ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f75f09f0-771d-11dc-a804-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 201, place 56, org 5, work 2
1 masthead
S rana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. června 1908. Číslo 176.
4 article
nisace i. zv. „Zaplane solnce i u noč po- konče“. Kol. Prekövšek režeruje o nírodním a středním školství slovinském. Podává důkladný obraz slovin- ského národa, líčí boj jeho proti násilnému germa- nisování. Školství obecné dosud není národní. Přiro- zeně v nejširších massách také národnostní vědomí jest velice slabé. Přes to vývoj hlásí se o svá práva a brzo ještě nadejle doba, kdy německé školství uměle udržované dožije se úpodku. Střední školství je rovněž nedostatečné. Na 100.000 Němců připadá 7 reálek, 9 gymnasií, 6 učitelských úslavů. 14 měšťanských škol. Na 1,200.000 Slovinců připadjí 4(1) monstrosní utrakvistická gymnasia, 2 nižší utra- kvistické paralelky, 1 utrakkvistický učitelský ústav. 3 slovinské měšťanské školy a 1 vyšší dívčí škola Tento úžasný nepoměr je příčinou, ž kulturní vývoj slovinského národa je zdržován. Na to shrnuje řečník požadavky škol- ské v připadnou resoluci, jež bude rovněž po schvá- lení olištěna, jako vůbec všecky projevy resoluční. Jménem Srbů mluví o srbském škol st ví kol. Vidovič. Z celého jeho obšírného referátu vyjímáme: Srbsko mělo v r. 1906 20 gymnasií, dva mužské a dva ženské učitelské ústavy, obchodní akademii, hospodářskou a ovocnickou školu, 5 mě šťanských škol, dále 3 ženská gymnasia, 3 ženské vyšší školy a 6 vyšších dívčích škol, škol obecných
Němec Srba Vidovič
5 article
1432. Černá Hora má 1 gymn. a 2 čtyřtřídní gymna- siální školy, 1 ženský učitelský ústav. Tedy zdeje školství v dosti dobrém stavu. V jižních Uhrách trpíme maďarisací právě jako bratři Slováci a jiní nemaďarští národové. V starém Srbsku a Makedonii mají Srbové 2 gymnasia, 157 obec. škol, avšak tolo školství špatně prospívá pro neurovnané poměry v zemi. V Bosně a Hercegovině máme vládní a kon- fesionální školy a pak jesuitské a trapist- ské, těšící se velké oblibě vlády. Státní školy jsou plné renkce, také náš nejvyšší učitelský ústav je v rukou jeptišek právě jako veškeré školství mateřské. Analfabetů je v některých částech země až 90 % (). Inteligence chtěla tomuto zlu odpomoci vyučováním v soukromých kursech. Nepřátelská vláda zabraňuje této práci, odůvodňuje to obyčejně tím, že učitelé nemají pedagogického vzdělání a to vytýkala i jednomu dru. filosolie z vídeňské university Nejen vláda, ale veškeré úřadnictvo, skládající se ze všech příslušníků slovanských národů, stěžuje pra- covníkům výchovu lidu ! Kol. Suntié v obšírném referátu seznamuje účastníky sjezdu s vývojem školství chorv at- ského. Celou řadou statistických údajů zdůrazňuje stížnosti a nedostatky chorvatského školství, zvláště vzhledem ku převládající němčině a vlaštiné. Koněí řeč obšírnou resolucí, v níž vytčeny jsou školské požadavky chorvatské.
Slovák Srba Uhry Makedonie Boseň a Hercegovina
6 article
Kol. Bohdan Pavlů referuje o slovenském školství. Stěžoje-li si většina řečníků na ne- dostatky jejich školství, stojí v té příčině Slováci snad nejbůře. Vyplývá to ze všeobecné siluace v Uhrách, v zemi, kde všechny Evropě běžné pojmy jsou převráceny. V Uhrách pod svobodou a rovno- právností národů rozumí univ. prof. Kmety právo užívati v privátním životě jazyka mateřského a nva- žuje o tom, zda by všichni uheršlí občané neměli ve stycích v úřady užívat výhradně maďarštiny. Stát prý dává dosti příležitosti osvojit si tu řeč. Nic ne- dbá, že dnes ještě 48% obyvatelstva uherského nezná ani slova maďarsky. Slováci staví se na př. proti takovému pokrokovému principu jako je hezplatnost nebo postátnění obecného školství. Činí tak v zájmu pokroku: ze dvou zel vyb rají menší. Církevní i slátní školy jsou stejně klerikální. Bezplatnost školství obec- ného znamená jen zkázu církevního a obecného škol- ství, které konec konců je přece ještě nejnárodnější.
Pavel Slovák profesor Kmet Uhry Evropa
7 article
Na Slovensku, území to tak velikém jako Čechy, je 2500 škol čístě maďarských, 600 škol slovensko- maďarských a 300 t. zv. slovenských, ve klerých také se musí učiti tolik maďarsky, aby dítě se mohlo vy- jádřit po maďarsku. Ještě hůře je tomu se středním školstvím. Ani v jednom z těch 33 gymnasií na Slo- vensku neučí se slovenčině ani jako předmětu ne- povinnému, ačkoli národnostní zákonpřímo přikazuje státu, aby se postaral o zřízení nemaďarských škol. Týž zákon má též paragraf, že na universitě má býti zřízena stolice jazyka slovenského. Zakon je stár 40 let a dosud se mu nevyhovělo. Studium v cizině je všemožně znesnadněno. Madaři postavili si na branicích čínskou zeď proti evropské kultuře Dnes už pozbyli naděje, že pomaďaří kulturou školní proto vrhli se na nemaďarské školství, aby je zničili a národy nemaďarské tak zbavili možnosti vzdělání. Nejen slovenský cit, ale přímo humanní cílění se v nás musí vzbouřit při tomto moderním barbarském ubíjení slovenské vzdělanosti. Kolega Jefimovskij mluví o žádoucím školstv ruském k poměru ke skulečnosti. Zdůrazňuje vý- chovu školskou jako hlavní prostředek udržování na rodnosti. Vládní zařízení ruských škol je pramenem národnostních a náboženských rozporů. Řečník ape- Iuje na účastníky a žádá, by školství ruské opět do své míry bylo uvedeno.
