8l s0u k sne

Strana 4. Číslo 34.

oallev

Dne 4. února 1902.

* Ve skalách. Ve skalním lomě Cholastově v Tučapích u Holešova zaměstnáni byli lsmači 43letý svobodný J. Podola a 23letý ženatý K. Řeha. Dne 30. ledna t. r. zasvpán byl Řsha po kolena hlínou. Podola pomáhal Řehovi, v tom však sřítila se část hlíny a oba zasypala: než přišla pomoc, oba byli za- dušeni. Soudní komise dostavila se na místo odpo- ledne a závedla vyšetřování. * Vojí do skříně. U řezníka Hromase v Kar- líně č. 98 zaměstnaný kočí Fr. Nájemník chtěl se včera na večsr vyhnouti se svým jednospřežným po- vozem naproti kavárně »Uaionk ve Ferdinandově třídě, motorovému vozu. Při couvání trhl kůň, janž se plašil, tak silně vozem, že tento ujel až na chodník a vrazil do okna výkladní skříně E. Poppa, které úplně rozbil. Obchodník Popp páčí si škodu na 160 korun, která však je pojištěním kryta. * Dva dny před smrtí. M. Vetterová roz. Scharschmidtova, matka pětiměsíčního děcka, byla dne 28. m. m. oddána s Jos. Vettrem, řeznickým pomoc- níkem z Kruhu. Stalo se tak k oboustrannému přání v českolipské nemocnici. A dva dny na to zemřela 27letá žena po třínedělní nemoci tuberkulosou. * Otrávila se. Včera otrávila se 18letá dcer obchodníka v pražské tržníci Jalie Forejtova roztokem kyseliny sírové. Domácí lidé, kteří skutek objevili dopravili dívku na ochrannou stanici, kde jí lékař p. dr. Šule dal protijedu, načež ji dal odvézti do všeob. nemocnici. Povětrnost. Zamračeně, ale vlahé počasí.

Směs. Lavina. Ze Štýrského Hradce, 3. února. (T. k) Lavinou, která se svezla na Bleiberg zasypán byl hostinec a dvě chýše. Lidské životy ne- přišly na zmar. * Miss, Eílen Stoneova. Z Cařihradu 3. února. (T. k.) Jak se oznamuje z Nevrokopu, při- jeli tom američtí delegáti, kteří vedli vyjednávání za účelem osvobození miss Ellen Stoneovy a odeberou se zítra do Dramy. Vydání zajaté naráží na pře- kážky proto, poněvadž v příčině místa, kde se vý- kupné má složiti, nedošlo dosud k žádné dohodě. * Sněhem zasypání. Z Yokohamy, 2. února. (T. k.) Z oddělení vojska, jež čítalo 210 mužů a jež 23. m. m. bylo překvapeno děsnou chumelenicí, mohli dle zjištěných dosud zpráv zachrániti se pouze 4 důstojníci a sedm mužů. Ostatní mužstvo považo- váno je za ztracené, protože nové vánice znemožnily veškeré zachraňovací práce. * Bouře a ohromný požár v Americe.

Z Nového Yorku, 3. února. Silná bouře, která panovala mezi Velkými jezery a Atlantickým oceánem přerušeno bylo železnjční a telegrafní spojení. V státě Nový York vězí železniční a silniční vlaky ve sněhu. V obchodní čtvrti města Watterburg (Coune- cticut) vypukl včera večer oheň, jenž se při panující bouři rozšířil rychle na 12 domovních bloků. O půl 11. hodině byl oheň ponejvíce uhašen, ale vypull k ránu znovu. Škoda obnáší několik milionů dolarů vžel* Židovské demonstrace v Pešti. Židov- ský poslanec Vaszoni chce na odvetu, že byl katoli- ckou stranou lidovou ve sněmovně uherské pořádně morálně vypráskán, pořádati v Pešti veřejné demon- strační průvody židů. Pakli tak učiní, přispěje zua- menítě k tozvoji antisemitismu v Pešti a v Uhrách vůbec, ** Hrozná epidemie sebevražd ve voj- sku. »Slowo Polskie« oznamuje ze Lvova, že od 1. do 27. ledna 1902, skončilo u 10. armádníůo sboru haličského 26 mažů sebavraždou. Z toho bylo šest důstojníků. Většina z nich prý skončila sebevraždou pro nezhojitelnou nemoc, patrně sypbilis! * Dopadený obchodník s děvčaty. V Ham- burku byl zatčeu v těchto dnech agent Barbul, po- cházející z Pešti, který vylákal tři děvčata do Ame- riky. Barbul zapírá, že by byl agentem na dodávání děvěst do zámořských lupanarů.

