3
masthead
24. srpna 1909.
5
article
posl, dru. Maškovi k těmto úspěchům zastupitelstva
klatovského v politica komunální.
Po nejpřátelštějším rozloučení odjeli společně do
Prahy. Dlužno dodati, že tentokráte správa plzeň
ského nadraží vyšla účastnlkům zpáleční jízdy vstří
velmi účinně.-
Sdělili jsme již, že Měšťanská beseda klatovská
usp adala na počest účastníků třetíbo sjezdu českých
měsl v sobotu přátelský večírek v sále besedním
O uměleckých produkcích večera toho jsme již po
dali stručnou zprávu. I dlužno ještě dodati, že př
večírku tom pronesena byla řada přípitků a promin-
vena byla řada řečí. Mistopředseda besedy p. nolat
Fügner pozdravil srdečně bosty; na pozdrav ten od
pověděl náměstek dr. Štych. Prof. dr. Jarník poukáza
na význam okrašlovacích spolků.
Večírku zúčastnila se též hromadná výslavní vý-
prava Čechů kašpersko-horských v čele s okresním
starostou kašpersko-horským, advokátem drem Sin-
grem. Ve svém projevu sdělil dr. Singer, že klatov
ska výprava Čechů kašpersko-horských byla tamními
Němci tak pronásledována, že účastníci jejt monli
se z Kašperských Hor dostali pouze za ochrany čet-
nických bodáků.
Okr. lajemnlk p. Schaffhauser poukázal na špatný
výsledek jubilejní sbírky Nar. jednoty pošumavské
nabadal k horiivé součinnosti při prácí menšinové
Polom poukázal na veliké zásluhy spisovatele prof.
Mašek
Fügner
doktor
Štych
profesor
Jarník
Čecho
Singer
Němec
Schaffhauser
Praha
Sina
kašperský hora
Nara
6
article
Klostermanna o Kašpersko borsko: doby! si jich jednai
návště ami krajiny té, jednak svými spisy, jež nad-
chly Šomavany k mocnému vzrušení citovému.
Okr. starosta dr. Singer uvítal pak mladobole-
slavského notáře dra. Kříže. Za svého pobytu v Ka
šperských Horách vzbudil tamní menšinu k životua
národní živol tak povznesl, že okresní zastupitelstvo
tamní nabylo české většiny.
Spisovatel prol. Klostermann za velikého vzru
šení eitového poděkoval za uznání, jehož se mu do
stalo a slíbil, že svým stykům s Kašpersko-horskem
zůstane vždy věren.
Notář p. dr. Kříž odmítal projevy, jež pro ně
byly učiněny, řka, že jen konal svou povinnost
jako Čech, Pravil dále, že Čechové a Němci na
Kašpersko-horsku byli ode dávna politickými odpůrci
leč poměry byly normální do té doby, pokud je ne
zničil známý štváč (hlas: Schreiner l); jeho sgitace
vzbudila nynější bouřlivé nepřátelství protičeské, jež
Němci uskutečňují. Dr. Křiž skončil přáním dobre
budoucnosti Čechů kašpersko-horských
Všechny řeči narodníbo rázu provázeny byly
bouřlivým potfeskem.
V přátelské zábavě společenské setrvali účastníe
pohromadě přes půlnoe.
Klostermann
doktor
Singer
Kříž
Čecho
Němec
Kašpersko
Ka
Čechy
Schreiner l
7
article
Z národnostních bojů na Moravě
Z národnostních bojů na Moravě
V Brně, 24. srpna 1909.
Když vytýkáme Němcům, že lákají česk
děti do svých skol, drze to poplrají, ačkoliv
nezameškají ani jedině přiležitosti, aby nevy
ehvalovali výhody, plynouci z návšlěvy školy
německé. Nejde jim však o děti německé, nikoliv
výhradné o české děti se starajt.
Podobný dokument péče německých pokro
kářů o české děti vydal orgán pokrokové (!) ně
mecké strany »Deutsche Volkszei-
tunge, vycházející v Novém Jičlně na
Moravě. V posledním čísle ze dne 21. srpna
úvodní článek nadepsaný »Máme posflat
svě děti do německé skoly?« přímo
vybízl české rodiče, aby posílali děti do německé
školy. Hned na začátku dána nová, zřetelnějsl
otázka, dosvědčující, oč jde: »Máme s v
děti posílati do německé nebo do
české školy?« A hned na to vyblzejí chy-
trácky a záludně, aby rodiče uvažovali, která
škola zabezpečuje lepší pokrok, kter
škola značí budoucí štěstí dítěte.
Statistika obou národností je podána tak.
jak u Němců už je zvykem — nesprávně.
Němec
Morava
Brno
Nový Jičlně na Morava
Deutsche Volkszei
8
article
Němeů je 80 mil., Čechů 7 mil. Když vezmeme
do ruky geograficko statistický atlas, vypracovaný
Němcem prof. Hickmannem (staré vydání, as
přad 10 lety), vidíme, že Němců je 75 mil. —
Čechů se Slováky 7.6 mil. Už z tohoto jedi-
ného data vidíme nesprávnost. Němeů dle toho
za 10 let přibylo 5 mil. a Čechů ubylo, ne
hledě ani k tomu, že už i v tomto atlase jsou
Němci spočitáni ze všech možných zemí a dílo
světa, kdežlo Češi a Slováci jsou počítání je
nom v zemích koruny české a v sev. Uhrách
Kde jsou smeričti Čechové a Čechové v Dol
Rakousích, proti nimž Němci právě tak zběsile
řádí?
Své argumenty shrnují němečtí pokrokáři
ve čtyři hlavní body, jež uvedeme pořadem.
