ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f74df270-7108-11dc-8beb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 38, person 76, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 5. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 36.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí set v Praze v admninistraci na měsíe . . . . na čtrrt leta . . . . 6 K— s drojí čonáškou na měst a čtvrt lala. . . . 7 K. 50h ve nlialkách: 2 K 9o na měsíe. Poštout a měsá ne vr ieie . . . . 9 K 6oi s drojí zásilkou ::: ke na měsíe na čtvrt leke
Praha
5 article Opět zazářila německá slušnost!
Opět zazářila německá slušnost! Letošní valná hromada priv. rakousko-uher ské banky ve Vídni podala nový památný důkan o naduté zarputilosti a bezohledně nespravedli- vosti zdejších německých hegemonů vůč národu našemu. Ukázala znovu, kterak ti lidé. zbohatnuvší většinou z české práce a z českých zákazníků, troufají si odpláceti národu našemu zlobou přímo fanatickou a drzosti hakatistů pru- ských, ať se již hlásíme o rovné s nimi ná- rodní, politické a kulturní právo svoje v rod- ných odvěkých vlastech našich, anebo činíme slušný nárok na přiměřené sobě zastoupení v kterékoli veřejné instituci státní po boku jejich. Privilegovaná rakousko- uherská banka nemá zajisté ani svým založením, ani svým účelem býti výhradním majetkem a dědičnou doměnou pouhých dvou národů této mnohonárodní říše Němeů a Maďarů: v stanovách její nikde nen psáno, že by místa v její ředitelstvu, v její ge- nerální radě byla vyhrazena toliko příslušníkům německého národa a k tomu doživotně.
Něme Maďar Vídeň
6 article
Nicméně za krásných politických poměrů Cislajtanismu ve skutečnosti po léta tento nešvar ve správě banky té panoval. Dualismem Maďaři rozčísli rakouskou banku ve dví a obsadili s svou uherskou polovinu generální rady » potomky Arpádovými«, kdežto zdejší německo-hebrejská plutokracie zmocnila se všech šesti míst zdejší rakouské generální rady, neberouc pražádného ohledu na to, že zde žije ještě také 15 millionů Neněmcův. — Dlouho, až příliš dlouho dal sobě národ náš tuto křivdu líbit, až konečně se mu již rezivá pouta bolestně zařezávala v hrud. takže se loni ústy poslance svého inženýra Kaftana proti ni ve valné hromadě rakouské banky ponejprv ozval. Požadavek náš byl vzhle- dem k síle a národohospodářské zdatnost šestimillionového národa českého věru skromný Nežádali jsme než za jediného zástupce v generální radě banky mezi šesti. Rozumi se, že němečtí milostpáni byli tímto naším přáním co nejnemileji překvapení a že je unisono bez debaty zamítli.
Maďar Arpádův Neněmcův Kaftan
7 article
Generální guvernér banky, Polák Biliňs ki vysvětloval nám jaksi na omluvu toho příkrého odmítnutí, že na jednacím pořadu loňské valné hromady byla výslovně »opětná volba od- stupujících generálních radů«, takže nebylo dobře možno některého z těch odstupujících pánů vyhoditi přes palubu, aby nám učini místa. — Jinými slovy: odkázal nás s nárokem naším »ad calondas graecas« — až kdysi se »škatule hnou« a buď Moranou nebo podagrou některé ze šesti těch radních křesel se uprázdní. — Na programu letošní valné hromady rakousko uherské banky nebylo ani jediné uprázdněné stolice mezi generálními rady cislajtánskými. nýbrž byla jen volba uherských generálních radů, jich náhradníkův a revisorův. O nějaké kandidatuře naši nemohlo býti tudíž letos řeči. Nieméně naši vezdy »dobří súsedé« již po kolik měsíců k této letošní valné hromadě rakousko-uherské banky ve svém táboře s ne- vídaným úsilím mobilisovali, rozesílajíce po všech německých spořitelnách, záložnách, obeích i sou- kromnících, pokud jsou akcionáři banky, štváčské letáky, vyzývající a zapřísahající věrné německé muže, aby se do jednoho dostavili, poněvadž prý s české strany chystá se výbojný nájez na rakouskou banku. Dlužno prý odrazit separatistické obmysly Čechův atd. — Agitaci tu řidila zdejší německá plutokratická koterie s pražským rukavičkářem »pragermanem« Jos. R. Sobitschkou v čele a následek její nevídaně čelně navštívená valná hromada rakouské banky a — nestoudně arrogantní řeč zmíněného pražského Ger- mána Sobitschky, plna křivd a jízlivých pomluv proti národu našemu. — Jakkoli na valně té hromadě banky bylo českých a kcio- nářů 98 proti 174 německým ze zemí koruny
