1
masthead
Ročník XXXXVIIL
2
masthead
V Praze, v pondělí 28. prosince 1909.
Praha
5
article
Na rannl a večerní liety
předplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle
na čtvrt ietá ! . ! . 9 K aoi
» dvojí zásílkou
na měsio,
Ba čivrt ieta: . . . k soi
Telafonické a telegraf, zprávy
„Národních Listů“
Dojem řeči Izvolského v Berlíně.
Z Berlína, 28. prosince. Řeč Izvolského
pokládá se tu za osobní úspěch mini
stra. Vychází z řeči této na jevo, že jsou
ještě velmi vážné překážky mez
Rakouskem a Ruskem ve přičine
Bosny. Myslí se však, že Izvolský za
chová mír. Že Izvolský doznati m u si
existenei tajné smlouvy rakousko
ruské o Bosně, prospělo mu potud, že vy-
vrátil námitky svých odpůreů, jakoby se byl dal
napáliti bar. Aehrenthalem v Buchlově. Veřejné
doznání tajné smlouvy této pokládá se v Ber-
lině zahramčním úřadem za nejsilnějš
argumen! pro mir.
Izvolského řeč se ve Vídni dosti líbí.
Z Vídně, 28. prosince. »Sonn- und Mon-
tagszig.« sděluje: Ve zdejšlch diplo ma-
tických kruzlch přijata řeč Izvol-
ského celkem nikoliv nepřiznivě
jakkoli nal některých místech jeví se tendenee
Rakousku nevlidná. Především ukazuje
se na mirumilovný ráz řeči a potom
k faktu, že Rusko nechce podati žád
ného protestu. Příjemný dojem učinilo
že Srbsko a Černá Hora napome-
nuty byly k miru a že nestala se zmínka
o požadavcích ve příčině autonomie Bosny
Hercegoviny. Zdá se, že zprávy po té stránee
byly pokusným balonem anglický m
Naproti tomu nelze neviděti tendenci Rakousku
nevlídnou při důtklivém důrazu na slo
vanskou federaci balkánskou. Da
raz, se kterým vyslovena podpora Ture
cku, nebude na prospěch vyjednávání rakousko
tureckému.
Praha
Berlín
Rakousko
Rusko
Bosna
Boseň
Buchlov
Vídeň
Srbsko
Černá Hora
Bosna Hercegovina
Sonnund Mona
6
article
Řeč Izvolského a Bulharsko.
Ze Sofije, 28. prosince. Řeč I zvolské ho
zde přijata s velikým povděkem
Podle novinářských zpráv Bulharsko pokládá se
projevy Izvolského sproštěno své zodpo-
vědnosti jako těžké můry.
Říšská duma ruská o řeči Izvolského a annexi
Z Petrohradu, 27. prosince. (K.k.) Ve schů-
zi hosudarstvenné dumy dne 25. t. m. promluvi
po ministru zahraničních záležitostí Iz v ol
ském soc. demokrat Pokrovski a prohla
sil, že Izvolski neuvedl nic nového.
Nikdo noví, jaké ještě jiné smlo u vy
existují, nikdo neví, Proč Lzvola k
podnikl v létě cestu. Přecházeje k bal
kánským otázkám, mluví řečník o tom, že Bos-
ňáci a Hercegovci jsou utlačován
rakousko-uherskou správou, kterou
kárá, při čemž však vytýká, že ruské vlády utla-
čují ruský lid ještě více krutěji. Nevěří tu-
díž upřímnosti oněch politických
stran, které propagovaly nynějš
všeslovanské sbratření. Konečně
mluví řečník o události, která se sběhla r. 1895
v městě Urfe v Mezopolamii, kdež Turci vnikl
do kostela, v němž bylo 3000 křestanů, tylc
křesťany ztýrali a rouhajíce se, vyzývali Krista-
aby své syny zachránil. Ale Kristus mlčel; snad
proto, že mu rušští diplomaté dali instrukce.
Izvolský
Izvolski
Hercegovec
Turek
Krist
Kristus
Bulharsko
Petrohrad
Urfe
Mezopolamie
7
article
Při těchto slovech řečníkových strh! se
ohromný hluk a zazněly výkřiky
„Ven!“ Předseda odňal řečníkovi slovo a na-
vrhl, aby byl ze tři schůzí vyloučen, což dum
schválila. Na to socialisté vyšli ze zasedae
Pak mluvil hr. Kazimír Bobrinský
hlavně o panslavismu. Poukázal na v zá
jemnost slovanského cítění a slo
vanských zájmů, ale prohlásil, že an
jeho strana nechce válce a že srbský ná-
rod nesmí zahájiti ofensivu, která
by za nynějších poměrů byla zradou slovanské
věci. Nožádá, aby Rusko protesto
valo proti annoxi, nýbrž žád
pouze, aby ji prostě neuznalo.
