1
masthead
Ročník XXXVIII.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. června 1908.
Praha
4
masthead
nosdu nosa s o
6
article
Na ranní a odpol. IIsty
přadplání se
v Praze v adminislrnel
na měsín
na čtvrt leta . . . . s K —
s dvojí čonáškou
s něst
n tnt la . . . . 7 K toh
ve slistkách: 2 K 3o
na mĚsíc . .
P'oštout
a měsíc . . . . ..
3ke
na čtvrt lola . . . .
s drojí zásilkon
na zořeí
:ke
ntveí te
Praha
7
article
Situace v cislajtánském
parlamentu.
Situace v cislajtánském
parlamentu.
Do poloviny června vyměřená lhůta letní
kampaně parlamentu cislajtánského sotva již
stačí, aby lidová sněmovna zmohla hojný ten
násyp vládních předloh, kteréž chce míti
baron Beck semlety. Jsou to kromě státního
rozpočtu, který prý bude s pomocí nočních
sehůzí do pátku doklepán, zákony o silněj-
ším odvodu k zeměbraně (o 5000 rekrutů)
a o některých výhodách pro záložníky; dále
zákon meliorační, předloha o sestátnění
české severní dráhy a oba za-
kony o zvýšení daně z lihu.
V kruzích obeznalých s náladou mezi
poslanci pochybovalo se hned od počátku,
že by bylo lze všechny tyto úlohy v čas
zmoci, i kdyby na krásně všechny pilné ná
vrhy, jichž jest plný tucet, byly odvolány
zejména pak pochybovalo se o možnosti pro-
mrskati rychle tak notné zvý šen
daně lihové s takým almužnickým od
bytím zemí, jak si to ministr financí pan Ko
rytowski přeje.
V roce 1901 (za Körbra), kdy nebyla
ještě bída zemských financí dosáhla tak
kruté výše jako dnes, přenechal stát slušně
celý obnos, o nějž daň z lihu tehda zvý-
šena — 192 milionů K zemím. Dnes však.
kdy ve státní pokladně jest přebytek
z daní na národech vyždímaných, nakupen
do sumy 146 milionu K, zatím co finance
zemí trpí vesměs strašnými a stále rostou-
cími schodky (království české již ročním
schodkem 20 milionů K), přichází ministr
financí p. Korytowski s tímto fiskálním
plánem: Dovolte mi zvýšit daň z lihu
dalších 45 milionů K, z nichž ponechá
si stát pro sebe 18 milionů (na zvýšení
platů důstojnických), kdežto zbytek 27 mi-
lionů rozdělí se mezi ty země, které se p ro
příštích devět let, totiž až do konce
r. 1917, zřeknou práva uvalo v at
zemské přirážky na spotřebu lihu,
jakož i zemské neb obecní přírážky na
osobní daň z příjmu.
Beck
ko
Körbr
lidový sněmovna
8
article
Rozdělení premie mezi tyto hodné
země, jež odříkají se tak značných zdrojů
důchodů svých, má se pak státi u poměru
dle toho, mnoho-li se v té které zemi ročně
spotřebuje lihovin. Takovýto klíč by svědčil
ovšem zemím, jako jest Halič, kde spotřeba
lihovin přesahuje 29 proc. celého konsumu
zemí neuherských, avšak na království české
by nevypadl větší zisk než asi 6 až 7 mil.
korun ročně; to by ovšem byla pramalá
pomoc veliké bídě našich zemských financí,
a sám poslanec dr. Steinwender vypočítává,
že při dosavadním rozdělování »podpory
státní« země poměrně ještě lépe
pochodi, než by pochodily polle sanač-
ního planu páně Korytowského.
Stojí tedy barona Becka mnohe ná
mahy, aby podnik Korytowského zachránil
přemlouvá snažně a důtklivě jednu stranu
po druhé a vládní »Fremdenblatt« dává ze-
mím na uváženou, radno li pohrdnouti jim
v jejich tísni — pomocí a úlevou, jaká se
jim vládní předlohou lihovou nabízí, o kterou
by však přišly aspoň na rok, kdyby parla-
ment již nyní předlohu neschválil. Přes to
přese všechno není však do dnes jisto, po-
daří li se všemu diplomatickému umění
Beckovu tentokráte vybráti. Neobsa hujet
lihová vládní předloha pouze návrh na zvý-
šení daně z lihu, nýbrž jedná se v ní ještě
o jině povážlivé novoty, jako na př. o sní-
žení bonifikací pro zemědělské
lihovary, o vyšší zdanění mien-
ších palíren ovocných, o větší
rozpjetí daňové mezi lihem kon-
tingentovaným a nekontingen
tovaným — tedy o řadu nových šroubů
a heverů fiskálních, jež citelně se dotknou
v důsledcích svých zájmů zemědělského prů
mýslu, dobytkářství atd.
doktor
Steinwender
Korytowský
Beck
Halič
Beckov
9
article
Byl by to věru více než lehkomyslný
lidový parlament, který by nevěnoval tako-
výmto protilidovým návrhům důkla dn
studium, nýbrž šmahem je přijal, jen byse
za prášilo.
