ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4385d50-8f16-11dd-8d2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 68, person 67, org 10, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 9. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 247.
4 article
aranni n večerní llsty předplácí se V Praze v admainistracii na měsle. na čtvrt lsta s dvoji donáš kou na másíe. na čtrt ieta : . . . 7kane ve fliálkách na méslo - sKno Poštou- na měste, 2s tvrieta . . . . K ao s dvojí zásilkou a měs ri: : :k e
Praha
5 article Události na poloostrově bal kánském.
Události na poloostrově bal kánském. Zahájení přímého jednání bulharsko- tureckého. Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) Turečtí dele. gáti konferovali dopoledne s ministrem vojen- ství prý o vypracování podrobností konferenč- ního programu. Konference sejde se na Portě v saloně ministra zahraničních záležitostí zvlá- ště k tomu upraveném. První schůzi bude předsedati velkovezír, dalším schůzím bude předsedati první turecký delegát Talaat bej. Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Ve vydanén komuniké se sděluje, že bulharští delegáti, při- byvší sem, aby vyjednávali s Tureckem, byli představeni velkovezírovi, jenž ve stručném proslovu projevil přání, aby jednání vedlo po- kud možná nejrychleji k výsledku, obě země stejně uspokojujícímu. Generál Savov odpově- děl v podobném smyslu a přál sultánovi štěsti a zdraví. Po ověření plných mocí byla zaháje- na schůze za předsednictví prvního tureckéh. delegáta Talaata beje. Porada počala rozpra- vou o otázce pohraniční a národnostní. M. Z Kolína n. R., 8. září. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) „Köln. Ztg.“ z Caříhradu potvrzuje že u vyjednavačů bulharských, zejména u ge- nerála Savova jeví se nepokrytý úmysl, získati turecké vojenské podpory pro pozdější nepřá telství s Řeckem a Srbskem k vůli Makedo nii. Za tuto cenu je bulharské poselstvo ochot no se vzdáti také Lozengradu. Obrat bulhar ské politiky je tak zjevný, že není také tajem stvím pro vládu bělehradskou a athénskou.
Savov Köln Savův Makeda Cařihrad Turecko Kolín Řecko Srbsko
6 article
Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) V informova- ných tureckých kruzích se ujišťuje, že přes uveřejněná prohlášení bulharských delegátů bude vyjednávání skončeno ve smyslu, od- povídajícím požadavkům tureckým. Před příjezdem delegátů dal Načovič v poloúřadní předběžné rozpravě svolení k tomu, aby levý břeh Marice a území kolem Drinopole, nutné k obraně, zůstalo Turecku. Pohraniční čára začne od některého bodu jižně od Drinopole. potáhne se až ke starým hranicím a odtud k Černému moři, při čemž Lozengrad zůstane Turecku. Delegáti budou nyní vyjednávati n podkladě této poloúřadní úmluvy. Z Berlína, 7. září. (K. k.) „Nordd. Allgem Ztg.“ píše v týdenním přehledu o vyjednávání Bulharska a Turecka: na snesitelném výsled ku bulharsko-tureckého dohodnutí, vystříha- jíce se jednostranného stanoviska, mají zájem také velmoci, které si přejí, aby poslední ješti doutnající jiskra nepřátelství mezi Bulharskem a Tureckem byla brzo uhašena. Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) Oproti pro- jevům bulharských delegátů Savova a Načo- viče, uveřejněným v časopisech, prohlašuj poloúžadní listy, že by smlouvání bylo zby- tečné. Porta setrvá na svém návrhu, aby mě- sta Dimotika, Ortaköj a Lozengrad zůstala Turecku. Časopisy přijímají chladně prohláše- ni o nastávající turecko-bulharské dohodě. Z Cařihradu, 7. září. (K. k.) V informova- ných kruzích soudí se všeobecně, že Porta se- trvá na tom, aby jí patřila dráha do Drinopole s oněmi body, jež zabezpečují obranu Drino- pole, a že přizná Bulharsku pásmo ve formě trojúhelníku, severně a východně od Lozen- gradu, jež zahrnuje město Malko-Trnovo sahá ů Černého moře až k Iniadě.
Marika Savův Načo Port Lozengrad Cařihrad Drinopol Turecko Berlín Bulharsko Drina Malka Trnovo
7 article Prohlášení neodvislostí turecké ve vílajetu drinopolském.
Prohlášení neodvislostí turecké ve vílajetu drinopolském. Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Moslemín z Gimildžiny a okolí prohlásili neodvislost a zřídili zatímní vládu. Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Muftiové, no táblové a ulemové z Gimildžiny a okolí sdě- lili časopisům telegraficky své rozhodnutí prohlášení neodvislosti a zdůvodňují to přemě- ňováním mešit v kostely, násilným obracením moslemínů na křesťanství, znásilňováním dível a jinými ukrutnostmi, jichž opětování se obá- vají při druhém obsazení Bulhary. Prohlašují že budou věčně pokračovati v boji, jehož se účastní Řekové, a projevují naději, že Porta nepřenechá jejich území Bulharům. Z Cařihradu, 8. září. (K. k.) Listy sdělují že prohlášení neodvislosti týká se celého vi- lajetu drinopolského. Náčelník a 4 členové zatímní vlády odebrali se do Drinopole, kde prohlásili francouzskému konsulovi jakožto doyenu konsulátního sboru, že budou svou ze- mi všemi silami hájiti, aby nedostali se v pod- danství Bulharů. Vydají prý se do Cařihradu, aby sdělili své rozhodnutí Portě a velevy- slancům.
