1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 9. září 1913.
Praha
4
article
aranni n večerní llsty
předplácí se
V Praze v admainistracii
na měsle.
na čtvrt lsta
s dvoji donáš kou
na másíe.
na čtrt ieta : . . . 7kane
ve fliálkách
na méslo -
sKno
Poštou-
na měste,
2s tvrieta . . . . K ao
s dvojí zásilkou
a měs
ri: : :k e
Praha
5
article
Události na poloostrově bal
kánském.
Události na poloostrově bal
kánském.
Zahájení přímého jednání bulharsko-
tureckého.
Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) Turečtí dele.
gáti konferovali dopoledne s ministrem vojen-
ství prý o vypracování podrobností konferenč-
ního programu. Konference sejde se na Portě
v saloně ministra zahraničních záležitostí zvlá-
ště k tomu upraveném. První schůzi bude
předsedati velkovezír, dalším schůzím bude
předsedati první turecký delegát Talaat bej.
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Ve vydanén
komuniké se sděluje, že bulharští delegáti, při-
byvší sem, aby vyjednávali s Tureckem, byli
představeni velkovezírovi, jenž ve stručném
proslovu projevil přání, aby jednání vedlo po-
kud možná nejrychleji k výsledku, obě země
stejně uspokojujícímu. Generál Savov odpově-
děl v podobném smyslu a přál sultánovi štěsti
a zdraví. Po ověření plných mocí byla zaháje-
na schůze za předsednictví prvního tureckéh.
delegáta Talaata beje. Porada počala rozpra-
vou o otázce pohraniční a národnostní.
M. Z Kolína n. R., 8. září. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) „Köln. Ztg.“ z Caříhradu potvrzuje
že u vyjednavačů bulharských, zejména u ge-
nerála Savova jeví se nepokrytý úmysl, získati
turecké vojenské podpory pro pozdější nepřá
telství s Řeckem a Srbskem k vůli Makedo
nii. Za tuto cenu je bulharské poselstvo ochot
no se vzdáti také Lozengradu. Obrat bulhar
ské politiky je tak zjevný, že není také tajem
stvím pro vládu bělehradskou a athénskou.
Savov
Köln
Savův
Makeda
Cařihrad
Turecko
Kolín
Řecko
Srbsko
6
article
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) V informova-
ných tureckých kruzích se ujišťuje, že přes
uveřejněná prohlášení bulharských delegátů
bude vyjednávání skončeno ve smyslu, od-
povídajícím požadavkům tureckým. Před
příjezdem delegátů dal Načovič v poloúřadní
předběžné rozpravě svolení k tomu, aby levý
břeh Marice a území kolem Drinopole, nutné
k obraně, zůstalo Turecku. Pohraniční čára
začne od některého bodu jižně od Drinopole.
potáhne se až ke starým hranicím a odtud
k Černému moři, při čemž Lozengrad zůstane
Turecku. Delegáti budou nyní vyjednávati n
podkladě této poloúřadní úmluvy.
Z Berlína, 7. září. (K. k.) „Nordd. Allgem
Ztg.“ píše v týdenním přehledu o vyjednávání
Bulharska a Turecka: na snesitelném výsled
ku bulharsko-tureckého dohodnutí, vystříha-
jíce se jednostranného stanoviska, mají zájem
také velmoci, které si přejí, aby poslední ješti
doutnající jiskra nepřátelství mezi Bulharskem
a Tureckem byla brzo uhašena.
Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) Oproti pro-
jevům bulharských delegátů Savova a Načo-
viče, uveřejněným v časopisech, prohlašuj
poloúžadní listy, že by smlouvání bylo zby-
tečné. Porta setrvá na svém návrhu, aby mě-
sta Dimotika, Ortaköj a Lozengrad zůstala
Turecku. Časopisy přijímají chladně prohláše-
ni o nastávající turecko-bulharské dohodě.
Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) V informova-
ných kruzích soudí se všeobecně, že Porta se-
trvá na tom, aby jí patřila dráha do Drinopole
s oněmi body, jež zabezpečují obranu Drino-
pole, a že přizná Bulharsku pásmo ve formě
trojúhelníku, severně a východně od Lozen-
gradu, jež zahrnuje město Malko-Trnovo
sahá ů Černého moře až k Iniadě.
Marika
Savův
Načo
Port
Lozengrad
Cařihrad
Drinopol
Turecko
Berlín
Bulharsko
Drina
Malka
Trnovo
7
article
Prohlášení neodvislostí turecké ve vílajetu
drinopolském.
Prohlášení neodvislostí turecké ve vílajetu
drinopolském.
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Moslemín
z Gimildžiny a okolí prohlásili neodvislost a
zřídili zatímní vládu.
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Muftiové, no
táblové a ulemové z Gimildžiny a okolí sdě-
lili časopisům telegraficky své rozhodnutí
prohlášení neodvislosti a zdůvodňují to přemě-
ňováním mešit v kostely, násilným obracením
moslemínů na křesťanství, znásilňováním dível
a jinými ukrutnostmi, jichž opětování se obá-
vají při druhém obsazení Bulhary. Prohlašují
že budou věčně pokračovati v boji, jehož se
účastní Řekové, a projevují naději, že Porta
nepřenechá jejich území Bulharům.
