2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28. listopadu 1900. Čísla 329.
4
article
Schůzi zahájil pozvaný k tomu cíli místodržite
hr. Coudenhove, který uvedl, ze tento předmět
má význam veřejný i pro celý stát. Proto slíbil za
počaté akci všecku přízeň a podporu.
Referát podal potom střídavě česky a německ
dvorní rada dr. Pelc, jenž pravil mimo jiné:
Vítaje jmenem přípravného komitétu srdečně
účastníky ustavující schůze zemského komitétu pro
království české, podotýkám, že bylo snahou pří-
pravného komitétu, aby k účastenství v pracích kon-
gresu a zemského komitétu získalo zejmena ony
kruhy, které ve svém povolání lékařském, kněžském
nebo úřadním příležitost měly původ i truchlivé ná-
sledky zhoubného zla stopovati, dále ony muže, kteří
svoji vědeckou nebo jinak osvědčenou činnostív
oboru správním předměty sem spadajícími blíže se
zabývali, konečně pak i osobnosti ze řad lidumiln
a velkoprůmyslníků, kteří cennými zařízenímio
blaho svého dělnictva zásluhy si získali a k vděč-
nosti celému pokolení podnět dali.
Statistika jest ovšem jen slabou oporou pro po-
suzování pijáctví v Rakousku. Čísla jsou přílii
nízká a neúplná
Statistické výkazy o rozšíření moru lihovéhov
říši rakouské, které cís. rada dr. Presl v statistickém
měsíčníku r. 1896 uveřejnil, vedou k úsudku, že pře-
plněné chudobince a pracovny, ústavy pro choro-
myslné, hluchoněmé a blbé a množící se sebevraždu
mají původ svůj ve vzrůstání degenerace lihov
mezi lidem.
Vzrostltě počet ošetřovaných v blázincích v desi
tiletí 1883—1892 v Rakousku o 62 proc., počet po
matenců, kde příčina nemoci v opilství se zakládala
vzrostl od r. 1878 o 148 proc. Stává se tudíž pi-
jáciví v hrozivém postupu stále častější příčinou du-
ševních chorob.
Coudenhove
doktor
Pelc
Presl
Rakousko
ústav pro choro
5
article
Království české nenáleží ovšem mezi země
zvláště stížené. Mezi ošetřovanci ústavů pro choro-
myslné jest alkoholiků v Čechách 7.5 proc., na Mo-
ravě 9.2 proc., ve Slezsku 10 proc. a ve Vídn
25 proc.
R. 1885 bylo 207 osob v zemských blázincieh
léčeno na delirium tremens, r. 1893 350, tato příčina
chorob duševních vzrostla v poměru 100 : 169.
Práce zemského komitétu směřovati má dle před-
loženého programu vídeňského organisačního komi-
tétu k tomu, aby se naznačil přehledný obraz o roz-
sahu a příčinách alkoholismu v naší vlasti, ze středu
komitétu zemského mají býti ustanovení referenti,
kteří by zprávu podali o poměrech alkoholismuv
jednotlivých korunních zemích, nebo kteří by na
kongresu souborné přadnášky měli; bude tedy asi
předním úkolem zemského komitětu, aby hotový
maferiál sestavil, věcně ocenil a otázky s ním sou-
visící po stránce hygienické a hospodářské ob-
jasnil.
Ačkoli ve vlasti naší mor kořaleční, jehož následký
jsou nejzhoubnější, jen v nečetných okresích se za-
hnízdil, jsou přece stopy jeho zjevné. Ukazují s
jednak ve značném množatví habituelních alkoholiků.
kteří chováním svým veřejné pohoršení působí, jinai
v pokračujícím chudnutí obyvatelstva.
Podle šetření na žádost zem. výboru letos pro
vedeného v jednotlivých okresích jest v Čecháci
24.776 osob opilství oddaných, mezi těmi 1145 žen
Jsou to osoby jako pijáci ze zvyku známé a takové
které z té příčiny způsobily veřejné pohoršení. V ro
dinách opilců jest 55.386 dětí. Na 10.000 obyv. při
padá tedy 48 (47.9) opileů čili 1: 240 obyv., na Mo
ravě r. 1898 1: 340 a 92 opušlěných dětí.
