1
masthead
Ročník padesátý třetí.
3
masthead
V Praze, v ponděli 7. července 1913.
Praha
4
masthead
d dosdos bsenre
8
article
laranni a večerní llsty
předplácí se
V Praze v administranki
2K —
na měsín-
na čtvrt leta . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
na měsle.
na čvrtjet: 7ke
ve nlalkách „ K no
na měsio.
Poštoni
a město,
na čtvrt ieta . . . S K an
s dvojí zásilkou
na měsle-
na čtvrt ieta . . . . K
Praha
9
title
Válka mezl spojenci.
10
article
vktab
Bojující „spojenci“ na Balkáně konečně
přerušili diplomatické styky. Formální vy-
povězení války posud se nestalo, ale bulhar-
ská vláda postavila aspoň ultimatum, takže
i podle mezinárodních pravídel válka se za-
hajuje. „Předběžné“ boje vedeny byly s ta-
kovou silou, že za celé války s Tureckem ne-
bylo prý tolik krvavých ztrát, jako za těch
několik dní, co spojenci začali svůj spor vy-
rovnávati zbraněmi.
Bulhaři v boji s Řeky a Srby jsou vůči
Řekům v nevýhodě. Řekové zatlačují bulhar-
ská vojska na jihu u Gevgeli, Doiranu, a po-
stupují k severu.
Válečné štěstí Srbů nebylo všude stejné
Uprostřed u Kočan pronikli tak daleko pro-
ti Bulharům, že srbská jízda se objevila až
v Kočanech. Podle poslední zprávy i u Krivo-
laku podařilo se Srbům opět zatlačiti
Bulhary. Srbové nepovažují zničení ti-
mocké divise za nenahraditelné ztráty, jak to
vyličují zprávy bulharské a vídeňské, a uka-
zují na své zřejmé úspěchy proti pravému
křídlu bulharskému, u Štipu a Kočan, protože
tam se jim podařilo zastaviti útok bulharský
a tím zmařiti jich diplomatickou akci, čelíci
k vynucenému kondominiu sporného
území.
Diplomatické obklíčení Bulharska posud trvá
Ani Turecko se nevzdává naděje ještě něco
zachránit, vyjednává s Řeckem, jednání s Ru-
munskem se hatí. Bulhaři budou musiti ještě
u Kočan, na pravém křídle a ve středu posie
proti Srbům dokázati převahu, jak ji osvědčil
na krajním levém křídle, aby mohli prohlásiti
že na Balkáně oni rozhodují.
Bulhar
Řek
Srba
Kočan
Štip
Balkán
Turecko
Bulharsko
Řecko
Doiran
11
article
Válečná situace podle srbských zpráv.
Z Bělehradu, 6. července. Srb-
ská tisková kancelář sděluje: Po pětí-
denních bojích je vojenská situace tako-
vá: Bulhaři měli záměr naší frontu pro-
razít neočekávaným útokem se 120.000
muží a zmocniti se území makedonské-
ho, kterých sí vláda bulharská přála.
Území toto do rozhodnutí smírčího sou-
du mělo býti obsazeno jak srbskou tak
bulharskou armádou. Před tímto bojem
předcházely bezvýznamné půtky, jichž
účelem bylo vyvolati klam, aby hlavní
bitva, jež měla býti svedena, byla pova-
žována za následek těchto půtek. Vojsko
naše překvapeno útokem Bulharů, ač
diplomatické styky mezi Srbskem a Bul-
harskem nebyly přerušeny, musilo se na-
před koncentrovati, aby mohlo útok od-
raziti. Po rozhořčeném boji, jenž trval
do pondělního rána, odrazilo Bulhary,
čímž zmařilo provedení politického zá-
měru, na němž se boj zakládal. Když ty-
to obě velké massy vojska se setkaly,
nemohly býti boje tak snadno zastaveny
jako půtky. Zatím co se v bojích pokra-
čovalo, přecházela naše armáda poue-
náhlu k ofensívě. Výsledek hojů až do
tohoto dne je tento: Armáda naše je
v převážné výhodě vůčí pravému křídlu
Srb
Bulhar
Bělehrad
Srbsko
12
article
Bulharů. Toto záleží ze 4. (preslavské)a
7. (rilské) divise, které mají po 6 plucích,
a ze sboru dobrovolníckého pod vele-
ním generála Geneva. Pravé křídlo bul-
harské bylo rozptýleno a odraženo na
druhý břeh Bregalnice k okrají pohoří
Plaškovice k vesnícím Leskaje Vinicea
Gradege. Rozprášená armáda bulharská
ustoupila v nepořádku a zanechala na
bojišti množství zbraní a střeliva. Seznam
kořisti té není dosud sestaven. Za celého
boje měli Bulhaří dosud jen jeden pomí-
jející a bezvýznamný úspěch na jihu proti
našemu vojsku, které stálo mezí Varda-
rem a Krivou Lakavicí. Po boji, jenž
trval pět dní a jednu noc, bylo naše voj-
sko, které dosud odolávalo bulharské
armádě, jež byla ve značné převaze, nu-
ceno ustoupiti z prvních linií 6 kilometrů
na tento břeh, čímž se Bulhaři zmocníli
Krivolaka. Tento úspěch vůči našemu
vojsku, jež bylo v menšině, nepřinesl ne-
příteli žádné důležité posice a je nepa-
trný vzhledem na úspěchy vojska naše-
ho, které se zmocnilo několika bodů vel-
mi významných na pravém křídle, tvoří-
cím hlavní sílu Bulharů.
