3
masthead
27. června 1908. Číslo 176.
4
article
nisace i. zv. „Zaplane solnce i u noč po-
konče“.
Kol. Prekövšek režeruje o nírodním a středním
školství slovinském. Podává důkladný obraz slovin-
ského národa, líčí boj jeho proti násilnému germa-
nisování. Školství obecné dosud není národní. Přiro-
zeně v nejširších massách také národnostní vědomí
jest velice slabé. Přes to vývoj hlásí se o svá práva
a brzo ještě nadejle doba, kdy německé školství
uměle udržované dožije se úpodku. Střední
školství je rovněž nedostatečné. Na 100.000 Němců
připadá 7 reálek, 9 gymnasií, 6 učitelských úslavů.
14 měšťanských škol. Na 1,200.000 Slovinců připadjí
4(1) monstrosní utrakvistická gymnasia, 2 nižší utra-
kvistické paralelky, 1 utrakkvistický učitelský ústav.
3 slovinské měšťanské školy a 1 vyšší dívčí škola
Tento úžasný nepoměr je příčinou, ž
kulturní vývoj slovinského národa je
zdržován. Na to shrnuje řečník požadavky škol-
ské v připadnou resoluci, jež bude rovněž po schvá-
lení olištěna, jako vůbec všecky projevy resoluční.
Jménem Srbů mluví o srbském škol st ví
kol. Vidovič. Z celého jeho obšírného referátu
vyjímáme: Srbsko mělo v r. 1906 20 gymnasií, dva
mužské a dva ženské učitelské ústavy, obchodní
akademii, hospodářskou a ovocnickou školu, 5 mě
šťanských škol, dále 3 ženská gymnasia, 3 ženské
vyšší školy a 6 vyšších dívčích škol, škol obecných
Němec
Srba
Vidovič
5
article
1432. Černá Hora má 1 gymn. a 2 čtyřtřídní gymna-
siální školy, 1 ženský učitelský ústav. Tedy zdeje
školství v dosti dobrém stavu. V jižních Uhrách
trpíme maďarisací právě jako bratři Slováci a jiní
nemaďarští národové. V starém Srbsku a Makedonii
mají Srbové 2 gymnasia, 157 obec. škol, avšak tolo
školství špatně prospívá pro neurovnané poměry
v zemi. V Bosně a Hercegovině máme vládní a kon-
fesionální školy a pak jesuitské a trapist-
ské, těšící se velké oblibě vlády. Státní
školy jsou plné renkce, také náš nejvyšší učitelský
ústav je v rukou jeptišek právě jako veškeré školství
mateřské. Analfabetů je v některých částech země
až 90 % (). Inteligence chtěla tomuto zlu odpomoci
vyučováním v soukromých kursech. Nepřátelská vláda
zabraňuje této práci, odůvodňuje to obyčejně tím, že
učitelé nemají pedagogického vzdělání a to vytýkala
i jednomu dru. filosolie z vídeňské university
Nejen vláda, ale veškeré úřadnictvo, skládající se ze
všech příslušníků slovanských národů, stěžuje pra-
covníkům výchovu lidu !
Kol. Suntié v obšírném referátu seznamuje
účastníky sjezdu s vývojem školství chorv at-
ského. Celou řadou statistických údajů zdůrazňuje
stížnosti a nedostatky chorvatského školství, zvláště
vzhledem ku převládající němčině a vlaštiné. Koněí
řeč obšírnou resolucí, v níž vytčeny jsou školské
požadavky chorvatské.
Slovák
Srba
Uhry
Makedonie
Boseň a Hercegovina
6
article
Kol. Bohdan Pavlů referuje o slovenském
školství. Stěžoje-li si většina řečníků na ne-
dostatky jejich školství, stojí v té příčině Slováci
snad nejbůře. Vyplývá to ze všeobecné siluace
v Uhrách, v zemi, kde všechny Evropě běžné pojmy
jsou převráceny. V Uhrách pod svobodou a rovno-
právností národů rozumí univ. prof. Kmety právo
užívati v privátním životě jazyka mateřského a nva-
žuje o tom, zda by všichni uheršlí občané neměli ve
stycích v úřady užívat výhradně maďarštiny. Stát
prý dává dosti příležitosti osvojit si tu řeč. Nic ne-
dbá, že dnes ještě 48% obyvatelstva uherského nezná
ani slova maďarsky. Slováci staví se na př. proti
takovému pokrokovému principu jako je hezplatnost
nebo postátnění obecného školství. Činí tak v zájmu
pokroku: ze dvou zel vyb rají menší. Církevní i slátní
školy jsou stejně klerikální. Bezplatnost školství obec-
ného znamená jen zkázu církevního a obecného škol-
ství, které konec konců je přece ještě nejnárodnější.
Pavel
Slovák
profesor
Kmet
Uhry
Evropa
7
article
Na Slovensku, území to tak velikém jako Čechy, je
2500 škol čístě maďarských, 600 škol slovensko-
maďarských a 300 t. zv. slovenských, ve klerých také
se musí učiti tolik maďarsky, aby dítě se mohlo vy-
jádřit po maďarsku. Ještě hůře je tomu se středním
školstvím. Ani v jednom z těch 33 gymnasií na Slo-
vensku neučí se slovenčině ani jako předmětu ne-
povinnému, ačkoli národnostní zákonpřímo přikazuje
státu, aby se postaral o zřízení nemaďarských
škol. Týž zákon má též paragraf, že na universitě
má býti zřízena stolice jazyka slovenského. Zakon
je stár 40 let a dosud se mu nevyhovělo. Studium
v cizině je všemožně znesnadněno. Madaři postavili
si na branicích čínskou zeď proti evropské kultuře
Dnes už pozbyli naděje, že pomaďaří kulturou školní
proto vrhli se na nemaďarské školství, aby je zničili
a národy nemaďarské tak zbavili možnosti vzdělání.
Nejen slovenský cit, ale přímo humanní cílění se
v nás musí vzbouřit při tomto moderním barbarském
ubíjení slovenské vzdělanosti.
