ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f73895b0-7108-11dc-9d9f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 56, person 68, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 35.
4 article
Na ranní n odpol. list, předplásí set v Praze v admninistrsei na něsle . . . . . . 2 K na čtvré leta . . . . 6k s dvojí donáškeu navt kta. . . 7 K 50 ve Hlialkách na meěsto . . . . . . 2 K 30h Peštout nii nř. . . : Ki s dvoji zisilkos na věsl na čtrt leta . . . H1 K eom
ki Praha H 1
5 article Pomocí otázek hospodářských a vojenských!
Pomocí otázek hospodářských a vojenských! Pro veřejnost dosti neočekávaně se dosta- vila na pořad rokovací otázka obnovy obchodní smlouvy s Německem a společná celní konfe- rence rakousko-uherská, tyto dny zahájená, bude se především zabývati pátráním po způsobu, ja- kým by se dospěti dalo k vytčenému cíli přes to, že nejsou dány podmínky pro vyjednávání ta- kové — že zvláště není ani jedním, ani druhým parlamentem dosud vyřízen nový celní ta- rif. Neni tedy s podivením, že se o zamýšle- ném vyjednávání s Německem mluví dosud velm opatrně, že se mu přičítá pouze ráz nezáv az- ných, předběžných a přípravných rozprav; z to jest nápadnější, že počin ke svolání celní kon- ference se odůvodňuje naléháním Německa, kte- réž samo v tomto akamžení nemůže míti jiného přání, než protáhnouti co nejdéle trvání posa- vadních obchodních smluv, jež jeho průmyslu a zahraničnému obchodu zjednaly nepopiratelné úspěchy. Mimo to jest známo, že německé vy- jednávání s Ruskem se nedaří tak, jak by si Ně- mecko přálo, pročež němečtí agrárníci sesiluj své naděje, že vláda bude nucena učiniti jim ještě více ústupků, kdežto obchod, průmysla dělnictvo německé naplněni jsou obavami o vý- hodný trh ruský.
Německo Rusko
6 article
Z toho jest patrno, že neúspěšným vyjedná- váním s Ruskem posice německá oproti Ra- kousko-Uhersku se nikterak nepolepšila a ne- sesílila, a jestliže se přes to vynořila otázka při- prav k obnově smlouvy obchodní s Německem a to k žádosti Německa, není vyloučena možnost, že pozadí akce této jest nejen hospodářské, ale i přovážně politické. V Rakousko-Uhersku totiž právě v poslední době jak vládě vídeňské, tak uherské důsledně selhává tak zvané státnické umění, ani dr. Körber, ani hr. Tisza nepřibližují se ni o krok svým úkolům; jejich domácí, vnitřní prostředky jsou již nadobro vyčerpány, poku se týče — neúčinny, a tu by nobylo právě špat- ným nápadem, pokusiti se noveumethodo o to, aby jejich politika se konečn pohnula z mrtvého bodu. Rovněž jest známo, že veliké množství interessentů očekává oživení průmyslového a obchodního ruchu od obnovy obchodních smluv s eizinou, a že kruhy tyto uvítají radostně každou zprávu o tom, že nynější stav prozatímnosti a n určité budoucnosti hospodářské přece již se ně jak přibližuje svému konci.
doktor Körber Rusko Německo Rakousko Tisza RakouskýUhersko
7 article
Všem těmto podmínkám neobyčejně by ho- rělo vyjednávání o obnovu obchodní smlouvy s Německem. Poukazování na to, ze Německ jest již netrpělivo, že nalehá na zahájení jednání že dále Rakousko-Uhersko jest nevyzbrojeno — toť jsou přece velmi vítané důvody jak pro dra Körbra, tak pro hr. Tiszu, jejichž účinek na ne ústupnou opposici nemůže se dle jejich předpo kládání nedostaviti. A hle, čiperní officiosové, jak ve Vídni, tl v Pešti, již jsou v plné práci; již zaplavují vý- robky svými různé časopisy — hlavně však ber- línské, v nichž se dokazuje, že Rakousko-Uher- sko, ač nemá dosud projednaný celní tarif, přece jen může dospěti ku platné úmluvě s Něme- ckem. Tak čteme v podobném vídeňském dopise v berlínském „Tagbl.