1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý I. prosince 1908.
Praha
4
article
Na ranní a večerní liaty
předplácí se
V Praze v administraci:
na měnic. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvojí donáškou
měs
na dtvrt leta : . . . 7 K 50
ve Hllálkácho
na něsic . . . . . 2 K o0
Poštou
na tvrtjeta : . . keoi
a meie dvojí zásllk
n viota : . . . nl k aoi
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Štvanice vídeňského tisku proti Praze.
Z Vídně, 1. prosince. Po výminečněm
stavu, po náhlých soudech v Praze
po provedení neodkladných, nejprudších a nej-
přísnějších opatřeních v Praze volá vešker
vídeňský tisk. Divíme se jenom, že nevolá
po zakročení německé armády v hlavním městě
královstvi českého. Již samy tituly dnešních
úvah vídeňských žurnálů nasvědčují tomu, j a ke
isou tudisposice oproti Praze. „Po
mec hned!“ — tak jest nadepsána stať „N. Wr
Tebtlu.“ — a přidává se k ní: „Tak to dál
nejdo, ni jediný den, ni jedinou hodi
nu délel
„Zeit“, křesťansko-sociálně vládní, má na
depsanou stať: „Pořádek — bez průtahuí“
„N. Fr. Pr.“ pak podává dnes ukázky, jaké
jest možno šiřiti o českém národě a jeho metro-
pol báchorky z Prahy přes Vídeň do
ciziny. Tento list praví: „Dnos před 11 léty
byl vyhlášen v Praze náhlý soud a hned po dvou
dnech drancování nasloupil úplný klid. Tento-
kráte však trvá napadání Němců již celých šest
neděl. Opětně se proslýchá, že chystají se
vážná opatření: výminečný stav
nebo stanné právo. Ministerská rada za
bývati se bude ve dnech nejbližších událostmi
pražskými, které zasahují nyní také do
zahraniční politiky způsobem velmi ha
nebným Provolávání slávy Srbsku, potupné hl
sy o annexi, které se pronášejí v pražských uli
cích, nasvědčují rejdům panslavistickým. Potu-
pení černožlutého praporu nasvědčuje státu ne
přátelské agitaci, která v dřívějších časech
Rakousku trpěna nebyla a tento česko-srbský
flirt, který je v blízkém příbuzenství s dodávkou
finouzských rour, hodi se docela výborně k
šivanici proliněmecké, která se stala v Praze po-
málu celou institucí. Jak dlouho ještě? Tuto
olázku dlužno položiti dnes všem, kterých se
týká úřadům vysokým i nizkým a také všem
poslancům němcckým.
N Wr Tebtlu
Praha
Vídeň
Francie
Srbsko
Rakousko
6
article
Na jiném místě troufá si „N. Fr. Pr.“ psát
tolo: „Události pražské jsou následek koa
liční politiky. Každý jednollivý Němee.
jenž ohrožen jest v ulicích pražských na životě
vi dobře, že část viny má spolupůsoben
Němeů v koalici. K vůli koalici nesmí s
sáhnouti na Čechy, kleří takto dostávají nebez-
pečný glejt, aby potupovali beztrestně rakouské
prapory. Koalice stojí výše než monarchie, výše
než něměcký národ, výše než vůle lidu, výš
než smýšlení lidu. Dnes, kdy dojmy zpráv praž
ských v každém Němci vzbudí pocit hněvu
všude způsebí otřes, kdy ještě nevyhasla myšlen-
ka říšská, dochází zpráva, že bylo obno
veno jednání o koalici. Kdo tuto zvěst
slyší, pociťuje, že politíka jest někdy řemeslem
velmi špatným.“
„Arbeiterztg.“ ke strašáku, vyhlášenéme
německo-nacionální korrespondenci, že bud
proti Praze zakročeno nejrázněji a nejdříve, po
dotýká „Doufáme, že vláda také po2
prosinci bedlivě uváží svoje roz
hodnutí, které by mohlo býti sku
tečně velmi těžký m.o
Němec
Francie
Čechy
Praha
7
article
Cisařovo jubileum.
