ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f48d6f20-77e8-11dc-846a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 79, person 47, org 10, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý I. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 331.
4 article
Na ranní a večerní liaty předplácí se V Praze v administraci: na měnic. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou měs na dtvrt leta : . . . 7 K 50 ve Hllálkácho na něsic . . . . . 2 K o0 Poštou na tvrtjeta : . . keoi a meie dvojí zásllk n viota : . . . nl k aoi
Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Štvanice vídeňského tisku proti Praze. Z Vídně, 1. prosince. Po výminečněm stavu, po náhlých soudech v Praze po provedení neodkladných, nejprudších a nej- přísnějších opatřeních v Praze volá vešker vídeňský tisk. Divíme se jenom, že nevolá po zakročení německé armády v hlavním městě královstvi českého. Již samy tituly dnešních úvah vídeňských žurnálů nasvědčují tomu, j a ke isou tudisposice oproti Praze. „Po mec hned!“ — tak jest nadepsána stať „N. Wr Tebtlu.“ — a přidává se k ní: „Tak to dál nejdo, ni jediný den, ni jedinou hodi nu délel „Zeit“, křesťansko-sociálně vládní, má na depsanou stať: „Pořádek — bez průtahuí“ „N. Fr. Pr.“ pak podává dnes ukázky, jaké jest možno šiřiti o českém národě a jeho metro- pol báchorky z Prahy přes Vídeň do ciziny. Tento list praví: „Dnos před 11 léty byl vyhlášen v Praze náhlý soud a hned po dvou dnech drancování nasloupil úplný klid. Tento- kráte však trvá napadání Němců již celých šest neděl. Opětně se proslýchá, že chystají se vážná opatření: výminečný stav nebo stanné právo. Ministerská rada za bývati se bude ve dnech nejbližších událostmi pražskými, které zasahují nyní také do zahraniční politiky způsobem velmi ha nebným Provolávání slávy Srbsku, potupné hl sy o annexi, které se pronášejí v pražských uli cích, nasvědčují rejdům panslavistickým. Potu- pení černožlutého praporu nasvědčuje státu ne přátelské agitaci, která v dřívějších časech Rakousku trpěna nebyla a tento česko-srbský flirt, který je v blízkém příbuzenství s dodávkou finouzských rour, hodi se docela výborně k šivanici proliněmecké, která se stala v Praze po- málu celou institucí. Jak dlouho ještě? Tuto olázku dlužno položiti dnes všem, kterých se týká úřadům vysokým i nizkým a také všem poslancům němcckým.
N Wr Tebtlu Praha Vídeň Francie Srbsko Rakousko
6 article
Na jiném místě troufá si „N. Fr. Pr.“ psát tolo: „Události pražské jsou následek koa liční politiky. Každý jednollivý Němee. jenž ohrožen jest v ulicích pražských na životě vi dobře, že část viny má spolupůsoben Němeů v koalici. K vůli koalici nesmí s sáhnouti na Čechy, kleří takto dostávají nebez- pečný glejt, aby potupovali beztrestně rakouské prapory. Koalice stojí výše než monarchie, výše než něměcký národ, výše než vůle lidu, výš než smýšlení lidu. Dnes, kdy dojmy zpráv praž ských v každém Němci vzbudí pocit hněvu všude způsebí otřes, kdy ještě nevyhasla myšlen- ka říšská, dochází zpráva, že bylo obno veno jednání o koalici. Kdo tuto zvěst slyší, pociťuje, že politíka jest někdy řemeslem velmi špatným.“ „Arbeiterztg.“ ke strašáku, vyhlášenéme německo-nacionální korrespondenci, že bud proti Praze zakročeno nejrázněji a nejdříve, po dotýká „Doufáme, že vláda také po2 prosinci bedlivě uváží svoje roz hodnutí, které by mohlo býti sku tečně velmi těžký m.o
Němec Francie Čechy Praha
7 article
Cisařovo jubileum.