“: „Nutno podotknouti, že ku platnosti smluv se zahraničnými státy se vyžaduje pouze podpis panovníkův a řídících ministrů; cizině na tom dále nic nezáleží, jakým způsobem vlády do- sáhnou platnosti smluv v obou polovinách sou- státí, toť jest právě vnitřní záležitostí mon- archie.“ To zajisté napsáno pro upokojení ciziny; ale hovorný pisatel hned také prozrazuje, jal lze dosíci této vnitřní platnosti. V Cislajtánii lze prostě oktroyovati obchodní smlouvu pomoc čl. 14.; v Uhrách bude ovšem postup složitější ale východisko se tam též nalezne. Vláda uher- ská by mohla za trvání Szellovy formulky uza- vříti obchodní smlouvu pouze do r. 1907, a protože by žádná zahraničná vláda na tak krátkou lhůtu nechtěla vyjednávati o nové ob- chodní smlouvy, nutno formulku tu odstraniti
Körbr Szellův Německo Rakousko Uhersko Vídeň Pešť Uhry Německ Tisza
8 article
Proto bude míti hr. Tisza zapotřebí jednak zmocnění od sněmu, aby zahájil vyjednávání (na základě celního tarifu mezi drem. Körbrem Szellem, o Sylvestru r. 1902 smluveném), a dále zrušení obmezovací formulky Szellovy. Jak to narafičí hr. Tisza? To prozrazují již nyní vládní listy uherské. Hr. Tisza sice dosud nepřekonal obstrukci ale jednání delegace uherské, jež se právě opět ve Vídni sestupuje, a rovněž mimo očekávání svolává, zjedná prý žádoucí podmínky k obno vení pravidelné činnosti peštské sněmovny Nastávající rokováni uherské delegace, tak to zní souhlasně v listech peštských, právě vzpo- menutých, bude velmi důležito, neboť ukáže se tu, jak dovedl hr. Tisza uskutečniti národní po- žadavky maďarské ve věcech vojenských. Vy- ložil sice již ministr vojenství Pitrcich opravy ve vojště v cislajtánské delegaci, ale stane se tak nyní ještě v delegaci uherské, s ohledem na zvláštní poměry v Uhrách. Jest prý nutno, aby ministr vojenství sám rozptýlil poslední pochybnosti a odňal obstrukci všecky záminky k dalšímu boji. Promluví podrobně o reorganisaci vojenského školství v Uhrách, o re- organisaci vojenských soudů s ohledem na ma- ďarštinu jakožto státní jazyk v Uhrách a také otázku přiměřeného podílu výroby uherské při úhradě potřeb armádních uvede na přetřes. Uzná se asi nutnost zvláštní zbrojírnyv Uhrách. Očekává se zkrátka, že společná vláda přispěje k tomu, aby uherská vláda mohl dosíci svého eíle.
Tisza Körbr Szell Sylvestr Szellův Hradec Vídeň Uhry Tisza
9 article
Stejně oznamuje i orgán hr. Apponye, že záležitosti vojenské budou projednány v uher- ské delegaci v celém jejich dosahu, a to že ne- může zůstati bez důsledků pro poměry ve sně- movně peštské. Společný ministr války promluv i o věcech, jež pro druhou polovinu soustátí ne- mají významu (?). „Budapesti Hirlap“ pak ohla- šuje, že dosud žádný uherský ministr ve věcech vojenských tolik úsilí neprojevil, jako nynějš předseda ministerstva, hr. Tisza. Tedy za úspěchy ve věcech armádních — toť smysl výkladů uherských časopisů — může se hr. Tisza právem naditi ochoty celé sně- movny, ani obstrukci nevyjímaje, v oněch zále- žitostech, jež tvoří úkoly, k nimž byl povolán Mezi úkoly tyto náležejí prý hlavně: obnova ob- chodních smluv na dobu dlouhou, a změna branného zákona. Nyní vstupuje do popředi otázka obnovy ob chodní smlouvy s Německem, a proto ohlašo vané a uherskou delegaci očekávané z abez pečení a propracování slíbených poža- davků maďarských ve společné armádě má se státi ve spojení a otázkou obnovy obehodníe smluv, velmi nápadně do veřejnosti uvedenou — prostředkem ku provedení oněch politických zá- měrů, jež v Uhrách dosud mařila nepovolnost „malé“ obstrukce. Zdali se očekávání to splní?