8
article
Z Vídně, 1. prosince. Císař zůstane dnes
po celý den v Sehönbrunně. Poslanci, kteř
byli včera csařem přijati, vypravují, že h l a
panovníkův byl velmi zvučný. Depu-
tace jednotlivých zastupitelstev zemských vy-
slechl císař stoje po tři hodiny bez je-
diné minuty odpočinkul
onbo
Ze Zahřeba, 1. prosince. (K. k.) Na oslavu
panovnického jubilen císařova konala se včera
v poledne v přítemnosti vrehního starosty šl
Cuvje, starosty dra, Armuše a četného vznešnéh
obečonstva slavnost položení zákla d ní
Armuš
Vídeň
9
article
ho kamene ke slavbě nové zemske
nemocnice; slavnostní akt provedl bán ba
ron Rauch.
Ryliř Proskowelz
Z Vídně, 1. prosince. Člen panské sněmov-
ny, bývalý poslanec Emanuel rytíř Prosko
wetz slaví 11. t. m. 90. svoje narozeniny
jsa úplně zdráv. Na jeho počest pořádá centráln
spolek cukrovarnický, jehož místopředsedou ju
bilant jest, bankel.
Ke statistice cisařských vyznamenání.
Z Vídně, 1. prosince. Císař za příčinou
50letého jubilea vládního udělil r. 1898 4404
r. 1908 za přičinou 60letého jubilea 4020 v
znamenání. Tajných radů jmenováno bylo 17
baronů 6, rytíři 4, šlechticů 18, velkokříž řádn
sv. Štěpána udělen 2 osobám (knižeti Adolíe
Schwarzenbergovi a ministru zahraničních zále
žitostí bar. Aehrenthalovi), velkokříž řádu Leo
poldova 2 osobám, řád Leopoldův I. třidy 1 oso
bě, volkokříž řádu Františka Josefa 8, koman
dérský křiž řádu sv. Štěpána 1, komandérský
kříž sv. Leopolda 3, řád železné koruny II. t
5, hvězda ke komturu řádu Františka Josefa 11.
komturský křiž řádu Františka Josefa s hvězdou
21, rytířský kříž Leopoldův 32, komturský kři
řádu Františka Josefa 67, důstojnický kříž řádu
Františka Josefa 40 osobám, řád železné koruny
III. třídy 412 osobám, rytířský křiž řádu Franti-
ška Josefa 900 osobám, Alžbětin řád první třídy
13, Alžbětin řád druhé třídy 58, titul dvorníh
rady 10 osobám, sekčního rady 1, vládního rady
97, vrchního stavebního rady 12, vrehního báň-
ského rady 4, účetního ředitele 1, hlavního po-
kladníka ředitelství 1, ministerského tajemník
1, školních radů 37, slavebních radů 14, bán
ských radů 260, profesora 5, zlatý záslužný kři
s korunou 753 osobám, zlatý záslužný kříž 37
osobám, medaile Alžbětína 317 osobám a stři
brný záslužný kříž 442.
Rauch
Emanuel
svatý . Štěpán
Schwarzenberg
Lea poldův
svatý . Štěpán 1
svatý . Leopold
František Josef
Josef
Alžbětin
Vídeň
Leopoldův
František Josef 67
rada 97
Leopoldův I . třida 1 osa
řád František Josef 8
řád František Josef 11
10
article
Dr. ryt. Alter druhým vicepresidentem správníh
soudu.
Z Vídně, 1. prosince. („Wiener Zeitung“
Císař jmenoval senátního presidenta správníh
soudu dra. ryt. Rud. Altera šl. Waltrechta ll
viceprešideniem tohoto soudu
Z Vídně, 1. prosince. Druhým předsedou
správního soudu jmenován byl dr. Rudelf ryii
Alter, dosavadní president senátu tohoto tri
bunálu. Byl posledním německým po
slancem za město Prahu až do r. 189
Ve správním soudu měl značnou váliu nejer pr
úplnou znalost českého jazyka, nýbrž také p
věcnou kvalifikaci.
Byl opět a opět referentem v bezpočetnýei
sporech, které se tam rozhodovaly o českýci
školách menšinových. Jest mu ny
72 let.
doktor
Rudelf
Alter
Vídeň
Praha
Wiener Zeitung
12
article
Z Vidně, 1. prosince. (K. k.) „W. Ztg.
oznamuje: Správce ministerstva kultu a vyuče
vání jmenoval amanuensisa v universitní kniho
vně v Praze dra. Zdeňka Tobolku skriptorem
této knihovny.