8 article
Z Vídně, 1. prosince. Císař zůstane dnes po celý den v Sehönbrunně. Poslanci, kteř byli včera csařem přijati, vypravují, že h l a panovníkův byl velmi zvučný. Depu- tace jednotlivých zastupitelstev zemských vy- slechl císař stoje po tři hodiny bez je- diné minuty odpočinkul onbo Ze Zahřeba, 1. prosince. (K. k.) Na oslavu panovnického jubilen císařova konala se včera v poledne v přítemnosti vrehního starosty šl Cuvje, starosty dra, Armuše a četného vznešnéh obečonstva slavnost položení zákla d ní
Armuš Vídeň
9 article
ho kamene ke slavbě nové zemske nemocnice; slavnostní akt provedl bán ba ron Rauch. Ryliř Proskowelz Z Vídně, 1. prosince. Člen panské sněmov- ny, bývalý poslanec Emanuel rytíř Prosko wetz slaví 11. t. m. 90. svoje narozeniny jsa úplně zdráv. Na jeho počest pořádá centráln spolek cukrovarnický, jehož místopředsedou ju bilant jest, bankel. Ke statistice cisařských vyznamenání. Z Vídně, 1. prosince. Císař za příčinou 50letého jubilea vládního udělil r. 1898 4404 r. 1908 za přičinou 60letého jubilea 4020 v znamenání. Tajných radů jmenováno bylo 17 baronů 6, rytíři 4, šlechticů 18, velkokříž řádn sv. Štěpána udělen 2 osobám (knižeti Adolíe Schwarzenbergovi a ministru zahraničních zále žitostí bar. Aehrenthalovi), velkokříž řádu Leo poldova 2 osobám, řád Leopoldův I. třidy 1 oso bě, volkokříž řádu Františka Josefa 8, koman dérský křiž řádu sv. Štěpána 1, komandérský kříž sv. Leopolda 3, řád železné koruny II. t 5, hvězda ke komturu řádu Františka Josefa 11. komturský křiž řádu Františka Josefa s hvězdou 21, rytířský kříž Leopoldův 32, komturský kři řádu Františka Josefa 67, důstojnický kříž řádu Františka Josefa 40 osobám, řád železné koruny III. třídy 412 osobám, rytířský křiž řádu Franti- ška Josefa 900 osobám, Alžbětin řád první třídy 13, Alžbětin řád druhé třídy 58, titul dvorníh rady 10 osobám, sekčního rady 1, vládního rady 97, vrchního stavebního rady 12, vrehního báň- ského rady 4, účetního ředitele 1, hlavního po- kladníka ředitelství 1, ministerského tajemník 1, školních radů 37, slavebních radů 14, bán ských radů 260, profesora 5, zlatý záslužný kři s korunou 753 osobám, zlatý záslužný kříž 37 osobám, medaile Alžbětína 317 osobám a stři brný záslužný kříž 442.
Rauch Emanuel svatý . Štěpán Schwarzenberg Lea poldův svatý . Štěpán 1 svatý . Leopold František Josef Josef Alžbětin Vídeň Leopoldův František Josef 67 rada 97 Leopoldův I . třida 1 osa řád František Josef 8 řád František Josef 11
10 article
Dr. ryt. Alter druhým vicepresidentem správníh soudu. Z Vídně, 1. prosince. („Wiener Zeitung“ Císař jmenoval senátního presidenta správníh soudu dra. ryt. Rud. Altera šl. Waltrechta ll viceprešideniem tohoto soudu Z Vídně, 1. prosince. Druhým předsedou správního soudu jmenován byl dr. Rudelf ryii Alter, dosavadní president senátu tohoto tri bunálu. Byl posledním německým po slancem za město Prahu až do r. 189 Ve správním soudu měl značnou váliu nejer pr úplnou znalost českého jazyka, nýbrž také p věcnou kvalifikaci. Byl opět a opět referentem v bezpočetnýei sporech, které se tam rozhodovaly o českýci školách menšinových. Jest mu ny 72 let.