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Listy sdělují
že prohlášení neodvislosti týká se celého vi-
lajetu drinopolského. Náčelník a 4 členové
zatímní vlády odebrali se do Drinopole, kde
prohlásili francouzskému konsulovi jakožto
doyenu konsulátního sboru, že budou svou ze-
mi všemi silami hájiti, aby nedostali se v pod-
danství Bulharů. Vydají prý se do Cařihradu,
aby sdělili své rozhodnutí Portě a velevy-
slancům.
Bulhar
Řek
Port
Cařihrad
Drinopol
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Z čínnosti „Südmarky“.
Z Vídně, 9. záři. Spolek „Südmark“ k po-
němčování Slovinců konal výroční schůzi v
Inšpruku. Podle referátu poslance Bathyaniho
čítal spolek v prošlém roce 968 místních sku-
pin a vybral 1,840.000 K. Majetku má 1,250.00
korun, členů 87.000, ve Švýcarsku a Německu
1260. Bylo usneseno zahájiti podle vzoru pru-
ského rozsáhlou akci ke koupi pozemků a
osadňování fondem 2 mil. K, jehož má býti
dosaženo tak zvanými stavebními kameny po
200 k, jako byly zavedeny pro známý fond
Rosseggerův. Po sjezdu odjeli německo-nacio-
nální poslanci, tito patentovaní a privilegovan
vlastenci rakouští, kteří křičí hned „zrada“
zvolá-li nějaké chlapisko v Kolíně „sláva Čer
nohorcům“, politicky a hmotně, fechtem a že
brem do Mnichova.
Bathyani
Vídeň
Švýcarsko
Německo
Kolín
Mnichov
Rosseggerův
9
article
Císařův návrat z Išlu do Vídně.
Z Lázní lšlu, 8. září. J. V. císař byl v 9 hodin
ráno přílomen mši sv. a odejel pak o 12. hodině
s celou družinou zvláštním dvorním vlakem do
Vídně-Schönbrunnu. Obyvatelstvo a lázeňští hostě
připravili mu nadšené ovace. Obecného povšimnutí
došly císařovo zdravé vzezření a jeho veselé roz-
položení. Po odbytých oficiálních představeních
obvyklých formalitách, při kterých císař s jednotli-
vými hodnostáři živě pohovořil, vstoupil mocnář
za bouřlivých ovací obecenstva do dvorního vla-
ku, jenž ihned na to se dal zvolna do pohybu. C -
sař stoje u okna, děkoval stále za pozdravy, a
vlak zmizel zrakům obecenstva. Cesta do Vídně
vykonána bez nejmenší překážky.
Z Vídně, 8. září. J. V. císař byl dnes po svém
návratu z lšlu v sídelním městě přivítán bouřlivým
jásotem nepřehledných zástupů obecenstva. D -
my byly všude, kudy dráha do Schönbrunnu ve-
de, bohatě prapory ověšeny a kolem trati rozesta-
veny husté špalíry spolků. Před zámkem v Schön-
brunnu očekávala mocnáře městská rada vídeň-
ská v čele tisíců lidu, korporací, spolků atd. Na
nádraží v Penzingu vsedl císař do otevřeného ko-
čáru a jel za neochabujícího bouřlivého jásotu obe-
censtva do Schönbrunnu, kdež hlučné ovace do-
stoupily vrcholu. Po obvyklém uvítání vojskem
purkmistrem vídeňským odebral se císař do svých
komnat.
císař
Išlu
Vídeň
Schönbrunn
Schön
10
article
Manévry v Německu.
Z Vídně. 7. září. (K. k.) Náčelník generálníhe
štábu generál pěchoty sv. p. Konrad Hötzendorí
odjel večer odtud do Vratislavi, aby na pozvání ně-
meckého císaře zúčastnil se německých císařských
manévrů.
Politický atentát v Japonsku.
Z Petrohradu, 7. září. (K. k.) „Pet. tel. ag.
sděluje z Tokia: Útok na I. ředitele diplomati-
cké kanceláře Abéa byl spáchán mladými lid-
mi, když Abéa se vracel domů z nádraží, kde
uvítal dřívějšího vyslance.
Z Tokia, 7. září. (K. k.) Přes policejní zá-
kaz konala se v parku Shibia veliká schůze,
ve které bylo mluveno o událostech v Nanki-
ně. Byla schválena resoluce, jíž se vlád
vyzývá, aby mobilisovala. Nacionál-
ní kruhy soudí, že zavraždění Abéa j e st
první známkou nespokojenosti li-
du. Pohřeb Abéa koná se 10. t. m. se všemi
poctami, příslušícími státníkovi.
Japonsko a revoluce v Číně.
Z Londýna, 7. září. (K. k.) „Daily Mail'
oznamuje z Tokia: Vláda oznamuje, že sesta-
vuje podmínky, jež budou Číně předloženy pro
zabití Japonců v Nankinu. „Times“ oznamují
z Pekina: Akce vlády obmezovala se doposu
na to, že skutečnosti byly oznámeny čínské
vládě a ta upozorněna na jejich váž-
nýráz. Japonský vyslanecčeká na
instrukce, aby pak zakročil.