Bulhar Řek Port Cařihrad Drinopol
8 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Z čínnosti „Südmarky“. Z Vídně, 9. záři. Spolek „Südmark“ k po- němčování Slovinců konal výroční schůzi v Inšpruku. Podle referátu poslance Bathyaniho čítal spolek v prošlém roce 968 místních sku- pin a vybral 1,840.000 K. Majetku má 1,250.00 korun, členů 87.000, ve Švýcarsku a Německu 1260. Bylo usneseno zahájiti podle vzoru pru- ského rozsáhlou akci ke koupi pozemků a osadňování fondem 2 mil. K, jehož má býti dosaženo tak zvanými stavebními kameny po 200 k, jako byly zavedeny pro známý fond Rosseggerův. Po sjezdu odjeli německo-nacio- nální poslanci, tito patentovaní a privilegovan vlastenci rakouští, kteří křičí hned „zrada“ zvolá-li nějaké chlapisko v Kolíně „sláva Čer nohorcům“, politicky a hmotně, fechtem a že brem do Mnichova.
Bathyani Vídeň Švýcarsko Německo Kolín Mnichov Rosseggerův
9 article
Císařův návrat z Išlu do Vídně. Z Lázní lšlu, 8. září. J. V. císař byl v 9 hodin ráno přílomen mši sv. a odejel pak o 12. hodině s celou družinou zvláštním dvorním vlakem do Vídně-Schönbrunnu. Obyvatelstvo a lázeňští hostě připravili mu nadšené ovace. Obecného povšimnutí došly císařovo zdravé vzezření a jeho veselé roz- položení. Po odbytých oficiálních představeních obvyklých formalitách, při kterých císař s jednotli- vými hodnostáři živě pohovořil, vstoupil mocnář za bouřlivých ovací obecenstva do dvorního vla- ku, jenž ihned na to se dal zvolna do pohybu. C - sař stoje u okna, děkoval stále za pozdravy, a vlak zmizel zrakům obecenstva. Cesta do Vídně vykonána bez nejmenší překážky. Z Vídně, 8. září. J. V. císař byl dnes po svém návratu z lšlu v sídelním městě přivítán bouřlivým jásotem nepřehledných zástupů obecenstva. D - my byly všude, kudy dráha do Schönbrunnu ve- de, bohatě prapory ověšeny a kolem trati rozesta- veny husté špalíry spolků. Před zámkem v Schön- brunnu očekávala mocnáře městská rada vídeň- ská v čele tisíců lidu, korporací, spolků atd. Na nádraží v Penzingu vsedl císař do otevřeného ko- čáru a jel za neochabujícího bouřlivého jásotu obe- censtva do Schönbrunnu, kdež hlučné ovace do- stoupily vrcholu. Po obvyklém uvítání vojskem purkmistrem vídeňským odebral se císař do svých komnat.
císař Išlu Vídeň Schönbrunn Schön
10 article
Manévry v Německu. Z Vídně. 7. září. (K. k.) Náčelník generálníhe štábu generál pěchoty sv. p. Konrad Hötzendorí odjel večer odtud do Vratislavi, aby na pozvání ně- meckého císaře zúčastnil se německých císařských manévrů. Politický atentát v Japonsku. Z Petrohradu, 7. září. (K. k.) „Pet. tel. ag. sděluje z Tokia: Útok na I. ředitele diplomati- cké kanceláře Abéa byl spáchán mladými lid- mi, když Abéa se vracel domů z nádraží, kde uvítal dřívějšího vyslance. Z Tokia, 7. září. (K. k.) Přes policejní zá- kaz konala se v parku Shibia veliká schůze, ve které bylo mluveno o událostech v Nanki- ně. Byla schválena resoluce, jíž se vlád vyzývá, aby mobilisovala. Nacionál- ní kruhy soudí, že zavraždění Abéa j e st první známkou nespokojenosti li- du. Pohřeb Abéa koná se 10. t. m. se všemi poctami, příslušícími státníkovi. Japonsko a revoluce v Číně. Z Londýna, 7. září. (K. k.) „Daily Mail' oznamuje z Tokia: Vláda oznamuje, že sesta- vuje podmínky, jež budou Číně předloženy pro zabití Japonců v Nankinu. „Times“ oznamují z Pekina: Akce vlády obmezovala se doposu na to, že skutečnosti byly oznámeny čínské vládě a ta upozorněna na jejich váž- nýráz. Japonský vyslanecčeká na instrukce, aby pak zakročil. Z Londýna, 9. září. „London News“ ozna- muje z Tokia: Císař podepsal rozk az, kterým mobilisuje se veškeré japon- ské boďstvo a povolávají se dva ročníky záloh řadového vojska. Opatření to může býti namířeno toliko proti číně. Protivy mezí Japonskem a Čínou v po- slední době velice se přiostřily.