1. Český průmysl je malomocný a bez
významný. Jako důkaz uvádějí skandální aféru
rourovou v Praze. »Kdo chce v obehodě a prů
myslu proniknouti, musí uměti německy.« Mů
žeme k tomu jen dodati, kdyby byla Prah
objednala roury u německé firmy, byla by tato
firma objednávku pražské obce vyřídila po česku
jako každá firma, která chce proniknouti, nutně
vyřizuje zakázky v jazyku dotyčného zákazníka
V obchodě a průmyslu není hlavní pákou řeč
nýbrž zdatnost a jakost zboží. Český průmys
je právě na vítězné dráze svého rozvoje a ne
zadrží ho ani spllání a hana německých po
krokářů.
Čecho
Němec
profesor
Hickmann
Slovák
Čech
Dolo Rakousy
Praha
9
article
2. Kdo chce býti kaprálem, musí umět
německy. Když už by mělo býti kaprálstv
ideálem českého mladika, bylo by věru zají
mavo zjistiti, kolik kaprálů Čechů navštěvoval
německou obecnou skolu a kolik se jich na
učilo německy teprv, když se jich rozum rozvi
na základě mateřské řeči.
3. »Kdo chce ve státní službě ku předu.
musí uměti německy.« Zde je chyba tisku, nebot
chtěli tím patrně doznati, že kdo je rozeným
Němcem, jenom ten že bývá protežován, třeb
by neuměl česky, ač se to ve státní službě také
požaduje. Češti úřadníci umějí všichni německy
a přece český lid nucen je protestovati prot
usazování německých úřadníků na úkor českých
4. Ditěti, které navštěvuje německou školu
otvírá se největší poklad, jaký kultura vůbe
poskytuje. A tu jsou vypočítáni všichní velikán
v literatuře, hudbě atd. od Waltra z Vogelwelde
až po Gutenberga a Zeppelina.
Není-li to dosti důkazů pro německou
školu?
Jakoby opravdu česká škola neposkytoval
ničehož a své žáky, učíc je mateřským jazykem
jenom ohlupovala, jak ve zmíněném článku na
konci doslova je napsáno!
V závěrku se praví, že šovinisté, nenávidě-
jící Němce, říkají, že české dítě se mrzačí v ně-
mecké škole, což prý je těžkou urážkou oněch
Slovanů, kteří navštěvovali německé školy
přece nejsou mrzáky.
Většina českých poslanců prý navštěvovala
německé školy a své děti také posílá do škol
německých. Jenom širokým vrstvám lidu snaží
se namiuviti, že německé školy nepotřebují
činí tak proto, aby zůstal lid hloupým, nevědomým
a malomoeným. aby ho mohli snáze ovládati.
Čecho
Němec
Waltr
Gutenberg
Zeppelin
10
article
Darmo se neříká: Drzé čelo lepší než po-
plužní dvůr. To, co všichni paedagogové celého
světa uznávají, že jenom na základě mateřského
jazyka lze dítěti prospívati a náležitě rozvijeti
rozum a všechny schopnosti, to »pokrokovi«
lidé němečti popírají a drze hlásají opak toho-
Dle uvedeného nikdo nemůže pochybovati, že je
to výzva českým rodičům. Hle, jakou péči pro-
jevují Němci o děti českého lidu, ti Němci,
kteři na každého Čecha by nejraději kyjemse
rozpřáhli?
Němec
11
article
Nemyslíme, že by zmíněný článek měl ně-
jaký vliv na české rodice. Uvádějíce jej, chtěli
jame jen dokumentovati, jak Němcům ve školské
otázce nejde o to, aby chránili své děti před
útoky české školy — nikoliv, oni dobře vědl,
že česká škola německých žáků neláká, že jen
své chrání — ale o to jim jde, aby co nej-
více děti českých zabrali do svých škol a fím
národ český mravně i početně seslabili. Když
poukazují na některé naše předáky, kteří studo-
vali na německých školách, tož také dobře
vědí, že to bylo tehdy, kdy českých škol střed-
ních nebylo a že takoví žáci přicházeli učiti se
německy do »hlavní« školy když už prvních
vědomostí nabyli v české škole a to také dobře
vědí Němci, že stará škola německá nevycho-
vávala žáky na fanatiky národnostní, jako s
děje v dnešní škole německé, čehož důkazy
denně na ulicích spatřujeme. sa
Na konec několik slov o té ajen něl m-
čině«. Radecký nerozohnil své vojáky žádným
německým komandem, nýbrž prostým českým
slovem: Hanáci, držte sel Mělo by se
trochu o tom uvažovati, když se jedná o řeči
všearmádní.
A je to sotva měsíc, kdy nad naší Hanou
vznášeli se v baloně dva vysoci hodnostové vo-
jenští, jsouce v patrném nebezpečí. Tu si ani
nevzpomněli, že člověk s němčinou kraj světa
dojde a v úzkosti napsali na list prosbu: »Hla-
náci, držte nás!« Spustili za listem provazya
dobří Hanáci je zadrželi. A obešlo se to bez
Anna Nesvadliková.
němčiny.
Němec
Radecká
Hanák
Hana
Nesvadliková
12
article
Manifestační sjezd živnostniků oboru
oděvního v Čes. B dějovicich.
Z Čes. Budějovic, 23. srpna.
(Původní zpr. »Národních Listů«.)
Společenstvo oděvních živností v Č. Budějovi-
cích a zájmový odbor při zemské jednotě řemesl-
ných a živnostenských společenstvech v král. českém
v Praze svolal na den 22. t. m. manifestační sjer
živnostníků oboru oděvního do Č. Budejovic, který
provázen byl pěkným zdarem a zajisté vykonal svo
úkol: rozšířil pochopení pro nejnutnější požadavký
živností oděvních a povzbudil stavovské uvědoměn
živnostníků tohoto oburu.
K sjezdu sjelo se asi 130 dele gátů společenste
krejčovských ze všech končm kralovství českého
rovněž Morava byla zastoupena. Také četné dám
byly přítomny. Toliko mistní příslušníe
stavu dostavili se v počtu praskrov
ném, přišlo jich jen několik.