Tisza Německo Uhry Budapest Hirlap
10 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 3. února. Cislajtánská delegace dostala se dnes k roz- počtu pro země zabrané. Rozprava o poměrech v nich nabyla velikého rozsahu. Del. Bian- kini promluvil tříhodinnou řeč, ve které na ně náležitě se stanoviska chorvatského posvítil. Předseda bar. Gautsch třikráte ho přerušil, dva- kráte proto, že citoval. Tento postup předsedy de- legace bar. Gautsche proti delegátu za Dalmacii nelze ovšem schváliti. Vždyť Biankini vůbec ne byl povinen žádat bar. Gautsche za souhlas k ci tátům. Jednal jen slušně, požádal-li za to. Při- pomínáme k tomu, že dokonce na německém sněmu říšském bylo dovoleno poslancům, kteří nebyli znalí jazyka německého, vůbec celé řeči číst. Nyní nemá být v zastupitelských sborech cislajtánských dovoleno ani číst nějaký citát. Ku poslanci Biankinovi dostavila se po dnešní schůzi delegační deputace katolických, mohamedánských a pravoslavných studentů na zdejších vysokých školách a vyslovila mu díky za jeho řeč. Delegát dr. Kramář obšírným a vřelým způsobem promluvil o poměrech bosenských z
Gautsch jítlegace Biankin doktor Kramář Vídeň
11 article
velké pozornosti celého tohoto sboru. Zejmena nalehal český delegát, aby se dostalo konečně zemím zabraným autonomního zastoupeni. Ministr Burian promluví zejtra. Po vyřízení všech částí rozpočtu společného ministra finanei pomýšli se odročiti cislajtánskou delegaci de budoucí středy. Z Vídně, 3. února. (C.-B) Plenární schůze rakouská byla zahájen předsedou bar. Gautschem o 11.15 hod. Po schválení protokolu poslední schůze minist Bar. Burian odpověděl na Biankinovy dotazy po různých poměrech v Bosně Jedná se o zprávě rozpočtového výboru stran okupačního úvěru. Ref. dr. Susteršič odůvodňoval výborový návrh aby pelice podané různými zemědělskými a lesni- ckými korporacemi ve příčině vývozu bosenského dřív byly postoupeny říšskému ministru financí k důklad- nému uvážení. Vládo, vykon vej na kupce dříví přímý dozor, aby neosobovali si větších práv, než jim pří sluší.
Burian Gautsch Biankinův Ref doktor Susteršič Vídeň Boseň stran okupační
12 article
Del. Biankini vykládal státoprávní a národní sta novisko Chorvatů naproti Bosně a Hercegovině. Mají-l zabrané země býti zachovány mocnářství, může se to státi přirozeně jen tím způsobem, že Bosna a Herce- govina přičlánkují se k samostatnému, ve svých prá- vech uspokojenému souboru spojených chorvatských zemí, především Chorvatska, Slavonska a Dalmacie s nimiž tvoří jednotné, zeměpisné a národopisné úze- mí. Kdyby však tento proces dál se jiným než přiro- zeným způsobem, kdyby také na dále děly se pokusy s politikou „Drang nach Osten“ nebo s maďarským imperialismem, potom mocnářství prodělá s Bosnou a Hercegovinou druhou kapilolu Lombardie a Benátel a tyto země najdou v sousedních svobodných státech hlavní oporu své národní jednoty a svobody. Majíce na vybranou zaniknouti v maďarském nebo německém moři, Chorvaté budou se snažiti raději se zoufalou námahou, aby zachovali aspoň svou národní existenci Po úlocích na Chorvatsko čím dál tím prudších, a ni- koliv bezúspěšných, nesmíme se diviti, je-li naše dů- věra otřesena.
Chorvat Bosna Osten Boseň a Hercegovina Chorvatsko Slavonsko Dalmacie Bosna Hercegovina Lombardie
13 article
Řečník obírá se politikou, provozovanou čtvrt sto letí v Bosně a Hercegovině a útočí prudce na vládu hr. Khuena, pročež předseda jej napomíná, aby se mirnil. Uznává znamenité nadání t ministra Kállave a že vykonal kus kulturní práce v zabraných zemích. Ale tím není řečeno, že nedopustil se také četných přehmatů a dosáhl tam kýženého cíle. Sensačními sděleními „B. Hirlapu“ a je potvrzujícími vzpomínkami hr. Apponye, že Kállay byl v čele propagandy pro ma- darský imperialismus, vysvětlovaly by se mnohé udá- losti, které přihodily se ve správě okupovaných zemí; tak odstranění chorvatských úřadníků a vynalezen „bosenské“ řeči. Že tato osudná politika měla úspěch, dokazuje nejlépe nespokojenost v zemi. Za posledních 25 le v ohledu sociálním a politickém nic se tam nezlepšilo Nepomýšlí se na politické vychování lidu a nezaváděj se nijaká konstituční zřízení, která mohla by správu kontrolovati. Přimlouvá se za zřízení sněmu a úplnou obecní autonomii v Bosně a Hercegovině a kárá jedná- ní okres. starostů, kteří zneužívají své všemohoucnost na škodu obcí. O panujících zlořádech zemská vláda se nedovídá, poněvadž v ciupovaných zemích panuje běžná censura a časopisy se utiskují. Bosenské lesy ničí cizáci, poněvadž bosenská vláda je za libovolné ceny přímo promarňuje Třeba žadali, by ministr sdělil tajené dosu smlouvy o kácení lesů. Také při jiných příležito stech bosensko hercegovských vláda jednala na ujmu zemským zájmům. Nový ministr financí musí věc vyšetřiti a pohnati vinníky k zodpovědnosti. Pro zemědělce neučinilo se za 25 let nic. Zem ským úřadníkům mělo by se aspoň odejmouti agrární řízení a přikázat úřadníkům soudním. Přimlouvá se za zrušení desátku a zavedení pozemkové daně.
