Strana 2. Číslo 356.

KATOLIUKÉ LTY

Dne 30. prosince 1902

zítřejší schůze asl dosti pohnutí a hlučná, a vláda uslyší v ní dozajista tak mnoho, co jí bude na výsost nepříjemno. Souditl lze na to již z níše položeného dotazu posl. dra. Lad. Dvořáka. Nejv. zem. maršálek zahájiv schůzi, praví (po- slanci povstávají), že jest mu smutnou povinností sděliti, že od posledního sezení ztratili jsma několik vzácných pánů kollegů úmrtím. Dne 2). srpna t. r. byl na věčnost povolán dr. Václav Horák, gener. velmistr řádu křižovnického s červ. hvězdou, a dne 13. listopadu pan poslanec Bohdan Vojáček. Při tom vřele připomenul zásluhy zvěčnělých těchte pánů poslanců. Nejv. maršálek oznamuje dále, že složili své man- dáty posl. Jaroslav hr. Thun a posl. svob. pán Oskar Pa- rish. Posl. Niklfeld vzdal se své funkce náhradníka přísedícího zemského výboru. Rektorem české university byl zvolen professor dr. Jan Horbaczew ski a rektorem německé university prof. dr. Oskar Lenz. Po té sděluje nejv. maršálek, které z osnov zákonů, usnesených v minulém zasedání sněmu, došly nejv. schválení a oznamuje, že okresní soud postoloprtský vzal zpět žádost za vydání poslance Fil. Trautzla a okr. soud trutnovský žádost za stíhání posl. Kaspera.

Návrhy podali poslanci: Kasper za zrušení oběž- níku zem. výboru ze dne 27. října 1899; .Kliemann na poskytnutí zemské podpory pro osoby poškozené krupobitím v Karl. Varech a Lokti; Borjan na podporu rolníků v okresu ústeckém, trpících nouzi následkem neúrody; Peschka na změnu zákona o rolnických okres. záložen; Wüst na podporu v nouzi velikého počtu obcí v okresích výprtském a přísečnickém; posl. Feigl na podporu ze zemských a státních prostředkův pro obce v okr. falknovském postižených krupobitím; dr. Malý na změnu § 76. zákona ze dne 25. července 1864 o zastupitelstvech okresních; Pa- poušek na udělení státní a zemské podpory rolnictvu po- stíženému živelními pohromami v okresích mladoboleslav- ském, bělském a mnichovohradišťském; posl. Pacher na vyzvání vlády, aby zákon o zvýšení učitelských platů před- ložila k nejv. schválení ještě přede dnem 1. ledna; Šta- něk na udělení vydatné státní a zemské podpory živelními pohromami postiženému rolnictvu v okresu jindřichohradec- kém; Heinz I na vydání zem. zákona o zřízení zeměděl- ských pojišťoven proti úrazům; Besemüller na změnu zákona ze dne 9. července 1863 o kontribučenských fondech; Posl. Kaftan a soudr. podali k p. místodržiteli ná- sledující dotaz: Sněm království českého usnesl se v XXIII. sezení I. výročního zasedání dne 29. července 1902 na zá- koně, týkajícím se úpravních staveb říčních, jež provésti sluší v království českém ve smyslu 1. odstavce § 5. zákona ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z., dle něhož nejpozději vr. 1904 k nutným regulacím řek, jež s průplavy a kanalisova- nými řekami jednotnou vodní síť tvoří, přikročeno býti musí.

