Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 10. ledna 1907.

Praha

3

v arobnem preaeji vesia

4

Číslo I0.

5

reaní čslo o sob5 . . .

6 article

Ha ranní a odpol. listy předplácí se Praze v adninlst aněso “ 4rojí čoncni. ket krrí lata n ně slalkácke Pošton an n nkli. . : s drojí záantlk n.::: kei Předčasné jihnutí a tání. Jako předčasné tání ledů počátkem ledna v našich řekách neznamená ještě blízký pří- chod jara, tak zajisté neznamená též jihnut a tání bojovné mysli některého čelnějšího muže v řadách našich ještě blízkou oblevu a »změnu povětrnostie v tvrdém branném táboře národa českého, kterouž onehdy »Reichenberger Zeitunge určitě předpovídala, že nastane a »nastati musí«, poněvadz si jí Němci a rozhodující kruhové vídeňští žádají, ač nemá-li byt únorová jízda panovníkova do Prahy vůbec zmařena. My aspoň ani mezi námi, ani na stran německé doposud nikde a naprosto nezna- menáme ani dost málo nálady k uzavírání ukvapeného jakéhos příměří, nad tož abychom užili známého slova Bismarkova »ku pro- puknutí míru« Spíše naopak: za vlády Beckovy v Čechách pořádně »přituhlo«.

Zeitunge Němec Praha Beckov Čechy Bismarkův

7 article

Aš, Růžodol, Věžná Pláň, Prachatic Podmokly, Marianské Lázně — jsou a zůstá- vají tak svěžími důkazy nehasnoucího fana- tického záští německého proti národua jazyku našemu, že nelze jich zapomínati veškeré ostatní počínání si poslanců ně meckých i denního tisku německého, veškeré to úsilí vlastiškůdné o roztrhání jednoty krá- lovství českého a ustrojení v něm autonomní země německé, které i za boje o volební reformu bylo osou, kolem níž točila se celá ta spanilomyslná volební geometrie Němeů zdejších vůči národu našemu: vše to při- rozeně vzbudilo a zůstavilo v prsou uvědo- mělého, vlasteneckého lidu našeho zcela jiné pocitv než resignaci, toužící po sebe hube- nějším míru národním. Pohled na zarytost a urputnost protivníkovu nepodlamuje ducha zachovalého a statečného národa, nalezajícího se v obraně, nýbrž přirozeně zvyšuje jeho odhodlanost, vzpružuje jeho srdce k ne- ohroženému, nezdolnému zápasu a praví mu:

Aš Růžodol Prachatice Podmokly

8 article

To není doba k vyjednávání a odkládání pušky: nýbrž doba ke zmužilému pokračo- vání v boji za velkou, svatou, pospolitou věc až do rozhodnutí čestného. A proto: Zbraně v dlaň! A všickni za jednoho v bojl Takový duch převládá té doby po na- šem vědomí v nesmírné většině vlastene- ckého národa našeho, jakož opět z tábora německého proti nám dodnes sálá zhavý Sirocco staré mommsenovské panovačnosti německé, ozývající se právě pyšnou odpo- vědí budějovického Taschka ke Zátkovým nabídkám smíru Něm- cům. Ale právě proto tím podivnějšíma pozoruhodnějším zjevem zůstává nena- dálá ta nabídka smíru výborného vůdce Čechův budějovických, již učinil Němcům, poraženým hned 18. listopadu m. r., tedy ještě na bojišti »dýmem děl za- haleném«, a která podstatně záleží v tom, aby zvláštním zemským záko- nem byl pro České Budějovice zaveden pro příští volby do obce, do sněmu i do říšské rady »národní katastr«, jak jej navrhoval spo vzoru moravské me německý velkostatkář Baern- reither. Vítěz Zátka chce uvésti Němce v úžas českou velkomyslností. »Hlavní