Bývalý ministr Call velevyslancem v Tokiu.
Z Vídně, 1. prosince. (K. k.) Dle „Frem
denbl.“ vstoupí velvyslanec v Toki
Ambro sl. Adamócs co nejdříve pro poru
šené zdraví do příkaznosti. Jeho nástupcem by
designován první odborový přednosta v mini
sterstvu zahraničních záležitostí sv. pán Call
List k tomu podotýká: Se zřetelem k vývoji ob
chedních styků mocnářstvi s Japonskem jest
zvlášť sťastnou volba Calla, který po lét
bylrakouským ministrem o bch o du.
Čestný odznak za mnohaleté členstvi u domo
brany.
Z Vidně, 1. prosince. „Wiener Zig.“ sdě
luje: Aby byla odměněna viditelným znamenín
nejvyššího uznání mnoholetá záslužná působ
nost ve svazu domobraneckých sborů, založi
W Ztg
Tobolka
Call
Calla
Wiener Zig
Praha
Tokio
Vídeň
Japonsko
Toki Ambra
svaz domobranecký sbor
Call List
13
article
J. Veličenstvo císař ke Svému 60letěmu vla
dařskému jubileu rozhodnutím ze dne 26. listo
padu 1908 čestný odznak a schválil pron
řád, v němž se praví:
Čestné odznaky nazývají se „česlné od
znaky za mnoholeté záslužné členství u někle
rého domobraneckého sboru“ a mají dvě ka
tegorie: Za 25leté a 40leté člen
stvi. Podmínkou pro udělení česlného od
znaku, pro nějž plně plati ustanovení § 6. zá-
kona z 15. listopadu 1867, je mimo všeobeenou
zasloužilost nejméně 25leté, po případě 40leté
záslužné skutečné (oktivní) členství u některého
c. k. ministerstvu zeměbrany podléhajícího do-
mobraneckého sboru, jehož organisnce odpovídá
přislušným předpisům o domobraně. Nárok na
čestný odznak, který bude udělován bez rozdilu
šarže, hodnosti a stavu, budiž velitelstvím při-
slušného sboru s náležitými důkazy přednesen
politickému okresnímu úřadu v sídle sboru.
Oprávněnost nároku posoudí a čestný odznak
přizná c. k. ministerstvo zemské obrany.
Přebylek v italském rozpočlu.
Z Řima, 1. prosinee. (K. k.) Senátu sděli
včera ministr pokladu Carcano, že definitiví
číslice rozpočtu za 1908 vykazují přeby t ek
36 milionu.
Nová městská rada v Lissabonu.
Z Lissabonu, 1. prosince. (K. k.) Nová
městská rada, složená výhradně z republikánů
ujala se včera bez zvláštní přihody úradu.
Řima
Lissabon
14
article
Amnostic v Čině.
Amnostic v Čině.
Z Pekina, 1. prosinec. (K. k.) „Reuterov
kancelár“ oznamuje: Výnos o amne sti
bude vydán 2. prosince. Schvaluje se
v něm oznmený již reformní program
ale nečiní se žádná zmínka o ne
jaké snad změně v politice nyněj
ším režimem. Má 20 odslaveů. Za dloubo
letou službu slibují se obvyklé odměny. Amne-
stie neplatí pro 10 téžkých zločinů a mimo t
pro poskytování útulku buřičům. Z tohoto ustn
novení vysvítá, že se stav dříve zavedoných r
forem výnosem nozlepší.
Zmatky v Porsii.
Z Toheranu, 30. listopadu. (K. k.) „Reu-
terova kancelář“ oznamuje: Perský ministr za-
hraničních záležitosti potvrdil, odpovídaje
na dnešní anglickoruskou nótu
opětně, že šach má v úmyslu svolat
parlament, který by vyhovoval rázu a tuž-
bimnároda a nepřiéi se naukam slanu.
Z Toheranu, 30. listopadu. (K. k.) „Petr
hradská telografní agentura“ sděluje: Zaha
jené včora řišské radě předsedal dřl-
vějšt ministr spravedlnosti Nisam e ! Mü lk.
Schůze budou se konati v městském paláci
Hlavním úkolem nové říšské rad
bude vypracovati nové volebn
zákony, které by uspokojily vše-
chny strany.
