Str. 428.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

přece jen k sobě nesouměrné. Náš rolník prodá cukr v řepě 1 q za okrouhle K 2.60, dostane osivo, kaly, a průměrně 60% řízků, proto vyplácí se mu silné hnojení strojené i intensivné řepaření; tedy krmení má také hojnost, že může dobytka držet stejně hojně, jako kdyby vše obrátil v pastviny: neujde mu ani užitek z dobytka ale také ne užitek z průmyslového intensivného hospodaření. A k tomuto intensivnému výnosnému fabričnému hospodaření prů- myslovému potřebuje lidu, hojně lidu děl- ného jako soli. Proto velkostatky a velko- nájmy musí se uchylovat k importu děl- nictva sezonního, z toho ale nepřímo těží i menší rolník, poněvadž nouze o lid dělný není tak zlá, jako kdyby zde dovozu cizího dělnictva vbec nebylo a přeplácel se jen dělník tuzemský. Silně zvýšené mzdy v řep- ných krajích našly by ozvěnu i v horách, odkudž by lid se stěhoval za dobrým vý- dělkem do kraje. A poměry i na horách v krátce byly by stejně zlé, ba horší všude tam, kde hospodářství v horách neopíralo by se také o výnosnější průmysl (liho- varství), poněvadž úrodnost studených těch poloh prahorních, samo sebou již chudých stupňovaného nového zatížení za dnešních cen není schopna.

Otázka importu cizího — najmě halič- ského dělnictva k nám — dotýká se stejně živě všech hospodářů ať na horách at v kraji. Němci v říši poměry těmi utrpí však nejvíce, za to ale haličské dělnictvo rozšířením svého odbytiště každopádně ziská. A ani náš rolník tím neutrpi: má slovanská síla mozolit na Němce, ať pracuje o výnosné naší řepě: proto hodně řepy, pokud platí a dělnictvo sezonní pro čas potřeby si zabezpečete prostřednictvím okresních ústavů pro bezplatné sprostřed- kování služeb a práce třeba až z Haliče. Letos při slušné ceně za řepu se to vyplati i kdyby dělnictvo to bylo i dražší, než ve skutečnosti je. 1. česká rolnická Výprava do Francie. (Dokončení.) Paříž zabírá rozlohu 100 km2, na níž kromě parků, zahrad, náměstí stojí na 100.000 domů v nichž přebývá necelých 3 mil. obyvatelstva, v před- městích o 700.000 obyvatel více. Řeka Seine rozděluje Paříž na 2 poloviny: severní vět ši, jižní menší; centrem Paříže je staré město Cité na Ostrově Seiny. Nádhera, v níž Paříž tone, jest dílem hlavně minulého století; lví zásluha o to přísluší Napoleonovi I., jenž na vítězných ta- zích Evropou, kde bylo co cenného, uměleckého památného dával dopravovat do museí a obra- záren pařížských, jenž neváhal starou Paříž bo- řit a novou, elegantní, s pohodlnými ulicemia

PUMPY VODOVODY studnič., močůvkové ai. obecní, hospodářské aj. Jnž. Jaroslav Matička, dříve

Pekař a Vačkář, Praha-Karlín továrna čerpadel. Karlova 34.

IJistá smrí! všem myšíma krysám! nádhernými budovami stavěti. Ludvík Filip, jeho ná- stupce, věnoval na přestavbu Paříže v c než 100 mil. franků, a celé dílo dovršil pak Napoleon III Vystoupíme-li na Montmartre a na Eifelovku — jako výprava naše učinila — vidíme kol sebe nepřehledné moře domů, paláců, které zdobí četné věže chrámů, obraz úchvatný, nezapome- nutelný.