Kállay Boseň a Hercegovina
14 article
Naříká na láci tabáku, za nějž se platí zemědělcům tuze málo. Nonze vyhání lid do ciziny. Brojí proti přistěhovalectví Maďarův a Němcův do zabraných zemí, neboť tam zanášejí protestantismus a přimlouvá se, by se napomáhalo přistěhovalectví z Dalmacie Chorvatska, jemuž vláda doposud odporovala, vy- mlouvajíc se, že v zabraných zemích není prodej ných pozemků. Řečník stýská si na opovrhování domácí prae a nadržování cizincům, zejmena Maďarům. Nalehá na zřízení přirozených komunikací, naříká na žalostné kulturní poměry, na nedostatek učitelstva a nedosta- tečné platy jeho i duchovenstva. Pojednávaje o cír- kevní samosprávě, rád by, aby se vyhovělo moha medánským přáním. Lituje, že zabrané země nemají v delegacích zástupce, jenž by byl znalým jejich po- měrů. Žádá za odstranění úřadníků, jež neuměji chorvatsky, za chorvatské úřadování. Skritisovav po- měry spolkové v Bosně a Hercegovině, prohlásil ko nečně, že tamější poměry vyžadují radikálních oprav ve smyslu spravedlnosti a svobody. Na osvědčení protestu a nedůvěry k správě zabraných zemí bude hlasovati proti rozpočtu. Del. dr. Sylvester zmiňuje se o známé resoluci s'ran vrchnostenských práv, praví, že na resoluce mnoho nedá. Stojí na stanovišti pruského panovníka jenž vyjádřil se, že »dělo je mu milejší, než vrchno- stenská práva«. Bismark býval by se asi vyslovil vté
Maďarův Němcův Maďar Del doktor Sylvester Dalmacie Chorvatsko Boseň a Hercegovina
15 article
věci jako ve Versaillesu, má li se jmenovati jeho panovník »německým císařem« nebo »císařem Němců« Nescio quid mihi magis farcimenti sit. Dovozuje, že nutno předložití delegaci účelní zá věrky, aby se mohly řádně posouditi bosenské po- měry. Pojednávaje o bosenském nebezpečí soudí, že ministrovy vývody vzbudily spíše další obavy. Výtěžel z vývozu dřeva není v žádném poměru ke škodě způsobené alpským zemím. Bosna musí říditi se říš- ským zájmem. Nesmějí se více uzavírali smlouvy jako dosavadní, musí zavěsti se lepší dozor, aby Bosna nebyla zbavena lesů. Přimlouvá se, aby s zavedly v zabraných zemích normálněkolejné želez- nice a přímé spojení s Rakouskem, jemuž záleží n spojení Dalmacie resp. Přímoří a Terstu a Hercego- vinou a Bosnou. Konečně žádá, by se výdělkovéa výrobní podmínky oněch zemí přiměřily rakouským a tak odstranily nářky na bosenskou soutěž, zvlášt dřevařskou.
Němec Bosna Rakousko Dalmacie Terst
16 article
Del. dr. Kramář prohlašuje, že nesouhlasí s našt výbojnou politikou na Balkáně, neboť má v sobě zárodky konfliktů, ohrožuje úhelný kámen naší bal- kánské politiky: shodu s Ruskem a v nejlepším pří- padě vynesla by nám za tak velkou sázku málo politických a hospodářských výhod. Politika stalue quo, již zavedl zahraničný úřad, jest nejen pro pří- tom vost, ale také pro budoucnost nejdůležitější poli tikou na balkánském poloostrovu, Morální vymože- nosti pro své hospodářské zájmy na Balkáně dosíc můžeme. Jedná se jen o to, jsme-li ji schopni. Mysle tu pouze naši hospodářskou expansi, žádnou jinou Není pochyby, že máme na Balkáně jakýsi negativný zájem, totiž aby neprovedly se tam territorialní změny a nenabyly tam vlivu zcela nové moci, jež by mohly býti na ujmu našim oprávněným hospodář ským zájmům. Také s tohoto negativného stanoviště vyslovil se zjevně a upřímně o politice status quo. avšak předpokládaje, že status quo zachová se pouze territorialně, avšak aby ententním mocnostem po- dařilo se na každý způsob zlepšiti nesnesitelné po- měry křesťanského obyvatelstva v balkánských zemích.
