1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. února 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. list,
předplásí set
v Praze v admninistrsei
na něsle . . . . . . 2 K
na čtvré leta . . . . 6k
s dvojí donáškeu
navt kta. . . 7 K 50
ve Hlialkách
na meěsto . . . . . . 2 K 30h
Peštout
nii
nř. . . : Ki
s dvoji zisilkos
na věsl
na čtrt leta . . . H1 K eom
ki
Praha
H 1
5
article
Pomocí otázek hospodářských
a vojenských!
Pomocí otázek hospodářských
a vojenských!
Pro veřejnost dosti neočekávaně se dosta-
vila na pořad rokovací otázka obnovy obchodní
smlouvy s Německem a společná celní konfe-
rence rakousko-uherská, tyto dny zahájená, bude
se především zabývati pátráním po způsobu, ja-
kým by se dospěti dalo k vytčenému cíli přes
to, že nejsou dány podmínky pro vyjednávání ta-
kové — že zvláště není ani jedním, ani druhým
parlamentem dosud vyřízen nový celní ta-
rif. Neni tedy s podivením, že se o zamýšle-
ném vyjednávání s Německem mluví dosud velm
opatrně, že se mu přičítá pouze ráz nezáv az-
ných, předběžných a přípravných rozprav; z
to jest nápadnější, že počin ke svolání celní kon-
ference se odůvodňuje naléháním Německa, kte-
réž samo v tomto akamžení nemůže míti jiného
přání, než protáhnouti co nejdéle trvání posa-
vadních obchodních smluv, jež jeho průmyslu
a zahraničnému obchodu zjednaly nepopiratelné
úspěchy. Mimo to jest známo, že německé vy-
jednávání s Ruskem se nedaří tak, jak by si Ně-
mecko přálo, pročež němečtí agrárníci sesiluj
své naděje, že vláda bude nucena učiniti jim
ještě více ústupků, kdežto obchod, průmysla
dělnictvo německé naplněni jsou obavami o vý-
hodný trh ruský.
Německo
Rusko
6
article
Z toho jest patrno, že neúspěšným vyjedná-
váním s Ruskem posice německá oproti Ra-
kousko-Uhersku se nikterak nepolepšila a ne-
sesílila, a jestliže se přes to vynořila otázka při-
prav k obnově smlouvy obchodní s Německem
a to k žádosti Německa, není vyloučena možnost,
že pozadí akce této jest nejen hospodářské, ale
i přovážně politické. V Rakousko-Uhersku totiž
právě v poslední době jak vládě vídeňské, tak
uherské důsledně selhává tak zvané státnické
umění, ani dr. Körber, ani hr. Tisza nepřibližují
se ni o krok svým úkolům; jejich domácí, vnitřní
prostředky jsou již nadobro vyčerpány, poku
se týče — neúčinny, a tu by nobylo právě špat-
ným nápadem, pokusiti se noveumethodo
o to, aby jejich politika se konečn
pohnula z mrtvého bodu.
Rovněž jest známo, že veliké množství
interessentů očekává oživení průmyslového a
obchodního ruchu od obnovy obchodních smluv
s eizinou, a že kruhy tyto uvítají radostně každou
zprávu o tom, že nynější stav prozatímnosti a n
určité budoucnosti hospodářské přece již se ně
jak přibližuje svému konci.
doktor
Körber
Rusko
Německo
Rakousko
Tisza
RakouskýUhersko
7
article
Všem těmto podmínkám neobyčejně by ho-
rělo vyjednávání o obnovu obchodní smlouvy
s Německem. Poukazování na to, ze Německ
jest již netrpělivo, že nalehá na zahájení jednání
že dále Rakousko-Uhersko jest nevyzbrojeno —
toť jsou přece velmi vítané důvody jak pro dra
Körbra, tak pro hr. Tiszu, jejichž účinek na ne
ústupnou opposici nemůže se dle jejich předpo
kládání nedostaviti.
A hle, čiperní officiosové, jak ve Vídni, tl
v Pešti, již jsou v plné práci; již zaplavují vý-
robky svými různé časopisy — hlavně však ber-
línské, v nichž se dokazuje, že Rakousko-Uher-
sko, ač nemá dosud projednaný celní tarif, přece
jen může dospěti ku platné úmluvě s Něme-
ckem. Tak čteme v podobném vídeňském dopise
v berlínském „Tagbl.“:
„Nutno podotknouti, že ku platnosti smluv
se zahraničnými státy se vyžaduje pouze podpis
panovníkův a řídících ministrů; cizině na tom
dále nic nezáleží, jakým způsobem vlády do-
sáhnou platnosti smluv v obou polovinách sou-
státí, toť jest právě vnitřní záležitostí mon-
archie.“
To zajisté napsáno pro upokojení ciziny;
ale hovorný pisatel hned také prozrazuje, jal
lze dosíci této vnitřní platnosti. V Cislajtánii lze
prostě oktroyovati obchodní smlouvu pomoc
čl. 14.; v Uhrách bude ovšem postup složitější
ale východisko se tam též nalezne. Vláda uher-
ská by mohla za trvání Szellovy formulky uza-
vříti obchodní smlouvu pouze do r. 1907, a
protože by žádná zahraničná vláda na tak
krátkou lhůtu nechtěla vyjednávati o nové ob-
chodní smlouvy, nutno formulku tu odstraniti
Körbr
Szellův
Německo
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Pešť
Uhry
Německ
Tisza
8
article
Proto bude míti hr. Tisza zapotřebí jednak
zmocnění od sněmu, aby zahájil vyjednávání (na
základě celního tarifu mezi drem. Körbrem
Szellem, o Sylvestru r. 1902 smluveném), a dále
zrušení obmezovací formulky Szellovy.