Zakon Slovensko Čechy St
8 article
Jménem polské sekce kol. Jiří Boczkowski sezna muje přítomné se stavem středního školstv polského v Rusku. Před revolucí bylo nástrojem rustifikačním, jež mělo zničit polskou národnost. Po revoluci, když dána konstituce, povstaly v Polsku ruském první soukromé střední školy, avšak vláds v brzku je zakázala. Dnes Poláci ruského Polska ne- žádají nic jiného než právo na založení soukromých vyučovacích ústavů bez podpory státnl. Na to přečten pozdrav od protektora polské a ruské sekce prof. Ludvíka Krzywického. Kolega Tvzzický jménem české sekce mluví o po- žadavcích českého školství vídeňského. Přes to, že jest ve Vídni na čivrt milionu Čechů, nemají ani jediné školy veřejné. Fakta a data v Če- chách všeobecně známá vzbudila sensaci u cizícl účastníků sjezdu. Kol. Josefyová referuje o ženském školství střed- ním, o gymnasiu spolku »Minervy«, jež bylo prvním pokusem v tom směru u nás. Toto gymnasium ne- mělo zprvu práva veřejnosti, absolventky musily se podrobovati maturitě na akademickém gymnasiu. Te- prve letoškem dostalo se »Minervě« toho práva. Gym- nasium na Král. Vinohradech je v rukou klerikálních a pokroku v ženském hnutí zajisté nijak neprospěje. Nutno se však tázati, má-li se pokračovati v zaklá- dání samostatných škol ženských, není-li spíše na místě koedukace. Jakýmsi pokusem v tom směru je návštěva privatistek v některých hodinách na gym- nasiích mužských. O dosažení koedukace musíme pracovati. Snahy reformní v ženském školství došly jisté realisace v dívčí střední škole ve Val. Meziříčí. Tato škola liší se od gymnasií tím, že nepřevládá tu latina a že věnována tu pozornost hygleně a chemii.
Boczkowski Polák profesor Krzywický Čecho Minerva Král Rusko Polsko Vídeň Gy dívčit střední škola v Val
9 article
Nové dívčí gymnasium není dokonalé, bude se vy- víjeti dle reformy ostatních středních škol, ale je to aspoň slibný pokus. Kol. Hrušková mluví o lyceích, které nevyhovují, nerovnají se střední škole a nepřipravují pro uni- versilu. O podrobnou reformu lycel pracují: prof. Drtina, dr. Wazner a prof. Honzáková. Více hodin by mělo býti věnováno přírodním vědám, mathema- tice a geometrii i hygieně a biologii. Navrhuje se šestitřídní lyceum s dvouletými kursy: vysokoškol- ským a praktickým. Relormované lyceum bude vy- chovávati ženu moderní v pravém slova smyslu, že- nu inteligentní. O reformě střední školy promluvil kol. Šelopa.
profesor Drtina doktor Wazner Honzáková
10 article
Vílá fakt, že otázka tato byla položena na pořad sjezdu, ježto naše požadavky budou míti vliv při projednávání reformy středoškolské v parlamentě; bez reformy střední školy nelze reformovati školy vysoké; konečně výchova je podmínkou pokroku. Na střední škole se málo vychovává, mladé životy tu zakrňují, převládá tu intellektualismus, vzdále- nost od života. Nutno vychovávat k živolu jen živo- tem. To je cíl vzdálenější. Bližšími požadavky jsou: 1. Odstranění monopolu klassických jazyků, 2. zrov- noprávnění reálek a gymnasií, 3. postavení středo- školského vzdělání na jednotný základ a umožnění sebevýchovy. Nutno zavésti koedukaci, odstraniti vyučování náboženství, reformovati vzdělání učitelů středoškolských. Učitel musí býti připraven vědecky. paedagogicky i mravně, musí býti člověkem volným. Pak se změní poměr žactva k učitelstvu, pak bude zbytečným disciplinární řád. Střední školství třeba znárodniti po stránce vnitřní i vnější. Každý národ nechť si upravuje obsah a postup výchovy svých škol dle svých potřeb. tradicí a snah. Nám se křivdí i v této věci. Na Moravě dle práva, abychom se vy- rovnali Němcům, měli bychom míli o 26 gymnasií a 31 reálek více. Rečník dotýká se olázky školstv
Němec Morava
11 article
vídeňského, kde 400.000 Čechů nemž veřejné školy obecné. Studentstvo slovanské bude pečovat o roz- řešení této otázky. Kol. Baran jměnemí ukrajinské sekce navrhiuje a odůvodňuje resoluci, ve které se zdůrazňuje, že slovanské studentstvo protestuje proti maďarisnci slovanských národností v Uhrách; současně vyslovuje se preti pollačování ostatních bydlících v Uhrách nemaďarských národů. Kol. H. Boczkowski protestuje proti tomiu, aby halčská šlechta a úřady považovány byly za slo- vanské. Třeba že Poláci mají poměrně více škol než Ukrajinci, přes to jich školství, jsouc v rukou kleri- kálů a šlechty, málo přispivá ku pokroku a povzne- sení polského lidu. Slované musí mít na zřeteli, že v jejich zemi je celá řada neslovanských ostrovů zalidněných jinými kmeny národními. Proteslujeme-li proti těm, kdo nás utlačují, nesmíme chtít utlačovat tyto neslovanské ostrovy. Na to kol. Nazaruk činí faktickou poznámku k ukrajinskému školství v Haliči a kol. Tangl (Po- lák) z Krakova přimlouvá se za vyrovnání polsko- ukrajinského sporu. Kol. Pisňaczevski (Ukrajinec z Pelrohradu) va- ruje před eventuálním neporozuměním a zdůrazňuje, že přijeli jsme proto, bychom se dohodli o společné práci. Tím plenární jednání sjezdové včera skon čeno Dnes počne třelí schůze plenárn opět o 9. hod. dopol. ve velkém sále Měšťanské be- sedy. Na pořadu debata o školství vysokém — O 4. hod. odpol. společná vycházka účastníků sjezdu do Národopisněho musea. — O hod. več. společná schůzka s akademiky-Sokolya uvítání předsedy Č. O. S. drá. Scheinera v praž- ském Sokolu. — O 1/29. hod. přátelský večírek na Žolíně