I kdyby všechny ostatní moci ji uznaly, což jest
svrchovaně pravděpodobné, není Rusko povinno
učiniti totéž. Neodvislost Bulhar sk
jest sama o sobě potěšitolna, ale
byla vykoupena uvalením poroby na půl milionu
Srbů v Bosně. Jojí původ jest v Pešti.
Bobrinský
Bulhar
Srba
Rusko
Boseň
Pešť
8
article
Puriškevíč (nejkrajnější pravice) pravi, že
Rusko musí proti nozákonité an
noxi Bosny a Hereegoviny zvolat
své rozhodné „nikdy!“ Konferene
může jen oslabiti váhu Ruska, jak
ji oslabil berlínský kongres. Strany pravice po-
važují válku za nynějších poměrů za neopor
tunní.
Bulat (skupina práce) prohlašuje, že tat
skupina jest proti annexi, avšuí
pro neodvislost Bulharska a že
odsuzuje colou zahraniční a vni tř-
ní politíku vlády.
Jménom frakce moslemínů promluvil Ma-
rudom o panislamismu a vzpomínal při tom
věrnosti ruských mohamedánů k carovi. Řečník
se přimlouval o spolok s Turecke m.
Jako zástupoo strany práva promluvi
Šečkov proti annexi. Schůze byla pal
přerušena do 9. hodiny.
V noční schůzi promluvil nejprve naciona
lista Motovilov za prudkých útoků prot
rakousko-uherské politice a prot
annexi, načež okťabrista Gučkov prohlá
sil, že jeho frakce schvaluje úplně hlav
ní hlediska Izvolského. Důležitým či
nitelem smírného rozřešení nynějších otázek
jsou dobré sousedské a přátelsk
styky s Německem, jichž udržení vyho-
vuje zájmům obou zemi. Řečník četl pak jmé-
nem umírněné pravice, nacionalistů, strany pe-
kojné obnovy, progresistů a okťabristů pře
shodní formuli k jednacímu pořadu Gej
Bulat
Gučkov
Rusko
Bosna
Bulharsko
Ma
Německo
10
article
znění jsme již přinesli, rovněž i to, že byl
schválena).
Pak obdržel slovo vůdce kadetů Milju-
kov. Týž prohlásil, že kdežto říšský kaneléh
kn. Bůlow byl s to, poděkovati ministru zahra-
ničních záležitostí baronu Aehrenthalovi, že ho
předem o annexi nezpravil, Izvolský o n
předem věděl a přes to neučini l nie-
aby jí zabránil.
Řečník tvrdí, že Rusko nemůže an-
nexe uznati přes tajné smlouvy, poněvadž
podmínky těchto smluv nejsou dány. Přimlouvá
se za spolekbalkánských států a za
povolení territoriálních kompen-
sací pro Srbsko, ale jest proti roz-
vinutí otázky dardanelské.
Pak promluvil ještě jednou krátce ministr
zahraničních záležitostí Izvolský, slibuje re-
formy ve službě zahraniční, načež byl rozpočei
ministorstva zahraničních záležitostí sehválen
Ohlas řeči Izvolského.
Z Pelrohradu, 27. prosince. (K. k.) Píšíc
o řeči Izvolského, míni »Slovo«, že Izvolský
přespříliš zdůrazňoval přání po míru a že tím
si svou posici zhoršil. »Novoje Vremja«
jest spokojena zvláště slibem, že bude podpo-
rován spolek balkánských států, lituje však, že
ve příčině jiných otázek nebylo dosti precisno-
sti. Také »Rěč« vílá požadavek po zřízeni
spolku balkánských států a doufá, že sam -
správa Bosny bude mezinárodně zaručena.
Rumunský ministr zahraničných záležitostí do
Paříže.