Z Londýna, 9. září. „London News“ ozna-
muje z Tokia: Císař podepsal rozk az,
kterým mobilisuje se veškeré japon-
ské boďstvo a povolávají se dva
ročníky záloh řadového vojska.
Opatření to může býti namířeno toliko proti
číně. Protivy mezí Japonskem a Čínou v po-
slední době velice se přiostřily.
Hötzendorí
Abé
Japonec
Německo
Vídeň
Vratislav
Japonsko
Petrohrad
Peto
Tokio
Nanki
Čína
Londýn
Nankin
Abé
Daily Maila
London News
11
title
Politický přehled.
13
article
Sjezd německých řemeslníků z Rakouska.
Sjezd německých řemeslníků z Rakouska.
O chomutovském sjezdu německých ře-
meslníků sděluje se z německé strany. První
politický projev po zahájení sjezdu učinil cho-
mutovský purkmistr dr. Storch, jenž sjezd uví-
tal po řečech předsedy rady německých řeme-
slníků posl. Einspinnera a sekčního chefa z
ministerstva obchodu dra. Müllera. Dr. Storch
upozornil sjezd na mimořádné politické poměry
následkem kterýchž prý sjezdu připádá také
jistý politický význam. Účastníci sešedše se v
Chomutově ze všech končin říše, dali prý tím
na jevo, že považovali příchod svůj za nutný
v hospodářském i politickém vzhledu a vzdali
tím hold „německé domovině v Čechách“. Řeč-
ník mluví stále o zemi „Deutschböhmen“ a
praví, že v Chomutově příchozí najdou stopy
všech utrpení a bojů, kteréž vichrem přenesly
se přes tuto zemi, a přece je to země bohatá
a hrdá. Uznání této okolnosti žádají Němei
v Čechách od celého Rakouska a děkují prý
za ně.
První referát přednesl říšský posl. dr.
doktor
Storch
Müller
Rakousko
Chomutov
Čechy
rada německý řout
14
article
Freisler o hnutí Werkbundu a německém
řemesle v Rakousku. Resoluce jím navržená
sjezdem přijatá obrací se proti zhoršené ja-
kosti výrobku, což odsuzuje jakožto nacionál-
ní, hospodářské a sociální nebezpečí. Výhrad-
né zařízení výroby za účelem láce odporuje
zásadáv účelnosti, zanáší konsum bezcenným.
rychle se ničícím brakem i náleží k vlastním
původům drahoty. Sjezd vítá tudíž hnutí, smě-
řující k odstranění těchto zlořádů. Druhý refe-
rát měl posl. Pacher a to o „státu jako zákaz-
níku“ i prohlásil, že stát jakožto největší zá-
kazník jest povinen ve svém zájmu vlastním
v zájmu řemeslnictva poskytnouti živnostnictvu
všemožně největší podíl na veřejných pracích
a dodávkách a především vystříhati se kaž
dého pokusu vlastními živnostenskými pod
niky živnostenský stav poškozovati.
Posl. Einspinner pojednal o „útocích na
řemeslo“ i polemisoval proti sociálním demo
kratům.
Na pondělní schůzi sjezdové přijaty po
příslušných referátech resoluce o zrušení
činnosti ústavu důstojníků a vojenských úřad-
níků pro hotovení uniforem, dále o hojnějších
dodávkách vojenských pro řemeslníky, zejmé-
na se zřetelem k živnostem zásobovacím
schválena resoluce proti zrušení pracovní
knížky, proti formě zákona na ochranu pekař-
ských pomocníků, resoluce, aby při zadáván
státních staveb byly živnostenské práce za-
dávány výhradně oprávněným živnostníkům
aby nabídky trestnic byly odmítány, resoluce
proti zamýšlenému připuštění advokátů k jed-
nání u soudů živnostenských. Konečně schvá-
lena resoluce Capkova o koncesování živno-
sti kadeřnícké. Rovněž schválen návrh říš
Freisler
Pacher
Posl
Werkbund
Rakousko
15
article
posl. Friedmanna ve prospěch oficiální účast
Rakouska na světové výstavě v San Fran-
cisku.
Na nedělním slavnostním večeru prones
slavnostní řeč říš. posl. Mayer (Cheb). Pro-
jevil radost, že němečtí živnostníci sešli s
na chomutovské výstavě. Jest přesvědčen, že
Němci ze zemí dunajských a alpských budou
státi vždy po boku Němců z Čech. Říš. posl
Wolf projevil bezpečnou naději, že němečt-
řemeslníci zachovají Němcům z Čech souru-
čenství.
Oprava. Poslední odstavec třetí zprávy v ne-
dělní rubrice „Země české“ měl býti připojen na
konec první zprávy téže rubriky. „Říšský sjezd ně-
meckých řemeslníků v Chomutově
Friedmann
Mayer
Němec
Wolf
Čo
Rakousko
San Fran
Cheb
Čechy
Chomutov
16
article
II. český sjezd všeúřadnický
v Praze.
II. český sjezd všeúřadnický
v Praze.