* Z říše »bohabojnosti». V německém říšském sněmu učinili sociální demokraté návrh, aby vyučovány náboženství bylo vyřaděno z učebných předmětů ve všech školách. Celkem důsledně, aspoň pro Poznaňsko, jak dí »N. N.« Mají-li se děti vyu- čovati náboženství v řeči cizí, jim nesrozumitelné, tož nechť raději neučí se ve škole, ale v soukromí Mnoho-li lodí bylo zntčeno. Lonského roku zbynulo na moři 1018 lodí, z toho bylo 286 větších parníků. ** Židovská nemocnice v Jerusalémě. Dne 29. ledna byla u přítomnosti tureckého guver- néra, pak některých konsulů, vrchního rabína a zá- stupců městských úřadů otevřena slavnostně židovská nemocnice »schare zedek«. Vedení nemocnice svěřeno je komitétu, jehož sídlo jest ve Frankfurtě. os

Obzor socialní. § Sociální činnost duchovenstva a kato- líků vůbec v Korutanech. V Celovci vycháze- jící katolický list »Kalnt. Zeitung« přinesla zajímavé KATOLICKÉ LISTY

zprávy o sociální činnosti duchovenstva a katolíků vůbec v Korutanech, ze kterých zde některé vyjí- máme. Řiditel celoveckého semináře Gabriel Weisa založil pro Korutany ústřední svaz Raiffeisenovek pro celé Korutany. Správní výdaje této ústřední po- kladny za minulý rok obnášely pouze 83 korun! V tom směru se přece nikdo nemůže těm nenávidě- ným klerikálům vyrovati Katolický spolek tiskový pod ochranou sv. Josefa pro csloveckou dlecési dosáhl letos 75.000 členů! Řád sv. Voršily zřídil v Celovci rozsáhlý dívčí pensionát ve kterém jest měšťanská škola a učitelský dívčí ústav. Dále zřídily Milosrdné sestry v Celovci veliký ústav pro idoity pro celé Ko- rutansko. To jsou samé mladé podniky, které byly zbudovány z malých počátků a milodary horlivých katolíků. Jest také svrchovaný čas, aby v Koruta- nech, kde liberalismus tolik zla již natropil, katolíci se vzchopili k úsilovné činnosti.

Hlídka školská, Řiditel elementárního vyučování ve Francii p. Bayet navrhuje zvl. reformu: chce totiž všechno vy- učování v 1. třídě nahraditi obrázky. Ministr vyučo- vání pak chce pozvati umělce, aby do takových hnih přispívali, dekorativními náčrtky chce ozdobiti stěny školní. U nás jsme zvyklí oceňovati domácí práci, svoje pracovníky teprve tehdy, když podobné snahy se vynořují v cizině, teprve když jim — abych tak řekl — cizina dá sankci. To nás naplňuje nadějí, že snad také knížka »Návrhy obrázků k první čítance — Slabikář našeho Jarouška« dojde příznlvého přijetí, jakého plnou měrou zasluhuje. Sestavil jej p. Vincenc Bohdanecký, řídící učitel ve Václavicích (p. Benešov). Veden byl touž základní myšlénkou, jakou vy jádřuje Bayet. Tím není řečeno, že by byl p. řídící teprve odtud byl pojal mýšlénku, ne, celá leta už touto cestou učí a dochází, jak se spolehlivé strany dobře víme, velmi pěkných výsledkaas Každé písmenko má svoje obrázky. Celou řadu.