Japonsko-americká shoda.
Z Washingtonu, 30. listopadu. (K. k.) Státn
tajemník zahraničního úřadu Root a japonský
velvyslanec Takahira vyměnili dle „Asso-
ciated Press“ v ministerstvu nóty, ktere
obsahují 5 článků o politice o bo
zemí v Číně a v Tichém oce a ne.
Státní odděleni je potěšeno způsobom, jakým
byly přijaty úmysly obou vlád o politice v Čine
a Tichém oceaně.
Petr hradský
Zah
Takahira
Pekina
Toheran
Japonsko
Washington
Asso
Čína
ciated Press
15
title
Převrat na Balkáně
Balkán
16
article
Zostřená situace.
Zostřená situace.
Povšechný stav balkánské krise je stále ne
jistý a nejasný. Ba zdá se, jakoby se, místo žá
doucího vyjasnění, vždy více zatemňoval
Kdyby se na slovo věřili smělo výkladům z vlád
níeh pramenů rakouského a uharského, nobyl
by žádného hrozivého nebezpečí a žádných váž
ných obav, že by mír evropský byl porušen
17
article
dlaní
Tomuto oplimismu svět rozumí: Rako bsko
Uhersko jtě žádné válce nechce; ono prohla
sivši svoji svrchovanost nad Bosnou a Hercego-
vinou, nemá prozatím jiného přání, než aby
všechny velmoci tento fakt prostě na vědomí
vzaly, jskoby se na skutečném stavu v zemích
balkánských nebyla stala žádná podslatná změna.
Ale toho právě některé velmoci učiniti nechtějí
jak z celé situace samo sebou vyplývá. Nebo
kdyby všechny velmoci zábor Bosny a Hercego
viny bez podmínek a výhrady uznati chtěly
byly by tak již učinily, věc byla by vyřízena
krise nebyla by žádná ani vznikla, nebylo by
potřebí žádné konference a nebylo by žádného
nebezpečí války. S nespokojenými a znepokoje
nými malými státy na Balkáně, se Srbskem
Černou Horou, vyrovnalo by se Rak. -Uhersko
již snadno — po dobrém anebo po zlém. Ne-
bezpečí plyne tedy z okolnosti, že některé vel-
moci annexi uznati chtějí jenom, budou-li spl
něny jisté podmínky a nejasnost situace vzniké
z další okolnosti, že velmoci, jichž se týče, tytc
podmínky dosud v tajnosti chovají a s nimi se
vytasiti hodlají teprve, až se sejde navržená
avropská konference.
Uhersko
Bosna
Balkán
Srbsko
Černá Hora
Rako
18
article
Rakousko-Uhersko však nechce svůj zábo
učiniti problematickým čili nejistým, nechce roz
mach svojí suverenity v šanc dáti nejistému vý-
sledku konference a žádá tedy, aby annex
Bosny a Hercegoviny z jednání konference byla
vyloučena, to jest, aby napřed fakticky uznán
nebo na vědomí vzala byla. Nestane-li se tak
že konference neobešle. Ježto pak za jisté miti
lze, že Rakousko Uhersko od tohoto svého po
žadavku neupustí a z tohoto svého stanovisk
neustoupí, vyhraňuje se krise takto: bu
sejde se koníerence a nebezpečí velk
války bude zažehnáno anebo konferene
se nesejde a krise bude rozhod
nuta ostřím meče.
Jde tedy na ten čas především o z abez
pečení konference a tu jeví se věc tak
že konference se sejde, podaří-li se, aby R -
kouskoUhersko s Tureckem pří m
se dohodlo a vyrovnalo, neboť pak
byla by na všechny strany odňata hlavní zá-
minka k odepírání žádaného uznání annexe
také hlavní — aspoň veřejně doznávaná — při-
čina k odporu proti annexi. Kdyby se rakousko-
turecká shoda skutkem stala, bylo by také Bul-
harsko nuceno s Tureckem se vyrovnati, Srbsk
pak a Černá Hora byly by osamoceny, naděje
na lureskou pomoc zbaveny a tim oproti Ra-
kousko Uhersku téměř odzbrojeny. Proto r a d
R kouskoUhersko
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Turecko
Srbsko
Černá Hora
Rakouský Uhersko
19
article
Německo — jak nepokrytě se na veřejnos
dává — ustavičně Turecku, aby s
s Rakouskem vyrovnalo — a takto
konferenci zabezpečilo, ale jeho úsilí ne-
mělo dosud žádného úspěchu. Na-
opak: německý tisk v tiši obviňuje velkého
vezíra Kiamila pašu přímo a s rozhorlením, že
nejenom o docílení shody s Rakousko- Uherskem
nepracuje, nýbrž že uskuteč ně n
ovropské konference sám přím
i nepřimo ztěžuje a to nejenom naprostou
neochotou, uznati zábor Bosny a Hercegoviny.
