1
title
Bývalý četník náčelníkem zlodějské
2
article
oEolnost, jskože obeczískala před-
mět s 10 slevou proti původnímu
odhadu, ocitají se „protestanti“ proti takovému
obchodu v póse komické ztřeštěnosti, do níž do-
stali se svou překotností v nahrabování důvodů,
jichž je naprostý nedostatek.
Uvedenými okolnostmi, kteréž jenom popírají
správnost rozvrhu kapitalisace representačního
domu pražského, nic však nedokazují, ovšem
nikterak nedovozuje se trefnost dalších důvodů
odvolání, že representační dům znamená značné,
každoroční obtížení městských financí, tudíž pod-
statné poškození města Prahy a tudiž i jejích
poplatníků. Jakožto zcela osobitý názor uvádí
„Verein“ dále, že representační dům města Prahy
není žádnou nutností, ani hmatavým komunálním
zájmem. Komunální nutnosti a obecní zájmy praž-
ské jsou v bodu tomto ovšem naprosto odchylné
a živelně nesmiřitelné.
Německé obce městské, eni hlavních měst
moravských a slezského nevyjímaje, při svých
obecních usneseních, jak říkají „obranných“ proti
„slovanskému návalu“ a pro zachování svého
směšného německého rázu, kterýž dávno není
ničím jiným, leč pouhou předstírkou, netají se
ani dost málo jich výslovným cílem, a ve zřejmém
vědomí, že šlapou psané a uzákoněné právo če-
ských menšin, usnášejí se na očividném a bruta-
lisujícím násilí proti těmto českým menšinám. A to
docela bez ohledu na poplatnické city Čechů,
jichž výkony budou v Brně, v Olomouci anebo
po případě i v Budějovicích poměrně několikrát
převyšovati poplatní výkon pražských Němců,
odůvodněný ostatně jenom báchorkou professora
německé university, který vynikajícím způsobem
pěstuje obor statistických básní. Pakliže něme-
ckým městům v českých zemích dovoleno jest,
stavěti bašty svého němectví z práv početných
a mnohem početnějších českých menšin než jest
Čecho
Němec
Praha
Brno
Olomouc
Budějovice
městský finance
3
article
zdejší desetiprocentní, nevíme, proč bychom se
měli ostýchati, plnými ústy prohlásiti, že za
jeden s nejdůležitějších zájmů obce pražské a
nejhlávnější nutnost její politiky pokládáme za-
chování zlaté slovanské Prahy, vy-
dobyté neodhadnými obětmi na životech a stat-
cích. Nejen zachování, ale i upevnění vše-
možnými prostředky a to tím spíše, že
ještě do dneška není odklizeno nebezpečí ně-
meckých útoků, ne-li na dobytí, zajisté na českou
ryzost i zastupitelstva a celé Prahy. Třeba by
byl tento náhled přijat na různých stranách s ú-
směvem, nepopřeno zůstane, že pražští Němei
vzdor úžasnému klesání svého počtu v Praze,
jehož rapidnost vysvětlitelna jest jenom švindlem,
od Němců v minulých dekadách provozovaným,
nevzdali se dosud nadějí na znovudobytí aspoň
nějaké rozhodující posice na radnice.
Němec
Praha
4
article
Pakliže tedy český národní, ryze český ka-
rakter města Prahy ukládá zvýšení rozpočtu
města Prahy, anebo mimořádné výkony poplat-
nické, jsou těmito ukladači právě němečtí pro-
testanti proti representačnímu domu u Prašné
brány, shromáždění ve »Vereinu«. Dokud ne-
bude odklizeno německé nebezpečí v Praze, do-
tud bude nejpřednější a nejdůležitější otázkou
při každém počinu obce, upevnění, zabez-
pečení a nejrozsáhlejší rozšířen
českého národního života v hlav-
ním městě českém, dosud jediném.
Odvolání »Vereinu« přistupuje podmínečně
k diskusi o »českém nacionálním zájmu jakožto
rozhodujícím«.