Kolega Jefimovskij mluví o žádoucím školstv
ruském k poměru ke skulečnosti. Zdůrazňuje vý-
chovu školskou jako hlavní prostředek udržování na
rodnosti. Vládní zařízení ruských škol je pramenem
národnostních a náboženských rozporů. Řečník ape-
Iuje na účastníky a žádá, by školství ruské opět do
své míry bylo uvedeno.
Zakon
Slovensko
Čechy
St
8
article
Jménem polské sekce kol. Jiří Boczkowski sezna
muje přítomné se stavem středního školstv
polského v Rusku. Před revolucí bylo nástrojem
rustifikačním, jež mělo zničit polskou národnost. Po
revoluci, když dána konstituce, povstaly v Polsku
ruském první soukromé střední školy, avšak vláds
v brzku je zakázala. Dnes Poláci ruského Polska ne-
žádají nic jiného než právo na založení soukromých
vyučovacích ústavů bez podpory státnl.
Na to přečten pozdrav od protektora polské a
ruské sekce prof. Ludvíka Krzywického.
Kolega Tvzzický jménem české sekce mluví o po-
žadavcích českého školství vídeňského.
Přes to, že jest ve Vídni na čivrt milionu Čechů,
nemají ani jediné školy veřejné. Fakta a data v Če-
chách všeobecně známá vzbudila sensaci u cizícl
účastníků sjezdu.
Kol. Josefyová referuje o ženském školství střed-
ním, o gymnasiu spolku »Minervy«, jež bylo prvním
pokusem v tom směru u nás. Toto gymnasium ne-
mělo zprvu práva veřejnosti, absolventky musily se
podrobovati maturitě na akademickém gymnasiu. Te-
prve letoškem dostalo se »Minervě« toho práva. Gym-
nasium na Král. Vinohradech je v rukou klerikálních
a pokroku v ženském hnutí zajisté nijak neprospěje.
Nutno se však tázati, má-li se pokračovati v zaklá-
dání samostatných škol ženských, není-li spíše na
místě koedukace. Jakýmsi pokusem v tom směru je
návštěva privatistek v některých hodinách na gym-
nasiích mužských. O dosažení koedukace musíme
pracovati. Snahy reformní v ženském školství došly
jisté realisace v dívčí střední škole ve Val. Meziříčí.
Tato škola liší se od gymnasií tím, že nepřevládá tu
latina a že věnována tu pozornost hygleně a chemii.
Boczkowski
Polák
profesor
Krzywický
Čecho
Minerva
Král
Rusko
Polsko
Vídeň
Gy
dívčit střední škola v Val
9
article
Nové dívčí gymnasium není dokonalé, bude se vy-
víjeti dle reformy ostatních středních škol, ale je to
aspoň slibný pokus.
Kol. Hrušková mluví o lyceích, které nevyhovují,
nerovnají se střední škole a nepřipravují pro uni-
versilu. O podrobnou reformu lycel pracují: prof.
Drtina, dr. Wazner a prof. Honzáková. Více hodin
by mělo býti věnováno přírodním vědám, mathema-
tice a geometrii i hygieně a biologii. Navrhuje se
šestitřídní lyceum s dvouletými kursy: vysokoškol-
ským a praktickým. Relormované lyceum bude vy-
chovávati ženu moderní v pravém slova smyslu, že-
nu inteligentní.
O reformě střední školy promluvil kol. Šelopa.
profesor
Drtina
doktor
Wazner
Honzáková
10
article
Vílá fakt, že otázka tato byla položena na pořad
sjezdu, ježto naše požadavky budou míti vliv při
projednávání reformy středoškolské v parlamentě;
bez reformy střední školy nelze reformovati školy
vysoké; konečně výchova je podmínkou pokroku.
Na střední škole se málo vychovává, mladé životy
tu zakrňují, převládá tu intellektualismus, vzdále-
nost od života. Nutno vychovávat k živolu jen živo-
tem. To je cíl vzdálenější. Bližšími požadavky jsou:
1. Odstranění monopolu klassických jazyků, 2. zrov-
noprávnění reálek a gymnasií, 3. postavení středo-
školského vzdělání na jednotný základ a umožnění
sebevýchovy. Nutno zavésti koedukaci, odstraniti
vyučování náboženství, reformovati vzdělání učitelů
středoškolských. Učitel musí býti připraven vědecky.
paedagogicky i mravně, musí býti člověkem volným.
Pak se změní poměr žactva k učitelstvu, pak bude
zbytečným disciplinární řád. Střední školství třeba
znárodniti po stránce vnitřní i vnější. Každý národ
nechť si upravuje obsah a postup výchovy svých
škol dle svých potřeb. tradicí a snah. Nám se křivdí
i v této věci. Na Moravě dle práva, abychom se vy-
rovnali Němcům, měli bychom míli o 26 gymnasií
a 31 reálek více. Rečník dotýká se olázky školstv
Němec
Morava
11
article
vídeňského, kde 400.000 Čechů nemž veřejné školy
obecné. Studentstvo slovanské bude pečovat o roz-
řešení této otázky.
Kol. Baran jměnemí ukrajinské sekce navrhiuje
a odůvodňuje resoluci, ve které se zdůrazňuje, že
slovanské studentstvo protestuje proti maďarisnci
slovanských národností v Uhrách; současně vyslovuje
se preti pollačování ostatních bydlících v Uhrách
nemaďarských národů.
Kol. H. Boczkowski protestuje proti tomiu, aby
halčská šlechta a úřady považovány byly za slo-
vanské. Třeba že Poláci mají poměrně více škol než
Ukrajinci, přes to jich školství, jsouc v rukou kleri-
kálů a šlechty, málo přispivá ku pokroku a povzne-
sení polského lidu. Slované musí mít na zřeteli, že
v jejich zemi je celá řada neslovanských ostrovů
zalidněných jinými kmeny národními. Proteslujeme-li
proti těm, kdo nás utlačují, nesmíme chtít utlačovat
tyto neslovanské ostrovy.
