ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f72fbc90-771d-11dc-94e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 36, person 93, org 12, work 1
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
ieli
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. června 1908.
Praha
4 masthead
nosdu nosa s o
5 masthead
Číslo 174.
6 article
Na ranní a odpol. IIsty přadplání se v Praze v adminislrnel na měsín na čtvrt leta . . . . s K — s dvojí čonáškou s něst n tnt la . . . . 7 K toh ve slistkách: 2 K 3o na mĚsíc . . P'oštout a měsíc . . . . .. 3ke na čtvrt lola . . . . s drojí zásilkon na zořeí :ke ntveí te
Praha
7 article Situace v cislajtánském parlamentu.
Situace v cislajtánském parlamentu. Do poloviny června vyměřená lhůta letní kampaně parlamentu cislajtánského sotva již stačí, aby lidová sněmovna zmohla hojný ten násyp vládních předloh, kteréž chce míti baron Beck semlety. Jsou to kromě státního rozpočtu, který prý bude s pomocí nočních sehůzí do pátku doklepán, zákony o silněj- ším odvodu k zeměbraně (o 5000 rekrutů) a o některých výhodách pro záložníky; dále zákon meliorační, předloha o sestátnění české severní dráhy a oba za- kony o zvýšení daně z lihu. V kruzích obeznalých s náladou mezi poslanci pochybovalo se hned od počátku, že by bylo lze všechny tyto úlohy v čas zmoci, i kdyby na krásně všechny pilné ná vrhy, jichž jest plný tucet, byly odvolány zejména pak pochybovalo se o možnosti pro- mrskati rychle tak notné zvý šen daně lihové s takým almužnickým od bytím zemí, jak si to ministr financí pan Ko rytowski přeje. V roce 1901 (za Körbra), kdy nebyla ještě bída zemských financí dosáhla tak kruté výše jako dnes, přenechal stát slušně celý obnos, o nějž daň z lihu tehda zvý- šena — 192 milionů K zemím. Dnes však. kdy ve státní pokladně jest přebytek z daní na národech vyždímaných, nakupen do sumy 146 milionu K, zatím co finance zemí trpí vesměs strašnými a stále rostou- cími schodky (království české již ročním schodkem 20 milionů K), přichází ministr financí p. Korytowski s tímto fiskálním plánem: Dovolte mi zvýšit daň z lihu dalších 45 milionů K, z nichž ponechá si stát pro sebe 18 milionů (na zvýšení platů důstojnických), kdežto zbytek 27 mi- lionů rozdělí se mezi ty země, které se p ro příštích devět let, totiž až do konce r. 1917, zřeknou práva uvalo v at zemské přirážky na spotřebu lihu, jakož i zemské neb obecní přírážky na osobní daň z příjmu.
Beck ko Körbr lidový sněmovna
8 article
Rozdělení premie mezi tyto hodné země, jež odříkají se tak značných zdrojů důchodů svých, má se pak státi u poměru dle toho, mnoho-li se v té které zemi ročně spotřebuje lihovin. Takovýto klíč by svědčil ovšem zemím, jako jest Halič, kde spotřeba lihovin přesahuje 29 proc. celého konsumu zemí neuherských, avšak na království české by nevypadl větší zisk než asi 6 až 7 mil. korun ročně; to by ovšem byla pramalá pomoc veliké bídě našich zemských financí, a sám poslanec dr. Steinwender vypočítává, že při dosavadním rozdělování »podpory státní« země poměrně ještě lépe pochodi, než by pochodily polle sanač- ního planu páně Korytowského. Stojí tedy barona Becka mnohe ná mahy, aby podnik Korytowského zachránil přemlouvá snažně a důtklivě jednu stranu po druhé a vládní »Fremdenblatt« dává ze- mím na uváženou, radno li pohrdnouti jim v jejich tísni — pomocí a úlevou, jaká se jim vládní předlohou lihovou nabízí, o kterou by však přišly aspoň na rok, kdyby parla- ment již nyní předlohu neschválil. Přes to přese všechno není však do dnes jisto, po- daří li se všemu diplomatickému umění Beckovu tentokráte vybráti. Neobsa hujet lihová vládní předloha pouze návrh na zvý- šení daně z lihu, nýbrž jedná se v ní ještě o jině povážlivé novoty, jako na př. o sní- žení bonifikací pro zemědělské lihovary, o vyšší zdanění mien- ších palíren ovocných, o větší rozpjetí daňové mezi lihem kon- tingentovaným a nekontingen tovaným — tedy o řadu nových šroubů a heverů fiskálních, jež citelně se dotknou v důsledcích svých zájmů zemědělského prů mýslu, dobytkářství atd.