Již na této překážce může tedy pracovní
program, vytčený vládou parlamentu do
poloviny července, uváznouti. Ale včera,
mimo nadání, Němci z Čech v želez
ničním výboru navalili vládě
Beckově v cestu překážku novou
příčí se proti sestátnění česke
severní dráhy, aby i tu vyhrdlil
výsady a nadpráví pro němectv
na úkor rovného práva našeho
Němečtí poslanci Pergelt a Krülzner
již 23. t. m. v železničním výboru zhurta
požadovali, aby po sestátnění české severn
dráhy zachována a zavedena byla v kraji
nách národně smíšených, jimiž dráha ta na
severu Čech probíhá, v její veškeré správě
výhradně jednojazyčnost, ovšem německá
čemuž se ovšem naši poslanci Neuma nn
a Kaftan řádně opřeli, hájíce rovné právo
našeho národa a jazyka jeho zemského
v celé nedílné zemi české.
Poslanec Neumann s důrazem při
pomenul, že stát rakouský, ať staví nové
železnice nebo sestátňuje soukromé dráhy
v království českém, vždy jest povinen
pečovat stejně o potřeby a práv
obou národův, a ustanovit na drahách
v Čechách úřadnictvo i zřízence obou jazyků
zemských znalé, aby ve styku s obecenstvem
nikde nebylo pohoršení, ale všichni zřízenci
dráhy, od nejnižších po nejvyšší, vyhovovali
Němec
Pergelt
Kaftan
Neumann
Čechy
NN
10
article
obecenstvu, bez rozdílu národnosti, s rovnou
ochotou. U této české severní dráhy, pravil
trefně, má po jejím sestátnění platit totéz
nařízení jako u ostatních státní ch
drah v zemích českých, musí býti za-
chován organisační statut z roku
1884, který v S 8. zavádí úplnou
rovnoprávnost jazyků zemských
na státních drahácha er
Požadují-li Němci, aby bylo zřízeno pro
sestátněnou českou severní dráhu »ně me
cké« dopravní ředitelství v Li-
berci, pak musí i u tohoto něme-
ckého ředitelství dostati se
Čechům vyřízení v českém ja-
zyku, neboť všechna ředitelství státních
drah musí býti zřízena na základě jednotného
systému. —
Rovně mluvil poslanec Kaftan. Pře
deslav, že postátnění české severn
dráhy není snad nějakým jednostranným
obdarováním nás Čechův, ale že jest ho-
spodářskou otázkou pro oba národy
stejně důležitou, doložil rozhodně
»Správa státních drah musí hověti potřebám
a oprávněným přáním Čechů i Němců. Čeští
poslanci musí trvati na provedení úplné
rovnoprávnosti obou zemských jazyků u stát-
ních i soukromých drah, poněvadž je to v
zájmu bezpečnosti dopravy. Proto take
nelze zříditi čistě německé do-
pravní ředitelstvo v Čech á ch «
Němec
Čecho
Kaftan
Čechův
Čechy
S 8
11
article
Němci zdejší patrně cítili spravedlivost
našich požadavků a pevnost našich důvodů
— proti nimž nemohl ani jejich Derschatta
slova k námitce nalézti. A proto k následu-
jící středeční schůzi železničního výboru
jejich pohlavár Pergelt připravil si sáho
dlouhou polemiku, v níž prohlásil náš poža-
davek po úplné dvojjazyčnosti úřadů české
severní dráhy za »svévoli, neodpovídající prý
potřebě obyvatelstva země české a rozhor
leně chtěl do zákona míli vloženo ustano
vení, že po sestátnění české severní dráby
veškeré národní poměry při n
ponechány zůstanou v tom sta-
vu, jako dosud jsou; ano nech
prý se zákonem zabez peč
počet německých úřadníkůva
zřízencův pro stanice v něme-
ckém území království českého
a zabezpečí výhradnost němčiny na všech
těch stanicích, jakož i v ústředním doprav-
ním ředitelstvu. »Musíme tyto sve
požadavky precisovat,« končil pan
Pergelt povýšeným hlasem, »a musíme
žádat pro ně garancie v zákoně, poně-
vadž lze nám o tom pochybovat
že nynější vláda nebo minister-
stvo železniční budou miti vůle
a síly, aby oprávněné zájmy
Němcův uhájily.«
Tu přítomný ministr železniční p. De-
schatta, jakoby ho bodnul, vyskočil z křesla
a zvolal popuzen: »Což pak se od
včerejška změnilo?« Pergelt,
patrně zaražen, pak odtušil: »Nebylo
mému obratu porozuměno. Nebyl
namířen proti nynějšímu ministru
železnic p. Derschattovi, k němuž chovám
plnou důvěru, nýbrž proti možnosti, že by
budoucně jiný železniční mini's tr
mohl sliby panem Derschatto
nám dané prohlásiti za nezávazné pro
sebe. Proto jsem žádal, aby garancie ty byly
nám zákonně zajištěny,« — Prozrazení taj-
ných těch úmluv mezi Němci a Derschattou
ovšem překvapilo naše poslance tak, že po-
slanec Maštálka prohlásil, že »celá linie
porad výboru jest pošinuta«
vymohl rychlé ukončení schůze.