Polák Biliňs Morana Čechův R Sobitschka Jos Gera uherský banka
8 article
české, tedy věru menšina hodná respektu, opo- vážil se dotčený zástupce německých spořitelen nieméně co nejdrzeji upírati šestimillionovému národu českému právo na každékoliv zastou- pení v rakousko-uherské bance, uváděje pro našemu požadavku tyto důvody německé pravdy milovnosti a slušnosti: Kdyby se nám Čechům přiřknul a vyhradil předem i jen jediný zástupce. přestala prý by tím svoboda volby, bylo by prý to obmezením svobody a práva většiny akcio- nářův. — Ale hned na to žaloval, jak prý my Če- chové na sněmu českém utlačujeme po dvace už let svou většinou ubohé Němce, že jejich menšině nevyhradíme předem takové zastoupen v zemském výboru, v komisích a v příslušných ústavech zemských, jaké by sobě oni přáli. nýbrž jen z milosti jim dopřáváme dvě místa v zemském výboru mezi osmi, což prý jest stav pro ně nesnesitelný, jehož krutosti maji do syta. — Vida, od nás Čechů panstvo tedy doma požaduje, abychom dobrovolně zřekli se svobody volby a práva každé sněmovní většiny, vyhra- žujíce jim míst v zemské správě kolik maj lačných na ně aspírantův, ale když my jednou žádáme, aby jejich většina v rakousko-uherské bance dopřála nám pouze jediného generálníh rady: tu nám odpovídají hrubým výsměchem, že se nedají obmezovati ve svobodě volby své- Však nedosti na tom.
Čecho Němec uherský banka
9 article
Ale ten drzý německý sobec Sobitschka opovážil se zlehčovat i hospodářský význam našeho národa operuje smyšlenými falešnými dáty z pověstné statistiky »německé autority« prof. Wiesera, chvástaje se, že prý Němci prot nám v zemích koruny české jsou hospodářsky i finančně stokrát mohutnějšími a bohatšími, že prý plati přes 50 procent všech daní přímých a nepřímých, takže kdyby došlo na zastoupení národnosti v generální radě rakousko-uherské banky, zasluhovali by Němci »ze sudetských zemí« míti v ní aspoň dva zástupce, my Čechové však ani jediného. — Jak dovedl našinci ve valné hromadě rakouské banky pod dojmem takých impertinencí a invektiv tou měrou se opanovat, jako učinili, nad tím věru možno užasnouti. — Lzeto vysvětliti jen tím, že postřehli zřejmý provoka- térský úmysl sehnaných německých kompaňonů Sobitschkových a proto nechtěli naschvál štvá- čům učinit po vůli, nýbrž měli za to, že lépe prospějí spravedlivé věci našeho národa, když ovládnuvše hněvu svého odpovědí klidným, věc- ným způsobem k obraně její, aby před soudem veškeré veřejnosti drasticky se objevilo, kdo tu opět vrhá paličskou pochodeň svárův a bojů nových, kdo tu křivými hanobami uráží a na- padá důležitý národ, kdo mu nepřeje v nezři- zené zpupnosti a zlobě sebe menšího práva v státě vedle sebe. Že jest to ona koterie něme- ckých zdejších vlastiškůdců, s níž není žádně rozumné řeči, žádného spravedlivého vyrovnání
profesor Wieser Němec Čecho Sobitschkový rakouskýuherský banka
10 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 4. února. Dvě vlastnosti zdědil baron Burian, „ministr-krajan pro země zabrané“, po svém ze- mřelém předchůdci Benjaminu Kálayovi: vý mluvnost v několika jazycích a snahu, chválit vlastní dílo v Bosně a Hercegovině — snahu která budí zdání samolibosti. Bylo by lépe, kdyby nevycházela z vládních lavic, nýbrž z řad de legátů. Jest ovšem veliký rozdíl ve způsobu mluvy nynějšího a posledního společného ministrafi nancí. Tento rád se vznášel do romantických výšin t. zv. velké politiky, Burian je prostší. Zů- stává na prosaické půdě praktického života všedních událostí a zjevů, velké přoblémy ne- chávaje stranou a vyhýbaje se jim. Naším přá- ním jest, aby nebyl mechanickým pokračovate- lem, nýbrž aby šel cestami, které vyhovují ná- rodní a náboženské povaze zemí, jeho vrchní správě svěřených a přítrž učinil nepotismu a protekčnímu systému, jenž jednostranným nad- držováním poškozuje celek. Jeho debut byl krátký. Ještě před 10 lety bylo jinak při roz- pravě o úvěru okupačním . .. Zejtra projedná se rozpočet vojenské ma- riny. Rozpočet podmaršálka Pitreicha — nejdůležitější — bude posledním. Podobá se že Němci hodlají na přetřes uvésti známý reservátní rozkaz ministra vojenství.