Taschka Zátkův Čechův Němec Zátka Německo Český Budějovice

9 article NARO

NARO věcí nám není panovati v tomto městě, proto vítězství naše nemusí býti po- rážkou Němcův.« Za tímto heslem nabízí jim volby dl moravského národního katastru a vypočítává, že by pak Češi celkem dosáhli 15, Něme však 21 obecních starších, tedy většinu bez boje, kdežto nyní musejí počítati s tím. že převážná většina českého obyvatelstva bu- dějovického během času (snad do desíti let) dobude nejen prvního, ale i druhého sboru volebního a to pro vždy; byli by tedy Němci pak přemoženi jako jsou v Praze a v Plzn a v mnohých městech moravských — čímž stav jejich stal prý by se »zoufalým !« Al toho nechce jim způsobiti dobromyslný Staro- čech Zátka, nýbrž přeje jim, nejen zajištěnou většinu v obecním zastupitelstvu, ale i jednoho poslance do říšské rady, i zastoupení v ob- chodní komoře. Za tyto výhody pak, »o nichž se Němcům ani nezdálo« a jimiž by se němectví v Če- ských Budějovicích »mohlo konservo- vat« — žádá dr. Zátka na vzájem pro vět- šinu českého obyvatelstva budějovickéh pouze: uznání práva jazyka českého v obci. určitý počet obecních úřadníků- Čechův, za- dávání obecních prací v poměru síly poplatní také Čechům a kupování zboží též od českých poplatníkův.

Němcův Čech Němec Zátka Čechův Čecho Nara Praha Plzn ský Budějovice moravský národní katastr

10 article

Po zavedení národního katastru by sobě pak každá strana pro své národní potřeby vypsala přirážku k dani svých soukmenov- cův, česká kurie by si volila okresní místní školní rady pro školy své národnosti. jež by si vydržovala z vlastního, následkem čehož by pak české děti nesměly býti přijí- mány do škol německých. — Není-liž to typický příklad proslulého českého dobráctví, které umí dobře bojovat i vítězit, ale nedovede jakživo vítězství svého vykořistit, nýbrž čeho udatenstvím slavně dobyto, zvykle slovanskou dobromysl- ností neopatrně opět z ruky pouštía ztrácí . Když vedl dr. Zátka náš lid budějovi- cký chrabře v boj, volal jeho pobočník statný: »Dobytí jihočeské metropole má, ne- hledě k místnímu významu vítězství, v- liký význam pro další náš postup na rozlehlé čáře jazykové od Nových Hrado až k Prachaticům . . .« »Osud Budějovic jest osudem jižních Čech!« Tážeme se, jaký byl by na dále osud českého jihu, kdyby paktem dle návrhu dra. Zátky Němcům budě jovickým zůstala do nedozírna zajištěna zemským zákonem většina v obecní správě? Nebyl by tím postup věci naší v šíř a dál bolestně zaražen? Když už chtěl dr. Zátka Němcům nabíd nouti ruku ke smíru, proč jim nenabídl spra- vedlivé poměrné skrutinium našeho Sladkov- ského, jímž nepetrifikuje se počet zástupcův nijaké strany, nýbrž udílí se jí právě tolik mandátů, kolik na počet její voličů o každé volbě jí poměrně přináleží? Starý obeznaly politik český měl si však připomenout, jak nechtěli r. 1875 o tomto spravedlivém ná- vrhu našeho Sladkovského Němci ani slyšet, poněvadž se jejich nespravedlivé mysli příčilo, aby se ve zněmčených městech Čech, jako v Liberci, Mostě, Duchcově