Záslubu o to má zdejší klerikální štáb, je-
hož přičiněním bylo společenstvo živností oděvních
rozeštváno proto, že odepřelo korporativně choditi na
cirkevní parády. Agitováno od člena ke členu, aby
se nezúčastnil Tak vypadá klerikalní práce v Č. Bu
dějovicích v tomto oboru. V jiných oborech nes
rovněž ovoce, třištíc dosud svorný šik Čuchů budě
jovických.
Čes . Budějovice
Č . Buděj
Praha
Č . Budejovice
Morava
13
article
Sjezd, jejž předcházela v sobotu večer důkladní
předchozí porada, zabajen byl o 10. hod. dopol. ve
velké dvoraně besední.
Zabájil jej jménem svolavatelů p. V. Kareš
předseda zájmového odboru krejčovského z Prahy
uvitáním účastníků a přečtením jednacího řádu.
Na to zvolen do předsednictva a sice: z
I. předsedu p. V. Jabůrek, starosta společenstva
oděvního z Č. Budějovic, za II. předsedu pan A
Holubička, předseda zem. svazu oděvních spo-
lečenstev na Moravě, za místopředsedy pp. V. Ma
rek, člen obch, komory a předsrda společenstv
z Tábora, Bočan z Plzně a Skřivánek ze Ži-
žkova; za zapisovalele pp. K. Charvat, jednatel
oděv. společenstva v Č. Hudějovicích a Šámal z
Slaného.
Předseda p. Kobůrek, ujav se své fonkee.
představil přilomné bosty pp. presidenta obch.
prům, komory čes.-budějovické Fr. Patzá ka, zá-
stupce Zem. jedn. živn. společenstev B. Sehšt-
tingra a zást. c. k. živn. instruktora dra Poláka
p. K Vávrovského, komisaře oděvního spole
čes. budějovického. Pan dr. Polák zastal omluvný
přípis.
Na to p. K. Vávrovský pozdravsl sjezd jako
zástupce živn. instruktora, p. Scbáttinger za
Zem. jedn. živn. spol., p. Fr. Patzák za obch.
živu, komoru, jejimž jménem ujistit živnostnictv
oděvního oboru pinými sympatiemi a veškerou ocho-
tou, pro zájmy živnostenské i nadále pracovati.
V Kareš
V Jabůrek
Holubička
V ma
Bočan
Skřivánek
K Charvat
Šámal
Polák
Vávrovský
doktor
K Vávrovský
Patzák
Praha
Č . Budějovice
Morava
Tábor
Č . Hudějovice
Slaný
Francie
svaz oděvní spo
14
article
Když byly přečteny došté pozdravné dopisy, po-
zdravili sjezd přítomní zástupci krejčovských spole-
čenstev z Plzně, z Brna, Kladna, Žizkova. Tabora
Prahy (Staré město, Nové město, Hradčany, Mal
strana) Karlína, z Podřipska atd.
Na to následovaly jednotlivé referáty, a sic
pojednali: p. V. Kareš z Prahy o poměrec
mistrů krejčovských a hospodářsko
živnostenské politice; p. Fr. Vorši lák
z Karilna o živnostenském řádu se sta
noviska řemesla krejčovského; p. A. Z. Kříž, odb.
redaktor z Prahy, o odborné organisaci m
strů krejčovských a tisku.
Rádi konstatujeme, že referáty přednášeli n
řečníci tuctoví, nýbrž odborníci, ovládající materiá“
i slovo dokonale, všestranně vzdělaní, což na sjezdec
lohoto druhu nebývá vždy pravidlem. Zejména před-
nášky prvých dvou řečníků vzbudily živý zájem
učinily trvalý dojem svou propracovaností a věcností
Po řečech referentů uděleno slovo p. J. Svá-
tkovi z Č. Budějovic k pojednání o mistn! ch
poměrech. Ježto čas byl již velmi pokročil, ome-
zil se p. řečník jenom na věci nejnutnější. Poukáza
na dobrou snahu správy společenstva, pracovati
svorně ve prospěch dobré věci živnostnické, kterážto
snaha jest však křížena podkopnickou prací některých
osob ve společenstvu a hlavně zdejším vedením
strany křesťansko-sociální, která laké proti tomuto
sjezdu agitovala. Řečník odsnzuje zatahování politiky
do živnostenských společenslev a apeluje, aby se
živnostníci svorně semkli k práci na prospěch zájmo
svého stavu.
Na to pan Šámal z Kladna doporučil ku
přijetí tuto resoluci
»Živnostmictvo odboru krejčovského, shromá
žděné na manifestačním sjezdu živností oděvních
v Č. Budějovicích dne 22. srpna 1909, usnáší se
po vyslyšení referentů pp. V. Kareše z Prahy.
V Kareš
Šámal
Plzeň
Brno
Kladno
Žizkov
Tabora Praha
Stará město
Nová město
Hradčany
Karlín
Podřipsko
Praha
Francie
Č . Budějovice
Mala strana
15
article
Fr. Voršiláka z Karllna a A. Z. Kříže
z Prahy na následujícím projevu:
I. Přítomní mistři krejčovští, jako mohutná
součást středního stavu výrobnlho, hlásíme se
hrdě k národnosti české, slibujeme, že
vždy přísně dbáti budeme zvelebení a udržení ho
spodářských, stavovských a národních snah a pů-
sobiti k tomu, aby odborné požadavky stavu krej-
čovského, jako součást velké otázky živnostenské.
byly předmětem bratrského přijetí a bájení všech
vrstev a politických stran v národě českém.
Vzhledem k tomu, že k vývoji hospodářskému
politickému a národnímu jest v prvé řadě zapotřebi
zdatnosti řemeslné a obchodní, jakož
povšechného občanského vzděláni, pro
hlašujeme, že se vším úsím a všemi směry domá-
hati se budeme zdokonaleulavybudován
odborných apokračovacích škol pro obě
pohlaví, jakož i doplnění učitelstva těchto škol zdat
nými silami z řad odbornfvů.
František
Voršilák
Praha
Karllna a A . Z
16
article
Příslušníkům stavu našeho doporačujeme vřele
aby sdružovali se na podkladě od
borné m.