Burian Kálay Pitreich Němec Vídeň Boseň a Hercegovina
11 article
Z Vídně, 4. února. (C.- B.) V plenární schůzi rakouské rokovalo dál o úvěru okupačním. Ministr bar. Burian odpovídal na nejdůležitějš stesky a návrhy řečníků a prohlásil především, že požadované předložení smluv o kácení lesů bylo by jednak nemožným, poněvadž musilo by se předložit asi 40 velikých smluv, jednak bezučelným, poněvadž běží o smlouvy úplně právoplatné, o nichž delegace nemůže podati víc ani dobrozdání, ani je nemůže schváliti. Neodhalily by také nijaké tajemství; neobsahuji nic víc, než co sdělil ve výboru. Kontrola jejich pro vádění je neobyčejně přísná. Ceny docílené zemskou vládou jsou co možná vysoké a dle dobrozdání od borníků takové, jakých docilují rakouští majítelé les za podobných okolností. Lituje konkurence s rakou- ským vývozem, ale bosenskou soutéž nelze odstra- niti. Bylo by prý lépe, kdyby majitelé rakouských lesů zjednali si tak odbyt jako Bosna. Tamější správa musí dodržovati uzavřené smlouvy. Ministr snaží se vyvraceti výtky del. Biankina. Za 25 let nemohla se kulturní práce v zabraném území provésti. Co třeba ještě učiniti, vláda má dobré paměti. Biankinovy stesky na marnění státním statkem a škodné hospodářství zemské vlády odpo- rují chvále o moudrosti a nadání + ministra Kállaye. Nařízení o vystěhovalectví z r. 1903 platilo pro tehdejší poměry. Když emigrace přestala, dosáhlo svého úkolu.
Burian Biankinův Kállay Vídeň
12 article
Každému vystěhovalci povoluje se na jeho po- žádání návrat, ale amnestie pro sprosté zločiny po voliti nelze. Vyvrací tvrzení o špatných cenách př koupi tabáku a konfiskaci lesů při okupaci za lesy státní. Bosenské obyvatelstvo užívá 58 proc. veške rých lesů, a služebnosti šetří se co nejsvědomitěji O zrušení desátku odkazuje na své vývody vý borové o berní opravu. Na zvýšení pozemkové daně při paušalování se nemyslí. Školství věnuje se nále žitá pozornost a náklad na ně vzrůstá. Totéž plati o sociálních reformách. Býv. ministr Kallay chystal se zavésti krajské rady, ale věc musila odročiti se pro jiné naléhavé záležitosti. Ubezpečuje, že vláda poskytce cirkevní samosprávu nejen pravostavným, ale také druhým vyznáním a doufá, že docíli se shody také s mohamedány. Pokud týká se svobody tisku, vláda uznává požadavky doby a přání obyva- telstva. Bosenské noviny nepotlačují se, spolky vzkvétají. Vláda přičiňuje se, aby bosenští lidé věno- vali se zemské službě a poskytuje také stipendia k jich vzdělání. Z bosenských úřadníků je 7290 Rakušanův a Uhrův, ostatek domácí, celkem však 80% Slovanů. Každý zemský úřadník musí být mocen zemské řeči nebo se ji do roka naučiti. Bez- podstatna je obava del. dra Kramáře, že nedostanou se do zemské služby sludečni, již núčastnili se de- monstrací; mnozí jsou již úřadniky. Rozdělení justice a administrace je prakticky již provedeno a provede se theoreticky, jak to prostředky dovolí. Kolonisace je z většího dílu již ukončena a přivedla do za- braných zemí přes 16.000 duší. Nyní dovoluje se jen dle zákona. Vytknuv stanoviště vlády k předložení závěrečných účlů, praví, že společná vláda nemůže dáti podnětu k změně dosavadního stavu.
Kallay Rakušanův Uhrův Kramář
13 article
Úzkokolejné dráhy se v Bosně znamenitě osvěd- čily vzhledem k nedostatečným hmotným prostřed- kům. Až těchto bude více, mohou se dosavadní trati změniti v normálně kolejné. Zmíniv se ještě o vý- vozu dříví a Sideričově případě, přiznal, že pravidla o přestupování na jinou víru musí se revidovat opravit, aby nebylo žádných třenic, neboť náboženské poměry nejsou ministrovi lhostejny a chce zabez- pečiti každému vyznání svobodu v jeho oboru. Bo- senská vláda slouží obecné náboženské svobodě, jež je zaručena v zemi všem třem vyznáním. (Pochvala. Referent dr. Šusteršič ve svém doslovu dovo lával se opět předlohy závěrečných účtů — k infor maci — zrovna tak, jako se předkládá delegacím každý rok rozpočet zabraných zemí, třeba už byly císařem schváleny. Poukazuje na zlé následky dře- vařské soutěže bosenské na Krajinu a doufá, že se jí udělá přítrž. V zevrubném rokování delegát Blankini brojil proti ministrovi, že nechtěl smýti viny, jež se shledávají na bosenské správě. Nalehů, aby se pře- kazily smlouvy o kácení lesů v zabraných zemích.
