1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. ledna 1907.
Praha
3
masthead
v arobnem preaeji
vesia
5
masthead
reaní čslo o sob5 . . .
6
article
Ha ranní a odpol. listy
předplácí se
Praze v adninlst
aněso “ 4rojí čoncni.
ket
krrí lata
n ně slalkácke
Pošton
an
n nkli. . :
s drojí záantlk
n.::: kei
Předčasné jihnutí a tání.
Jako předčasné tání ledů počátkem ledna
v našich řekách neznamená ještě blízký pří-
chod jara, tak zajisté neznamená též jihnut
a tání bojovné mysli některého čelnějšího
muže v řadách našich ještě blízkou
oblevu a »změnu povětrnostie
v tvrdém branném táboře národa českého,
kterouž onehdy »Reichenberger Zeitunge
určitě předpovídala, že nastane a »nastati
musí«, poněvadz si jí Němci a rozhodující
kruhové vídeňští žádají, ač nemá-li byt
únorová jízda panovníkova do Prahy vůbec
zmařena.
My aspoň ani mezi námi, ani na stran
německé doposud nikde a naprosto nezna-
menáme ani dost málo nálady k uzavírání
ukvapeného jakéhos příměří, nad tož abychom
užili známého slova Bismarkova »ku pro-
puknutí míru«
Spíše naopak: za vlády Beckovy v Čechách
pořádně »přituhlo«.
Zeitunge
Němec
Praha
Beckov
Čechy
Bismarkův
7
article
Aš, Růžodol, Věžná Pláň, Prachatic
Podmokly, Marianské Lázně — jsou a zůstá-
vají tak svěžími důkazy nehasnoucího fana-
tického záští německého proti národua
jazyku našemu, že nelze jich zapomínati
veškeré ostatní počínání si poslanců ně
meckých i denního tisku německého, veškeré
to úsilí vlastiškůdné o roztrhání jednoty krá-
lovství českého a ustrojení v něm autonomní
země německé, které i za boje o volební
reformu bylo osou, kolem níž točila se celá
ta spanilomyslná volební geometrie Němeů
zdejších vůči národu našemu: vše to při-
rozeně vzbudilo a zůstavilo v prsou uvědo-
mělého, vlasteneckého lidu našeho zcela jiné
pocitv než resignaci, toužící po sebe hube-
nějším míru národním. Pohled na zarytost
a urputnost protivníkovu nepodlamuje ducha
zachovalého a statečného národa, nalezajícího
se v obraně, nýbrž přirozeně zvyšuje jeho
odhodlanost, vzpružuje jeho srdce k ne-
ohroženému, nezdolnému zápasu a praví mu:
Aš
Růžodol
Prachatice
Podmokly
8
article
To není doba k vyjednávání a odkládání
pušky: nýbrž doba ke zmužilému pokračo-
vání v boji za velkou, svatou, pospolitou věc
až do rozhodnutí čestného. A proto: Zbraně
v dlaň! A všickni za jednoho v bojl
Takový duch převládá té doby po na-
šem vědomí v nesmírné většině vlastene-
ckého národa našeho, jakož opět z tábora
německého proti nám dodnes sálá zhavý
Sirocco staré mommsenovské panovačnosti
německé, ozývající se právě pyšnou odpo-
vědí budějovického Taschka ke
Zátkovým nabídkám smíru Něm-
cům. Ale právě proto tím podivnějšíma
pozoruhodnějším zjevem zůstává nena-
dálá ta nabídka smíru výborného
vůdce Čechův budějovických, již učinil
Němcům, poraženým hned 18. listopadu
m. r., tedy ještě na bojišti »dýmem děl za-
haleném«, a která podstatně záleží v tom,
aby zvláštním zemským záko-
nem byl pro České Budějovice zaveden
pro příští volby do obce, do sněmu
i do říšské rady »národní katastr«, jak
jej navrhoval spo vzoru moravské me
německý velkostatkář Baern-
reither.
Vítěz Zátka chce uvésti
Němce v úžas českou velkomyslností. »Hlavní
Taschka
Zátkův
Čechův
Němec
Zátka
Německo
Český Budějovice
9
article
NARO
NARO
věcí nám není panovati v tomto městě,
proto vítězství naše nemusí býti po-
rážkou Němcův.«
Za tímto heslem nabízí jim volby dl
moravského národního katastru a vypočítává,
že by pak Češi celkem dosáhli 15, Něme
však 21 obecních starších, tedy většinu
bez boje, kdežto nyní musejí počítati s tím.