Bůlow
Izvolský
Rusko
Srbsko
Bosna
Paříž
Pelrohrad
Novoj Vremja
11
article
Z Bukurešti, 27. prosince. (K. k.) Mini
sterský předseda Sturdza odjel dnes dopoledne
do Francie, aby se zotavil po chřipce. Ministr
vnitra Bratianu bude prozatím říditi záležitost
zahraničné a ministr vyučování Haret záležitost-
ministerského předsednictva.
Rumunská sněmovna o stavu věcí na Balkáně.
Z Bukurešti, 27. prosince. (K. k.) Sně-
movna rokuje o adrese, jež má obsahovati od-
pověď na trůnní řeč. Ministr vnitra a prozatlmní
správce ministerstva zahraničných záležitost
Bratianu ujímá se slova a odpovídá na řeči
různých řečníků. Praví mezi jiným: Doufám
že přes vyskytnuvší se nesnáze bude mír za-
chován, neboť velí tak velké všeobecné zájmy.
Vítáme obrození Turecka a přejeme si, aby
nová čra zjednala Rumunům, v otlomanské ríš
bydlícím, spravedlnost. Sympaticky pohlížíme na
neodvislé Bulharsko, k jehož budování přispěl
jsme svou krví. V dané chvíli nepodnikne nikde
s větší horlivosti kroky va prospěch uznání této
neodvislosti. Annexe Bosny a Hercegoviny nedo-
týká se žádného přimého zájmu Rumunska.
Nejsme ani zeměpisně ani politicky balkán
ským státem, ale nikdo, ani Rusko a Rakousko
Uhersko, nemá většího zájmu na udržení rovno-
váhy balkánské na podkladě teritoriálního statu
quo. I na dále budeme plně podporovati všechny.
kdož se snaží zabezpečiti světový mir. Přejeme
si a doufáme, že dojde ke smlouvě s Rakousko-
Uherskem, ale nemohli bychom obětovati zájmy
zemědělství, průmyslu a živnosti. Dovedeme je
obhájiti. Nepovažujeme za nutné vypověděli
smlouvu, jak navrhují konservativci, pokládáme
výpověď naopak zu nevčasnou. Neboť důvodné
očekáváme, že vyjednávání budou míti brzy
úspěch. — V rokování se bude pokračovat
v pondělí.
Min
Sturdza
Rumun
Bukurešť
Francie
Balkán
Turecko
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Rumunsko
Rusko
Rakousko Uhersko
RakouskoUhersko
12
article
Adressy tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Předsedou po
depsaná adressa senátu, odpovídající na trůnn
řeč, byla včera odevzdána velkému vezírovi, kterýji
poslal do Yildizu. Dnešní úřadní list uveřejňuje tex
sdressy. Odstavec o zahraniční polilice zní: „Poku
jde o bosenskou a bulharskou otázku, o níž se zmi
ňuje trůnní řeč, jest úkolem výkonné moci, korrespon-
dovali a raditi se o těchlo otázkách s berlínským
signatárními mocnostmi a uspokojivě e rozřešiti
Doufáme, že ministerská rada tento úkol uspokojivě
splní. Totěž si přejeme i pokud jde o důležifou kret-
skou olákzku.
Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Osnova adressy
začíná historickým přehledem, ve klerém se zdůraz-
ňuje, že od nasloupení sultána na trůn bylo uzná-
váno, že jest nutno, zavěsti v Turecku ústavu. Inte-
ligence národa zavčas poznala, že země si zabezpeč
svou posici na kolbišti politiky a civilisace pouz
plným užíváním občanských a politických práv
sultán dal na štěstí souhlas ke svolání sněmovny
Národ vzdává za to sultánovi dik.
Cařihrad
Turecko
Inte
13
article
Přecházejíc k zahraniční politice, prohlašuje
adressa, že národ spolu se sultánem trpce nese fakt
že knižectví bulharské prohlásilo se neodvislým
že bezprostledně na to annektovalo Rakousko-Uher-
sko Bosnu, která dle mezinárodní smlouvy byla v po-
měru prozatimní okupace. Jest přirozeno, že sně-
movna bude podporovati všemožně ministerstvo, kte-
ré bude hájiti cti a práv národa a přičiní se o roz-
řešení těchto politických udalostí. Sněmovna si přeje
aby Turecko mělo dobré styky se všemi mocnostmi
a aby ukázalo vzdělaněmu světu, že si přeje míru
na venek, doufajíc, že Turecko vyšine se do post-
vení velmoci a že dostane se mu všech výhod, ktere
vyplývají z mezinárodního práva.