doktor Rudelf Alter Vídeň Praha Wiener Zeitung
12 article
Z Vidně, 1. prosince. (K. k.) „W. Ztg. oznamuje: Správce ministerstva kultu a vyuče vání jmenoval amanuensisa v universitní kniho vně v Praze dra. Zdeňka Tobolku skriptorem této knihovny. Bývalý ministr Call velevyslancem v Tokiu. Z Vídně, 1. prosince. (K. k.) Dle „Frem denbl.“ vstoupí velvyslanec v Toki Ambro sl. Adamócs co nejdříve pro poru šené zdraví do příkaznosti. Jeho nástupcem by designován první odborový přednosta v mini sterstvu zahraničních záležitostí sv. pán Call List k tomu podotýká: Se zřetelem k vývoji ob chedních styků mocnářstvi s Japonskem jest zvlášť sťastnou volba Calla, který po lét bylrakouským ministrem o bch o du. Čestný odznak za mnohaleté členstvi u domo brany. Z Vidně, 1. prosince. „Wiener Zig.“ sdě luje: Aby byla odměněna viditelným znamenín nejvyššího uznání mnoholetá záslužná působ nost ve svazu domobraneckých sborů, založi
W Ztg Tobolka Call Calla Wiener Zig Praha Tokio Vídeň Japonsko Toki Ambra svaz domobranecký sbor Call List
13 article
J. Veličenstvo císař ke Svému 60letěmu vla dařskému jubileu rozhodnutím ze dne 26. listo padu 1908 čestný odznak a schválil pron řád, v němž se praví: Čestné odznaky nazývají se „česlné od znaky za mnoholeté záslužné členství u někle rého domobraneckého sboru“ a mají dvě ka tegorie: Za 25leté a 40leté člen stvi. Podmínkou pro udělení česlného od znaku, pro nějž plně plati ustanovení § 6. zá- kona z 15. listopadu 1867, je mimo všeobeenou zasloužilost nejméně 25leté, po případě 40leté záslužné skutečné (oktivní) členství u některého c. k. ministerstvu zeměbrany podléhajícího do- mobraneckého sboru, jehož organisnce odpovídá přislušným předpisům o domobraně. Nárok na čestný odznak, který bude udělován bez rozdilu šarže, hodnosti a stavu, budiž velitelstvím při- slušného sboru s náležitými důkazy přednesen politickému okresnímu úřadu v sídle sboru. Oprávněnost nároku posoudí a čestný odznak přizná c. k. ministerstvo zemské obrany. Přebylek v italském rozpočlu. Z Řima, 1. prosinee. (K. k.) Senátu sděli včera ministr pokladu Carcano, že definitiví číslice rozpočtu za 1908 vykazují přeby t ek 36 milionu. Nová městská rada v Lissabonu. Z Lissabonu, 1. prosince. (K. k.) Nová městská rada, složená výhradně z republikánů ujala se včera bez zvláštní přihody úradu.
Řima Lissabon
14 article Amnostic v Čině.
Amnostic v Čině. Z Pekina, 1. prosinec. (K. k.) „Reuterov kancelár“ oznamuje: Výnos o amne sti bude vydán 2. prosince. Schvaluje se v něm oznmený již reformní program ale nečiní se žádná zmínka o ne jaké snad změně v politice nyněj ším režimem. Má 20 odslaveů. Za dloubo letou službu slibují se obvyklé odměny. Amne- stie neplatí pro 10 téžkých zločinů a mimo t pro poskytování útulku buřičům. Z tohoto ustn novení vysvítá, že se stav dříve zavedoných r forem výnosem nozlepší. Zmatky v Porsii. Z Toheranu, 30. listopadu. (K. k.) „Reu- terova kancelář“ oznamuje: Perský ministr za- hraničních záležitosti potvrdil, odpovídaje na dnešní anglickoruskou nótu opětně, že šach má v úmyslu svolat parlament, který by vyhovoval rázu a tuž- bimnároda a nepřiéi se naukam slanu. Z Toheranu, 30. listopadu. (K. k.) „Petr hradská telografní agentura“ sděluje: Zaha jené včora řišské radě předsedal dřl- vějšt ministr spravedlnosti Nisam e ! Mü lk. Schůze budou se konati v městském paláci Hlavním úkolem nové říšské rad bude vypracovati nové volebn zákony, které by uspokojily vše- chny strany. Japonsko-americká shoda. Z Washingtonu, 30. listopadu. (K. k.) Státn tajemník zahraničního úřadu Root a japonský velvyslanec Takahira vyměnili dle „Asso- ciated Press“ v ministerstvu nóty, ktere obsahují 5 článků o politice o bo zemí v Číně a v Tichém oce a ne. Státní odděleni je potěšeno způsobom, jakým byly přijaty úmysly obou vlád o politice v Čine a Tichém oceaně.