doktor Steinwender Korytowský Beck Halič Beckov
9 article
Byl by to věru více než lehkomyslný lidový parlament, který by nevěnoval tako- výmto protilidovým návrhům důkla dn studium, nýbrž šmahem je přijal, jen byse za prášilo. Již na této překážce může tedy pracovní program, vytčený vládou parlamentu do poloviny července, uváznouti. Ale včera, mimo nadání, Němci z Čech v želez ničním výboru navalili vládě Beckově v cestu překážku novou příčí se proti sestátnění česke severní dráhy, aby i tu vyhrdlil výsady a nadpráví pro němectv na úkor rovného práva našeho Němečtí poslanci Pergelt a Krülzner již 23. t. m. v železničním výboru zhurta požadovali, aby po sestátnění české severn dráhy zachována a zavedena byla v kraji nách národně smíšených, jimiž dráha ta na severu Čech probíhá, v její veškeré správě výhradně jednojazyčnost, ovšem německá čemuž se ovšem naši poslanci Neuma nn a Kaftan řádně opřeli, hájíce rovné právo našeho národa a jazyka jeho zemského v celé nedílné zemi české. Poslanec Neumann s důrazem při pomenul, že stát rakouský, ať staví nové železnice nebo sestátňuje soukromé dráhy v království českém, vždy jest povinen pečovat stejně o potřeby a práv obou národův, a ustanovit na drahách v Čechách úřadnictvo i zřízence obou jazyků zemských znalé, aby ve styku s obecenstvem nikde nebylo pohoršení, ale všichni zřízenci dráhy, od nejnižších po nejvyšší, vyhovovali
Němec Pergelt Kaftan Neumann Čechy NN
10 article
obecenstvu, bez rozdílu národnosti, s rovnou ochotou. U této české severní dráhy, pravil trefně, má po jejím sestátnění platit totéz nařízení jako u ostatních státní ch drah v zemích českých, musí býti za- chován organisační statut z roku 1884, který v S 8. zavádí úplnou rovnoprávnost jazyků zemských na státních drahácha er Požadují-li Němci, aby bylo zřízeno pro sestátněnou českou severní dráhu »ně me cké« dopravní ředitelství v Li- berci, pak musí i u tohoto něme- ckého ředitelství dostati se Čechům vyřízení v českém ja- zyku, neboť všechna ředitelství státních drah musí býti zřízena na základě jednotného systému. — Rovně mluvil poslanec Kaftan. Pře deslav, že postátnění české severn dráhy není snad nějakým jednostranným obdarováním nás Čechův, ale že jest ho- spodářskou otázkou pro oba národy stejně důležitou, doložil rozhodně »Správa státních drah musí hověti potřebám a oprávněným přáním Čechů i Němců. Čeští poslanci musí trvati na provedení úplné rovnoprávnosti obou zemských jazyků u stát- ních i soukromých drah, poněvadž je to v zájmu bezpečnosti dopravy. Proto take nelze zříditi čistě německé do- pravní ředitelstvo v Čech á ch «
Němec Čecho Kaftan Čechův Čechy S 8
11 article
Němci zdejší patrně cítili spravedlivost našich požadavků a pevnost našich důvodů — proti nimž nemohl ani jejich Derschatta slova k námitce nalézti. A proto k následu- jící středeční schůzi železničního výboru jejich pohlavár Pergelt připravil si sáho dlouhou polemiku, v níž prohlásil náš poža- davek po úplné dvojjazyčnosti úřadů české severní dráhy za »svévoli, neodpovídající prý potřebě obyvatelstva země české a rozhor leně chtěl do zákona míli vloženo ustano vení, že po sestátnění české severní dráby veškeré národní poměry při n ponechány zůstanou v tom sta- vu, jako dosud jsou; ano nech prý se zákonem zabez peč počet německých úřadníkůva zřízencův pro stanice v něme- ckém území království českého a zabezpečí výhradnost němčiny na všech těch stanicích, jakož i v ústředním doprav- ním ředitelstvu. »Musíme tyto sve požadavky precisovat,« končil pan Pergelt povýšeným hlasem, »a musíme žádat pro ně garancie v zákoně, poně- vadž lze nám o tom pochybovat že nynější vláda nebo minister- stvo železniční budou miti vůle a síly, aby oprávněné zájmy Němcův uhájily.« Tu přítomný ministr železniční p. De- schatta, jakoby ho bodnul, vyskočil z křesla a zvolal popuzen: »Což pak se od včerejška změnilo?« Pergelt, patrně zaražen, pak odtušil: »Nebylo mému obratu porozuměno. Nebyl namířen proti nynějšímu ministru železnic p. Derschattovi, k němuž chovám plnou důvěru, nýbrž proti možnosti, že by budoucně jiný železniční mini's tr mohl sliby panem Derschatto nám dané prohlásiti za nezávazné pro sebe. Proto jsem žádal, aby garancie ty byly nám zákonně zajištěny,« — Prozrazení taj- ných těch úmluv mezi Němci a Derschattou ovšem překvapilo naše poslance tak, že po- slanec Maštálka prohlásil, že »celá linie porad výboru jest pošinuta« vymohl rychlé ukončení schůze.