II. všeúřadnický sjezd český v Praze byl
včera skončen. Zdařilý a veskrze věcný jeho
průběh nejen vyvršil poslední pětiletí práce
ale stal se také pevnou zárukou dalšího roz-
voje organisačního a úspěchu snah, vyvřev.
ších z opravdové a činorodé lásky k společné
věci. Do nedávna ještě roztříštěné snahy če-
ského úřadnictva vtělují se v pevnou formu
která bude jistě nerozbornou základnou dal-
ších prací a s plným a radostným zadostiuči-
něním konstatujeme tuto okolnost zvláště my.
kteří — v duchu programu strany — sledo-
vali jsme jistě vždy s plnou pozorností všecky
spravedlivé snahy českého úřadnictva, které
navzájem zase tuto péči naší strany ve své
většině jistě s povděkem uznávalo a uznává.
Druhý a třetí den sjezdu byly čistě pra-
covní.
Praha
17
article
II. den sjezdový
II. den sjezdový
zahájen byl v neděli ve velké zasedací síni radnice
Staroměstské o 8. hod. ranní předsedou Svazu prof.
Klapálkem, který uvital zástupce král. hlav.
města Prahy a poděkoval za uznalou benevolenci.
s níž naše první komuna vyšla sjezdu vstříc. Potom
následovaly obsažné přednášky jednotlivých refe-
rentů.
Jednatel Svazu pan K. Marek přednesl nej-
prve zprávu
„O dosavadní činnosti Českého svazu úřadnických
spolků“
Vylíčil příčiny, proč úřadnictvo, oddáno již
rázem svého povolání z plné duše a oddaně službě
zájmům veřejným, opozdilo se proti jiným stavům
ve své organisaci stavovské a vytkl obtíže, s ja-
kými bylo zápasiti při zakládání jednotné organi-
sace, Svazu, který přes ně však stále mohutněl
sílil. A stejně s ním mohutnělo i uvědomění stavov-
ské. Vypočítal pak nejdůležitější činnost svazovou
po stránce kulturního, sociálního i hospodářskéh
rozvoje stavovského, zvláště pak v zápase o zave-
dení služební pragmatiky, o jednoduchou frekvenci
atd. a dotknuv se něketrých chyb, jež přinášel
vývoj sám sebou, které překážely ještě zdárnějším
úspěchům, skončil přáním, aby veškero úřadnictvo
v pochopení důležitosti stavovské organisace se
sjednotilo k společné práci.
Klapálek
Praha
svaz profesor
svaz úřadnický spolek
18
article
„O nynějším postavení českého úřadnictva samo-
správného“
referoval potom pan JUC. Dvořák. Zdůraznil, že
poprvé snad samosprávné úřadnictvo všech kate-
gorií vystupuje jako jednotný celek u vědomi spo-
lečného cíle, k jehož dosažení pojí se snahy a tužby
všech. Cílem tímto bylo samosprávnému úřadnictvu
vždy dobro, prospěch a zdar české samosprávy. Z
toho důvodu hned na počátku vývodů jménem sa-
mosprávného úřadnictva ohradil se proti vládnímu
ukládání o samosprávu zemskou. Zemská komise —
pravil — hovějic nespravedlivému požadavku ná-
rodnostního kliče hřeší také nezákonně na dosud
platné zásadě nejlepší kvalifikace. A komise tato
má v rukou jmenování a disciplinární řízení samo-
správného úřadnictva! Takové je ovoce německé
terroristické politiky v království. Zminil se po-
tom o poměrech různých kategorií samosprávného
úřadnictva, z nich úřadnictvo okresů a venkov-
ských obcí má je upraveny zákony z let 1907
Dvořák
19
article
1908, kdežto úřadnictvo zemské odkázáno je na
měnlivé usnesení sněmovní a marně volá po řádné,
duchu doby odpovídající služební pragmatice a ú-
řadnictvo král. hlav, města Prahy odkázáno je
na stejně měnlivé usnesení sboru obecních starších,
a vytkl požadavky, týkající se úpravy postupu,
společného pensijního fondu, životního pojištěnía
úpravy aktivních požitků, jež by umožňovaly, aby
úřadnictvo mohlo bez vysilování vedlejším zaměst-
náním věnovati se svým povinnostem. Potom po-
jednal o desideriích úřadnictva, pokud týče se při-
znání plných občanských práv, volitelnosti do sně-
mu a státních samosprávných sborů a dotknuv se
přání po zavedení veřejné kvalifikace, skončil
ubezpečením, že ruku v ruce s volenými funkcio-
náři samosprávnými chce úřadnictvo samosprávní
pracovati k dobru a vývoji naší autonomie, jež je
a bude útočištěm našich snah a počátkem cesty k
lepší budoucnosti . .