Poslance české, bez rozdllu stran, žádáme.
by vedle hájení našich národních práv dbali bo
spodářských potřeb českého lidu, jmenovite
živnostnictva a pečovali pilně jak o docílení
reformy nevhodného zákonodárství.
tak i žádoucí o chrany středního stavu před
výstřelky velkokapitálu, dosažení žádoucí podpory
vládních činitelů, zlevnění tarifů, zvýš ní dovozu
a posilnění politiky středních stavů vůbrc.
II. Prohlašujeme dále, že nově upravený
řád živnostenský nás úplně neuspo
kojuje:
1. protože ženy dle § 14. D i na dále při na-
stoupení živnosti odévnické přidrženy nejsou
k provedení rovnocenného průkazu způsobilosti,
jak proveden býti musí se strany mužů;
2. protože ženy i na dále mohou i v nejzámož-
nějších rodinách po domácku provozovati řemeslo
krejčovské bez provedení průkazu způsobilosti na
újmu řádných živnostníků obého poblaví a
3. protože g 38 A i na dale připoušti, aby ma-
jitelé živnosti obehodních, kteří obchod s oděvem
dne 1. ledna 1907 jíž provozovali, brali míru na
oděv a dávali jej dle libosti své u nám«zdných
svých mistrů a dělníků zhotovovatí, kdežto nám
jenom milostivě dovoluje opravovati a spravovati.
Nehledě k jiným ještě nedostatkům řádu živ
nostenského, žádáme ve směrech těchto o náprav.
17
article
Zvláště trvame tu i při požadavku svém na uzá
konění dílen, za zrušení práce do-
mácké a za zákaz vydávání práce
z domu.
III. Vyslechnuvše referát p. redaktora A. z
Kříže, prohlašujeme, že jedině úplná orga n-
sace jest s to, přivoditi zlepšení poměrů stavu
našeho, jakož i čeliti proti poškozovatelům řemesla.
žádáme, by ona společenstva, která dosud nejsou
členy »Zem. jednoty tem. a živnost. společenstev
v král, českém«, se ihned za členy přihlásila, zři
zovala zájmové odbory krejčovské a vysílala do
ústředního výboru své delegáty. Odborný časop
»Krejčovské Listy« budiž obligatorně zaveden
nejen u všech společenstev krejtovských, ale i smí-
šoných pro naše přístušníky, kde nutno zájmov
odbory, pokud nestávají, za říditi.
Naší Zemskou jednotu řemeslných a živnosten-
ských společenstev v král. českém v důstedku to-
hoto neuspokojivého prohlašení žádáme, aby v za-
stoupení a jménem naším domáhala se náprav
tuto tlumočených, by pokud ji možno přičinila s
o to, aby přáni a spravedlivé požadavky naše
svého splnění došly.«
K slovu přihlásila se celá řada účastníků sjezdu
kteří přednesli k jednotlivým referárům svá mínění
jakož i dodatky, načež resoluce jednomyslné schvá
lena a sjezd doslovem předsedy p. V. Kabůrka za
končen.
Účastníci sešli se pak k spol čnému obědu v re
stauraci besední, odpoledne pak věnovali se pro
hlídce města neb podnikli výlety do okoli.
nee
Kříž
V Kabůrka
18
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— „Český sněm musí se zase státi dělným!“
Tento panovníkův výrok, pronesený k minister
skému předsedovi bar. Bienerthovi a jím tlumo
čený nejvyššímu maršálkovi princi Lobkovicovi
je dnes předmětem úvah obou orgánů pražského
kasino a zároveň stal se jim novou záminkou
k dalšímu přiostřování sporu česko- německého
Dle českého tisku pravil panovník ministerskému
předsedovi: „Český sněm musí za všech okol-
ností státi se zase dělným“; dle tisku německé
ho řekl: „Český sněm musí býti učiněn děl-
ným“. Ať již přesnější je to neb ono znění, z
normálních poměrů politických by citovaným slo-
vům panovníkovým bylo rozuměno v ten smysl.
že mocnár uložil nynejší vláde dosažení dělnost
sněmu českého, a že pro vládu nastanou dů-
sledky, nebude-li s to, aby tomuto úkolu dostála.
Bienerth
Lobkovic
19
article
Četba výkladů, jež panovníkovu výrcku daly
orgány kusina, připouští mínění, že německému
kasinu mocnářův projev nebyl příjemný. Na
všechen způsob rozvíjejí pak všecku kejklířskou
zručnost, aby obsah i směr císařových slov vy-
ložily ve smyslu protičeském. „Pr. Tagblatt
lopotí se s výkladem, že slova ta prý „ne-
mohou přece nic jiného znamenati, než výzvu
aby Němcům dána byla možnost od obstrukce
sněmovní upustiti a zúčastniti se prací.“ Heslo
panovníkovo: sněm musí se státi dělným prí
nemůže znamenati nic jiného, než „poukaz na
důvody, proč sněm český dělným není“. Při tom
si „Pr. Tagbl.“ vzpomněl na českou obstruke
v poslanecké sněmovně, a zajisté uznal, že jeho
logika by doslovně mohla býti převzata pro ře-
šem poměrů na říšské radě; pospíšilť si s pou-
hým tvrzením — toliko s tvrzením, a to ne libo-
volným jenom, nýbrž zjevně zlovolným — že
německá obstrukce na sněmě je nutna, česká
na říšské radě však že byla jen oposicí, zpupně
přepjatou až v obstrukci. A tak se „Pr. Tagbl.
dostal tam, kam dospěti chtěl: k diktátu, zaě
by Němci byli ochotní od obstrukce upustiti.