Němec
Pergelt
Němcův
schatt
Derschatto
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 90.)
Ve Vídni, 24. června
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Rozpočtová debata v poslanecké sněmovn
schyluje se pomalu sice, ale přece ke konci. Čín
bliže je mu, tím více ještě umenšuje se malý
beztoho zájem pro to, co se ve sněmovně děje
a mluví. Dnes byl interes upoután částečně
k výboru železničnímu, kde pan dr.
Porgelt podnikl výpravu válečnou proti předloze
sestátňující českou severní dráhu a proti nyněj-
šimu ministru železnic dru. Derschattovi. Tak
prudký a náhlý byl útok jeho na německého
ministra rosortního, že dr. Derschatta, vysko-
čiv na svém křesle, ptal se dra. Pergelta: „Co
se stalo od včerejška?“ že spustil takovou
ostrou toninou. Dr. Pergelt jaksi zaražen se vy
táčel, pravě, že sice důvěřuje ministru Derschat
tovi, ale nikoli nynějšímu systemu a celému ka-
binetu koaličnímu. Dr. Pergelt oznámil třináeí
resolucí, ba dokonce návrh na zřízení železnič
ních ředitelstev v Čechách výhradně ně
meckých. Faktického výsledku docílil potud
že dnes schůzi železničního výboru vyplnil a že
zmařil přijetí předlohy již dnes. Vý
bor po návrhu posl. Maštálky, který vystihl kri-
tičnost situace, odročen byl na dobu neurčitou
a sejde se nejspíše teprve budoucí středu, tedy
ode dneška za týden. Podaří-li se do té doby
zjednati nějaký kompromis mezi drem. Dersehat-
tou a drem. Pergeliem, dlužno vyčkati.
Ostatní poslanci věnovali pozornost více
událostem zákulisním a pokusům vlády.
vymoci od všech stran, zvláště pak od Polá ků
a sociálních demokratů bezpečnouj
stotu, že celý pracovní program její se vyřídí.
Na tomto místě konstatujeme toliko, že se snahy
vlády dosti dobře dářily, a že ministr finanes
doktor
Porgelt
Derschatt
Pergelt
Maštálek
Vídeň
Čína
Čechy
poslanecký sněmovna
14
article
dr. Korytowski, státník, jenž snadno se nelekne
a nezviklá, vyslovil pevné očekávání, že obě
předlohy o dani lihové budou vyřízeny ješt
v nynějším zasedání.
Poslanec Čech promluvil dnes věenou řeč.
ve které uznal včerejší projev ministra obchodu
dra. Fiedlera pro české úřadníky poštovní. Vytkl
však, že v ministerstvu obchodu není dostatečný
počet úřadnietva českého, i žádal, aby kvalifiko-
vaný úřadník české národnosti jmenován byl
skutečným chefem v ministerstvu obchodu. Do
poručil také náležité vypravení instituce živno-
stenských instruktorů a jmenování samostatnýeh
živnostenských referentů při okrosních hejtman
stvích. Naléhal na konečné zřízení živnosten-
ských poradních sborů, na dostalečné zastou
pení českého živlu a českého obchudnictva
v radě té, vytýkal nedostatečnou dotací na ed
borné zpravodaje pro obchodní záležitosti při
rakouských vyslanectvech, žádal, aby zřízena
byla stálá dotace pro živnostenské svazy, zvlášte
pro Zemskou jednotu obchodních gremil v Pra
ze. Také záležitostmi poštovními zabýval se po
slanec Čech obšírně, Vyslovil se souhlasně
o včerejších výkladech ministra obchodu, žá-
daje zároveň o brzké jeho finanční zabezpečen
a provedení. Podal sám něktoré návrhy ve smy
slu tom. Zejména přimlouval se za rozdělen
dlouhých trati poštovních ambulanci za neudrži
telný označuje stav dosavadní.