Paříž silna je obchodem a průmyslem, ne menší položkou bohatne z ruchu cizineckého, jeť Paříž shromaždištěm světáků z celého světa, již při- chází do Paříže, aby nacpaným svým kapsám u- levili. A ve vyssavání cizinců vyzná se Pařiž znamenitě; Babylon nad Seinou poskytuje cizin- cům nejrafinovanějších požitků — za dobrý arcit plat. Naše policie uzavřela by vetšinu hotelů pařížských a hoteliery jich pro systematické po- řádání orgií v jich místnostech usadila by na léta za mříže. V republice vládnou ovšem jiné záko- ny; žádný zajisté nenutí pořádného člověka k účasti na špatnostech a kdo špatnosti vyhledává, tomu francouzský zákonodárce v tom nebrání — dů- sledek svobody republikánské morálky k věcem dobrým i špatným. Paříž skýtá sice hojnost ra- dovánek a zábav třeba dosti kluzských, jest ale při všem tom městem ohromné nevystižné práce. Pro cizince je městem požitků, pro Francouze však Mekkou národního nadšení, historické slávy, průmyslové dovednosti, umělecké i vědecké vy- spělosti. Paříž je sice městem zábav par exel- lence, městem světáků, jiniž poskytuje příleži- tost k životu marnotratnému a světáckému, ale pravý Francouz neoddává se marnotratnosti a ži- votu bujnému jako cizinci, již příchází užívati do Paříže „ovoce zapovězeného“, oddávati se životu rozmařilému. Vypočítali Francouzové, že návštěvníci Paříže zanechají tam kol 2 miliard fr. ročně a značné % z toho připadá právě na příval cizinců jinozemských. Tím, jakož i svým průmyslem a obchodem Paříž musí bohatnouti a s ní i celý národ bohatne.

Paříž je městem továrním, vyniká hlavně vku- sem a drží světový prim v oděvnictví, krejčíř- ství a ve výrobě látek: hedvábných, bavlněných, gobelin. záclon, koberců, slunečníků, nábytku (luxusního), ozdob z korálů, jantaru, slonoviny, por- celánu, nožů, luxusních zbraní, kočárů, aut, zboži gumového, soch, strojů (i nejjemnějších přístrojů fy ikálních), ve výrobě chemikalií, zboží papíro- vého a tisku, hodinek, kůže atd. atd. Uměním stojí světu v čele, množstvím uměleckých po- kladů vyniká i nad Řím. V knihovně národn uloženo na 3 miliony různých knih. K půvabům Paříže náleží obchodní milionové velkozávody, které nás svým zařízením uváděly v úžas, něco podobného nelze spatřit ani ve Vídni, ani v Berlíně. Jsou to „Le grands maga- cines de Nouveautes“ (velké sklady novotin) kde lze dostati všecko, nač si pomyslíte a jsou za- řízeny způsobem nejmodernějším. Když dokon- číte prohlídku v jednom oddělení, uchopí Vás z nenadání samočinná zdviž a doveze Vás do dalšího patra. Takových milionových velkoob- chodů je spousta po celé Paříži. Le Louvre jeden takový velkozávod má 3.(00 zřízenců, již zkon- sumují denně 1.200 kg masa, 2.400 1 polévky. 1.400 kg chleba, 150 kg másla, 600 kg ryb atd Roční čistý zisk tohoto závodu byl 8 mil. franků. A takových velkoobchodů všude hojnost, stře- dištěm jich jsou zejména Boulevardy, ač jsou zastoupeny i jinde po Paříži.

Naše společnost navštívila též musea (Louvre, museum mající přes 700 sálů), Pantheon s hrob- kami zasloužilých vlastenců a umělců francouz- ských, hrobku Napoleona I. v chrámě invalidů. kde na mosaikových vavřínech odpočívá tělo velikého válečníka. Před 10 as roky kostel vy- hořel, při čemž spousta válečných trofejí (pra- porů) shořelo, přes to do dnes na 2.000 praporů ukořistěných Francouzy ve vřavě válečné pod vedením Napoleona zdobí hrobku tu. Mezi jinými „Rattol“ rádi žerou všichni hlodavci a vysvobodí nás na ráz od všech krys a myší. Rattol jiným domácím zvířatům naprosto neškodí. Výsledek přímo překvapuje. Cena 1 krabice K 1.20, při předem zaslaných K 1.30 zásilku frankujem sami. Proti polním i domácím myším, vystupují-li ve větší míře, takže se jim po jednotlivu „na tipec“ ne- může, jako na polích, lukách, stodolách, spižírnách, sýpkách a velkých budovách dopo- ručuji svůj bacil myší „MIROL“, který v skleněných rourkách se zasílá. MIROL“ vy- volá mezi myšmi nakažlivou nemoc a způsobí tak morové vymírání myší., Jediná trubička stačí pro celé jitro, neb větší budovu. „Mirol“ ostatnímu zvířectvu ne- škodí. 1kultura stojí 2 K, 2 kusy 3 K, 10 kusů 10 K, 100 kusů 89 K.