I míní, že vyvrálí jeho důvodnost a opráv-
něnost poukázáním k tomu, »že v tomto
případě obzvláště vytknouti dluž-
no, že jistý uznaný zástupce če-
sko-nacionálních zájmů veřejně
vyslovil se proti projektu měst-
ského representačního domu.« Na
to nelze odtušiti nic jiného, leč politování, že
argumentace tohoto, v hájení českých národních
zájmů druhdy tak vynikajícího zástupce, pojata
jakožto nejdůležitější trumf v důvody — Ve-
reinu!
Praha
5
article
Proti tomu zástupce zmíněný pocíti sám
zajisté nejhlubší a nejživější odpor, věren jsa
své minulosti.
Závěrečné důvody odvolání, mezi nimiž
neschází ovšem ani tyfus, kanalisace, pitná voda,
nevyžadují s naší strany ani slova kritiky, kteráž
na důvodech těchto v týdnech minulých zajisté
více než s dostatek vykonána byla.
Toliko k závěrečné žádosti odvolání malé
podotknutí.
»Verein« žádá: »Slavný zemský vý-
bore račiž shora uvedené usne-
sení pražského sboru obecních
starších ze dne 5. ledna 1903 ja-
kožto podstatné poškození města
zrušiti.«
Vybízíme pražské Němce ke zralému uvá-
žení všech okolností jich žádosti, kteréž jen
k vůli zachování věcnosti a klidu této úvahy
nepřikládáme epitheta jí náležející.
Postavení Němců v Praze jako menšiny
jest záviděníhodno, zvláště pokud se týče péče
obce o jejich kulturní potřeby, stačí uvésti je-
nom školství německé v Praze. Poukazujeme
jenom k tomu, jak se nakládá s českými ško-
lami tam, kde o nich rozhoduje německá rad
nice, jako právě v Brně.
S německé strany není a nemůže býti ani
nejmenšího stínu oprávnění k nějaké stížnosti
proti obci v tom ohledu. Jako na ohromující
protivu ukazujeme na osudy našich menšin
v Brně, Olomouci, Opavě. Nejenom to, Praha
poskytuje své německé menšině nejskvělejší
podmínky hospodářského zdaru, aniž by tím do-
cíleno bylo jiného úspěchu, než projevu nej
svrchovanější hrdopýchy a nadutosti »největšíeh
poplatníků« pražských.
Nevěří pražští Němci, že jest v možnosti
Prahy a jejího českého obyvalelstva radikálně
změniti a obrátiti tyto podmínky v pravý opak
Splnění jich petita k zemské mu
výboru může je vyléčiti z jich ne
věry mimo všechno jich nadání.
Němec
Praha
Brno
Olomouc
Opava
7
article
Bezpečnostnímu úřadu zdejšímu podařilo se vypá
trati a zatknouti celou společnost zlodějskou, která po
dlouhou dobu již v Praze a okoli prováděla nejsmě-
lejší rejdy. Nejzajímavější v této zlodějské bistorii
velkého slohu je okolnost, že náčelníkem zlodějské
společnosti byl bývalý c. k. četnický závoděi
a že členem společnosti byl vojín. který výprav
svých soudruhů zúčastnil se také v uniformě. Dnes
všichni členové této společnosti nalézají se již za
mřížemi a dnes již můžeme o jejich působení sděliti
některé podrobnosti:
V poslední době byly v Praze a okolí provedeny
četné krádeže. Bylo patrno, že je zde společnost
dobře zorganisovaných lupičů s osvědčeným vůdcem.
Vrcholem odvážlivosti zlodějů byla krádež, prove-
dená na den 4. t. m. v kostele u sv. Matěje (v Šarce),
kde odcizeno ciborium v ceně 80 K a monstrance
v ceně 110 K. Bezpečnostní oddělení policejní dalo
vyhledati veškeré jemu známé pro podobné krádeže
trestané pachatele, domovní prohlídky vykonány, ale
bez výsledku. Mezi vyšetřovanými nalezal se také
Ant. Ernest, 30 roků starý dělník, bydlící v č. 30
»na Kajetánce« a žijící společně s A. Zelenou, vdo-
vou, matkou několika dítek. Ernest byl pěšákemu
28. pluku a byl trestán dvakráte pro zločin krádeže.