doktor
Korytowski
Fiedler
Čechy
15
article
Dr. Herold ze Žatce mluvil dnes o jazyko
vých a národních poměrech v království českém
nejinak, než jako bychem my . Čechové byl
v zemi české pravými lidožnouty, kteří pujídám
třikráte denně Němce tak hromadně, že jsou
téměř již úplně vyhubeni. Mezi německo-radi
kálním drem. Ieroldem a některými poslane
českými došlo ku prudkým srážkám, do kterýel
zapletl se také štyrský posl. Malik, o němž s
důvodně domníváme, že vzešel z českého se
mene, do zeleného Štyrska zanoseného nebo za
troušeného. Když tomuto poslanci, o němž se
říká, že má oxistenění minimum — je totiž p
posl, Gostinčarovi nejmenším členom zastupi
telstva lidového — a který pokřikoval na po
slance české, posl. Choc ukázal malik od ostat
ních prstů oddělený, dávaje mu takto na sroz
uměnou, že jest původu českého, porozumě
všeněmecký Malik a spustil na Choce několi
kráte: „Vy opice“; tyto své výkřiky prováze
posuňky ravelně liboznými,
Posl. Kroy, německý radikál, volal: „Ri
nesch patří do kriminálu“. Na dra. Myslive
zvolal dr. Herold: „Vy padouchu!“ Ještě jino
líbeznosti, plody to zářivé německé kultury, s
paly se na poslance české.
Poslanec P. Mila Záruba, který doslal se
ke slovu po dru. Heroldovi, podle našeho dojmu
správně pověděl, že dr. Herold nezasluhuje roz-
čilení a rozechvění, které se s české strany proti
němu jevilo. Podle našeho seudu bývalo by
bylo by vůbec nejlépe, nedodávati výkřiky
projevy českými výkladům žateckého dra. He-
rolda a lidí jemu blízkých váhy a dosahu, kte-
rých nemají.
doktor
Herold
Čecho
Němec
Malik
Choc
Posl
Kroa
Ri
P Mil Záruba
Žatec
He
16
article
Ke slovu byl přihlášen ještě posl. Brdlík
zástupce Česk,ch Budějovic, ale nedošlo již na
něho.
Posl. inž. Neumann ujal se vřele Smichova
líče vzornou správu jeho a dožaduje se pro toto
kvetoucí město české subvence, poštovní bu
dovy, reálky a zvýšení aktivních přídavků pro
úřadníky. Přešel pak na nynější organisaci stát-
ních drah, vytkl její vady a znalecky pojodna
o budoucí jejich organisaci. Zastal se železnič
ních techniků a úřadníků a neopomenul ukázat
na odstrkování Čechů v minister
stvu železnic a v generální inspek
ci státních drah. Žádal různá opatření na
těchto drahách ve prospěch obecenstva. Skoi
hodinovou řeč svou skončil apelem na vládu
aby po 60letém boji uspokojila český národ, při
pomínaje slova, která napsal Strosmayer r. 189e
dru. Riegrovi.
Posl. P. Tvarůžek mluvil o moravských po
měrech; hlavní část řeči své věnoval však pole
mice s prof. Masarykem
Moravský agrárník Sablik mluvil o země
dělských poměrech své vlasti, zvláště se zřete
lem na lnářství.
Schůze dnešní trvala celých 12 hodin. Zej
třejší jest projektována — do půlnoci.
Posl
Ing
Neumann
Smichův
Čecho
doktor
Riegr
Tvarůžek
profesor
Masaryk
Sablik
ch Budějovice
Česk
17
article
Z Vídně, 24. června. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
o 11.05 hod.
Posl. Spadaro a sp. podali návrh na zaveden
3leté služby u vojenského námořnictva. Poslanei
Grössl a sp. podali pilné návrhy v nouzových zá-
ležitostech pro okres českodubský, posl. Zá zvor ka
a sp. proslý návrh v příčině okresu domažlického
Dotazy podali poslanci: Černý a sp. p
zabavení vyzvání „Rodičům města Žižkova na uvá-
ženou“: — Zázvorka a sp po průtahu se zříze-
ním české obecné školy v Ervěnicích.
Po volbách 26členného výboru pro zákon o do
bytčích nákazách a 52členného pro zákon o st. zř
zencích rokovalo se dál zevrubně
o rozpočtu na r. 1903.