že převážná většina českého obyvatelstva bu-
dějovického během času (snad do desíti let)
dobude nejen prvního, ale i druhého sboru
volebního a to pro vždy; byli by tedy Němci
pak přemoženi jako jsou v Praze a v Plzn
a v mnohých městech moravských — čímž
stav jejich stal prý by se »zoufalým !« Al
toho nechce jim způsobiti dobromyslný Staro-
čech Zátka, nýbrž přeje jim, nejen zajištěnou
většinu v obecním zastupitelstvu, ale i jednoho
poslance do říšské rady, i zastoupení v ob-
chodní komoře.
Za tyto výhody pak, »o nichž se Němcům
ani nezdálo« a jimiž by se němectví v Če-
ských Budějovicích »mohlo konservo-
vat« — žádá dr. Zátka na vzájem pro vět-
šinu českého obyvatelstva budějovickéh
pouze: uznání práva jazyka českého v obci.
určitý počet obecních úřadníků- Čechův, za-
dávání obecních prací v poměru síly poplatní
také Čechům a kupování zboží též od českých
poplatníkův.
Němcův
Čech
Němec
Zátka
Čechův
Čecho
Nara
Praha
Plzn
ský Budějovice
moravský národní katastr
10
article
Po zavedení národního katastru by sobě
pak každá strana pro své národní potřeby
vypsala přirážku k dani svých soukmenov-
cův, česká kurie by si volila okresní
místní školní rady pro školy své národnosti.
jež by si vydržovala z vlastního, následkem
čehož by pak české děti nesměly býti přijí-
mány do škol německých. —
Není-liž to typický příklad proslulého
českého dobráctví, které umí dobře bojovat
i vítězit, ale nedovede jakživo vítězství
svého vykořistit, nýbrž čeho udatenstvím
slavně dobyto, zvykle slovanskou dobromysl-
ností neopatrně opět z ruky pouštía
ztrácí .
Když vedl dr. Zátka náš lid budějovi-
cký chrabře v boj, volal jeho pobočník
statný: »Dobytí jihočeské metropole má, ne-
hledě k místnímu významu vítězství, v-
liký význam pro další náš postup
na rozlehlé čáře jazykové od Nových Hrado
až k Prachaticům . . .«
»Osud Budějovic jest osudem
jižních Čech!« Tážeme se, jaký byl by
na dále osud českého jihu, kdyby paktem
dle návrhu dra. Zátky Němcům budě
jovickým zůstala do nedozírna zajištěna
zemským zákonem většina v obecní
správě? Nebyl by tím postup věci naší v šíř
a dál bolestně zaražen?
Když už chtěl dr. Zátka Němcům nabíd
nouti ruku ke smíru, proč jim nenabídl spra-
vedlivé poměrné skrutinium našeho Sladkov-
ského, jímž nepetrifikuje se počet zástupcův
nijaké strany, nýbrž udílí se jí právě tolik
mandátů, kolik na počet její voličů o každé
volbě jí poměrně přináleží? Starý obeznaly
politik český měl si však připomenout, jak
nechtěli r. 1875 o tomto spravedlivém ná-
vrhu našeho Sladkovského Němci ani
slyšet, poněvadž se jejich nespravedlivé
mysli příčilo, aby se ve zněmčených městech
Čech, jako v Liberci, Mostě, Duchcově
Zátka
Němec
Prachatice
Budějovice
Čechy
Liberec
Most
Duchcov
Nová
11
article
NIi
NIi
Žatci, Litoměřicích, Trutnově, Ústí, Tepli
cích, Jablonci, Podmoklech, Prachaticích atd.
atd. dostali do obecních zastupiťelstev Češi
dle poměru své lidnatosti.
A věří p. dr. Zátka, že nyní lib
rečtí, litoměřičtí, duchcovští, trutnovští atd
Němci nabídnou Čechům svých měst
stejný pakt, jaký on nabízt německé men
šině budějovické ?
Proto máme krok páně Zátkův v dosa
vadních poměrech národních ve vlasti naší
za velice pochybený a želíme ho tak
jako jsme se radovali z chrabrého boje jeho.