Pak jedná osnova o úkolech sněmovny v obor
vnitřní politiky a prohlašuje slavně, že sněmovn
nedopus.í rozvratu financí. Sněmovna bude pracovat
o reorganisaci a vybavení pozemní a námořní moci
ne pro útok, nýbrž pro obranu vlasti. Osnova konečno
zdůrazňuje, že žádná moc nebude s to utlumiti ne
zvratné přání národa, aby ústava byla zachovánaa
důkuje sultánovi, že má totéž přání a že osobně za
hájil sněmovnu
Papežské jubilenm.
Z Říma, 27. prosince. (K. k.) Oslavy pa-
pežského jubilea byly dnes skončeny slavným
Tedeum v lateránském kostele. Bohoslužbě obeo-
valo mnoho kardinálů, diplomatický sbor
Rakousko
Uhry
Bosna
Turecko
Řím
14
article
Svaté stolice, četní biskupové a velké množstv
obecenstva.
Události v Marokku
Z Madridu, 27. prosince. (K. k.) Ministi
vnitra dementuje formálně pověst, že Španěl-
sko zamýšlí obsaditi nový bod po-
břeží severoafrické ho.
Z Paříže, 27. prosince. (K. k) Ministerský
předseda Clemenceau a ministři. Pichon a
Piequart měli včera u přílomnosti francouzského
vyslance v Tangeru, Regnaulta, porady o opa-
třeních, aby francouzské vojs ko
bylo postupně stahováno z územ
Šaujů. Ministr Pichon obdržel rozkaz, aby
vypracoval pro Regnaulla instrukce. Regnaul
odjede 10. ledna do Fezu k Muleji Hlafidovi.
který ho důtklivě zval.
Z Madridu, 27. prosince. (K. k.) Ministe
zahraničních záležitosti obdržel telegram z Tan-
geru, že se servali vojíni se šorifo-
vou policil. Na obou stranách byly pora
něny dvě osoby.
Španěl
Clemenceau
Pichon
Piequart
Regnault
Hlafid
Maroko
Madrid
Paříž
Tanger
Tana
Svatá stolice
15
article
Převral ve Venezuele.
Z Londýna, 27. prosince. (K. k.) Reute
rova kancelář oznamuje z Caracasu: Gomez by
celou zemi uznán za presidenta. Revoluce skon-
čila bez krveprolití. I generál Celestino Castro.
bratr dřivějšího prešidenta a chef departementu
tachirského, složil velitelství vojska a vydal
všechny zbraně s náboji, přes 6000 pušek
tři miliony patron. Dlužno to považovat za roz-
hodný důkaz, že bývalý president Castro ne-
může býti nadále pokládán za mocenského či-
nitele.
Z Nového Yorku, 27. prosince. Zdejším
novinám oznamuje se z Caracasu, že nový pre-
sident Gomez vydal na svého před-
chůdce Cypriana Castra z atýka e-
rozkaz. Gomez obviňuje Castra, že u klá
dal několika politickým osobno
stem o život a že vydrancov
státní pokladny.
M. Z Kolína n. R., 28. prosince. (Zvl.
telegr. »N. L.«) »Kölne Zlgu.« telegrafuje se
z Amsterodamu: Zdejších velkoobchod-
ních firem došly šifrované telegrafické zprávy
že ve Venezuele nastanou po Novém roce nove
vážné události. Propukne prý ho-
tová protirevoluce. O svržení a n
prosté odstranění »uchvatitele veřejné moci«,
nového presidenta Gomeza usilujíeí
hnuti, jež z jisté evropské strany je
podnécováno a také podporován
šiří prž se rychl a mohutní.
Palác, v němž nový presiden
Gomez sidli, musí býti ve dn
v noci policil a vojskem strežen
Severoamerický president Roosevelt, jenž Gome-
zovi přeje, nařídil prý, aby nové násilnosli, jak
mile propuknou, ihned násilím byly potlačeny.
V Hollandsku uvažuje se o vyslání nový eh
válečných lodí do Venezuely.
Všeamerický vědecký sjezd.
Ze Santiaga de Chile, 26. prosince. (K. k
Dnes byl zde slavnostné zahájen předsedou re
publiky panamerický vědecký sjezd.
Castro
Gomez
Cyprian Castro
Köln
Gomeza
Roosevelt
Venezuela
Londýn
Caracas
Nový York
Kolín
Amsterodam
Santiago jít Chile
16
title
Nebezpečí války na Balkáně
Balkán
17
article
Naše zprávy z Bělehradu.