Jak to narafičí hr. Tisza?
To prozrazují již nyní vládní listy uherské.
Hr. Tisza sice dosud nepřekonal obstrukci
ale jednání delegace uherské, jež se právě opět
ve Vídni sestupuje, a rovněž mimo očekávání
svolává, zjedná prý žádoucí podmínky k obno
vení pravidelné činnosti peštské sněmovny
Nastávající rokováni uherské delegace, tak
to zní souhlasně v listech peštských, právě vzpo-
menutých, bude velmi důležito, neboť ukáže se
tu, jak dovedl hr. Tisza uskutečniti národní po-
žadavky maďarské ve věcech vojenských. Vy-
ložil sice již ministr vojenství Pitrcich opravy ve
vojště v cislajtánské delegaci, ale stane se tak
nyní ještě v delegaci uherské, s ohledem
na zvláštní poměry v Uhrách. Jest
prý nutno, aby ministr vojenství sám rozptýlil
poslední pochybnosti a odňal obstrukci všecky
záminky k dalšímu boji. Promluví podrobně o
reorganisaci vojenského školství v Uhrách, o re-
organisaci vojenských soudů s ohledem na ma-
ďarštinu jakožto státní jazyk v Uhrách a také
otázku přiměřeného podílu výroby uherské při
úhradě potřeb armádních uvede na přetřes. Uzná
se asi nutnost zvláštní zbrojírnyv
Uhrách. Očekává se zkrátka, že společná
vláda přispěje k tomu, aby uherská vláda mohl
dosíci svého eíle.
Tisza
Körbr Szell
Sylvestr
Szellův
Hradec
Vídeň
Uhry
Tisza
9
article
Stejně oznamuje i orgán hr. Apponye, že
záležitosti vojenské budou projednány v uher-
ské delegaci v celém jejich dosahu, a to že ne-
může zůstati bez důsledků pro poměry ve sně-
movně peštské. Společný ministr války promluv
i o věcech, jež pro druhou polovinu soustátí ne-
mají významu (?). „Budapesti Hirlap“ pak ohla-
šuje, že dosud žádný uherský ministr ve věcech
vojenských tolik úsilí neprojevil, jako nynějš
předseda ministerstva, hr. Tisza.
Tedy za úspěchy ve věcech armádních —
toť smysl výkladů uherských časopisů — může
se hr. Tisza právem naditi ochoty celé sně-
movny, ani obstrukci nevyjímaje, v oněch zále-
žitostech, jež tvoří úkoly, k nimž byl povolán
Mezi úkoly tyto náležejí prý hlavně: obnova ob-
chodních smluv na dobu dlouhou, a změna
branného zákona.
Nyní vstupuje do popředi otázka obnovy ob
chodní smlouvy s Německem, a proto ohlašo
vané a uherskou delegaci očekávané z abez
pečení a propracování slíbených poža-
davků maďarských ve společné armádě má se
státi ve spojení a otázkou obnovy obehodníe
smluv, velmi nápadně do veřejnosti uvedenou —
prostředkem ku provedení oněch politických zá-
měrů, jež v Uhrách dosud mařila nepovolnost
„malé“ obstrukce.
Zdali se očekávání to splní?
Tisza
Německo
Uhry
Budapest Hirlap
10
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 3. února.
Cislajtánská delegace dostala se dnes k roz-
počtu pro země zabrané. Rozprava o poměrech
v nich nabyla velikého rozsahu. Del. Bian-
kini promluvil tříhodinnou řeč, ve které na
ně náležitě se stanoviska chorvatského posvítil.
Předseda bar. Gautsch třikráte ho přerušil, dva-
kráte proto, že citoval. Tento postup předsedy de-
legace bar. Gautsche proti delegátu za Dalmacii
nelze ovšem schváliti. Vždyť Biankini vůbec ne
byl povinen žádat bar. Gautsche za souhlas k ci
tátům. Jednal jen slušně, požádal-li za to. Při-
pomínáme k tomu, že dokonce na německém
sněmu říšském bylo dovoleno poslancům, kteří
nebyli znalí jazyka německého, vůbec celé řeči
číst. Nyní nemá být v zastupitelských sborech
cislajtánských dovoleno ani číst nějaký citát.