Němec Pergelt Němcův schatt Derschatto
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 90.) Ve Vídni, 24. června (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Rozpočtová debata v poslanecké sněmovn schyluje se pomalu sice, ale přece ke konci. Čín bliže je mu, tím více ještě umenšuje se malý beztoho zájem pro to, co se ve sněmovně děje a mluví. Dnes byl interes upoután částečně k výboru železničnímu, kde pan dr. Porgelt podnikl výpravu válečnou proti předloze sestátňující českou severní dráhu a proti nyněj- šimu ministru železnic dru. Derschattovi. Tak prudký a náhlý byl útok jeho na německého ministra rosortního, že dr. Derschatta, vysko- čiv na svém křesle, ptal se dra. Pergelta: „Co se stalo od včerejška?“ že spustil takovou ostrou toninou. Dr. Pergelt jaksi zaražen se vy táčel, pravě, že sice důvěřuje ministru Derschat tovi, ale nikoli nynějšímu systemu a celému ka- binetu koaličnímu. Dr. Pergelt oznámil třináeí resolucí, ba dokonce návrh na zřízení železnič ních ředitelstev v Čechách výhradně ně meckých. Faktického výsledku docílil potud že dnes schůzi železničního výboru vyplnil a že zmařil přijetí předlohy již dnes. Vý bor po návrhu posl. Maštálky, který vystihl kri- tičnost situace, odročen byl na dobu neurčitou a sejde se nejspíše teprve budoucí středu, tedy ode dneška za týden. Podaří-li se do té doby zjednati nějaký kompromis mezi drem. Dersehat- tou a drem. Pergeliem, dlužno vyčkati. Ostatní poslanci věnovali pozornost více událostem zákulisním a pokusům vlády. vymoci od všech stran, zvláště pak od Polá ků a sociálních demokratů bezpečnouj stotu, že celý pracovní program její se vyřídí. Na tomto místě konstatujeme toliko, že se snahy vlády dosti dobře dářily, a že ministr finanes
doktor Porgelt Derschatt Pergelt Maštálek Vídeň Čína Čechy poslanecký sněmovna
14 article
dr. Korytowski, státník, jenž snadno se nelekne a nezviklá, vyslovil pevné očekávání, že obě předlohy o dani lihové budou vyřízeny ješt v nynějším zasedání. Poslanec Čech promluvil dnes věenou řeč. ve které uznal včerejší projev ministra obchodu dra. Fiedlera pro české úřadníky poštovní. Vytkl však, že v ministerstvu obchodu není dostatečný počet úřadnietva českého, i žádal, aby kvalifiko- vaný úřadník české národnosti jmenován byl skutečným chefem v ministerstvu obchodu. Do poručil také náležité vypravení instituce živno- stenských instruktorů a jmenování samostatnýeh živnostenských referentů při okrosních hejtman stvích. Naléhal na konečné zřízení živnosten- ských poradních sborů, na dostalečné zastou pení českého živlu a českého obchudnictva v radě té, vytýkal nedostatečnou dotací na ed borné zpravodaje pro obchodní záležitosti při rakouských vyslanectvech, žádal, aby zřízena byla stálá dotace pro živnostenské svazy, zvlášte pro Zemskou jednotu obchodních gremil v Pra ze. Také záležitostmi poštovními zabýval se po slanec Čech obšírně, Vyslovil se souhlasně o včerejších výkladech ministra obchodu, žá- daje zároveň o brzké jeho finanční zabezpečen a provedení. Podal sám něktoré návrhy ve smy slu tom. Zejména přimlouval se za rozdělen dlouhých trati poštovních ambulanci za neudrži telný označuje stav dosavadní.