Čecho Baran H Boczkowski Polák Ukrajinec Slovan Tangl Scheiner Sokol Uhry Halič Krakov Č . O . S Národopisně muzeum
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 91.) Vo Vídni, 25. června. (Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.) Řádný rozpočet a finanění zá- kon na rok 1908 jsou poslanecko sněmovnou sehváleny a vyřízeny. Stalo se tak po debatě, jež trvala právě měsíe a po schůzi do krajnosti bouřlivé, takže presi- dent musil opustiti svoje křeslo, veškeré jednání přerušiti a teprve po dlouhé přestávce mohl ro- kování obnovit. V rozpočtové debatě vyčerpán byl celý kon- tingent 200 hodin, pro ni povolených; byl ještě překročen o několik hodin. Řečníků promluvilo 266, vyjímaje ty, kteří se přihlásili jenom k věe ným opravám. Generální debata trvala čtyři dny podrobná 18 dnl. aria e Několik hodin nikdo neposlouchal, co se mluvilo. Byla to dohra k 22denni produkci, zá- ležející ze samých monologů. Teprve když došl k tak zvaným věcným opravám, povstaly ze sč- lových výstupů polemiky a seény dramatické.
Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Sotva se ujal slova poslanec za venkovské obee jaroměřské, začala ve sněmovně bouře, jaké tam nebylo od dob ministerstva Badena. Poslanee hr. Sternberg nazval posl. Daszynského zbabě- lým. Výbuch, který následoval po tomto útoku, nelze vylíčiti. Sotva pozorovatel postřehl, co se děje — s takovou cychlostí — socitlně demo- kratičtí poslanci Pagnini a Pongracz, oba silní mužové vysokého vzrůstu, za nimi pak Schuh- meier, který je postavy zavalité a prostřední,a Seliger, postavou maličký, přeskočili všechny la- vice, umístěně mezi středem sněmovny, kde sedí sociální demokraté a mezi první fadou pra- vice, kde stál poslanec za venkovské obce jaro- měřské. Již se podobalo, že vlašský sociální de- mokrat ze zadu a štyrský sociální demokrat Pon- gracz ze předu popadnou za hrdlo poslance za venkovské obce jaroměřské. Tu poslanee Vityk obepjal oběma rukama poslance Paguina, by jej zadržel, poslance Pongracze pak poslanci Forst- ner a Freundlich. Současně bylo viděti, jak na svém místě vyskočil poslanec Wolí a všecek bled hnal se na hr. Sternberga, křiče při tom:
Baden Pagnini Pongracz Schuh Seliger Vityk Paguin Forst Freundlich Wolit Sternberg Sternberg
14 article
„Takovým všivákem dá se vždycky terorisovati celá sněmovna! Dám mu facku za prof. Sommra, který jest teď nepřítomen!“ K. H. Wolfa za drželi poslanci Winarski, dr. Herold a Brunner Za jmenovanými čtyřmi sociálními demokraty tlačili se rychle všichni ostatní. Celá scene- rie byla pro hr. Sternberga velm hrozivá. Poslanec Nieszner volal na hr. Sternberga: „Jste padouch!“ Posl. Schuhmeier: „Dnes vám tu nalackujeme!“ Posl. Diamand: „To je ne- slýchaná drzost; v téhle sněmovně již mluvit nebudete.“ Posl. Reumann: „Tomu chlapu mu- síme jednou ukázati, zač je toho loket.“ V oka- mžiku tom posl. Beutel chytil jednu ze stoliček, jež mají stenografové u svého stolku, zdvihl ji a chtěl jí mrštiti po hr. Sternbergovi. Jiní po- slanci přiskočili k němu a chtěli mu stoličku vyrvati. Nedal se však. Mezi oběma skupinami sociálních demokratů došlo k tahanici, za která posl. Beutel stlačen byl k zemi tak, že mu sto- lička vypadla z ruky. Hr. Sternberg sáhl do kapsy a vytáhl veliký aluminiový klič od vrat. ale zase jej schoval. Vida se kolkolem obklí- čena, chytil do ruky hodiny, kterých uží- vají stenografové, a chtěl jimi hoditi po Se ligrovi, Stenograf Pollak mu však srazi ruku. Naprosto není divu, že pak všichni ste- nografové vzdálili se z nejbližšího okolí hraběte Sternberga. Sociální demokrati, vidouce, že po- slanec za venkovské obce jaroměřské vzal do ruky hodiny a je zdvihl, počali po něm házeti vším, co měli po ruce: tlustými folianty. předlohami a sešity. Celý déšť různých papíro- vých předmětů se naň sesypal za bouřlivého provolávání „Fuj!“ Na pomoc mu přiběbli křesťanští sociálové profesoři Zeiner a dr. Heilinger. Kryli ho poslanci dr. Horský, Kadlčák, Axmann a Prochaska. Celou dvo- ranou ozýval se hluk, lomoz a po- vyk.