Sideričův doktor Šusteršič Krajina Blankini Boseň
14 article
Dokud se tak nestane, zůstane osud těchto zemí ta- jemstvím a obyvatelstvo má právoo něm mluviti Činy předchůdcovy nemohou doporučovati nástupce. neboť lze souditi, že bude pokračovati v maďarském imperialismu. Odkazuje-li ministr na soud, odpovídá on na to, že parlament je tribuna, s níž můžeme pohnati k zodpovědnosti také ministry. Svá dala o vystěhovalectví nevzal z memoranda bosensko- hercegovského výboru v Cařihradě, nýbrž použi k tomu novějších případů. Je povděčen, že vyslěhovalcům povoluje se ná vrat do vlasti. Ministrovy vývody o cenách tabáku nesrovnávají se se skutečností což by mohl doká- zati sty tabáčních licenci. Rád by, aby ministr řek určitě, kdy desátek bude zrušen. Lituje, že nepod- poruje se zřizování zemědělských spolkův a rád by aby krajské rady se skulečně zavedly. Na mohame dánské žaloby se dosud nedbalo. Bývalo by mu mi lejší, kdyby místo o tiskovém zákoně ministr byi řekl, že odstraní hned prejudicie k censuře. Dělá křivdu hr. Khuenovi, tvrdil li, že bosenští sludent jsou ve Vídni pod lepší dohlídkou, než v Záhřebě neboť se tam postaral o znamenitou dohlídku na stu- denty. Protestuje proti úřadní němčině v zemské správě bosenské a doufá, že ministr odstraní zlo- řády, jež řečník vytkl, a dá se v zabraných zemích jiným směrem pro upokojení obyvatelstva. Ref. dr. Šusteršič sřekl se doslovu, načež okupační úvěr byl schválen. Referent ryt. D. Abrahamowicz zavádí ro- kování o rozpočtu společného minister- stva financí a doporučuje jej k přijetí. Del. dr. Sylvester v zájmu parlamentarismu by rád, aby se předložily účty centrálných aktiv. Ať sn společná vláda vyžádá na obou vládách příslušná zmocnění. Mysli, že garancie za hosenské dráhy by mohly převzít obě polovice říše dle jejich intereso- vých sfer.
Ref doktor Šusteršič D Abrahamowicz Del Sylvester Cařihrad Khuen Vídeň Záhřeb
15 article
Ministr bar. Burian opakuje, co řekl o té věci již ve výboro, že bez příkazu obou vlád nelze podat úcee o aktivech. Tyto však svého času vyslovily se prot účtování na jednom místě. Věc mohla by se pře- nésti v rakouském i uherském parlamentu a uvidí se co se stane. On prý nikdy nevzpírá se složení účtů. Záloha 16 mill, ze společných aktiv je garančním při- platkem na zúročení a úmor předposlední železniční půjčky. Takové záruky za příští bosenské železnice mohly by se snadno rozvrhnouti na obě polovice říše, avšak podnět k tomu by musil vycházeti od obou vlád. Avšak nesnadno bude rozhodnouti, na kter železnici jedné nebo druhé části říše více záleží. Referent ryt. Abrahamowicz poznamenává, že se musí zjednati světlo v záležitosti předlohy účtů cen- trálních aktiv. Rozdělená garancie za bosenské dráhy není možná. Rozpočet společného ministerstva financí potom schválen; rovněž rozpočty vojenského fondu ve správě společného ministerstva financí vzaty na vědomí. Ref. ryt. Abrahamowicz referoval dále o rozpočtu společné vrchní účtárny n r. 1904 a dodatečném úvěru k rozpočtu na r. 1903 Oba schváleny bez debaty. Rovněž přijata resoluce, jíž vláda se vyzývá. aby podala kompetentním zákonodárným sborům předlohu o postavení a působení společné vrchní účtárny. Del. hr. Kottulinski referoval o účetních závěrkách a společných výdajích a příjmech vr 1901 a konstatoval, že překročené rozpočty uznány oprávněnými. Návrhy na indemnilu za překročení rozpočtu, na přenešení úvěrních zbytků na účet r. 1902 a stran rozvržení řádných výdajů na obě polovice říše byly schváleny bez debaty a tím byl denní pořad odbyt Přiští schůze bude zejtra. Na programuje rozpočet vojenského námořnictva.