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 27. prosinee. (Původn
telegr. »N. L.«) V předvčerejší důvěrné snémovnt
schůzi ministr Milovanovič mluvil obšírně
o své cestě a politice. Proslýchá se, že mini
strovo jednání souhlasí s politi
kou Pašičovou i Novakovičovou
Dnes zahájeno 1. čtení vládního návrhu,
aby letošní rozpočet platil také na příšt
rok, dokud sněmovna neschválí nový rozpočet.
Dle novějších zpráv z Vyšegradu, Tuzlya
Běliny, jest na srbských hran icl e
soustředěno 25 000 vojáků z Čech a Moravy a
Němcův, u černohorských hranic 15.000 mužů.
Rozřešení krise včera nepokročilo a dnes
očekává se, že v ponděl! bude se pokračo-
v debatě o zahraničné politice.
Milovanovič
Novakovičův
Tuzlya Bělina
Němcův
Bělehrad
Vyšegrad
Čechy
Morava
18
article
Ministerská krise v Srhaka e
Ministerská krise v Srhaka e
Z Bělehradu, 27. prosince. (K. k.) Vleklá
ministerská krise, která po několik dní
trvala, stala se akutní následkem oblíží, které
se rázem postaviiy v cestu parlamentnímu pro-
jednání prozatímního rozpočtu. Předloha zá-
kona, podaná staroradikálním ministrem financl,
má ustanovení, že rozpočet na b éžný
rok prodlužuje se na tak dlouho,
až bude parlamentně vyřízen pre-
liminář na rok 1909. Poněvadž vláda
trvá na nezměněném schválení zákonné osnovy,
vyjednávají strany navzájem, jak by se tato
otázka urovnala po dobrém. V politických kru-
zích vysvětluje se zostření krise snahou
jednotlivých stran, přivoditi nyní nási-
lím změnu kabinetu, které si přeje
skoro colá skupština, a která se roz-
bila jen o otázku osob. Zitra bude se pokra-
čovati v rokování o zatimném rozpočtu, které
bylo včera zahájeno. šstaber
Rakousko-srbské obchodní styky.
Z Bělehradu, 27. prosince. (K. k.) Pro-
slýchá se, že vláda se usnesla dáti souhlas
k návrhu rakousko-uherské vlády, aby plat-
nost rak. -uhersko-srbské obchod-
ní smlouvy byla prozatimně pr-
dloužena na dalšitři měsíce.
Z Lissabonu, 27. prosince. (K. k.) Rege-
neradorové zahájili prudkou oposici proti novému
kabinetu. Parlament bude snad odročen.
Bělehrad
Rakousko
Lissabon
19
article
Překrucování pravdy vídeňskými listy.
„Novoje Vremja“ obrací se proli vídeňsk
žurnalistice, zvláště proti „Neue Fr. Presso““a
„Zeitu“, že překrucují pravdu o diplomatickén
jednání v příčině Bosny a Hercegoviny. Prv
z obou lislů tvrdil, že Rusko přijalo rak. -uher
stanovisko a vzdale se již myšlenky o konfe-
renci. „Zeit“ šel ještě dál a dokazoval, že Ru
sko docela nechce konference, dávajíe tím způ-
sobem Rakousko-Uhersku možnost dohodnout
se přímo s Tureckem.
List praví: Netřeba tratiti mnoho slov, ab
byl odbalen úče toho výmyslu. Pro Rusko
nemá žádného smyslu, aby šlo na konferenei
na které by spolu s druhými mocnostmi hrálo
pouze úlohu notára, majícího svým podpisem
potvrditi nezákonný akt, učiněný Rakou
sko-Uherskem. Rusko na koníerene
trvá, ale Rakousko-Uhersko byle
okolnostmi přinuceno vzdáti se
své původní posice. Rusko nemůže ji
nak, než hájiti právo každé z podepsavších vel
mací, aby se vyslovila o porušení berlínské
smlouvy Rakousko-Uherskem, a při tom ovšem
si přeje, uby složitá otázka, kterou bar. Aehren
thal ještě více zamotal, rozřešila se pouze diplo
matickými prostředky. Rusko dosud ničím ne
projevilo ochoty postaviti se na stranu rak. -uh
fantasií. Ruské zahraničné ministen
stvo nedalo Rakousko-Uhersku žád
ných slibů a zachovalo si úplnou vol-
nostruky. A to je stanovisko také všeho ve-
řejného mínění ruského. Vůle ruského ná-
roda je v této příčině tak jasně vyslovena, že
žádný zahraničný ministr neopovážil by se jed
nati proti ní.