Němec
poslanecký sněmovna
20
article
Čechové prý musejí zásadně uznati německé po-
žadavky, a když pak po temto zásadním uznání
se na sněmě začne pracovati, musejí se prý Če
chové ještě zaručit, že národní status quo ne-
změní ani o čárku u hlásného. Bez této záruky
nemůže prý býti dosaženo dělnosti sněmu. —
Kdo tento diktát německého veta čte, musí se
brati brati všecky své síly, aby na tuto protivnou,
drzou provokaci zpupného nadutce, trvale opi
lého pouhou existencí nynější vlády, neodpově
děl tak, jak by vetřelec takový zasluhoval. —
„Bohemia“ počíná si podobně, jako její mez
Čecho
Bohemia
21
article
Němei šťastnější soudruh z Panské ulice. „Bo-
hemia“ uznala vhodným útočiti proti nejvyššímu
maršálkovi princi Lobkovicovi: je prý spolu-
vinen německou obstrukcí: chybami, jichž se
jako předseda sněmu dopustil z neznalosti jed-
nacího řádu. Ať si kdokoli soudí o politické po-
stavě nynějšího nejv, maršálka jakkoli, každý
nopředpojatý musí o něm dosvědčiti, že sněm
řídil i za nejpustější obstrukce německé zcela
objektivně, a že právě Němci to byli, kdož žá-
dali přímé porušování jednacího řádu a do ob
strukce se dostali také proto, že jejich předáe
klopýtli přes přesná a jasná ustanovení jedna-
cího řádu. Němci potom počínali si proti mar
šálkovi tak odporně, že nyní lze pochopiti, kte
rak jest jim nepříjemna zpráva, že maršálel
prine Lobkovic míní se osobně zúčastniti akce
pro uvolnění sněmu. „Bohemia“ chce, aby Če-
chové se prohlásili pro německé požadavky —
nic víc. Ještě jenom denuneuje nás Čechy Běle-
hradem a Moskvou, a potom přestává již jenom
na maličkosti: aby Čechové se zaručili za pro-
vedení německých rozkazů. Skoro měsíc psala
v „N. F. P.“ pro obstrukci celá řada německých
poslanců — nyní „Boh.“ povídá nevinně, že
prý Němci nehrozí obstrukci — ale jsou na
stráži. Uvidíme, dohlídají-li se na ní českého
svolení pro německé veto. Doufáme, že nikoli!
— Svěcení české školy pod ochranou
četnických bodáků. V Novosadech u Olomouee
konala se v neděli slavnost svěcení české školy
matiční. Protože byla obava, že Němci se vy
nasnaží slavnost překazití, svoláno bylo z eele
Lobkovic
Němec
Čecho
Běle
Boh
Svěcený
Novosad
Olomouee
panská ulice
Moskva
Bohemia
22
article
Moravy 130 četníků. Opatření bylo rozumné
Bylo by totiž jinak došlo k ohromnému krve-
prolití, jemuž se tolíko rázným zakročením čet
nictva zabránilo. Němei hrozným kri
kem snažili se slavnost překaziti
bylo jich 7 zatčeno. Mezi zuřivci vynikali hasič
z Olomouce, který po četnících házel kamenim
a pohicajt z Olomouce v občanském šatě, který
jedné dívce české nožem tvá
probodl. Byli oba zatčeni. Četníky Němei
fotografovali, provázejíce futografování posměš-
nými poznámkami proti četnietvu. Dne 29. t. m.
má býti v Novosadech uspořádán »Volksfeste
a protože je obava, že stanou se nové násil-
nosti proti české škole, bude tam povo-
láno zase mnozství četnietva. N
průvod při slavnosti pokřikovali Němci » Husité,
Avaři!« a pod. — Před rokem v téže obe
Němec na koni se zprotivil stráži a četník,
chtěje užiti zbraně, probodl koně. Němec zuřívě
hrozil, že stát mu koně musí, zaplatit, velmi se
ovšem přepočítal. Dodati dlužno, že obec Novo-
sady odepřela četnictvo ubytovati.
Němei
Novosad
Volksfeste
Němec
Avar
Morava
Olomouc
Novasad
23
article
— Úmrtí. V pondělí dne 23. t. m. zemřel zde
o 7. hodině ranní pan Josef Kratochvil, praž-
ský měšťan, bývalý otec chudých, dlouholetý člen
a bývalý starosta gremia klenotníků pražských, v 63.
roce, věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude
ve středu dne 25. srpna t. r. o 2. hod. odpolední
v chrámu Páně u sv. Štěpána vykropena a pak na
hřhitově olšanském pohřbena. Vzhledem k zaslouži-
losti zesnulého žádá výbor gremia své pp. členy
hojnou účast na pohřbu. — V Šárce zemřel pan
Oskar Kreuziger, úřadník firmy Přet, jenž
platně působil v místní organisaci nár. strany svo-
bodomyslně. Pohřeb jeho se koná zejíra o 4. hod
odpol. v Šárce.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jindřich
Stráník, primář a operatér nemocnice v Náchodě
vrátil se z dovolené a započal opět ordmnovate
— Společný sjezd rolnictva s živnestnictvem.
Kratochvil
Štěpán
Kreuziger
MUDr
Stráník
Náchod
Přet
24
article
Z Brna, 23. srpna. (Pův. zpr.) Včera konal s
v Brodku u Nezamyslic velký sjezd rolnictva morav-
ského současně s živnostnictvem. Siezd konán by
u příležitosti uzavření hospodářsko-živnostenské vý
stavy. Sjezdu přítomni byli přís. Vaca, cís. radu
Janda, živn. rada Chytil, posl. Albrecht
přods. star. sboru Hošek, starosta Plumlova Lou
bal, dále četní starostové okolních obcí, živnosten-
ské korporace: sdružení živnostníků z Vyškova
Prostějova, okresní spol. živn. a jednota krejč.