Na to kol. Nazaruk činí faktickou poznámku
k ukrajinskému školství v Haliči a kol. Tangl (Po-
lák) z Krakova přimlouvá se za vyrovnání polsko-
ukrajinského sporu.
Kol. Pisňaczevski (Ukrajinec z Pelrohradu) va-
ruje před eventuálním neporozuměním a zdůrazňuje,
že přijeli jsme proto, bychom se dohodli o společné
práci.
Tím plenární jednání sjezdové včera skon
čeno
Dnes počne třelí schůze plenárn
opět o 9. hod. dopol. ve velkém sále Měšťanské be-
sedy. Na pořadu debata o školství vysokém
— O 4. hod. odpol. společná vycházka účastníků
sjezdu do Národopisněho musea. — O
hod. več. společná schůzka s akademiky-Sokolya
uvítání předsedy Č. O. S. drá. Scheinera v praž-
ském Sokolu. — O 1/29. hod. přátelský večírek na
Žolíně
Čecho
Baran
H Boczkowski
Polák
Ukrajinec
Slovan
Tangl
Scheiner
Sokol
Uhry
Halič
Krakov
Č . O . S
Národopisně muzeum
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 91.)
Vo Vídni, 25. června.
(Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
Řádný rozpočet a finanění zá-
kon na rok 1908 jsou poslanecko
sněmovnou sehváleny a vyřízeny.
Stalo se tak po debatě, jež trvala právě měsíe
a po schůzi do krajnosti bouřlivé, takže presi-
dent musil opustiti svoje křeslo, veškeré jednání
přerušiti a teprve po dlouhé přestávce mohl ro-
kování obnovit.
V rozpočtové debatě vyčerpán byl celý kon-
tingent 200 hodin, pro ni povolených; byl ještě
překročen o několik hodin. Řečníků promluvilo
266, vyjímaje ty, kteří se přihlásili jenom k věe
ným opravám. Generální debata trvala čtyři dny
podrobná 18 dnl.
aria e
Několik hodin nikdo neposlouchal, co se
mluvilo. Byla to dohra k 22denni produkci, zá-
ležející ze samých monologů. Teprve když došl
k tak zvaným věcným opravám, povstaly ze sč-
lových výstupů polemiky a seény dramatické.
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Sotva se ujal slova poslanec za venkovské obee
jaroměřské, začala ve sněmovně bouře, jaké tam
nebylo od dob ministerstva Badena. Poslanee
hr. Sternberg nazval posl. Daszynského zbabě-
lým. Výbuch, který následoval po tomto útoku,
nelze vylíčiti. Sotva pozorovatel postřehl, co se
děje — s takovou cychlostí — socitlně demo-
kratičtí poslanci Pagnini a Pongracz, oba silní
mužové vysokého vzrůstu, za nimi pak Schuh-
meier, který je postavy zavalité a prostřední,a
Seliger, postavou maličký, přeskočili všechny la-
vice, umístěně mezi středem sněmovny, kde
sedí sociální demokraté a mezi první fadou pra-
vice, kde stál poslanec za venkovské obce jaro-
měřské. Již se podobalo, že vlašský sociální de-
mokrat ze zadu a štyrský sociální demokrat Pon-
gracz ze předu popadnou za hrdlo poslance za
venkovské obce jaroměřské. Tu poslanee Vityk
obepjal oběma rukama poslance Paguina, by jej
zadržel, poslance Pongracze pak poslanci Forst-
ner a Freundlich. Současně bylo viděti, jak na
svém místě vyskočil poslanec Wolí a všecek
bled hnal se na hr. Sternberga, křiče při tom:
Baden
Pagnini
Pongracz
Schuh
Seliger
Vityk
Paguin
Forst
Freundlich
Wolit
Sternberg
Sternberg
14
article
„Takovým všivákem dá se vždycky terorisovati
celá sněmovna! Dám mu facku za prof. Sommra,
který jest teď nepřítomen!“ K. H. Wolfa za
drželi poslanci Winarski, dr. Herold a Brunner
Za jmenovanými čtyřmi sociálními demokraty
tlačili se rychle všichni ostatní. Celá scene-
rie byla pro hr. Sternberga velm
hrozivá.
Poslanec Nieszner volal na hr. Sternberga:
„Jste padouch!“ Posl. Schuhmeier: „Dnes vám
tu nalackujeme!“ Posl. Diamand: „To je ne-
slýchaná drzost; v téhle sněmovně již mluvit
nebudete.“ Posl. Reumann: „Tomu chlapu mu-
síme jednou ukázati, zač je toho loket.“ V oka-
mžiku tom posl. Beutel chytil jednu ze stoliček,
jež mají stenografové u svého stolku, zdvihl ji
a chtěl jí mrštiti po hr. Sternbergovi. Jiní po-
slanci přiskočili k němu a chtěli mu stoličku
vyrvati. Nedal se však. Mezi oběma skupinami
sociálních demokratů došlo k tahanici, za která
posl. Beutel stlačen byl k zemi tak, že mu sto-
lička vypadla z ruky. Hr. Sternberg sáhl do
kapsy a vytáhl veliký aluminiový klič od vrat.
ale zase jej schoval. Vida se kolkolem obklí-
čena, chytil do ruky hodiny, kterých uží-
vají stenografové, a chtěl jimi hoditi po Se
ligrovi, Stenograf Pollak mu však srazi
ruku. Naprosto není divu, že pak všichni ste-
nografové vzdálili se z nejbližšího okolí hraběte
Sternberga. Sociální demokrati, vidouce, že po-
slanec za venkovské obce jaroměřské vzal do
ruky hodiny a je zdvihl, počali po něm házeti
vším, co měli po ruce: tlustými folianty.
předlohami a sešity. Celý déšť různých papíro-
vých předmětů se naň sesypal za bouřlivého
provolávání „Fuj!“ Na pomoc mu přiběbli
křesťanští sociálové profesoři Zeiner
a dr. Heilinger. Kryli ho poslanci dr. Horský,
Kadlčák, Axmann a Prochaska. Celou dvo-
ranou ozýval se hluk, lomoz a po-
vyk.