Bulhar
Geneva
Vinice
Gradege
Krivá
Krivolak
13
article
řádku odraženy ke starým bulharským hrani
cím.
Srbská jízda v Kočanech.
Z Bělchradu, 6. července. [K. k.) Srbská
jízda, pronásledující Bulhary, vtrhla dnes
dli
10. hod. dopol. do Kočan.
Srbské ztráty u štípu a Belogradčiku.
Ze Sofíje, 6. července. (K. k.) („Ag. tel
bulg.“) Včera podnikli na makedonském bo-
jišti Srbové, kteří operovali značnými silami.
dva útoky na severovýchod od štipu. Voj-
sko bulharské podniklo však protiútok a
Srbové byli odraženi, při čemž utrpě-
li citelné ztráty. 22 srbské menší oddíly se-
stoupily včera s vrchu Golemvrhu do vesnice
Gornot Lamina v okresu boslegradském, vy-
drancovali ji a unesli četné ženy a dívky do
hor. Na bojišti timockém přemohli Bulhaři
na svém postupu druhou srbskou kolonu, kte-
rá táhla od Kňaževce k Belagradčiku, 6 děl,
16 muničních vozů, 2 mitrailleusy, 100 vozů
dopravních a velké množství střeliva padl
do rukou Bulharů.
Z Bělehradu, 6. července. Proslýchá se
že ztráty Srbů v posledních dnech byly obrov-
ské. Dosáhly prý již výše všech ztrát za bal-
kánské války.
Olíciosní orgán srbský pro smír. o
Z Bělehradu, 5. července. (K. k.) Vládní
orgán „Samouprava“ praví, že Srbsko
i po nynější bratrovražedné válce zastupuje
stanovisko, že životní zájmy národů balkán-
ských vyžadují obnovu upřímné dohody mezi
nimi, a aby se nedbalo bojů, vyvolaných
krátkozrakostí Bulharů, tak jasně
dokázalo, že úcta Evropy k národům balkán-
ským jest oprávněna. Každé úsilí k tomu smě-
řující může očekávati upřímnou ochotu národa
srbského. Tím bezdůvodnější jsou obvinění
„Tempsu“ proti Srbsku, zvláště když list ten
sám uznává, že Srbsko bylo napadeno. Oby-
vatelstvo srbské právě za příchodu zajateů
bulharských dokázalo, že přes velkou bolest,
která mu byla způsobena, se dovede ovládati.
Bulhar
Kočan
Srba
Bělehrad
Evropa
Srbsko
Ob
14
article
Národ srbský naprosto jest dalek toho, aby si
přál záhuby svého hříšného bratra, bude na-
opak všemožně ho chránit před všelíkým ne-
bezpečím, má-li sílu vyprostit se ze svých
pochybení a ukáže-li upřímnou ochotu, spo-
lečně se Srby hájiti zájmů balkánských. Pří-
má dohoda mezi Srby a Bulhary se
vnucuje sama sebou jako kombinace
k obnově porušené svornosti na Balkáně, Jest
jen otázkou, zda je Bulharsko schopno usku-
tečniti kombinaci tuto. V těžkých okamžicích.
kdy s různých stran hrozí velká nebezpečí.
je těžko pozorovati věci jistým zrakem. Bul-
harsko se nachází dnes v takovém okamžiku.
Kdyby v rozhodnutí Bulharska měl pronést
rozhodující slovo zdravý genius národa bul-
harského, byly by obavy pro budoucnost bez-
důvodny. Pohříchu je však těžko vůči fantasii
a velikášským myšlenkám bulharských státní-
kův a politiků oddávati se tomuto optimismu.
Srbsko přerušuje díplomatické styky s Bul-
herskem.