z Prostějova, živnost. organisnce z Dobroměli
atd. atd. Velký tábor konal se pak na výstavišti
Mluvili p. red. Mlčoch, taj. Drobný. Ve spo-
lečné resoluci se praví: „Shromáždění, vyslechnuvše
referáty zástupců strany agrární a živnostenské, pro-
hlašuje: Za nejlepší cestu k národnímu, hospodář-
skému a sociálnímu i kulturnímu povznesení a sa-
mostatnosti středních vrstev, jakož i národa, pova-
žujeme organisování se těchto na podkladu stavov-
ském. Přejeme si proto solidárního postupu polit-
ckých organisací rolnictva a živnostnictva, neb
jedině v tomto vidíme záruku zdárného vývoje obou
těchto veledůležitých složek národa. Protestuje-
me se vší rozhodností proti násilí, pá-
chanému na dolnorakouských našick
bratřích a žádáme vládu naši o nejroz-
hodnější zakročení ve prospěch zaru-
čení národní osobní i majetkové jis to-
ty Čechů dolnorakouských, jakož
řádné provádění státních základních
zákonů, zaručujících všem národům
úplnou rovnost, jinak byli bychom do-
nuceni cestou svépomoci zjednati prá-
vo svým něrodním příslušníkům. Pro-
jevujeme dnešní vládě krajní nedůvě-
ru, vidouce v ní představitele germa-
nisace a útisku českého národa. Žádám
validníhoa
zodk
Vaca
Janda
Chytil
přods
Hošek
Plumlův
Lou bal
Mlčoch
Drobná
Čecho
Brno
Brodek
Nezamyslice
Vyškov
Prostějov
okresní společenský . živnostenský
25
article
starobního pojištování at živnostnictva.
rolnictva nebo dělnistva na podklad
úplné rovnoprávnosti o sloučení poji-
stění v jedno. Proti novým daňovým břemenům
stavíme se krajně na odpor, pokud zatěžují malé
střední vrstvy, neboť tyto většího zdanění už ne-
snesou. Je-li potřebí skutečně peněz k účelům opráv
něným, ať stát daněmi postihne třídy kapitalistické
— Německý soudce — agitátorem v taláru. Z Li
berce se nám píše: Dne 21. t. m. byl zdejší léka
p. MUDr. V. Šamánek volán jako svědek ku přelíčen
u c. k. krajského soudu. První otázkou, již mu před
seda senátu položil, byla: Nechtěl byste radějí ně
mecky vypovídati, když všichni v tomto procesu t
činí? A když pak v odpověď obdržel rozhodné: „Ne-
chci!“, konal se výslech v řeči české. Tak dalek
jde německá troufalost! Muž, který je znám jako za-
stance jazykové rovnoprávnosti v uzavíraném územ
království českého, který již před 30 lety poča! dra-
hými procesy klestiti cestu této zásadě, který u ve-
řejných úřadů vždy bájí právo své n uteřštiny — to-
hoto muže chce předseda dotyčného senátu odklonit
od jeho zákonitého práva jazykového u soudu? Ž
by řečenému soudci smýšlení a dosavadní postup
v národních otázkách jmenovaného svědka byly ne
známy, jest vyloučeno — už z formulování otázky
samé. Tím více musíme odsouditi pokus lakový, pro-
tože nám Čechům otvírá smutnou perspcktivu
absolutní nestrannosti německých soudců v tomto
království. Namane se ihned otázka: když už si ně-
mecký soudce dovolí s uvědomělým a tak známým
svědkem tak postupovati, co si dovolí s méně vzdě-
laným a v boji méně otužilým Čechem? A další
otázka: Kdo jest vinen tímto kormutlivým zjevem?
MUDr
V Šamánek
Čecho
26
article
My sami a naše dolegace na radě říšské. Propustili
jsme bez řádné odvety Cheb, propustili jsme prote-
rování našich soudců, nedosazování jich do t. zv.
„uzavíraného území“ a dáváme si dosud líbiti ně-
mecké veto i ve školství souk romém, kde Němei
nám nedovolí ani za vlastní naše peníze zříditi si
soukromé školy: ležíť u ministra vyučová-
ní žádosti o české soukromě škol
střední již několik let nevyřízeny, ač-
koli bylo vyhověno úplně zákonným předpisům. Jest
věru na čase, pláti se naší delegace: Kdy jakým
prostředky doufáte svrhnouti tento
vládní systém s německým vetem?
— Hrabě Vojiěch Sternberg contra Hajn. N
den 14. září nařízeno jest před c. k. krajským jako
porotním soudem v Chrudimi hlavní přelíčení o ž-
lobě hr. Sternberga proti redaktorovi „Osvěty“ Aloisu
Hajnovi pro přečin proti bezpečnosti cti. Právní za-
stupování hr. Sternberga po dru. Juliu Nejedlém
převzal královéhohradecký advokát JUDr. Bedřich
Petr.
Hrabě Vojiěch Sternberg
Hajn
Sternberg
Nejedlý
JUDr
Bedřich Petr
Cheb
Chrudim
27
article
— Žádná cholera na Moravě. Z Brna, 24. srp-
na. (K. k) Se zřetelem k novinářským zprávám
případu cholery v Napajedlech se sděluje úřadně
Ruská studentka, jedoucí ze Lvova do Curychu, one
mocněla dne 21. t. m. večer v osobním vlaku Kra
kov—Vídeň, poživši uzeniny; vyskytly se u ní prud
ké příznaky žaludeční choroby a byla ve stanici Na
pajedlech vynesena z vozu, kdež ji železniční lékaí
prohlédl, neonemocněla-li nakažlivou střevní nemo
a dal ji dopraviti do tamějšího isolačního pavilonu
Úradní lékař příslušného politického okresního úra-
du zjistil však již příštího rána, že studentka se
úplně uzdravila a že podezření nakažlivé nemoci je
vyloučeno.