nýbrž také tim, že nechce navzdor všem rakou
ským reklamacím nic vážného, opravdového uči
niti, aby přestalo boykotování rakousko-uher
ského obchodu v městech a přístavech ture
ckých, jež prý rakouskému obchodu již 35
milionů korun škody způsobilo, dále pak že
potají slálo so srbskou vládou vyj e
nává a jenom důvěrnými poky ny
Anglie se řídí.
Velký vezír Kiamil paša je prý docel
ovládán svým synem, admirálem Sai dem
pašou, jejž německý tisk prohlašuje za nej
horší zbytek starého tureckého režimu a jenž
prý zavedl nejdůvěrnější styky mezi velkým
vezírem, svým otcem a velevyslancem Anglie
Tyto herlinské žaloby docházejí přímého po
tvrzení poloúřadními stižnostmi vídeňskými
pešťskými, že Anglie a Rusko svými intrikam
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4b
Va fliálkách na venkove
ranní cislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení n inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházaji sa t52
redakee. tiskára a expedica
„Národních Llistůe
Hukopisy se nevracsjí.
Sai
Německo
Turecko
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Anglie
Rusko
Virginie
národní Llistů Hukopisa
20
article
wvolání
evropské konference ustavičně maři.
Turecko, Srbsko a Černou Horu k nemírným
požadavkům podněcují a přímou dohodu
Rakousko - Uherska s Tureckem nemožnou činí.
Ba ještě více: úřadní zástupce mladotureckého
výboru v Paříži, Nazim bej, prohlásil pre
v rozmluvě s dopisovatelem vládního » Pester
Lloydu«: »My jsme na případ války docela
připraveni a klamal by se, kdo by o zdatnosti
turecké armády pochyboval. Kromě toho do-
stalo se nám z Anglie úřadní zá-
ruky proti vselikému nebezpečí,
jež by z venčí mohlo přijíti...«
Je-li tomu skutečně tak, rozplývá se docela
všechna naděje, že by se Turecko s Rakousko-
Uherskem přímo dohodlo a konferenci možnou
učinilo.
Ale pak je stav východní krise
opravdu povážlivý a nebezpeč
války stává se vždy hrozivější m.
O vážnosti situace ostatně svědčí také okolnost,
že ve Vídni, hned po oslavě císa-
řova jubilea, dne 3. a 4. prosine
konati se bude velká vojenská
porada, která se jindy teprve v lednu ko-
nává, a že se v této poradě zúčastní kromě
náčelníkův armády Ftaké následník trůnu Franti-
šek Ferdinand a arcivévoda Eugen
Velký vezír a Nikola Pašič.
Z Cařihradu, 1. prosince. (»N. Fr. Pr.«)
Velký vezír v sobotním slyšení vyslechl Paši če
stran annexe Bosny a pravil mu: »Máte pravdu,
ale jako starý muž radím vám ke chladnokrev-
nosti, umírněnosti a trpělivosti«.
Pester
Ferdinand
Eugen
Pašič
Turecko
Srbsko
RakouskoUhersko
Paříž
Anglie
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Cařihrad
Francie
Bosna
21
article
Ruské připomennt
22
article
Z Paříže, 1. prosince. »Temps« oznamuje:
Car ohlásil do Bělehradu, že prudký ton
v řečech následníka trůnu prince Jiřiho r u ší
ruskou akci v zájmu Srbska.
Ruský protest proti anneri.
Z Pařiže, 1. prosince. Někleré zdejší no-
viny oznamují, prý na základě informace z kruhů
ruské diplomacie, že bude již co neviděť vydán
prolost Ruska protí annexi Bosny a Hercegoviny.