doktor Korytowski Fiedler Čechy
15 article
Dr. Herold ze Žatce mluvil dnes o jazyko vých a národních poměrech v království českém nejinak, než jako bychem my . Čechové byl v zemi české pravými lidožnouty, kteří pujídám třikráte denně Němce tak hromadně, že jsou téměř již úplně vyhubeni. Mezi německo-radi kálním drem. Ieroldem a některými poslane českými došlo ku prudkým srážkám, do kterýel zapletl se také štyrský posl. Malik, o němž s důvodně domníváme, že vzešel z českého se mene, do zeleného Štyrska zanoseného nebo za troušeného. Když tomuto poslanci, o němž se říká, že má oxistenění minimum — je totiž p posl, Gostinčarovi nejmenším členom zastupi telstva lidového — a který pokřikoval na po slance české, posl. Choc ukázal malik od ostat ních prstů oddělený, dávaje mu takto na sroz uměnou, že jest původu českého, porozumě všeněmecký Malik a spustil na Choce několi kráte: „Vy opice“; tyto své výkřiky prováze posuňky ravelně liboznými, Posl. Kroy, německý radikál, volal: „Ri nesch patří do kriminálu“. Na dra. Myslive zvolal dr. Herold: „Vy padouchu!“ Ještě jino líbeznosti, plody to zářivé německé kultury, s paly se na poslance české. Poslanec P. Mila Záruba, který doslal se ke slovu po dru. Heroldovi, podle našeho dojmu správně pověděl, že dr. Herold nezasluhuje roz- čilení a rozechvění, které se s české strany proti němu jevilo. Podle našeho seudu bývalo by bylo by vůbec nejlépe, nedodávati výkřiky projevy českými výkladům žateckého dra. He- rolda a lidí jemu blízkých váhy a dosahu, kte- rých nemají.
doktor Herold Čecho Němec Malik Choc Posl Kroa Ri P Mil Záruba Žatec He
16 article
Ke slovu byl přihlášen ještě posl. Brdlík zástupce Česk,ch Budějovic, ale nedošlo již na něho. Posl. inž. Neumann ujal se vřele Smichova líče vzornou správu jeho a dožaduje se pro toto kvetoucí město české subvence, poštovní bu dovy, reálky a zvýšení aktivních přídavků pro úřadníky. Přešel pak na nynější organisaci stát- ních drah, vytkl její vady a znalecky pojodna o budoucí jejich organisaci. Zastal se železnič ních techniků a úřadníků a neopomenul ukázat na odstrkování Čechů v minister stvu železnic a v generální inspek ci státních drah. Žádal různá opatření na těchto drahách ve prospěch obecenstva. Skoi hodinovou řeč svou skončil apelem na vládu aby po 60letém boji uspokojila český národ, při pomínaje slova, která napsal Strosmayer r. 189e dru. Riegrovi. Posl. P. Tvarůžek mluvil o moravských po měrech; hlavní část řeči své věnoval však pole mice s prof. Masarykem Moravský agrárník Sablik mluvil o země dělských poměrech své vlasti, zvláště se zřete lem na lnářství. Schůze dnešní trvala celých 12 hodin. Zej třejší jest projektována — do půlnoci.