ONDŘEJ HUBER, lékárna v GARS 40. znaky viděli jsme i naše rakouské znaky, na cáry rozstřílené prapory našich regimentů. Na radnici pařížské byla společnost naše při- jata dne 22. února k večeru. Uvítání bylo nad pomyšlení srdečné; výpravu uvítal za přítom- nosti městské rady a četných francouzských Čechofilů president municipality pařížské p. Cesar Caire následovně: „Velectěné dámy a pánové! Drazí přátelé! Jsem opravdu šťasten, že mohu přijmouti vás zde v „Htel de Ville“, kde již tak často vítali jsme delegace vznešené a drahé Čechie. Zde nejste pro nás cizinci, vy jste našimi přáteli a to prá- vem. Municipální rada pařížská prodchnuta je úča- stí pro vaši vlast. Však ostatně, kdo by vás ne- miloval, když vás sezná blíže. Mnozí z mých druhů navštivili vaši krásnou zemi a já sám tři- kráte již zajel jsem si do Prahy, vaší velikéa vznešené stolice. Tam zalétají často moje vzpo- mínky k těm přátelům mým, s nimiž mne pojí tak srdečné přátelství, jež nepomíjí. Vy Francii jste dvojnásobně milí. Naš národ s vaším byl spojen druhdy tak úzce v době, již si tak rádi připomínáme a v po- sledních letech spojení našich srdcí znovu a znovu tak bratrsky se projevovalo a nikdo na světě již nemůže přervati svazky vzáje nných sympatií. (Živý potlesk). Jste, pánové, představiteli zemědělství české- ho. Rychlý vývin národohospodářství v Čechách umožnil vám důmyslně zužitkovati bohatství vaší půdy. U vás se všemu dobře daří. Vše pro- spívá a roste. Jste ve středu Evropy, národ, jenž vzbuzuje vzrůstající pozornost Evropy, a to utvrzuje mne v naději, že v blízkém budoucnu dosáhnete postavení, jaké vám náleži. (Potlesk.

Brávo.) Někteří mezi vámi, jak mi bylo sděleno, jsou starosty samosprávných sborů vašich měst a obcí a tu, pánové, zas o jeden důvod více, a- bychom Vás přijali co nejsrdečněji. A dodávám, že nejste pro nás Francouze jen přáteli, že jste našimi bratry. (Výborně! Po- tlesk.) A z hloubi srdce, drazí a dobří přátelé, dnes jmenem města Paříže projevuji vám znovu naši účast jako hostům nejvítanějším.“ (Neutu- chající potlesk. Bouřlivé: Na zdar!) Panu Cairovi poděkoval jménem českých ze- mědělců pan František Mašek a připojil, že od- vezou si domů tolik krásných dojmů a že i v oboru zemědělství obohatili se zas mnohým novým a všude že byli překvapeni přijetím, jehož se jim dostalo. Na to pan Hustoles připomněl, že při sokol- ských dnech v Praze a odhalení pomníku na- šeho dějepisce Palackého i municipální rada pařížská přijme svou účast, a styky česko-fran- couzské že tím dojdou nového utužení Na to Francouzové dvorně nabídli průvod pří- tomným našim dámám a prováděli naši společnost po radnici, četnými nádhernými obrazy a koberci vyzdobenými sály. Při té příležitosti pro žur- nály pařižské byla naše společnost výbuchem magnesiového osvětlení ofotografována. Na konec zavedena společnost k hostině, kterou městská rada pařížská na počest výpravy pořádala. Při hostině prosloveny přípitky, mezi jiným i p.

Lampué, vůdce delegace města Paříže r. 1907 na V. sletu všesokolském v Praze, připil Čechům v důvěře, že národ český musí dojíti a dojde svých tužeb, jen bude-li míti muže energie, od- vahy a svobody milovné. Uvítání na radnici uči- nilo na účastníky dojem bratrskosti. Při odchodu z radnice provolávali nám Francouzové česky i francouzský: „Na zdar a na shledanou v Praze při příštím sletu sokolském. Navštívena Velká Opera, jedno z největších divadel světa, kde právě dávali Lohengrina. Plocha divadla zaujímá 1/,12 tisíce m2, uvnitř je nevídaný přepych a nádhera, divadlo postaveno nákladem 50 mil. fr. Zvláštností divadelní správy