Boykotování rakouského obchodu.
Z Berlina, 30 listopadu. »Voss. Ztg. « uve-
řejňuje telegram z Cařihradu, ve kterémž se
oznamuje: V přístavě Haidar Paša byl boy-
kotován rakouský parník s něme-
ckými knihami. Némecký velevyslanec byl
požádán, aby proti tomu podal u turecké vlády
stížnost. Jakmile se rozhlásilo, že chce Ra-
kousko zavésti novotu, aby obchodnt
parníky rakouského Loydu váleč-
nými lodmi byly provázeny, dostalo
anglické lodstvo ve Středozemním moři rozkazy,
jež tureckou vládu vysoce uspo-
kojily, z čehož se soudi, že tylo rozkazy
čelí proti volné plavbě válečných lodi rakou-
ských. V neděli provedeny byly před paláci
velevyslanců anglického, ruského, francouzského
děkovací projevy za jich Rakousku ne-
příznivé chování
Jiři
Voss
Haidar Paša
Paříž
Bělehrad
Srbsko
Pařiže
Rusko
Bosna a Hercegovina
Berlín
Cařihrad
Rakousko
Ra
23
article
Bouře v Praze
Bouře v Praze
včera nabyly ohromných rozměrů. Úřadní raport
konstatuje, že mnoho demonstrantů bylo zra-
něno — někteři z nich těžce — a tvrdí, že
také mnoho policistů bylo kamením porančno.
Dále tvrdí úřadní zpráva, že skoro 40 koní
jízdních policistů bylo kamením poraněno
ochromeno tak, že se k jízdě nehodi.
Stav smrtelně zraněného zámečnického
učně Vlad Součka v noci na dnešek se poně-
kud zlepšil, ale z nebezpečí dosud nevyvázl.
Ve všeobecné nemocnici nalézá se v léčen! Jan
Háša, 30letý výpomocný dělník u firmy Markue
v Růžové ulici, bydlíci ve Svojeticích u Č
Kostelce, jemuž byla šavlí těžká rána na hlavě
způsobena.
Vlad Souček
Jan Háša
Praha
Růža ulice
Svojetice u
Č Kostelec
Markue
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze. (O válce, míru a buml u.
»Bude vojna bude! Kdo tam na ni půjde ?
To je hlavní théma společenských hovorů u nás
za nynějších dlouhých večerů. Mluví se o tom
v hostincích, mluví se o tom v kavárnách
tské již hojně v rodinách, jež mají synyu
pluků a v reservě Bude? Nebude ? Jedni
jsou přesvědčeni, že vojna bude, druzí tomu
nevěří. Nevěřících je dosud více a jsou také
lidé, kteří mají skálopevné přesvědčení, že je
to všechno, co o nebezpečí války se hlásá, je-
nom planý povyk, jenom bouřné rachocení na
divadelní plechy. Veleí a silní hudci v evrop-
ském koncertu chtějí prý toliko zastrašiti pištee
menší a slabší, ti malí pak a slabí dělají prý
rámus jenom, aby si vynutili aspoň nějakou
»náhradu«, třeba pouze nějakou těmi bohatší-
mi zaručenou — a pak ovšem nesplatnou —
půjčku; třetí zase soudí, že se žádné mocnosti
ani velké ani malé opravdu nechce do války
poněvadž prý žádná nedůvěřuje svým novým
zbraním, svému novému prachu a svě nové
taktice. Důvody jsou pro každé toto mínění,
ale jest jich také zrovna tolik proti prvnímu
jako proti druhému a třetímu. Nic jistého s
ledy neví a každý může se v této příčině snadno
státi slavným mudrcem a la Sokrates, jenž
omráčil svět nesmrtelným výrokem: »Nevím nie,
než toliko, že nic nevím! . . .« Slaré, moe
staré, pravda-li? Ale ve své správnosti věčně
mladé! Víli pak sám pan baron Aehrenthal,
bude-li či nebude-li jeho kollega pan baron
Schönaích komandovati další armádní sbory na
Sokrates
Aehrenthal
Schönae
Praha
25
article
hranice, a na kleré? Pochybuju. Sice by se
mobilisovalo buď více již anebo docela nic.