Sommr
Wolf
Winarski
doktor
Herold
Brunner
Nieszner
Posl
Schuhmeier
Beutel
Sternberg
Pollak
Zeiner
Heilinger
Horská
Kadlčák
Axmann
Prochaska
Hradec
15
article
Nemoha si zjednati klidu, opustil pre-
sident dr. Weiskirchner předsednic k
křoslo.
Za přestávky, která pak nastala, stály proti
sobě v posici válečné dva tábory: křesťan-
sko-sociální a sociálně-demokrati-
cký. Sociální demokraté byli by prostě igno-
rovali výkřik hr. Sternberga proti Daszynskému.
Nebyli by se zajisté hnuli ze svých míst. Ale
sociální demokraté a s nimi všichni lidé ve sně-
movně vidí a vědí, že hr. Sternberg jest
exponentem a nástrojem křesťan
ských sociálů a klerikálů. Obojí příliš
okatě ukazují a prozrazují, že hr. Stern-
berg jest mluvčím a předbojníkom jeji ch.
Odtud hněv a nenávist sociálních demokratů
proti němu. Fakticky tyto hněvy a tato nenávis
nejsou naamířeny proti němu, nýbrž proti těm
kdož za ním stojí, a jimž se hr. Sternberg pro
půjčuje za pouhý nástroj.
Když president dr. Weiskirchiner vrátil se
opět na své místo, všichni utichli. Projev dra
Weiskirchnera byl velikým překvapením. Poká-
rav poslance za venkovské obce jaroměřské, od-
ňal mu prostě slovo. Sociální demokraté a ně-
kolik diváků a posluchačů v ložích a na ga-
leriích vybuchli v demonstrativní potlesk. Po-
slanec za venkovské obce jaroměřské přiskoči
k ministerské lnvici, tou dobou plné, a hrozi
ministru vnitra sv. p. Bienerthovi a dru.
doktor
Weiskirchner
Sternberg
Daszynský
Stern
Weiskirchiner
Bienerth
Sternberg
16
article
Fiedlerovi, ministru obchodu, vedle něho sedi-
címu, zvolav: „To je váš poslední čin! Mini-
storstvo jej odpyká!! Obrácen pak k českým po-
slancům zvolal: „Tedy nebudeme hlasovati pro
rozpočet!“ Poslanec za venkovské obce jaro
měřské nemohl a nedal se upokojiti, že mu bylo
vzato slovo. Opět a opět vystupoval proti před-
sednictvu, volaje: „Tohle jest praesidium? T
není žádné praesidium! To není president! Jděte
hned k sociálním demokratům!“
Za všeobecného ryku a jeku dostal se
k věcné poznámce prof. Masaryk. Zatím co mlu
vil — v loži žurnalistické neslyšeli jsme ni je
diné slabiky — přiběhl několikrát posl. Bielo
hlawek, rozkročil se vždy a křičel: „Kdyby celá
sněmovna měla býti rozbita na padrť, Masaryk
nedomluví!“ Hr. Sternberg volal, obrácen ku
předsednietvu: „Toho necháte mluviti celou h -
dinu, to je neslýchané! Kliďte se odtud!“ Oba
poslanci Myslivcové začali bušiti na pult, nikd
jich však nenásledoval.
President odvětil hr. Sternbergovi: „Čím
více křičíte, tím méně mohu zakročitil
Zajímavá scéna se odehrála mezi poslane
sociálním demokratem Tomáškem a klerikálem
Kadlčákem. Kadlčák, mávaje rukama, pokřiko
val na prof. Masaryka. Poslanec Tomášek ptal
se ho: „Proč pak jej vyrušujete?“ Na to Kadl-
čák odvětil: „Protože jste vy také vyrušoval
našeho člověka!“ Tím byl máíněn hr. Sternberg.
Čeští klerikálové bezpočtukráte veřejně
v parlamentě i v novinách zapřeli hr. Sternberg
a setřásali jej se svých šosů; dnes ho však při-
jali zase do svého středu a prohlásili jej svým
člověkem.
Za řeči prof. Masaryka svolal poslanee P.
Pastor všechny poslance-kněze do t. zv. červe-
ného sálu k poradě, jak by zakročiti mohli proti
výtkám podobným, jaké učinil dnes poslanee
Daszynski o knězi-zpovědníkovi, míně známou
aféru z Ostravska.
Fiedler
Min
profesor
Masaryk
Myslivcová
Tomášek
Kadlčák
Biela
Hradec
Sternberg
Ostravsko
17
article
Věcné opravy vyplnily celé čtyři hodiny
Posl. Daszynski ve své dnešní řeči uvedl na
přetřes známou aféru kněze řádu jesuitského
při udílení posledního pomazání dívce, umírajíe
tuberkulosou. Hr. Stemnberg obořil se naň proto
Nedosti toho: posl. Bielohlawek ještě přetrumí
poslance za venkovské obce jaroměřské, nazý
vaje posl. Daszynského zbabělcem a lhářem
Posl. Daszynski prostě namitl, že jebo výtky, či
něné určitému knězi, nebyly útokem na celý
kněžský stav a že svojí minulostí jest chráněn
proti výčitce, jakoby byl sketou.
Posl. dr. Černohorský ve formě věcné po
známky uvedl na základě přesných dat statisti-
ckých na pravou mirů tvrzení žateckého dra
Ierotda, jakoby se ubližovalo německým soud
ním úřadníkům v jejich postupu. Probral pers-
nalie jak vrehního soudu tak jednotlivých soudů
krajských, aby dokázal a konstatoval, že zojmé
na ve vyšších třídách díetních, v V. a ve IV
třidě jsou čeští úřadnici ve veliké nevýhodě
vůči německým.