O nynějším postavení českého úřadníctva
Praha
21
article
referoval p. Ed. Houdek. Úvodem vyličil vývoi
organisace soukromého úřadnictva, jehož řady
stále rostou a mohutnějí. Dnešní hospodářský život
nebyl by bez součinnosti úřadnictva tohoto do-
sáhl onoho obdivuhodného rozkvětu, v jaký se
rozvil, a jak správně ukazuje známý národohospo-
dář prof. G. Schmoller v díle: „Grundrisse Volks-
wirtschaftslehre“. Stát a společnost, které těží z
práce soukromého úřadnictva v takové míře, měly
by věnovati větší péči jeho životním potřebám
ochraně jeho životních zájmů. Požadavky soukro-
mého úřadnictva jsou v úplné shodě s pokroko-
vými zásadmi a snahami doby. Přes to poměry
soukromého úřadnictva, ač jsou sice nesrovnatel-
ně lepší než před dvaceti lety, nedosahují toho.
nač má spravedlivý nárok. Vypočítav polom růz-
né kategorie soukromého úřadnictva a nejpalči-
vější jejich tužby, akcentoval požadavek zřízeni
úřadnických komor, do jichž úkolů by náleželo
1. Podávání dobrozdání a podnětů na poli státní
a komunální politiky v otázkách úřadnických. 2.
Ed
Houdek
profesor
G Schmoller
Grundriss Volk
22
article
Stálá statistická vyhledávání o postavení soukro-
mého úřadnictva. 3. Zvelebování a podpora snal
celku prospěšných. 4. Spoluúčast při úpravě a
správě odborného školství. 5. Přijímání a vyšetřo-
vání stížností, týkajících se provádění zákonných
ustanovení k ochraně příslušníků stavu. 6. Podpo-
rování péče o zařízení bytové, zdravotní a blaho-
dárná. 7. Podporování snah čelících k uzavírání
kolektivních smluv a stanovení minimálních platů
8. Dozor na dodržení učiněných ujednání a spolu-
působení při urovnávání rozepří, vzešlých ze slu-
žebního poměru (smírčí a rozhodčí soudy). 9. Spro-
středkování míst; a konečně: 10. Jmenování pří-
sedících a obchodních a živnostenských soudů a
znalců. Velmi obsažný referát zakončil pak výzvou
k utužení organisace, v jejíž síle a disciplinova-
nosti kotví kořeny všech sociálních vymoženosti
úřadnických.
23
article
„O postavení českého úřadnictva státního
referoval p. Rud. Pánek, předseda spolku če-
ských úřadníků poštovních. V rozsáhlých svých
vývodech poukázal, že otázka úřadnická daleko již
překročila rámec pouhé stavovské otázky a že
vzbuzuje právem zájem všech vrstev. Úřadnictv
kdysi pokládáno bylo za kastu lidí, nadaných růz-
nými výsadami a obehnaných hradbami různých
předsudků, sloužících ne zájmům celku, ale svých
představených, jichž vůle byla — dle mínění veřej-
nosti — slepými vykonavateli. V dobách absolu-
tismu státní úřadník — o němž to vše platilo vždy
v superlativu — takřka odumřel ostatnímu národ-
nímu celku, ale velké politické a sociální převraty
minulého století daly podnět nejen k revisi poměru
občana ke státu, ale i státního úřadnika ke státu-
zaměstnavateli a k ostatnímu občanstvu. S absolu-
tismem padly i hradby, jež dělily úřadníka, tedyi
českého, a toho zvláště, od ostatního občanstva.
Pánek
spolek če
24
article
Zmiňuje se potom, jak souhlas s přijetím §5 24. a 25.
služební pragmatiky vynutily nejnutkavější potřeby
úřadnických poměrů v době, jež — vzpomíná slov
ministra m. sl. dra. Fiedlera, jehož příchylnost k
úřadnictvu vděčně uznává — nebyla nikterak vhod-
nou. V jakých trudných poměrech státní úřadnictvo
tone, ukazuje na některých křiklavých cifrách
58.000 státních úřadníků má 132,000.000 K soukro-
mých dluhů a platí ročně kolem 16.000.000 K úroků.
denně tudíž 44.000 K! Z těchto známých dluhů při-
padá průměrně na jednoho státního úřadníka
3261 K. částka to jistě velká. Větší vina než na
úřadnictvo, jež dalo k přijetí zminěných paragralů
souhlas, spadá — praví řečník — na vrub lidového
parlamentu, který stejně ani do dnes nedovede
přiměti vládu, aby pragmatiku předložila k sankci
ač postupová úprava tato je pouze po léta úřad-
nictvu zadržovanou mzdou a ničím jiným. Řečníl
na to občírně pojednává o boji za uzákonění prag-
matiky a o poměrech v lidovém parlamentě av
dalším trpce si stěžuje na šetření na úřadnictvu —
připomínaje, že nedávno ministr financí se pochlu-
bil v rozpočtovém výboru, že za necelý rok ve
svém oboru ušetřil 800 úřadníků — a na nepoměi
zastoupení českého úřadnického živlu ve vídeň-
ských ústřednách a na vypuzování jeho z něme-
cké a smíšené oblasti království Českého a naproti
tomu stálé rozmnožování německého úřadnictva
v Praze.