A stejně zaraženi jsme byli onehdejší
řečí dra. Kramáře v delegaci rakouské o —
českém vlastenectví Němců
zdejších. Pravilt dr. Kramář (dle nevy-
vrácených dosud referátů) výslovně: »Shle-
dávám, že také Němci v Čechác
mají veliký vlastenecký cit če-
ský (sböhmischen Patriotismu se)
Milují zemi, v níž se zrodili a podaří-li
se jednou rozřešiti problém, abychom mohli
vedle sebe šťastně žíti a nalézli mír, jsem
přesvědčen, že Němci v Čechách bu-
dou naplněni tímtéž patriotismem pro zemi
českou jako my.« —
O poslední optimistickou větu nechceme
se příti; ale že by Němci v Čechác
za naší doby měli velikého vla-
steneckého citu pro českou vlas
— jak jen to mohl podkrkonošský český
rodák s dobrým svědomím v delegaci tvrditi,
to nám vzhledem k celé minulosti dějinné
i k celé přítomnosti nejde zhola na rozum.
Čech
doktor
Zátka
Němec
Čecho
Zátkův
Kramář
Žatec
Litoměřice
Trutnov
Ústí
Jablonec
Podmokly
Prachatice
Čechy
12
article
Což to jest české vlastenectví, které fana-
ticky přímo pošklebuje se historickému právu
království českého a zemí koruny české na
samostatnost státní, které nenávidí zemsk
barvy a také české znaky, jemuž koruna
česká je směšným »rendlíkem« a jež ne-
může království českému ani na jméno při-
jíti, nýbrž snižuje je na pouhou provincii
Po všem tom, co učinili poslanci lidu
německého od půl století proti právu, sláv
a moci tohoto království — nechápeme věru.
jak může jim upřímný Čech dr. Kramář vy-
dávati veřejně svědeciví, že prý jsou Něme
dobrými českými vlastenci.
Vždyť v tom právě celý problém český
záleží, aby se jimi kdys s pomoe
boží teprv stali, a všechno naše hoře,
všechna utrpení a ponížení české země odtud
pochází, že jimi posud nejsou
býti nechtějí!. K čemu tedy toho vě-
domého klamání sebe i cizích? Opět takový
typický zjev českého dobráctví, které upro-
střed rozhořčeného boje naprosto není na
místě, poněvadž na protivníka činí dojem sla-
bosti a nestatečnosti, prahnouc
po míru za každou cenul — —
Kramář
13
article
K otázce zadlužení nemovitosti.
K otázce zadlužení nemovitosti.
Od poloviny šedesáfých let minulého stolet
působí Hypoteční banka král. českého velic
účinně k úpravě levného úvěru na nemovitosti
poskytujíc nyní 4% a 31/4% půjčky v zástavníc
listech na dlouholeté splácení, nejděle v 59l
tech. Dle výkazu za r. 1905 bylo v oběhu jej
zástavních listů okrouhle v jmenovité ceně
310.000 mil. K. při čemž připomenouti dlužno.
že poskytuje půjčky pouze na hospodářské ne-
movitosti a na domy v místech činžovní dani
hypoteční banka
14
article
podrobených aneb nejméně 4000 obyv. vykazu
jících. Nejnižší půjčka stanovena jest částkou
1000 K.
Při hospodářských usedlostech bere se za
základ výpočtu půjčky cena dle katastrálního ,
24násobného (při lesích 20násobného) čistého
výnosu; půjčka zpravidla může dosáhnouti dvě
třetiny ceny takto vyšetřené.
Dle okolností lze poskytnouti i půjčky vyšší
a te po předchozím odhadu, bankou samou pro-
vedeném.
Pravidla tato celkem trvají nezměněně od
doby vzniku Hypoteční banky, ač v době minu-
lých více než padesáti let hospodářské poměry
značně se změnily a cena pozemková přiměřeně
pokročilejšímu hospodaření značně stoupla.
Jest na bíledni, že za daných poměrů pra
vidla Hypoteční banky nedovolují stejný krok
při vyšetřování katastrální ceny hospodařské ne-
movitosti se skutečným vzrůstem ceny její a že
výše zadlužitelnosti její, poskytující jistoty ban-
kou požadované, jest ve skutečnosti o mnoho
značnější. Proto shledáváme se se zjevem málo
příznivým, že mnohý držitel usedlosti, lekaje se
jednak nákladů zvláštního odhadu své usedlosti
namnoze i ze zbytečné úzkostlivosti před svými
sousedy a jednak maje zapotřebí půjčky vyšší —
obrací se k ústavům jiným neb soukromníkům,
při čemž raději se uvoluje platiti úrok značnějsí
při krátkodobé výpovědi půjčky
A tak vzniká tížící zadlužení, kteréž jest
pak hlavní překážkou hospodářských úspěchů.