Zátka Němec Prachatice Budějovice Čechy Liberec Most Duchcov Nová

11 article NIi

NIi Žatci, Litoměřicích, Trutnově, Ústí, Tepli cích, Jablonci, Podmoklech, Prachaticích atd. atd. dostali do obecních zastupiťelstev Češi dle poměru své lidnatosti. A věří p. dr. Zátka, že nyní lib rečtí, litoměřičtí, duchcovští, trutnovští atd Němci nabídnou Čechům svých měst stejný pakt, jaký on nabízt německé men šině budějovické ? Proto máme krok páně Zátkův v dosa vadních poměrech národních ve vlasti naší za velice pochybený a želíme ho tak jako jsme se radovali z chrabrého boje jeho. A stejně zaraženi jsme byli onehdejší řečí dra. Kramáře v delegaci rakouské o — českém vlastenectví Němců zdejších. Pravilt dr. Kramář (dle nevy- vrácených dosud referátů) výslovně: »Shle- dávám, že také Němci v Čechác mají veliký vlastenecký cit če- ský (sböhmischen Patriotismu se) Milují zemi, v níž se zrodili a podaří-li se jednou rozřešiti problém, abychom mohli vedle sebe šťastně žíti a nalézli mír, jsem přesvědčen, že Němci v Čechách bu- dou naplněni tímtéž patriotismem pro zemi českou jako my.« — O poslední optimistickou větu nechceme se příti; ale že by Němci v Čechác za naší doby měli velikého vla- steneckého citu pro českou vlas — jak jen to mohl podkrkonošský český rodák s dobrým svědomím v delegaci tvrditi, to nám vzhledem k celé minulosti dějinné i k celé přítomnosti nejde zhola na rozum.

Čech doktor Zátka Němec Čecho Zátkův Kramář Žatec Litoměřice Trutnov Ústí Jablonec Podmokly Prachatice Čechy

12 article

Což to jest české vlastenectví, které fana- ticky přímo pošklebuje se historickému právu království českého a zemí koruny české na samostatnost státní, které nenávidí zemsk barvy a také české znaky, jemuž koruna česká je směšným »rendlíkem« a jež ne- může království českému ani na jméno při- jíti, nýbrž snižuje je na pouhou provincii Po všem tom, co učinili poslanci lidu německého od půl století proti právu, sláv a moci tohoto království — nechápeme věru. jak může jim upřímný Čech dr. Kramář vy- dávati veřejně svědeciví, že prý jsou Něme dobrými českými vlastenci. Vždyť v tom právě celý problém český záleží, aby se jimi kdys s pomoe boží teprv stali, a všechno naše hoře, všechna utrpení a ponížení české země odtud pochází, že jimi posud nejsou býti nechtějí!. K čemu tedy toho vě- domého klamání sebe i cizích? Opět takový typický zjev českého dobráctví, které upro- střed rozhořčeného boje naprosto není na místě, poněvadž na protivníka činí dojem sla- bosti a nestatečnosti, prahnouc po míru za každou cenul — —

Kramář

13 article K otázce zadlužení nemovitosti.

K otázce zadlužení nemovitosti. Od poloviny šedesáfých let minulého stolet působí Hypoteční banka král. českého velic účinně k úpravě levného úvěru na nemovitosti poskytujíc nyní 4% a 31/4% půjčky v zástavníc listech na dlouholeté splácení, nejděle v 59l tech. Dle výkazu za r. 1905 bylo v oběhu jej zástavních listů okrouhle v jmenovité ceně 310.000 mil. K. při čemž připomenouti dlužno. že poskytuje půjčky pouze na hospodářské ne- movitosti a na domy v místech činžovní dani

hypoteční banka

14 article

podrobených aneb nejméně 4000 obyv. vykazu jících. Nejnižší půjčka stanovena jest částkou 1000 K. Při hospodářských usedlostech bere se za základ výpočtu půjčky cena dle katastrálního , 24násobného (při lesích 20násobného) čistého výnosu; půjčka zpravidla může dosáhnouti dvě třetiny ceny takto vyšetřené. Dle okolností lze poskytnouti i půjčky vyšší a te po předchozím odhadu, bankou samou pro- vedeném. Pravidla tato celkem trvají nezměněně od doby vzniku Hypoteční banky, ač v době minu- lých více než padesáti let hospodářské poměry značně se změnily a cena pozemková přiměřeně pokročilejšímu hospodaření značně stoupla. Jest na bíledni, že za daných poměrů pra vidla Hypoteční banky nedovolují stejný krok při vyšetřování katastrální ceny hospodařské ne- movitosti se skutečným vzrůstem ceny její a že výše zadlužitelnosti její, poskytující jistoty ban- kou požadované, jest ve skutečnosti o mnoho značnější. Proto shledáváme se se zjevem málo příznivým, že mnohý držitel usedlosti, lekaje se jednak nákladů zvláštního odhadu své usedlosti namnoze i ze zbytečné úzkostlivosti před svými sousedy a jednak maje zapotřebí půjčky vyšší — obrací se k ústavům jiným neb soukromníkům, při čemž raději se uvoluje platiti úrok značnějsí při krátkodobé výpovědi půjčky A tak vzniká tížící zadlužení, kteréž jest pak hlavní překážkou hospodářských úspěchů. Zbaviti se takovýchto tížíeích dluhů jest ovšem předním přáním dlužníků, jejich tiž každoročně přivádí tisíce majitelů o zděděný statek.