Sommr Wolf Winarski doktor Herold Brunner Nieszner Posl Schuhmeier Beutel Sternberg Pollak Zeiner Heilinger Horská Kadlčák Axmann Prochaska Hradec
15 article
Nemoha si zjednati klidu, opustil pre- sident dr. Weiskirchner předsednic k křoslo. Za přestávky, která pak nastala, stály proti sobě v posici válečné dva tábory: křesťan- sko-sociální a sociálně-demokrati- cký. Sociální demokraté byli by prostě igno- rovali výkřik hr. Sternberga proti Daszynskému. Nebyli by se zajisté hnuli ze svých míst. Ale sociální demokraté a s nimi všichni lidé ve sně- movně vidí a vědí, že hr. Sternberg jest exponentem a nástrojem křesťan ských sociálů a klerikálů. Obojí příliš okatě ukazují a prozrazují, že hr. Stern- berg jest mluvčím a předbojníkom jeji ch. Odtud hněv a nenávist sociálních demokratů proti němu. Fakticky tyto hněvy a tato nenávis nejsou naamířeny proti němu, nýbrž proti těm kdož za ním stojí, a jimž se hr. Sternberg pro půjčuje za pouhý nástroj. Když president dr. Weiskirchiner vrátil se opět na své místo, všichni utichli. Projev dra Weiskirchnera byl velikým překvapením. Poká- rav poslance za venkovské obce jaroměřské, od- ňal mu prostě slovo. Sociální demokraté a ně- kolik diváků a posluchačů v ložích a na ga- leriích vybuchli v demonstrativní potlesk. Po- slanec za venkovské obce jaroměřské přiskoči k ministerské lnvici, tou dobou plné, a hrozi ministru vnitra sv. p. Bienerthovi a dru.
doktor Weiskirchner Sternberg Daszynský Stern Weiskirchiner Bienerth Sternberg
16 article
Fiedlerovi, ministru obchodu, vedle něho sedi- címu, zvolav: „To je váš poslední čin! Mini- storstvo jej odpyká!! Obrácen pak k českým po- slancům zvolal: „Tedy nebudeme hlasovati pro rozpočet!“ Poslanec za venkovské obce jaro měřské nemohl a nedal se upokojiti, že mu bylo vzato slovo. Opět a opět vystupoval proti před- sednictvu, volaje: „Tohle jest praesidium? T není žádné praesidium! To není president! Jděte hned k sociálním demokratům!“ Za všeobecného ryku a jeku dostal se k věcné poznámce prof. Masaryk. Zatím co mlu vil — v loži žurnalistické neslyšeli jsme ni je diné slabiky — přiběhl několikrát posl. Bielo hlawek, rozkročil se vždy a křičel: „Kdyby celá sněmovna měla býti rozbita na padrť, Masaryk nedomluví!“ Hr. Sternberg volal, obrácen ku předsednietvu: „Toho necháte mluviti celou h - dinu, to je neslýchané! Kliďte se odtud!“ Oba poslanci Myslivcové začali bušiti na pult, nikd jich však nenásledoval. President odvětil hr. Sternbergovi: „Čím více křičíte, tím méně mohu zakročitil Zajímavá scéna se odehrála mezi poslane sociálním demokratem Tomáškem a klerikálem Kadlčákem. Kadlčák, mávaje rukama, pokřiko val na prof. Masaryka. Poslanec Tomášek ptal se ho: „Proč pak jej vyrušujete?“ Na to Kadl- čák odvětil: „Protože jste vy také vyrušoval našeho člověka!“ Tím byl máíněn hr. Sternberg. Čeští klerikálové bezpočtukráte veřejně v parlamentě i v novinách zapřeli hr. Sternberg a setřásali jej se svých šosů; dnes ho však při- jali zase do svého středu a prohlásili jej svým člověkem. Za řeči prof. Masaryka svolal poslanee P. Pastor všechny poslance-kněze do t. zv. červe- ného sálu k poradě, jak by zakročiti mohli proti výtkám podobným, jaké učinil dnes poslanee Daszynski o knězi-zpovědníkovi, míně známou aféru z Ostravska.
Fiedler Min profesor Masaryk Myslivcová Tomášek Kadlčák Biela Hradec Sternberg Ostravsko
17 article
Věcné opravy vyplnily celé čtyři hodiny Posl. Daszynski ve své dnešní řeči uvedl na přetřes známou aféru kněze řádu jesuitského při udílení posledního pomazání dívce, umírajíe tuberkulosou. Hr. Stemnberg obořil se naň proto Nedosti toho: posl. Bielohlawek ještě přetrumí poslance za venkovské obce jaroměřské, nazý vaje posl. Daszynského zbabělcem a lhářem Posl. Daszynski prostě namitl, že jebo výtky, či něné určitému knězi, nebyly útokem na celý kněžský stav a že svojí minulostí jest chráněn proti výčitce, jakoby byl sketou. Posl. dr. Černohorský ve formě věcné po známky uvedl na základě přesných dat statisti- ckých na pravou mirů tvrzení žateckého dra Ierotda, jakoby se ubližovalo německým soud ním úřadníkům v jejich postupu. Probral pers- nalie jak vrehního soudu tak jednotlivých soudů krajských, aby dokázal a konstatoval, že zojmé na ve vyšších třídách díetních, v V. a ve IV třidě jsou čeští úřadnici ve veliké nevýhodě vůči německým. Když výkladům jeho odporoval posl. Eduar šl. Stransky, míně, že se určité věci lehce tvrdí. ale teprve uvedením určitých jmen že by se to musilo dokázati, posloužil hnod dr. Černohorský všeněmeckému nevěříemu Tomášovi, uváděje jména všech Němců, kteří jsou presidenty, vice- presidenty, vrchními rady a rady zemského sou du. Bylo v čas, bylo vhodno, bylo nutno a dobře. že takto byly opraveny zeela nesprávné výklady dra. Herolda žateckého o poměru úřadnictva če- ského k německému. Dr. Černohorský konsta- toval ještě, že nepravdivé bylo, co pověděl po- slanec Eduard Stransky o pražské obci, jakoby stavěla obecní dům u Prašné brány ze státni podpory; dr. Černohorský dokázal, že subvence té užito bylo pouze ke stavbě mostů a nábřeží.