Posl. dr. Winler slěžoval si do provádění rozpo
čtové debaty a nepřítomnosti ministrů. Justiční odb r
má třídní ráz. Treslní zákon sleduje jiné cíle, nej
jaké udává. Stěžoval si do příliš úzkoprsého výkladu
trostního zákona nojvyšším soudem, do nepravedli-
vého provádění zákona koaličního, do zacházení s ne-
zaměstnanými, kteří jsou považováni za tuláky, a
do svévolné vyšetřovací vazby proti dělnictvu.
Konfiskace provádějí se vlivem ministra Gess-
manna. Ministr spravedlnosti podal úzkou novelu
k trestnímu zákonu a to v panské sněmovně, kteráž
je zbytkem absclutismu. Rečník věří v sílu obecného
práva volebního, v živolní sílu lidových mass. (Hluč-
ná pochvala.)
Posl. Čech konstatoval, že v min. obchodu dosu
nevládne duch národu českému příznivý. V některých
jeho oborech národ český nepoživá spravedlnosti
blahovůle jako Němci. Avšak tím nejsou vinni češt
ministři, nýbrž byrokratický, německý, centralistický
duch. Poslední jmenování komerčních radů není ve
správném poměru k významu českého obchodu a
průmyslu. Vytknul nedostalečné jmenování u poštov-
ponnlie mnon
doktor
Weiskirchner
Posl
Poslanei Grössl
Černá
Zázvorka
Winler
Gess
Němec
Vídeň
Žižkov
Ervěnice
Čechy
panská sněmovna
18
article
ních úřadů v Praze a Brně, pouze vídeňské objed
návky pro pošty
Vyslovil nejupřímnější dík ministrovi obchodu
za uznání a obranu zdatného poštovního úřadnictv
českého. České úřadnicívo vždy konalo svou povin-
nost k státu, ale bylo si také vědomo svých povin
ností k národu a bude takk i činit příště bez újm
pro službu a zájmy lidu.
Mezi úřadnicivem obchodního resorlu, zejměna
mezi vyšším, je český živel jen skrovně zastoupen
Žádal, by v brzku jeden ze skulečných odborových
přednostů byl jmenován z příslušníků českého ná
roda, přimlouval se za úpravu instituce družstevních
inspektorů, za zřízení vlastních živnostenských rele
rátů u okres. hejtmanství a brzké ustanovení živno-
stenského poradního sboru
Naléhal na zvýšení položek pro živnostenská
společenstva, větší subvenci pro pražské obchodní
gremium a zemský svaz obch gremii a živn. spole-
čenstev pro Čechy. Z pozemků, nabytých úpravou
Vliavy, kuď dán pozemek na novoslavbu technolo-
gického musca. Prosil ministra, by poslupové poměr
poštovního úřadnictva v Čechách uvedl v souhla
s poměry v jiných korunních zemích, vytkl nedosta-
tečné umístění poštovních úřadů, vyslovuje se pro
nejrychlejší úpravu platů poštovních zřízenců. Roz-
dělení vlakových pošt není politikum, nýbrž je v zá-
jmu pošty. Doufá, že ministrovi podaří se upraviii
poštovniclví ke spokojenosti širokých vrslev lidu
poměry zřízenců tak, aby mezi personálem nastaly
poměry klidně a zvětší chuť ku práci. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Posl. Trylovský slýskal si na provádění tresln
justice v Haliči
Posl
Praha
Brno
Čechy
Halič
19
article
Posl. Nagelo pojednal o jazykové olázce v Ko-
rulanech; — Wagner o úpravě řek a melioraci v
Štyrsku: — Luksch opřel se slavbě průplavu dunaj-
sko-oderského. Pro Rakousko znamená průplav ten
přímo samovraždu. Haná, nejlepší a nejůrodnější kra-
jina Moravy, byla by navždy zpustošena. Úpravy
řek by se tuze protáhly. Neočekáváme, končí řečník
od průplavu ničeho ani pro průmysl, ani pro obchod
áni pro živnosti, ale nejméně pro zemědělství. (P -
chvala:)
Posl. Můhlwert přimlouval se za stavbu nove
budovy pro krajský soud v Kremži, za opravu trest-
ního zákona a vojenského trestního řádu. V novele
k občanskému zákonníku pohřešuje opravu manžel
ského zákonodá rství
Dále naléhal na předložení zákona o opravě do
movní daně. Počešťování u drah prý i na dále pokra
čuje.
Pokud jde o cestu poslanců Kramáře, Hribara
Glěbovického do Potrohrdlu, prohlásil řečník, kdyá
němečií Rakušaně osvědčovali své kulturní příbu-
zenství s Německem, že byli nazváni velezrádci
právě byl to dr. Kruamář, který je po této stránce nej-
více denuncoval. On a jeho strana jsou. Němci, ktei
svou vlast milují a nedojí si tuto lásku nikdy ze srdc
vyrvali. (Hlučná pochvala.)