Fiedler
Praha
25
article
„O nynějším postavení veškerého českého
učítelstva“
pojednal pak p. J. Líznar. Líčil živě, jak hospo-
dářská situace učitelstva dostoupila v posledních
letech nedělností sněmu král. Českého nejvýš kri-
tického stupně, povážlivého pro zdárný vývoj na-
šeho národního školství. Vídeň, ze všech zemí a
měst monarchie Habsburské dosud jediná přiznala
učitelstvu příjmy, stačící ke slušné existenci inte-
ligentního člověka ve velkoměstě. Za to učitel-
stvo nejbohatší a nejpoplatnější země, odvádějíet
denně milion korun do Vídně, má v porovnání s u-
čitelstvem jiných zemí říše platy nejmenší. Posled-
ní zákonná úprava platů učitelských stala se již
před 12 lety a účinek její ještě než nabyla plat-
nosti v r. 1903 a plně až r. 1904 — paralysován byl
stoupající drahotou. Od r. 1903 byly zdraženy
J Líznar
Vídeň
26
article
Čechách byty a otop o 31—37 proc., ba i o 150
proc., potraviny o 27—66, ale i o 156 proc., oděvo
43—57, ale i o 167 proc. atd., na práci učitelstva
klade se stále větší měřítko, ale platy zůstávaji
stejny! Zmiňuje se potom obšírně o snahách uči-
telstva po nové úpravě platů, o táboru dne 13. čer-
vence. t. r., i o resoluci německého učitelstva a
vytýká, že vláda dosazením správní komise zem-
ské úpravu tuto odsunula v nedozírno, ale tím ta-
ké převzala plnou zodpovědnost vůči trpícímu uči-
telstvu. Správní komise zemská je sice k bezod-
kladnému provedení zatímní úpravy oprávněna
má také k disposici vydatné zdroje přijmů, ale vý-
znamná je překvapující odpověď hr. Stürgkha zá-
stupcům Němců z Čech dne 27. srpna t. r., že pro-
zatím nelze přání ono splniti, že však dá komisí
rozkaz, aby záležitost studovala a podala mu
zprávu, pokud by bylo možno v rámci rozpočtu na
r. 1914 zařaditi nějakou částku pro učitelstvo. Uči-
telstvo české protestuje proti tomuto stanovisku
a žádá vládu, aby nové volby do sněmu král. Če-
ského byly bezodkladně vypsány. Ličí potom ne-
udržitelně nejistý stav učitelstva zatímního, jež
po 15leté bezradné službě bez důvodů může býti
propuštěno, trudné poměry učitelů pensistů a uči-
telek a pěstounek škol mateřských a opatroven.
jichž průměrný plat dosahuje pouze výše 1000,
některých obcích dokonce 700 K ročně a konečně
učitelek industriálních, z nichž téměř 200 má roční-
ho platu 132 K. více než 300 pak 264 K a 270 396
a t. d., kdežto v Sasku jejich plat činí 1600 t
Stürgkh
Němec
Čo
Sasko
27
article
2800 K ročně, a j. v., a znovu apeluje na vládu
aby neprodleným vypsáním nových voleb sněmov-
ních umožnila zákonnou úpravu těchto poměrů.
Řečník skončil vřelým přáním, aby národ
český byl vždy pamětliv odkazu Karla Havlíčka
Borovského, který školskou politiku považoval
za přední složku veškerého politického snažení
českého, a jenž národu českému důtklivě připo-
mínal, že „stav učitelský musí i ve platu i ve
vážnosti i ve vzdělanosti znamenitě povýšen a
s jinými stavy, méně než on jest důležitými, na
stejný stupeň hodnosti přiveden býti, má-li pra-
vé vzdělání a štěstí národu našeho pevný zákla
dostati a statečně vykvésti“
Tím skončeny byly nedělní referáty, o nichž
debata pak provedena byla v sekcích, v nichž
jednotlivé odbory úřadnické referovaly o zvlášt-
ních svých zájmech a požadavcích a přijaly zvlášt-
ní resoluce sekční. Sekcí zasedalo celkem 8. a toí
sekce úřadnictva poštovního, berního, státního ú-
četního, samosprávného, učitelstva a sekce orga-
nisační a sociální.
Odpoledne o 3. hodině odjeli účastníci sjezdu
ve 3 zvláštních vozech elektrické dráhy z náměstí
Josefského do centrály elektrických podniků král.
hlav, města Prahy, kde obstarali jich uvítání
průvod a podali jim odborné vysvětlívky pp. inže-
nýři Běšinský a Cmunt.
Havlíček
Praha
28
article
Šalonní vagon vytlačen z na-
draží na chodník.
Šalonní vagon vytlačen z na-
draží na chodník.
Kromobyčejná příhoda stala se včera po 2.
hodině odpolední v Havlíčkově ulici na dolním
Novém městě pražském, v území státního nádrakl.
Prostřední část skleněného pažení, uzazírajícího
nádražní peron od chodníku Havlíčkovy ulice, z
široko daleko rozléhajícího se řinčení byla vyraže-
na a mohutný železný sloup sražen na chodník
kde přerazil plynový kandelábr. Před nádražímu
chodníku stojící tři koně drožek se splašíli a uhá-
něli ke kavárně „Arco“, byli však záhy zadrženi
Pouze jediný drožkář, který na kozliku podřimo-
val, byl ze spánku tak náhle probuzen, že se
kozliku skutálel na dlažbu a potloukl se. Jiné ne-
štěstí se nestalo, ač peron nádražní byl přeplněn
a na chodniku v Havlíčkově ulici ubíralo se mno-
ho obecenstva. Zřízenci nádražní a policejní stráž
v okamžiku hrozícího nebezpečí včasně obecen-
stvo varovali a tím vážnějším následkům příhody
zabránili.