Del doktor Kramář Balkán Rusko
17 article
Rozpínavá politika Bulbarska rozumí se sama sebou, ale nesmi podporovati se, protože jejího cíle dosáhlo by se jen na vrub jiných slovanských ná- rodů. Netřeba ani býti Slovanem, aby srbská touh po státním sdružení celého srbského národa uznal se za přirozenou a pochopilo se, že proti této touze nesluší se vystupovati policejními opatřeními. Na druhé straně každý reální politik musí říci, že tako- véto sloučení všech Srbů, jež směřuje proti naší říši. dotýká se životních zájmů naší říše. Právě v srbské otázce je naše povinnost nejtěžší. Proto musíme zjed nati spravedlivou politikou, ochotou k sociálním náboženským přáním smýšlení, jež neučiní bolest ným zmar tužeb těm, kdo vynasnažují se o slou čení všech soukmenovců. To je úloha Rakouska v tomto směru. Nedosáhneme li toho, bude právě tento národ nucen postarati se o podporu a přispění ke splnění svých tužeb jinde. Nemusíme tím mysliti ani v první řadě na Rusko. Je snad ještě jiná moe — bližší, jež by k tomu byla ochotna. Poukazuje na italsko-slovanské bratření se za poslední doby. Nemá co namítati, pochopíli Ilalie nebezpečí německého »Drang nach Osten« a dle toho zařídí svoji politiku Onen »drang« hrozí především naší říši a její po- vinností je starati se o ochranu proti všeněmeckému přívalu.
Bulbarska Srb Rakousko Rusko
18 article
Avšak vidíme-li, jak se u nás provozuje germa nísační politika proti Slovanům, pochopíme snadno že najdou se mezi Chorvaty lidé, již vyhledávají opory u Italů. V Dalmacii sdružují se Chorvaté, Vlaší a Srbové proti zavedení úřadní němčiny. My severní Slované nesledujeme tyto zjevy s největší sympatil domnívajíce se, že tento vývoj spadne na náš a na vrub monarchie. Kdyby snahy italské politiky, jež dochází ozvěny ve Francii a také v některých ruských kruzích nachází sympatií, zmohutněly, Rakousko bylo by nuceno vrbnouti se bezporadně do náručí Ně- mecka a to byl by počátek konce svobodného dispo- nování télo říše a tím také největší škoda pro slo- vanské národy na severu říše. Náš čilý a upřímný interess o říši, vědomí, že dobré zájmy této říšea Slovanů jsou stejny a že přičiňovati se musíme o zachování této říše, protože má chrániti národy své nejen proti »drangu« od východu k západu, ale proti »drangu« na východ. ochably by tu chvíli, kdy- bychom viděli, že tato říše svou vnitřní politikou připravuje pouze cestu Všeněmcům na Východ.
Slovan Chorvat Italos Vlachý Srba Dalmacie Francie Rakousko
19 article
Vnitřní politikou naproti všem a zvláště slovanským národům tohoto státu, politikou v Bosně a Hercego- vině, jež nezavádí německou kulturu, ale vzkřísili chce k novému životu vlastní živly obyvatelské kul- tury, může dojíti říše vážnosti na balkánském polo- ostrově mezi slovanskými národy, již usnadní také působení hospodářské. Rečník přeje si, aby se co možná záhy provedlo ministrem ohlášené dorozumění s pravoslavnýmia podobné výhody přiznaly se také jiným vyznáním. Poměry v zabraných zemích jsou zkušebným ka menem výsledků naší politiky na Balkáně. Jak po- važuje hnutí »Pryč od Řima« za nebezpečí pro říši. tak jest jím také katolická propaganda v Bosně. Žádá, by se dávaly domorodcům stipendia, aby s mobli připravovati pro státní službu. Brojí proti za- vádění němčiny jako úřadní řeči a přimlouvá se za svobodnější zákon spolkový a tiskový. Naléhá na zrušení desátku a spravedlivější roz dělení daní a žádá, by se organisovalo živnostnictv v urobném prodejit ranní čílo e sobě . . . za B odpolodní . . . . . . . za 2h Ve fljalkéch na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h opelední . . . . . . . . 5h Inserat platí se kotové napřei. Předplacení a inserty příjímá sdmini- strnce v Mariansk é ulici č. 3. Tam rzcházejí se též redskee tlskárna a szpodice „Národnich Listů“. Rukopisy se navraceji
Boseň Balkán é ulice Inserat
20 article
