Z bojů o vymanění slezských škoi
z německého područí.
(Pův. dopis „N. L.“)
Jak známo, nebylo ještě před nedávnem slo-
vanských učitelských ústavů na Slezsku. Učitelé,
působící na slovanských obecních školách jako
odchovanci německých učitelských ústavů, na-
mnoze nedovedli ani pravopisně česky, resp. pol-
sky psáti, česky resp. polsky cítiti a dle toho pak
vypadala výchova svěřeného jim dorostu. Počátek
k lepšímu učiněn byl založením slovanských po-
boček při učitelských ústavech jednak v Opavě,
jednak v Těšině, z nichž časem vyvinuly se samo-
Slezsko
Opava
Těšina
23
article
Sochaři a novotáři.
Sochaři a novotáři.
Mnohem úplněji nežli malíři z »Manesu
ukazují se sochaři a majíce po boku ještě
dva Francouze, dovedli toho, že tentokráte
plastika si drží na výstavě rovnováhu s kre-
sebným uměním. Při nejmenším v celkovém
obraze a dojmu a nikterak nestojí za nim
co do chtivosti a pružnosti produkce, aniž
by se při tom utahovala v pohodlí převza-
tých hotovostí a formulí. Naopak. Tito pla-
střkové, mladí a svěží, velmi zřetelně pře-
svědčují, kterak jednomu každému na tom
záleží, vyplniti svůj individualný obrys plností
osobních rysů vnitřních i zevních a všichni
se shodují ve společné snaze, upoutati
do ploch, objemů a linií co nejvíce teplého
a silného života a více naslouchati jeho hbi-
tému a proudivému tepu, nežli dbáti jakého
kanonu akademického nebo právě modního.
Francouz
24
article
Pokušením dne, jež se mění každým jitrem,
arci ne vždycky dovedou odolati. Neholdují
siče ještě inkohereninostem kubismu, ale
hesla apriorního stylismu svedla nejenom
Jar. Horejce až k dekoraci, v níž lidský
zjev je znásilněn v primitivní osnovu orna-
mentálnou, anebo Ant. Hrdličku k lidovému
primitivismu, ale i Jos. Mařatka v »Sedicím
muži«, zhrubělé parafrasi egyptského »Pi-
saře« v Louvru, nově, dokládá, kterak tento
talent jako měký vosk povoluje stále ještě
cizím okamžitým dojmům a nemůže se v sobě
ustálit a usadit. A přece má vlastního citu
a smyslu plastického dost a rytmických
schopností neméně, jež docházejí pěkného
splnění tam, kde se umělec prostotně dává
jimi nésti a třeba i unášeti, jako na Vora-
řích a Pískařích pro pilíře mostu Rudolfin-
ského, nebo v rozechvělé vlně »Polibkue.
ano i v pokusech o velkou stylisovanou
formu na některých sochách zadničních. Ne-
lepší vlastnosti Mařatkovy spočívají v jeho
najvitě umělecké, v prostotě jeho jedno-
duchého citu. Ve svém instinktu je šťast-
nější nožli v intelektualné spekulaci. Také
Horejc
Antonín
Hrdlička
Mařatka
Mařatkův
Louvre
Rudolfinum
25
article
Ladislav Beneš, jehož umění je zřejmě n
postupu, podobá se v základě povaze svého
nadání Mařatkovi a místy též i ve svém
sklonu podléhati občas zevním dojmům, je
zase nespracované a hlavně ne vždy strá-
vené vydává, ať je přijímá od Rodina neb
Bourdella. I Lad. Kofránek trpí rozpoltě-
ností, když vedle tuhé, jadrné a pevné pla-
stické formy své »Ženy« přesilných boků
ne zcela jistých proporcí, staví násilný, ni-
kterak ale obtížný primitivismus svých scen
z Křížové cesty.
Podobiznová poprsí Mařatkova a Bene-
šova, jaká jsou vždy pro umělce ozdravující
a osvěžující lázní, mají v díle O. Španiel
silného soudruha. Bronzový portrét J. ryt
Bartoně z Dobenína znamená kus života a
celý karakter člověka v plastickém jeho
obraze. Španiclův příznačný rys, vytvořiti
umělecké dílo beze vší stopy po povrchní
frasi a při sporé držnosti soustředěných sil,
trvám, že ovoce discipliny plaketistovy, dal
pevnou osnovu této hlavě starce, do níž
psala své písmo práce, energie a rozšafnost.