Když výkladům jeho odporoval posl. Eduar
šl. Stransky, míně, že se určité věci lehce tvrdí.
ale teprve uvedením určitých jmen že by se to
musilo dokázati, posloužil hnod dr. Černohorský
všeněmeckému nevěříemu Tomášovi, uváděje
jména všech Němců, kteří jsou presidenty, vice-
presidenty, vrchními rady a rady zemského sou
du. Bylo v čas, bylo vhodno, bylo nutno a dobře.
že takto byly opraveny zeela nesprávné výklady
dra. Herolda žateckého o poměru úřadnictva če-
ského k německému. Dr. Černohorský konsta-
toval ještě, že nepravdivé bylo, co pověděl po-
slanec Eduard Stransky o pražské obci, jakoby
stavěla obecní dům u Prašné brány ze státni
podpory; dr. Černohorský dokázal, že subvence
té užito bylo pouze ke stavbě mostů a nábřeží.
Posl
Bielohlawek
doktor
Černohorský
Ierotda
Tomáš
Němec
Herold žatecký
Hradec
18
article
Bylo již 8 hod. večer, když se přešlo k hla-
sování. Sněmovna byla dnes plna, jako
dávno již nebylo. Také ministerská lavice byla
obsazena všemi členy kabinetu, vyjímaje dra.
Marcheta. V ložích a galeritch tlačila se
hlava na hlavě. Před hlasováním vyšli po-
slanci čeští dr. Srb, inž. Kaftan, Smrček a pro
Hráský (když byl odhlasován vlastní rozpočet
přišel do sněmovny a zúčastnil se dalšího hlaso
vání); dr. Fořt léčí se v lázních. Také někteř
agrárníci se vzdálili. Pozorovali jsme, že odešl
prof. Velich, Bukvaj a Vojta. Při hlasování
které se napřed konalo prostě, potom dle jmen
ukázalo se, že strany vládu podporující čítaj
277—280 poslanců, strany oposiční 128—133
poslance.
V oposici byli sociální demokraté, češt
radikálové, Rusové a poslanci Masaryk a Drtina.
Při hlasování nebyli poslanci: Svozil, Kulp a
Rozkošný.
Srb
Ing
Kaftan
Hráská
Fořt
profesor
Velich
Bukvaj
Vojta
Masaryk
Drtina
Svozil
Kulpa
Rozkošná
Rusová
19
article
Známá resoluce prof. Schmida na sečítán
židovských žáků středních škol padla většinou
40 hlasů. Ze slovanských stran hlasovali pro
ni pouze čeští klerikálové, klerikální Slovinci
někteří Rusové. Pozoruhodny jsou ještě některé
momentky hlasování. Před ním vyšlo ze sně-
movny 149 poslanců, by se vyhnuli votu vše-
likému. Proti resoluci Schmidově hlasovali polš
kněží: dr. Kopyciňski, Londzin, Pastor a Žygu-
liňski.
Hned potom stižena byla česká věe
nedbalostí a nepochopitelným cho-
váním dvou poslanců český ch
ostudou dávno již nebývalou. Re-
soluce posl. K. H. Wolfa, člověka, který osno-
val proti dobrému právu našeho jazyka celou
revoltu r. 1897, člověka, jenž český národ na-
zval inferiorním, Wolfova resoluce, by v Praze
zřízena byla pro Němce z království zvláštní
německá akademie umělecká, byla
přijata jedině vinou českou. Reso-
luce ta sehválena 194 hlasy proti 189 hla-
sům. Pro návrh všeněmeckého velebitele Ho
henzollerů hlasovali: celá levice, Ru-
sové, němečti sociální demokrat
a také profesoři realisté Masaryk
Drtina.
Proti němu hlasovaly všechny strany slovanské
také čeští a polští sociální demokratá a také slonist
dr. Mahler, dr. Strauchor a dr. Gabel,
profesor
Schmid
Rus
Schmidův
Kopyciňski
Londzin
Pastor
Žyg
Wolf
Wolfův
Němec
Masaryk Drtina
doktor
Mahler
Strauchor
Gabel
Re
Praha
Reso
20
article
Nebylä přífomni čeští klerikalově Horský, Ša
bata, Šachl, Smrček a Prokop (nemocen).
Když dr. Weiskirchner vyhlásil, že posl. Wol
zvítězil pomocí hlasů prof. Drtiny
Masaryka a pomocí posl. Rataje a Rola-
berga, kteří odjeli před samým hlaso-
váním z Vídně, všichni národní poslan-
ci čeští . rukama hrozivě zatatým
obrátili se proti Masarykovi a Drti-
novi, volajíce sborem: „Fuj!“ a „Hanba vám, ž
hlasujete pro Wolfa, že hlasujete pro Všeněmcel“
Několik minut trvalo toto volání a tyto výkřiky n
oba poslance české, kteří se oddělili 1 od českýcha
polských sociálních demokratů a přešli do tá-
bora všeněmeckého. Sněmovna byla svědkyní
pravého výbuchu nevole proti nim a proti
jejich rovněž nepochopitelnému a neomluvilelnému
velu.
Poslanci čeští, kteří jsou členy „Národního klu-
Bu“, hlasovali proti resolučnímu návrhu sociálního
demokrata Beera, by se rozpočet ministerstva obchodu
zvýšil o 4.7 mil. korun, ktoréž peníze by se věno-
valy poštovním zaměstnancům. Poslanci li hlasovali
proti návrhu tomu, poněvadž se jím navrhuje méně
nežli se povoluje vládní předlohou, která s neděle
bude podána.
O půl 11. hod. noční po schůzi dvanáctihodinne
byl rozpočet vyřízen a začalo rokování o fina nč-
ním zákoně
O 1/4 na 2. hod. hlasováním dle jmen byl
návrh dra. Ellenbogena zamitnut a pak řádný
rozpočet na r. 1908 a finanční zákon na r. 1908
též ve třetím čtení schválen.
Dnešní schůze trvala 15 hodin a nálež
k nejbouřlivějším, jaké kdy vídeňský parlamen
Příští schůze jest v úterý o 1/43. hod. odp
lední.
měl.