Zbaviti se takovýchto tížíeích dluhů jest
ovšem předním přáním dlužníků, jejich tiž
každoročně přivádí tisíce majitelů o zděděný
statek.
15
article
Dle výpočtů statistiekých, více méně př-
bližných, jest předlužení usedlostí tak obrovské.
že odstranění její bez vydatné pomoci jest proste
nemožné. Ale pomoc ta nepřicházi, a přece jes
možno i v tomto oboru svépomocí, ne-i
všem, aspoň značné části dlužníků zjednati zá-
doucí úlevy.
Mimo to posledními zahraničními obchod-
ními smlouvami byly zemědělství zjednány n
řadu let výhody, jejichž účinek dobře se dlá
obrátiti na zmírnění tísnivé zadluženosti; za-
bezpečujeť stálejší ceny hospodářských plodin
čímž poskytuje i možnost z na č ně j š í ho
umořování dlu hů.
Této okolnosti povšímli si již v sousednín
Německu, kdež generální sdružení ústavů, podob-
ných naší Hypoteční bance, připravilo již také
návrh zákona, jenž má za účel n apomá h at
umořování tížících hypotekárníel
dluhů. Návrh ten směřuje k rozšířen
činnosti taméjších hypotečních
bank (landschaftů) a uvedení působnosti je-
jich ve větší souhlas s hospodářským pokrokem.
Především ovšem pomýšlí se na to, ab
dluhy posavadní (přípustnou výši bankovníh
úvěru přesahující) dráže zúrokované a na krát-
kou výpověď splatné se proměnily — v ú vě
dlouhodobý a levný.
Tento rozmnožený úvěr předpokládá ovšem
částečné zrychlení splátek, pokud úhrn-
ná půjčka přesahovati bude posavadní přípust-
nou výši dle katastrálního odhadu.
Proto zavádí návrh příznivější zá-
sady odhadní, dále dovoluje výši půjček do
/% katastrální ceny místo posavadních 3/2 (1e).
konečně připouští i úvěr meliorační u nás Zem-
skou bankou poskytovaný.
Současně se připouští, aby dlužník uzavře
ním pojištění na živo t zabezpečil nojen
Německo
ústav
16
article
stpsl
1nserae,
lati se hotově naplel.
Předplaceni inertz pjíndpiní
n nachánjí se ták pedik
tiskárna a ezpedlke „Národnieh Listu“
Bakopiny se ntvnecji
17
article
půjčku, ale i svou rodinu, aniž by vedle pojistné
premie musil zároveň odváděti splátky či an-
nujty.
Zákonem ze dne 20. srpna 1906 zavádí se
v Prusku knihovní vyznačení výše přl-
pustné zadluženosti, do kteréž výše
banka smí poskytnouti úvěr za zmíněných pod-
mínek.
Splátky (annuity) počítati se budou do 3),
ceny způsobem posavadním, kdežto na úvěr nad
to poskytnutý bude splátka mimo úroky obnášeti
nejméně dvě procenta ročně. Těmito zvýšenými
úvěry a splátkami mají se ovšem odstraniti posa-
vadní tížící dluhy, pokud nepřesahují vytčené
meze zvýšeného bankovního úvěru.
Není pochybnosti, že i hypoteční banky
jsou povolány, aby v oboru svém se rozvíjely a
působily v souhlase s vývojem hospodářských
poměrů, a nadějeme se, že i náš nejdůležitější
a nejvýznamnější hypoteční ústav zemský podá
své pomocné ruky k dílu svépomoci zajisté
blahodárné a pro mnohé majitele usedlostí
spasné.
Prusko
19
article
Poslanecká sněmovna.
470. schůze.
Poslanecká sněmovna.
470. schůze.
Z Vídně, 9. ledna.