— Dědínova výstava v Turnově byla dne
22. srpna olevřena a obashuje ve dvou prostorných
sálech přes půldrubého sta obrazů, skizz, akvarelů
kreseb. Byť v tomto množství nebyl zastoupen celý
rozsah umění jednoho z nejvšestranějších umělců.
které jsme kdy měli, bohaté fase jeho rozvoje po-
dány jsou velmi zájímavě a jasně vystupují předn
vlastnosti jeho tvorby, hluboké studium, bravurní
kresba, svěžest a působivost barvy, především sebe
vědomá a neúnavná snaha ovládnulím všech čiste
malířských prostředků dospěti k vírtuositě ve vyjá-
dření přírody barevnou harmonil. Ja to starý, ale
nejvyššt cíl malířského umění a je charakteristick
pro Dědinu, že nehledá ho pouze cestami moderním
a nejmodernějšími, nýbrž vrací se ke klasicismu
Dědínův
Morava
Brno
Napajedla
Lvov
Curych
Vídeň
Turnov
28
article
velkého umění. Četné menší práce, ke kterým jen
nucen malými poměry, v nichž žije, provázejí vze-
stupnou linii jeho tvoření, ale nezastiňují ji niktera
ani tak dalece, aby měli omluvu pro neporozumění
ti, kteří již po prvých výstavách Dědinových u nás
v Čechách dali je na jevo. Lokálního rázu přídává
výstavě sbírka vzácného umění ciselérského vesměr
majetek setníka p. Khola oď Em. Fuschse, pensiono-
vaného učitele zdejší c. k. odborné školy ; vystaveny
jsou charakteristické práce klenotnické, větší plakela,
soška sv. Antonina, pracovaná pro býv. arcibiskupa
pražského a j. Výstava polrvá do 12. září k. r., načež
má ji přejmoutí Česká beseda v Liberci. První, kdo
pro přenešení výstavy do Liherce osvědčili věcný
zájem, jsou sociální demokraté liberečtí s »Ještědským
Obzorem« v čele, který vřele dává na jevo poroz-
umění pro kulturní význam výstavy mezi našimi
menšinami.
— Pražský krajinský spolek učitelstva měšť. škol
odvedl spolku »Komenský« ve Vldni za ka-
ždého účastníka ferialního kursu grama-
tickébo po 1 K, celkem 33 K.
— Bezplatný kurs hygienický se zřetelem k
školám mateřským, opatrovnam a jeslím, pořáda
Spolek pro zájmy ško! mateřských
v Praze, Školská ul., v budově měšť. divčí školy.
Polad: Povšechná zdravověda. O tě-
lesném vývoji dítěte. Praktický výcvik
pro případy prvě pomoci než přijde
léksř O chorobách ženských. Kurs začne
6. září l. r. o 8. hod. ranní a řiditi jej bude sl.
Dědinův
Khol
em
Antoninus
Komenský
Čechy
Liberec
Praha
školský ulice
29
article
MUDr M. Peigerova, em. sekund. lékařka české
dětské nemocnice, lék. c. k. všeobecné nemocnie
odděl. prol. Thomayera. Venkovské účastnice korsu
upozorňujeme na schůzku 5. září o 6. hod. več.
v Ženském klubu českém, Jungmannova třída
čís. 7. Tamléž sděleny budou bližší informace ohledně
bezplatného ubytování. Dodatečně možno se přihlá-
siti v den zahajení. Pro nečleny spolku činí poplatek
za kurs 10 kor.
Hlavní výhry české loterie, jakož i jiné výhry
bude moci v několika dnech obecenstvo si prohléd-
nouti a tím o solidnosti jich se přesvědčiti. Drub
výhra (automobil) je již vyslavena ve výkladu fy.
Laurin Klement na Joseiském náměstí a první
blavní výhru (přes 20 brilantových šperků), jakot
jiné výhry z oboru tohotu právě instaluje firma
F. a D. Malý na Ferdinanzové třídě u Národniho
divadla. Naše obecenstvo, zvláště dámy, bode pře-
svapeno buhalosti a krásou šperků těch, Daší české
to výroby.
Zajímavý zjev přírodní. Učitel p J. Vandas
orouboval před časem v Prcině několik blehů hrušní.
Jak známo, rouby hruškové na hlohu se ujímají, cuž
e i zde slalo. Dnes lze spatřiti v plotu u rosovické
ilnice krásný stromek hruškový s podnožem hleho-
vým, klerý obsypán jest ovocem.
— 21 + 38. Tyto číslice značí věk dvou osob
které v životní své hře sehrály v noci na dnešek
poslední akt. Hra započala v obci Hloubětíně za Kar-
línem a sice velmi nězně, poeticky. Za dávných ča-
sů, jak to slýcháváme a čítáváme, roztoužení jinoši
za svitu luny v pozdní noci čekávali u okénka, pěli
roztomilé písně a byli celi posedlí, když se konečně
okénko otevrelo. A což to bylo za radost a potěšení,
když okánko bylo tak nízko že bez nebezpečí dalo
se slézti! „Měsíc jde dál on všecko ví — co uhlídal:
to nepovi!“ Ano, to bylo tenkrát, za starých doh.
M Peigerův
Thomayer
Laurin
Klement
D Malá
J Vandas
Jungmannův třída
Joseiský náměstí
Hloubětín
Kara
Národni divadlo
30
article
Teď jsou jinačí poměry. Zejména v Hloubětině. Tam
se v noci také dvéře otevřely, také bylo slyšet evrli-
kání, toužení a jiné zvuky. Paní mistrová, truhlářka,
38letá, opustila svoje sídlo a uspořádala dostavení-
čko chasníkovi, 21letému, který byl tímto vyzna-
menáním celý zkoprnělý. Patrně se z tohoto překva-
pení velmi záhy vzpamatoval, neboť při druhé ná-
vštěvě měl úplně svěží náladu a po třetí už byl
hluchý a němý. Paní mistrová řekla pomocníkovi.
že pojede s ní do Brna a pomocník jel. Kdyby byla
paní mistrová jela na některou planetu nebo za
oceán, nebo do horoucích pekel, jistě by ji slepě do-
provázel. Včera večer oba opustili Hloubětín a pu-
tovali do Prahy. Odtud dnes ráno měli nastoupit ce-
stu do Brna. Nedošlo však k tomu. Pan mistr v čas
přijel a odjezdu zabránil. Pomocník byl tentokrá
dvojnásob zkoprnělý, když jej zatkli a oznámili mu.