Šachl
Prokop
doktor
Weiskirchner
profesor
Drtina Masaryk
Rataj
Rol
Masaryk
Wolf
Beer
Vídeň
Všeněmcel
21
article
Z Vídně, 26. června. K. k)
Předsoda dr. Weiskirehner zahájil schůz
v 10 hodin
Mezi došlými spisy byly dolazy poslaneů
Kuchyňky a sp. po protirolníckém výnosuo
osvobození kořaleční výroby od poplatkův a Tva-
růžka a sp. po zacházení se stranami na berních
referátech a poskylnutí náhrad členům odhadních
komisí pro osobní daň z příjmu.
Po náhradních volbách výborových sně novn
rokovala dál zevrubně
o rozpočlu.
Posl. Hanních soudí, že nynější parlament sloj
vysoko nad dřívějším. Obecné rovné volební právo
přispělo k jeho omlazení. Vzhledem k domevním
prohlídkám v České Lípě přeje si, aby politickým
úřadníkům dostalo se přesných instrukcí o jich po-
vinnostech. Konečně připomněl, že v severních Če
chách není ani jednoho živnostníka nebo malorol
níka, který by si dal namluviti, že by mu mohlo
národnostně, politicky nebo hospodářsky prospět
spojení s krestarskými sociály, nabídnulé Němcům
princem Liechtensteinem. (Pochvala mezi stranníky.
Posl. Riese mluvil o bytové olázce.
Posl. Gönther zajel si na české poštovní úřad-
níky v Bílsku a brojil proti slučování Slezska s Mo-
ravou, proti podřízení báňských škol min, velejných
prací. Přednesl různé požadavky, vytkl velký zá jem
průmyslu a živnosti na uskutečnění srbské smlouvy.
Průmyslníci a agrárníci měli by jiti společně a ne
si navzájem škoditi. Bude hlasovati pro rozpočet.
doktor
Weiskirehner
Kuchyňka
Posl
Němec
Liechtenstein
Ries
Gönther
Vídeň
Český lípa
Bílsko
Slezsko
22
article
Posl. Daszyňski vylkl uherskému min.-předse
dovi, že v otázce kořaleční daně mísí se do vnitřních
záležitostí Rakouska a mluvil o něm jako o vasal-
ském státě. Sliby ministra Korytowského sociální de
mokraté nedají se omámiti. (Hlučná pochvala.)
Mluvě o národnostních poměrech ve Slazsku,
vylkl potlačování polského národa, zejména ve škol-
ství. Ještě smutněji to dopadá u soudů. Soudci ne
umějí polsky ani česky. Slezský sněm je plutokrati-
ckým shromážděním. Jen rozumnou volební opravou
dopomůže se mu vykonávati veledůležité sociální, ho
spodářské a národní práce. Nesnadně národnostn
poměry ve Slezsku naléhají na národnostní dohodu
avšak dospěje se k ní, budou-li všechny strany se
sociálními demokraty bojovati za obecné, rovné vo
lební právo do slezského sněmu. (Hlučná pochivaln
Posl. Schoisswohl prohlásil, že křesťanští sociá-
lové musí se zasazovati o úplnou rovnoprávnost slu-
dujících katolických se svobodomyslnými a jměnen
křost. sociálů bukovinských zminil se o tamější straš
né korupci.
Posl
Korytowský
Rakousko
Slezsko
23
article
Posl. Cingr zabývá se záležilostmi hornickými
Nynější výrobní soustava v dolech je souslavou bez
trestného vraždění a mrzačení hornictva. Horní
žádají neodvislou báňskou inspekci za účasti tako
svých delegátů. Bratrské pokladny treba zrušit a lán-
ský zákon reformovati. (Pochvala)
Posl. Bretschneider žádal, by byla založena vše-
obecná bylová slatistika pro celou říši.
Posl. Doblhofer navrhl konec rokování, ccž při-
jato s pochvalou a hlavními řečníky zvoleni poslane
L. Steiner (pro) a Muchitsch (contra)
Posl. Steiner velebil lidový parlamení a poukázl
na nutnost reformy jednacího řádu a slanovení ka-
lendaria pro všechny zaslupitelské sbory. Přimlouva!
se za slavbu vodních cest, zavedení němčiny za
povinný předmět na nautických školách v Terstu
přednesl různé přání a požadavky. Na konec nabá-
dal německé slrany ke svornosti.
Posl
Cingr
Bretschneider
L Steiner
Steiner
Přimlouv
Terst
Muchitsch
24
article
Posl. Muchitech kritisoval chování se stran vět-
šiny a vlády, žádal zdemokratisování zemskýc
sněmů a obcí a přimlouval se za různé sociálně-
politické opravy. Konečně prohlásil, že jeho síran
musí ničiti prolilidovou vládu
Předseda oznamuje věcné poznámk
s prosbou, by drželi se řečníci přísně v jejich mezich
Posl. hr. Sternberg brojil proti vývodům posl
Sommra, dra. Waldnera a Daszyňského, odmítaje
zvláště obvinění Daszyňského vůči jednomu kněz
a prohlašuje, že pouze člověk, klerý nemá špelky
cti v těle, pouze zbabělec může pod ochranou imu-
nity napadnoutí celý stav.
Slova tato způsobila u sociálních demnokratů
bouři nevole. Posl. Seliger, Schuhmeier
Pagnini a j. chtěli se vrhnouti se zaťatými pěsím
na Sternberga, který však byl rychle obsloupen ně
kolika poslanci křesťansko-sociálními a poslanci drem
Myslivcem a drem. Horským. V polokruhu před se
dadlem posl. hr. Slernberga povstaja nebezpečná
tíseň. Jednolliví sociálně-demokratičtí poslanci dral
se k Slernbergovi, avšak jejich vlastní soudruzi je
zadržovali.