Posl Ing Neumann Smichův Čecho doktor Riegr Tvarůžek profesor Masaryk Sablik ch Budějovice Česk
17 article
Z Vídně, 24. června. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz o 11.05 hod. Posl. Spadaro a sp. podali návrh na zaveden 3leté služby u vojenského námořnictva. Poslanei Grössl a sp. podali pilné návrhy v nouzových zá- ležitostech pro okres českodubský, posl. Zá zvor ka a sp. proslý návrh v příčině okresu domažlického Dotazy podali poslanci: Černý a sp. p zabavení vyzvání „Rodičům města Žižkova na uvá- ženou“: — Zázvorka a sp po průtahu se zříze- ním české obecné školy v Ervěnicích. Po volbách 26členného výboru pro zákon o do bytčích nákazách a 52členného pro zákon o st. zř zencích rokovalo se dál zevrubně o rozpočtu na r. 1903. Posl. dr. Winler slěžoval si do provádění rozpo čtové debaty a nepřítomnosti ministrů. Justiční odb r má třídní ráz. Treslní zákon sleduje jiné cíle, nej jaké udává. Stěžoval si do příliš úzkoprsého výkladu trostního zákona nojvyšším soudem, do nepravedli- vého provádění zákona koaličního, do zacházení s ne- zaměstnanými, kteří jsou považováni za tuláky, a do svévolné vyšetřovací vazby proti dělnictvu. Konfiskace provádějí se vlivem ministra Gess- manna. Ministr spravedlnosti podal úzkou novelu k trestnímu zákonu a to v panské sněmovně, kteráž je zbytkem absclutismu. Rečník věří v sílu obecného práva volebního, v živolní sílu lidových mass. (Hluč- ná pochvala.) Posl. Čech konstatoval, že v min. obchodu dosu nevládne duch národu českému příznivý. V některých jeho oborech národ český nepoživá spravedlnosti blahovůle jako Němci. Avšak tím nejsou vinni češt ministři, nýbrž byrokratický, německý, centralistický duch. Poslední jmenování komerčních radů není ve správném poměru k významu českého obchodu a průmyslu. Vytknul nedostalečné jmenování u poštov- ponnlie mnon
doktor Weiskirchner Posl Poslanei Grössl Černá Zázvorka Winler Gess Němec Vídeň Žižkov Ervěnice Čechy panská sněmovna
18 article
ních úřadů v Praze a Brně, pouze vídeňské objed návky pro pošty Vyslovil nejupřímnější dík ministrovi obchodu za uznání a obranu zdatného poštovního úřadnictv českého. České úřadnicívo vždy konalo svou povin- nost k státu, ale bylo si také vědomo svých povin ností k národu a bude takk i činit příště bez újm pro službu a zájmy lidu. Mezi úřadnicivem obchodního resorlu, zejměna mezi vyšším, je český živel jen skrovně zastoupen Žádal, by v brzku jeden ze skulečných odborových přednostů byl jmenován z příslušníků českého ná roda, přimlouval se za úpravu instituce družstevních inspektorů, za zřízení vlastních živnostenských rele rátů u okres. hejtmanství a brzké ustanovení živno- stenského poradního sboru Naléhal na zvýšení položek pro živnostenská společenstva, větší subvenci pro pražské obchodní gremium a zemský svaz obch gremii a živn. spole- čenstev pro Čechy. Z pozemků, nabytých úpravou Vliavy, kuď dán pozemek na novoslavbu technolo- gického musca. Prosil ministra, by poslupové poměr poštovního úřadnictva v Čechách uvedl v souhla s poměry v jiných korunních zemích, vytkl nedosta- tečné umístění poštovních úřadů, vyslovuje se pro nejrychlejší úpravu platů poštovních zřízenců. Roz- dělení vlakových pošt není politikum, nýbrž je v zá- jmu pošty. Doufá, že ministrovi podaří se upraviii poštovniclví ke spokojenosti širokých vrslev lidu poměry zřízenců tak, aby mezi personálem nastaly poměry klidně a zvětší chuť ku práci. (Hlučná po- chvala a pollesk.) Posl. Trylovský slýskal si na provádění tresln justice v Haliči
Posl Praha Brno Čechy Halič
19 article
Posl. Nagelo pojednal o jazykové olázce v Ko- rulanech; — Wagner o úpravě řek a melioraci v Štyrsku: — Luksch opřel se slavbě průplavu dunaj- sko-oderského. Pro Rakousko znamená průplav ten přímo samovraždu. Haná, nejlepší a nejůrodnější kra- jina Moravy, byla by navždy zpustošena. Úpravy řek by se tuze protáhly. Neočekáváme, končí řečník od průplavu ničeho ani pro průmysl, ani pro obchod áni pro živnosti, ale nejméně pro zemědělství. (P - chvala:) Posl. Můhlwert přimlouval se za stavbu nove budovy pro krajský soud v Kremži, za opravu trest- ního zákona a vojenského trestního řádu. V novele k občanskému zákonníku pohřešuje opravu manžel ského zákonodá rství Dále naléhal na předložení zákona o opravě do movní daně. Počešťování u drah prý i na dále pokra čuje. Pokud jde o cestu poslanců Kramáře, Hribara Glěbovického do Potrohrdlu, prohlásil řečník, kdyá němečií Rakušaně osvědčovali své kulturní příbu- zenství s Německem, že byli nazváni velezrádci právě byl to dr. Kruamář, který je po této stránce nej- více denuncoval. On a jeho strana jsou. Němci, ktei svou vlast milují a nedojí si tuto lásku nikdy ze srdc vyrvali. (Hlučná pochvala.) Posl. Nictsche žádal, by stát a země jednaly p stavbě místních drah dle zásady vyrovnávající spra- vedlnosti a poustavně. Jako nepřitel § 14. bude hla- sovati pro rozpočet Posl. dr. Horold bude hlasovati proti rozpočtu, aby projevil nevoli německého národa nad vývojem věcí v poslední době. Vývody ministra obchodu ne- jsou pouze mírným posuzováním jednání českýel úřadníků poštovních, nýbrž vyzváním, aby se to tak dále dělalo jako dosud.