15 article

Dle výpočtů statistiekých, více méně př- bližných, jest předlužení usedlostí tak obrovské. že odstranění její bez vydatné pomoci jest proste nemožné. Ale pomoc ta nepřicházi, a přece jes možno i v tomto oboru svépomocí, ne-i všem, aspoň značné části dlužníků zjednati zá- doucí úlevy. Mimo to posledními zahraničními obchod- ními smlouvami byly zemědělství zjednány n řadu let výhody, jejichž účinek dobře se dlá obrátiti na zmírnění tísnivé zadluženosti; za- bezpečujeť stálejší ceny hospodářských plodin čímž poskytuje i možnost z na č ně j š í ho umořování dlu hů. Této okolnosti povšímli si již v sousednín Německu, kdež generální sdružení ústavů, podob- ných naší Hypoteční bance, připravilo již také návrh zákona, jenž má za účel n apomá h at umořování tížících hypotekárníel dluhů. Návrh ten směřuje k rozšířen činnosti taméjších hypotečních bank (landschaftů) a uvedení působnosti je- jich ve větší souhlas s hospodářským pokrokem. Především ovšem pomýšlí se na to, ab dluhy posavadní (přípustnou výši bankovníh úvěru přesahující) dráže zúrokované a na krát- kou výpověď splatné se proměnily — v ú vě dlouhodobý a levný. Tento rozmnožený úvěr předpokládá ovšem částečné zrychlení splátek, pokud úhrn- ná půjčka přesahovati bude posavadní přípust- nou výši dle katastrálního odhadu. Proto zavádí návrh příznivější zá- sady odhadní, dále dovoluje výši půjček do /% katastrální ceny místo posavadních 3/2 (1e). konečně připouští i úvěr meliorační u nás Zem- skou bankou poskytovaný. Současně se připouští, aby dlužník uzavře ním pojištění na živo t zabezpečil nojen

Německo ústav

16 article

stpsl 1nserae, lati se hotově naplel. Předplaceni inertz pjíndpiní n nachánjí se ták pedik tiskárna a ezpedlke „Národnieh Listu“ Bakopiny se ntvnecji

17 article

půjčku, ale i svou rodinu, aniž by vedle pojistné premie musil zároveň odváděti splátky či an- nujty. Zákonem ze dne 20. srpna 1906 zavádí se v Prusku knihovní vyznačení výše přl- pustné zadluženosti, do kteréž výše banka smí poskytnouti úvěr za zmíněných pod- mínek. Splátky (annuity) počítati se budou do 3), ceny způsobem posavadním, kdežto na úvěr nad to poskytnutý bude splátka mimo úroky obnášeti nejméně dvě procenta ročně. Těmito zvýšenými úvěry a splátkami mají se ovšem odstraniti posa- vadní tížící dluhy, pokud nepřesahují vytčené meze zvýšeného bankovního úvěru. Není pochybnosti, že i hypoteční banky jsou povolány, aby v oboru svém se rozvíjely a působily v souhlase s vývojem hospodářských poměrů, a nadějeme se, že i náš nejdůležitější a nejvýznamnější hypoteční ústav zemský podá své pomocné ruky k dílu svépomoci zajisté blahodárné a pro mnohé majitele usedlostí spasné.

Prusko

18 title

Říšská rada.

19 article Poslanecká sněmovna. 470. schůze.