Hötzendorí Abé Japonec Německo Vídeň Vratislav Japonsko Petrohrad Peto Tokio Nanki Čína Londýn Nankin Abé Daily Maila London News
11 title
Politický přehled.
12 title
Země české.
13 article Sjezd německých řemeslníků z Rakouska.
Sjezd německých řemeslníků z Rakouska. O chomutovském sjezdu německých ře- meslníků sděluje se z německé strany. První politický projev po zahájení sjezdu učinil cho- mutovský purkmistr dr. Storch, jenž sjezd uví- tal po řečech předsedy rady německých řeme- slníků posl. Einspinnera a sekčního chefa z ministerstva obchodu dra. Müllera. Dr. Storch upozornil sjezd na mimořádné politické poměry následkem kterýchž prý sjezdu připádá také jistý politický význam. Účastníci sešedše se v Chomutově ze všech končin říše, dali prý tím na jevo, že považovali příchod svůj za nutný v hospodářském i politickém vzhledu a vzdali tím hold „německé domovině v Čechách“. Řeč- ník mluví stále o zemi „Deutschböhmen“ a praví, že v Chomutově příchozí najdou stopy všech utrpení a bojů, kteréž vichrem přenesly se přes tuto zemi, a přece je to země bohatá a hrdá. Uznání této okolnosti žádají Němei v Čechách od celého Rakouska a děkují prý za ně. První referát přednesl říšský posl. dr.
doktor Storch Müller Rakousko Chomutov Čechy rada německý řout
14 article
Freisler o hnutí Werkbundu a německém řemesle v Rakousku. Resoluce jím navržená sjezdem přijatá obrací se proti zhoršené ja- kosti výrobku, což odsuzuje jakožto nacionál- ní, hospodářské a sociální nebezpečí. Výhrad- né zařízení výroby za účelem láce odporuje zásadáv účelnosti, zanáší konsum bezcenným. rychle se ničícím brakem i náleží k vlastním původům drahoty. Sjezd vítá tudíž hnutí, smě- řující k odstranění těchto zlořádů. Druhý refe- rát měl posl. Pacher a to o „státu jako zákaz- níku“ i prohlásil, že stát jakožto největší zá- kazník jest povinen ve svém zájmu vlastním v zájmu řemeslnictva poskytnouti živnostnictvu všemožně největší podíl na veřejných pracích a dodávkách a především vystříhati se kaž dého pokusu vlastními živnostenskými pod niky živnostenský stav poškozovati. Posl. Einspinner pojednal o „útocích na řemeslo“ i polemisoval proti sociálním demo kratům. Na pondělní schůzi sjezdové přijaty po příslušných referátech resoluce o zrušení činnosti ústavu důstojníků a vojenských úřad- níků pro hotovení uniforem, dále o hojnějších dodávkách vojenských pro řemeslníky, zejmé- na se zřetelem k živnostem zásobovacím schválena resoluce proti zrušení pracovní knížky, proti formě zákona na ochranu pekař- ských pomocníků, resoluce, aby při zadáván státních staveb byly živnostenské práce za- dávány výhradně oprávněným živnostníkům aby nabídky trestnic byly odmítány, resoluce proti zamýšlenému připuštění advokátů k jed- nání u soudů živnostenských. Konečně schvá- lena resoluce Capkova o koncesování živno- sti kadeřnícké. Rovněž schválen návrh říš
Freisler Pacher Posl Werkbund Rakousko
15 article
posl. Friedmanna ve prospěch oficiální účast Rakouska na světové výstavě v San Fran- cisku. Na nedělním slavnostním večeru prones slavnostní řeč říš. posl. Mayer (Cheb). Pro- jevil radost, že němečtí živnostníci sešli s na chomutovské výstavě. Jest přesvědčen, že Němci ze zemí dunajských a alpských budou státi vždy po boku Němců z Čech. Říš. posl Wolf projevil bezpečnou naději, že němečt- řemeslníci zachovají Němcům z Čech souru- čenství. Oprava. Poslední odstavec třetí zprávy v ne- dělní rubrice „Země české“ měl býti připojen na konec první zprávy téže rubriky. „Říšský sjezd ně- meckých řemeslníků v Chomutově
Friedmann Mayer Němec Wolf Čo Rakousko San Fran Cheb Čechy Chomutov
16 article II. český sjezd všeúřadnický v Praze.
