ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f44f54b0-77e8-11dc-87ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 85, work 5, person 40, org 4
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
V Praze, v pondělí 28. prosince 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 357.
4 masthead
rnno
5 article
Na rannl a večerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle na čtvrt ietá ! . ! . 9 K aoi » dvojí zásílkou na měsio, Ba čivrt ieta: . . . k soi Telafonické a telegraf, zprávy „Národních Listů“ Dojem řeči Izvolského v Berlíně. Z Berlína, 28. prosince. Řeč Izvolského pokládá se tu za osobní úspěch mini stra. Vychází z řeči této na jevo, že jsou ještě velmi vážné překážky mez Rakouskem a Ruskem ve přičine Bosny. Myslí se však, že Izvolský za chová mír. Že Izvolský doznati m u si existenei tajné smlouvy rakousko ruské o Bosně, prospělo mu potud, že vy- vrátil námitky svých odpůreů, jakoby se byl dal napáliti bar. Aehrenthalem v Buchlově. Veřejné doznání tajné smlouvy této pokládá se v Ber- lině zahramčním úřadem za nejsilnějš argumen! pro mir. Izvolského řeč se ve Vídni dosti líbí. Z Vídně, 28. prosince. »Sonn- und Mon- tagszig.« sděluje: Ve zdejšlch diplo ma- tických kruzlch přijata řeč Izvol- ského celkem nikoliv nepřiznivě jakkoli nal některých místech jeví se tendenee Rakousku nevlidná. Především ukazuje se na mirumilovný ráz řeči a potom k faktu, že Rusko nechce podati žád ného protestu. Příjemný dojem učinilo že Srbsko a Černá Hora napome- nuty byly k miru a že nestala se zmínka o požadavcích ve příčině autonomie Bosny Hercegoviny. Zdá se, že zprávy po té stránee byly pokusným balonem anglický m Naproti tomu nelze neviděti tendenci Rakousku nevlídnou při důtklivém důrazu na slo vanskou federaci balkánskou. Da raz, se kterým vyslovena podpora Ture cku, nebude na prospěch vyjednávání rakousko tureckému.
Praha Berlín Rakousko Rusko Bosna Boseň Buchlov Vídeň Srbsko Černá Hora Bosna Hercegovina Sonnund Mona
6 article
Řeč Izvolského a Bulharsko. Ze Sofije, 28. prosince. Řeč I zvolské ho zde přijata s velikým povděkem Podle novinářských zpráv Bulharsko pokládá se projevy Izvolského sproštěno své zodpo- vědnosti jako těžké můry. Říšská duma ruská o řeči Izvolského a annexi Z Petrohradu, 27. prosince. (K.k.) Ve schů- zi hosudarstvenné dumy dne 25. t. m. promluvi po ministru zahraničních záležitostí Iz v ol ském soc. demokrat Pokrovski a prohla sil, že Izvolski neuvedl nic nového. Nikdo noví, jaké ještě jiné smlo u vy existují, nikdo neví, Proč Lzvola k podnikl v létě cestu. Přecházeje k bal kánským otázkám, mluví řečník o tom, že Bos- ňáci a Hercegovci jsou utlačován rakousko-uherskou správou, kterou kárá, při čemž však vytýká, že ruské vlády utla- čují ruský lid ještě více krutěji. Nevěří tu- díž upřímnosti oněch politických stran, které propagovaly nynějš všeslovanské sbratření. Konečně mluví řečník o události, která se sběhla r. 1895 v městě Urfe v Mezopolamii, kdež Turci vnikl do kostela, v němž bylo 3000 křestanů, tylc křesťany ztýrali a rouhajíce se, vyzývali Krista- aby své syny zachránil. Ale Kristus mlčel; snad proto, že mu rušští diplomaté dali instrukce.