Čechy
Slezsko
6
article
Ač není uchráněn žádný věk, zachvácen jes
nejvíce věk mužný, doba nejvydatnější síly pracovní
od 20—60 let = 86%; 80% těchto nešťastníků jes
bez majetku, buď jako řemeslníci nebo nádenníc
(49.389%) a vaganti.
Největšího rozšíření nabyl mor kořateční v česko
moravském pohoří, a v sytých barvách označený pái
obemyká východní hranici země od Tabora až
k Lanškrounu, k Jilemnici a Semilům, sahaje do
zámožnějších krajů Čáslavi, Chrudimi, Kolína a na
Kutné Hory, kdežto okresy, kde průmysl zkvétá, jako
Aš, Děčín, Jáchymov, Kladno. Náchod a Teplice vy-
kazují průměrně nejmenší počet opilců. Bohužel jest
i klesání blahobytu a hmotný úpadek v krajinách
těchto sonměrný s rozšířením alkoholismu. Rozsak
jeho jest i u nás měřítkem hospodářských poměrt
velikého dílu obyvatelstva.
Následující prostředky, jež děliti lze na a) sou
kromé, b) zákonité, se osvědčily
a) Prostředky soukromé.
Jest to zásluhou dobročinných spolků ve velikých
městech a velikých firem průmyslových, že hledíc
odstraniti škodlivé pití lihovin,
1. podporovaly prodej neškodných nápojů k ob
čerstvení, výživných potravin za výrobní ceny, zři-
zujíce ohřívárny, ústavy polévkové, obecné a továrn
kuchyně, čajové ambulance bez líhu a p.
2. čelily nehygienickému způsobu života a ne-
dostatečné výživě širokých vrstev lidu a chránily
pracovní třídy, které jsou nejvíce v nebezpečí proti
moru kořalečnímu zařízením lidumilným, poskytujíce
laciné výživné pokrmy a přiměřené neškodné nápoje,
čaj, sodovku, pivo lehké,
3. Že i poučení může k povznesení mravní úrovně
obyvatelstva přispěti, toho důkazem jsou zásluhy
kterých osvícení duchovní a učitelé v místech po
stižených si získali.
Tabora
Lanškroun
Jilemnice
Semily
Čáslav
Chrudim
Kolín
Kutná Hora
Aš
Děčín
Jáchymov
Kladno
Náchod
Teplice
dobročinný spolek
7
article
b) Prostředky zákonité.
Stát má právo a povinnost zameziti zneužíván
lihu a mírniti následky záhubné pro zdraví.
Ze zákonných opatření poukáži pouze na taková
která čelí k tomu, aby
1. počet příležitostí k opilství se zmenšil a sic
přispění obcí samých, neboť jim vyhraženo jest usta-
viti počet výčepů.
Die statistických výkazů dra. Presla připadala
v Rakousku r. 1893 jedna výčepní místnost na 210
obyvatelů, avšak počet obchodních místnosti tak zv.
drobných prodejů se od r. 1883 zdvojnásobil; v Če-
chách přibylo drobných prodejů o 3 pct., na Moravě
trojnásob, ve Slezsku dvojnásob; avšak výčepních
ubylo v Čechách o 4 pct., kdežto na Moravě jich při-
bylo o 9 pct. a ve Slezsku o 23 pet. K poměrům
těm poukazuje zvláštní podání Měšť. společenstva vý-
čepníků v Praze, zemského komitétu došlé. Podle le-
tošního šetření jest v Čechách 12.757 konc. živnosti
výčepu libovin, na Moravě bylo jich r. 1886 12.477.
avšak počet ten rychle klesal, jakmile se pohlížeti
počalo k této okolnestí. Návrh říšského zákona říšské
radě dne 9. června 1891 předloženého a dosud ne-
vyřízeného ustanovuje 500 obyvatelů na jeden výčen
a na jednu koncesí k drobněmu prodeji 1000 obyva
telů. Ustanovení první žádá též návrh dra. Záhgt
na sněm zemský za vydání zemského zákona r st
opilství a uznává též potřebu, aby veškerá véismno
vení zákona toho stejně platila pro obchod pá-
lenými nápoji lihovými (pro výčep i pó/ prodei
v drobném).