Burian Abrahamowicz Del
16 article
Výbor uherské delegace pro zahraničné zále žitosti začal rokovati o rozpočtu ministerstv zahraničních věcí. Ref. dr. Falk považuje zprávy o obnovení tro spolku za nejradostnější projev ministrova výkladu Zmínka o poměru k Rusku dosvědčuje opětně mini strovo vyjádření, že trojspolek není pouze zárukou míru, ale poskytuje také naší říši mnohé výhody aniž by obmezoval její svobodu taky kde se jedná o zvláštní zájmy. Schvaluje východní politiku pro- vozovanou ve spolku s Ruskem, soudí však, že smluvené reformy provádějí se zvolna, takže možná, ž revoluční živly, nečekajíce, až se ukončí tato pokojná akce, chopí se opět zbraně. Plá se ministra, je-li pro tento případ pevná smlouva s Ruskem a postaráno-li o vše, čeho třeba, abychom snad z jara nebyli pře- kvapeni událostmi. Nežádá konkretní odpovědí a spokojí se úplně, řekne li ministr, že je postaráno pro všemožné případy a je zabezpečen svorný postu naší říše s Ruskem a přislušný souhlas signatárných mocností. O vetu při papežské volbě uherská dele- gace — dle jeho náhledu — nemá co mluviti, nebot přísluší výhradně rakouskému císaři a uherská dele- gace může vyslovit jen povděk, že papežská volba upokojila věřící katolické církve a dává oprávněnou naději, že dávný upřímný poměr mezi naší říšía papežstvím nezkalí se ani v budoucnosti. Navrhuje, aby delegace vyslovila souhlas s dosavadní zahra- niční politikou, uznání i důvěru jejímu správcia přijala rozpočet za podklad zevrubné debaly. Del. Ugron nemá nedůvěru k ministrovi, ale k jeho politice. Popírá panovníkovi právo veta při volbě papeže a nesouhlasí s příslušnými vývody ministrovými. Věcné poznámky vyhražuje si pr plenární schůzi. Del. Gejza Pap souhlasi s referentským návr bem na projev důvěry správě zahraničných věei
Ref doktor Falk Gejza Pap Rusko
17 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . edpolední . . . . . . . za 2h Ve flialkách na vezkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Sh Inserát plati so hotově napře Předplaoeni a insnrty přijímá admini- stranu v Marianské ulici čl. a. Tam nachásají se těž redakee Uiskárns a expedice . Národnich Listů“. Rukopisy sv nevrnosjl.
18 article
Prosí ministra, by sledoval pozorně hnutí na Bal- káně, tím spíše, proto že působí neblaze také na obyvatelstvo jihouherské, pokud je slovanské ná- rodnosti. Del. Rakovszky uznává tíži výkladu o balkánské otázce, ale rád by, aby ministr zodpověděl konkretně dané olázky v důvěrném kruhu. Veto při volbě pa- peže nepřísluší ani uherskému králi ani rakouskému císaři. Ministr vyrazil svými námitkami otevřené dvéře. Schvaluje rozpočet, ale delegace — dle jeho náhledu — není oprávněna k projevu důvěry. Ministr hr. Goluchowski chce odpověděti nejprv na dotaz referentův, jeli s Ruskem zvláštní smlouva pro případ, že by se reformní akce zmařila. Odpoví delegátům zcela otevřeně. Ať se politika jeho kriti- suje, ale nelze ji vyčitati nedostatek upřímnosti a otevřenosti. Je pravda, že od mürzstegských usnešení minuly již měsíce — snad dlouhá a snad ztracená doba. Avšak v Turecku stavi se do cesty mnoho překálek a tu sluší připustiti, že se také již vykonalo leccos, co má praktickou cenu. Ministr klade velkou váhu na reorganisaci četnictva, protože se jí upokoji obyvatelstvo, vidouc, že mocnosti starají se o jeho osud a že bude chráněno před násilností tureckých úřadů. Reorganisace četnictva vyžadovala mnoho předběžných prací. Musil se vypracovati program, s jehož schválením turecká vláda otálela až loni do listopadu. Potom bylo třeba postarati se o způsobi- lého šefa četnictva a vypracovati četnický řád. Šef ilalský general a jeho příručí se strany mocnosti jsou již v Cařihradě.