Petr hradský Zah Takahira Pekina Toheran Japonsko Washington Asso Čína ciated Press
15 title
Převrat na Balkáně
Balkán
16 article Zostřená situace.
Zostřená situace. Povšechný stav balkánské krise je stále ne jistý a nejasný. Ba zdá se, jakoby se, místo žá doucího vyjasnění, vždy více zatemňoval Kdyby se na slovo věřili smělo výkladům z vlád níeh pramenů rakouského a uharského, nobyl by žádného hrozivého nebezpečí a žádných váž ných obav, že by mír evropský byl porušen
17 article
dlaní Tomuto oplimismu svět rozumí: Rako bsko Uhersko jtě žádné válce nechce; ono prohla sivši svoji svrchovanost nad Bosnou a Hercego- vinou, nemá prozatím jiného přání, než aby všechny velmoci tento fakt prostě na vědomí vzaly, jskoby se na skutečném stavu v zemích balkánských nebyla stala žádná podslatná změna. Ale toho právě některé velmoci učiniti nechtějí jak z celé situace samo sebou vyplývá. Nebo kdyby všechny velmoci zábor Bosny a Hercego viny bez podmínek a výhrady uznati chtěly byly by tak již učinily, věc byla by vyřízena krise nebyla by žádná ani vznikla, nebylo by potřebí žádné konference a nebylo by žádného nebezpečí války. S nespokojenými a znepokoje nými malými státy na Balkáně, se Srbskem Černou Horou, vyrovnalo by se Rak. -Uhersko již snadno — po dobrém anebo po zlém. Ne- bezpečí plyne tedy z okolnosti, že některé vel- moci annexi uznati chtějí jenom, budou-li spl něny jisté podmínky a nejasnost situace vzniké z další okolnosti, že velmoci, jichž se týče, tytc podmínky dosud v tajnosti chovají a s nimi se vytasiti hodlají teprve, až se sejde navržená avropská konference.
Uhersko Bosna Balkán Srbsko Černá Hora Rako
18 article
Rakousko-Uhersko však nechce svůj zábo učiniti problematickým čili nejistým, nechce roz mach svojí suverenity v šanc dáti nejistému vý- sledku konference a žádá tedy, aby annex Bosny a Hercegoviny z jednání konference byla vyloučena, to jest, aby napřed fakticky uznán nebo na vědomí vzala byla. Nestane-li se tak že konference neobešle. Ježto pak za jisté miti lze, že Rakousko Uhersko od tohoto svého po žadavku neupustí a z tohoto svého stanovisk neustoupí, vyhraňuje se krise takto: bu sejde se koníerence a nebezpečí velk války bude zažehnáno anebo konferene se nesejde a krise bude rozhod nuta ostřím meče. Jde tedy na ten čas především o z abez pečení konference a tu jeví se věc tak že konference se sejde, podaří-li se, aby R - kouskoUhersko s Tureckem pří m se dohodlo a vyrovnalo, neboť pak byla by na všechny strany odňata hlavní zá- minka k odepírání žádaného uznání annexe také hlavní — aspoň veřejně doznávaná — při- čina k odporu proti annexi. Kdyby se rakousko- turecká shoda skutkem stala, bylo by také Bul- harsko nuceno s Tureckem se vyrovnati, Srbsk pak a Černá Hora byly by osamoceny, naděje na lureskou pomoc zbaveny a tim oproti Ra- kousko Uhersku téměř odzbrojeny. Proto r a d
R kouskoUhersko Rakousko Bosna a Hercegovina Turecko Srbsko Černá Hora Rakouský Uhersko