Posl. Nictsche žádal, by stát a země jednaly p
stavbě místních drah dle zásady vyrovnávající spra-
vedlnosti a poustavně. Jako nepřitel § 14. bude hla-
sovati pro rozpočet
Posl. dr. Horold bude hlasovati proti rozpočtu,
aby projevil nevoli německého národa nad vývojem
věcí v poslední době. Vývody ministra obchodu ne-
jsou pouze mírným posuzováním jednání českýel
úřadníků poštovních, nýbrž vyzváním, aby se to
tak dále dělalo jako dosud.
Posl
Wagner
Luksch
Hribar
Potrohrdlo
Rakušana
doktor
Kruamář
Němec
Horold
ko
Štyrsko
Rakousko
Haná
Morava
Kremže
Německo
20
article
Rešistence českých úřadníků v otázce jazykově
přešla již z pošty na dráhy. Plá se ministra železnie-
chce-li připnstili, aby také v jeho oboru zahnízdii
se takovéto hospodářství, jako v min. obchodu. Také
v Moslě pokoušejí se čeští úřadníci zaváděti vnitřn
úřadní češtinu. Nlečník přimlouval se v další řečí z
zlízení německé školy pro porodní babičky v Praze
navrhl příslušnou resoluci.
Čl. XIX. je obecnou zásadou. Jeho provedení je
možné jen cestou zákonodárou a nemůže býti změ-
něn cestou nařizovací. Odporuje tvrzení, že v debě
punklací uznávali Němci jazyková nařízení. Zasažení
Rieneschovo je neslýchaným porušením práva a po
rušením úslavy (Hlüčný souhlas a potlosk u Němců
Oho! a výkřiky mezi Čechy.) Dr. Freyer jednal správ
ně; Němci ho budou hájiti. (Hlučný odpor mezi Če
chy; souhlas mezi Němči.)
Posl. dr. Myslivec: Pour le roi de Prusse!
Němec
doktor
Freyer
Posl
Praha
Čechy
Pour le roi jít Prusse
21
article
Dr. Herold: Mlčte s tímto nestydatým pode
zříváním, vy darebáku! (Hlučný odpor a výkřiky roz
hořčení u Čechů; přodseda volá Herolda k pořádku
Německý lid má právo na německé soudce
německé úřadníky. Dejte nám národní autonomii —
končil — a bude mír, jinak však ne. Po 7 stolei
prováděli jsme vekkou kullurní práci v naší zemi
Tato spravedlivá država zmocňuje nás a zavazuje
hájiti do poslední kapky krve svou německou vlast
(Hlučný souhlas a pollosk, volání: „Hoil“ v lovo
odpor Čechů.)
Tosl. Záruba jako kněz a čestný člověk nemůže
snižiti se na úroveň, na niž pohyboval se dr. Herold
Může pouze vysloviti svoje politování nad jeho vy-
roky. Lid očekává činy k sociálnímu a hospodál
skému povznesení. Posíliti národ hospodářsky, zna-
mená posíliti ho také politicky. České školstvíj
u porovnání s německým zanedbáváno Vyzývá vlá-
du, aby zemědělskému odičlení české techniky praž
ské dala nulný počet řádných profesorů a vědecké
pomůcky vyučovací a zřídila českou vysokou školu
zvěrolékařskou.
doktor
Herold
Čecho
Záruba
Lido
22
article
Třeba také vyšší české lesnické školy v Čechácl
a vládní blahovůle k nižším školám hospodářským
Pozemkovou daň třeba nahraditi vzestupnou dan
z příjmů. Slarobní a invalidní pojišťování buď roz
šířeno také na zemědělské dělníky a sumostatné ze
mědělce a živnostníky
V závěrku pravil řečník: Až dosud podporoval
jsme vládu, která není příznivě nakloněna „ni S o
vanům, ani kalolickému lidu. Činili jsme to nezištn
a obětavě. Jesl naší pýcbou, že zachovali jsmes
při tom volné ruce. Na žádný způsob nepřipustíme
aby něměina slala se státní řečí. Jako věrní synové
českého národá nemůžeme také souhlasiti s roztrže
ním své vlasti. Najdeme cesty, jak bychom dopomohli
k plalnosti svému dobrému právu a kdyby to byly
i cesty nejostřejší oposice. „Caveant consules“. (IIluč
ný souhlas a pollesk řečníkovy strany.)
Posl. Pongratz uvádí řadu případů, že příslušníe
chudsích lidových tříd trestají se při přestoupení
zákona se vší jeho přísností, kdežlo na jisté kruhy
obyvatelstva se tohoto zákona skoro nikdy nepouživá
Polřebujeme — pravil — sociálně smýšlejících
spravedlivých soudců a zmizí třídní rozsudky. (Po-
chvala a potlesk mezi soc. demokraty.)