Níže psaný přál by si vědět, čeho asi dnes
v Rakousko-Uhersku nikdo ještě neví. Miti na
příklad jistotu, že vojna bude — to bychom
na bursách zahráli! Ale takto — čím víe
toho o balkánské krisi čtu, tím je mi věc tem-
nější a o bursu nelroufám si ani zavadit. a
jako mně, děje se nepochybně všem, kdožo
veřejné věci se zajímají. A je dobře tak, že
není jinak. Neboť kdybychom všechno věděli
nepotřebovali bychom čísti noviny, přestali by
chom býti zvědavými, svět přestal by nás zaji-
mat, přestali bychom přemýšlet a krom toho —
jak staré české říkadlo praví — stali bychom
se brzy starými. Stáři pak má nyní špatn
kurs. Moderna a móda vyžadují vždy nového
svěžího a tedy mladého materiálu, také lid
ského, a to vším právem, vystihl-li pravdu
známý vídeňský humorista z první polovice mi
nulého stoleti, Saphir, jenž ze své — tehda
ještě zrzavé hlavy vypustil tuto okřídlenou po
učku: »Člověk stárne, hloupne a stává se «
teď už ani sám nevím, doložil-li Saphir . .
»žvavým« anebo »žravým«. Ale to je asi
jedno: Saphirovy ctihodné zrziny učinily tu
našim — také mým! — ctihodným šedinám
každým způsobem poklonu velmi lichotivou!
Pročež nechtějme dle Saphira zbytečně se-
stárnouti a . . . . tak dále, nechtějme všechno
zvěděti a nelamme si marně hlavu naší ozbro-
jené moci olázkou, bude-li už nyní vojna anebo
propukne-li teprv na jaře — světový mír. Spo-
kojme se prozatim, vzdávajíce řečené naš
slavné ozbrojené moci čest a dík, že nám nyní
již blahosklonně dopřává jednou aneb i více krále
do téhodne v Praze na Příkopech zříti udive-
ným zrakem, jak vypadá nejmodernější »válka
v mirue
Saphir
Rakousko
Uhersko
spo
Praha
26
article
Jsou arci nedovtipní lidé, kteři nechápou
nechápou, proč se dějou nebo díti musí všechny
ty věci, o nichž pražské noviny, bez rozdilu
národnnsti a vyznání, každého ponděli obrovsky
dlouhé zprávy přinášeji . . . Podivné a druhdy
nevyzpytalelny jsou cesty vysoké politiky
někde rozpoutávají za hranici všechny furie
války, aby odvrátili pozornost lidu od věci do-
mácích, jinde zase pouštějí s řetězů bestii do-
mácích svárů, aby si lid nevšímal toho, co na
břanicích se strojí a opět jinde dělají to a dě-
lají také ono, aby lid docela pomátli. To pak
už je ta nejvyšší politika
V sobolu a zejména v neděli měli jsme tu
v Praze zase velkolepé ozbrojené divadlo, jak
čtenárově už ze včerejších zpráv vědí a tu slus
připomenouti nebo vytknouti: do buršáckýeh
bumlů a jejich policejně-četnické — abych tk
řekl: scénické výpravy vnikl prodlením časů ne-
jenom systém, nýbrž také »stile; přesný
zvláštní sloh, jemuž zajisté nikde na světě nenl
rovného. Policie a ozbrojená moc některých
velkých, ale ospalých měst evropských, jejichž
jednotvárný a nudný živbt nějakého zbystření
vzpružení potřebuje, měly by sem vyslati zna-
lecké konlise, abý ten zdejší systém prostudo-
valy a pak doma také zavedly. Jak bývalo
jindy v Praze nedělního času ticho, jaká řadesa
zívala z celého česko-německého korsa od Prašné
brány až k Národnímu divadlu a jak je tam
nyní vždy živo, šumno a hlučno za parádní
ozbrojené asistence pěší i jízdné! Civilní svič-
kové báby mezi námi začaly už skuhrat, žety
už pravidelné nedělní execirky a mobilisace
proud cizinců od Prahy docela odvrátí, a zatím
přicházejí už houfně i buršáci z německých
zemí, aby ty slavnostní evoluce zdejší vlastníma
očíma uzřeli! . . . Zdá se již nepochybným,
že tyto nedělní smíšené maněvry trvalou inst
Praha
27
article
tucí se stanou a že do zeměpisných děl a Bae
deckrova »průvodce« ve článku o Praze při
bude poznámka: »Každou neděli na Příkopecl
velký policejně četnický maněvr s konsignae
celé vojenské posádky«, jako se u jiných měsl
udávé, že se tam v ty a ty dni konají trhy na
dobylek, na plodiny a tak dále. »Barovní stu
denti« z německé říše přesvědčili se zajisté
v neděli, že nikde na zeměkouli není tak velko-
lopých, tak pompésně vypravených bumlů, jake
zde a že žádnému buršáckému sdružení v Ně
mecku není k disposici dána taková parádní
živá stafáž, taková sauvegarde čili zalva guardia
jako atudujícím synům bývalého pražského
gheta . . . Praha má novou specialitu, novou
znamenitost Smiřili nás pan ministr dr. Žáčel
dle moravského vzoru s našimi Němci, bude
moci obec pražská ke zvýšení lesku těchto ne
dělních manévrů vysllati na Přikopy, jakožto
samosprávnou arlilerii, svoje parní stříkačky
s hasičským sborem v plné parádě a pak bude
dosažen nejvyšší evropský rekord.