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Srb-
ská vláda dala dnes odevzdati vládě bul-
harské notu, ve které se prohlašuje, že
vláda bulharská nevysvětlitelným nepřátel-
stvím a lstivým přepadnutím bez vypovězení
války začala válku a tím zrušila smlou-
vu o spolku a přátelství. Z té příčiny vláda
erbská přerušuje dnesstyky s Bul-
harskem a odvolává srbského vyslance
Sofiji. Obsah noty byl sdělen též zdejšímu bul-
harskému vyslanci Tonševovi.
Bulharský postup na severních hranicích.
Ze Sofije, 5. července. (K. k.) (6.30 hod
več.) „Ag. tel. bulg.“ sděluje: Ježto srbská
armáda před několika dny s dosti značnými
silami pronikla do území bulharského, obdr-
žela armáda bulharská rozkaz, odpověděti
náležitými opatřeními a táhnouti na srbské
území. Dnes porazila bulharská kolonna šest
srbských praporů u průsmyku Sv. Miku-
Srba
Bulhar
Srb
Mika
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
16
article
láše (okr. Belográdžik), zahnala je na
útěk a pronásleduje je. Bulhaři ukořisti
šest srbských děl.
Bulhar
17
article
lossn
ollot
Jak se Bulhaří chystali k válce.
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář sděluje: Po bitvě na vrchu
650 byl nalezen denník bulharského poddů-
stojníka Georgeva. Denník začíná těmito slo-
vy: „Dne 16. (29.) června st. st. o 81/2 hod-.
večer dostali jsme telefonický pokyn
že vojenské operace proti Srbům
a Rekům začnou dne 17. (30.) červn
o 3. hod. ráno. Dne 16. června o 11. hod.
noci došel písemný rozkaz.“ Tento den-
ník, který je uschován v archivech generál-
ního štábu srbské armády, dokazuje tedy jako
rozkaz, nalezený v archivech 31. bulharského
pluku, že útoky Bulharů byly předem pro-
myšleny a připraveny, zátím co Bulhaři se
snažili vzbuzovat ještě přesvědčení, že spor
srbsko-bulharský bude pokojně rozřešen.
Bulharské úspěchy u Krivolaku.
Ze Sofije, 6. července. (K. k.) („Ag. tel
bulg.“) Generálnímu štábu bylo včera večer
sděleno, že seznam trofejí u Krivolaku ukoři-
stěných a seznam zajatců není ještě sestaven.
Na frontě bulharské brigády, operující proti
posicím divise tímocké, bylo zajato dosud 35
důstojníků a 4000 mužů a ukořistěno. 27
rychlopalných děl, 6 mitrailleus, jakož i voza-
tajstvo několika pluků.
V bulharské armádě není rakouských
důstojníků.
Z Vídně, 6. července. Zprávy srbskýc
listů, že v nynější válce v bulharském vojsku
se používá rakousko-uherských důstojníků, je
podle zprávy c. k. tel. kor. kanceláře čirým
výmyslem.
Srba
Bulhar
Bělehrad
Vídeň
18
article
Porážka timocké divise.
Z Berlína, 6. července. O vítězství Bul-
barů u Krivolaku dovídá se bulharký vysla-
nec toto: Timocká divise byla bulharskou
armádou úplně zničena. Bulharská armáda
prokázala obdivuhodnou statečnost. Srbské
ztráty jsou obrovské. Srbská armáda octla se
v obtížné situaci, takže nemohla timocké di-
visi přispěti na pomoc. 35 důstojníků a 4000
mužů bylo zajato, jako kořist padlo do rukou
bulharského vojska 27 rychlopalných děl.
6 mitrailleus a munice pro 2 pluky. nv ele
Boje u Gevgeli.
Ze Soluna, 5. července. [K. k.) Bulhaři
nežli vyklidili Gevgeli, vyhodili do povětři
most přes Malou Řeku. Tato překážka dopra-
vy dá se však lehce odstraniti. Nyní dala
správa armády řecké prozkoumati trať želez-
niční od Gevgeli až k Demirkapu, na níž má
býti doprava co možno nejdříve obnovena.
Protože se objevily četné tlupy bulharských
komitů mezi Vodenou a Florinou, byl též na-
řízen přísný dozor na trať Solun-Bitolje, na
které jsou mnohé umělé stavby. Bitolie a okole
je prosto srbského vojska, byla však všude or-
ganisována milice.
nol
Řekové v Doiranu. 0c
Z Athén, 6. července. (K. k.) („Ag-
d'Ath.“) Řecké vojsko obsadílo včera večer
Doiran. 150 bulharských vojáků, kteří byli
obklíčení v bulharském klášteře Zographu na
hoře Athosu, bylo po tuhém odporu zajato
Velitel rumunské armády.