Posl Wagner Luksch Hribar Potrohrdlo Rakušana doktor Kruamář Němec Horold ko Štyrsko Rakousko Haná Morava Kremže Německo
20 article
Rešistence českých úřadníků v otázce jazykově přešla již z pošty na dráhy. Plá se ministra železnie- chce-li připnstili, aby také v jeho oboru zahnízdii se takovéto hospodářství, jako v min. obchodu. Také v Moslě pokoušejí se čeští úřadníci zaváděti vnitřn úřadní češtinu. Nlečník přimlouval se v další řečí z zlízení německé školy pro porodní babičky v Praze navrhl příslušnou resoluci. Čl. XIX. je obecnou zásadou. Jeho provedení je možné jen cestou zákonodárou a nemůže býti změ- něn cestou nařizovací. Odporuje tvrzení, že v debě punklací uznávali Němci jazyková nařízení. Zasažení Rieneschovo je neslýchaným porušením práva a po rušením úslavy (Hlüčný souhlas a potlosk u Němců Oho! a výkřiky mezi Čechy.) Dr. Freyer jednal správ ně; Němci ho budou hájiti. (Hlučný odpor mezi Če chy; souhlas mezi Němči.) Posl. dr. Myslivec: Pour le roi de Prusse!
Němec doktor Freyer Posl Praha Čechy Pour le roi jít Prusse
21 article
Dr. Herold: Mlčte s tímto nestydatým pode zříváním, vy darebáku! (Hlučný odpor a výkřiky roz hořčení u Čechů; přodseda volá Herolda k pořádku Německý lid má právo na německé soudce německé úřadníky. Dejte nám národní autonomii — končil — a bude mír, jinak však ne. Po 7 stolei prováděli jsme vekkou kullurní práci v naší zemi Tato spravedlivá država zmocňuje nás a zavazuje hájiti do poslední kapky krve svou německou vlast (Hlučný souhlas a pollosk, volání: „Hoil“ v lovo odpor Čechů.) Tosl. Záruba jako kněz a čestný člověk nemůže snižiti se na úroveň, na niž pohyboval se dr. Herold Může pouze vysloviti svoje politování nad jeho vy- roky. Lid očekává činy k sociálnímu a hospodál skému povznesení. Posíliti národ hospodářsky, zna- mená posíliti ho také politicky. České školstvíj u porovnání s německým zanedbáváno Vyzývá vlá- du, aby zemědělskému odičlení české techniky praž ské dala nulný počet řádných profesorů a vědecké pomůcky vyučovací a zřídila českou vysokou školu zvěrolékařskou.
doktor Herold Čecho Záruba Lido
22 article
Třeba také vyšší české lesnické školy v Čechácl a vládní blahovůle k nižším školám hospodářským Pozemkovou daň třeba nahraditi vzestupnou dan z příjmů. Slarobní a invalidní pojišťování buď roz šířeno také na zemědělské dělníky a sumostatné ze mědělce a živnostníky V závěrku pravil řečník: Až dosud podporoval jsme vládu, která není příznivě nakloněna „ni S o vanům, ani kalolickému lidu. Činili jsme to nezištn a obětavě. Jesl naší pýcbou, že zachovali jsmes při tom volné ruce. Na žádný způsob nepřipustíme aby něměina slala se státní řečí. Jako věrní synové českého národá nemůžeme také souhlasiti s roztrže ním své vlasti. Najdeme cesty, jak bychom dopomohli k plalnosti svému dobrému právu a kdyby to byly i cesty nejostřejší oposice. „Caveant consules“. (IIluč ný souhlas a pollesk řečníkovy strany.) Posl. Pongratz uvádí řadu případů, že příslušníe chudsích lidových tříd trestají se při přestoupení zákona se vší jeho přísností, kdežlo na jisté kruhy obyvatelstva se tohoto zákona skoro nikdy nepouživá Polřebujeme — pravil — sociálně smýšlejících spravedlivých soudců a zmizí třídní rozsudky. (Po- chvala a potlesk mezi soc. demokraty.) Posl. Tvarůžek pravil, že český lid na Moravě nemůže upustiti od různých hospodářských požadav- ků. Morava trpí cenlralismem a byrokratismem. Na léhal na častější svolání zemského sněmu a na sa- nování zemských financí, ale ne na vrub chudáka.