Ku poslanci Biankinovi dostavila se po
dnešní schůzi delegační deputace katolických,
mohamedánských a pravoslavných studentů na
zdejších vysokých školách a vyslovila mu díky
za jeho řeč.
Delegát dr. Kramář obšírným a vřelým
způsobem promluvil o poměrech bosenských z
Gautsch
jítlegace
Biankin
doktor
Kramář
Vídeň
11
article
velké pozornosti celého tohoto sboru. Zejmena
nalehal český delegát, aby se dostalo konečně
zemím zabraným autonomního zastoupeni.
Ministr Burian promluví zejtra. Po vyřízení
všech částí rozpočtu společného ministra finanei
pomýšli se odročiti cislajtánskou delegaci de
budoucí středy.
Z Vídně, 3. února. (C.-B)
Plenární schůze rakouská byla zahájen
předsedou bar. Gautschem o 11.15 hod.
Po schválení protokolu poslední schůze minist
Bar. Burian odpověděl na Biankinovy dotazy po
různých poměrech v Bosně
Jedná se o zprávě rozpočtového výboru stran
okupačního úvěru.
Ref. dr. Susteršič odůvodňoval výborový návrh
aby pelice podané různými zemědělskými a lesni-
ckými korporacemi ve příčině vývozu bosenského dřív
byly postoupeny říšskému ministru financí k důklad-
nému uvážení. Vládo, vykon vej na kupce dříví přímý
dozor, aby neosobovali si větších práv, než jim pří
sluší.
Burian
Gautsch
Biankinův
Ref
doktor
Susteršič
Vídeň
Boseň
stran okupační
12
article
Del. Biankini vykládal státoprávní a národní sta
novisko Chorvatů naproti Bosně a Hercegovině. Mají-l
zabrané země býti zachovány mocnářství, může se to
státi přirozeně jen tím způsobem, že Bosna a Herce-
govina přičlánkují se k samostatnému, ve svých prá-
vech uspokojenému souboru spojených chorvatských
zemí, především Chorvatska, Slavonska a Dalmacie
s nimiž tvoří jednotné, zeměpisné a národopisné úze-
mí. Kdyby však tento proces dál se jiným než přiro-
zeným způsobem, kdyby také na dále děly se pokusy
s politikou „Drang nach Osten“ nebo s maďarským
imperialismem, potom mocnářství prodělá s Bosnou
a Hercegovinou druhou kapilolu Lombardie a Benátel
a tyto země najdou v sousedních svobodných státech
hlavní oporu své národní jednoty a svobody. Majíce
na vybranou zaniknouti v maďarském nebo německém
moři, Chorvaté budou se snažiti raději se zoufalou
námahou, aby zachovali aspoň svou národní existenci
Po úlocích na Chorvatsko čím dál tím prudších, a ni-
koliv bezúspěšných, nesmíme se diviti, je-li naše dů-
věra otřesena.
Chorvat
Bosna
Osten
Boseň a Hercegovina
Chorvatsko
Slavonsko
Dalmacie
Bosna
Hercegovina
Lombardie
13
article
Řečník obírá se politikou, provozovanou čtvrt sto
letí v Bosně a Hercegovině a útočí prudce na vládu
hr. Khuena, pročež předseda jej napomíná, aby se
mirnil. Uznává znamenité nadání t ministra Kállave
a že vykonal kus kulturní práce v zabraných zemích.
Ale tím není řečeno, že nedopustil se také četných
přehmatů a dosáhl tam kýženého cíle. Sensačními
sděleními „B. Hirlapu“ a je potvrzujícími vzpomínkami
hr. Apponye, že Kállay byl v čele propagandy pro ma-
darský imperialismus, vysvětlovaly by se mnohé udá-
losti, které přihodily se ve správě okupovaných zemí;
tak odstranění chorvatských úřadníků a vynalezen
„bosenské“ řeči.
Že tato osudná politika měla úspěch, dokazuje
nejlépe nespokojenost v zemi. Za posledních 25 le
v ohledu sociálním a politickém nic se tam nezlepšilo
Nepomýšlí se na politické vychování lidu a nezaváděj
se nijaká konstituční zřízení, která mohla by správu
kontrolovati. Přimlouvá se za zřízení sněmu a úplnou
obecní autonomii v Bosně a Hercegovině a kárá jedná-
ní okres. starostů, kteří zneužívají své všemohoucnost
na škodu obcí. O panujících zlořádech zemská vláda
se nedovídá, poněvadž v ciupovaných zemích panuje
běžná censura a časopisy se utiskují. Bosenské lesy
ničí cizáci, poněvadž bosenská vláda je za libovolné
ceny přímo promarňuje
Třeba žadali, by ministr sdělil tajené dosu
smlouvy o kácení lesů. Také při jiných příležito
stech bosensko hercegovských vláda jednala na ujmu
zemským zájmům. Nový ministr financí musí věc
vyšetřiti a pohnati vinníky k zodpovědnosti.