Novoj Vremja
Neue
Bosna a Hercegovina
Rusko
Rakousko
Turecko
Uhersko
RakouskoUhersko
20
article
Rakousko nyní ještě měně než dříve
může počítati na účin zvláštní dohody s Ture-
ckem. Vídeňským novinám přece je známo, e
řekl sultan v trůnní řeči: že turecká vláda ře
šiti bude otázku bosensko-hercegovskou spolu
s parlamentem a pomoci velmocí. V trůnn
řeči turecké nebylo ani slůvka, z kterého by
rakuh. diplomacie čerpati mohla naději, že se
ji podaří otázku bosensko-hercegovskou rovre
šiti přímou dohodou s Tureckem. Je to přiro
zeno. Turecko, jdoucí rovným krokem se Slo
vanstvem, s Ruskem, Anglií, Italit a Francii
vychází ze svého bezpomocného položení a mů
že předložiti porušitelům svých suverennýei
práv plný účet beze všech srážek.
Jostliže Rusko souhlasilo s rak. ruher. ná
vrhem, aby sil otázku bosensko-hercegovskou
rozebralo s každou podepsavší velmocí zvláte
a písemně, to nikterak neznamená, že by při
iimalo rakiher. stanovisko. Rusko, pravda, ne
má ničeho proti tomu, aby Rakousko-Uhersk
vybředlo z bařiny, do které bylo zavedeno dobro-
drůžnou politikou bar. Aehrenthala. Jináče jed
nati nemůžeme
Poblouzeními a dobrodružstvími rak.-ulier
diplomacie strádá nejen habsburská monarchie
nýbrž i její obyvatelstvo, jehož dvě třetiny tvo
Slované. Hájíce Slovany jižní nemu-
žeme zapomínati Slovanů západ
ních a záleži nám na tom, aby rakousko-
uheržti Slované právě tak obdrželi plnost práv
jako Slované turečti.
Bosensklo-hercegovská otázka postavena nyn
na půdu pokojného vyjednávání; ale to neznačí
že ta půda je nerenthalo-rakouská, byť se o to
vídeňský tisk sebe horlivěji staral.
Italit
Slovan
Rakousko
Turecko
Rusko
Anglie
Francie
21
article
Česká technika v Praze ve stát
nim rozpočtu na r. 1909.
Česká technika v Praze ve stát
nim rozpočtu na r. 1909.
boje
v předešlém článku vylíčeny byly všeobecn
poměry české vysoké školy technické ke státním
rozpoětu na rok 1909 a k ústřední správě vyučova
ve Vídni. Uvedené nutno doplniti podrobnějšími zpra-
vam o tom, jak postaráno jest ve stálním rozpočtu
o potřeby české vysoké školy technické v Praze.
V prvé řadě vrátíme se k českému úřadování če-
ských vysokých škol v Praze. Vysoké školy jsou je-
dině podlízeny c. k. ministerstvu kullu a vyučován
ve Vidni a nepodléhají niklerak c. k. místodržitelstv
král. českého v Praze. Uvedený výnos minislerstv
kultu a vyučování ze dne 1. řijna 1908 mění však tu
to neodvislost vysokých škol a vsunuje mezi vyso-
kou školu a minislerstvo vyučování nezákonitým
způsobem c. k. místodržitelství. A jest zajímavo, že
c. k. místodržilelství zdráhá se dělati tlumočníka c.
ministerstvu kultu a vyučování, podobně jako odmíila
česká technika v Praze nabízeně místo úřadního pře
kladatele
Toto vsunutí nové instance odporuje naprost
aulonomii vysokých škol a působí značné zdržení vy
řízení českých podání. Pocitují to posluchačí a asi
stenti, jelikož i tyto záležitosti studentské a asistent
ské zasílá zpět ministerstvo do Prahy k místodržite
ství, aby obstaralo české překlady. Tím zdrží vyří
zení studentských a asistentských záležitostí nejmén
o 6 týdnů. Kdyby byl v minislerstvu český referen
vysokoškolský, nebylo by toho třeba. Z českých po
dání vypracoval by příslušné německé návrhy, kter
by mohl ministr schváliti nebo zamítnouti. Tím uše
třilo by se nekonečného překládání a záležitosti vy
sokoškolské mohly by býti rychleji vyřizovány. Avšal
itoto zjednodušení agendy nechce uznati vídeňsk
Bureaukratismus. Doufejmež, že dnešní správce mini-
sterstva vyučování jinak rozhodne.