a obchodnictvo a vymanily se z cizího kapitálu. Doufá, že správa zabraných zemí není ještě zcela prosáklá vídeňským duchem, že bude dbáti poctivých návrhů, jež byly učiněny a vykoná vše, co snáší se se zájmy obyvatelstva a říše Del. hr. Kotlulinský vzpomíná vděčně Kallaye doufá, že jeho nástupce bude kráčeti v jeho šlépě- jich. Pojednává o vývozu bosenského dříví, spoko- juje se s ministrovým ubezpečením, že lesy nepu- stoší se ale vysazují. Brojí proti dosavadnímu způ- sobu uzavíraných dlouhodobých smluv o kácení lesů a je povděčen, že ministr nebodlá pěstovati ten system dál. Ministr mohl by se ve veřejné schůzi vyslovit o oněch poměrech a nabádá ho, by dbal, ahy Rakousko nemělo škody z přílišného vývozu bo- senského dříví Del. dr. Tollinger souhlasí s vývody hr. Kottu- linského a soudí, že třeba věnsných opatření, aby měkké dříví nezmizelo ze zabraných zemí tak jako tvrdě. Ministrovy vývody o konversi nesrovnávaly se se skutečností, ale nechce ho proto kárati, nebot uvedené případy neudály se za jeho správy. Zmíniv se ještě jednou o Siveričově afřéře, praví, že nesluší se chovati se k mohamedánům z politických příčin ochotněji než ke katolíkům. Žádá ministra, aby při ohlášené rovisi pravidel o konversi (přestupování na jinou víru) dbal kanonického práva a chránil katolíky náležitě proti islamu. Tím bylo povšechné rokování odbyto a schůze skončena. Příští bude z ejtra
Kallay Del doktor Tollinger Kott Rakousko
21 article
Uherská delegace konala dnes za předsed- nictví hr. Julia Szapara, jenž poděkoval dodalečně za svou volbu, formální plenární schůz v níž ustanoven pracovní program pro příštl dobu. Dle něho sejde se zejtra dopoledne výbo pro zabraničné záležitosti, aby projednal roz- počet ministerstva zahraničnýclí věcí. Námořní výbor bude míti schůzi v sobot dopoledne a projedná rozpočet námořní, výbot vojenský počne své práce v pondělí dopo- ledne.
Szapar
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. února. Francouzská a německá moc branná. Vojenský odborník vypočítává v »Berl. Tag- blattu« podle rozpočtů na rok 1904 průměrný počet pozemního vojska německého v míru úhrnem na 640.387, vojska franeouzského na 577.403 mužů, mužstva lodního (mužův i důstojníků) 40.311 v Německu a 49.779 ve Francii, úhrnem tedy veškeré vojsko v míru v Německu na 680.698, ve Francií 627.182. To znamená rozdil 53.000 mužů na prospěch Německa — v době míru. Se stanoviska těchto čísel nelze se ani valně diviti ostrému posuzo- vání, kterýmž mnozí Francouzové provázeji oslabování své armády, prováděné nynějšími mi- nistry Andréem a Pelletanem. Ovšem dlužno mlti na mysli, že posudky ty vycházejí z národa, militarismem sousedního státu přímo ohro- žovaného.
Berl Francouz Pelletan Praha Německo Francie
23 article
K trůnní řeči anglické. Jeden jest soud mimo nejbližší okolí vlády u všech stran anglických, totiž že trůnní řeč neuspokojila žádného. Nelze se nám dnes sice při místu obmezeném návalem látek bližšícha domácích pouštěti ještě do zevrubné úvahy řeči té, tolik lze ale konstatovati, že dle všeobecného úsudku politické veřejnosti anglické trůnní řeč jest nejasná i v tom, co pověděla o některých otázkách aktuálních, na př. o otázce východo- asijské, že ale dokonce pomlčela o otázce pro Brity dnes nejaktuálnější, totiž o otázce Opposice bude hledět si zjednat jako otázce mandžursko-korejské tak také o otázce celní jasno dolazy i dodatky navrhovanými k adrese, avšak jest pochybno, zdaž o postupu Chamberlainově a stanovisku vlády k němu bude dáno určité prohlášení vlády, dokud se její prémier neuzdraví. U něho přichází chřipka, jež ho shroutila v posledních hodinách před zahájením parlamentu, jako na zavolanou, protože dnes každě určité a jasné prohlášení musilo by vzbuditi proti němu nelibost ať na tom či na onom místě vládní strany. Obojetným postupem svým před parlamentem, vyžadujícím plného konečně jasna, stěží Balfour na dlouho vystačí. Proto také včera v anglickém parla- celnl.