Pro zemědělce neučinilo se za 25 let nic. Zem
ským úřadníkům mělo by se aspoň odejmouti agrární
řízení a přikázat úřadníkům soudním. Přimlouvá
se za zrušení desátku a zavedení pozemkové daně.
Kállay
Boseň a Hercegovina
14
article
Naříká na láci tabáku, za nějž se platí zemědělcům
tuze málo. Nonze vyhání lid do ciziny. Brojí proti
přistěhovalectví Maďarův a Němcův do zabraných
zemí, neboť tam zanášejí protestantismus a přimlouvá
se, by se napomáhalo přistěhovalectví z Dalmacie
Chorvatska, jemuž vláda doposud odporovala, vy-
mlouvajíc se, že v zabraných zemích není prodej
ných pozemků.
Řečník stýská si na opovrhování domácí prae
a nadržování cizincům, zejmena Maďarům. Nalehá na
zřízení přirozených komunikací, naříká na žalostné
kulturní poměry, na nedostatek učitelstva a nedosta-
tečné platy jeho i duchovenstva. Pojednávaje o cír-
kevní samosprávě, rád by, aby se vyhovělo moha
medánským přáním. Lituje, že zabrané země nemají
v delegacích zástupce, jenž by byl znalým jejich po-
měrů. Žádá za odstranění úřadníků, jež neuměji
chorvatsky, za chorvatské úřadování. Skritisovav po-
měry spolkové v Bosně a Hercegovině, prohlásil ko
nečně, že tamější poměry vyžadují radikálních oprav
ve smyslu spravedlnosti a svobody. Na osvědčení
protestu a nedůvěry k správě zabraných zemí bude
hlasovati proti rozpočtu.
Del. dr. Sylvester zmiňuje se o známé resoluci
s'ran vrchnostenských práv, praví, že na resoluce
mnoho nedá. Stojí na stanovišti pruského panovníka
jenž vyjádřil se, že »dělo je mu milejší, než vrchno-
stenská práva«. Bismark býval by se asi vyslovil vté
Maďarův
Němcův
Maďar
Del
doktor
Sylvester
Dalmacie
Chorvatsko
Boseň a Hercegovina
15
article
věci jako ve Versaillesu, má li se jmenovati jeho
panovník »německým císařem« nebo »císařem Němců«
Nescio quid mihi magis farcimenti sit.
Dovozuje, že nutno předložití delegaci účelní zá
věrky, aby se mohly řádně posouditi bosenské po-
měry. Pojednávaje o bosenském nebezpečí soudí, že
ministrovy vývody vzbudily spíše další obavy. Výtěžel
z vývozu dřeva není v žádném poměru ke škodě
způsobené alpským zemím. Bosna musí říditi se říš-
ským zájmem. Nesmějí se více uzavírali smlouvy
jako dosavadní, musí zavěsti se lepší dozor, aby
Bosna nebyla zbavena lesů. Přimlouvá se, aby s
zavedly v zabraných zemích normálněkolejné želez-
nice a přímé spojení s Rakouskem, jemuž záleží n
spojení Dalmacie resp. Přímoří a Terstu a Hercego-
vinou a Bosnou. Konečně žádá, by se výdělkovéa
výrobní podmínky oněch zemí přiměřily rakouským
a tak odstranily nářky na bosenskou soutěž, zvlášt
dřevařskou.
Němec
Bosna
Rakousko
Dalmacie
Terst
16
article
Del. dr. Kramář prohlašuje, že nesouhlasí s našt
výbojnou politikou na Balkáně, neboť má v sobě
zárodky konfliktů, ohrožuje úhelný kámen naší bal-
kánské politiky: shodu s Ruskem a v nejlepším pří-
padě vynesla by nám za tak velkou sázku málo
politických a hospodářských výhod. Politika stalue
quo, již zavedl zahraničný úřad, jest nejen pro pří-
tom vost, ale také pro budoucnost nejdůležitější poli
tikou na balkánském poloostrovu, Morální vymože-
nosti pro své hospodářské zájmy na Balkáně dosíc
můžeme. Jedná se jen o to, jsme-li ji schopni. Mysle
tu pouze naši hospodářskou expansi, žádnou jinou
Není pochyby, že máme na Balkáně jakýsi negativný
zájem, totiž aby neprovedly se tam territorialní
změny a nenabyly tam vlivu zcela nové moci, jež by
mohly býti na ujmu našim oprávněným hospodář
ským zájmům. Také s tohoto negativného stanoviště
vyslovil se zjevně a upřímně o politice status quo.
avšak předpokládaje, že status quo zachová se pouze
territorialně, avšak aby ententním mocnostem po-
dařilo se na každý způsob zlepšiti nesnesitelné po-
měry křesťanského obyvatelstva v balkánských
zemích.