Má-li tato lhůta býti dodržena, je nezbytně třeba, aby byl do zmíněné doby vypracován ve smyslu § 3. zákona zemského generální program pro provádění říčních úprav, zahrážeka přepážek údolních v § 2. vyznačených, což bude vyžadovati delší doby. Všechny tyto práce předpokládají však, aby ob- držel dotyčný zákon zemský nejvyššího schválení, což se do- sud nestalo. Z těchto důvodů a jelikož zákon ten v úplné shodě se zástupci c. k. vlády vypracován byl, činí podepsaní dotaz: Jest Jeho Exsellence ochoten vším důrazem naléhati, aby c. k. vláda neodkladně předložila zemský zákon týkající se upravení staveb říčních v království českém k nejvyššímu schválení? Posl. Lad. Dvořák a soudr. podávají k J. Exc. panu místodržiteli následující dotaz: Dle zpráv denních listůa dle doznání Jeho Excell. p. ministerského předsedy ve sně- movně poslanecké vydala V. Excell. ke vžem okr. šk. radám království českého výnos, v němž se uvádí, že v poslední době staly se pokusy svésti učitelstvo k nepříslušným mani- festacím. Okresní školní rady byly v něm dále vyzvány, aby o to péči měly, by učitelé ve svém počínání dbali discipliny.

Učitelstvo má býti k mírnosti povzbuzováno a má se upozor- niti na to, že nikoli vláda, nýbrž stávající parlamentní po- měry prý vinny jsou na tom, že zákon o úpravě platů uči- telských nedošel dosud sankce a že uvedenými poměry trpíi finance jednotlivých zemí. Činíme dotaz: Z jakého zákonného důvodu přiznala si V. Excell. právo, podrobiti politický po- stup parlamentních zástupců národa českého kritice, a to kri- tice v úřadním výnosu a skutečnému stavu věcí odporující, ježto jde tu o záležitost sněmu království českého, která s parlamentními poměry říšské rady. kterou výnos má na mysli, nemá nic společného? — II. Jak hodlá V. Excell. vy- světliti, že c. k. vláda, jež zakázala učitelstvu účasť v poli- tickém životě a v agitaci a to pod přísnými tresty discipli- nárními, výnosem uvedeným sama politiku vnáší do školy a to přímo ve formě strannické agitace politické? Posl. P. Blahovec a soudr. dotazují se místodržitele ohledně průtahu s poskytnutím státní a zemské podpory obcím okresu strakonického, postiženým živelními pohromami. Posl. Stan. Mayer a soudr. podávají návrh na po- skytnutí podpory obcím v okresu horažďovickém, postiženým živelními pohromami. Rektoři obou universit pražských prof. dr. Hor- barcewski a prof. dr. Lenz skládají slib v ruce nejv. maršálka zemského. Nejvyšší maršálek konstatuje, že jest sněm způ- sobilý usnášeti se. Svou nepřítomnost omluvili chorobou, neb jiným nutným zaměstnáním posl.: Schwarz, Richlý, dr. Damm, Iro, Bareuther a hr. Pa ar. Přechází se k jednacímu pořádku a sice ke zprávě výboru zemského, kterou předkládá se pro- hlášení c. k. vlády v záležitosti osnovy zákona, jímž zavádí se zemská dávka ze spotřeby piva.

Poněvadž předloha zem. výboru nebyla předložena po 24 hod. sněmu, jak toho jednací řád žádá, usnáší se sně- movna po vyzvání nejv. maršálka, aby zahájeno bylo roko- vání o tištěném návrhu. Zpravodaj, člen zem. výboru dr. Urban podává jmé- nem zem. výboru zprávu, v níž číselně dokazuje finanční effekt v případě snížení dávky z piva ze 2 kor. na 1 kor. 70 hal. a navrhuje, aby zpráva zem. výboru přikázána byla berní komisi. Posl. dr. Pacák: Slavný sněm král. českého usnesl se jednohlasně na zákoně, který nebyl předložen k sankci.