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.] („Ag. tel
roum.“) Dědičný princ Ferdinand byl
jmenován velitelem operační ar-
mády.
Bulhar
Řek
Floriný
Ferdinand
Berlín
Soluna
Atény
Athos
Bukurešť
Soluna
Bitolje
Agad ' Ath
19
article
Řecké poselství v Rumunsku.
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) Automo-
bilem přijede sem přes Predeal řecké posel-
stvo, vedené bývalým předsedou ministerstva
Theodokisem, oznámit králi nastolení krále
Konstantina.
Přerušené diplomatické styky mezi Řeckem
Bulharskem.
Ze Solije, 5. července. (K. k.) Následkem
odjezdu řeckého vyslance Panase rozkázala
vláda bulharská svému vyslanci v Athénách
Miševu, aby Athény opustil a svěřil archiv vy.
slanectví ruskému vyslanectví.
Z Athén, 5. července. Bulharský vyslane
Hadži Mišev odjel s personálem vyslaneckým
večer z Athen.
Londýnská vyslanecká konference se odro-
čuje.
me
bvol
Z Vídně, 7. července, č „Montagsrevue
oznamuje: Vyslanecká konference londýnské
v době nejbližší se odročí přes léto, nespořá-
davši záležitostí balkánských. Je více nežl
pochybno, zdali na podzim se ještě sejde.ž
Bulharsko také přerušuje díplomatické styky
Ze Sofije, 6. července. (K. k.) Bulharšt
vyslanci v Bělehradě a v Cetyni byli odvoláni
Ochrana zájmů bulharských v Srbsku a Ce-
tyni byla svěřena Rusku. Sobranie bylo na
pozítří svoláno.
O řecko-tureckou dohodu.osj
Z Cařihradu, 5. července. (K. k.) Býval
pevnostní velitel v Janině Vehib bej, jenž me-
škal v Řecku a nedávno sem přibyl, opětně
sem přišel. Praví se, že usiluje o řecko-tu-
reckou dohodu.
Konstantinos
Athéna
Hadži Mišev
Sobranie
Rumunsko
Bukurešť
Predeal
Řecko
Bulharsko
Atény
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Rusko
Cařihrad
20
article
Neutralita Turecka a její cena.
Z Cařihradu, 5. července. (K. k.) Oficiosně
se sděluje, že Porta si přeje zachovati neutra-
litu, zdůrazňuje se však, že konflikt mezi spo-
jenci vzbuzuje ve veřejném mínění a v armádě
velké rozechvění a že bude těžko udržet ar-
mádu na uzdě, jestliže Porta nedosáhne spra-
vedlivého a slušného úznání práv svých.
Rusko a bulharsko-rumunská dohoda.
Z Bukurešti, 6. července. „Universul
oznamuje, že naděje na smírnou dohodu Ru-
munska s Bulharskem se zhoršily, protože dr
Danev, asi pod vlivem ruského vyslance
Nekludova, vzpírá se ve všem vyhověti po-
žadavkům rumunským.
Následky mobilisace v Rumunsku, o
Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Účinký
mobilisace na veřejný a soukromý život zači-
nají se ukazovati, Listy omezují vydání oby-
čejně na dvě stránky, což je způsobeno jal
nedostatkem personálu, tak nedostatkem pa-
píru, jehož dovoz je zastavením dopravy že-
lezniční omezen. Pokusy některých obchod-
níků zvýšiti ceny potravin vyvolaly pobouřen
obecenstva, které několik obchodů zničilo
Ministr obchodu svolal na příští úterý schůz
presidentů obchodních komor ku poradě o pro
středcích k zamezení drahoty.
Port
Turecko
Cařihrad
Rusko
bulharskýrumunský dohoda
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
doktor Danev
21
article
Turecko dosud nevyhlásilo neutralityi
Z Berlina, 6. července.„Berliner Tageblatt“
uveřejňuje rozmluvu s vyslancem tureckým v Ber
líně, Mahmudem Muktarem pašou, který
prohlašuje, že mu nic není známo o tom, že by
Turecko vyhlásilo noutralitu pod podmínkou, ze
Bulharsko se zřekne válečné náhrady. Turci po
boku protivníků Bulharska mohli by znovu získati
větší část odrinského vilajetu, třeba že nové do-
byti Odrinu je vyloučeno
Na otázku, zda by se proti tureckému postupu
nepostavily velmoci, odpověděl turecký vyslane
že není velmocí, jsou jen dvě skupiny sil, které
působí v různých směrech, tudíž se vzájemně ruži
Jediná moc by mohla Turkům překážeti — Rusks
Muktar
Turek
Turecko
Berlín
Bulharsko
Berliner Tageblatt
22
article
Násílnosti bulharské.