Brito Chamberlainův
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 3. února. Ve starém Řecku, zejmena u Spartánů, měl prý stáři ve velké úctě. Mladík z rodu nejvzne- šenějšího prý vstal, když stařec třeba nejchudší nucen byl při jakékoli příležitosti seděti. Nejsme ani tak hezcí, ani tak ušlechtilí, jako byli statí Hellenové, ale slušní lidé dělají to u nás také. V divadle a v aréně sice ne, také ne ve sborech zákonodárných, kde má každý své číslované sedadlo, ale na tramwayi. V ohledu tom jsme tuze zdvořilí, tak, že se cizinci, zejmena Severo němci, drsní a nevlídní, kteří zvykli jsou eo uchvátí nepustit, náramně dvornosti naší obdivují Je tomu již několik let, když jsem byl ve tramwavi svědkem takovéto všední scény. To se ví, že jsem co galantní člověk stál. Při tom povzdechnuv si, bezděky jsem si pomyslil: »Bude to, hochu, jinak vypadat, až oproti tobě z úcly budou se mladí zvedat a nabízeti ti své místo.« A sotva že myšlenka ta ve mne se zrodila, tu jako bych byl hlasitě pronesl, co se v nejhlub- ším záhybu mozku zrodilo, zvedlo se děvčátko sedící zrovna naproti mně a zarděvši se, ukázalo na prázdné po ní sedadlo. Do mne jako když blesk udeří. Ne k vůli děvčeti, neboť mu bylo sotva dvanáct let, ale že tak a lempo po myšlence ná- sledoval čin a potom, že stalo se mi to v životě poprvé, kdy mi dáno bylo na srozuměnou, že jsem — starý. Na tom ostatně, že myšlenky mohou se bez prostředníka přímo dohodnouti, jinými slovy, že si rozumějí, vybudoval jistý francouzský myslitel zvláštní filosofickou školu a co dovede myšlenka
Severa Praha Řecko
25 article
silná, v níž soustředí se veškerá duševní mohut nost lidská, je ostatně známo. Snad podaří se za deset let ne pouze slova telefonovati, nýbrž i myšlenky. Snad zřízena bude velká centrála, kde myšlenky se budou v hlavách duchaplných mužů rodit a do mozků méně duchaplných buď půjčkou neb na základ koupě převádět. Jak pohodlno bude potom pohybovati se ve veřejných úřadechl Budeme-li chtíti kandidovat, nebudeme se mučit teprvé s koncipováním fešáckých kandi- dátních speechů, naopak zajdeme si na stanici myšlenkovou a tam si je za několik korun kou- píme. Na konec pak připíšeme prostě s jakým nadšením byly skvostné naše myšlenky přijatya my následkem toho jednomyslně za kandidáta prohlášeni a věc bude vyřízena. A jak rychle bude pak možno myšlenky staré vyměnit za moderní. Co dnes to dá práce a namáhání a s jakými nepříjemnostmi to spo- jeno, než prožijeme jedno takové obrození, pře- chod z jednoho směru do druhého. Potom vy- střídá se prostě na ústřední stanici jen gar- nitura: mladé za staré a svět rázem bude obrozen. Myšlenky nové klestiti si budou dráhu tam, kde druhdy se jim v cestu stavěla nepod- dajná stará houžev a slibný život novotya svěžesti ozývali se bude zase tam, kde druhdy slyšeti bylo pouhý rámus sem tam pohazovaného — starého železa. Nic platno, patřím už taky k němu. Vzpí- ral jsem se tomu dost dlouho a dokazoval, že mi je letos teprv 54 leta, že tedy nalezám se vlastně v zenithu mužného věku, že právě v tuto dobu ve mně vše se srovnalo, doplnilo a že ve mně všechno je jasné a průhledné a v oné míře,
26 article
v jaké dle německého básníka se ve všem jev muž. Ale nic platno, dokázali mi černé na bílém, že jsem »starý pán« a »pensista« a že bych si měl pořiditi zejmena nyní, v zimě, pa- puče a psa, potom tlustou španělku se slono- vou berlou a měl s tučným vykrmeným jezev- číkem chodit každého dne k Olšanům na pro- cházku. Patrně k vůli tomu, abych si na cestu tu zvykl. Ani jsem netušil, že se u nás tak rychle lidé opotřebují a že na druhé straně k velikým svým úkolům ještě mnohem rychleji rostou. V padesáti letech stane se u nás i ten nej svěžejší ruinou, ale naproti tomu ve dvacátém roce u nás každý všechno už ví, všechno umí, má zkušenosti za celé století a je od hlavy k patě hotov. Člověk se