Del
doktor
Kramář
Balkán
Rusko
17
article
Rozpínavá politika Bulbarska rozumí se sama
sebou, ale nesmi podporovati se, protože jejího cíle
dosáhlo by se jen na vrub jiných slovanských ná-
rodů. Netřeba ani býti Slovanem, aby srbská touh
po státním sdružení celého srbského národa uznal
se za přirozenou a pochopilo se, že proti této touze
nesluší se vystupovati policejními opatřeními. Na
druhé straně každý reální politik musí říci, že tako-
véto sloučení všech Srbů, jež směřuje proti naší říši.
dotýká se životních zájmů naší říše. Právě v srbské
otázce je naše povinnost nejtěžší. Proto musíme zjed
nati spravedlivou politikou, ochotou k sociálním
náboženským přáním smýšlení, jež neučiní bolest
ným zmar tužeb těm, kdo vynasnažují se o slou
čení všech soukmenovců. To je úloha Rakouska
v tomto směru. Nedosáhneme li toho, bude právě
tento národ nucen postarati se o podporu a přispění
ke splnění svých tužeb jinde. Nemusíme tím mysliti
ani v první řadě na Rusko. Je snad ještě jiná moe
— bližší, jež by k tomu byla ochotna. Poukazuje na
italsko-slovanské bratření se za poslední doby. Nemá
co namítati, pochopíli Ilalie nebezpečí německého
»Drang nach Osten« a dle toho zařídí svoji politiku
Onen »drang« hrozí především naší říši a její po-
vinností je starati se o ochranu proti všeněmeckému
přívalu.
Bulbarska
Srb
Rakousko
Rusko
18
article
Avšak vidíme-li, jak se u nás provozuje germa
nísační politika proti Slovanům, pochopíme snadno
že najdou se mezi Chorvaty lidé, již vyhledávají
opory u Italů. V Dalmacii sdružují se Chorvaté, Vlaší
a Srbové proti zavedení úřadní němčiny. My severní
Slované nesledujeme tyto zjevy s největší sympatil
domnívajíce se, že tento vývoj spadne na náš a na
vrub monarchie. Kdyby snahy italské politiky, jež
dochází ozvěny ve Francii a také v některých ruských
kruzích nachází sympatií, zmohutněly, Rakousko bylo
by nuceno vrbnouti se bezporadně do náručí Ně-
mecka a to byl by počátek konce svobodného dispo-
nování télo říše a tím také největší škoda pro slo-
vanské národy na severu říše. Náš čilý a upřímný
interess o říši, vědomí, že dobré zájmy této říšea
Slovanů jsou stejny a že přičiňovati se musíme
o zachování této říše, protože má chrániti národy
své nejen proti »drangu« od východu k západu, ale
proti »drangu« na východ. ochably by tu chvíli, kdy-
bychom viděli, že tato říše svou vnitřní politikou
připravuje pouze cestu Všeněmcům na Východ.
Slovan
Chorvat
Italos
Vlachý
Srba
Dalmacie
Francie
Rakousko
19
article
Vnitřní politikou naproti všem a zvláště slovanským
národům tohoto státu, politikou v Bosně a Hercego-
vině, jež nezavádí německou kulturu, ale vzkřísili
chce k novému životu vlastní živly obyvatelské kul-
tury, může dojíti říše vážnosti na balkánském polo-
ostrově mezi slovanskými národy, již usnadní také
působení hospodářské.
Rečník přeje si, aby se co možná záhy provedlo
ministrem ohlášené dorozumění s pravoslavnýmia
podobné výhody přiznaly se také jiným vyznáním.
Poměry v zabraných zemích jsou zkušebným ka
menem výsledků naší politiky na Balkáně. Jak po-
važuje hnutí »Pryč od Řima« za nebezpečí pro říši.
tak jest jím také katolická propaganda v Bosně.
Žádá, by se dávaly domorodcům stipendia, aby s
mobli připravovati pro státní službu. Brojí proti za-
vádění němčiny jako úřadní řeči a přimlouvá se za
svobodnější zákon spolkový a tiskový.
Naléhá na zrušení desátku a spravedlivější roz
dělení daní a žádá, by se organisovalo živnostnictv
v urobném prodejit
ranní čílo e sobě . . . za B
odpolodní . . . . . . . za 2h
Ve fljalkéch na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
opelední . . . . . . . . 5h
Inserat
platí se kotové napřei.
Předplacení a inserty příjímá sdmini-
strnce v Mariansk é ulici č. 3.
Tam rzcházejí se též redskee
tlskárna a szpodice „Národnich Listů“.
Rukopisy se navraceji
Boseň
Balkán
é ulice
Inserat
20
article
a obchodnictvo a vymanily se z cizího kapitálu.