Posl Bielohlawek doktor Černohorský Ierotda Tomáš Němec Herold žatecký Hradec
18 article
Bylo již 8 hod. večer, když se přešlo k hla- sování. Sněmovna byla dnes plna, jako dávno již nebylo. Také ministerská lavice byla obsazena všemi členy kabinetu, vyjímaje dra. Marcheta. V ložích a galeritch tlačila se hlava na hlavě. Před hlasováním vyšli po- slanci čeští dr. Srb, inž. Kaftan, Smrček a pro Hráský (když byl odhlasován vlastní rozpočet přišel do sněmovny a zúčastnil se dalšího hlaso vání); dr. Fořt léčí se v lázních. Také někteř agrárníci se vzdálili. Pozorovali jsme, že odešl prof. Velich, Bukvaj a Vojta. Při hlasování které se napřed konalo prostě, potom dle jmen ukázalo se, že strany vládu podporující čítaj 277—280 poslanců, strany oposiční 128—133 poslance. V oposici byli sociální demokraté, češt radikálové, Rusové a poslanci Masaryk a Drtina. Při hlasování nebyli poslanci: Svozil, Kulp a Rozkošný.
Srb Ing Kaftan Hráská Fořt profesor Velich Bukvaj Vojta Masaryk Drtina Svozil Kulpa Rozkošná Rusová
19 article
Známá resoluce prof. Schmida na sečítán židovských žáků středních škol padla většinou 40 hlasů. Ze slovanských stran hlasovali pro ni pouze čeští klerikálové, klerikální Slovinci někteří Rusové. Pozoruhodny jsou ještě některé momentky hlasování. Před ním vyšlo ze sně- movny 149 poslanců, by se vyhnuli votu vše- likému. Proti resoluci Schmidově hlasovali polš kněží: dr. Kopyciňski, Londzin, Pastor a Žygu- liňski. Hned potom stižena byla česká věe nedbalostí a nepochopitelným cho- váním dvou poslanců český ch ostudou dávno již nebývalou. Re- soluce posl. K. H. Wolfa, člověka, který osno- val proti dobrému právu našeho jazyka celou revoltu r. 1897, člověka, jenž český národ na- zval inferiorním, Wolfova resoluce, by v Praze zřízena byla pro Němce z království zvláštní německá akademie umělecká, byla přijata jedině vinou českou. Reso- luce ta sehválena 194 hlasy proti 189 hla- sům. Pro návrh všeněmeckého velebitele Ho henzollerů hlasovali: celá levice, Ru- sové, němečti sociální demokrat a také profesoři realisté Masaryk Drtina. Proti němu hlasovaly všechny strany slovanské také čeští a polští sociální demokratá a také slonist dr. Mahler, dr. Strauchor a dr. Gabel,
profesor Schmid Rus Schmidův Kopyciňski Londzin Pastor Žyg Wolf Wolfův Němec Masaryk Drtina doktor Mahler Strauchor Gabel Re Praha Reso
20 article
Nebylä přífomni čeští klerikalově Horský, Ša bata, Šachl, Smrček a Prokop (nemocen). Když dr. Weiskirchner vyhlásil, že posl. Wol zvítězil pomocí hlasů prof. Drtiny Masaryka a pomocí posl. Rataje a Rola- berga, kteří odjeli před samým hlaso- váním z Vídně, všichni národní poslan- ci čeští . rukama hrozivě zatatým obrátili se proti Masarykovi a Drti- novi, volajíce sborem: „Fuj!“ a „Hanba vám, ž hlasujete pro Wolfa, že hlasujete pro Všeněmcel“ Několik minut trvalo toto volání a tyto výkřiky n oba poslance české, kteří se oddělili 1 od českýcha polských sociálních demokratů a přešli do tá- bora všeněmeckého. Sněmovna byla svědkyní pravého výbuchu nevole proti nim a proti jejich rovněž nepochopitelnému a neomluvilelnému velu. Poslanci čeští, kteří jsou členy „Národního klu- Bu“, hlasovali proti resolučnímu návrhu sociálního demokrata Beera, by se rozpočet ministerstva obchodu zvýšil o 4.7 mil. korun, ktoréž peníze by se věno- valy poštovním zaměstnancům. Poslanci li hlasovali proti návrhu tomu, poněvadž se jím navrhuje méně nežli se povoluje vládní předlohou, která s neděle bude podána. O půl 11. hod. noční po schůzi dvanáctihodinne byl rozpočet vyřízen a začalo rokování o fina nč- ním zákoně O 1/4 na 2. hod. hlasováním dle jmen byl návrh dra. Ellenbogena zamitnut a pak řádný rozpočet na r. 1908 a finanční zákon na r. 1908 též ve třetím čtení schválen. Dnešní schůze trvala 15 hodin a nálež k nejbouřlivějším, jaké kdy vídeňský parlamen Příští schůze jest v úterý o 1/43. hod. odp lední. měl.