Presl
Rakousko
Morava
Slezsko
Čechy
Praha
8
article
2. Tresty na opilství k veřejnému pohoršení pří-
činu zavdávajícímu normovány jsou 8§ 523. a 594
tr. zák., avžak tresty ustanovené jsou bez účinku n
opilství.
3. Opatření, aby dělníci od výčepníků nebyli vy
kořisťování.
4. Aby se nedospělým a podnapilým, anebo v ne
děli neb ve svátek a večer před tím kořalka nepro
dávala. Výnos českého místodržitelství ze dne 2. li
stopadu 1899 č. 163.458 ustanovuje čas, kdy výčepy
kořaleční mají zůstat zavřeny.
9
article
5. Aby místnosti výčepní vyhovovaly požadav
kům zdravotním a aby se v nich prodávaly pokrmy
zaceny nejmírnější.
6. R. 1896 předložen byl říšské radě návrh zá
kona na zařízení veřejných útulen pro opilce o
státu, zemí, okresů a obcí. Tyto určeny býti maj
ku přidržení ku práci osob takových, které v opilstv
spáchaly zločiny nebo přečiny a uznány byly nepří
četnými. Osoby ty mají jako obecně škodlivé dodány
býti do útulen, které jsou ve spojení s donucovacími
pracovnami a to jako zvláštní oddělení pro pijáky
Do těch přijímali by se opilci buď na uznání soudu
či dobrovolně a to na dva roky. Sem by se odkazo-
valí, kdož pro opilství byli již Bkráte trestání, když
se u nich objevily známky choroby duševní, neb
když se stali obecně škodlivými.
Dvorní rada prol. Jaksch připomenul, ž
účelem započalé akce není úplně vyhladiti alkohol
nýbrž jen zmírnění užívání alkoholu. Vyhlazení dráždi-
vých prostředků je nemožné, poněvadž bychom dů-
sledně musili vypuditi také nikotin, kafein a j. Pouka-
zuje dále k tomu, že hlavním podporovatelem pití al-
koholu je nedostatek zdravé pitné vody. A má-li s
ze dvou zel některé doporučovat, tedy vyslovuje se
proto, aby lid pil raději slabá piva, než infikovanou
vodu. Pak navrhoval zvolení dvou zemských komi-
tétů se společným praesidiem a ustanovení čtyi
sekcí, do nichž navrženi: I. polic. rada z Nostitzů.
prof. Jaroschi a dr. Kalmus; II. dr. Pfeifer z Li-
berce, dr. Pietrzikovski a ředitel pankrácké trestnice
Janota; III. baron Fr. Ringboffer, Reichberg a ka-
novník Hornsteiner; IV. ryt. Brechler, prof. Hueppe
a dr. Hellmich z Mikulášovic. Sekce tyto mají vy-
pracovat materiál statistický, statisticko-lékařský, ho-
spodářský a hygienický.
Jaksch
profesor
Jarosch
doktor
Kalmus
Pfeifer
Pietrzikovski
Janota
Reichberg
Hueppe
Hellmich
Francie
Mikulášovice
10
article
Pan prof. Maixner uvádí, že statistika sic
mluví, ale skutečnost jest ještě hroznější. Vyslovuje
se rovněž proti tomu, aby se lihovin vůbec nepoží-
valo a není to také účelem kongresu. Alkohol má
za jistých okolností blabodárný účinek, on jest také
lékem a mnobý nemocný bez tohoto léku nemůže se
ani obejít. Přimlouvá se za zřízení dvou komitétu
se 4 odhory, do kterých navrhuje: I. odbor pro
statistická dáta o konsumu alkoholu pp. Pressl, doe.
dr. Počírka a Šindelář, předseda polit. klubu národ.
dělnictva; II. odbor o škodlivých vlivech alkoho-
lismu pp. Matiegka a řed. Čumpelík; III. odbon
o vlivu alkoholu na majetek pp. prof. dr. Zucker
Wohanka a dr. Záhoř; do IV. odboru pro prostřed-
cích na paralysování alkoholu pp. dr. Doubrava.
prof. Kuffner a prof. Kabrhel.
O slovo žádal pak městský fysik, p. dr. Záho
aby na pravou míru uvedl některé údaje o »tyfusové
vodě« v Praze, ale místodržitel jej odkázal na dobu
pozdější.