Z Athén, 6. července. Ministerstvo vojenstv
uveřejňuje tulo zprávu: Za bitvy u Sarigiolu pod-
nikla jedna setnina útok bodákem, aby vypudil
nepřítele ze zákopů. Úlok se však nezdařil, a set
nina byla nucena vrátit se 200 m ke své prvn
posici. Podporučík Markantonaki a několik vojáků
kteří utrpěli zranění, nemohli setnínu následovati
a zůstali ležeti nedaleko nepřátelského opevnění
Druhý útok se zdařil, a povedlo se vypudit nepři-
tele z jeho opevnění. Ke svému zděšení zpozorovali
Řekové, že poddůstojník a vojáci, kteří zůstali po-
zadu, byli hrozným způsobem zohavení. Dolran
byl obsazen po krátké půtce.
Zajatí Srbové v Sofiji.
Ze Sollje, 5. července. (K. k.) Dnes přibyl sem
první transport zajatých Srbů, mezi nimiž je jeden
major.
Červený kříž v Rumunsku.
Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Královna, kte-
rá sem asi zítra přibude, převezme jako v poslední
válce správu Červeného kříže. Korunní princezna,
podporována dámami ze společnosti, sorganisuje
službu Červeného kříže na venkově.
U drobném prodeji
zanní dlslo o sobě . za s
večerni
. . za 4h
Ve flfálkách na venkov
ranní čislo
vedorní .
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserta
sdministrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a axpodseo
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceil
Markantonaki
Řek
Dolran
Srba
Atény
Rumunsko
Bukurešť
24
article
A Krivolak Srby dobyt.
d Z Bělehradu, 6. července. (Zpráva
srbské tiskové kanceláře.) Srbské vojsko
dobylo na Bulharech zpět Krivolak.
Nepřítel byl zahnán.
Rakouský a uherský Červený kříž do Srbska
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Rakousko-
uherský vyslanec šl. Ugron požádal telegraficky
rakouský a uherský Červený kříž. aby vy-
slaly zdravotní kolonny
nv
Červený půlměsíc v Bukurešti.
Z Bukurešti. 6. července. (K. k.) Ambulane
indického půlměsíce sem přibyla.
s Ošetřování raněných v Solunu.
Ze Soluna, 5. července. [K. k.) Všecko obyva-
telstvo snaží se o závod prospěti ubytováním a oše-
třením četných raněných. Elektrická pouliční drá-
ha, zdravotní vozy a automobily obstarávají do-
pravu raněných z nádraží do nemocnic. Řada ško
a veřejných místností byla adaptována za nemoc-
nice. Dnes připlují dvě nemocniční lodi, aby od-
vezly raněné do Řecka. Král Konstantin mešká ve
stanici Sarigelu, odkud vede cesta do Kilkiše.
Mezi zajatými důstojníky je několik velitelů pluku
a praporu.
Duchovní pro rumunskou armádu.
Z Bukurešti, 6. července. (K. k.) Ministr vo-
jenství vyzval metropolitu, aby z každého okresu
vyslal tři duchovní jako polní kazatele k armádě.
(Viz poslední zprávy.)
hosbos
Srba
Bulhar
Ugron
Konstantin
Bělehrad
Srbsko
Bukurešť
Soluna
Řecko
Sarigel
Kilkiš
Soluna
25
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nové zasedání českého sněmu ?
Z Vídně, 7. července. „Montagsrevue
oznamuje: Vhodným prostředkem obnovy če-
sko-německého vyjednávání, o kterém se opět
mluvi, pokládá se nedávno zamítnuté
krátké zasedání sněmu království
Českého s programem mezi oběma
stranami napřed smluveným. S ta-
kovým prostředkem musily by si obě strany
vzhledem na finance království Českého vel-
mi pospíšiti
mlodloVláda si umývá ruce.