Šachl Prokop doktor Weiskirchner profesor Drtina Masaryk Rataj Rol Masaryk Wolf Beer Vídeň Všeněmcel
21 article
Z Vídně, 26. června. K. k) Předsoda dr. Weiskirehner zahájil schůz v 10 hodin Mezi došlými spisy byly dolazy poslaneů Kuchyňky a sp. po protirolníckém výnosuo osvobození kořaleční výroby od poplatkův a Tva- růžka a sp. po zacházení se stranami na berních referátech a poskylnutí náhrad členům odhadních komisí pro osobní daň z příjmu. Po náhradních volbách výborových sně novn rokovala dál zevrubně o rozpočlu. Posl. Hanních soudí, že nynější parlament sloj vysoko nad dřívějším. Obecné rovné volební právo přispělo k jeho omlazení. Vzhledem k domevním prohlídkám v České Lípě přeje si, aby politickým úřadníkům dostalo se přesných instrukcí o jich po- vinnostech. Konečně připomněl, že v severních Če chách není ani jednoho živnostníka nebo malorol níka, který by si dal namluviti, že by mu mohlo národnostně, politicky nebo hospodářsky prospět spojení s krestarskými sociály, nabídnulé Němcům princem Liechtensteinem. (Pochvala mezi stranníky. Posl. Riese mluvil o bytové olázce. Posl. Gönther zajel si na české poštovní úřad- níky v Bílsku a brojil proti slučování Slezska s Mo- ravou, proti podřízení báňských škol min, velejných prací. Přednesl různé požadavky, vytkl velký zá jem průmyslu a živnosti na uskutečnění srbské smlouvy. Průmyslníci a agrárníci měli by jiti společně a ne si navzájem škoditi. Bude hlasovati pro rozpočet.
doktor Weiskirehner Kuchyňka Posl Němec Liechtenstein Ries Gönther Vídeň Český lípa Bílsko Slezsko
22 article
Posl. Daszyňski vylkl uherskému min.-předse dovi, že v otázce kořaleční daně mísí se do vnitřních záležitostí Rakouska a mluvil o něm jako o vasal- ském státě. Sliby ministra Korytowského sociální de mokraté nedají se omámiti. (Hlučná pochvala.) Mluvě o národnostních poměrech ve Slazsku, vylkl potlačování polského národa, zejména ve škol- ství. Ještě smutněji to dopadá u soudů. Soudci ne umějí polsky ani česky. Slezský sněm je plutokrati- ckým shromážděním. Jen rozumnou volební opravou dopomůže se mu vykonávati veledůležité sociální, ho spodářské a národní práce. Nesnadně národnostn poměry ve Slezsku naléhají na národnostní dohodu avšak dospěje se k ní, budou-li všechny strany se sociálními demokraty bojovati za obecné, rovné vo lební právo do slezského sněmu. (Hlučná pochivaln Posl. Schoisswohl prohlásil, že křesťanští sociá- lové musí se zasazovati o úplnou rovnoprávnost slu- dujících katolických se svobodomyslnými a jměnen křost. sociálů bukovinských zminil se o tamější straš né korupci.
Posl Korytowský Rakousko Slezsko
23 article
Posl. Cingr zabývá se záležilostmi hornickými Nynější výrobní soustava v dolech je souslavou bez trestného vraždění a mrzačení hornictva. Horní žádají neodvislou báňskou inspekci za účasti tako svých delegátů. Bratrské pokladny treba zrušit a lán- ský zákon reformovati. (Pochvala) Posl. Bretschneider žádal, by byla založena vše- obecná bylová slatistika pro celou říši. Posl. Doblhofer navrhl konec rokování, ccž při- jato s pochvalou a hlavními řečníky zvoleni poslane L. Steiner (pro) a Muchitsch (contra) Posl. Steiner velebil lidový parlamení a poukázl na nutnost reformy jednacího řádu a slanovení ka- lendaria pro všechny zaslupitelské sbory. Přimlouva! se za slavbu vodních cest, zavedení němčiny za povinný předmět na nautických školách v Terstu přednesl různé přání a požadavky. Na konec nabá- dal německé slrany ke svornosti.
Posl Cingr Bretschneider L Steiner Steiner Přimlouv Terst Muchitsch
24 article
Posl. Muchitech kritisoval chování se stran vět- šiny a vlády, žádal zdemokratisování zemskýc sněmů a obcí a přimlouval se za různé sociálně- politické opravy. Konečně prohlásil, že jeho síran musí ničiti prolilidovou vládu Předseda oznamuje věcné poznámk s prosbou, by drželi se řečníci přísně v jejich mezich Posl. hr. Sternberg brojil proti vývodům posl Sommra, dra. Waldnera a Daszyňského, odmítaje zvláště obvinění Daszyňského vůči jednomu kněz a prohlašuje, že pouze člověk, klerý nemá špelky cti v těle, pouze zbabělec může pod ochranou imu- nity napadnoutí celý stav. Slova tato způsobila u sociálních demnokratů bouři nevole. Posl. Seliger, Schuhmeier Pagnini a j. chtěli se vrhnouti se zaťatými pěsím na Sternberga, který však byl rychle obsloupen ně kolika poslanci křesťansko-sociálními a poslanci drem Myslivcem a drem. Horským. V polokruhu před se dadlem posl. hr. Slernberga povstaja nebezpečná tíseň. Jednolliví sociálně-demokratičtí poslanci dral se k Slernbergovi, avšak jejich vlastní soudruzi je zadržovali. Za trvalé vřavy, když se opět různí poslanci prudce srazili, předseda, který několikráte nadarmo se snažil zvoněním i slovy obnoviti klid, přerušil sehůzi a odešel ze zaseducí sině. Několik poslanců házelo na hr. Sternberga stenogralické protokoly a spisy. Rozechvění trvalo dosti dlouho. Konečně podařilo se roztrhnouti shluk před místem hr. Ster- berga. Většina sociálně-demokratických poslanců vrátila se na svá místa. (Hlasy: Hlasovat!) Po chvíli vsloupil předseda opět na estrádua nastal úplný klid.