Izvolský Izvolski Hercegovec Turek Krist Kristus Bulharsko Petrohrad Urfe Mezopolamie
7 article
Při těchto slovech řečníkových strh! se ohromný hluk a zazněly výkřiky „Ven!“ Předseda odňal řečníkovi slovo a na- vrhl, aby byl ze tři schůzí vyloučen, což dum schválila. Na to socialisté vyšli ze zasedae Pak mluvil hr. Kazimír Bobrinský hlavně o panslavismu. Poukázal na v zá jemnost slovanského cítění a slo vanských zájmů, ale prohlásil, že an jeho strana nechce válce a že srbský ná- rod nesmí zahájiti ofensivu, která by za nynějších poměrů byla zradou slovanské věci. Nožádá, aby Rusko protesto valo proti annoxi, nýbrž žád pouze, aby ji prostě neuznalo. I kdyby všechny ostatní moci ji uznaly, což jest svrchovaně pravděpodobné, není Rusko povinno učiniti totéž. Neodvislost Bulhar sk jest sama o sobě potěšitolna, ale byla vykoupena uvalením poroby na půl milionu Srbů v Bosně. Jojí původ jest v Pešti.
Bobrinský Bulhar Srba Rusko Boseň Pešť
8 article
Puriškevíč (nejkrajnější pravice) pravi, že Rusko musí proti nozákonité an noxi Bosny a Hereegoviny zvolat své rozhodné „nikdy!“ Konferene může jen oslabiti váhu Ruska, jak ji oslabil berlínský kongres. Strany pravice po- važují válku za nynějších poměrů za neopor tunní. Bulat (skupina práce) prohlašuje, že tat skupina jest proti annexi, avšuí pro neodvislost Bulharska a že odsuzuje colou zahraniční a vni tř- ní politíku vlády. Jménom frakce moslemínů promluvil Ma- rudom o panislamismu a vzpomínal při tom věrnosti ruských mohamedánů k carovi. Řečník se přimlouval o spolok s Turecke m. Jako zástupoo strany práva promluvi Šečkov proti annexi. Schůze byla pal přerušena do 9. hodiny. V noční schůzi promluvil nejprve naciona lista Motovilov za prudkých útoků prot rakousko-uherské politice a prot annexi, načež okťabrista Gučkov prohlá sil, že jeho frakce schvaluje úplně hlav ní hlediska Izvolského. Důležitým či nitelem smírného rozřešení nynějších otázek jsou dobré sousedské a přátelsk styky s Německem, jichž udržení vyho- vuje zájmům obou zemi. Řečník četl pak jmé- nem umírněné pravice, nacionalistů, strany pe- kojné obnovy, progresistů a okťabristů pře shodní formuli k jednacímu pořadu Gej
Bulat Gučkov Rusko Bosna Bulharsko Ma Německo
10 article
znění jsme již přinesli, rovněž i to, že byl schválena). Pak obdržel slovo vůdce kadetů Milju- kov. Týž prohlásil, že kdežto říšský kaneléh kn. Bůlow byl s to, poděkovati ministru zahra- ničních záležitostí baronu Aehrenthalovi, že ho předem o annexi nezpravil, Izvolský o n předem věděl a přes to neučini l nie- aby jí zabránil. Řečník tvrdí, že Rusko nemůže an- nexe uznati přes tajné smlouvy, poněvadž podmínky těchto smluv nejsou dány. Přimlouvá se za spolekbalkánských států a za povolení territoriálních kompen- sací pro Srbsko, ale jest proti roz- vinutí otázky dardanelské. Pak promluvil ještě jednou krátce ministr zahraničních záležitostí Izvolský, slibuje re- formy ve službě zahraniční, načež byl rozpočei ministorstva zahraničních záležitostí sehválen Ohlas řeči Izvolského. Z Pelrohradu, 27. prosince. (K. k.) Píšíc o řeči Izvolského, míni »Slovo«, že Izvolský přespříliš zdůrazňoval přání po míru a že tím si svou posici zhoršil. »Novoje Vremja« jest spokojena zvláště slibem, že bude podpo- rován spolek balkánských států, lituje však, že ve příčině jiných otázek nebylo dosti precisno- sti. Také »Rěč« vílá požadavek po zřízeni spolku balkánských států a doufá, že sam - správa Bosny bude mezinárodně zaručena. Rumunský ministr zahraničných záležitostí do Paříže.