(Zvláštní teleť. zpráva »Nár. L.istů «. )
Poslanecká sněmovna pozde
večer po schůzi čtyřhodinné mo-
hla zahájiti rokování o pilném ná-
vrhu dvor. rady dra. Cessmanna, by
vyřídil se způsobem nejzkráce-
nějším, tudíž bez jednání vý boro-
vého, zákon panskou sněmovnou
již sehválený, kterým zavádí se
pro její panovníkem jmenované
členy numerus elausus maximální
a minimální. Te je nejzajímavější, to je nej-
pozoruhodnější, to je nejdůležitější skutek
dnešní schůze, kterou zahájeno bylo poslední
zasedání sněmovny a říšské rady vůbec. Baronu
Beckovi podařilo se v poslední chvíli uklidi
všechny kameny překážek, které byly navaleny
před tento pilný návrh. Jak se to stalo, sdělu-
jeme na místě jiném.
Celá schůze vyplněna byla rozpravou o zá-
konu o původu chmele, který se dostal na
jednací pořad pilnými návrhy dra. Sobo tky
a posl. Peschk y. Zákon byl schválen, jak vy-
šal z porad výborových. Je sice ziskem, je sice
pokrokem, avšak posuzujeme-li se střízlivě,
dlužno doznati, že cena jeho jest a zůstan
přece jen problematickou.
Baron Beck
Vídeň
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
20
article
Nynější sněmovna poslanecká zůstavuje
sněmovně budoucí mimo jiné odkazy také dvě
nerozřešené otázky, které se týkají sněmovny
samé. Jedna jest: kdy počíná immunita posla-
ce? Počíná dnem, kdy byl poslanec zvolen? P-
činá dnem, kdy sešla se nová sněmovna ke
schůzi zahajovací? Počíná teprve po složené
přísaze ve sněmovně? O problému tom minoho
bylo mluveno, mnoho bylo psáno již r. 1897
když byl zatčen a uvězněn poslanec S zajer.
Odpovědi, authentické odpovědi není do dneška.
Otázka druhá zní: kdy vyprší mandát poslane-
cký? Vyprší šestým rokem v den, kdy byl zvolen
první poslanec nové sněmovny? Vyprší šestým
rokem v den, kdy byl zvolen poslední poslanec?
Vyprší šestým rokem v den, kdy nová sněmovna
sestoupí se poprvé?
Před několika měsíci byl tento problém pře-
nový sněmovna
22
article
V irské metropoli.
V irské metropoli.
Dublin lze stěží nazvati městem hezkým
ba ani ne historickým. Není tu téměř ničeho
co by připomínalo dějiny země, ničeho, k čemu
by se obracely zraky synů a dcer zelenéh
ostrova.
Cizinec marně by hledal nějaké okázalejš
známky metropole. Jen tu a tam skrovný pra-
poree s härfou a korunou, neb označení ulic an-
elické i irské padne člověku do oka.
Jinak slušný počet klášterů a chrámů, svato
jména ulic, duchovní, řeholníci i světští, s nimiž
všude se potkáváš, okamžitě prozrazují, že dli
ve městě přísně katolickém.
Nešíroká řeka Liffey, nelibě páchnoucí z
odlivu, dělí město na část jižní, starou, a severní.
modernější Řeka je překlenuta několika mosty,
z nichiž most O'Connellův, širší než delší, tvoří
středisko města. Odtud k severu běží široká
Sackville Street, s Nelsonovým sloupem upro-
střed a hlavní poštovní budovou po levé straně.
Připomíná poněkud naše Václavské náměstí. N
jihu vede krátká, ale živá třída Westmoreland
na náměstí kollejní a dále do „fashionable“
Grafton Streetu, plné krámů a bohatých výkladů.
Na severním konci mostu, kde počíná Sack-
ville Street, stojí mohutný pomník Daniela
O'Connella, postavený národem. Na žulovém
podstayci spočívá široký sloup, zdoben; řadou
bronzových postav, z nichž prostřední, obrácena
k mostu představuje bohyni Erinu, držící v ru
svitek papíru „Act Emancipace“
Pod ní prostý nápis „O'Connell“. Ostatn
postavy v rozích pomníku znamenají věrnost,
vlastenectví, spravedlnost a výmluvnost. Nej-
výše stojí epcha „Liberatora“ s pláštěm na ra-
meni a levou rukou na srdci, oblíbená to posa
Connellova.