Posl Waldner Daszyňský Seliger Schuhmeier Pagnini Sternberg Sternberg
25 article
Předseda dr. Weiskirchner prosí sněmov- nu, aby za takových událostí nesahala hned ke svě- pomoci, nýbrž ponechala svěmu, svobodně zvolenému předsedovi, aby obnovil klid. Vyslovil neobyčejné politování, že se udály takově výjevy při provádění nejdůležitějšího ústavního práva, povolování rez- počtu. Hr. Sternberg nedržel se věcné opravy. Spá- chal také řečnickou výstřednost, která předsedu opravňuje, aby mu odňal slovo. (Hlučná dlouhotrva- jící pochvala a pollesk u soc. dem.). Posl. hr. Sternberg protestoval za prudkých gestikulací proti odnětí slova, avšak jeho řeč ve vřav zanikla. Za všeobecného nepokoje opravoval prol. Ma- saryk tvrzení posl. Šillingera, že jeden z jeho žaků následkem jeho vyučování spáchal sebevraždu. Onen studení spáchal sebevraždu následkem nezhojitelné nemoci. Další věcná poznámka Masarykova týkala
doktor Weiskirchner Posl Masarykův Hradec Sternberg Ma
26 article
se Sylabu. Jeho vývody zanikají v trvalém hluk křesťanských sociálů a českých klerikálů. Všichni duchovní až na posl. Šillingera,, který poslouchal řečníka, vyšli demonstrativně ze zasedací síně. Posl. dr. Myslivec, Sternberg a Bielo hlawek žádali hlučně, aby posl. Masarykovi bylo odňalo slovo, poněvadž mluví již delší dobu. (Hlučné výkřiky doprovázely poslední vývody Maserykovy.) Posl. dr. Hajn opřel se Kasperovým vývodům o poplatnosti Němců a Čechů. Německý krajský scud Trutnově je nemožným, poněvadž v Trutnově v jiných měslech tohoto obvodu jsou veliké české menšiny a v obvodu krajského soudu trutnovského musil by býti připojen čistě český okres úplcký. Žádá, aby všichni soudcové v Čechách uměli česky a německy a také u ústředních úřadů ve Vidni na- lézali se úřadníci, kteří jsou mocní českého jazyka, (Pocbvala.) Posl. šl. Stransky prohlásil za výmysl tvrzení Straucherovo o usnesení městské rady v Aši, že ne- učiní žádné objednávky u českých a židovských továrníků.
Posl doktor myslivec Masaryk Hajn Kasperův Němec Čecho Straucherův Sternberg Biela Trutnov Čechy Aš Maserykův městský rada
27 article
Posl. Biclohlewek prohlásil Daszyňského za zba bělce a lháře, pokud nedokáže dnešní obvinění kato- lického kněze. Dlouhotrvající hlučná pochvata a po- tlesk; hlučné protestní výkřiky mezi soc. demokraty.) Posl. Hagenhofer odmílá Muchitschovu výtku o provokaci křesťanských sociálů. Posl. Tresič prolestuje proti problášení min. předsedy o státoprávním postavení Dalmacie. Posl. Zahradník odmítl tvrzení šl. Stranského; že řečník byl pro štvaní odvolán z Jihlavy. Posl. Šillinger netvrdil prý, že prof. Masuryk zavinil samovraždu. Naproti Prokešovi pravil, že ne- může býti žádné řeči o klerikálním tmářství na mo- ravských školách. Posl. Srámek polemisoval s Musarykovými vý- klady o syllabu; dr Stránský proti výkladům Hruba- novým: — dr. Backmanu opravoval některá -vrzení dra. Kramáře o pražské umělecké akademii v jeho referátě o kapitole „Umění“ a dále protestoval proti způsobu, jakým ministr obchodu mluvil o jednání českych poštovních úřadníků; — Malik brojil proti ministru financi: — Onyskewicz odmítal útoky Mar- kova na řecko-katolické biskupy: — dr. Renner kri- tisoval jednání křesť. sociálů při jmenování učitelů; Keschmann, ryt. Vnellko a sv. p. Hormuzaki od- mítali útcky Schoiswohlovy na bukovinskou správu. Posl Kotlář ohražoval se proti výtce, že vilnil německé venkovské obyvatelstvo z neloválnosti a prohlásil, že v tak zv. uzavřeném německém území byly odevzdíny tisíce hlasů pro české kandidáty.