Bůlow Izvolský Rusko Srbsko Bosna Paříž Pelrohrad Novoj Vremja
11 article
Z Bukurešti, 27. prosince. (K. k.) Mini sterský předseda Sturdza odjel dnes dopoledne do Francie, aby se zotavil po chřipce. Ministr vnitra Bratianu bude prozatím říditi záležitost zahraničné a ministr vyučování Haret záležitost- ministerského předsednictva. Rumunská sněmovna o stavu věcí na Balkáně. Z Bukurešti, 27. prosince. (K. k.) Sně- movna rokuje o adrese, jež má obsahovati od- pověď na trůnní řeč. Ministr vnitra a prozatlmní správce ministerstva zahraničných záležitost Bratianu ujímá se slova a odpovídá na řeči různých řečníků. Praví mezi jiným: Doufám že přes vyskytnuvší se nesnáze bude mír za- chován, neboť velí tak velké všeobecné zájmy. Vítáme obrození Turecka a přejeme si, aby nová čra zjednala Rumunům, v otlomanské ríš bydlícím, spravedlnost. Sympaticky pohlížíme na neodvislé Bulharsko, k jehož budování přispěl jsme svou krví. V dané chvíli nepodnikne nikde s větší horlivosti kroky va prospěch uznání této neodvislosti. Annexe Bosny a Hercegoviny nedo- týká se žádného přimého zájmu Rumunska. Nejsme ani zeměpisně ani politicky balkán ským státem, ale nikdo, ani Rusko a Rakousko Uhersko, nemá většího zájmu na udržení rovno- váhy balkánské na podkladě teritoriálního statu quo. I na dále budeme plně podporovati všechny. kdož se snaží zabezpečiti světový mir. Přejeme si a doufáme, že dojde ke smlouvě s Rakousko- Uherskem, ale nemohli bychom obětovati zájmy zemědělství, průmyslu a živnosti. Dovedeme je obhájiti. Nepovažujeme za nutné vypověděli smlouvu, jak navrhují konservativci, pokládáme výpověď naopak zu nevčasnou. Neboť důvodné očekáváme, že vyjednávání budou míti brzy úspěch. — V rokování se bude pokračovat v pondělí.
Min Sturdza Rumun Bukurešť Francie Balkán Turecko Bulharsko Bosna a Hercegovina Rumunsko Rusko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
12 article
Adressy tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Předsedou po depsaná adressa senátu, odpovídající na trůnn řeč, byla včera odevzdána velkému vezírovi, kterýji poslal do Yildizu. Dnešní úřadní list uveřejňuje tex sdressy. Odstavec o zahraniční polilice zní: „Poku jde o bosenskou a bulharskou otázku, o níž se zmi ňuje trůnní řeč, jest úkolem výkonné moci, korrespon- dovali a raditi se o těchlo otázkách s berlínským signatárními mocnostmi a uspokojivě e rozřešiti Doufáme, že ministerská rada tento úkol uspokojivě splní. Totěž si přejeme i pokud jde o důležifou kret- skou olákzku. Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Osnova adressy začíná historickým přehledem, ve klerém se zdůraz- ňuje, že od nasloupení sultána na trůn bylo uzná- váno, že jest nutno, zavěsti v Turecku ústavu. Inte- ligence národa zavčas poznala, že země si zabezpeč svou posici na kolbišti politiky a civilisace pouz plným užíváním občanských a politických práv sultán dal na štěstí souhlas ke svolání sněmovny Národ vzdává za to sultánovi dik.