Za trvalé vřavy, když se opět různí poslanci
prudce srazili, předseda, který několikráte nadarmo
se snažil zvoněním i slovy obnoviti klid, přerušil
sehůzi a odešel ze zaseducí sině.
Několik poslanců házelo na hr.
Sternberga stenogralické protokoly a
spisy. Rozechvění trvalo dosti dlouho. Konečně
podařilo se roztrhnouti shluk před místem hr. Ster-
berga. Většina sociálně-demokratických poslanců
vrátila se na svá místa. (Hlasy: Hlasovat!)
Po chvíli vsloupil předseda opět na estrádua
nastal úplný klid.
Posl
Waldner
Daszyňský
Seliger
Schuhmeier
Pagnini
Sternberg
Sternberg
25
article
Předseda dr. Weiskirchner prosí sněmov-
nu, aby za takových událostí nesahala hned ke svě-
pomoci, nýbrž ponechala svěmu, svobodně zvolenému
předsedovi, aby obnovil klid. Vyslovil neobyčejné
politování, že se udály takově výjevy při provádění
nejdůležitějšího ústavního práva, povolování rez-
počtu. Hr. Sternberg nedržel se věcné opravy. Spá-
chal také řečnickou výstřednost, která předsedu
opravňuje, aby mu odňal slovo. (Hlučná dlouhotrva-
jící pochvala a pollesk u soc. dem.).
Posl. hr. Sternberg protestoval za prudkých
gestikulací proti odnětí slova, avšak jeho řeč ve vřav
zanikla.
Za všeobecného nepokoje opravoval prol. Ma-
saryk tvrzení posl. Šillingera, že jeden z jeho žaků
následkem jeho vyučování spáchal sebevraždu. Onen
studení spáchal sebevraždu následkem nezhojitelné
nemoci. Další věcná poznámka Masarykova týkala
doktor
Weiskirchner
Posl
Masarykův
Hradec
Sternberg
Ma
26
article
se Sylabu. Jeho vývody zanikají v trvalém hluk
křesťanských sociálů a českých klerikálů. Všichni
duchovní až na posl. Šillingera,, který poslouchal
řečníka, vyšli demonstrativně ze zasedací síně.
Posl. dr. Myslivec, Sternberg a Bielo
hlawek žádali hlučně, aby posl. Masarykovi bylo
odňalo slovo, poněvadž mluví již delší dobu. (Hlučné
výkřiky doprovázely poslední vývody Maserykovy.)
Posl. dr. Hajn opřel se Kasperovým vývodům
o poplatnosti Němců a Čechů. Německý krajský scud
Trutnově je nemožným, poněvadž v Trutnově
v jiných měslech tohoto obvodu jsou veliké české
menšiny a v obvodu krajského soudu trutnovského
musil by býti připojen čistě český okres úplcký.
Žádá, aby všichni soudcové v Čechách uměli česky
a německy a také u ústředních úřadů ve Vidni na-
lézali se úřadníci, kteří jsou mocní českého jazyka,
(Pocbvala.)
Posl. šl. Stransky prohlásil za výmysl tvrzení
Straucherovo o usnesení městské rady v Aši, že ne-
učiní žádné objednávky u českých a židovských
továrníků.
Posl
doktor
myslivec
Masaryk
Hajn
Kasperův
Němec
Čecho
Straucherův
Sternberg
Biela
Trutnov
Čechy
Aš
Maserykův
městský rada
27
article
Posl. Biclohlewek prohlásil Daszyňského za zba
bělce a lháře, pokud nedokáže dnešní obvinění kato-
lického kněze. Dlouhotrvající hlučná pochvata a po-
tlesk; hlučné protestní výkřiky mezi soc. demokraty.)
Posl. Hagenhofer odmílá Muchitschovu výtku o
provokaci křesťanských sociálů.
Posl. Tresič prolestuje proti problášení min.
předsedy o státoprávním postavení Dalmacie.
Posl. Zahradník odmítl tvrzení šl. Stranského;
že řečník byl pro štvaní odvolán z Jihlavy.
Posl. Šillinger netvrdil prý, že prof. Masuryk
zavinil samovraždu. Naproti Prokešovi pravil, že ne-
může býti žádné řeči o klerikálním tmářství na mo-
ravských školách.
Posl. Srámek polemisoval s Musarykovými vý-
klady o syllabu; dr Stránský proti výkladům Hruba-
novým: — dr. Backmanu opravoval některá -vrzení
dra. Kramáře o pražské umělecké akademii v jeho
referátě o kapitole „Umění“ a dále protestoval proti
způsobu, jakým ministr obchodu mluvil o jednání
českych poštovních úřadníků; — Malik brojil proti
ministru financi: — Onyskewicz odmítal útoky Mar-
kova na řecko-katolické biskupy: — dr. Renner kri-
tisoval jednání křesť. sociálů při jmenování učitelů;
Keschmann, ryt. Vnellko a sv. p. Hormuzaki od-
mítali útcky Schoiswohlovy na bukovinskou správu.
Posl Kotlář ohražoval se proti výtce, že vilnil
německé venkovské obyvatelstvo z neloválnosti a
prohlásil, že v tak zv. uzavřeném německém území
byly odevzdíny tisíce hlasů pro české kandidáty.
Posl
Zahradník
Masuryk
Prokeš
Srámek
Musarykový
Stránský
Hruba
Backman
Kramář
Malik
doktor
Renner
Keschmann
Dalmacie
Jihlava
Mar
28
article
Posl. Stělzl ujímal se Waldnera a pravil, že ně-
mečtí nacionálové nevyhledávají kulturní boj, avšak
nevyhýbají se mu.
Posl. dr. Černohorský dokazoval daty, že Herol-
dovy výklady o odstrkování německých úřadníkův
Čechách jsou nesprávny.
Posl. Daszyňski popíral, že urazil celý kněžský
stav Proti výtce zbeabělosti je prý obrněn celou svou
polilickou činností
Posl. dr. Rybář prohlásil, ž příčinou soutěže
Rěky proti Torstu je tarifní politika Uherska a vy-
týkal vysoké tariíní sazby Jižní dráhy.