diví, jak dnes všechno se rychle žene ku předu. Je to také přirozené. Na po- kusné dráze v Lichterfeldu u Berlína jezdí nyní elektrický vůz rychlostí 200 kilometrů za hodinu, proč by nemohl duševní vývoj člověka zrychlit se, aby za třetinu doby stanul tam, kde druhdy? Pozorujeme-li, co děje se vůkol nás, pře- svědčíme se, že všechno roste a se vzmahá rychlostí ve čtverci rostoucí. Proč jen lidský duch měl by zůstati sevřen starými, dávno již zpuchřelými zákony a neměl, sprostiv se oděvu, jež na něj navěsily předsudky, jako orel po- vznésti se k nebi? Život člověka je beztoho příliš dlouhý. Považte, že mnozí zde zlobí až do osm- desáti. Říká se jim, že jsou to ctihodní starci a zatím zde na světě jenom překážejí. Že mlu- vím snad příliš cynicky? Dovolte, když mi padesátiletí patříme už do starého železa, kam
Olšany Berlín
27 article
zařadit u všech všudy ty, kteři mají lét bezmál dvakrát tolik? Znáte snad kov menší ceny než je že lezo, znáte vůbec něco, s čím by se opovržlivěj stáří porovnávati dalo, jako se starým železem Leda že by nás kuchařky sypaly s tím ostatním, když dostaví se známý muž se zvon cem, na obecní vůz. Lidé sentimentálně fůukaví ovšem dovolá vají se tak zvané vděčnosti a dokazují, že ten- kdo po celý věk neunavně v zájmu dobré věe pracoval, má nároky na to, aby se s ním za cházelo jinak než jako s vysloužilým koněm A i tomu poskytne hodný pán, na místo aby jej »dal na řezníka«, z milosrdenství útulek. V padesáti létech do starého železa ? Snad to ale přece trochu brzo. Tak mne napadá, jak by dnes vypadal svět, kdyby každý člo ék bez výjimky hned od počátku nucen byl pracovati jen do 50 let a potom v sladkém far niente odpočíval. Kdyby tedy všecko to nebylo, co mali, větší a velicí mužové byli vykonali teprve po 50 létech svého stáří. Kdyby byli klassikové starého věku psal jen do padesáli, kdyby byli činili tak klassikové literatur ostatních, kdyby tak se byli zachoval ostatní umělci, pak mužové vědy, vynálezcí všickni, již tvoří? Zdá se mi, že to veleduchové národů pra covali v době kdy již náleželi do starého že- leza, a jakou cenu přece má Leibniz, Spinoza Komenský, Buckle, Kant, Hegel, náš Jungmann Purkyně, Palacký! Ti všieci byli s dovolenín přes padesát a patřili tedy — do starého železa. A přece se mi zdá, že by nebylo národu českému na škodu, kdyby byl Palacký, třeba
Leibniz Spinoza Komenský Buckle Kant Hegel Jungmann Purkyně Palacká
28 article
šedesát a sedmdesát let stár byl, napsal národu českému dějepis aspoň ješté o sto roko dál . . . A což Bismark, Thiers, Faure, Cavour, Gorčakov, Gladstone, Disráeli, Lincoln atd. — samé staré železo A jak by se asi vyjímalo, kdybychom to - co tito mužové vykonali po padesáti létech, po- rovnali s tím, co vynálezci starého železa vy- konají do padesáti. Proč nejsou šťastni, že jsou ještě tak mladí? Což nepozorují, jak každým dnem každým krokem nám se bliží? A jestli prani nedbají na zkušenost starých, aspoň to nechťsi dají říci, že kvalifikace pro »slaré železo« je tu dřiv než se člověk naděje. Nevíme, budeme-li živi ještě — pochybuji o tom — až nynější mladí páni k nám se při- druží. Budou se snad tak trochu stydět za to, že už jsou také v »něm«, však ubezpečujeme je, my že je kárat z toho, že tak bezcitní byli oproti nám, nebudeme. Kdyby všechno měl člověk tak jisté, jako že, neumře li, starým se stane, bylo by snadno prorokovat osud. Cililink, cililink. Račte vstoupit. Tak mladí pánové, v ča- marách a v bílých rukavičkách. Přicházíte nás zváti snad — do »starého železa«? Pardon, do bálu? A domníváte se, že ještě stačíme na kvapik aneb na hodně divoký »valoušek«? Smějete se? Nečiňte tak, však se na mne podíváte. Tančil jsem celou noc, tančil jsem všechno a pořád. A mladí páni zatím stáli na »ostrůvku«, neb seděli a popíjeli ve výborovně.
Bismark Thiers Faur Cavour Gorčakov Gladstone Disráel Lincoln