Doufá, že správa zabraných zemí není ještě zcela
prosáklá vídeňským duchem, že bude dbáti poctivých
návrhů, jež byly učiněny a vykoná vše, co snáší se
se zájmy obyvatelstva a říše
Del. hr. Kotlulinský vzpomíná vděčně Kallaye
doufá, že jeho nástupce bude kráčeti v jeho šlépě-
jich. Pojednává o vývozu bosenského dříví, spoko-
juje se s ministrovým ubezpečením, že lesy nepu-
stoší se ale vysazují. Brojí proti dosavadnímu způ-
sobu uzavíraných dlouhodobých smluv o kácení lesů
a je povděčen, že ministr nebodlá pěstovati ten
system dál. Ministr mohl by se ve veřejné schůzi
vyslovit o oněch poměrech a nabádá ho, by dbal,
ahy Rakousko nemělo škody z přílišného vývozu bo-
senského dříví
Del. dr. Tollinger souhlasí s vývody hr. Kottu-
linského a soudí, že třeba věnsných opatření, aby
měkké dříví nezmizelo ze zabraných zemí tak jako
tvrdě. Ministrovy vývody o konversi nesrovnávaly se
se skutečností, ale nechce ho proto kárati, nebot
uvedené případy neudály se za jeho správy. Zmíniv
se ještě jednou o Siveričově afřéře, praví, že nesluší
se chovati se k mohamedánům z politických příčin
ochotněji než ke katolíkům. Žádá ministra, aby při
ohlášené rovisi pravidel o konversi (přestupování na
jinou víru) dbal kanonického práva a chránil katolíky
náležitě proti islamu.
Tím bylo povšechné rokování odbyto a schůze
skončena.
Příští bude z ejtra
Kallay
Del
doktor
Tollinger
Kott
Rakousko
21
article
Uherská delegace konala dnes za předsed-
nictví hr. Julia Szapara, jenž poděkoval dodalečně
za svou volbu, formální plenární schůz
v níž ustanoven pracovní program pro příštl
dobu.
Dle něho sejde se zejtra dopoledne výbo
pro zabraničné záležitosti, aby projednal roz-
počet ministerstva zahraničnýclí věcí.
Námořní výbor bude míti schůzi v sobot
dopoledne a projedná rozpočet námořní, výbot
vojenský počne své práce v pondělí dopo-
ledne.
Szapar
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. února.
Francouzská a německá moc branná.
Vojenský odborník vypočítává v »Berl. Tag-
blattu« podle rozpočtů na rok 1904 průměrný
počet pozemního vojska německého v míru
úhrnem na 640.387, vojska franeouzského
na 577.403 mužů, mužstva lodního (mužův
i důstojníků) 40.311 v Německu a 49.779 ve
Francii, úhrnem tedy veškeré vojsko v míru
v Německu na 680.698, ve Francií 627.182.
To znamená rozdil 53.000 mužů na prospěch
Německa — v době míru. Se stanoviska těchto
čísel nelze se ani valně diviti ostrému posuzo-
vání, kterýmž mnozí Francouzové provázeji
oslabování své armády, prováděné nynějšími mi-
nistry Andréem a Pelletanem. Ovšem dlužno mlti
na mysli, že posudky ty vycházejí z národa,
militarismem sousedního státu přímo ohro-
žovaného.
Berl
Francouz
Pelletan
Praha
Německo
Francie
23
article
K trůnní řeči anglické.
Jeden jest soud mimo nejbližší okolí vlády
u všech stran anglických, totiž že trůnní řeč
neuspokojila žádného. Nelze se nám dnes sice
při místu obmezeném návalem látek bližšícha
domácích pouštěti ještě do zevrubné úvahy řeči
té, tolik lze ale konstatovati, že dle všeobecného
úsudku politické veřejnosti anglické trůnní řeč
jest nejasná i v tom, co pověděla o některých
otázkách aktuálních, na př. o otázce východo-
asijské, že ale dokonce pomlčela o otázce pro
Brity dnes nejaktuálnější, totiž o otázce
Opposice bude hledět si zjednat jako
otázce mandžursko-korejské tak také o otázce
celní jasno dolazy i dodatky navrhovanými
k adrese, avšak jest pochybno, zdaž o postupu
Chamberlainově a stanovisku vlády k němu
bude dáno určité prohlášení vlády, dokud se
její prémier neuzdraví. U něho přichází chřipka,
jež ho shroutila v posledních hodinách před
zahájením parlamentu, jako na zavolanou,
protože dnes každě určité a jasné prohlášení
musilo by vzbuditi proti němu nelibost ať na
tom či na onom místě vládní strany. Obojetným
postupem svým před parlamentem, vyžadujícím
plného konečně jasna, stěží Balfour na dlouho
vystačí. Proto také včera v anglickém parla-
celnl.
Brito
Chamberlainův
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— a. V Praze, 3. února.