Hlavní zpravodaj dr. Sleinwender v doslovu
pravil, že rozpočtový přebytek za rok 1907 jest osi
o 100 mil. menší, než v r. 1906. Poukazuje na veliké
břemeno dluhů, dovozoval nutnost soustavné berní
reformy.
Na to přikročilo se ke hlasevání.
Hlasovalo se nejdříve o minoritních volech, tý-
kajicích se změny státního rozpočtu.
Minoritní návrh Seitzův na zrušení
dísposičního fondu propadl 277 hlasy proli 133.
Diamandův na redukování úhrady, požadované
v pol. „Sůl“, 285 proti 189.
K Forsinerovu návrhu hlasuje se dle jmen
o minoritním návrhu Beerově, aby celkový požada-
vek min. obchodu byl zvýšen o 4.7 mil, na splnění
požadavků poštovních zřízenců.
Beerův návrh propadl 269 hlasy proli 144 a
konečně také mánoritní návrh Ellenbogenův,
aby v položce min. železnic paušální požadavek na
zlepšení sociálního postavení personálu stát. drahv
čásice 4.796.120 K byl zvýšen o 20 mil. za jím úče-
lem, aby splněny byly požadavky personálu státních
drah
Posl
Waldner
doktor
Černohorský
Herol
Rybář
Rěky
Torst
Sleinwender
Seitzův
Beerův
Ellenbogenův
Čechy
Uhersko
29
article
Stální rozpočet přljat polom ve vy-
dáních a příjmech beze změny. Reso-
luce, schválené rozpočtovým výborem a doporu-
čené ku přijetí, schváleny jednomyslně, až na re-
soluci Schmidovu
K návrhu posl. Procházky hlasovalo se o resoluci
Schmidově dle jmen a zamítnuta 205 proti 162
hlasům.
Resoluční návrh Seitzův o zůčtování vydání dispa-
sičního fondu propadl jako Seitzova resoluce, žáda-
jící, aby předložena byla organisnční osnova pro
krajanská ministersttva.
Resoluce Wolfova o zřízení německé akademie
umělecké v Praze přijata 194 proti 189 hlasům.
(Trvalý souhlas v levo. Volání: Fuj u Čechů a Slo-
vanů, jež platí posl. Masarykovi a Drtinovi,
kteří hlasovali pro návrh. Trvalý hluk v pravo. Vý-
křiky na levici: Ticho!)
Následující resoluce musila býti v trvajícím hlu-
ku třikráte čtena. Zařadění slov: „večerní a nedělní
vyučování na živnostenských školách má býti zru-
šeno“ zamítá se 305 proti 93 hlasům
Resoluce Beerova, žádající předložení zákona
o úpravě právních poměrů soliváren a solivárenských
dělníků schvaluje se jednomyslně, rovněž tak Iadu
jiných resolucí, mezi nimi resoluce, vyzývajíci vládu.
aby vážně obírsla se postátněním jižní dráhy. Tate
resoluce schválena téměř jednomyslně. (Hlučný scu-
hlas.) Rovněž tak schválena resoluce o podřízení
vysoké školy zvěrolékařské ministerstvu vyučování
Resoluční návrhy, podané během rokování, cd
kázány byly rozpočtovému vyboru.
Potom zahájeno rokování
o finančním zákonu.
Schmidův
Seitzův
Wolfův
Čecho
Masaryk
Drtina
Beerův
Tate
Reso
Praha
30
article
Posl dr. Ellenbogen odůvodnil úloče prudc
proti panské sněmovně a finančnímu ministrovi ná-
vrh, aby do finančního zákona pojato byto ustano-
vení, že cukerní daň až do 21. srpna t. r. obnášeti
má 38 K, od 1. září l. r. však jen 30 K.
Po návrhu posl. Jablonského byla debata
skončena.
Generálními řečníky zvolení byli pro poslanec
Seitz, proti posl. Prochazka.
Generální řečník posl. Prochazka vyslovil
se proti návrhu Ellenbogenovu a odůvodnil toto
stanovisko. (Hlučný souhlas)
Generální řečník pro posl. Seitz polemisoval
s výklady posl. Prochazky.
Proli zprávám, že sociální demokrati budou ob-
struovati lihovou předlohu, pravil řečník, že sociální
demokrati jsou odhodláni k obstrukci jen v tom pří-
padě, jsou-li dotčena nabylá práva dělníků. Jinak
chtějí, aby strany většiny schválly tuto předlohu.
Zpravodaj posl. Steiswender pravil, že schvá-
lením návrhu Ellenbogena vzniki by úbytek v roz-
počtu. (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů) Ne-
lze, aby poslanecká sněmovna učinila nové usne-
sení, dokud není vyřízeno usnesení panské sně-
movny. (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů, ktetí
volají »fuj«.)
Na návrh dra. Wintra hlasovalo se o návrhv
posl. Ellenbogena dle jmen.
O 1 hod. 10 min. po půlnoci schůze trvá.
doktor
Ellenbogen
Seitz
Prochazka
Ellenbogenův
Winter
31
article
Panská sněmovna.
Ve Vídni, 26. června.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
V panské sněmovně objevil se poprvé bý-
valý zemský hejiman krajinský Detela. Složil
přísahu svým rodným jazykem. Bylo poprvé
v panské sněmovně, že se tam ozvala slovinšti-
na, jako je Detela prvním Slovincem, jenž byl
povolán do sněmovny panské, kterýžto sbor trvá
již přes 40 let. Žádal a nalehal, aby také pří-
sežní formule byla mu přečtena slovinsky, jako
byla poprvé přečtena česky Karlu Adámkovi.
Této jeho žádosti nebylo však vyhověno. Ne-
chápeme, proč. Neni důvodu ani překážky, by
si předseda kníže Windischgrätz pro slovinskou
formuli poslal ze sněmovny panské do sněmovny
poslanecké.
Adámek
Windischgrätz
Vídeň