Na vojně rovněž nečinil dobrotu. Jednou v Košířích
uhlíře Kuthana nebezpečně pobodal a za to byl od-
souzen do žaláře na 2 měsíce. Po krádeží v kostele
byl Ernest zatčen, vyslýchán, ale opět na svobodu
propuštěn, poněvadž nedalo se mu nic dokázat. Vy-
šetřování pokračovalo však dále. Také domovní pro-
hlídka, dne 5. t. m. provydená, neměla výsledku.
svatý . Matěj
Antonín
Ernest
Zelená
Kuthan
Praha
Košíře
8
article
Dne 14. t. m. vykonána opět prohlídka u Ernesta
a při té nalezen — bývalý četník Antonín
Žďárský, také Jaroslav zvaný, do Železnice u Ji-
čína příslušný. Žďárský byl pěšákem u pěšího pluku
č. 74, stal se desátníkem a pak přešel k četnictvu,
kde byl po tři roky. V Mlčechvostech byl Žďárský
jednou obviněn z krádeže hodinek a když by!
z krádeže usvědčen, byl odsouzen do těžkého
žaláře na jeden rok. A tento bývalý četník zařídil
si po svém propuštění na svobodu onu společnost
zlodějskou, jejíž hlavním společníkem byl také Jan
Weiner, 22letý strojník, který v procesu tak zv.
»Omladiny« byl odsouzen do těžkého žaláře na 13
měsíců. Weiner byl vynikajícím spolupracovníkem
ve společnosti zlodějů, neboť znamenitě dovedl ote-
vírat zámky. Byl také jednou odsouzen do těžkého
žaláře na 8 měsíců. Žďárský a Weiner stáli v po-
předí společnosti, jejiž dalšími členy byli: jmeno-
vaný již Ernest a August Keil, číšník z Karlo-
vých Varů, někdejší pěšák u pěš. pluku č. 88, který
ač neuměl česky, přece s ostatními druhy dobře se
snášel.
Pátým členem této společnosti byl Josef Bře-
zina, jehož život jest románově zajímavý. Březina
v roce 1895 spáchal v Liberci na hodináři israelitovi
Nettlovi velkou krádež se zlodějem Josefem Fische-
rem a byl proto odsouzen do těžkého žaláře na dobu
šest roků. Tenkrát dal si však jmeno Vojtěcha Pro-
cházky a byl na tento pseudonym také odsouzen a
trest odpykal. Když však byl fotografován a v antro-
pometrickém ústavě měřen, podvod byl odhalen.
Ernest
Žďárský
Jaroslav zvaný
Weiner
Keil
Josef Bra
Březina
Nettl
Fisch
Vojtěch
Mlčechvosty
Liberec
Karlavýchod Vary
9
article
Šestým členem zlodějské roty by Antonín Kau-
cký, řezník, 36 let star, z Letek, dále zámečník
Josef Vokoun, 30 roků starý, 52ietý Fr. Švihla
dělník z Horoměřic a Marie Kaucká, žena zmíně-
ného Kauckého.
Při dodatečné prohlídce, provedené u Ernesta
byla nejhovornější malá dceruška Zelené. Dívka
ta byla včera předvedena do bezpečnostního oddělení
a zde vyprávěla, že »tatínek« přinesl v neděli krásný
lesklý pohár, že maminka velice hubovala a radila
mu, aby ten pohár odnesl. Maminka lamentovala, že
by každému jazyk musil upadnout, kdo by z toho
poháru pil. Ernest pak pohár odnesl a zakopal.