Posl. Tvarůžek pravil, že český lid na Moravě
nemůže upustiti od různých hospodářských požadav-
ků. Morava trpí cenlralismem a byrokratismem. Na
léhal na častější svolání zemského sněmu a na sa-
nování zemských financí, ale ne na vrub chudáka.
Posl
Pongratz
Tvarůžek
Morava
český lid na Morava
23
article
Pokud jde o národnostní olázku připomněl, ž
obyvatelstvo západní Morvy stojí na slanovisku
rovnoprávnosti všech národů a jazyků. Také vniliní
úřadní čeština se zakládá na platných zákonech. Stra-
na řečníkova nechce kulturnímu boji, poněvadž li-
dová sněmovna má před sebou důležitější věci. Dou-
faje, že vláda bude podporovati ušlechtilé snahy, bude
hlasovati pro rozpočel. (Pochvala.)
Posl. Lanzerotti stýskal si na odstrkování Tri-
dentska, pokud se jedná o dráhy.
Posl. Neumann přednesl nejprv požadavky mě
sta Smíchova. Nynější organisáce st. drah je neudrži-
telna; třeba organisace na základě decentralisace
Tázal se ministra, jak si představuje roorganisacist
lnl
V drobném prodejit
ranní čáslo o sobě . . . za 9
odpoladni
. . . . za 2k
Ve slialkách na venkovií
ranní čnslo. . . . . . . . 10h
pdpslední . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově napřel
Předplaceni a inserty přijíná admlnl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nachátají se těž redakee
Ulskárna a ozpedles „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevracejí.
Posl
Neumann
Stra
Smíchov
kulturní boj
Tri
24
article
drah. Po řečníkově názoru musil by býti při reorga-
nisaci odstraněn byrokralismus, směrodatná místa
obsazena techniky nebo úřaddníky s komerčním vzdě-
láním, generální inspekce musila by býti rozpuštěna
a přičleněna k min. železnic jako samostatné oddě-
lení. Misto ní musila by býti zřízena zemská ře-
diťelstva.
Reorganisční statut měl býli vydán ceslou zá-
konodárnou. Řečník přimlouval se dál za splnění
přání zřízenců st. drah, apeloval na vládu, aby re-
speklovala u st. drah národnostní city zřízenců a při
obnazování úřadnických míst dala se vésti výhradně
kvaliřikací uchazečů. Uspokojení českého náloda je
hlavní podmínkou míru ve státě. Pouze, bude-li pro-
vedena rovnoprávnost a rovnocennost národů, může
stáž ozdravěti po 60letém boji národů. (Hlučný sou-
hlas a potlesk.)
Posl. List zmínil se o různých požadavcích ze-
mědělců: — Blöchl přimlouval se za stavbu lokál-
ních druh: — Unterkirchner zmínil se o zirlském po-
žáru: — Goll odmítl tvrzení, jakoby opatření min.
orby na povznesení chovu dobytka prospívala jen
velkoslatkářům. Dále žádal, by rozmnožen byl počeo
nižších hospodářských škol, zavedena vzestupná
osobní daň z příjmů, učiněna opatření proti nedo-
statku pracovních sil na venkově, a dbalo se více
malorolníků při vojenských dodávkách.
Posl
Goll
25
article
Posl. Sablik žádal zřízení české university na
Moravě, přimlouval se za úpravu hospodářského
školství ve smyslu resoluce Slaňkovy a zřízení zem-
ských pojišťovacích ústavů a odporoval zvýšení ko-
řaleční daně.
Posl. Pirker chce odstraniti klerikální vliv ze
Posl. Niedrist přimlouval se za podporování sel-
ského a zvláště alpského hospodářství, načež jednání
přerušeno.
Pilné nouzově návrhy podány ještě za okresy
Nové Město n. M., bllinský a lounský, smíchovský.
horšovotýnský, libochovický a kraslický
Příští schůze bude z ejtra
škol.
Posl
Sablik
český univerzita na Morava
26
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 24. června.
V živnoslenském výboru přikázán byl referáto
úpravě poměru mezi lékárníky a drogisty poslanci
Cechovi.
Na podnět posl. Pachra konala se debatao
zřízení říšské živnostenské rady a o obnově porad-
ního sboru pro povznesení živností.
Odborný chef ministerstva obchodu dr. Müller
vysvětlil, proč říšská zada živnostenská nebyla dosud
ustavena. Prohlásil, že se tak stane nepochybně
za letních prázdnin. V tom případě konala by se
ustavující schůze počátkem podzimního zasedání
říšské rady. Byla přijata resoluce, aby splacené sumy
fondu pro povznesení živností nebyly inkamerovány,
nýbrž aby se jich užilo zase k témuž účelu.