II. český sjezd všeúřadnický v Praze. II. všeúřadnický sjezd český v Praze byl včera skončen. Zdařilý a veskrze věcný jeho průběh nejen vyvršil poslední pětiletí práce ale stal se také pevnou zárukou dalšího roz- voje organisačního a úspěchu snah, vyvřev. ších z opravdové a činorodé lásky k společné věci. Do nedávna ještě roztříštěné snahy če- ského úřadnictva vtělují se v pevnou formu která bude jistě nerozbornou základnou dal- ších prací a s plným a radostným zadostiuči- něním konstatujeme tuto okolnost zvláště my. kteří — v duchu programu strany — sledo- vali jsme jistě vždy s plnou pozorností všecky spravedlivé snahy českého úřadnictva, které navzájem zase tuto péči naší strany ve své většině jistě s povděkem uznávalo a uznává. Druhý a třetí den sjezdu byly čistě pra- covní.
Praha
17 article II. den sjezdový
II. den sjezdový zahájen byl v neděli ve velké zasedací síni radnice Staroměstské o 8. hod. ranní předsedou Svazu prof. Klapálkem, který uvital zástupce král. hlav. města Prahy a poděkoval za uznalou benevolenci. s níž naše první komuna vyšla sjezdu vstříc. Potom následovaly obsažné přednášky jednotlivých refe- rentů. Jednatel Svazu pan K. Marek přednesl nej- prve zprávu „O dosavadní činnosti Českého svazu úřadnických spolků“ Vylíčil příčiny, proč úřadnictvo, oddáno již rázem svého povolání z plné duše a oddaně službě zájmům veřejným, opozdilo se proti jiným stavům ve své organisaci stavovské a vytkl obtíže, s ja- kými bylo zápasiti při zakládání jednotné organi- sace, Svazu, který přes ně však stále mohutněl sílil. A stejně s ním mohutnělo i uvědomění stavov- ské. Vypočítal pak nejdůležitější činnost svazovou po stránce kulturního, sociálního i hospodářskéh rozvoje stavovského, zvláště pak v zápase o zave- dení služební pragmatiky, o jednoduchou frekvenci atd. a dotknuv se něketrých chyb, jež přinášel vývoj sám sebou, které překážely ještě zdárnějším úspěchům, skončil přáním, aby veškero úřadnictvo v pochopení důležitosti stavovské organisace se sjednotilo k společné práci.
Klapálek Praha svaz profesor svaz úřadnický spolek
18 article
„O nynějším postavení českého úřadnictva samo- správného“ referoval potom pan JUC. Dvořák. Zdůraznil, že poprvé snad samosprávné úřadnictvo všech kate- gorií vystupuje jako jednotný celek u vědomi spo- lečného cíle, k jehož dosažení pojí se snahy a tužby všech. Cílem tímto bylo samosprávnému úřadnictvu vždy dobro, prospěch a zdar české samosprávy. Z toho důvodu hned na počátku vývodů jménem sa- mosprávného úřadnictva ohradil se proti vládnímu ukládání o samosprávu zemskou. Zemská komise — pravil — hovějic nespravedlivému požadavku ná- rodnostního kliče hřeší také nezákonně na dosud platné zásadě nejlepší kvalifikace. A komise tato má v rukou jmenování a disciplinární řízení samo- správného úřadnictva! Takové je ovoce německé terroristické politiky v království. Zminil se po- tom o poměrech různých kategorií samosprávného úřadnictva, z nich úřadnictvo okresů a venkov- ských obcí má je upraveny zákony z let 1907
Dvořák
19 article
1908, kdežto úřadnictvo zemské odkázáno je na měnlivé usnesení sněmovní a marně volá po řádné, duchu doby odpovídající služební pragmatice a ú- řadnictvo král. hlav, města Prahy odkázáno je na stejně měnlivé usnesení sboru obecních starších, a vytkl požadavky, týkající se úpravy postupu, společného pensijního fondu, životního pojištěnía úpravy aktivních požitků, jež by umožňovaly, aby úřadnictvo mohlo bez vysilování vedlejším zaměst- náním věnovati se svým povinnostem. Potom po- jednal o desideriích úřadnictva, pokud týče se při- znání plných občanských práv, volitelnosti do sně- mu a státních samosprávných sborů a dotknuv se přání po zavedení veřejné kvalifikace, skončil ubezpečením, že ruku v ruce s volenými funkcio- náři samosprávnými chce úřadnictvo samosprávní pracovati k dobru a vývoji naší autonomie, jež je a bude útočištěm našich snah a počátkem cesty k lepší budoucnosti . . O nynějším postavení českého úřadníctva
Praha
21 article
referoval p. Ed. Houdek. Úvodem vyličil vývoi organisace soukromého úřadnictva, jehož řady stále rostou a mohutnějí. Dnešní hospodářský život nebyl by bez součinnosti úřadnictva tohoto do- sáhl onoho obdivuhodného rozkvětu, v jaký se rozvil, a jak správně ukazuje známý národohospo- dář prof. G. Schmoller v díle: „Grundrisse Volks- wirtschaftslehre“. Stát a společnost, které těží z práce soukromého úřadnictva v takové míře, měly by věnovati větší péči jeho životním potřebám ochraně jeho životních zájmů. Požadavky soukro- mého úřadnictva jsou v úplné shodě s pokroko- vými zásadmi a snahami doby. Přes to poměry soukromého úřadnictva, ač jsou sice nesrovnatel- ně lepší než před dvaceti lety, nedosahují toho. nač má spravedlivý nárok. Vypočítav polom růz- né kategorie soukromého úřadnictva a nejpalči- vější jejich tužby, akcentoval požadavek zřízeni úřadnických komor, do jichž úkolů by náleželo 1. Podávání dobrozdání a podnětů na poli státní a komunální politiky v otázkách úřadnických. 2.