Z Vídně, 7. července. „Sonn- und Mon-
tags-Zig, ve které někdy vláda ukládá svoje
názory, píše dnes ke zmaru zemské správní
komise Němci, zmaru, který se vůbec pokládá
jenom za dočasný: Proč právě Němci zamítli
tento pokus, je těžko pochopitelno. Složení
komise takové, že by Němci byli měli v ní
tolik členů, kolik Čechové, byli by Němci při-
jali. Proč však právě tato komise měla miti
rovný počet Němců jakosiČechů, má-li ve
všech jiných záležitostech býti platnýmy klič
podle proceni obyvatelstva českého a něme-
ckého, je těžko uhodnouti. Ukáže se nyní, co
svedou obě strany se „zachráněnou“ autono-
mií. Vláda je zatím sproštěna svého zodpo-
vědného zakročení dotud, dokud úřaduje zem-
ský výbor a nemůže činiti nic. leč vyčkati, jal
se věci vyvinou dále.
Němec
Čecho
Vídeň
Sonnund Monatags
26
article
Následníkův pobyt ve Vidni a zahraniční
sitnace.
szv
von
Z Vídně, 7. července, „Montagsrevue
oznamuje: Arcikníže následník František
Ferdinand vrací se s celou svojí rodinou
na neurčitou dobu do Vídně. Poněvadž ne-
náleží ke zvyklostem následníkovým tráviti
právě léto v říšském a hlavním městě, a po-
něvadž také není toho třeba z důvodů repre-
sentačních, nemineme se asi pravdy, uvede-
me-li návrat jeho v souvislost s politicko u
situací evropskou. V té nastalo zlepše-
ní potud, že Rumunsko chce se přizpůsobiti
nálezu Rakouska v ten rozum, že armáda ru-
munská, jež ovšem teprve se mobilisuje, ne-
bude bojovati po boku Srbska proti Bulhar-
sku. Diplomatické jednání pokročilo tou mě-
rou, že Bulharsko projevilo ochotu odstoupiti
území až k linii Turtukaja-Balčik a že
Rumunsko za to chce míti k Bulharsku v no-
vém poměru důvěru. Bulharsku by se do-
stalo náhrady vnovýchkrajinách, které
měly býti přikázány Řecku.
František Ferdinand
Bulhar
Vídeň
Montagsrevue
Rumunsko
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Řecko
TurtukijBalčik
27
article
Z Bělehradu, 6. července. Úřadní tisko-
vá kanc. sděluje: Boje v minulém týdní by-
ly delší, tvrdošíjnější a krvavější než vše-
cky boje války balkánské. Boje byly sve-
deny velkými massami vojska a způsobily
na obou stranách velké ztráty. Naše ztráty
činí asi 15.000 mužů, k boji neschopných.
ztráty Bulharů asi 20.000 až 25.000 mužů.
Ztráty Bulharů se zvětšují špatnou organi-
sací služby zdravotní, nedostatečným spo-
jením železničním a nedostatečnými pro-
středky dopravními. Bulhaři zanechávali
větším dílem své raněné na bojišti a svých
padlých nepohřbili. Následkem toho zuří
v armádě bulharské epidemie, která ztráty
nepřítelovy ještě zvětšuje.
Srbské úspěchy u Kitky.
Z Bělehradu, 6. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář sděluje: Po bitvě na hoře
Raičany Rici, kdež bylo poraženo pravé
křídlo čtvrté armády bulharské, pokračovalo
vojsko naše v útoku na dobrovolnické sbory
generála Geneva, který podporoval krajní
pravé křídlo armády bulharské na linii Kit-
ka-Striška. Včera o 4. hodině odpol. do-
byli jsme vrchu Kitky útokem. Rozptýlené
dobrovolnické sbory byly v největším nepo-
Bulhar
Geneva
Bělehrad
Raičany Rice
Kita
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Poslední umělecké dražby.
V Paříži, 28. června.
Rozprodáváním sbírky obrazů pešťského sbě-
ratele Marcela z Nemesů končila letos saisona vel-
kých jarních uměleckých dražeb, oněch „sensačních
dražeb“, jak se jim zkrátka říká, a k nimž se upou-
tává zájem v první řadě celé odborné Paříže, toliz
zdejších uměleckých obchodníků, sběratelů a oné
elity lierární a umělecké, jíž umělecká díla a je-
jich osudy nejsou lhostejnou záležitostí, a v druhě
řadě celého širokého světa a stejně Evropy jako
Ameriky, jejíž sběratelé ze Spojených států způ-
sobili v posledních desítiletích celý překvapující
obrat na umělecké burse stejně svými miliony jako
svým často podivínským zájmem o umění. Připravili
nás, žasnoucí Evropu, svými mnohacifernými nabíd-
kami, jež se vymýkaly všem dosavadním kursůma
hodnocením uměleckých děl. o celou řadu pokladů.