Ve starém Řecku, zejmena u Spartánů, měl
prý stáři ve velké úctě. Mladík z rodu nejvzne-
šenějšího prý vstal, když stařec třeba nejchudší
nucen byl při jakékoli příležitosti seděti. Nejsme
ani tak hezcí, ani tak ušlechtilí, jako byli statí
Hellenové, ale slušní lidé dělají to u nás také.
V divadle a v aréně sice ne, také ne ve sborech
zákonodárných, kde má každý své číslované
sedadlo, ale na tramwayi. V ohledu tom jsme
tuze zdvořilí, tak, že se cizinci, zejmena Severo
němci, drsní a nevlídní, kteří zvykli jsou eo
uchvátí nepustit, náramně dvornosti naší obdivují
Je tomu již několik let, když jsem byl ve
tramwavi svědkem takovéto všední scény. To
se ví, že jsem co galantní člověk stál. Při tom
povzdechnuv si, bezděky jsem si pomyslil: »Bude
to, hochu, jinak vypadat, až oproti tobě z úcly
budou se mladí zvedat a nabízeti ti své místo.«
A sotva že myšlenka ta ve mne se zrodila, tu
jako bych byl hlasitě pronesl, co se v nejhlub-
ším záhybu mozku zrodilo, zvedlo se děvčátko
sedící zrovna naproti mně a zarděvši se, ukázalo
na prázdné po ní sedadlo.
Do mne jako když blesk udeří.
Ne k vůli děvčeti, neboť mu bylo sotva
dvanáct let, ale že tak a lempo po myšlence ná-
sledoval čin a potom, že stalo se mi to v životě
poprvé, kdy mi dáno bylo na srozuměnou, že
jsem — starý.
Na tom ostatně, že myšlenky mohou se bez
prostředníka přímo dohodnouti, jinými slovy, že
si rozumějí, vybudoval jistý francouzský myslitel
zvláštní filosofickou školu a co dovede myšlenka
Severa
Praha
Řecko
25
article
silná, v níž soustředí se veškerá duševní mohut
nost lidská, je ostatně známo.
Snad podaří se za deset let ne pouze slova
telefonovati, nýbrž i myšlenky. Snad zřízena
bude velká centrála, kde myšlenky se budou
v hlavách duchaplných mužů rodit a do mozků
méně duchaplných buď půjčkou neb na základ
koupě převádět.
Jak pohodlno bude potom pohybovati se
ve veřejných úřadechl
Budeme-li chtíti kandidovat, nebudeme se
mučit teprvé s koncipováním fešáckých kandi-
dátních speechů, naopak zajdeme si na stanici
myšlenkovou a tam si je za několik korun kou-
píme. Na konec pak připíšeme prostě s jakým
nadšením byly skvostné naše myšlenky přijatya
my následkem toho jednomyslně za kandidáta
prohlášeni a věc bude vyřízena.
A jak rychle bude pak možno myšlenky
staré vyměnit za moderní. Co dnes to dá práce
a namáhání a s jakými nepříjemnostmi to spo-
jeno, než prožijeme jedno takové obrození, pře-
chod z jednoho směru do druhého. Potom vy-
střídá se prostě na ústřední stanici jen gar-
nitura: mladé za staré a svět rázem bude
obrozen. Myšlenky nové klestiti si budou dráhu
tam, kde druhdy se jim v cestu stavěla nepod-
dajná stará houžev a slibný život novotya
svěžesti ozývali se bude zase tam, kde druhdy
slyšeti bylo pouhý rámus sem tam pohazovaného
— starého železa.
Nic platno, patřím už taky k němu. Vzpí-
ral jsem se tomu dost dlouho a dokazoval, že
mi je letos teprv 54 leta, že tedy nalezám se vlastně
v zenithu mužného věku, že právě v tuto dobu
ve mně vše se srovnalo, doplnilo a že ve mně
všechno je jasné a průhledné a v oné míře,
26
article
v jaké dle německého básníka se ve všem jev
muž. Ale nic platno, dokázali mi černé na
bílém, že jsem »starý pán« a »pensista« a že
bych si měl pořiditi zejmena nyní, v zimě, pa-
puče a psa, potom tlustou španělku se slono-
vou berlou a měl s tučným vykrmeným jezev-
číkem chodit každého dne k Olšanům na pro-
cházku. Patrně k vůli tomu, abych si na
cestu tu zvykl.
Ani jsem netušil, že se u nás tak rychle lidé
opotřebují a že na druhé straně k velikým svým
úkolům ještě mnohem rychleji rostou.
V padesáti letech stane se u nás i ten nej
svěžejší ruinou, ale naproti tomu ve dvacátém
roce u nás každý všechno už ví, všechno umí,
má zkušenosti za celé století a je od hlavy
k patě hotov.