Vláda přes to, že zástupci obou národů na tomto zákoně s usnesli, přece vrací jej sněmu, a zemský výbor ho předkládá, aniž činí nějaký návrh, toliko jen, aby se přikázala tato od- pověď výboru bernímu. Dovoluji si přičinit návrh formální v tom směru, aby projednání toho návrhu v berním výboru bylo urychleno a pak, aby bernímu výboru byla uložena lhůta k podání zprávy o tomto návrhu do zítřejšího sezení, a aby mohl podati zprávu ústně. S našeho stanoviska bychom měli býti vlastně proti tomu návrhu, který se nám před- kládá. Jestliže chceme, aby českému i německému učitelstvu dostalo se 1. lednem 1903 platu, nutí nás k tomu skutečné poměry našeho učitelstva. Proč jsme se svého času usnesli na 2 kor.? Pamatujete se, že sněm vyslal do Vídni deputaci, ve které byly veškeré strany zastoupeny. Musím říci, že ač vláda zde i ve Vídni formálně odpírala, přece jen dle aute- cedencí zcela důvodně měli jsme za to, že se tomuto zákonu dostane nejvyšší sankce. Opakuji, co jsme tehdy říkali, že když Češi i Němci společně učiní usnesení, že Vídeň do- přeje tomu také saukce. Zde jest zaujat český i německý národ a přece nebylo vyhověno. Říkalo se vždycky všem deputacím, že toho jsou jedině poměry politické vinny, proč zákon nedává se k saukci. Ale zde jest to zcela obyčejná finanční spekulace státu. (Hlučný souhlas.) Ne- dosti však na tom. Ve výnosu místodržitelském se pravilo, že politické poměry tím jsou vinny. Jest zajímavo, že k to- muto výnosu, který byl dán všem školním radám, se žádný nehlásí jako původce.

Posl. Březnovský: Ten má několik otců ! Posl. dr Pacák: Pravilo se, že se to dělá k vůli nám, kteří stojíme v ostrém odboji proti vládě, ale, pánové, což se poskytuje jen českému učiteli možnost existence? Není též německému ku prospěchu? (H las: Což to platí vláda?) Řečník končí prohlášením, že jeho strana navrhuje v zájmu učitelstva, aby se k tomuto távrhu přistoupilo, že ale roz- hodně protestuje proti tomu způsobu, jakým v této věci bylo jednáno s českým sněmem. A jestliže — praví řečník— faktické poměry učitelstva nás nutí hlasovat pro tuto před- lohu, činíme to s výhradou svých politických práv a svoje stanovisko při meritorním projednávání tohoto zákona k plat- nosti přivedeme. (Výborně !) Po té byla předloha zemského výboru a dodatečným návrhem posl. Pacáka schválena. Posl. hr. Paarovi povoluje se vystoupiti z komise berní. Následkem toho, jakož i následkem úmrtí poslance Vojáčka, který byl rovněž členem komise berní, třeba, aby kurie velikých statků vykonala volbu dvou členů komise berní a to hned po dnešní schůzi sněmovní. Posl. dr. Hackel a soudr. interpellují místodržitele ohledně známé školské záležitosti teplicko-řetěnické. Příští schůze sněmu zítra v úterý o 11. hod. dop. Konec schůze ve 12 hod. 45 min.

Berní komise konala dne 29. prosince 1902 po sezení poradu, v níž po upuštění od generální debaty k ná- vrhu dra. Urbana jednáno jen o ustanoveních § 1, 7. a 12. předlohy zákona. Zástupci české strany agrární prohlásily, že se debatty vůbec nesúčastní. Po obšírné debattě, které se súčastnili dr. Hermann, dr. Kramář, Strache, dr. Malý, Prade, dr. Pergelt, dr. Urban, Karlík, Kasper, hr. Schön- born, dr. Formánek, a do níž zasáhl i p. místodržitel jako zástupce vlády, stala se tato usnesení: Znění § 1., vedle něhož má pivní dávka obnášeti 1 kor. 70 hal. z hektolitru, přijato při hlasování 9 hlasy. Pro návrh, aby setrvalo se při výšce dávky 2 kor. z hektolitru, prohlásilo se 5 členů. Při § 7. a 12. přijat návrh dra. Kramáře, aby zákon vešel v platnost dne 1. března 1903 většinou hlasů, návrh posl. Pradeho, aby platnost zákona nastala 1. dubnem 1903, zů- stal v menšině. Mimo tuto změnu přijaty §§ 7. a 12. v ne- změněném znění. Za zpravodaje zvolen posl. dr. Formánek. Hrabě Schönborn vyhradil si podati v příčině § 1. a 12. votum minoritní, načež si ještě předseda kníže Ferd. Lob- kovic vyhradil právo svobodného hlasování.