Cařihrad Turecko Inte
13 article
Přecházejíc k zahraniční politice, prohlašuje adressa, že národ spolu se sultánem trpce nese fakt že knižectví bulharské prohlásilo se neodvislým že bezprostledně na to annektovalo Rakousko-Uher- sko Bosnu, která dle mezinárodní smlouvy byla v po- měru prozatimní okupace. Jest přirozeno, že sně- movna bude podporovati všemožně ministerstvo, kte- ré bude hájiti cti a práv národa a přičiní se o roz- řešení těchto politických udalostí. Sněmovna si přeje aby Turecko mělo dobré styky se všemi mocnostmi a aby ukázalo vzdělaněmu světu, že si přeje míru na venek, doufajíc, že Turecko vyšine se do post- vení velmoci a že dostane se mu všech výhod, ktere vyplývají z mezinárodního práva. Pak jedná osnova o úkolech sněmovny v obor vnitřní politiky a prohlašuje slavně, že sněmovn nedopus.í rozvratu financí. Sněmovna bude pracovat o reorganisaci a vybavení pozemní a námořní moci ne pro útok, nýbrž pro obranu vlasti. Osnova konečno zdůrazňuje, že žádná moc nebude s to utlumiti ne zvratné přání národa, aby ústava byla zachovánaa důkuje sultánovi, že má totéž přání a že osobně za hájil sněmovnu Papežské jubilenm. Z Říma, 27. prosince. (K. k.) Oslavy pa- pežského jubilea byly dnes skončeny slavným Tedeum v lateránském kostele. Bohoslužbě obeo- valo mnoho kardinálů, diplomatický sbor
Rakousko Uhry Bosna Turecko Řím
14 article
Svaté stolice, četní biskupové a velké množstv obecenstva. Události v Marokku Z Madridu, 27. prosince. (K. k.) Ministi vnitra dementuje formálně pověst, že Španěl- sko zamýšlí obsaditi nový bod po- břeží severoafrické ho. Z Paříže, 27. prosince. (K. k) Ministerský předseda Clemenceau a ministři. Pichon a Piequart měli včera u přílomnosti francouzského vyslance v Tangeru, Regnaulta, porady o opa- třeních, aby francouzské vojs ko bylo postupně stahováno z územ Šaujů. Ministr Pichon obdržel rozkaz, aby vypracoval pro Regnaulla instrukce. Regnaul odjede 10. ledna do Fezu k Muleji Hlafidovi. který ho důtklivě zval. Z Madridu, 27. prosince. (K. k.) Ministe zahraničních záležitosti obdržel telegram z Tan- geru, že se servali vojíni se šorifo- vou policil. Na obou stranách byly pora něny dvě osoby.
Španěl Clemenceau Pichon Piequart Regnault Hlafid Maroko Madrid Paříž Tanger Tana Svatá stolice
15 article
Převral ve Venezuele. Z Londýna, 27. prosince. (K. k.) Reute rova kancelář oznamuje z Caracasu: Gomez by celou zemi uznán za presidenta. Revoluce skon- čila bez krveprolití. I generál Celestino Castro. bratr dřivějšího prešidenta a chef departementu tachirského, složil velitelství vojska a vydal všechny zbraně s náboji, přes 6000 pušek tři miliony patron. Dlužno to považovat za roz- hodný důkaz, že bývalý president Castro ne- může býti nadále pokládán za mocenského či- nitele. Z Nového Yorku, 27. prosince. Zdejším novinám oznamuje se z Caracasu, že nový pre- sident Gomez vydal na svého před- chůdce Cypriana Castra z atýka e- rozkaz. Gomez obviňuje Castra, že u klá dal několika politickým osobno stem o život a že vydrancov státní pokladny. M. Z Kolína n. R., 28. prosince. (Zvl. telegr. »N. L.«) »Kölne Zlgu.« telegrafuje se z Amsterodamu: Zdejších velkoobchod- ních firem došly šifrované telegrafické zprávy že ve Venezuele nastanou po Novém roce nove vážné události. Propukne prý ho- tová protirevoluce. O svržení a n prosté odstranění »uchvatitele veřejné moci«, nového presidenta Gomeza usilujíeí hnuti, jež z jisté evropské strany je podnécováno a také podporován šiří prž se rychl a mohutní. Palác, v němž nový presiden Gomez sidli, musí býti ve dn v noci policil a vojskem strežen Severoamerický president Roosevelt, jenž Gome- zovi přeje, nařídil prý, aby nové násilnosli, jak mile propuknou, ihned násilím byly potlačeny. V Hollandsku uvažuje se o vyslání nový eh válečných lodí do Venezuely. Všeamerický vědecký sjezd. Ze Santiaga de Chile, 26. prosince. (K. k Dnes byl zde slavnostné zahájen předsedou re publiky panamerický vědecký sjezd.
Castro Gomez Cyprian Castro Köln Gomeza Roosevelt Venezuela Londýn Caracas Nový York Kolín Amsterodam Santiago jít Chile
16 title
Nebezpečí války na Balkáně
Balkán
17 article Naše zprávy z Bělehradu.
Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 27. prosinee. (Původn telegr. »N. L.«) V předvčerejší důvěrné snémovnt schůzi ministr Milovanovič mluvil obšírně o své cestě a politice. Proslýchá se, že mini strovo jednání souhlasí s politi kou Pašičovou i Novakovičovou Dnes zahájeno 1. čtení vládního návrhu, aby letošní rozpočet platil také na příšt rok, dokud sněmovna neschválí nový rozpočet. Dle novějších zpráv z Vyšegradu, Tuzlya Běliny, jest na srbských hran icl e soustředěno 25 000 vojáků z Čech a Moravy a Němcův, u černohorských hranic 15.000 mužů. Rozřešení krise včera nepokročilo a dnes očekává se, že v ponděl! bude se pokračo- v debatě o zahraničné politice.
Milovanovič Novakovičův Tuzlya Bělina Němcův Bělehrad Vyšegrad Čechy Morava
18 article Ministerská krise v Srhaka e
Ministerská krise v Srhaka e Z Bělehradu, 27. prosince. (K. k.) Vleklá ministerská krise, která po několik dní trvala, stala se akutní následkem oblíží, které se rázem postaviiy v cestu parlamentnímu pro- jednání prozatímního rozpočtu. Předloha zá- kona, podaná staroradikálním ministrem financl, má ustanovení, že rozpočet na b éžný rok prodlužuje se na tak dlouho, až bude parlamentně vyřízen pre- liminář na rok 1909. Poněvadž vláda trvá na nezměněném schválení zákonné osnovy, vyjednávají strany navzájem, jak by se tato otázka urovnala po dobrém. V politických kru- zích vysvětluje se zostření krise snahou jednotlivých stran, přivoditi nyní nási- lím změnu kabinetu, které si přeje skoro colá skupština, a která se roz- bila jen o otázku osob. Zitra bude se pokra- čovati v rokování o zatimném rozpočtu, které bylo včera zahájeno. šstaber Rakousko-srbské obchodní styky. Z Bělehradu, 27. prosince. (K. k.) Pro- slýchá se, že vláda se usnesla dáti souhlas k návrhu rakousko-uherské vlády, aby plat- nost rak. -uhersko-srbské obchod- ní smlouvy byla prozatimně pr- dloužena na dalšitři měsíce. Z Lissabonu, 27. prosince. (K. k.) Rege- neradorové zahájili prudkou oposici proti novému kabinetu. Parlament bude snad odročen.
Bělehrad Rakousko Lissabon
19 article
Překrucování pravdy vídeňskými listy. „Novoje Vremja“ obrací se proli vídeňsk žurnalistice, zvláště proti „Neue Fr. Presso““a „Zeitu“, že překrucují pravdu o diplomatickén jednání v příčině Bosny a Hercegoviny. Prv z obou lislů tvrdil, že Rusko přijalo rak. -uher stanovisko a vzdale se již myšlenky o konfe- renci. „Zeit“ šel ještě dál a dokazoval, že Ru sko docela nechce konference, dávajíe tím způ- sobem Rakousko-Uhersku možnost dohodnout se přímo s Tureckem. List praví: Netřeba tratiti mnoho slov, ab byl odbalen úče toho výmyslu. Pro Rusko nemá žádného smyslu, aby šlo na konferenei na které by spolu s druhými mocnostmi hrálo pouze úlohu notára, majícího svým podpisem potvrditi nezákonný akt, učiněný Rakou sko-Uherskem. Rusko na koníerene trvá, ale Rakousko-Uhersko byle okolnostmi přinuceno vzdáti se své původní posice. Rusko nemůže ji nak, než hájiti právo každé z podepsavších vel mací, aby se vyslovila o porušení berlínské smlouvy Rakousko-Uherskem, a při tom ovšem si přeje, uby složitá otázka, kterou bar. Aehren thal ještě více zamotal, rozřešila se pouze diplo matickými prostředky. Rusko dosud ničím ne projevilo ochoty postaviti se na stranu rak. -uh fantasií. Ruské zahraničné ministen stvo nedalo Rakousko-Uhersku žád ných slibů a zachovalo si úplnou vol- nostruky. A to je stanovisko také všeho ve- řejného mínění ruského. Vůle ruského ná- roda je v této příčině tak jasně vyslovena, že žádný zahraničný ministr neopovážil by se jed nati proti ní.