Řek
O Connellův
Nelsonův
O Connell
Erin
Dublin
Václavský náměstí
Sackville Street
Grafton Street
O ' Connell
Sackville Street
23
article
Z budov, jichž návštévník nejdřive si po-
všímne, je první památná kollej sv. Trojice,či
dublinská universita, založená za panování krá-
lovny Alžběty, r. 1591. Hlavní zásluhu o to m
moudrý Aižbětin ministr, Burleigh. Je to pěkn
budova, vlastně celá skupina budov, většinou
moderních, postavených v rozlehlém parku. Prů-
čelí hlavní budovy je staré, zdobené korintskými
sloupci. Před ním sochy Goldsmitha a Burka.
V universitní bibliotéce kromě rukopisů se chová
harfa národního hrdiny Briana Boru. Mnoho
znamenitých mužů (Congreve, Swift, Berke-
ley...) na ní studovalo.
I s tímto ústavem měli Irové těžké boje.
Nešlo o národnost, ale o náboženství. Universita
sv. Trojická byla první ve spojeném království.
která udělovala hodnost doktorskou židům i ka-
tolíkům. Tak bylo od'r. 1783. Ale vyšší hodnost
„fellowships“ a „schollarships“ byly jim nep -
stupny. Ač irské obyvatelstvo je značnou př-
vahou katolické, přece aktem ze dne 1. ledn
1871 prohlášena eírkev anglikánská církví s tá
ní, pod jménem „Church of Ireland“. Tím an-
glikánští biskupové v Irsku stali se členy sně-
movny lordů.
Není tudíz divu, ze Gladstonův návrh, po-
daný r. 1873, na zařízení a nadání nové univer
sity v Dublíně, neodvislé od obou církví, padl.
a došlo k ministerské krisi. „Aktem Fawceto-
vým“ zjednána však náprava a obě hodnosti
r. 1873 udíleny i katolíkům.
Alžběta
Burleigh
Goldsmith
Burk
Brian Bor
Congreve
Swift
Berke
Irová
Gladstonův
spojený království
Irsko
Dublín
Church of Ireland
24
article
Pěkný protějšek k hlavnímu průčelí kolleje
tvoří těžké sloupovi bývalé budovy parlamentní.
nyní „Irská banka“. Parlament zasedal tu o
r. 1729, až do r. 1802. Pak byl palác prodán
bance za milion K. Jak viděti, anglická vláda
dělala stejně dobré obchody v Dublině, jako ra-
kouská v Praze. V bývalé, okrouhlé sněmovně
poslanců nyní váží a počitají peníze, vyplácejí
šeky atd. Síň lordů ponechána, jak byla. Na stě-
nách gobeliny z r. 1734, představující bitvu n
řece Boyne a obležení Derry. Kde stával trůn,
stojí nyní socha Jiřího III., uprostřed dlouhá ta-
bule a kol těžké, koží potažené židle. Ale místo
lordů zasedají tu dvakráte do roka podílníe
Širokou obchodní třídou „Dame“. dojde ná-
vštěvník ke hradu. Není ani malebný, ani zají-
mavý. Bez četných stráží vojenských měli b
člověk hradní budovy za činžáky. Stojí na úplne
rovině a krom dvou věží a kaple, pak dorické
kollonady, ke schodišti, mají vzezření více než
všední.
Hrad byl prý založen Dány a přestaven dů-
kladně za Jindřieha II., počátkem XVIII. století.
Z té doby zbyla však jediná věž, zvaná Record
Tower, a to na dobro změněna. Druhá věž, Bi
mingham Tower, je postavena zcela nově.
Hrad je residencí guvernéra, jehož titul zní
„Lord Lieutenant“; sídlí zde vždy do 17.
března, svátku sv. Patrika, patrona Irska. Dvor-
ním plesem končí dublínská sezóna; potom stě-
banky.
huje se guvernér do letního sídla ve Phoenis-
Dán
Jindřieh
Lieutenant
svatý . Patrik
Dublin
Praha
Boyne
Derry
Dame
Tower
Irsko
Dvor
Phoenis
irský banka
Jiří III
25
article
Parku.
Parku.
Jednomu z hradních nádvoří přezděn
„Dáblův půllán“ — prý v upomínku na mrskán
a jiné laskavosti, jichž se tu dostalo zajatcům
po potlačeném vzbouření r. 1798 vládními vo-
jáky. Když jsem se o tom zmínil jistému jrskému
vlastenci odpověděl: „Příteli, z téže příčiny bv
se mohlo celé Irsko jmenovat Dáblův ostrov.“
Hradní kaple je velmi hezka, stavba počst
ve stoleti XVI., dokončena r. 1814. Míá pěkn
řezby z irského dubu a znaky všech guvernér
od r. 1773.