První je proveden do podrobností, ne však do zby- tečnosti, u druhého zbývají toliko tyto charakteristické tahy podobné písmeně, které má býti vyvoděno, pak přijde písmeno tiskací a konečně psané. A k tomu opět obrázek, znázorňující celý děj, jenž slouží k me- morování té neb oné písmenky. Něktaré svým hu- morem (viz žabí koncert str. 27), jiné překvapující podobností, všechny pak provedením v pravdé uměleckým — při vší jednoduchostl — půšobí ne- odolatelně na dospělého člověka. Jak teprve asi na ty maličké! Kdo učil kdy maličké v 1. třídě, ten ví, jak je těžko zvláště mladším, ne dosti zkušeným pánům uči- telům, udržeti ticho mezi tím nárůdkem, ticho ne vy- nucené hrůzou, ale vnitřní řekl bych — dobro- volné ticho způsobené radostnou dychtivosti maničkých, co bude dál.. Nuže nic snad nedovede tak dlouho udržetí malé v tichu a napjetí, jako když se kreslí. Odtud doporučujeme zmínénou knížku co nejvřeleji všem, kdož s maličkými se zaměstnávají, netoliko pp. učitelům, ale i otcům a matkám rodin. Kupují se drahé knihy obrázkové. Ale s těmi je to tak jako s dra- hými hračkami; díts se jich nabaží, odhodí je a hraje si raději s jednoduchými špalíčky

A ták také raději a déle, se dívá dítě maličké na obrázky jednoduché — snad proto, že v nichje ponecháno je dětské fantasii více místa. Pozoroval jsem jednou 4leté dítě, dal jsem mu dvě knihy: bi- blickou dějepravu školní a obrázkovou bibli pro hlucho- němé provedenou (jak zajisté známo) toliko hlavními rysy. Obrázkové bible se nasytilo dítě brzy, kdežto pro druhou si chodilo zas a zas. S našeho stanoviska (škola má nejen vyučovati ale i vychovávati) můžeme dílko tím spíše do- poručiti a tím vřeleji, že povídky, které k memoro- vání jednotlivých písmen jsou přidány pro učitele, jsou provanuty duchem zbožnosti a loyality. Jsou tak rozkošné, tak lehounké, že není možno, aby jich ma- ličcí neposlouchali rádi a s užitkem. V denníku politickém, jakým jsou »K. L.«, nelze do detailů rozebírati a kritisovati, k tomu jsou listy odborné. Úkolem denníku z pravidla jest na ta- ková díla upozorniti, odsouditi nebo doporučiti. I my tedy dílo p. říd. Bohdaneckého co nejurčitějí doporu- čujeme, přestávajíce na několika těchto ukázkácha ponechávajíce podrobnější rozbor časopisům odborným. Slabikár stojí 1 korunu, příloha pro učitel »Úkázky předvádění hlásek v 1. třídě na základě mravoučných povídek« stojí 80 hal., porto 10 hal, tedy dohromady 1 kor. 90 hal. Místo: Václavice,p. Benešov.

Spolkový věstník. čla

zls í

* Z Katechetského spotku. Kollegové členové se vyzývají, aby se dostavili četně do před- nášky p. gymn. profesora Jos. Havránka, který pojednávati bude o sv. Pavlu jako o předním zástupci

víry i vědy. Zároveň svoje známé zajisté vyzvou, aby se do schůze dostavili. * Schůze výboru katoliekého lidového spolku koná se v pátek 7. února o půl osmé v míst- nosti spolkové. Na programu nalézá se jednánío valné schůzi dne 23. února projektované. ** Zábavný večer Katolické Besedy. V neděli pořádala Katolická Beseda ve veliké dvo- raně Svatováclavské záložny zábavný večer za neo- byčejně četného účastenství členův i hostí. O pří- jemnou a bezvadnou zábavu pečoval známý pražský komik pan Wanderer, který přednesl několik nových zdařilých výstupů. Pan Zavadil ml. zaspíval několik písní, které byly velice vděčně přijaty. Katolická Beseda nabývá opět avé bývalé vážnosti, které dříve požívala. * Ples pensijního spolku členů sboru a a orchestru Národního divadla konati se bude již ve čtvrtek dne 6. února v sálech ostrova žofinského v 8 hod večer. Výbor postaral se, aby účastníkůmo plesu toho, jenž se řadí k předním plesům pražským, připravil příjemnou a osvěžující zábavu a dle ukončených příprav lze s jistotou očekávati, že ples letožní všechny předchákející předstihne.