Posl Zahradník Masuryk Prokeš Srámek Musarykový Stránský Hruba Backman Kramář Malik doktor Renner Keschmann Dalmacie Jihlava Mar
28 article
Posl. Stělzl ujímal se Waldnera a pravil, že ně- mečtí nacionálové nevyhledávají kulturní boj, avšak nevyhýbají se mu. Posl. dr. Černohorský dokazoval daty, že Herol- dovy výklady o odstrkování německých úřadníkův Čechách jsou nesprávny. Posl. Daszyňski popíral, že urazil celý kněžský stav Proti výtce zbeabělosti je prý obrněn celou svou polilickou činností Posl. dr. Rybář prohlásil, ž příčinou soutěže Rěky proti Torstu je tarifní politika Uherska a vy- týkal vysoké tariíní sazby Jižní dráhy. Hlavní zpravodaj dr. Sleinwender v doslovu pravil, že rozpočtový přebytek za rok 1907 jest osi o 100 mil. menší, než v r. 1906. Poukazuje na veliké břemeno dluhů, dovozoval nutnost soustavné berní reformy. Na to přikročilo se ke hlasevání. Hlasovalo se nejdříve o minoritních volech, tý- kajicích se změny státního rozpočtu. Minoritní návrh Seitzův na zrušení dísposičního fondu propadl 277 hlasy proli 133. Diamandův na redukování úhrady, požadované v pol. „Sůl“, 285 proti 189. K Forsinerovu návrhu hlasuje se dle jmen o minoritním návrhu Beerově, aby celkový požada- vek min. obchodu byl zvýšen o 4.7 mil, na splnění požadavků poštovních zřízenců. Beerův návrh propadl 269 hlasy proli 144 a konečně také mánoritní návrh Ellenbogenův, aby v položce min. železnic paušální požadavek na zlepšení sociálního postavení personálu stát. drahv čásice 4.796.120 K byl zvýšen o 20 mil. za jím úče- lem, aby splněny byly požadavky personálu státních drah
Posl Waldner doktor Černohorský Herol Rybář Rěky Torst Sleinwender Seitzův Beerův Ellenbogenův Čechy Uhersko
29 article
Stální rozpočet přljat polom ve vy- dáních a příjmech beze změny. Reso- luce, schválené rozpočtovým výborem a doporu- čené ku přijetí, schváleny jednomyslně, až na re- soluci Schmidovu K návrhu posl. Procházky hlasovalo se o resoluci Schmidově dle jmen a zamítnuta 205 proti 162 hlasům. Resoluční návrh Seitzův o zůčtování vydání dispa- sičního fondu propadl jako Seitzova resoluce, žáda- jící, aby předložena byla organisnční osnova pro krajanská ministersttva. Resoluce Wolfova o zřízení německé akademie umělecké v Praze přijata 194 proti 189 hlasům. (Trvalý souhlas v levo. Volání: Fuj u Čechů a Slo- vanů, jež platí posl. Masarykovi a Drtinovi, kteří hlasovali pro návrh. Trvalý hluk v pravo. Vý- křiky na levici: Ticho!) Následující resoluce musila býti v trvajícím hlu- ku třikráte čtena. Zařadění slov: „večerní a nedělní vyučování na živnostenských školách má býti zru- šeno“ zamítá se 305 proti 93 hlasům Resoluce Beerova, žádající předložení zákona o úpravě právních poměrů soliváren a solivárenských dělníků schvaluje se jednomyslně, rovněž tak Iadu jiných resolucí, mezi nimi resoluce, vyzývajíci vládu. aby vážně obírsla se postátněním jižní dráhy. Tate resoluce schválena téměř jednomyslně. (Hlučný scu- hlas.) Rovněž tak schválena resoluce o podřízení vysoké školy zvěrolékařské ministerstvu vyučování Resoluční návrhy, podané během rokování, cd kázány byly rozpočtovému vyboru. Potom zahájeno rokování o finančním zákonu.
Schmidův Seitzův Wolfův Čecho Masaryk Drtina Beerův Tate Reso Praha
30 article
Posl dr. Ellenbogen odůvodnil úloče prudc proti panské sněmovně a finančnímu ministrovi ná- vrh, aby do finančního zákona pojato byto ustano- vení, že cukerní daň až do 21. srpna t. r. obnášeti má 38 K, od 1. září l. r. však jen 30 K. Po návrhu posl. Jablonského byla debata skončena. Generálními řečníky zvolení byli pro poslanec Seitz, proti posl. Prochazka. Generální řečník posl. Prochazka vyslovil se proti návrhu Ellenbogenovu a odůvodnil toto stanovisko. (Hlučný souhlas) Generální řečník pro posl. Seitz polemisoval s výklady posl. Prochazky. Proli zprávám, že sociální demokrati budou ob- struovati lihovou předlohu, pravil řečník, že sociální demokrati jsou odhodláni k obstrukci jen v tom pří- padě, jsou-li dotčena nabylá práva dělníků. Jinak chtějí, aby strany většiny schválly tuto předlohu. Zpravodaj posl. Steiswender pravil, že schvá- lením návrhu Ellenbogena vzniki by úbytek v roz- počtu. (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů) Ne- lze, aby poslanecká sněmovna učinila nové usne- sení, dokud není vyřízeno usnesení panské sně- movny. (Bouřlivý odpor u sociálních demokratů, ktetí volají »fuj«.) Na návrh dra. Wintra hlasovalo se o návrhv posl. Ellenbogena dle jmen. O 1 hod. 10 min. po půlnoci schůze trvá.
doktor Ellenbogen Seitz Prochazka Ellenbogenův Winter
31 article
Panská sněmovna. Ve Vídni, 26. června. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) V panské sněmovně objevil se poprvé bý- valý zemský hejiman krajinský Detela. Složil přísahu svým rodným jazykem. Bylo poprvé v panské sněmovně, že se tam ozvala slovinšti- na, jako je Detela prvním Slovincem, jenž byl povolán do sněmovny panské, kterýžto sbor trvá již přes 40 let. Žádal a nalehal, aby také pří- sežní formule byla mu přečtena slovinsky, jako byla poprvé přečtena česky Karlu Adámkovi. Této jeho žádosti nebylo však vyhověno. Ne- chápeme, proč. Neni důvodu ani překážky, by si předseda kníže Windischgrätz pro slovinskou formuli poslal ze sněmovny panské do sněmovny poslanecké.
Adámek Windischgrätz Vídeň