Poslanecká sněmovna. 470. schůze. Z Vídně, 9. ledna. (Zvláštní teleť. zpráva »Nár. L.istů «. ) Poslanecká sněmovna pozde večer po schůzi čtyřhodinné mo- hla zahájiti rokování o pilném ná- vrhu dvor. rady dra. Cessmanna, by vyřídil se způsobem nejzkráce- nějším, tudíž bez jednání vý boro- vého, zákon panskou sněmovnou již sehválený, kterým zavádí se pro její panovníkem jmenované členy numerus elausus maximální a minimální. Te je nejzajímavější, to je nej- pozoruhodnější, to je nejdůležitější skutek dnešní schůze, kterou zahájeno bylo poslední zasedání sněmovny a říšské rady vůbec. Baronu Beckovi podařilo se v poslední chvíli uklidi všechny kameny překážek, které byly navaleny před tento pilný návrh. Jak se to stalo, sdělu- jeme na místě jiném. Celá schůze vyplněna byla rozpravou o zá- konu o původu chmele, který se dostal na jednací pořad pilnými návrhy dra. Sobo tky a posl. Peschk y. Zákon byl schválen, jak vy- šal z porad výborových. Je sice ziskem, je sice pokrokem, avšak posuzujeme-li se střízlivě, dlužno doznati, že cena jeho jest a zůstan přece jen problematickou.

Baron Beck Vídeň poslanecký sněmovna panská sněmovna

20 article

Nynější sněmovna poslanecká zůstavuje sněmovně budoucí mimo jiné odkazy také dvě nerozřešené otázky, které se týkají sněmovny samé. Jedna jest: kdy počíná immunita posla- ce? Počíná dnem, kdy byl poslanec zvolen? P- činá dnem, kdy sešla se nová sněmovna ke schůzi zahajovací? Počíná teprve po složené přísaze ve sněmovně? O problému tom minoho bylo mluveno, mnoho bylo psáno již r. 1897 když byl zatčen a uvězněn poslanec S zajer. Odpovědi, authentické odpovědi není do dneška. Otázka druhá zní: kdy vyprší mandát poslane- cký? Vyprší šestým rokem v den, kdy byl zvolen první poslanec nové sněmovny? Vyprší šestým rokem v den, kdy byl zvolen poslední poslanec? Vyprší šestým rokem v den, kdy nová sněmovna sestoupí se poprvé? Před několika měsíci byl tento problém pře-

nový sněmovna

21 title

FEUILLETON

22 article V irské metropoli.

V irské metropoli. Dublin lze stěží nazvati městem hezkým ba ani ne historickým. Není tu téměř ničeho co by připomínalo dějiny země, ničeho, k čemu by se obracely zraky synů a dcer zelenéh ostrova. Cizinec marně by hledal nějaké okázalejš známky metropole. Jen tu a tam skrovný pra- poree s härfou a korunou, neb označení ulic an- elické i irské padne člověku do oka. Jinak slušný počet klášterů a chrámů, svato jména ulic, duchovní, řeholníci i světští, s nimiž všude se potkáváš, okamžitě prozrazují, že dli ve městě přísně katolickém. Nešíroká řeka Liffey, nelibě páchnoucí z odlivu, dělí město na část jižní, starou, a severní. modernější Řeka je překlenuta několika mosty, z nichiž most O'Connellův, širší než delší, tvoří středisko města. Odtud k severu běží široká Sackville Street, s Nelsonovým sloupem upro- střed a hlavní poštovní budovou po levé straně. Připomíná poněkud naše Václavské náměstí. N jihu vede krátká, ale živá třída Westmoreland na náměstí kollejní a dále do „fashionable“ Grafton Streetu, plné krámů a bohatých výkladů. Na severním konci mostu, kde počíná Sack- ville Street, stojí mohutný pomník Daniela O'Connella, postavený národem. Na žulovém podstayci spočívá široký sloup, zdoben; řadou bronzových postav, z nichž prostřední, obrácena k mostu představuje bohyni Erinu, držící v ru svitek papíru „Act Emancipace“ Pod ní prostý nápis „O'Connell“. Ostatn postavy v rozích pomníku znamenají věrnost, vlastenectví, spravedlnost a výmluvnost. Nej- výše stojí epcha „Liberatora“ s pláštěm na ra- meni a levou rukou na srdci, oblíbená to posa Connellova.