Posl Pongratz Tvarůžek Morava český lid na Morava
23 article
Pokud jde o národnostní olázku připomněl, ž obyvatelstvo západní Morvy stojí na slanovisku rovnoprávnosti všech národů a jazyků. Také vniliní úřadní čeština se zakládá na platných zákonech. Stra- na řečníkova nechce kulturnímu boji, poněvadž li- dová sněmovna má před sebou důležitější věci. Dou- faje, že vláda bude podporovati ušlechtilé snahy, bude hlasovati pro rozpočel. (Pochvala.) Posl. Lanzerotti stýskal si na odstrkování Tri- dentska, pokud se jedná o dráhy. Posl. Neumann přednesl nejprv požadavky mě sta Smíchova. Nynější organisáce st. drah je neudrži- telna; třeba organisace na základě decentralisace Tázal se ministra, jak si představuje roorganisacist lnl V drobném prodejit ranní čáslo o sobě . . . za 9 odpoladni . . . . za 2k Ve slialkách na venkovií ranní čnslo. . . . . . . . 10h pdpslední . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově napřel Předplaceni a inserty přijíná admlnl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nachátají se těž redakee Ulskárna a ozpedles „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevracejí.
Posl Neumann Stra Smíchov kulturní boj Tri
24 article
drah. Po řečníkově názoru musil by býti při reorga- nisaci odstraněn byrokralismus, směrodatná místa obsazena techniky nebo úřaddníky s komerčním vzdě- láním, generální inspekce musila by býti rozpuštěna a přičleněna k min. železnic jako samostatné oddě- lení. Misto ní musila by býti zřízena zemská ře- diťelstva. Reorganisční statut měl býli vydán ceslou zá- konodárnou. Řečník přimlouval se dál za splnění přání zřízenců st. drah, apeloval na vládu, aby re- speklovala u st. drah národnostní city zřízenců a při obnazování úřadnických míst dala se vésti výhradně kvaliřikací uchazečů. Uspokojení českého náloda je hlavní podmínkou míru ve státě. Pouze, bude-li pro- vedena rovnoprávnost a rovnocennost národů, může stáž ozdravěti po 60letém boji národů. (Hlučný sou- hlas a potlesk.) Posl. List zmínil se o různých požadavcích ze- mědělců: — Blöchl přimlouval se za stavbu lokál- ních druh: — Unterkirchner zmínil se o zirlském po- žáru: — Goll odmítl tvrzení, jakoby opatření min. orby na povznesení chovu dobytka prospívala jen velkoslatkářům. Dále žádal, by rozmnožen byl počeo nižších hospodářských škol, zavedena vzestupná osobní daň z příjmů, učiněna opatření proti nedo- statku pracovních sil na venkově, a dbalo se více malorolníků při vojenských dodávkách.
Posl Goll
25 article
Posl. Sablik žádal zřízení české university na Moravě, přimlouval se za úpravu hospodářského školství ve smyslu resoluce Slaňkovy a zřízení zem- ských pojišťovacích ústavů a odporoval zvýšení ko- řaleční daně. Posl. Pirker chce odstraniti klerikální vliv ze Posl. Niedrist přimlouval se za podporování sel- ského a zvláště alpského hospodářství, načež jednání přerušeno. Pilné nouzově návrhy podány ještě za okresy Nové Město n. M., bllinský a lounský, smíchovský. horšovotýnský, libochovický a kraslický Příští schůze bude z ejtra škol.