že bude stíhán pro zločin únosu! To je zvrácenost
nojmů! Není-liž v zákoně citelná mezera? Což pak
pomocník nemá poslechnouti paní mistrovou? A co
ta čísla: 21 + 38? To všechno paragraf o únosu ne-
zná a tak pomocník, slepě oddaná domácí náležitost
paní mistrové, s údy třesoucími, očima uplakanýma
putoval — do vazby. A pořád uvažoval, že v zákono-
dárství jest nějaká citelná mezera!
— Drobné místní zprávy. Františka Oesterreich-
rovů, 52letá vdova po obchodníku z č. 553—I. v Ce-
letné ulici klouzla a při pádu utrpěla tak vážné zra-
nění na pravé ruce, že musila být dopravena do
nemocnice. — Při taneční zábavě, pořádané v noci
na dnešek v hostinci č. 133 v Podolí, způsobilo ně-
kolik podnapilých tanečníků výtržnost, poněvadž jim
hostinský nechtěl nalít. Za intervence hlídlky byli
nepokojní hosté vypuzeni na ulici, odkudž. počali
kamenovati hostinec a rozbili velkou skleněnou ta-
buli v ceně 20 K. Pachatelé se rozprchli.
Oesterreich
Brno
Hloubětín
Praha
Ce
Podolí
31
article
Zlodějské historky. V Jindřišské ulici před
výkladní skřiní jednoho obchodu byl 15letý dělník
Rudolí Vítek z Husovy třídy č. 42 v Žižkově zadržen
právě v tom okamžiku, když jedné dámě chtěl z
kapsy vytáhnouti tobolku. Dva společníci Vítkovi
v čas utekli. Zatčený pouliční zloděj byl dopraven
do bezpečnostního oddělení.
— Zatčená kuplítka. V Holešovicích Byla za-
tčena 53letá Anna Jirotková z Král. Vinohradů, která
chtěla mladou dívku dopravit do vykřičené místnost
v Ústí n. L. Obě byly odvedeny do bezpečnostního
oddělení. Když se zjistilo, že Jirotková poslala dra-
hou jednu dívku již předem, bylo četnictvo v Kralu-
pech dožádáno, aby dotyčnou dívku zadrželo. To s
také stalo a dívka vrácena do Prahy.
Ttinácliletý sebevrah. (Pův. zpr.) Z Blanska,
22. srpna. Vsobotu nalezen byl za komínem na půdě
oběšen 13lelý syn porodní báby Sedlákové v Těchově
u Blanska. Přičiny sebevraždy nejsou známy, praví
se ale, že bezpochyby hoch zahrál si na oběšeného
a zaplatil hru životem. Hoch navštěvoval měšť. školu
v Blansku a byl velmi hodným.
— Sebevražda pod koly rychlíku. Z Plzně se
sděluje: V noci s neděle na pondělí nalezena byla
na kolejích za Škodovými závody děsně zohaveně
mrtvola mladé ženy. Hlava oddělena nalezena ná-
kolik kroků od místa události. Pátráním zjištěno, že
neznámá vrhla se pod kola rychlíku. U mrtvoly na-
lezena stvrzenka na služební knížku od ponisníh
úřadu v Plzni, znějící na jméno Terezie Řynešové
K místu sebevraždy přivolaný městský lékař pan dr
Fikrle mrtvolu prohlédl, prohlásil, že náleží asi 20leté
ženě, načež dal ji dopraviti do umrlčl komory.
Vítek
Husův
Vítko
Jirotková
Král
Sedlák
Škodův
Řynešová
Fikrle
Jindřišská ulice
Žižkov
Ústí
Kral
Praha
Blansko
Těchov u Blansko
Plzeň
32
article
— Rodinné neštěstí. Osmnáctiletý Jaroslav Kou-
blk, syn vdovy na Skalici u Dobříše, dle jedné vers
přišel z čekané a dal mladšímu bratru Františku po-
věsiti ručnici, dle jiné prý mladší bratr sjímal pošku
se stěny — bratři byli sami ve svělnici a ze zoufa-
lého mladšího bratra lze sotva slovo dostati —
zkrátka a to jistě neopatrným zacházením vyšla
z pušky rána a staršího Jaroslava těžce zranila. Tento
po týdenním trápení ráně podlehl. Lze si vysvětliti
nezměrný žal matky, která vedle syna i hospodáře
ztratila, který spravoval její stateček, jakož i zou-
falý stav mladšího bratra.
Zatvrzelý kandidát sebevraždy. Květinář Jiš
Stibral, 25 roků starý a v Michli bydlící, který
v těchto dnech chtěl se zastřeliti a když mu v tom
bylo zabráněno, chtěl skočit do Vltavy a opět bez-
výsledně, dnes otrávil se sublimátem. Zoufalec byl od-
vezen do všeobecné nemocnice.
— Dvě důti se opatily. V domácnosti zámečníka
Zinka v Jinonicích u Smíchova přeteklo na plotn
mléko a když děti chtěly brnek odlábnouti, mlék
se na ně vylilo a obě, Bletá Antonie a Sletý Fran-
tišek, utrpěly těžká opaření. Děti byly dnes dop a-
veny do pražské nemocnice.
— Náhlé úmrlí. V domě čís. 827 v Žižkově by-
dlíci 67letá Anna Marysková náhle zemřela. Mrtvol
odvezena do ústavu pro soudní pilvu.
— Neklekli ani nesmekli klobouků před pro-
cesím o Božím těle v Přívoze u Mor. Ostravy zame-
čničií pomocníci Filka, Válek a Svoda a krajský sru
novajíčínský odsoudil je za to dne 23. t. m. co tu-
hého vězení každého na 5 dní s postem.
— Druhá severní plavba »Thalic«. Dle Rakou-
ského Lloydu došlě telegrafické zprávy připřula
»Thalie«, konající druhou plavbu na sever, 25. t. a
Jaroslav Kou
František
Jaroslav
Jiš Stibral
Zinek
Marysková
Mor
Lloyd
Skalica
Dobříš
Michle
Vltava
Jinonice
Smíchov
Žižkov
Ostrava
Bletý Antonia
Sletý Fran