Řek O Connellův Nelsonův O Connell Erin Dublin Václavský náměstí Sackville Street Grafton Street O ' Connell Sackville Street

23 article

Z budov, jichž návštévník nejdřive si po- všímne, je první památná kollej sv. Trojice,či dublinská universita, založená za panování krá- lovny Alžběty, r. 1591. Hlavní zásluhu o to m moudrý Aižbětin ministr, Burleigh. Je to pěkn budova, vlastně celá skupina budov, většinou moderních, postavených v rozlehlém parku. Prů- čelí hlavní budovy je staré, zdobené korintskými sloupci. Před ním sochy Goldsmitha a Burka. V universitní bibliotéce kromě rukopisů se chová harfa národního hrdiny Briana Boru. Mnoho znamenitých mužů (Congreve, Swift, Berke- ley...) na ní studovalo. I s tímto ústavem měli Irové těžké boje. Nešlo o národnost, ale o náboženství. Universita sv. Trojická byla první ve spojeném království. která udělovala hodnost doktorskou židům i ka- tolíkům. Tak bylo od'r. 1783. Ale vyšší hodnost „fellowships“ a „schollarships“ byly jim nep - stupny. Ač irské obyvatelstvo je značnou př- vahou katolické, přece aktem ze dne 1. ledn 1871 prohlášena eírkev anglikánská církví s tá ní, pod jménem „Church of Ireland“. Tím an- glikánští biskupové v Irsku stali se členy sně- movny lordů. Není tudíz divu, ze Gladstonův návrh, po- daný r. 1873, na zařízení a nadání nové univer sity v Dublíně, neodvislé od obou církví, padl. a došlo k ministerské krisi. „Aktem Fawceto- vým“ zjednána však náprava a obě hodnosti r. 1873 udíleny i katolíkům.

Alžběta Burleigh Goldsmith Burk Brian Bor Congreve Swift Berke Irová Gladstonův spojený království Irsko Dublín Church of Ireland

24 article

Pěkný protějšek k hlavnímu průčelí kolleje tvoří těžké sloupovi bývalé budovy parlamentní. nyní „Irská banka“. Parlament zasedal tu o r. 1729, až do r. 1802. Pak byl palác prodán bance za milion K. Jak viděti, anglická vláda dělala stejně dobré obchody v Dublině, jako ra- kouská v Praze. V bývalé, okrouhlé sněmovně poslanců nyní váží a počitají peníze, vyplácejí šeky atd. Síň lordů ponechána, jak byla. Na stě- nách gobeliny z r. 1734, představující bitvu n řece Boyne a obležení Derry. Kde stával trůn, stojí nyní socha Jiřího III., uprostřed dlouhá ta- bule a kol těžké, koží potažené židle. Ale místo lordů zasedají tu dvakráte do roka podílníe Širokou obchodní třídou „Dame“. dojde ná- vštěvník ke hradu. Není ani malebný, ani zají- mavý. Bez četných stráží vojenských měli b člověk hradní budovy za činžáky. Stojí na úplne rovině a krom dvou věží a kaple, pak dorické kollonady, ke schodišti, mají vzezření více než všední. Hrad byl prý založen Dány a přestaven dů- kladně za Jindřieha II., počátkem XVIII. století. Z té doby zbyla však jediná věž, zvaná Record Tower, a to na dobro změněna. Druhá věž, Bi mingham Tower, je postavena zcela nově. Hrad je residencí guvernéra, jehož titul zní „Lord Lieutenant“; sídlí zde vždy do 17. března, svátku sv. Patrika, patrona Irska. Dvor- ním plesem končí dublínská sezóna; potom stě- banky. huje se guvernér do letního sídla ve Phoenis-

Dán Jindřieh Lieutenant svatý . Patrik Dublin Praha Boyne Derry Dame Tower Irsko Dvor Phoenis irský banka Jiří III

25 article Parku.