Jak vidno, je stálý a pravidelný neděln
buml s ozbrojenou assistencí instiluce krásného
rozvoje schopná. Začala skrovně, skoro ošuntěle
a vykvětá už do rozměrů, jež vystihnouti do
vede jenom »fantasie rychle letic!«. Její zdar
pak zůstane pro všechen čas nerozlučně spojen
a jménem Jeho Excellence, našeho milého
drahého pana místodržitele, hraběte Karla
z Coudenhovů, Ale tu přichází zvěst,
jež by málem dovedla zviklatí naši důvěru
v trvanlivost těch nedělních zábav: pan hrabě
Coudenhove chce prý — toť se ví, že jenom
ze zdravotních ohledů — odstoupit. To by byla
rána! Co bychom si my smutní bez něho po-
čali?! Ono se sice říká, že nikdo není nena-
hraditelným, je to pravda skoro jistá, neboť z
každého odstoupivšiho místodržitele dostali jsme
Žáčel
Karel
Coudenhove
Praha
28
article
vždy dosud jiného, ale tak živý politický ruch
nedovede v Čechách stále udržovati tak hned
žádný jiný míslodržitel, jako jej dovedl v plném
plápolu chovati pan hrabě Coudenhove. To je
jeden moment. Za druhé pak praví německé
přisloví, že po starém zřídka kdy přichází něco
lepšího a takž mohlo by se státi, že by příšu,
nový pan místodržitel žertům nerozuměl a ne-
dělní buml na Přikopech prostě zakázal. Pra-
vím: mohlo by se státi — proč pak by se
to státi nemohlo? — ale nevěřím, že se tak
stane. Nedělní bumnl srostl totiž za těch osm
týdnů, co v obnoveném slavnostním vydání trvá.
lak pevně s kosličním vládním systěmem,
parlamentním i neparlamentním, že si jeden bez
drahého skoro ani není lze předslaviti. Kosličn
vládní soustava znamená, jak dosavadní zkuše-
nosti uči, že se nesmí v Čechách nic státi,
čeho nechtějí Němci a že pan ministr dr.
Schreiner nechce, aby buml byl zákázán, kdož
by o tom pochyboval? A takž je důvodné oče-
kávání, že příští nejvyšší správce království če-
ského, na příklad zbožný pan hrabě Clam
Martinic i kdyby opravdu chtěl, aby posvátný
nedělní klid zrovna v době velkých bohoslužeb
nebyl rušen světskými bacchanaliemi na hlavní
třídě pražské, záhy nucen bude zvolati: »Což
zmohu já proti silnému?« Buml sesilil, stal se
jakousi domáci velmoci, která ve Vídni zastou-
pena je zvláštním plnomocným ministrem a není
snad daleka doba, že se o ministerské krisi
rozhodovati bude po bumlu při dření velkého
salamandra. Jak ta bába povídala: Budou
musit přijíti ještě horší věcí, aby nastalo
zle pšení l
Coudenhove
Němec
Schreiner
če ský
Martinic
Čechy
Vídeň