Dle opatření železničních úřadníků stala se
událost za těchto okolností-
U příležitosti pořádání představení „Jana Vý-
ravy“ v Šárce vypravila Buštěhradská dráha
zvláštní vlak, který měl ze státního nádraží v Hy-
U drobném prodejie
ranní číslo o sobě
za
večarni
na le
Ve fliálkách na venkově
ranní čialo
večerni
. . 5b
Inseráty
plati se hotové napřen-
Předplaceni a inserty přijímí
udministrace v Marinnské ul.,
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a oxpodie-
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracoi.
Vý
Havlíčkův ulice
ha
Marinnský ulice
Arco
29
article
bernské ulici odjeti ve 2 hod. 10 min. odpoledne.
Garnitura vlaku byla seřaděna v bubenském ná-
draží, odkud nekonečnou řadu vagonů, celkem 28
lokomotiva tlačila do pražského nádraží. Zde by
prázdný vlak dirigován na druhou kolej. Na po-
sledním vagonu strkaného vlaku stál železniční
zřízenec Frant. Jarolímek, který měl strojvůdci Fr.
Horálkovi dáti znamení, kdy má jízdu zmírniti
vlak zastaviti
Vlak vjížděl do nádraží s poměrně značnou
rychlostí. Když poslední vagon do předu posunuté-
ho vlaku minul úřadovnu přednosty stanice a vlak
jel s nezmírněnou jízdou, tu zřízenec Jarolímek
praporcem a pískáním dával znamení k zastavení.
Také přednosta stanice p. Sál služební čapko
dával znamení k okamžitému zastavení vlaku. Dru-
há kolej nebyla totiž úplně volnou. Stály na ní
tři vagony pro rychlozboží a za nimi, těsně u ná-
razníků, na konci peronu, ukončeného skleněnou
stěnou, byl salonní vagon.
František
Jarolímek
Horálek
Francie
30
article
Nebezpečí srážky vlaku na tuto serii ubrzdě-
ných vagonů bylo současně postřehnuto. Předno-
sta stanice p. Sál spěchal směrem k lokomotivě
a otáčivými signály čapkou neustále dával znamení
k zastavení, zřízenci pískali. Vrátný nádraží p
Skřivánek a policejní nadstrážník Kříž největší
péči věnovali zástupu česačů chmele, kteří byli
seskupeni podél sklenčných stěn peronu směrem
k Havlíčkově ulici a přiměli je k útěku.
Však byl již nejvyšší čas, že česači se odstra-
nili. Neboť v tom okamžiku vlak vrazil do náklad-
ních vagonů, silně zabrzděných — což bylo znač-
nou výhodou, neboť jinak byl by následek tlaku
vlaku ještě nebezpečnějším — nákladní vagony tla-
čily na salonní vagon, ten opět tlačil na hraniční
nárazniky. Hluboko do země zapuštěné konečné
nárazníky nemohly odolati velikému tlaku. Silné
železné kolejnice, ve způsobu vrátek zřízené, byly
okamžitě zohybány a salonní vagon dále po dlažbě
peronové byl strkán ku předu.
Kříž
Havlíčkův ulice
31
article
Vrazil do mohutného železného sloupu skle-
něné stěny peronu, přerazil ho a v tom okamžiku
dvě pole skleněné stěny byly roztříštěny. Tisíce
střepin rozmetáno bylo na chodník v Havlíčkově
ulici, kde povstalo nesmírné zděšení mezi obe-
censtvem. Z rozbité stěny vynořil se železniční va-
gon na ulici a zdálo se, že vlak pojede až do jízd-
ní dráhy.
Na štěstí přestalo na tomto leknuti. Mezitím
strojvůdce již zastavil vlak a dalšímu neštěstí bylo
zabráněno. Dosti bylo na tom, co způsobil do
ulice se vynořivší salonní vagon, v nádraží při-
pravený pro vysoké hodnostáře.
Železný nosič skleněné stěny perronu spadl
na chodník do Havlíčkovy ulice, dopadl na plynový
kandelábr, který podlehl značné tíži a byl v pravém
slova smyslu z kořene vyvrácen. Mocným nárazem
a řinčením rozbitého skla byli polekáni koně dro-
žek, stojících na stanovišti před nádražím. Splašili
se a v divém úprku uháněli směrem ke kavárně
„Arco“ v Hybernské ulici.
Strážník Karel Roháč a nadstrážník Jindř.
Vaněk, stojící v Hybernské ulici na stráži, posta-
vili se splašeným koním do cesty a zadrželi je
dříve, než mohli na četně frekventované ulici ně-
jaké neštěstí způsobit.
Náraz byl okamžitý, řinčení skla trvalo několik
vteřin a pak byl klíd. Ve chvilce shromáždilo se
kolem místa veliké množství obecenstva, nemálo
vzrušeného domněnkou, že příhoda měla v zápěte
poranění mnoha osob.
Tuto domněnku sesiloval příjezd tří vozů zá-
chranné stanice. Později se vysvětlilo, že inter-
vence dvou vozů záchranného sboru byla vlastně
nahodilá.