Prof. Ranchberg navrhoval, aby se komitéty
staraly o utvoření sítě spolků po celé zemi, které b
měly za účel bojovati proti alkoholu.
K návrhu pp. rektora Chiari a doc. dra. H š
kovce byly pak schváleny navrženě kandidatury d
čtyř odborů obou zemských komitétd.
Když pak místodržitel ze schůze odešel, dopo-
ručoval prof. Zucker aby jednání bylo ukončeno
komitéty aby se sestoupily k poradě.
Pan fysik dr. Záhoř vyslovil podivení nad
tím, že není dovoleno se účastníkům schůze vy
slovit a podotkl, že boj proti alkcholismu už před
19 lety zahájil posl. Karel Adámek.
Přesedící zem. výboru hr. Vojt. Sehönb or
navrhoval, aby bylo zavedeno temperenelářství, prot
čemuž se vyslovil prof. Jaksch.
Potom rozprava byla ukončena a jednáno o ad-
ministrativních záležitoslech obou nových komitéto
profesor
Maixner
Pressl
doktor
Počírek
Matiegka
Zucker Wohanka
Záhoř
Kuffner
Kabrhel
Zá
Ranchberg
Chiari
Zucker
Adámek
Jaksch
Praha
11
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Čoský sněm. Zmínili jsme se ve
včerejším odpoledním čísle o lamentaci »Bo-
hemie« nad zbědovaností rakouských ústavních
poměrů vůbec a nad bídou vídeňského parla
mentu zvlášť. Téměř a tempo s timto článkem
došla zpráva z Vídně, že má býti český sněm
svolán dřiv, než jak bylo původně projekto-
váno, za to že ale ukončí svou práci již pře
vánočními svátky. Mnoho-li času má býti tedy
zákonodárnému sboru království českého vyhra-
zeno, aby vykonal svou práci? Asi týden, neh
nanejvýš deset dní. Vláda sice neuposlechla
hlasu německé zlosti, »dokud nesejde se ku práei
parlament vídeňský, že také se nesmí sejit če-
ský sněm«, však v hrozné polovičatosti své a
po způsobu pověstného echternachtského ská-
kavého procesí, dva kroky proti nám a krok
pro nás, sněm sice svolá, ale dřív než se vzpa-
matuje, učiní konec jeho efemernímu životu.
Vídeň
12
article
A tu se tážeme, zdali dá se mysliti stát, kde
by politické strany nutkaly vládu, aby zákono-
dárný sbor — nesvolala, aby politi cké
odpůrce vytrestala protiústa vním
jednáním. Jinde také proti sobě postupují
politické i národní strany a neobyčejnou prud-
kosti, také jinde by politický odpůrce druhého
na lžíci vody utopil, však že by některá strana
nalehala na vládu, aby parlament nesvolala
tím provinila se nejen proti ústavě,
nýbrž způsobila obyvatelstvu ci-
telných škod, toť úkaz, s jakým by-
chom se nikde v celém světě,
pokudjekonstituční, nesetkalil
A to je dokladem, jak zvláštní a výjimečné jsou
poměry v tomto státě, jak nezdravý je jeho život
nynější a vratká půda, na níž spočívá dnešní
jeho formace. A proto »Bohemia« marně shán
se po budoucím geniu, jenž by uzdravil pomoci
dosavadní apatyky tento stát . . . Sněm bude prý
co nevidět svolán. Kdy, to se té doby j e št
neví, i mohli bychom ohledně termínu, kdy ote-
vrou se brány jeho, hádati na knoflicích u ka-
bátu. Bylo oznámeno již asi pět různých termína
Bohemia
13
article
Nyní se nám zvěstuje, patrně k vůli libeznému
střídání, kdy bude zavřen. Nechť aleje
osud jeho jakýkoli, o tom nemůže býti nej-
menší pochybnosti, že většina jeho, pamětliva
jsouc významu jeho, použije i té krátké doby
aby učinila ne pouze co je v zájmu obyva-
telstva, nýbrž aby projevila nepo-
krýtě minění své o událostech
v minulém roce a o překvapeních,
kteráž nám vláda páně Körbrov
chystá den za dnem. Náhubek si sněm
navléci nedá a hřichem bylo by, kdyby zástupei
lidu nepoužili co nejvýdalněji jediného místa
z něhož lze dnes přonésti upřímně, jadrně
buď si třebá iesmělé slovo na obranu ohro-
žených pta zájmů národa našeho. V tom
nezmaty pts ani vztek národních odpůrců na-
šich, napomínání nedokrevných, již neumě
nioíného, než pomáhati národu svému opa-
du radou.