Tato výpověď dívky byla sdělena Ernestovi, který
tvrdil, že na tom není zbla pravdy, že je to fantasie,
jen aby detektivové pátrali. Tři detektivové šli do
skal u Vokovic a pátrali včera po celé odpoledne po
ukrytých předmětech, které tam skutečně nalezli.
Koncipista pan Knotek u bezpečnostního oddělení
vyslýchal mezi tím zatčeného Žďárského, který se při-
znal, že kalich a monstranci u Ernesta víděl. Na zá-
kladě tohoto udání konečně Ernest se přiznal, že loupež
v kostele sv. Matěje spáchal. Vyprávěl vyšetřují-
címu úřadníkovi, že původně šel krást kostelníkovi
husy a kdýž spatřil poškozenou zeď kostela, na
padlo mu, aby se šel podívati do kostela. Dvéře
sakristie byly prý otevřeny a tak si dodal odvahy
a z kostela odcizil monstranci a ciborium. Prohlížel
také mešní roucha, ale pojednou prý jej napadla
taková hrůza až se mu vlasy ježily. Pádil z kostela
jako šílený. Když přišei domů, čekal, že bude uvítán,
ale zklamal se. Zelená vyhrožovala mu, že jej udá,
jestli vše nevrátí.
Kau
Vokoun
Kaucká
Ernest
Knotek
Žďárský
víděl
Matěj
Francie
Horoměřice
Vokovice
10
article
Malé děvčátko kleklo před ním a sepjatýma
ručkama prosilo, aby to odnesl nazpět do kostela.
Byl by to skutečně vrátil, pravil Ernest, ale mezitím
monstranci rozlámal v domnění, že je zlatá. Odebral
se tedy do skal, kde věci z kostela zahrabal. Dru-
hého dne u onoho místa sešel se s Weinerem, který
znalecky prohlásil, že to nemá valné ceny. Ernest
svěřil se potom Kailovi a Zďárskému o tom, co v ko-
stele provedl. Ernest na to s dceruškou odešel do
skal a zahrabal rozlámanou monstranci a ciborium.
Zatčeným dokázána celá řada krádeží. U Ernesta
nalezeny 4 zástavní lístky. Jeden z nich zněl na
věci, dne 18. prosince Ant. Růžičkovi na Smíchově
odčizené.
U Kaila nalezen svrchník, pocházející z krádeže
na Jos. Hechtovi, řezníku v č. 721 dne 20. prosince
na Smíchově spáchané. Další krádeže provedli u pe-
kaře Jana Jenčíka v č. 814—I., dne 20. prosince, pak
u hostinského Ludvíka Kastla v Karlíně, kde 10. ledna
odcízili šaty a prádlo v ceně 450 korun.
Tyto věci, jakož i mnohé jiné byly odneseny ve-
tešníkovi Janu Gabrielovi ve St. Libni č. 436, kdežto
peřiny prodali zloději obchodníku Krásovi v čís.
620—I. U Gabriela byla včera v noci vykonána pro-
hlídka koncipistou p. Knotkem a 3 detektivy. Zaba-
veny při ní 52 lístky zástavní a klobouk se jménem
Perlík. Tento klobouk vedl na stopu jině krádeži a sice
provedené na Václ. Řezníčkovi ve St. Libni, jejž
okradli Kaucký společně s Vokounem. Dále vedly věci
nalezené na stopu krádeže u host. Adolfa Müllera
v Žižkově, dne 9. prosince provedené, jemuž odcizeny
věci v ceně 204 koruny. Krádež tu vykonal Weiner
v uniformě vojáka.
Ernest
Weiner
Kail
Zďárský
Antonín
Růžička
Hecht
Jenčík
Kastl
Jan Gabriel
Krása
Knotek
Zabo
Perlík
Řezníček
Kaucká
Vokoun
Müller
Smíchov
Karlín
St . Libeň
Žižkov
11
article
Dále provedli 5. listopadu 1902 krádež u sou-
kromníka Klinota v čís. 825—I. Při všech těchto
krádežích mnohdy udály se komické scény. Při jedné
krádeži Weiner byt otevřel, načež se tam vplížil
Ernest, muž malé postavy, vyhlížející jako pidímužík.