19 article
Německo — jak nepokrytě se na veřejnos dává — ustavičně Turecku, aby s s Rakouskem vyrovnalo — a takto konferenci zabezpečilo, ale jeho úsilí ne- mělo dosud žádného úspěchu. Na- opak: německý tisk v tiši obviňuje velkého vezíra Kiamila pašu přímo a s rozhorlením, že nejenom o docílení shody s Rakousko- Uherskem nepracuje, nýbrž že uskuteč ně n ovropské konference sám přím i nepřimo ztěžuje a to nejenom naprostou neochotou, uznati zábor Bosny a Hercegoviny. nýbrž také tim, že nechce navzdor všem rakou ským reklamacím nic vážného, opravdového uči niti, aby přestalo boykotování rakousko-uher ského obchodu v městech a přístavech ture ckých, jež prý rakouskému obchodu již 35 milionů korun škody způsobilo, dále pak že potají slálo so srbskou vládou vyj e nává a jenom důvěrnými poky ny Anglie se řídí. Velký vezír Kiamil paša je prý docel ovládán svým synem, admirálem Sai dem pašou, jejž německý tisk prohlašuje za nej horší zbytek starého tureckého režimu a jenž prý zavedl nejdůvěrnější styky mezi velkým vezírem, svým otcem a velevyslancem Anglie Tyto herlinské žaloby docházejí přímého po tvrzení poloúřadními stižnostmi vídeňskými pešťskými, že Anglie a Rusko svými intrikam V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4b Va fliálkách na venkove ranní cislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení n inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházaji sa t52 redakee. tiskára a expedica „Národních Llistůe Hukopisy se nevracsjí.
Sai Německo Turecko Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Anglie Rusko Virginie národní Llistů Hukopisa
20 article
wvolání evropské konference ustavičně maři. Turecko, Srbsko a Černou Horu k nemírným požadavkům podněcují a přímou dohodu Rakousko - Uherska s Tureckem nemožnou činí. Ba ještě více: úřadní zástupce mladotureckého výboru v Paříži, Nazim bej, prohlásil pre v rozmluvě s dopisovatelem vládního » Pester Lloydu«: »My jsme na případ války docela připraveni a klamal by se, kdo by o zdatnosti turecké armády pochyboval. Kromě toho do- stalo se nám z Anglie úřadní zá- ruky proti vselikému nebezpečí, jež by z venčí mohlo přijíti...« Je-li tomu skutečně tak, rozplývá se docela všechna naděje, že by se Turecko s Rakousko- Uherskem přímo dohodlo a konferenci možnou učinilo. Ale pak je stav východní krise opravdu povážlivý a nebezpeč války stává se vždy hrozivější m. O vážnosti situace ostatně svědčí také okolnost, že ve Vídni, hned po oslavě císa- řova jubilea, dne 3. a 4. prosine konati se bude velká vojenská porada, která se jindy teprve v lednu ko- nává, a že se v této poradě zúčastní kromě náčelníkův armády Ftaké následník trůnu Franti- šek Ferdinand a arcivévoda Eugen Velký vezír a Nikola Pašič. Z Cařihradu, 1. prosince. (»N. Fr. Pr.«) Velký vezír v sobotním slyšení vyslechl Paši če stran annexe Bosny a pravil mu: »Máte pravdu, ale jako starý muž radím vám ke chladnokrev- nosti, umírněnosti a trpělivosti«.