Novoj Vremja Neue Bosna a Hercegovina Rusko Rakousko Turecko Uhersko RakouskoUhersko
20 article
Rakousko nyní ještě měně než dříve může počítati na účin zvláštní dohody s Ture- ckem. Vídeňským novinám přece je známo, e řekl sultan v trůnní řeči: že turecká vláda ře šiti bude otázku bosensko-hercegovskou spolu s parlamentem a pomoci velmocí. V trůnn řeči turecké nebylo ani slůvka, z kterého by rakuh. diplomacie čerpati mohla naději, že se ji podaří otázku bosensko-hercegovskou rovre šiti přímou dohodou s Tureckem. Je to přiro zeno. Turecko, jdoucí rovným krokem se Slo vanstvem, s Ruskem, Anglií, Italit a Francii vychází ze svého bezpomocného položení a mů že předložiti porušitelům svých suverennýei práv plný účet beze všech srážek. Jostliže Rusko souhlasilo s rak. ruher. ná vrhem, aby sil otázku bosensko-hercegovskou rozebralo s každou podepsavší velmocí zvláte a písemně, to nikterak neznamená, že by při iimalo rakiher. stanovisko. Rusko, pravda, ne má ničeho proti tomu, aby Rakousko-Uhersk vybředlo z bařiny, do které bylo zavedeno dobro- drůžnou politikou bar. Aehrenthala. Jináče jed nati nemůžeme Poblouzeními a dobrodružstvími rak.-ulier diplomacie strádá nejen habsburská monarchie nýbrž i její obyvatelstvo, jehož dvě třetiny tvo Slované. Hájíce Slovany jižní nemu- žeme zapomínati Slovanů západ ních a záleži nám na tom, aby rakousko- uheržti Slované právě tak obdrželi plnost práv jako Slované turečti. Bosensklo-hercegovská otázka postavena nyn na půdu pokojného vyjednávání; ale to neznačí že ta půda je nerenthalo-rakouská, byť se o to vídeňský tisk sebe horlivěji staral.
Italit Slovan Rakousko Turecko Rusko Anglie Francie
21 article Česká technika v Praze ve stát nim rozpočtu na r. 1909.
Česká technika v Praze ve stát nim rozpočtu na r. 1909. boje v předešlém článku vylíčeny byly všeobecn poměry české vysoké školy technické ke státním rozpoětu na rok 1909 a k ústřední správě vyučova ve Vídni. Uvedené nutno doplniti podrobnějšími zpra- vam o tom, jak postaráno jest ve stálním rozpočtu o potřeby české vysoké školy technické v Praze. V prvé řadě vrátíme se k českému úřadování če- ských vysokých škol v Praze. Vysoké školy jsou je- dině podlízeny c. k. ministerstvu kullu a vyučován ve Vidni a nepodléhají niklerak c. k. místodržitelstv král. českého v Praze. Uvedený výnos minislerstv kultu a vyučování ze dne 1. řijna 1908 mění však tu to neodvislost vysokých škol a vsunuje mezi vyso- kou školu a minislerstvo vyučování nezákonitým způsobem c. k. místodržitelství. A jest zajímavo, že c. k. místodržilelství zdráhá se dělati tlumočníka c. ministerstvu kultu a vyučování, podobně jako odmíila česká technika v Praze nabízeně místo úřadního pře kladatele Toto vsunutí nové instance odporuje naprost aulonomii vysokých škol a působí značné zdržení vy řízení českých podání. Pocitují to posluchačí a asi stenti, jelikož i tyto záležitosti studentské a asistent ské zasílá zpět ministerstvo do Prahy k místodržite ství, aby obstaralo české překlady. Tím zdrží vyří zení studentských a asistentských záležitostí nejmén o 6 týdnů. Kdyby byl v minislerstvu český referen vysokoškolský, nebylo by toho třeba. Z českých po dání vypracoval by příslušné německé návrhy, kter by mohl ministr schváliti nebo zamítnouti. Tím uše třilo by se nekonečného překládání a záležitosti vy sokoškolské mohly by býti rychleji vyřizovány. Avšal itoto zjednodušení agendy nechce uznati vídeňsk Bureaukratismus. Doufejmež, že dnešní správce mini- sterstva vyučování jinak rozhodne.