Zprávy politické. V Praze, dne 29. prosince 1902. V této chvíli zasedá zemský sněm, jenž na sebe obrátil pozornost čtenářů. Na Moravě vzbuzuje pozornost dr. Stránský v »L. N.« svými úvahaml o otázce, kterak učlnltl říšskou radu opšt k usnášení způsobilou. Třeba především konstatovati, že dr. Stránský dovolává se někdejší sněmo vní většiny. »Hl. N.« cituje článek jeho, praví v zá- hlaví: A budou znamení mnohá na nebl. Ba, skoro by se říci mohlo: stal se zázrak, ze Šavla stal se Pavel. Co se »Nár. Llsty« nanamáhaly, pře- svědči: poslance, že spojení s alpskými klerikály ne- stojí za nic a nyní jeden z mladočeských předáků snaží se většinu tu z hrobu vzkřísiti. Pravíť mezi jiným: »Aby sněmovna byla k usnášení způsobilá, je především třeba utvořaní pevné větší ny. Základy k této většině musí býti tam, kde nepůsobí, protirakouské vlivy. To lze především tvrditi o Če- ších, Polácích, Jihoslovanech, Rusínech, Rumunech, katol.-alpských Němcích a německých křesťanských sociálech. Myšlénka rovnoprávnostl a autonomie musí se státi páteří nové, řekněme vlastně staré většlny. Pro smír nejsou ještě poměry zralé. Cokoliv by nám stát poskytl, prohlašovali by Němci za lup z jejlch državy. Co se tkne jazykové otázky, není dr. Stránský pro okamšité řešení otázky vnitřního úředního jazyka.

Klub poslanců prý mu slce nedává za pravdu a jest mínění jiného, ale dr. Stránský se odvolává loyálně k vyšší Instanci — k české veřejnosti. Ale k celé, ne pouze k pražské. Postup české věcl v posledních letech byl zadržán rozmachem německo-nacionálního radikalismu a jeho bezprostřední hybnou sllou jest, jazyková otázka: Oheň německého radikalismu uhasne přestaneme-li jej žlvis. Myšlénka německé státní řeči ani formálně nebude mítl životní síly, vezme-ll sejí i zdání nějaké defensívy. S jazykovou otázkou na ten čas by se nemohlo přijítl do nové majority. Ja- zyková otázka musila by se přenésti tam, kam patří: do sezení, do sněmů, má-li vůbec zapotřebí, aby byla upravena zákonem. Chceme opanovatl jazy kovou otázku, ale nechceme jí býti ovládáni a poutání. I kdyby na krásně okamšitě zavedena byla češtlna

do vnitřního úřadování — ač mravní a národnostní cenu toho nepřezíráme — ti němečtí presldenti téměř všech sborových soudů na Moravě, tl němečtí vrchní radové, ti němečtí místodršitelští, flnanční a poštovní radové, tl němečtí okresní hejtmané přece jen zů- stanou a vládnouti budou jazykem českým a duchem — němečkým. Co nám obzvláště na Moravě schází, jest podíl a účasť v politlcké mocl, a to jak ve státní, tak i v zemské a částečně i v obecní správě, abychom již jednou přestall býti občany druhé třídy, s kterými jen přl placení daní a při odvodech se velice rovnoprávně nakládá. Nikoliv o nějaké vzdání se nároků na vnitřní úřední řeč, nikoliv o nějakou kapitulacl, nýbrž o to jde, aby odstraněna byla půda, na níž německý radikalism sílí a náš vývoj zdržuje. V budoucí úvaze hodlá se dr. Stránský ro- zepsati o tom, zda-li by utvoření nové většiny v par- lamentě vyvolalo opět obstrukcl na levicl.« Kterak se ale hodí tato diverse dra. Stránského do programu mladočeského klubu?