Parku. Jednomu z hradních nádvoří přezděn „Dáblův půllán“ — prý v upomínku na mrskán a jiné laskavosti, jichž se tu dostalo zajatcům po potlačeném vzbouření r. 1798 vládními vo- jáky. Když jsem se o tom zmínil jistému jrskému vlastenci odpověděl: „Příteli, z téže příčiny bv se mohlo celé Irsko jmenovat Dáblův ostrov.“ Hradní kaple je velmi hezka, stavba počst ve stoleti XVI., dokončena r. 1814. Míá pěkn řezby z irského dubu a znaky všech guvernér od r. 1773. V komnatách, určených k veřejným slavno stem státním, není krom obrazů nic zvláštního Výzdoba stěn je bílá a zlatá. V pěkném sál sv. Patrika trčí korouhve rytířů irského řádu té- hož světce, zal. r. 1783. Průvodčí pyšně ukazuje korouhev maršála Robertsa, rodilého Irčana. Jako vražena do hradních budov je dublí ská radnice „City Hall“ s těžkým sloupovím, vy stavěná ve stol. XVIII.

Dáblův svatý . Patrik Irčan Irsko Robertsa Cita Hall

26 article

Hlučnou třídou Lorda Edwarda dojde turist starého chrámu sv. Trojice, obecně jmenovanéh „Christ Church Cathedral“. Chrám byl původně spojen s převorstvím, zal. dánským králem Du- blina, Sitricem, r. 1038. Anglo-normané přesta- věli kostel, uživše základních zdí hrobky, dosu existujíeí Různé kaple postranní, jak tomu zpravidl bývá, přistavěny v různých dobách a také v růz ném slohu. Roku 1541 zrušil Jindřich VIII. pře- vorství, a kostelu, změněnému v protestantský. dostalo se jména „Děkanství Jesu Krista“. Roku 1559 zasedal tu parlament Malá péče o zajíma- vou stavbu a snad i vojáci Cromvellovi zavinii že chrám, hlavně západní jeho část, hrozila se- sutím. Teprve roku 1871 našel se dobrodine Henry Roe, výrobce whisky, který věnoval na 6 milionů. Z náhrobků uvnitř chrámů nejzají- mavější je hrob flibustýře Strongbowa. Prvn výpravy do Irska, podnikané z Walesu pod vůd- covstvím tohoto velmože, nesly vskutku všechny známky soukromého obchodu. Na nízkém podstavci leží postava rytíře v plné zbroji, černá stářím, s obrysy tváře sotv znatelnými. HIrobka byla v XVI. stol. silně po- škozena sřícenou střechou.

Edward Jindřich VIII Roe Irsko Wales Christ Church Cathedral Jes Krist

27 article

Čtvrť v bezprostřední blízkosti kostela hradu je nejstarší a nejšpinavější částí Dublína jakou jsem kdy viděl. Zdejší uličky a průchody i domy jsou hodny svých obyvatelů. Ženy v rore- draných na cáry šatech, bosé děti stojí ve vra tech domů neb vykukují z rozbitých oken. Du- blín nemá utěšených domků rodinných se za hrádkami, jakc města anglická. Zde převládaj vysoké domy činžovní, s malými pokojíky a úz kými okny. V třídě „High“ stojí nový chrám katolický průčelí utvořeno z masivních sloupů a archi travu, ale hned vedle je sřícenina gotického ko- stela sv. Audoena, jednoho z nejstarších v Du- blíně. Je úplně beze střechy, gotické pilíře okna, nesoucí dosud stopy stavitelské krásy trčí jako příšery vysoko do vzduchu. Uvnitr lod chrámové vystaveny četné kameny náhrobní památníky dešti a psotě. Náboženský fanatismus dovedl zbudovati kostel nový, zajisté velmi nákladný, ale neměl smyslu pro záchranu památného chrámu z prvých dob křesťanství. A jen několik kroků dále zase nový chrám sv. Augustina,s klášterem Augustiniánů. Jaký t kontrast! Zde nádherné kostely, z brusu nové, a jen několik mil od města opuštěné, rozkotané chaty, mlýny a závody, jichž obyvatelé a majet- níci z nouze prchají do Ameriky..