Člověk se diví, jak dnes všechno se rychle
žene ku předu. Je to také přirozené. Na po-
kusné dráze v Lichterfeldu u Berlína jezdí nyní
elektrický vůz rychlostí 200 kilometrů za hodinu,
proč by nemohl duševní vývoj člověka zrychlit
se, aby za třetinu doby stanul tam, kde
druhdy?
Pozorujeme-li, co děje se vůkol nás, pře-
svědčíme se, že všechno roste a se vzmahá
rychlostí ve čtverci rostoucí. Proč jen lidský
duch měl by zůstati sevřen starými, dávno již
zpuchřelými zákony a neměl, sprostiv se oděvu,
jež na něj navěsily předsudky, jako orel po-
vznésti se k nebi? Život člověka je beztoho
příliš dlouhý.
Považte, že mnozí zde zlobí až do osm-
desáti. Říká se jim, že jsou to ctihodní starci
a zatím zde na světě jenom překážejí. Že mlu-
vím snad příliš cynicky? Dovolte, když mi
padesátiletí patříme už do starého železa, kam
Olšany
Berlín
27
article
zařadit u všech všudy ty, kteři mají lét bezmál
dvakrát tolik?
Znáte snad kov menší ceny než je že
lezo, znáte vůbec něco, s čím by se opovržlivěj
stáří porovnávati dalo, jako se starým železem
Leda že by nás kuchařky sypaly s tím
ostatním, když dostaví se známý muž se zvon
cem, na obecní vůz.
Lidé sentimentálně fůukaví ovšem dovolá
vají se tak zvané vděčnosti a dokazují, že ten-
kdo po celý věk neunavně v zájmu dobré věe
pracoval, má nároky na to, aby se s ním za
cházelo jinak než jako s vysloužilým koněm
A i tomu poskytne hodný pán, na místo aby
jej »dal na řezníka«, z milosrdenství útulek.
V padesáti létech do starého železa ? Snad
to ale přece trochu brzo. Tak mne napadá, jak
by dnes vypadal svět, kdyby každý člo ék bez
výjimky hned od počátku nucen byl pracovati
jen do 50 let a potom v sladkém far niente
odpočíval. Kdyby tedy všecko to nebylo, co
mali, větší a velicí mužové byli vykonali teprve
po 50 létech svého stáří.
Kdyby byli klassikové starého věku psal
jen do padesáli, kdyby byli činili tak klassikové
literatur ostatních, kdyby tak se byli zachoval
ostatní umělci, pak mužové vědy, vynálezcí
všickni, již tvoří?
Zdá se mi, že to veleduchové národů pra
covali v době kdy již náleželi do starého že-
leza, a jakou cenu přece má Leibniz, Spinoza
Komenský, Buckle, Kant, Hegel, náš Jungmann
Purkyně, Palacký! Ti všieci byli s dovolenín
přes padesát a patřili tedy — do starého
železa.
A přece se mi zdá, že by nebylo národu
českému na škodu, kdyby byl Palacký, třeba
Leibniz
Spinoza Komenský
Buckle
Kant
Hegel
Jungmann Purkyně
Palacká
28
article
šedesát a sedmdesát let stár byl, napsal národu
českému dějepis aspoň ješté o sto roko
dál . . .
A což Bismark, Thiers, Faure, Cavour,
Gorčakov, Gladstone, Disráeli, Lincoln atd. —
samé staré železo
A jak by se asi vyjímalo, kdybychom to -
co tito mužové vykonali po padesáti létech, po-
rovnali s tím, co vynálezci starého železa vy-
konají do padesáti.
Proč nejsou šťastni, že jsou ještě tak
mladí? Což nepozorují, jak každým dnem
každým krokem nám se bliží? A jestli prani
nedbají na zkušenost starých, aspoň to nechťsi
dají říci, že kvalifikace pro »slaré železo« je
tu dřiv než se člověk naděje.
Nevíme, budeme-li živi ještě — pochybuji
o tom — až nynější mladí páni k nám se při-
druží. Budou se snad tak trochu stydět za to,
že už jsou také v »něm«, však ubezpečujeme
je, my že je kárat z toho, že tak bezcitní byli
oproti nám, nebudeme. Kdyby všechno měl
člověk tak jisté, jako že, neumře li, starým se
stane, bylo by snadno prorokovat osud.
Cililink, cililink.
Račte vstoupit. Tak mladí pánové, v ča-
marách a v bílých rukavičkách. Přicházíte nás
zváti snad — do »starého železa«? Pardon,
do bálu? A domníváte se, že ještě stačíme na
kvapik aneb na hodně divoký »valoušek«?
Smějete se? Nečiňte tak, však se na mne
podíváte. Tančil jsem celou noc, tančil jsem
všechno a pořád.
A mladí páni zatím stáli na »ostrůvku«,
neb seděli a popíjeli ve výborovně.
Bismark
Thiers
Faur
Cavour
Gorčakov
Gladstone
Disráel
Lincoln