Pester Ferdinand Eugen Pašič Turecko Srbsko RakouskoUhersko Paříž Anglie Rakousko Uhersko Vídeň Cařihrad Francie Bosna
21 article
Ruské připomennt
22 article
Z Paříže, 1. prosince. »Temps« oznamuje: Car ohlásil do Bělehradu, že prudký ton v řečech následníka trůnu prince Jiřiho r u ší ruskou akci v zájmu Srbska. Ruský protest proti anneri. Z Pařiže, 1. prosince. Někleré zdejší no- viny oznamují, prý na základě informace z kruhů ruské diplomacie, že bude již co neviděť vydán prolost Ruska protí annexi Bosny a Hercegoviny. Boykotování rakouského obchodu. Z Berlina, 30 listopadu. »Voss. Ztg. « uve- řejňuje telegram z Cařihradu, ve kterémž se oznamuje: V přístavě Haidar Paša byl boy- kotován rakouský parník s něme- ckými knihami. Némecký velevyslanec byl požádán, aby proti tomu podal u turecké vlády stížnost. Jakmile se rozhlásilo, že chce Ra- kousko zavésti novotu, aby obchodnt parníky rakouského Loydu váleč- nými lodmi byly provázeny, dostalo anglické lodstvo ve Středozemním moři rozkazy, jež tureckou vládu vysoce uspo- kojily, z čehož se soudi, že tylo rozkazy čelí proti volné plavbě válečných lodi rakou- ských. V neděli provedeny byly před paláci velevyslanců anglického, ruského, francouzského děkovací projevy za jich Rakousku ne- příznivé chování
Jiři Voss Haidar Paša Paříž Bělehrad Srbsko Pařiže Rusko Bosna a Hercegovina Berlín Cařihrad Rakousko Ra
23 article Bouře v Praze
Bouře v Praze včera nabyly ohromných rozměrů. Úřadní raport konstatuje, že mnoho demonstrantů bylo zra- něno — někteři z nich těžce — a tvrdí, že také mnoho policistů bylo kamením porančno. Dále tvrdí úřadní zpráva, že skoro 40 koní jízdních policistů bylo kamením poraněno ochromeno tak, že se k jízdě nehodi. Stav smrtelně zraněného zámečnického učně Vlad Součka v noci na dnešek se poně- kud zlepšil, ale z nebezpečí dosud nevyvázl. Ve všeobecné nemocnici nalézá se v léčen! Jan Háša, 30letý výpomocný dělník u firmy Markue v Růžové ulici, bydlíci ve Svojeticích u Č Kostelce, jemuž byla šavlí těžká rána na hlavě způsobena.
Vlad Souček Jan Háša Praha Růža ulice Svojetice u Č Kostelec Markue
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze. (O válce, míru a buml u. »Bude vojna bude! Kdo tam na ni půjde ? To je hlavní théma společenských hovorů u nás za nynějších dlouhých večerů. Mluví se o tom v hostincích, mluví se o tom v kavárnách tské již hojně v rodinách, jež mají synyu pluků a v reservě Bude? Nebude ? Jedni jsou přesvědčeni, že vojna bude, druzí tomu nevěří. Nevěřících je dosud více a jsou také lidé, kteří mají skálopevné přesvědčení, že je to všechno, co o nebezpečí války se hlásá, je- nom planý povyk, jenom bouřné rachocení na divadelní plechy. Veleí a silní hudci v evrop- ském koncertu chtějí prý toliko zastrašiti pištee menší a slabší, ti malí pak a slabí dělají prý rámus jenom, aby si vynutili aspoň nějakou »náhradu«, třeba pouze nějakou těmi bohatší- mi zaručenou — a pak ovšem nesplatnou — půjčku; třetí zase soudí, že se žádné mocnosti ani velké ani malé opravdu nechce do války poněvadž prý žádná nedůvěřuje svým novým zbraním, svému novému prachu a svě nové taktice. Důvody jsou pro každé toto mínění, ale jest jich také zrovna tolik proti prvnímu jako proti druhému a třetímu. Nic jistého s ledy neví a každý může se v této příčině snadno státi slavným mudrcem a la Sokrates, jenž omráčil svět nesmrtelným výrokem: »Nevím nie, než toliko, že nic nevím! . . .« Slaré, moe staré, pravda-li? Ale ve své správnosti věčně mladé! Víli pak sám pan baron Aehrenthal, bude-li či nebude-li jeho kollega pan baron Schönaích komandovati další armádní sbory na