Po vyražení skleněné stěny peronu nádraží
při čemž zničeno 31 labulí značné výměry, byla
na pomoc povolána záchranná stanice, neboť jeden
z drožkářů stěžoval si na těžké poranění.
Roháč
Jindřichův
Vaněk
Havlíčkův ulice
hybernský ulice
Arco
32
article
Byl to 43letý drožkář Antonín Vyskočil z Kr.
Vinohradů č. 179. Seděl na kozlíku drožky č. 116
a bezstarostně klímal. Po vyražení stěny peronu
salonním vagonem splašil se kůň, trhl drožkoua
Vyskočil spadl s kozliku na dlažbu tak nešťastně.
že se potloukl. Zevního poranění neměl, jen si stě-
žoval na vnitřní bolesti. Lékař záchranné stanice
p. dr. Svoboda odvezl ho do všeobecné nemoc-
nice.
Na porušení nervové soustavy stěžoval si také
kočí drožky č. 45 Josef Böhm ze Žižkova, Tábo-
ritská ulice č. 45.
V zápětí po vyražení skleněné stěny peronu.
kteráž příhoda vzbudila také velké vzrušení mezi
přečetným obecenstvem, očekávajícím odjezd vla-
ku do Veleslavina do divadla v přírodě, dostavila
se na místo komise železničních úřadníků. Přítomni
byli zejména pp. přednosta stanice vrchní inspektor
Sál, vrchní inspektoři Lorenz a Schnecberger, in-
spektoři Wackerhauser a Tichovský a revident
Dražil, za policejní orgány vrchní komisař Her-
muth.
Za jakých okolnosti k vyražení stěny peronu
došlo, nedalo se ihned zjistit. Vysvětluje se to
pravděpodobně osudnou náhodou. Strojvůdce vlaku
Fr. Horálek ani topič Bohumil Kůrka, stojící na
lokomotivě, nepozorovali znamení k zastavení
vlaku. Vlak byl příliš dlouhý, lokomotiva stála na
výsluni, kdežto pod krytým peronem panovalo
značné přitmí, takže světelné signály snad nebyly
pozorovány. A píšťalkové signály při panujícím
nádražním hluku nebyly slyšeny. Zřízenec Fr. Ja-
rolímek, na posledním vagonu stojící, v čas dával
znamení k zastavení, ale jeho signálu nebylo spa-
třeno.
V Havlíčkově ulici následkem této kromoby-
čejné příhody povstalo velké shromáždění obecen-
stva. Ze strážnice v Jindřišské ulici bylo vysláno
celé oddělení stráže s inspektorem Maschneremk
udržení pořádku.
Vyskočil
Kristus . vinohrad
doktor
Svoboda
Böhm
Lorenz
Schnecberger
Wackerhauser
Tichovský
Dražil
Horálek
Kůrka
Žižkov
Francie
Havlíčkův ulice
Jindřišská ulice
Tábo
33
article
Leč nezůstalo jen při této vylíčené nehodě.
Po odjezdu obecenstva do Veleslavína byly vago-
ny, které vlakem do skleněné stěny peronu byly
naraženy, odtaženy do strojíren a na tutéž kole
zajel rekvisitní vagon, aby se početně silná četa
zřízenců dala do práce k odstranění trosek a upra-
vení peronu.
Železniční zřízenci odsunuli dvéře rekvisitního
vagonu, v němž byla silná železná tyč tak ne-
opatrně postavena, že se po otevření dveří zvrá-
tila a do hlavy udeřila 21letého zámečníka Karla
Dlouhého z Husovy třídy č. 127 v Žižkově. Nosní
kost byla mu rozbita a nebožák utrpěl otřesení
mozku. Lékař p. dr. Svoboda, který sotva byl
hotov s ošetřením drožkáře Vyskočila, poskytl zá-
mečníkovi první pomoc a rovněž jej dal dopravit
do všeobecné nemocnice.
Záchranná stanice však ještě dvakrát interve-
novala. Dvěma vlaky, současně do pražského ná-
draží vjíždějícími, byli přivezeni dva těžce nemocní
z venkova. Jich příjezd byl záchranné stanici dříve
oznámen a stanice o převezení chorých do ne-
mocnice požádána. Transport čtyř osob z nádraží
do nemocnice vzbudil v zástupu obecenstva, v Ha-
vličkově ulici shromážděného, domnění, že na pe-
roně stalo se velké neštěstí, kteráž domněnka
ovšem byla klamná.
Po odjezdu divadelního vlaku k Šárce množ-
ství železničních zřízenců dalo se do práce k od-
stranění následků vytlačení salonního vagonu z
nádraží do Havličkovy ulice. Především byl veliký
otvor ve skleněné stěně zakryt silnými fošnami.
a když takto byl zvědavým zrakům zacloněn peron
nádražní, pracovali zřízenci na opětném postavení
konečného nárazníku. Byl sice dříve zhotoven ze
silných železných nosičů, ale ohromný tlak vlaku
Dlouhý
Husův
doktor
Svoboda
Vyskočil
Šárka
Veleslavín
Žižkov
Havličkův ulice