Praha Vídeň Český technik český vysoký škola technický v Praga
22 article
Poměry rektorátního úřadování mají se zlepšit a nedostatečnému počtu rektorátních úřadníků má s odpomoci zřízením místa rektorátního koncipisty vX třídě hodnostní od 1. října 1909, Na české technice v Praze jest dnešního dne systemisováno místo sekre- táře v IX. hodnostní třídě, místo rektorátního konci pisty v X třídě, 2 místa rektorátních assistentů v X třídě a místo rektorátního kancelisty v XI. třídě. Na proti ťomu na vídeňské technice jest sekrelář v v hodnostní třídě, účetní úřadník v IX. třídě a rektorát ní koncipista v IX. třídě, Jest tedy opět stejná vráce nestejně honorována. V drobném prodejia ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Vo filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotové napřed. Předplaceni a inserty přijíme administrace v Marianské ul., Tam nacházejí se tél redakee, tiskárna a sxpedlee „Národních Listů- Rukopisy se nevracejí.
Praha
23 article
Na vídeňské technice má rektor 2000 korun funkčního přídavku a 5 děkanů úhrnem 3000 korun funkěního přídavku. Na české technice v Praze má rektor jen 1600 korun a 5 děkanů jen 2000 korun funkčního přidavku. Děkan odboru kulturního inže- nýrství a zemědělského odboru nemají vůbec žádného funkčního přídavku a jen v zájmu vysoké školy za- stávají tyto ne vždy příjemné funkce Stejně poměry jsou při technických knihovnách Na videňské technice jest roční dotace pro knihovnu 13.000 korun; v Praze pro obě vysoké školy techni- cké a pro společnou knihovnu jen 8000 korun, jako kdyby mohli se čeští profesoři a technici spokojiti s polovačním počtem technických spisů. Služné úřad- níků knihovny vídeňské techniky činí dle rozpočtu 14.434 kor.; v Praze však jen 3600 kor. Ve Vídni jest ovšem 1 knihovník v VI. hodnostní třídě, 1 ku- stod v VII. třídě, 1 skriplor v VIII. třídě a 3 ama- nuensi v IX. hodnostní třidč. V Praze jest jen jeden kustod v VIII. hodnostní třídě a jeden 1000korunový praktikant, ač jest to knihovna dvou vysokých ško technických, kleré počtem posluchačů mnohem pře- vyšují vídeňskou techniku
Praha Vídeň odbor kulturní inže
24 article
Při této příležitosti nemožno nezmíniti se o oláz- ce nového umístění společné knihovny pražských vy- sokých škol technických. Tato nachází se dosud v bu- dově německé techniky v Husově třídě. Jest známo. jakým příjemnostem vydání jsou čeští posluchači kleří docházejí do společné knihovny a jest známe. že i kurátorovi knihovny ze sboru profesorského če- ské techniky byl zbraňován přístup do společn knihovny. Následkem toho naléhá sbor prořesorský již po dlouhou řadu let, aby technická knihovna byl přeložena na neutrální území. Jednalo se již o to. aby pro technickou knihovnu najaty byly místnosti c. k. knihoskladu. Sbor profesorský německé techniky za vydatné pomoci německých poslanců dovedl zma- řiti tuto akci a dnes usiluje sbor profesorský německé techniky, aby dnošní společná knihovna byla rozdě- lena, ovšem dle klíče, Němci stanoveného.
Husův
25 article
Česká technika nemůže připustiti rozdělení knihovny a naléhá na to, aby knihovna pře- nesena byla na neulrální půdu. A tak stává se i záležilost knihovny technické záležilostí politickou, o kterou starají se velmi horlivě němečtí poslanci Marné jsou prolesty české techniky a nezakro- číli poslanecké kruhy české, bude celá zálažitost rozhodnuta po přání Němců a z krásné knihovny tochnické stanou se dva neúplné zlonky, jelikož ne- lze nahraditi mnohé spisy a zejména starší ročníka vědeckých spisů technických. Mimo to jest v dob t ještě paměti, jak jsme pochodili při rozdělení české university a jejích úslavů. V lelošním rozpočtu státním postrádáme podroh ností o platech jednotlivých řádných profesorů. Tyto uvedeny jsou jen sumárně, aby nebylo palrno, že n různých vysokých školách technických mají profe- soři různý plat. I když nepřihlížíme ke zvláštním př- davkům vídeňských profesorů vysokoškolských, pře- kvapují čísla ze státního rozpočtu pro rok 1907.