o nichž jsme nikdy nepochybovali, že patří pouze
nám, Evropě, a jež ocitajíce se na druhé straně
oceánu v majetku příslušníků světa, jenž byl a
jest veškerými zájmy cizí dobám, které ona dila
vytvořily, nemohou nežli býti vytrženy ze svého
rodného ovzduší, snad na věky jemu odcizeny, a
jež jsou upoutány v prostředí, které nemá konec
konců schopností sblížiti s nimi. Ale když dneska
ani musea nejlépe dotovaná nedisponují dostateč-
nými prostředky soutěžiti s těmito americkými
vrtochy, ani jednotlivci sběratelé nemají valné
chuti přepláceti závratně obrazy svých oblíbených
mistrů, nezbývá než spláceti rok co rok tuto dávku
americkému snobismu, jenž si vyžádá každé chvile
nějakého díla, které nám připadalo dotud nepo-
skrádatelné pro nás. Doufejme však, že časem
přejde i tato doba „šílených přikazování dražeb-
ních“ a že nenajde se druhý Pierpont Morgan, jehož
ohromné umělecké sbírky, pořízené nesmírnými
sumami a za součinnosti veškerého ochotného
Marcel
Nemes
Pierpont Morgan
Paříž
Evropa
Amerika
spojený stát zp
29
article
svrchovaně vychytralého uměleckého obchodnictva
Evropy a celou legií nejobratnějších agentů, jsme
dovedli nejlépe oceniti ve chvíli, kdy byly odvá-
ženy z Londýna do své nové vlasti, a kdy jsme s
tázali po tolikáte, zda jest ve správném poměru
ono převeliké ochuzení uměleckého bohatství Evro-
py s obohacením Ameriky a zda je možno, aby
tam na druhé straně oceánu ona, v tolika přípa-
dech jedinečná díla pro umělecký charakter svých
tvůrců i dob nepostrádala zájmů vědeckých i ama-
térských, jakými byla obklopována zde v Evropě.
Evropa
Londýn
30
article
Mezi letošními velkými dražbami pařížskými
byly dvě sbírky cizího původu vedle ostatních sbí-
rek pařížských, mezi nimiž dominovala pozůsta-
lost vynikajícího obchodníka puřížského Kraemera.
jenž byl z oněch inteligentních obchodníků sbě-
ratelů, kteří od živnostenského poměru k uměle-
ckým věcem jsou přivedeni k vyššímu jich hodne-
cení, a kteří vystřídají obchodní mechanísmus
amatérským oddáním se umělcům a výtvarné krá-
se předmětů, jež procházejí jejich rukama. Z cizích
sbírek zde prodávaných stojí na prvním místě ho-
landská sbírka Steengrachtova z Hangu, jež není
neznáma níkomu z těch, kteří kdy se octli v tomto
městě. Byla to po kolekci Sixově, také dneska vž
rozprodané, největší a nejkrásnější soukromá sbír-
ka holandská domácího umění, jejíž počátky při-
padaly do osmnáctého století. Dvě nejvzácnější
vlastností ji povyžovaly byla vybudována s veli-
kou poctivostí a bezpečností uměleckého vkusu
a byla snad v každé své součásti bezpečným pra-
menem vědeckého studia. Měla skutečně své staré
a dobré šlechtictví. Dneska již existuje jen dle
slavného jména. Z paláce Steengrachtova v Haagu
přešel onen překrásný soubor starého umění ho-
landského do galerie Petitovy v Paříži, aby zde
byl rozprodán jednotlivě do celého světa a aby
naposledy na sebe upozornil oním milionem, na-
bídnutým za nevelkého Rembrandta, za jeho Beth-
sabe.
Steengrachtův
Haag
Paříž
Steengrachtov
galerie Petitův
31
article
Druhá velká sbírka cizí a zároveň posledn
velká sbírka zde prodávaná byla ona galerle pešt-
ského sběratele Marcela z Nemesů. Byla to jedna
z nejznámějších sbírek evropských jednak někte-
rými vynikajícími svými součástkami, jednak tím.
že se o ní tolikrát a tak prozíravě tendeněně roz-
hovořoval tisk. Konečně její vystavení v Německu.
částečně v Mnichově r. 1911 ve Staré pinakothéce
a pak souborné rok na to v Düsseldorfč, k ní upou-
tala pozornost. Scházel jí sice jednotící char-
akter, zájem jejího tvůrce se rozbíhal v tolika smě-
rech a dle toho, jak co aktuálního vynášel umě-
lecký obchod, ale přes to byla sbírkou vynikající.
již mohlo kterékoliv museum celou zakoupiti k
velmi bohatému doplnění, ale jež sama o sobě
byla kusá a roztříštěná. Jejích dvanáct Gredů
bylo ovšem její největší pýchou, vedle tří Rem-
brandtů a starýcho mistrů a vedle šesti Ce-
zannů, deseti Courbetáv, a pak čtyř Ma-
netů z moderního umění. Byla to dvě velmi
horká odpoledne. kdy byla rozprodána tato
sbírka v dražbě, konané v galerii Manziově, a žár
letního slunce stejně rozpaloval jako ohnivý boj
tisíců a desetitisíců, jimiž stoupaly nabídky. Jevil-li
se menší zájem na příklado italské mistry vůbee.