Vedle plaket Španielových drží se docela
statečně dva portrétní medailony Jos. Šei-
nosty, z nichž živý a karakteristický prolil
Karla Kovařoviče jest originálem aversu
pěkné pamětní medaile a v této lici zrovna
tak šťastné jako je jeho medaile M. Aleše-
Jane Poupeletovou ohlašovaly už »Volné
směry« reprodukcemi originálů nyní zde vy-
stavených zvířat a »Ženy ve vodě se shlíže-
jicí«, drobných plastik stylisovaných do klid-
ných a širokých ploch a zejména stručné
výrazné siluety. Proli její jednotnosti přivádi
nám J. Bernard ve svém díle na oči domi-
nující trojzvuk nynější plastiky francouzské;
Rodina, Bourdella, Maillola. Tvoří pod jejich
patronatem, stavé svůi silný talent osobn
Beneš
Mařatka
Rodin
Bourdelle
Kofránek
Mařatkův
Bene
O Španiel
Bartoň
Španiclův
Španielův
Kovařovič
Poupeletová
Maillol
Dobenín
Jos
26
article
pod jejich disciplinu. »V objeti«, rodinského
thematu, jeví se vášnivým, aniž by ve varu
smyslového vzrušení na okamžik selhával mu
eminentní cit a inteligence plastická. Kom-
posice této skupiny má vlastnosti dokonalé.
vytvářejíc dílo plastické plnosti ve skupině
se všech stran stejně složité jako jasné. Proti-
pol této realistice tvoří »Mladá dívka se
džbánem« goujonské štíhlosti, zhuštěný, na
podstatnost zredukovaný obraz plastikya
rytmického pohybu lidského těla, a jakkoli
tu stojí klid duše a akce vůči prudkosti
horoucímu unesení skupiny, uzákoněná vše-
stranná čistota a výraznost plastická jest
oběma společná, co naplňuje důvěrou i oproti
fragmentům a hlavám ostatním jako slibům
a nápovědím celků, z nichž jsou uzmuty.
Pařížští dopisující členové »Manesa « po-
slali doplňky ke své souborné výstavě po
Kinskou přede dvěma a třemi léty. Ne nové
a také nikoliv nejsilnějšího výběru (na př.
M. Denis. O. Friesz), leda že by tím mimo-
děk napovídali, že jejich expresionismus ho-
toví se k osudu, kterého se už dožil novo-
impresionismus, osudu krátké a odbyté epi-
sody, osudu, který čeká i jejich nástupce
kubistické nebo futuristní a jim podobné.
Všechny tyto »směry«, překonávající se na-
vzájem s neuvěřitelnou rychlostí, trpí, ai
nevědouce, společnou nemoci: dogmatismem.
Vycházejí od theorie a snaží se ji ilustrovatí
nebo demonstrovati. Nikterak se jim nenedo-
stává přesvědčení, za to spontanosti a vnitřní
bezprostředností. Mnohem více uvažujía
theoretisují, nežli tvoří; mohou se vykázati
obšírnějšími spekulacemi nežli uměleckými
činy. Hledají a chtějí »styl«, nový styl, jako
by záležel na vůli a intelektu a nebyl vždycky
výslednicí tvůrčích výkonů mocných uměle-
ckých osobností. Nejméně pak může býti
ovocem kolektivní a obmyslné práce.
Kinská
M Denis
O Friesz
27
article
Rozumově a lidsky je možno vysvětliti
si všechny tyto snahy i jejich bludné cesty
ne tak umělecky je hodnotiti, pozoruiemne-ii
že na vzdory vyhlašované své syntetičnosti
utápějí se v rozkladu. Možno pochopiti hně-
vivost poznání, že umění naší doby schází
cíle vědomá pospolitost a jednotnost, ko-
rmoutiti se nad tím, že nemáme vlastního
»stylu«, o čemž však spíše rozhodnou naši
potomci, kteří z klidnější vzdáleností poznají
složitost a spletitost našeho kvasu a vření.
než my, sami jím zmítaní. Možno uznávati
vůli, chtění a zámysly, ale nelze zapomínati.