Ed Houdek profesor G Schmoller Grundriss Volk
22 article
Stálá statistická vyhledávání o postavení soukro- mého úřadnictva. 3. Zvelebování a podpora snal celku prospěšných. 4. Spoluúčast při úpravě a správě odborného školství. 5. Přijímání a vyšetřo- vání stížností, týkajících se provádění zákonných ustanovení k ochraně příslušníků stavu. 6. Podpo- rování péče o zařízení bytové, zdravotní a blaho- dárná. 7. Podporování snah čelících k uzavírání kolektivních smluv a stanovení minimálních platů 8. Dozor na dodržení učiněných ujednání a spolu- působení při urovnávání rozepří, vzešlých ze slu- žebního poměru (smírčí a rozhodčí soudy). 9. Spro- středkování míst; a konečně: 10. Jmenování pří- sedících a obchodních a živnostenských soudů a znalců. Velmi obsažný referát zakončil pak výzvou k utužení organisace, v jejíž síle a disciplinova- nosti kotví kořeny všech sociálních vymoženosti úřadnických.
23 article
„O postavení českého úřadnictva státního referoval p. Rud. Pánek, předseda spolku če- ských úřadníků poštovních. V rozsáhlých svých vývodech poukázal, že otázka úřadnická daleko již překročila rámec pouhé stavovské otázky a že vzbuzuje právem zájem všech vrstev. Úřadnictv kdysi pokládáno bylo za kastu lidí, nadaných růz- nými výsadami a obehnaných hradbami různých předsudků, sloužících ne zájmům celku, ale svých představených, jichž vůle byla — dle mínění veřej- nosti — slepými vykonavateli. V dobách absolu- tismu státní úřadník — o němž to vše platilo vždy v superlativu — takřka odumřel ostatnímu národ- nímu celku, ale velké politické a sociální převraty minulého století daly podnět nejen k revisi poměru občana ke státu, ale i státního úřadnika ke státu- zaměstnavateli a k ostatnímu občanstvu. S absolu- tismem padly i hradby, jež dělily úřadníka, tedyi českého, a toho zvláště, od ostatního občanstva.
Pánek spolek če
24 article
Zmiňuje se potom, jak souhlas s přijetím §5 24. a 25. služební pragmatiky vynutily nejnutkavější potřeby úřadnických poměrů v době, jež — vzpomíná slov ministra m. sl. dra. Fiedlera, jehož příchylnost k úřadnictvu vděčně uznává — nebyla nikterak vhod- nou. V jakých trudných poměrech státní úřadnictvo tone, ukazuje na některých křiklavých cifrách 58.000 státních úřadníků má 132,000.000 K soukro- mých dluhů a platí ročně kolem 16.000.000 K úroků. denně tudíž 44.000 K! Z těchto známých dluhů při- padá průměrně na jednoho státního úřadníka 3261 K. částka to jistě velká. Větší vina než na úřadnictvo, jež dalo k přijetí zminěných paragralů souhlas, spadá — praví řečník — na vrub lidového parlamentu, který stejně ani do dnes nedovede přiměti vládu, aby pragmatiku předložila k sankci ač postupová úprava tato je pouze po léta úřad- nictvu zadržovanou mzdou a ničím jiným. Řečníl na to občírně pojednává o boji za uzákonění prag- matiky a o poměrech v lidovém parlamentě av dalším trpce si stěžuje na šetření na úřadnictvu — připomínaje, že nedávno ministr financí se pochlu- bil v rozpočtovém výboru, že za necelý rok ve svém oboru ušetřil 800 úřadníků — a na nepoměi zastoupení českého úřadnického živlu ve vídeň- ských ústřednách a na vypuzování jeho z něme- cké a smíšené oblasti království Českého a naproti tomu stálé rozmnožování německého úřadnictva v Praze.