Sokrates Aehrenthal Schönae Praha
25 article
hranice, a na kleré? Pochybuju. Sice by se mobilisovalo buď více již anebo docela nic. Níže psaný přál by si vědět, čeho asi dnes v Rakousko-Uhersku nikdo ještě neví. Miti na příklad jistotu, že vojna bude — to bychom na bursách zahráli! Ale takto — čím víe toho o balkánské krisi čtu, tím je mi věc tem- nější a o bursu nelroufám si ani zavadit. a jako mně, děje se nepochybně všem, kdožo veřejné věci se zajímají. A je dobře tak, že není jinak. Neboť kdybychom všechno věděli nepotřebovali bychom čísti noviny, přestali by chom býti zvědavými, svět přestal by nás zaji- mat, přestali bychom přemýšlet a krom toho — jak staré české říkadlo praví — stali bychom se brzy starými. Stáři pak má nyní špatn kurs. Moderna a móda vyžadují vždy nového svěžího a tedy mladého materiálu, také lid ského, a to vším právem, vystihl-li pravdu známý vídeňský humorista z první polovice mi nulého stoleti, Saphir, jenž ze své — tehda ještě zrzavé hlavy vypustil tuto okřídlenou po učku: »Člověk stárne, hloupne a stává se « teď už ani sám nevím, doložil-li Saphir . . »žvavým« anebo »žravým«. Ale to je asi jedno: Saphirovy ctihodné zrziny učinily tu našim — také mým! — ctihodným šedinám každým způsobem poklonu velmi lichotivou! Pročež nechtějme dle Saphira zbytečně se- stárnouti a . . . . tak dále, nechtějme všechno zvěděti a nelamme si marně hlavu naší ozbro- jené moci olázkou, bude-li už nyní vojna anebo propukne-li teprv na jaře — světový mír. Spo- kojme se prozatim, vzdávajíce řečené naš slavné ozbrojené moci čest a dík, že nám nyní již blahosklonně dopřává jednou aneb i více krále do téhodne v Praze na Příkopech zříti udive- ným zrakem, jak vypadá nejmodernější »válka v mirue
Saphir Rakousko Uhersko spo Praha
26 article
Jsou arci nedovtipní lidé, kteři nechápou nechápou, proč se dějou nebo díti musí všechny ty věci, o nichž pražské noviny, bez rozdilu národnnsti a vyznání, každého ponděli obrovsky dlouhé zprávy přinášeji . . . Podivné a druhdy nevyzpytalelny jsou cesty vysoké politiky někde rozpoutávají za hranici všechny furie války, aby odvrátili pozornost lidu od věci do- mácích, jinde zase pouštějí s řetězů bestii do- mácích svárů, aby si lid nevšímal toho, co na břanicích se strojí a opět jinde dělají to a dě- lají také ono, aby lid docela pomátli. To pak už je ta nejvyšší politika V sobolu a zejména v neděli měli jsme tu v Praze zase velkolepé ozbrojené divadlo, jak čtenárově už ze včerejších zpráv vědí a tu slus připomenouti nebo vytknouti: do buršáckýeh bumlů a jejich policejně-četnické — abych tk řekl: scénické výpravy vnikl prodlením časů ne- jenom systém, nýbrž také »stile; přesný zvláštní sloh, jemuž zajisté nikde na světě nenl rovného. Policie a ozbrojená moc některých velkých, ale ospalých měst evropských, jejichž jednotvárný a nudný živbt nějakého zbystření vzpružení potřebuje, měly by sem vyslati zna- lecké konlise, abý ten zdejší systém prostudo- valy a pak doma také zavedly. Jak bývalo jindy v Praze nedělního času ticho, jaká řadesa zívala z celého česko-německého korsa od Prašné brány až k Národnímu divadlu a jak je tam nyní vždy živo, šumno a hlučno za parádní ozbrojené asistence pěší i jízdné! Civilní svič- kové báby mezi námi začaly už skuhrat, žety už pravidelné nedělní execirky a mobilisace proud cizinců od Prahy docela odvrátí, a zatím přicházejí už houfně i buršáci z německých zemí, aby ty slavnostní evoluce zdejší vlastníma očíma uzřeli! . . . Zdá se již nepochybným, že tyto nedělní smíšené maněvry trvalou inst