Druhou resolucí žádá se brzké ustanovení živno-
stenské rady a obnova poradního sboru pro povzne-
sení živností, resolucí posl. Eldersche konečně, aby
v živnostenské a průmyslové radě dalo se zastoupení
také dělnictvu.
Železniční výbor rokoval dál o postátnění
České severní dráhy.
Posl. dr. Pergelt přednesl řadu místních přání
o zlepšení staničních staveb a vlakového spojenía
navrhl přislušné resoluce. Podal také návrhy na
úpravu otázky jazykové a přijímání zřízenco.
V debatě bude se pokračovati v příští schůzi,
jež bude svolána písemně.
su
Cech
doktor
Müller
Posl
Pergelt
Vídeň
27
article
Užší výbor sociálně politického výboru pro po-
radu o návrzích na ochranu horníků usnesl
se, aby anketa konala se od 5. do 11. října.
Posl. Schoiswohl ptal se, v jakém stavu na
lézá se otázka báňské inspekce.
Min rada Homann sděluje, že pomýšlí se na
zřízení inspekčního oddělení v báňské sekci, ale mi-
nisterstvo. financí doposud nepovolilo nutné pro-
středy. Pomýšlí se zdukonaliti inspekční činnost
nižších instancí. Inspekce mají se za všech okolností
díti bez předchozího ohlášení. Pripravuje se předloha
zškona, jež upravuje přibrání horníků k báňské in-
spekci.
Užší výbor učinil usnesení, v němž s uspo-
kojením vzal na vědomí zprávu o opatřeních.
ktera čelí ke zdokonalení báňské inspekce a projevil
politováni, že zdržuje se povolení potřebných pro-
středků finančních; ministr Iinancí se naléhavě žádá
by tuto záležilost bez odkladu vyřídil.
Posl
28
article
Rozpočtový výbor projednával nový melio-
rační zákon.
6š 1. až 7. přijaty beze změny. § 8. byl k ná-
vrhu posl. Udržala schválen v tomto znění: „K od-
vedňování a zavodňování mohou povoleny býti z
stAtního melioračního fondu nesplatné příspěvkya
to částkou 30% ministrem orby schváleného nákladu
pro meliorace a 40% pro nutné regulační práce (pro
opatření přílivu), když země přejme nejméně 159% I
a 20% II. kategorie těchto prací. Jestliže příspěvek
zemský přestoupí 3% event. 40% schváleného ná-
kladu, může příspěvek melioračního fondu zvýšen
býti na obnos příspěvku zemského
8§ 9., 10. a 11. schváleny beze změny. 3 12.
schválen k návrhu zpravodaje v tomto znění: „Jest-
liže veškerý rozpočtený náklad podniku anebo jeho
části opatřen bude půjěkou, může státní meliorační
fond místo svého přímého příspěvku poměrně zú-
častniti se na placení anuit, v připadě, že by stát.
příspěvek byl vyšší než 250.000
Ostalní články přijaly beze změny.
Sněmovním zpravodajem zvolen posl. d
Steinwender.
Udržal
státní meliorační fond
29
article
Parlament perský bombardován
Parlament perský bombardován
Vznik velikého zápasu.
V Persii dokonává se veliký zápas, jehož
nebyla až dosud ušetřena žádná země při pře-
chodu od absolutismu k éře ústavní. Opakoval
se v počátku svém děj, který se udál ve Francii
před stem a několika lety. Také tam Ludvik XVI
uprchl, sotva že lidu poněkud práv ústavních
povolil, před jeho kypící nespokojenosti z hlav-
ního města, ale byl na cestě jat. Šach unikl
z residence své šťastněji, ale vraci se do města
v čele děl a vojákův. Loučí se nerad se svojl
mocí absolutní a podniká poslední zoufalý pokus
na její zachránění, byť se z počátku kryl ješta
pláštíkem, že nechce zničení ústavy, nýbrž zni-
čení pouze těch, kteří nad ústavou samou chtěli
jej učiniti úplně malomocným, ba kteři usilo-
vali přímo o republiku. Minulost šachova jes
důkazem, že jest mu ústava vůbec trnem v oku.
Nežli vzpomeneme minulosti té, musíme opra-
viti omyl, kolující díky některým telegramům
novým i v naší veřejnosti. Mluví se často o tom
že šach použil k rozmetání parlamentu kozákův
Neběží tu však o vojsko ruské, stojící v ru
ských službách. Před mnoha lety zřídil sí šach
předešlý prostě brigádu jednu po způsobu rusk
organisace kozácké a výevik atd. její obstaral
Persie
Francie