Když povstal povyk, že je v domě zloděj, přiběhl
vzrostlý kovářský dělník mezi povykující sousedy
a vzal pidimužíka do ochrany slovy: „Kde pak to
by mohl být zloděj! Kdyby ho někdo udeřil, bylo
by po něm!“ A Ernest se smíchem byl propuštěn.
Zlodějská společnost působila také za branami
pražskými, ale s menším výsledkem. Před 3 týdny
ve Slaném učinili návštěvu. Přijeli tam Žďárský,
Weiner a Ernest. Z nádraží šli do hostince, vše dů-
kladně si prohlíželi a seznali, že nejvhodnější je vstup
do sklepa, odkudž však neodnesli ničeho jiného než
6 lahví vína. Weiner s výsledkem nebyl spokojen
a šel pěšky do Prahy. Dva druhové šli do hostince
„U křížků“, kde přenocovali, víno vypili a ráno Er-
nest prodal hodinky, aby se mohli dostat do Prahy.
Tento nezdar výpravy je neodstrašil. Krátce na
to dal Ernest návrh, aby Weiner, Kail a Žďárský jej
doprovodili do Hořelic u Berouna, kde je dvorec osa-
mělý a v něm mnoho peněz. Sli tam, Ernost vytlačil
okno, které způsobilo takový hluk, že se obyvatelé
probudili a zloděje zahnali. Podobných podrobností
ze zlodějského působení bývalého četníka a jeho roty
je ovšem veliké množství. V úřadovně koncipisty p.
Knotka, který neúnavně pátrání řídil, je opravdové
skladiště nejrozmanitějších předmětů, z krádeží po-
cházejících.
Veškeří členové zlodějské společnosti po zevrub-
ném výslechu budou ještě dnes dopraveni k trestnímu
soudu do vazby.
Ernest
Weiner
Kail
Žďárský
Knotek
Praha
Hořelice
Beroun
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Podivná oprava jednacího řádu ! Vláda,
parlament resp. valná jeho většina, německý a
polský tisk v posledních dnech, všichni tito
činitelové lámou si nýní hlavu tím, jak zlomit
českou obstrukci a dopomoci k vítězství nezdolné
vůli — pracovat, moc pracovat. Když před lety
Němci prováděli obstrukci, byla to pravice, jež
zabývala se otázkou, jak vybavit se z německého
parlamentárního násílí a zabezpečit parlamentu
volnost jednání. Nešlo to tehdy jinak, než
změnou jednacího řádu. Pokus v tomato
směru učiněný potud se zdařil, pokud
formálně zcela správně přijat byl tak zvaný
návrh Falkenhaynův, jímž jednací řád tou mě-
rou byl změněn, že rušitelé míru a násilníci,
byvše třikráte napomenuti, po čtvrté mohli býti
na určitou dobu z účastenství v jednání pur-
lamentním vyloučeni. — Jest známo ale, co se
stalo, když zmíněný jednací řád, parlamentem
přes německý ryk přijatý, byl praktikován a když
v nedostatku parlamentní stráže byli povoláni po-
licejní strážníci, aby se postarali o odstranění
vyloučených poslanců, kteří přes zápověď jed-
němi dveřmi vyšedše, druhými opět přišli. Při
tom přihodily se výjevy, které ovšem že ten-
denčně byly vylíčeny ve všech domácích i za-
hraničných časopisech a také illustrovány. V parla-
mentě bylo vyhráno, ale na ulici ne. Na té neměla
tehdejší pravice většinu, nýbrž tam dělili seo
panství němečti nacionálové se sociálními demo-
kraty a když pak vracející se do hradu z jižního
nádraží císař vjel do hulákajícího zástupu, bylo
rozhodnuto. První čin svolaného na novo par-
Němec
Falkenhaynův