Fiedler Praha
25 article
„O nynějším postavení veškerého českého učítelstva“ pojednal pak p. J. Líznar. Líčil živě, jak hospo- dářská situace učitelstva dostoupila v posledních letech nedělností sněmu král. Českého nejvýš kri- tického stupně, povážlivého pro zdárný vývoj na- šeho národního školství. Vídeň, ze všech zemí a měst monarchie Habsburské dosud jediná přiznala učitelstvu příjmy, stačící ke slušné existenci inte- ligentního člověka ve velkoměstě. Za to učitel- stvo nejbohatší a nejpoplatnější země, odvádějíet denně milion korun do Vídně, má v porovnání s u- čitelstvem jiných zemí říše platy nejmenší. Posled- ní zákonná úprava platů učitelských stala se již před 12 lety a účinek její ještě než nabyla plat- nosti v r. 1903 a plně až r. 1904 — paralysován byl stoupající drahotou. Od r. 1903 byly zdraženy
J Líznar Vídeň
26 article
Čechách byty a otop o 31—37 proc., ba i o 150 proc., potraviny o 27—66, ale i o 156 proc., oděvo 43—57, ale i o 167 proc. atd., na práci učitelstva klade se stále větší měřítko, ale platy zůstávaji stejny! Zmiňuje se potom obšírně o snahách uči- telstva po nové úpravě platů, o táboru dne 13. čer- vence. t. r., i o resoluci německého učitelstva a vytýká, že vláda dosazením správní komise zem- ské úpravu tuto odsunula v nedozírno, ale tím ta- ké převzala plnou zodpovědnost vůči trpícímu uči- telstvu. Správní komise zemská je sice k bezod- kladnému provedení zatímní úpravy oprávněna má také k disposici vydatné zdroje přijmů, ale vý- znamná je překvapující odpověď hr. Stürgkha zá- stupcům Němců z Čech dne 27. srpna t. r., že pro- zatím nelze přání ono splniti, že však dá komisí rozkaz, aby záležitost studovala a podala mu zprávu, pokud by bylo možno v rámci rozpočtu na r. 1914 zařaditi nějakou částku pro učitelstvo. Uči- telstvo české protestuje proti tomuto stanovisku a žádá vládu, aby nové volby do sněmu král. Če- ského byly bezodkladně vypsány. Ličí potom ne- udržitelně nejistý stav učitelstva zatímního, jež po 15leté bezradné službě bez důvodů může býti propuštěno, trudné poměry učitelů pensistů a uči- telek a pěstounek škol mateřských a opatroven. jichž průměrný plat dosahuje pouze výše 1000, některých obcích dokonce 700 K ročně a konečně učitelek industriálních, z nichž téměř 200 má roční- ho platu 132 K. více než 300 pak 264 K a 270 396 a t. d., kdežto v Sasku jejich plat činí 1600 t
Stürgkh Němec Čo Sasko
27 article
2800 K ročně, a j. v., a znovu apeluje na vládu aby neprodleným vypsáním nových voleb sněmov- ních umožnila zákonnou úpravu těchto poměrů. Řečník skončil vřelým přáním, aby národ český byl vždy pamětliv odkazu Karla Havlíčka Borovského, který školskou politiku považoval za přední složku veškerého politického snažení českého, a jenž národu českému důtklivě připo- mínal, že „stav učitelský musí i ve platu i ve vážnosti i ve vzdělanosti znamenitě povýšen a s jinými stavy, méně než on jest důležitými, na stejný stupeň hodnosti přiveden býti, má-li pra- vé vzdělání a štěstí národu našeho pevný zákla dostati a statečně vykvésti“ Tím skončeny byly nedělní referáty, o nichž debata pak provedena byla v sekcích, v nichž jednotlivé odbory úřadnické referovaly o zvlášt- ních svých zájmech a požadavcích a přijaly zvlášt- ní resoluce sekční. Sekcí zasedalo celkem 8. a toí sekce úřadnictva poštovního, berního, státního ú- četního, samosprávného, učitelstva a sekce orga- nisační a sociální. Odpoledne o 3. hodině odjeli účastníci sjezdu ve 3 zvláštních vozech elektrické dráhy z náměstí Josefského do centrály elektrických podniků král. hlav, města Prahy, kde obstarali jich uvítání průvod a podali jim odborné vysvětlívky pp. inže- nýři Běšinský a Cmunt.
Havlíček Praha
28 article Šalonní vagon vytlačen z na- draží na chodník.
Šalonní vagon vytlačen z na- draží na chodník. Kromobyčejná příhoda stala se včera po 2. hodině odpolední v Havlíčkově ulici na dolním Novém městě pražském, v území státního nádrakl. Prostřední část skleněného pažení, uzazírajícího nádražní peron od chodníku Havlíčkovy ulice, z široko daleko rozléhajícího se řinčení byla vyraže- na a mohutný železný sloup sražen na chodník kde přerazil plynový kandelábr. Před nádražímu chodníku stojící tři koně drožek se splašíli a uhá- něli ke kavárně „Arco“, byli však záhy zadrženi Pouze jediný drožkář, který na kozliku podřimo- val, byl ze spánku tak náhle probuzen, že se kozliku skutálel na dlažbu a potloukl se. Jiné ne- štěstí se nestalo, ač peron nádražní byl přeplněn a na chodniku v Havlíčkově ulici ubíralo se mno- ho obecenstva. Zřízenci nádražní a policejní stráž v okamžiku hrozícího nebezpečí včasně obecen- stvo varovali a tím vážnějším následkům příhody zabránili. Dle opatření železničních úřadníků stala se událost za těchto okolností- U příležitosti pořádání představení „Jana Vý- ravy“ v Šárce vypravila Buštěhradská dráha zvláštní vlak, který měl ze státního nádraží v Hy- U drobném prodejie ranní číslo o sobě za večarni na le Ve fliálkách na venkově ranní čialo večerni . . 5b Inseráty plati se hotové napřen- Předplaceni a inserty přijímí udministrace v Marinnské ul., Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a oxpodie- „Národnich Listů“ Rukopisy se novracoi.