Praha
27 article
tucí se stanou a že do zeměpisných děl a Bae deckrova »průvodce« ve článku o Praze při bude poznámka: »Každou neděli na Příkopecl velký policejně četnický maněvr s konsignae celé vojenské posádky«, jako se u jiných měsl udávé, že se tam v ty a ty dni konají trhy na dobylek, na plodiny a tak dále. »Barovní stu denti« z německé říše přesvědčili se zajisté v neděli, že nikde na zeměkouli není tak velko- lopých, tak pompésně vypravených bumlů, jake zde a že žádnému buršáckému sdružení v Ně mecku není k disposici dána taková parádní živá stafáž, taková sauvegarde čili zalva guardia jako atudujícím synům bývalého pražského gheta . . . Praha má novou specialitu, novou znamenitost Smiřili nás pan ministr dr. Žáčel dle moravského vzoru s našimi Němci, bude moci obec pražská ke zvýšení lesku těchto ne dělních manévrů vysllati na Přikopy, jakožto samosprávnou arlilerii, svoje parní stříkačky s hasičským sborem v plné parádě a pak bude dosažen nejvyšší evropský rekord. Jak vidno, je stálý a pravidelný neděln buml s ozbrojenou assistencí instiluce krásného rozvoje schopná. Začala skrovně, skoro ošuntěle a vykvětá už do rozměrů, jež vystihnouti do vede jenom »fantasie rychle letic!«. Její zdar pak zůstane pro všechen čas nerozlučně spojen a jménem Jeho Excellence, našeho milého drahého pana místodržitele, hraběte Karla z Coudenhovů, Ale tu přichází zvěst, jež by málem dovedla zviklatí naši důvěru v trvanlivost těch nedělních zábav: pan hrabě Coudenhove chce prý — toť se ví, že jenom ze zdravotních ohledů — odstoupit. To by byla rána! Co bychom si my smutní bez něho po- čali?! Ono se sice říká, že nikdo není nena- hraditelným, je to pravda skoro jistá, neboť z každého odstoupivšiho místodržitele dostali jsme
Žáčel Karel Coudenhove Praha
28 article
vždy dosud jiného, ale tak živý politický ruch nedovede v Čechách stále udržovati tak hned žádný jiný míslodržitel, jako jej dovedl v plném plápolu chovati pan hrabě Coudenhove. To je jeden moment. Za druhé pak praví německé přisloví, že po starém zřídka kdy přichází něco lepšího a takž mohlo by se státi, že by příšu, nový pan místodržitel žertům nerozuměl a ne- dělní buml na Přikopech prostě zakázal. Pra- vím: mohlo by se státi — proč pak by se to státi nemohlo? — ale nevěřím, že se tak stane. Nedělní bumnl srostl totiž za těch osm týdnů, co v obnoveném slavnostním vydání trvá. lak pevně s kosličním vládním systěmem, parlamentním i neparlamentním, že si jeden bez drahého skoro ani není lze předslaviti. Kosličn vládní soustava znamená, jak dosavadní zkuše- nosti uči, že se nesmí v Čechách nic státi, čeho nechtějí Němci a že pan ministr dr. Schreiner nechce, aby buml byl zákázán, kdož by o tom pochyboval? A takž je důvodné oče- kávání, že příští nejvyšší správce království če- ského, na příklad zbožný pan hrabě Clam Martinic i kdyby opravdu chtěl, aby posvátný nedělní klid zrovna v době velkých bohoslužeb nebyl rušen světskými bacchanaliemi na hlavní třídě pražské, záhy nucen bude zvolati: »Což zmohu já proti silnému?« Buml sesilil, stal se jakousi domáci velmoci, která ve Vídni zastou- pena je zvláštním plnomocným ministrem a není snad daleka doba, že se o ministerské krisi rozhodovati bude po bumlu při dření velkého salamandra. Jak ta bába povídala: Budou musit přijíti ještě horší věcí, aby nastalo zle pšení l
Coudenhove Němec Schreiner če ský Martinic Čechy Vídeň