Goluchowský Bala Rusko Turecko Cařihrad
19 article
Nyní přistoupí se k dalšímu provádění programu a ustanoví počet zahraničných důstojníků a pod- důstojníků instruktorů. Arci makedonské výbory ne- ustávají ve své činnosti a pro příští dobu předpo- vídá se nová akce. Tvrdí se, že se reformy nepro- vedou. To působí nepokoj a jsou obavy, že to po- vede k dalším konfliktům. Ony předpovědi jsou bez- podstatny. Až reformní akce bude uskutečněna, na- stane upokojení a vznikající snad hnutí nenabude větších rozměrů. Možná však, že nastane také případ, o němž referent Falk se zmínil. Konkretních úmluv s Ruskem o tom, co by se po tom státi mělo, dosud není, protože nelze míti na zřeteli všecky možné eventuality. Jisto je však, že ani my ani Rusko nezamýšlíme na výboj, jsme odhodlání zacho- vati status quo, napomínáme balkánské obyvale lstvo ke klidu a troufáme, že s důvěrou vyčká provedení reformního díla. Kdyby bylo třeba jíti o krok dále, jest jisto, že jsme za jedno s ruským kabinetem v pevném úmyslu, zůstati v úzkém styku svorně i ve všech otázkách. Půjdeme ruku v ruce, starajíce se o vše, čeho bude třeba. Jak se věci utváří, nemůže říci nikdo. Nej- důležitějším je však, aby byla úplná důvěra mezi Vídní a Petrohradem, abychom byli ve stálém styku a odhodláni setrvati také v budoucnosti na jedné dráze a vyvarovati vážnější komplikace. O vetu odkazuje ministr na svůj výklad a za- znamenává naproti del. Ugronovi, že vykonávání vý- lučných práv vždy příslušelo nositeli habsburské ko- runy. Právo veta nepominulo r. 1804 s římsko-kato- lickou říší německého národa, vykonaloť se také vr. 1821. Pochybuje, že city katolíků byly vetem ura- ženy, jak del. Rakovszky tvrdil.
Falk Rakovszky Rusko Vídeň Petrohrad
20 article
Delegátu Papovi odpovídá, že nelze rozděliti sludium chovanců konsulátní akademie z příčin vy- chovatelských, vychování jejich není jednostranné, podnikaji se studijní cesty do Uher a také on (mi- nistr) přeje si, by více uherských příslušníků věno- valo se konsulátní službě, neboť jich je dosud nedo- statek. Obchodní komory v cizině rakouští a uherští příslušníci zřizují samoděk; ministerstvo nemá na ně žádného vlivu, ale poskytuje jim podpory. Předseda ministerstva hr. Tisza praví, že veto nepřísluší uberskému králi, avšak ministr nepřestoupil obor své působnosti a jednal zcela správně, použiv veta rakouského císaře jako orgán k tomu opráv- něný.
Pap Uhry
21 article
Rozpočet přijat potom s navrženým projevem důvěry a přešlo se k rokování zevrubnému. V něm podával ministr hr. Goluchowski opětně objasnění, prohlásiv mimo jiné, že výlohy na konsuláty budou se budoucně množiti, že požadavky stále se zvětšují a obě vlády obnovují stále přání, by se konsuláty rozmnožovaly. O francouzských ře- holích na Východě pravil, že následkem opatření ve Francii proti nim provedených budou pracovati tím intensivněji na Východě. Jsou velice bohaty a školy, jež zřizují, dostávají také podpory od francouzské vlády a kongregace de propaganda fide. Založí-li naše řehole školy na Východě, budeme je zajisté také podporovati. Na rozdělení konsulátní akademie není pomy- šlení. Kdyby snad později bylo třeba zříditi Ubrách zvláštní akademii, nelze zatím přodvídati. Na námitku del. Rakovszkého proti pol. 9000 korun na umístění washingtonského vyslanectva v letní villegiatuře poznamenává, že dotace tohoto vyslane- ctva je skrovná. Ostatně tráví prý všichni vyslanci léto mimo Washington a proto musí se dle toho říditi také vyslanec rakouský. Podobné poměry jsou též jinde, na př. v Bukurešti. Rozpočet ministerstva zahraničních věcí byl po- tom přijat také v debatě zevrubné bez změny.