Marcel
Nemes
Německo
Mnichov
Ma
Rema
Manziov
32
article
až na jediný obraz Tintorettův, o nějž sveden prudčí
souboj dvou kupců, nedostoupil-li portret otcův
od Rembrandta nikterak závratné cifry, překročuje
pouze šestnáctí tisíci sumu půl milionu a jestliže
nebyly překvapením ani cifry, jimiž se hodnotile
dila mistra dnes tak vyhledávaného, tak bádaného
a obdivovaného, jako jest Greco, jemuž naže umě-
lecké revue. Volné Směry 1 Umělecký Měsíčník,
věnovaly velmi pěkné monografie ve svých posled-
ních ročnících, byly ceny moderních mistrů z velké
části překvapením, neboť zde dražební boj naby
teprve náležité živosti a neústupností. Malé zá-
tiší Manetovo s broskvemi, obrázek velikosti pouz
30X40 cm, odhadnutý patnácti tisíci, dostoupií
ceny více než dvojnásobné, a jestliže Monetov
zůstaly pod odhadní cenou, převýšily ji daleko
obrazy Cézannovy, prodávané dnes již za sumy
dosahující 40.000 a rovněž zájem o Courbeta s
projevil velmi energicky. Jaká v tom ironie osuduí
Kdo jsou všichní tito moderní malíři? Nikdo jiný
než právě ti, kdož byli vylučováni z oficiálních sa-
Tintorettův
Rembrandt
Greco
Měsíčník
Manetův
Cézannův
Courbet
centimetr
33
article
lonů a kdož byli vykazování nejen na hranice fran-
couzského umění, ale umění vůbec. A dnes? Tento
dychlivý a žárlivý zájem o jejich dílo — od něhož
si odmysleme onu jen částečnou obchodnickou po-
litiku, kterou jsou ceny připraveny k určitým vy-
sokým kursům — jest největším zadostiučiněním
ježto se projevuje se strany těch, kdož jsou, ať u
jako milovníci umění nebo jako zástupci velkých
galerií, nejbezpečnějšími soudci a nejoddanějšími
bojovníky za spravedlnost v této svaté říši umění
A v téže době, kdy oněm kdysi odmitaným se do-
stává takového velikého zadostiučinění, při němž
jest bolestné ovšem to, že kdosi jiný získává
všechny ony velké prospěchy hmotné, mohou se jen
těžce a s rozpaky odvážiti oni naduti a pyšní vý-
tvarníci, oficielní velmožové umělečtí, mondénní
veličiny a hýčkani polobozi svých koterií, ucházeti
se o zájem a pozornost tohoto velkého světa mezl-
národních galerií, sběratelů a inteligence uměle-
ckých obchodníků. Zatím co ceny Cézannů a Ma-
netů a Courbetů se pohybují v desetitisícech, do-
stanou se obrazy Carolus-Duranů, Gaston-Latouchů
a všech těch efemerních veličin a státem paten-
tovaných a chráněných vyrabitelů umění ztěží se
ze set do několika tisíc
Cézanne
Courbet
Ma
národní galerie
CarolusDuran
GastonLatouch
34
article
Jedna událost upoutala pozornost k Neme-
sově sbírce, z níž se vrací několik význačných děl
znovu do Uher, aby byla umístěna v pešťských
sbírkách. Vláda španělská reklamovala jedenz
Goyových obrazů, mezi nimiž ostatně byla díla
velmi silného a útočného charakteru vedle reser-
vovaných, hladkých portretů, z jakých Goyu nej-
více známe. Zmíněný obraz byl odcizen ze státní
zbírky v Madridu a je to snad poprvé, co španěl-
ská vláda, které snad možno vyčitati velkým prá-
vem příliš malou péči o umělecké bohatství své
země, jeví tute chvályhodnou starostlivost, kterou
neprojevila jindy, když na příklad zde ve veřejných
dražbách byly prodávány vzácné rukopisy, rovněi
odeizené z veřejných sbírek v Madridě a zakou-
pené dokonce zdejší Národní Bibliothékou.
Rudolf K epl.
Goyův
Rudolf
Uhry
Madrid