Vý Havlíčkův ulice ha Marinnský ulice Arco
29 article
bernské ulici odjeti ve 2 hod. 10 min. odpoledne. Garnitura vlaku byla seřaděna v bubenském ná- draží, odkud nekonečnou řadu vagonů, celkem 28 lokomotiva tlačila do pražského nádraží. Zde by prázdný vlak dirigován na druhou kolej. Na po- sledním vagonu strkaného vlaku stál železniční zřízenec Frant. Jarolímek, který měl strojvůdci Fr. Horálkovi dáti znamení, kdy má jízdu zmírniti vlak zastaviti Vlak vjížděl do nádraží s poměrně značnou rychlostí. Když poslední vagon do předu posunuté- ho vlaku minul úřadovnu přednosty stanice a vlak jel s nezmírněnou jízdou, tu zřízenec Jarolímek praporcem a pískáním dával znamení k zastavení. Také přednosta stanice p. Sál služební čapko dával znamení k okamžitému zastavení vlaku. Dru- há kolej nebyla totiž úplně volnou. Stály na ní tři vagony pro rychlozboží a za nimi, těsně u ná- razníků, na konci peronu, ukončeného skleněnou stěnou, byl salonní vagon.
František Jarolímek Horálek Francie
30 article
Nebezpečí srážky vlaku na tuto serii ubrzdě- ných vagonů bylo současně postřehnuto. Předno- sta stanice p. Sál spěchal směrem k lokomotivě a otáčivými signály čapkou neustále dával znamení k zastavení, zřízenci pískali. Vrátný nádraží p Skřivánek a policejní nadstrážník Kříž největší péči věnovali zástupu česačů chmele, kteří byli seskupeni podél sklenčných stěn peronu směrem k Havlíčkově ulici a přiměli je k útěku. Však byl již nejvyšší čas, že česači se odstra- nili. Neboť v tom okamžiku vlak vrazil do náklad- ních vagonů, silně zabrzděných — což bylo znač- nou výhodou, neboť jinak byl by následek tlaku vlaku ještě nebezpečnějším — nákladní vagony tla- čily na salonní vagon, ten opět tlačil na hraniční nárazniky. Hluboko do země zapuštěné konečné nárazníky nemohly odolati velikému tlaku. Silné železné kolejnice, ve způsobu vrátek zřízené, byly okamžitě zohybány a salonní vagon dále po dlažbě peronové byl strkán ku předu.
Kříž Havlíčkův ulice
31 article
Vrazil do mohutného železného sloupu skle- něné stěny peronu, přerazil ho a v tom okamžiku dvě pole skleněné stěny byly roztříštěny. Tisíce střepin rozmetáno bylo na chodník v Havlíčkově ulici, kde povstalo nesmírné zděšení mezi obe- censtvem. Z rozbité stěny vynořil se železniční va- gon na ulici a zdálo se, že vlak pojede až do jízd- ní dráhy. Na štěstí přestalo na tomto leknuti. Mezitím strojvůdce již zastavil vlak a dalšímu neštěstí bylo zabráněno. Dosti bylo na tom, co způsobil do ulice se vynořivší salonní vagon, v nádraží při- pravený pro vysoké hodnostáře. Železný nosič skleněné stěny perronu spadl na chodník do Havlíčkovy ulice, dopadl na plynový kandelábr, který podlehl značné tíži a byl v pravém slova smyslu z kořene vyvrácen. Mocným nárazem a řinčením rozbitého skla byli polekáni koně dro- žek, stojících na stanovišti před nádražím. Splašili se a v divém úprku uháněli směrem ke kavárně „Arco“ v Hybernské ulici. Strážník Karel Roháč a nadstrážník Jindř. Vaněk, stojící v Hybernské ulici na stráži, posta- vili se splašeným koním do cesty a zadrželi je dříve, než mohli na četně frekventované ulici ně- jaké neštěstí způsobit. Náraz byl okamžitý, řinčení skla trvalo několik vteřin a pak byl klíd. Ve chvilce shromáždilo se kolem místa veliké množství obecenstva, nemálo vzrušeného domněnkou, že příhoda měla v zápěte poranění mnoha osob. Tuto domněnku sesiloval příjezd tří vozů zá- chranné stanice. Později se vysvětlilo, že inter- vence dvou vozů záchranného sboru byla vlastně nahodilá. Po vyražení skleněné stěny peronu nádraží při čemž zničeno 31 labulí značné výměry, byla na pomoc povolána záchranná stanice, neboť jeden z drožkářů stěžoval si na těžké poranění.