Němec
26 article
Tehdy na vídeňské techníce měl jeden řádný profesar plat 30.400 K, jeden 14.400 K a 12 pak po 9600 ročně. Naproti tomu na české technice v Praze mělo jen 8 profesorů plat 9600 korun ročně. Nezávidíme, aniž vyčitáme tyto příjmy vynikajícím odborníkům technické práce a vědy. Chceme však poukázati na naprostý nepoměr platů profesorů vysokých škol s ostatními kategoriemi státních úřadníků. Nejlépe ukazuje to násladující příklad: Státní úřadník VIIi. třídy hodnostní, aby nebyl zkrácen na svých přij- mech dosavadních, musil obdrželi při jmenování řád- ným profesorem v VI. třídě hodnostní osobní přída- vek 1600 korun. Podobně ředitelé středních a odbor- ných škol mají dnešního dne vyšší příjmy než pro- fesoři vysokých škol. Lěla doceniská a suplentst nezapočítávají se ani do pense a tím méně do pětile lých přidavků Rakouskou zvlášnosli jsou poměry mimořád- ných profesorů, kleří ač jsou v VII. hodnostní úřídě. mají plat dle VIII. hodnostní (řídy. Při poslední úpr- vě úřadnických platů nebyla tato nesrovnalost od- straněna a to vinou ministra Marchela, bývalého pro- fesora vysoké školy zemědělské ve Vídni. Týž pro- hlásil, že jako profesor vysokoškolský nikdy nesta- ral se, v jaké hodnostní třídě jest a jaký má plal: podobně činí tak dle jeho výroku ti praví profesofi vysokých škol, kteří věnují se výhradně jen věděa nestarají se o hmotné poměry. Známý boháč Marchet mohl si snadno něco podobného dovoliti, on nemusi se starati o hmolnou svoji exislenei I v této příčině jest žádoucna brzká náprava čekáme, že nově založený „Ústřední spo lek českých učitelů vysokoškolských“ pod- nikne příslušné kroky.
Marchel Marchet Praha Vídeň
27 article
Neutěšené poměry školníků výpomocných, kteří přijati jsou na denní mzdu, bez nároků na zaopalření v případě nemoci a státi, mají potrvali nadále. N vídeňské technice jest 49 systemisovaných míst škol- nických; na německé technice v Praze 23 a stejný počet na české technice v Praze. Dle dnešního stavu jest však jen 20 definitivních sluhů a 22 výpomoc- ných sluhů. Dle rozpočtu přibudou jen 3 definitivní místa a zbude 19 výpomocných míst školnických. Návrhy na zřízení definitivních míst zůstávají nevy- řízeny a nutno, aby jiným způsobem se zakročilo ve prospěch výpomocných školníků. Letos vystoupila česká technika v Praze s no- vým návrhem, jak odpomoci nedostatečným místno- stem české techniky a zejměna odboru stavebníhe int ženýrství, který čítá letos 969 posluchačů. Vyšší roč- níky tohoto odboru jsou umístěny v činžovních do mech u Helmů a Sedlerů téměř po 15 roků. Jelikož dnešní staveniště české vysoké školy technické ne- slačí, podán návrh s příslušnými plány a rozpočty. aby v přímém sousedství hlavní budovy české tech- niky zřízena byla nová budova pro odbor staveb ního inženýrství. Budovu postavilo by družstvoa stát by platil zvýšené nájemné, takže za 50 roků stala by se tato budova vlastnictvím eráru. Snaa příštím rokem shledáme se v státním rozpočtu s při- slušnou položkou. Z novinek státního rozpočtu pro rok 1909 možn ler narv pna nnre uvésti ještě tyto: tá ndšt nat
Praha 23 Praha Helm
28 article
nšs ol