že v celém životě platí přece jenom hodnoty
docílené a nabyté. Možno míti nebetyčné cíle.
ale nedojiti jich, poněvadž se k nim dereme
cestami, které jsou chybné a k nim ne-
vedou. Nelze neviděti, že všechna ta hnutí
vycházejí z impresionismu, odvozujíce z něho
tu svoje obnažení hodnoty barevné a jinde
přesilu zjednodušené linie nebo zatěžujíce
tvarosloví zjevů optických. Na první cestu
vydali se necimpresionisté, pointilisté, které
vystřídali expresionisté a z jejich negace
deformace a hlavně z křivého pochopení
uchopení propovědi Cézannovy vzešli ku-
bisté už mezi sebou se potírající. Co však
nejvíce kompromituje všechny nové ismy, je,
že užívají prostředků a cest vědeckých, fy-
sikou počínaje a matematikou konče. Picca-
sovský kubismus není vůbec malbou nebo
výtvarným uměním, nýbrž zrůdnou deskrip-
tivní geometrií.
Cézannův
28
article
Po prvním leknutí a odporu při obje-
vení se expresionistů a hlavně po poznání
extravagancí kubismu, působí i nepopíra-
telné brutálnosti oněch méně dráždivě.
Snášíme je klidněji. Zdálo by se to jejich
vítězstvím, zatím však pozbyli jen útočnosti
a pud k odporu se jen obrátil jinam. Není
třeba se rozčilovati déle a znova nad jejich
nesplněnými a nesplnitelnými slíby o barvě
»prostorotvorná« aniž nad jejich falešným a
nemožným primitivismem. Už dovedeme
snésti, když jejich vykládači nám namlou-
vají, že pojem umění neobsahuje v soběl za-
základnu dovednost uměti, poněvadž vdáíme,
taký účel má taková proklamace. Na dál
zůstává jejich malba brutální a nehorázná,
vyumělkovaná a nikoli umělecká a jejich
znásilňující kresba surovým extraktem. Pro-
hlížíme, že jejich účinnost záleží v ranách
boxerských, které ovšem člověka dovedou
poraziti, ne však vésti nebo unésti; nebo
že lepší efekty dostihují nejspíše ještě deko-
rativnost gobelinových složek co nejjedno-
dušších (L. Bernard). Mnozí (Camoin, Du-
frenoy, Flandrin. Marquet) nevykazují oproti
obrazové formě starší jiných rozdílů než
pouze hrubší s všeobecnější výkon štětce.
Flandrin
29
article
Naší radikálové jsou velmi podezřelí
vlastně jen potvrzují pravdivost výtky ano
i pohrdání, jež se dostává jim, Norům, Ru-
sům, Němcům s nimi souběžným. Nemají co
ztratiti; nevycházejí z domácí umělecké a
kulturní tradice a proto snadno běží za
každou novinkou ve strachu, aby nepla tili
za opozdilce. Vidíme-li pak my z blízka,
kterak některý z nich za dvě leta dovedl
se dva i třikráte velmi radikálně převlécí,
(začal s expřesíonismem, přeměnil se na
kubistu a nejnověji na geometristu), pozná-
váme-li, že toto proteovství dokonce není
známkou jejich osobnich vývojových procesů,
nýbrž že je to čiročiré napodobení trumf
jinde vyhazovaných, pak arci velmi skepticky
nasloucháme jejich tiradám o probíjení se
k novému stylu a řekneme sí, že je v umění
stejně bezcenné napodobiti kterou starou
uměleckou formu nebo nějaký nový blufí.
A neméně podezřelé pro ně i pro moderní
novinky a ismy je naivnost, s jakou mohou
býti přejímány a výroba šaradových obrazů,
kde vzor od papouškování není k rozeznání.
K čáranicím a dětinskému natírání barev
není vskutku žádného zvláštního cviku,
žádné zvláštní a pracně dobývané dovednosti,
žádného umění zapotřebí
Karel B. Má dl.
Noro
Němec
Karel