Audoen Augustin Amerika

28 article

Po dohodě s jedním z otců — jsouť kato- ličtí kněží v Irsku vesměs titulováni „fathers“ na rozdíl od anglikánských „reverends!“ — byl mi povolena prohlídka refektáře. Nebýt svatých obrazů, ani by člověk nevěřil, že je v klášteře ovšem, budova je nová a moderní. Chrám je go- tický. bohatě vyzdobený a snad největší v Du- blíně. Přes to ale, tak jako ostatní chrámy kato lické, zde i v celém Irsku, jmenuje se pouze „Chapel“ (kaple), kdežto chrámy protestantské jmenují „Churches““ (kostely). Milý můj průvodčí, irský autor J. M. Synge slavně siibuje, že mne povede už jen do jedi- ného kostela a to v pravdě historického; pro- zatím upozorňuje mne na zajímavé místo, kde byl r. 1803 odpraven Robert Emmett, osobn přítel Tomáše Moora. Žádný nápis ani pomníčk neoznačuje místo; inu arci, byl to revolu- cionář Spletí nevábných uliček docházime třídy sv. Patrika. Široká tato tepna, vedoucí od již- ního břehu Liffey, je plna krámů, hospod, ho- spůdek i výkladů, rozložených na několik prknech na veřejné ulici. Špinavé ženštin, s klo bouky z voskovaného plátna na hlavách, krájejí tu ryby, slaninu, prodávají zeleninu, staré obno- šené hadry atd. Hotové židovské město, ale ben

Synge Robert Emmett Moor svatý . Patrik Irsko

29 article

židů. A bývalo to tu ještě pestřejší; ale dobro- dinec města, lord Iveagh, zakoupil značnou část tohoto sídla bídy a neřestí, vystavěl tu nové domy s příbytky pro řemeslníky, lázněmi atd. a značnou část půdy upravil v útulný sad, zvaný St. Patrick's Park. Zde stojí vlastní katedrála dublínská, chrám sv. Patrika. Byl vystavěn ve XIII. století, na místě menšího kostela, věnovaného zemskému patronu. Půdorys má tvar kříže, jehož hoření břevno uklání se trochu na levo. Mnoho irských chrámů je sťavěno tímto způsobem; je to prý v upamatování, že Kristus, umíraje na kříži, na- chýlil hlavu stranou. Když byl chrám dostavěn, objeveno, že pod základy protéká podzemní řička, která později kostel několikráte zatopila. I požárem trpěla památná budova, která je asi Irčanům tím, čím nám kaple sv. Václava. Uprostřed chrámu bývala prý studna, z níž sv. Patrik ve IV. století křtil dublínské pohany. Starý kamenný kříž a socha světce, zde nale- zené, umístěny v kostele.

Iveagh svatý . Patrik Kristus Irčan svatý . Václav St Patrick ' s park

30 article

Však jiné ještě jméno, známé po celém světě, těsně spojeno s dějinami kostela. Je to jméno děkana J. Swifta, vtipného autora zná- mých cest Gulliwerových. Z příjmů, jež vynesly mu jeho díla a děkanství, založil ústav pro choro- myslné, netuše, že sám také podlehne mozkové chorobě. Zemřel r. 1745, 78letý. Poprsí a pa- mětní deska věnovány jeho památce. Zajímavý relief s příslušným nápisem na protější stěně chrámu umístěný, vypráví, že jista lady věnovala jej památce Carolana, posledního irského barda. Za prohlídku chrámu dlužno vhoditi do pokladničky u vchodu obnos nej- méně šesti pencí. Pán ve fraku a černé kravatě o to dbá. Třídou sv. Kevina a „Biskupskou“, kol ohromné Jaeobovy továrny na biscuity a zase nového kostela a kláštera Karmelitánů, zabočili jsme do široké „Aungier Street“ a rovnou k domku, označenému číslem 12. Je to rodné místo irského slavika, básníka Tomáše Moora (nar. 1780, +1852). Dvouposchoďový nárožní domek, čistě an- glického střihu. Nad okny prvého poschodi v ma- lém výklenku bílé poprsí Moorovo. Dole krěma „U irského barda“. Rozumí se, že jsme neopo- menuli v domě, kde byly sepsány „Irské melo- die“, posilniti se sklenkou stoutu. Co se týče dublínských barů a public housů, nějsou daleko tak elegantní a čisty, jako lon-

J Swift Gulliwerový Kevin Jaeobův Moor Moorův ústav pro choromyslný Carolan Kurier Street