V komnatách, určených k veřejným slavno
stem státním, není krom obrazů nic zvláštního
Výzdoba stěn je bílá a zlatá. V pěkném sál
sv. Patrika trčí korouhve rytířů irského řádu té-
hož světce, zal. r. 1783. Průvodčí pyšně ukazuje
korouhev maršála Robertsa, rodilého Irčana.
Jako vražena do hradních budov je dublí
ská radnice „City Hall“ s těžkým sloupovím, vy
stavěná ve stol. XVIII.
Dáblův
svatý . Patrik
Irčan
Irsko
Robertsa
Cita Hall
26
article
Hlučnou třídou Lorda Edwarda dojde turist
starého chrámu sv. Trojice, obecně jmenovanéh
„Christ Church Cathedral“. Chrám byl původně
spojen s převorstvím, zal. dánským králem Du-
blina, Sitricem, r. 1038. Anglo-normané přesta-
věli kostel, uživše základních zdí hrobky, dosu
existujíeí
Různé kaple postranní, jak tomu zpravidl
bývá, přistavěny v různých dobách a také v růz
ném slohu. Roku 1541 zrušil Jindřich VIII. pře-
vorství, a kostelu, změněnému v protestantský.
dostalo se jména „Děkanství Jesu Krista“. Roku
1559 zasedal tu parlament Malá péče o zajíma-
vou stavbu a snad i vojáci Cromvellovi zavinii
že chrám, hlavně západní jeho část, hrozila se-
sutím. Teprve roku 1871 našel se dobrodine
Henry Roe, výrobce whisky, který věnoval na
6 milionů. Z náhrobků uvnitř chrámů nejzají-
mavější je hrob flibustýře Strongbowa. Prvn
výpravy do Irska, podnikané z Walesu pod vůd-
covstvím tohoto velmože, nesly vskutku všechny
známky soukromého obchodu.
Na nízkém podstavci leží postava rytíře
v plné zbroji, černá stářím, s obrysy tváře sotv
znatelnými. HIrobka byla v XVI. stol. silně po-
škozena sřícenou střechou.
Edward
Jindřich VIII
Roe
Irsko
Wales
Christ Church Cathedral
Jes Krist
27
article
Čtvrť v bezprostřední blízkosti kostela
hradu je nejstarší a nejšpinavější částí Dublína
jakou jsem kdy viděl. Zdejší uličky a průchody
i domy jsou hodny svých obyvatelů. Ženy v rore-
draných na cáry šatech, bosé děti stojí ve vra
tech domů neb vykukují z rozbitých oken. Du-
blín nemá utěšených domků rodinných se za
hrádkami, jakc města anglická. Zde převládaj
vysoké domy činžovní, s malými pokojíky a úz
kými okny.
V třídě „High“ stojí nový chrám katolický
průčelí utvořeno z masivních sloupů a archi
travu, ale hned vedle je sřícenina gotického ko-
stela sv. Audoena, jednoho z nejstarších v Du-
blíně. Je úplně beze střechy, gotické pilíře
okna, nesoucí dosud stopy stavitelské krásy
trčí jako příšery vysoko do vzduchu. Uvnitr lod
chrámové vystaveny četné kameny náhrobní
památníky dešti a psotě.
Náboženský fanatismus dovedl zbudovati
kostel nový, zajisté velmi nákladný, ale neměl
smyslu pro záchranu památného chrámu z prvých
dob křesťanství.
A jen několik kroků dále zase nový chrám
sv. Augustina,s klášterem Augustiniánů. Jaký t
kontrast! Zde nádherné kostely, z brusu nové,
a jen několik mil od města opuštěné, rozkotané
chaty, mlýny a závody, jichž obyvatelé a majet-
níci z nouze prchají do Ameriky..
Audoen
Augustin
Amerika
28
article
Po dohodě s jedním z otců — jsouť kato-
ličtí kněží v Irsku vesměs titulováni „fathers“
na rozdíl od anglikánských „reverends!“ — byl
mi povolena prohlídka refektáře. Nebýt svatých
obrazů, ani by člověk nevěřil, že je v klášteře
ovšem, budova je nová a moderní. Chrám je go-
tický. bohatě vyzdobený a snad největší v Du-
blíně. Přes to ale, tak jako ostatní chrámy kato
lické, zde i v celém Irsku, jmenuje se pouze
„Chapel“ (kaple), kdežto chrámy protestantské
jmenují „Churches““ (kostely).