Na vídeňské smířovačky. Vídeňská vyrov- návací konference bude dle všeobseného úsudku bez posltivního výsledku, ale přes to celá řada delegátů se jí súčastní. Tak za stranu staročeských po- slanců pozván dr. A. Zátka, klubem konservatlvních velkostatkářů delegován! J. J. Jíří kn. z Lobkowlcz a hr. Buq aoy. Za zemské radikální poslance pozván dr. Baxa; za německý pokrokový klub súčastní se porad poslanec dr. Eppinger, za ústavověrné velko- statkáře Osvald hr. Thun-Šalm a kn. Max Egon Fürstenberg a ze německé lidovce Prade, dr. Reinln- ger, dr. Kindermann a Ungermann. Za německou po- krokovou stranu dostaví se posl. dr. Nletsche, Pergelt, dr. Funke, Schrelner, dr. Schüsker a dr. Urban, Čeští agrárníci konference neobešlou. K rakousko-uherskému vyrovnání. Uher- ský předseda ministerstva Szell a mlnístr Lukacs, jak již včera sděleno, přijeli v neděli v poledne do Vídně, aby pokračovali v konferencích o vyrovnání.

Provázení byli ministerským radou drem. Alexandrem Popovičem. Ihned po příjezdu do Vídně dostavili se mlnistři dr. Körber a Böhm-Bawark do hotelu Sach- rova, kdež byla konána první porada, jež trvala déle tří hodin, avšak žádného výsledku nebylo dosaženoj dosud nevyřízené difference nebyly rožřešeny. V po- radě pokračováno dnes v rakouském ministerstvu fl- nancí od 10. hod. až do 12. hod. v poledne, odpo- ledne konferuje se dále. Konference účastní se kromě předsedů minlsterstev a finančních mlnistrů také dr. Gruber jako chef odboru kredltního a referent minl- sterský rada dr. Spitzmüller. Ode dneška čeká s rozhodnutí otázky vyrovnací, jelikož zítra musí uherští ministři opět odjeti do Pešti. Dnešek sluší pokládati za nejkritlčtéjší den. Dnes se rozhodne o tom, bude-li přijat sprostředkující návrh, který učlnil uherský předseda ministerstva, aneb prohlásí-li se definítivně, že dohoda není možná. Sjezd polské sociální demokraeie ko- nal se o Vánocích v Berlíně. Jednáno hlavně o do- rozumění se s vedením německé sociální demokracle, jež po živé debattě bylo skutečně také uskutečněno. Polští soclalisté se prostě podrobili nadlktovaným jim podmínkám. Mezl četnými přijatými návrhy pozor- nosti zaslouží onen, týkající se potírání pljáctví mezl polským dělnictvem. Sjezd obeslán byl hlavně dele- gáty z Poznaňska a Horního Slezska.

Vrchní purkmistr poznaňský Witting obdržel od Národní banky pro Německo 300.000 marek za to, že se vzdal purkmistrovství a věnoval se službě zmíněné banky. Mimo toho byl mu zaručen roční příjem 100.000 marek. Je to týž pan Witting, který na nedávno konaném sjezdu poznaňských měst v paličské řeči hlásal nutnost uchopení se ještě ostřejších zbraní při provádění poněmčování Polsky. Není bez zajímavosti, že tento Witting je původu židovského. Výpověď italské obehodní smlouvy dle »N. Fr. Pr« byla již rakouskou vládou do Říma za- slána. Výpověď týká se všech článků a nikoliv jen části smlouvy, jež dle toho pozbude platnosti dnem 31. proslnce 1903. Věci moravské. V Brně, dne 28. prosince. (P. d. „K. L.“) (Sněmovní zasedání. — Kluby poslanců českých. — Šensační volba do zemského výboru. — Noví palrové a Morava. — Vánoce u soclalistů.) Je po dvoudenním (I) zasedání zákonodárnéhoa nejvyššího správního sboru markrabství. Přediltavský centralismus připouští, jak známo, pro sněmování v různých těch »provinclích« dva, tři dny před No- vým rokem. Lve tak právě navrhnout a schválit roz- počtové provisorlum a popřáti slovutným pánům zá- konodárcům buď veselých vánočních svátků, bud šťastného Nového roku. Tak stalo se na našem »vzor- ném« sněmu moravském léta Páně 1903. Náhodou arcl letos sněm se obnovil volbaml a sešel se poprvé a měl proto dokonce adresní aspirace.