Praha
Vídeň
Český technik
český vysoký škola technický v Praga
22
article
Poměry rektorátního úřadování mají se zlepšit
a nedostatečnému počtu rektorátních úřadníků má s
odpomoci zřízením místa rektorátního koncipisty vX
třídě hodnostní od 1. října 1909, Na české technice
v Praze jest dnešního dne systemisováno místo sekre-
táře v IX. hodnostní třídě, místo rektorátního konci
pisty v X třídě, 2 místa rektorátních assistentů v X
třídě a místo rektorátního kancelisty v XI. třídě. Na
proti ťomu na vídeňské technice jest sekrelář v v
hodnostní třídě, účetní úřadník v IX. třídě a rektorát
ní koncipista v IX. třídě, Jest tedy opět stejná vráce
nestejně honorována.
V drobném prodejia
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Vo filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotové napřed.
Předplaceni a inserty přijíme
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se tél
redakee, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracejí.
Praha
23
article
Na vídeňské technice má rektor 2000 korun
funkčního přídavku a 5 děkanů úhrnem 3000 korun
funkěního přídavku. Na české technice v Praze má
rektor jen 1600 korun a 5 děkanů jen 2000 korun
funkčního přidavku. Děkan odboru kulturního inže-
nýrství a zemědělského odboru nemají vůbec žádného
funkčního přídavku a jen v zájmu vysoké školy za-
stávají tyto ne vždy příjemné funkce
Stejně poměry jsou při technických knihovnách
Na videňské technice jest roční dotace pro knihovnu
13.000 korun; v Praze pro obě vysoké školy techni-
cké a pro společnou knihovnu jen 8000 korun, jako
kdyby mohli se čeští profesoři a technici spokojiti
s polovačním počtem technických spisů. Služné úřad-
níků knihovny vídeňské techniky činí dle rozpočtu
14.434 kor.; v Praze však jen 3600 kor. Ve Vídni
jest ovšem 1 knihovník v VI. hodnostní třídě, 1 ku-
stod v VII. třídě, 1 skriplor v VIII. třídě a 3 ama-
nuensi v IX. hodnostní třidč. V Praze jest jen jeden
kustod v VIII. hodnostní třídě a jeden 1000korunový
praktikant, ač jest to knihovna dvou vysokých ško
technických, kleré počtem posluchačů mnohem pře-
vyšují vídeňskou techniku
Praha
Vídeň
odbor kulturní inže
24
article
Při této příležitosti nemožno nezmíniti se o oláz-
ce nového umístění společné knihovny pražských vy-
sokých škol technických. Tato nachází se dosud v bu-
dově německé techniky v Husově třídě. Jest známo.
jakým příjemnostem vydání jsou čeští posluchači
kleří docházejí do společné knihovny a jest známe.
že i kurátorovi knihovny ze sboru profesorského če-
ské techniky byl zbraňován přístup do společn
knihovny. Následkem toho naléhá sbor prořesorský
již po dlouhou řadu let, aby technická knihovna byl
přeložena na neutrální území. Jednalo se již o to.
aby pro technickou knihovnu najaty byly místnosti
c. k. knihoskladu. Sbor profesorský německé techniky
za vydatné pomoci německých poslanců dovedl zma-
řiti tuto akci a dnes usiluje sbor profesorský německé
techniky, aby dnošní společná knihovna byla rozdě-
lena, ovšem dle klíče, Němci stanoveného.
Husův
25
article
Česká technika nemůže připustiti rozdělení
knihovny a naléhá na to, aby knihovna pře-
nesena byla na neulrální půdu. A tak stává se
i záležilost knihovny technické záležilostí politickou,
o kterou starají se velmi horlivě němečtí poslanci
Marné jsou prolesty české techniky a nezakro-
číli poslanecké kruhy české, bude celá zálažitost
rozhodnuta po přání Němců a z krásné knihovny
tochnické stanou se dva neúplné zlonky, jelikož ne-
lze nahraditi mnohé spisy a zejména starší ročníka
vědeckých spisů technických. Mimo to jest v dob t
ještě paměti, jak jsme pochodili při rozdělení české
university a jejích úslavů.