Goluchowský Francie Washington Bukurešť
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na zawsze! Ku premiéře dramatu Lucyana Rydela v Národnín divadle. Malíř Grotiger ve své »Vojně« a »Lithu- aníi« podal skutečnou báseň, z níž proniká sten národa zkrušeného, jemuž sojezyzna« a »wol- noše« stala se slovem zakázaným. Z obrazů Grolt- gerových mluví bolest výrazem porážejícím. Ná- rod polský po prvém svém nešťastném pokuse o znovuzbudování vlasti rozervané dožil v letech třicátých útrap nových. Paskievič zlomil odboj království, donutil silnou rukou Litvu, aby se poddala. V Polsku nastalo dusné, mrtvé ticho, Co platny byly pozdější úlevy, amnestie, uvolnění svobody za cara Alexandra II. 1 Rána utržená byla příliš hluboká, jitřila stále a popuzovala k novému vzpínání sil, podněcovala k odvetě. V dubnu r. 1861 vyrazila dávná bolest varšav- skou bouří, jež byla předzvěstí nového povstání. Nedovedla je stlumiti ani již úplná autonomie Polsky, povolená carem. Marny byly umírněné snahy »Bilých«, radicí k rozvaze. Radikální strana »červených« nabyla vrchu, povstání vy- puklo 4. dubna 1863 vši silou. Strženi proudem na konec i umírnění. Vše se hrne pod prapory povstalecké, v čele Maryan Langiewicz. Ale vš marno. Marně krvácejí synové Polsky, povstání je udušeno. Nastává doba útisků a persekuci. Legie pokořených povstalců táhnou do vyhnan- stvi, hynou v žalářích a na popravištích, prchaj v cizinu. Co zbylo, úpí v útisku horším přede- šlých. Nevýslovný bol z těch udalostí vzešlý lze vyčísti z obrazů. A táž hluboká strasť je i obsahem scěni- ekého ličení poety Rydela. Jak blizké tu byl
Lucyan Rydel Grotiger Langiewicz Rydel Litva Polsko Marna Národnín divadlo
23 article
nebezpečí, hluchého bombastu slova, prázdné sentimentální fráze, vypočtěné na mělkou vznětli- vost nemyslícího hlediště. Však poeta Lucyan Rydel, autor dramatu »Na vždy«, přidružil se šťastně k poetovi štětce Groltgerovi. Neuložil si vzbuzovati laciný effekt vzrušujícími výjevy histo- rické látky, nýbrž snažil se proniknouti hloub do duše lidu a ukázati jaksi niternou stránku dějů neblahého povstání z r. 1863. »Vše tu chvěje se bolestí, dusí se v slzách; ale vše vysloveno je prostě a upřímně. Není tu frásí, není nie zužitého, sevšednělého. Neštěstí rodin, neštěst národa mluví tu dojemným hlasem, nikoliv do- těrným křikem. Autor nikde netiskne pedál, ne- tluče v klávesy; ale každý akkord tlačí se přímo k srdci. Je to smutné od počátku až ke konci, ale není falešného pathosu, ani laciné fráse . ..« Tak charakterisuje drama Rydlovo polský kritik hr. St. Tsrnowski. Rydel předvádí jednu z mnoha tragedií, jež přivodilo povstání. Jeden z těch, kteří po- zvedli zbraň na osvobození vlasti zavezen na Sibíř, strádá daleko v dolech nerčínských. Doma zanechal staré rodiče, jichž majetek následkem povstání jest zničen, zanechal nevěstu se starou churavou matkou; divka vidí ve svém ženichu hrdinu, ověnčeného gloriolou slávy. Tu ze Sibiře dojde zvěst, že vypovězenci se vzbouřili a hrdina její padl. Pochovala jej ve svém srdci vyplnil celou její duši. Zvěstí o smrti synově sklácen ve hrob otec. Matka donucena finanč- ními nesnázemi prodala statek, jehož nový majitel uchází se o ruku nešťastné nevěsty. Dívka, aby uspokojila matku, nad hrobem již stojící, po dlouhém váhání svolí, stane se ženou muže, jejž nemiluje. Pověděla před sňatkem vše otevřeně svému nastávajícímu choti. Ten dou fá, že rána v duši dobrotou jeho bude zahojena.
Lucyan Rydel Rydlův Rydel St . Tsrnowski Sibiř
24 article
Marně však. Tu v dusný klid nešťastného man- želství uhodí překvapující zvěst. Roman-hrdina žije, zvěst o smrti jeho byla klamná. Vrací se jako uprchlik a vehází v rodný dům jako cizi nec. Žena ho poznává a hrob v duši, do něhož uzavřela jeho památku, se otevírá. »Roman žije!« Naděje nového života a všecka zoufalost neblahé situace ozývá se v tom výkřiku. Muž i žena poznávají bezměrnou hloubku svého ne- štěstí. Muž vidí, jak nepatrným je sám v očíeh ženy proti tomu, jemuž žena srdce svoje věno- vala a jenž náhle se vrací ověnčen korunou mučennickou. Uvažuje o tom v rozmluvě s ní Já cítil dobře, marný boj že všaký a nešel jsem — Ti všickni na zázraky jen čekali, — ti mladí hrdinové, tém jenom přelud mysl zastřel mraky .. Já chám jen — zůstal jsem a ořu, seji v tu polskou zemi, sloužím v jiném směru té naší věci — snad i rozumněji. Kdo lepší Polák — Bůh jen soudí věru. Je muž jiného směru, než který vedl k po- vstání a národnímu neštěsti. V duši ženině vyšlehl plamen dávné lásky. Je hotova roze- rvati pouta, jež ji víží. Půjde, kam ji srdee volá. V té chvíli přelomu vnikají do dvoree stihatelé Romanovi. Tu náhle muž, jenž blouz- nivé ženě zdál se dosud tak všedním a neměl v hlavě než »ehlopy, snopy, kopy«, objeví se v novém světle. Zapomíná všech osobních ohledů, zapomíná, že ten, o něhož běží, je vlastně jeho sokem a hotoví se, viděti v něm jen muže, jenž pro vlast trpěl a jejž třeba za- chrániti. A náhle lhostejný, všední na oko muž stává se hrdinou. Uprehlika nelze jinak zachrániti, než nasazením vlastní osoby. Muž neváká, dá se odvésti za svého soupeře. Jaká sila sebezapření!. Nékdejší milenci jsou volni.