Hudha. Akademie v »Domácnosti«. Dne 1. února konala se ve skvěle zařízených místnostech pražské »Domácnosti« akademie hudební (solrée muslca!), ku které se dostavilo na 135 osob z předních kruhů če- ské společnosti, zejména rodiny Mattušova, Vondrá- čkova, Stráneckých, Bryskrova, Marešova, Waltrovs, Pacákova, Míxova, Rašínova, Götzlova, Justova, Ku- kulova, Škardova, Seemanova, Pštrossova, Schnöblin- govs, Tondrova, Podlipných, Stausova, Zelených, Met- talova, Urbánkova a j., hr. Em. Thun, hr. Černín, dále vynikající profesoři, umělci, advokáti, inžený ři, úředníci, architekti, spisovatelé a pod. Akademie byla v průběhu svém velice zajímavou. Vystupovalyť na koncertním podiu dámy v pražské společnosti známé i jako vynikající krasavice i jako enthusisstky hudební. Očekávání bylo tedy značné a chuť k ostřejší krilice nepokrytá. Ale půvabné chovanky mus, z nichž ně- které si odbývaly prvním vystoupením ve veřejnosti pravou horečku trémy a strachu, překonaly zpěvem i hrou všecko očekávání. Utichly poznámky a zavzněl upřímný dlouho trvající potlesk. Jednotlivé výstupy měly tento průběh: Slč. Růžena M attušov a s slč. Helena Tondrova přednesly ouverturu Mendel- sohu-Bartholdyovu: »Fingalova jeskyně« správně technicky a s náležitým porozuměním. Slč. Tondrova, dcera pražského advokáta, jenž jest znám jako vý- borný zpěvák a hudebník (v Ml. Boleslavi před lety zpíval Jeníka v »Prodané nevěstě«) jest žakyní prof.

Hoffmeistra; slč. R Mattušova, absolvovala školu pí. Hořínkové, ukázsla jemný smysl hudební i v průvodu na klavíru při provázení slč. Antonie Urbánko vy, jež zpívala »Jen kdo zná touhy tíž« a romanci Pa- vlíny z »Pikové dámy« od Čajkovského. Slč. Urbán- kova, žakyně pí. Parš-Zikešové ač indisposlcí stížena, zpívala s uměleckým podivuhodným taktem, s ná- dechem tklivé melancholie. Její sytý, v dolejší poloze nádherně zbarvený alt, graciosním pointováním zvý- šený, způsobil hluboký dojem. Účinek mohl býti ještě plnější, kdyby slečna Urbánkova nebyla se přidržela operních arií, jež v průvodu piana vždy ztrácejí na pů- působlvosti. Doufáme, že se slč. Urbánkovou na kon- certním podiu častěji se setkáme, neboť by věru bylo škoda talentu tak eminentního. — Slč. Hauto va Mary, Angliéanka, dlící v českém pensionátu, žá- kyně prof. Ševčíka na pražské konservatoři, přednesla na housle Adaglo z Bruchova g-mol koncertu a Wieniawského »Souvenir de Moscou«. Hra slečny Hautovy svědčí o znamenité píli, bylť přednes technicky celkem správný a náležitě procítěny. Slč.

Ludmila Mixova přednesla Serenádu od Bragy s průvodem violoncella (delikátně hrál pan Alois Reiser) a národní písně od Pivody, a sice: Mně pra- vila kdys moje máti, když jsem plela len, každý pe nám diví a Ráda, ráda tě mám. Slč. Mixova má jasný, příjemný soprán a veliký, okrouhlý tón, pro- cítěný přednes a živý temperament, takže její první debut byl velice krásný, Po Sukově bravurním inter- mezzu »Hra na labutě a pávy«, jež přednesly odu- ševněle a s plným zdarem slč. Mattušova (priro)a slč. Tondrova, přednášel p. Vladimír Pod- lipný Legerovu báseň »Čestou z kostela« a »Balladu o houbách«, a to s živým hu- morem, výrazně a plasticky, takže sklidil bouřlivou pochvalu. Týž přednesl (s promyšleným průvodem p. Ad. Piskáčka na pianě) Fibichův melodram »Hakon« (na slova Vrchlického), kde osvědčil dramatickou vervu, přesné frasování a umělecký spád ve hlasui v gestech. Po akademii postaral se p. Podlipný, du- chaplný aranžer akademie, o skvělé občerstvení pří- tomných s paní Benešovou, Blažkovou, Podlipnou a s řid. pí. Bohuslavovou. Po té rozproudila se animo- vaná zábava. Ale ještě poznámku: Nemohly by vý- tečné jmenované svrchu umělkyně vystoupiti někdy veřejně k dobročinnému účelu (po způsobu angl., franc. i německých dam)? Máme tu dětskou nemoo-