Roháč Jindřichův Vaněk Havlíčkův ulice hybernský ulice Arco
32 article
Byl to 43letý drožkář Antonín Vyskočil z Kr. Vinohradů č. 179. Seděl na kozlíku drožky č. 116 a bezstarostně klímal. Po vyražení stěny peronu salonním vagonem splašil se kůň, trhl drožkoua Vyskočil spadl s kozliku na dlažbu tak nešťastně. že se potloukl. Zevního poranění neměl, jen si stě- žoval na vnitřní bolesti. Lékař záchranné stanice p. dr. Svoboda odvezl ho do všeobecné nemoc- nice. Na porušení nervové soustavy stěžoval si také kočí drožky č. 45 Josef Böhm ze Žižkova, Tábo- ritská ulice č. 45. V zápětí po vyražení skleněné stěny peronu. kteráž příhoda vzbudila také velké vzrušení mezi přečetným obecenstvem, očekávajícím odjezd vla- ku do Veleslavina do divadla v přírodě, dostavila se na místo komise železničních úřadníků. Přítomni byli zejména pp. přednosta stanice vrchní inspektor Sál, vrchní inspektoři Lorenz a Schnecberger, in- spektoři Wackerhauser a Tichovský a revident Dražil, za policejní orgány vrchní komisař Her- muth. Za jakých okolnosti k vyražení stěny peronu došlo, nedalo se ihned zjistit. Vysvětluje se to pravděpodobně osudnou náhodou. Strojvůdce vlaku Fr. Horálek ani topič Bohumil Kůrka, stojící na lokomotivě, nepozorovali znamení k zastavení vlaku. Vlak byl příliš dlouhý, lokomotiva stála na výsluni, kdežto pod krytým peronem panovalo značné přitmí, takže světelné signály snad nebyly pozorovány. A píšťalkové signály při panujícím nádražním hluku nebyly slyšeny. Zřízenec Fr. Ja- rolímek, na posledním vagonu stojící, v čas dával znamení k zastavení, ale jeho signálu nebylo spa- třeno. V Havlíčkově ulici následkem této kromoby- čejné příhody povstalo velké shromáždění obecen- stva. Ze strážnice v Jindřišské ulici bylo vysláno celé oddělení stráže s inspektorem Maschneremk udržení pořádku.
Vyskočil Kristus . vinohrad doktor Svoboda Böhm Lorenz Schnecberger Wackerhauser Tichovský Dražil Horálek Kůrka Žižkov Francie Havlíčkův ulice Jindřišská ulice Tábo
33 article
Leč nezůstalo jen při této vylíčené nehodě. Po odjezdu obecenstva do Veleslavína byly vago- ny, které vlakem do skleněné stěny peronu byly naraženy, odtaženy do strojíren a na tutéž kole zajel rekvisitní vagon, aby se početně silná četa zřízenců dala do práce k odstranění trosek a upra- vení peronu. Železniční zřízenci odsunuli dvéře rekvisitního vagonu, v němž byla silná železná tyč tak ne- opatrně postavena, že se po otevření dveří zvrá- tila a do hlavy udeřila 21letého zámečníka Karla Dlouhého z Husovy třídy č. 127 v Žižkově. Nosní kost byla mu rozbita a nebožák utrpěl otřesení mozku. Lékař p. dr. Svoboda, který sotva byl hotov s ošetřením drožkáře Vyskočila, poskytl zá- mečníkovi první pomoc a rovněž jej dal dopravit do všeobecné nemocnice. Záchranná stanice však ještě dvakrát interve- novala. Dvěma vlaky, současně do pražského ná- draží vjíždějícími, byli přivezeni dva těžce nemocní z venkova. Jich příjezd byl záchranné stanici dříve oznámen a stanice o převezení chorých do ne- mocnice požádána. Transport čtyř osob z nádraží do nemocnice vzbudil v zástupu obecenstva, v Ha- vličkově ulici shromážděného, domnění, že na pe- roně stalo se velké neštěstí, kteráž domněnka ovšem byla klamná. Po odjezdu divadelního vlaku k Šárce množ- ství železničních zřízenců dalo se do práce k od- stranění následků vytlačení salonního vagonu z nádraží do Havličkovy ulice. Především byl veliký otvor ve skleněné stěně zakryt silnými fošnami. a když takto byl zvědavým zrakům zacloněn peron nádražní, pracovali zřízenci na opětném postavení konečného nárazníku. Byl sice dříve zhotoven ze silných železných nosičů, ale ohromný tlak vlaku
Dlouhý Husův doktor Svoboda Vyskočil Šárka Veleslavín Žižkov Havličkův ulice