Roman Polák Romanus Roman žít
25 article
Mohli by si nyní náležeti, však oba cítí, že skutkem tak velké mravní síly rozevřela se mezi nimi propasť ještě větší, než byla dříve manželská pouta. Teď teprve cíti se navždy od sebe odloučeni. Roman odchází, sám se vydává v ruce stihatelův a osvobodí šlechetného lupiče svého štěstí. Tak jedna šlechetnost po- ráží druhou. Jaký bude příští poměr obou manželů? O lásce marno mluviti. Třeba jim nového pojítka — a tím bude práce pro dobr milované vlasti. — Toť asi dějové jádro Rydlova dramatu. Takový výjev z Groligerova obrazu. Není tu přímo postaveno na scénu neštěstí Polsky z roku 1863, ale eítí se po každém obratu seény jako v těch kresbách Grollgerových, kde ženy plačíci v smutku nad otevřeným listem, nebo stojieí s děckem pode zdí vězení mluví samy němě celé děje. A Roman sám je z těch, jež zo- brazil Grotlger ve svém »Pochodu na Sibíř«. Děj rozvijí se tak, že napjetí se neustále stupňuje. Změna situae důvodně sama ze seb vyplývá. Umělého effektu není. Myslíme, že u nás, kteři jsme přec opodál citům, jež za- chvivají srdcem polským při vzpomínce na udá- lostí r. 1863 najde práce Rydlova živé ozvěny všelidským obsahem svého mravního zápasu. Na král. divadle ve Štokholmě přijalo bylo právě v těchto dnech drama Rydlovo nadšeně. Lucyan Rydel jest zajímavou postavou v mo- derní literatuře polské. Již před dvacátým svým rokem vystoupil na zápasiště literární. Již v prv- ních ukázkách jeho tvorby patrna byla hluboká síla výrazu. Málo jest těch, kteří by se mu mohli vyrovnati třpytivou a jadrnou dikcí a či- stotou jazyka. Koncepční talent jeho uplatnil se teprve pracemi dramatickými. Ač prvé práce scénické (»Z dobrego serca«, »Na marne«,
Roman Rydlův Groligerův Roman sám Lucyan Rydel Polsko Grollgerový
26 article
»Matka«, »Dies irae«) připomínaly ještě přília vliv Maeterlinekův, přece již ukázaly, že Rydel nebude jenom effemerním zjevem na polském Parnasse. A očekávání nezklamalo. Dobyvsi první ceny v dramatickém konkurse Ig. Paderew- ského dramalickou básní »Začarované koloe (v překladu Vondráčka nedávno s úspěchem pro- vedeno v Plzni) rázem vyšvíhl se do prvých řad polských dramatiků. V r. 1902 napsal asi pod vlívem události wrzesieúských drama »Jeňcy« (Zajatci). Látka z bojů polabských Slovanů s Němci. Censura však nepřipustila drama na scénu. Poslední práce Rydlova jest »Na zawsze« (Na vždy), před jehož premiérou na Národním divadle stojíme. Znamenitým lyrikem ukázal se Rydel v po- slední sbírce básní »Mojej žonie«. Jednoduchými prostými prostředky dociluje tu vyvrcholeného úspěchu. Lucyan Rydel narodil se r. 1870 v Kra- kově jako syn znamenitého okulisty dra. Lucyana Rydla. Vystudovav v Krakově a dosáhnuv tu hodnosti doktora práv, oddal se studiím litera- tury a umění, pobyl v Berlině a v Pařiži. Pro- cestovav skoro celou Evropu, vrátil se do vlasti. Před třemi roky oženil se s prostou vesnickou dívkou, sestrou ženy malíře Tetmajera Wlodzi- mira, s níž šťastně žije v roztomilém svém zátiší ve vsi Toních u Krakova. Je z předních pio- nérů myšlenky obrození Polsky na podkladě lidovém a nadšeným horlitelem pro shodu česko- polskou. V ní nevidí jen nestálé politické heslo, nýbrž dějinnou nutnost. Shodu neznamená však v jednostranné konstelaci politických činitelů, nýbrž v důkladném vzájemném prolnutí sebe, obou bratrských národů ve všech odvětvích života. Ambassador.
Maeterlinekův Rydel Vondráček Jeňcy Němec Rydlův Lucyan Rydel Lucyan Rydl Tetmajer Wlodzi Matek Plzeň Krakov Berlín Evropa Tone Polsko Dies irae