Posl Sablik český univerzita na Morava
26 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 24. června. V živnoslenském výboru přikázán byl referáto úpravě poměru mezi lékárníky a drogisty poslanci Cechovi. Na podnět posl. Pachra konala se debatao zřízení říšské živnostenské rady a o obnově porad- ního sboru pro povznesení živností. Odborný chef ministerstva obchodu dr. Müller vysvětlil, proč říšská zada živnostenská nebyla dosud ustavena. Prohlásil, že se tak stane nepochybně za letních prázdnin. V tom případě konala by se ustavující schůze počátkem podzimního zasedání říšské rady. Byla přijata resoluce, aby splacené sumy fondu pro povznesení živností nebyly inkamerovány, nýbrž aby se jich užilo zase k témuž účelu. Druhou resolucí žádá se brzké ustanovení živno- stenské rady a obnova poradního sboru pro povzne- sení živností, resolucí posl. Eldersche konečně, aby v živnostenské a průmyslové radě dalo se zastoupení také dělnictvu. Železniční výbor rokoval dál o postátnění České severní dráhy. Posl. dr. Pergelt přednesl řadu místních přání o zlepšení staničních staveb a vlakového spojenía navrhl přislušné resoluce. Podal také návrhy na úpravu otázky jazykové a přijímání zřízenco. V debatě bude se pokračovati v příští schůzi, jež bude svolána písemně. su
Cech doktor Müller Posl Pergelt Vídeň
27 article
Užší výbor sociálně politického výboru pro po- radu o návrzích na ochranu horníků usnesl se, aby anketa konala se od 5. do 11. října. Posl. Schoiswohl ptal se, v jakém stavu na lézá se otázka báňské inspekce. Min rada Homann sděluje, že pomýšlí se na zřízení inspekčního oddělení v báňské sekci, ale mi- nisterstvo. financí doposud nepovolilo nutné pro- středy. Pomýšlí se zdukonaliti inspekční činnost nižších instancí. Inspekce mají se za všech okolností díti bez předchozího ohlášení. Pripravuje se předloha zškona, jež upravuje přibrání horníků k báňské in- spekci. Užší výbor učinil usnesení, v němž s uspo- kojením vzal na vědomí zprávu o opatřeních. ktera čelí ke zdokonalení báňské inspekce a projevil politováni, že zdržuje se povolení potřebných pro- středků finančních; ministr Iinancí se naléhavě žádá by tuto záležilost bez odkladu vyřídil.
Posl
28 article
Rozpočtový výbor projednával nový melio- rační zákon. 6š 1. až 7. přijaty beze změny. § 8. byl k ná- vrhu posl. Udržala schválen v tomto znění: „K od- vedňování a zavodňování mohou povoleny býti z stAtního melioračního fondu nesplatné příspěvkya to částkou 30% ministrem orby schváleného nákladu pro meliorace a 40% pro nutné regulační práce (pro opatření přílivu), když země přejme nejméně 159% I a 20% II. kategorie těchto prací. Jestliže příspěvek zemský přestoupí 3% event. 40% schváleného ná- kladu, může příspěvek melioračního fondu zvýšen býti na obnos příspěvku zemského 8§ 9., 10. a 11. schváleny beze změny. 3 12. schválen k návrhu zpravodaje v tomto znění: „Jest- liže veškerý rozpočtený náklad podniku anebo jeho části opatřen bude půjěkou, může státní meliorační fond místo svého přímého příspěvku poměrně zú- častniti se na placení anuit, v připadě, že by stát. příspěvek byl vyšší než 250.000 Ostalní články přijaly beze změny. Sněmovním zpravodajem zvolen posl. d Steinwender.
Udržal státní meliorační fond
29 article Parlament perský bombardován
Parlament perský bombardován Vznik velikého zápasu. V Persii dokonává se veliký zápas, jehož nebyla až dosud ušetřena žádná země při pře- chodu od absolutismu k éře ústavní. Opakoval se v počátku svém děj, který se udál ve Francii před stem a několika lety. Také tam Ludvik XVI uprchl, sotva že lidu poněkud práv ústavních povolil, před jeho kypící nespokojenosti z hlav- ního města, ale byl na cestě jat. Šach unikl z residence své šťastněji, ale vraci se do města v čele děl a vojákův. Loučí se nerad se svojl mocí absolutní a podniká poslední zoufalý pokus na její zachránění, byť se z počátku kryl ješta pláštíkem, že nechce zničení ústavy, nýbrž zni- čení pouze těch, kteří nad ústavou samou chtěli jej učiniti úplně malomocným, ba kteři usilo- vali přímo o republiku. Minulost šachova jes důkazem, že jest mu ústava vůbec trnem v oku. Nežli vzpomeneme minulosti té, musíme opra- viti omyl, kolující díky některým telegramům novým i v naší veřejnosti. Mluví se často o tom že šach použil k rozmetání parlamentu kozákův Neběží tu však o vojsko ruské, stojící v ru ských službách. Před mnoha lety zřídil sí šach předešlý prostě brigádu jednu po způsobu rusk organisace kozácké a výevik atd. její obstaral
Persie Francie