Milý můj průvodčí, irský autor J. M. Synge
slavně siibuje, že mne povede už jen do jedi-
ného kostela a to v pravdě historického; pro-
zatím upozorňuje mne na zajímavé místo, kde
byl r. 1803 odpraven Robert Emmett, osobn
přítel Tomáše Moora. Žádný nápis ani pomníčk
neoznačuje místo; inu arci, byl to revolu-
cionář
Spletí nevábných uliček docházime třídy
sv. Patrika. Široká tato tepna, vedoucí od již-
ního břehu Liffey, je plna krámů, hospod, ho-
spůdek i výkladů, rozložených na několik
prknech na veřejné ulici. Špinavé ženštin, s klo
bouky z voskovaného plátna na hlavách, krájejí
tu ryby, slaninu, prodávají zeleninu, staré obno-
šené hadry atd. Hotové židovské město, ale ben
Synge
Robert Emmett
Moor
svatý . Patrik
Irsko
29
article
židů. A bývalo to tu ještě pestřejší; ale dobro-
dinec města, lord Iveagh, zakoupil značnou část
tohoto sídla bídy a neřestí, vystavěl tu nové
domy s příbytky pro řemeslníky, lázněmi atd.
a značnou část půdy upravil v útulný sad, zvaný
St. Patrick's Park.
Zde stojí vlastní katedrála dublínská, chrám
sv. Patrika. Byl vystavěn ve XIII. století, na
místě menšího kostela, věnovaného zemskému
patronu. Půdorys má tvar kříže, jehož hoření
břevno uklání se trochu na levo. Mnoho irských
chrámů je sťavěno tímto způsobem; je to prý
v upamatování, že Kristus, umíraje na kříži, na-
chýlil hlavu stranou. Když byl chrám dostavěn,
objeveno, že pod základy protéká podzemní
řička, která později kostel několikráte zatopila.
I požárem trpěla památná budova, která je
asi Irčanům tím, čím nám kaple sv. Václava.
Uprostřed chrámu bývala prý studna, z níž sv.
Patrik ve IV. století křtil dublínské pohany.
Starý kamenný kříž a socha světce, zde nale-
zené, umístěny v kostele.
Iveagh
svatý . Patrik
Kristus
Irčan
svatý . Václav
St
Patrick ' s park
30
article
Však jiné ještě jméno, známé po celém
světě, těsně spojeno s dějinami kostela. Je to
jméno děkana J. Swifta, vtipného autora zná-
mých cest Gulliwerových. Z příjmů, jež vynesly
mu jeho díla a děkanství, založil ústav pro choro-
myslné, netuše, že sám také podlehne mozkové
chorobě. Zemřel r. 1745, 78letý. Poprsí a pa-
mětní deska věnovány jeho památce.
Zajímavý relief s příslušným nápisem na
protější stěně chrámu umístěný, vypráví, že jista
lady věnovala jej památce Carolana, posledního
irského barda. Za prohlídku chrámu dlužno
vhoditi do pokladničky u vchodu obnos nej-
méně šesti pencí. Pán ve fraku a černé kravatě
o to dbá.
Třídou sv. Kevina a „Biskupskou“, kol
ohromné Jaeobovy továrny na biscuity a zase
nového kostela a kláštera Karmelitánů, zabočili
jsme do široké „Aungier Street“ a rovnou
k domku, označenému číslem 12. Je to rodné
místo irského slavika, básníka Tomáše Moora
(nar. 1780, +1852).
Dvouposchoďový nárožní domek, čistě an-
glického střihu. Nad okny prvého poschodi v ma-
lém výklenku bílé poprsí Moorovo. Dole krěma
„U irského barda“. Rozumí se, že jsme neopo-
menuli v domě, kde byly sepsány „Irské melo-
die“, posilniti se sklenkou stoutu.
Co se týče dublínských barů a public housů,
nějsou daleko tak elegantní a čisty, jako lon-
J Swift
Gulliwerový
Kevin
Jaeobův
Moor
Moorův
ústav pro choromyslný
Carolan
Kurier Street