V lelošním rozpočtu státním postrádáme podroh
ností o platech jednotlivých řádných profesorů. Tyto
uvedeny jsou jen sumárně, aby nebylo palrno, že n
různých vysokých školách technických mají profe-
soři různý plat. I když nepřihlížíme ke zvláštním př-
davkům vídeňských profesorů vysokoškolských, pře-
kvapují čísla ze státního rozpočtu pro rok 1907.
Němec
26
article
Tehdy na vídeňské techníce měl jeden řádný profesar
plat 30.400 K, jeden 14.400 K a 12 pak po 9600
ročně. Naproti tomu na české technice v Praze mělo
jen 8 profesorů plat 9600 korun ročně. Nezávidíme,
aniž vyčitáme tyto příjmy vynikajícím odborníkům
technické práce a vědy. Chceme však poukázati na
naprostý nepoměr platů profesorů vysokých škol
s ostatními kategoriemi státních úřadníků. Nejlépe
ukazuje to násladující příklad: Státní úřadník VIIi.
třídy hodnostní, aby nebyl zkrácen na svých přij-
mech dosavadních, musil obdrželi při jmenování řád-
ným profesorem v VI. třídě hodnostní osobní přída-
vek 1600 korun. Podobně ředitelé středních a odbor-
ných škol mají dnešního dne vyšší příjmy než pro-
fesoři vysokých škol. Lěla doceniská a suplentst
nezapočítávají se ani do pense a tím méně do pětile
lých přidavků
Rakouskou zvlášnosli jsou poměry mimořád-
ných profesorů, kleří ač jsou v VII. hodnostní úřídě.
mají plat dle VIII. hodnostní (řídy. Při poslední úpr-
vě úřadnických platů nebyla tato nesrovnalost od-
straněna a to vinou ministra Marchela, bývalého pro-
fesora vysoké školy zemědělské ve Vídni. Týž pro-
hlásil, že jako profesor vysokoškolský nikdy nesta-
ral se, v jaké hodnostní třídě jest a jaký má plal:
podobně činí tak dle jeho výroku ti praví profesofi
vysokých škol, kteří věnují se výhradně jen věděa
nestarají se o hmotné poměry. Známý boháč Marchet
mohl si snadno něco podobného dovoliti, on nemusi
se starati o hmolnou svoji exislenei
I v této příčině jest žádoucna brzká náprava
čekáme, že nově založený „Ústřední spo lek
českých učitelů vysokoškolských“ pod-
nikne příslušné kroky.
Marchel
Marchet
Praha
Vídeň
27
article
Neutěšené poměry školníků výpomocných, kteří
přijati jsou na denní mzdu, bez nároků na zaopalření
v případě nemoci a státi, mají potrvali nadále. N
vídeňské technice jest 49 systemisovaných míst škol-
nických; na německé technice v Praze 23 a stejný
počet na české technice v Praze. Dle dnešního stavu
jest však jen 20 definitivních sluhů a 22 výpomoc-
ných sluhů. Dle rozpočtu přibudou jen 3 definitivní
místa a zbude 19 výpomocných míst školnických.
Návrhy na zřízení definitivních míst zůstávají nevy-
řízeny a nutno, aby jiným způsobem se zakročilo ve
prospěch výpomocných školníků.
Letos vystoupila česká technika v Praze s no-
vým návrhem, jak odpomoci nedostatečným místno-
stem české techniky a zejměna odboru stavebníhe int
ženýrství, který čítá letos 969 posluchačů. Vyšší roč-
níky tohoto odboru jsou umístěny v činžovních do
mech u Helmů a Sedlerů téměř po 15 roků. Jelikož
dnešní staveniště české vysoké školy technické ne-
slačí, podán návrh s příslušnými plány a rozpočty.
aby v přímém sousedství hlavní budovy české tech-
niky zřízena byla nová budova pro odbor staveb
ního inženýrství. Budovu postavilo by družstvoa
stát by platil zvýšené nájemné, takže za 50 roků
stala by se tato budova vlastnictvím eráru. Snaa
příštím rokem shledáme se v státním rozpočtu s při-
slušnou položkou.
Z novinek státního rozpočtu pro rok 1909 možn
ler narv pna
nnre
uvésti ještě tyto:
tá ndšt nat
Praha 23
Praha
Helm