— Nové povinnosti. Nemůže býti po-
chybnosti o tom, že jdeme vstříc novým proti-
venstvím a novým bojům a že zapotřebí bude.
abychom osvědčili na novo svou statečnosta
nezdolnou sílu v obraně statků národních. Nová
tato situace, na jejíž práhu již sě nalézáme
která bůh ví jak se utvátí, vyžaduje nových
zbraní, nových sil a nových myšlének. Náspy
a opevnění dosavadní na to nestačí. Bude roz-
umno připravovati se na nejhorší a jakého-
koli optimismu se vzdáti. Bude též dobře,
když budeme míti na mysli, že v této říši po-
kládáme se za rušitele míru a že již naše
pouhá existence mnohým mocným pánům jen
překáží. Nechť ale věc se má jakkoli a po-
hnutky, postupovati proti nám, nechť jsou jaké
koli, nám bude zapotřebí vpraviti se v ne-
zbytnosť, že jsme nejnepohodlnějším národem
v této říši a že s námi také tak se bude
pán
14
article
jednat. Však nová tato fáse boje, jak jsme
již shora naznačili, musí býti s naší strany
očekávána s naplněným arsenálem. Je pravda,
že nebude tak snadno ubrániti se odpůrci, jenž
spolehati se může vezdy na pomoc státní, však
jsou jisté prostředky, proti nimž i ti nejvyšší
jsou malomocni a jež vzbudí respekt i nepřitel
nejlépe vyzbrojeného. Především bude nutno,
abychom nejméně čtyřnásobnou měrou, s jakou
se nám se strany Němců a státní moci němčin
vnucuje, tutéž němčinu na druhé straně všude
vypuzovali ze svého středu. Nechť se naši ne-
přátelé nemýii, v nás je ještě síly dost, jsm
dosud národem mladým, svěžím a pružným,
a máme ještě v zásobě hodný počet nevypálených
Němec
15
article
podkopů. Němčina lepí se i nyní ještě všude na
nás a všude se nám v cestu staví. Pryč
s ní odevšad, bez výjimky od
všad! Tam, kde stačí síla naše a náš vliv.
nesmí nikde býti po němčině stopy. Všude, kde
nám zníti bude vstříc, kde vtírati se bude
našemu oku, všude, kde náš na ni narazí sluch.
musí ustoupiti příště češtině. Jsou široká pole
kde ve směru tom rozvinouti můžeme svou ná-
rodní energii plnou silou. Je to na př. rodina.
Když každý otec a správce rodiny o to se po-
stará, aby příslušníci rodiny přerušili všecky
své styky se vším, co má ráz německý
s každým, jenž něměině naddržuje, bude tím ji
mnoho získáno. Němčina se u nás protežuje
dosud ze starého zvyku, z oněch dob, kdy do-
mnívala se, že stane se nad mateřskou řečí na
celé čáře vítězem. Vylučme němčinu všude
z kruhů společenských, netrpme jí nikde, kde
jsme pány a rozhodnutí přináleží nám. Především
ale ji výhost dejme, pokud to jde, všude z
styků hospodářských. Nepopíráme, že vyžado-
vati to bude jistých obětí, však ve válce to
nejde jinak. Bude-li každý ve svém kruhu
v tomto směru působiti, pranic nemusíme se bát
úskoků nepřátelských i přímých jejich útoků.
16
article
Nač nestačí škola, doplniti musí dům a rodina,
kterou především chovejme v české ryzosti
Tolik práva má každý otec, aby na přikl
dozor prováděl nad čelbous ve svém domě.
A právě to, co ve školách se netrpí, aby vě-
domí české příliš nezbujnělo, opatřte pr
domov jako odpověď na páně Hartlovy nej-
novější ordonance. V ohledu společenském by
ze dala reformovati a zušleehtiti velmi dobře dosa-
vadní činnost mnohých spolků našich rozšířením
a prohloubením práce ve smyslu národním. Povzná-
šejme národní život ohsabem i forioou, snažmese
dostihnouti nejvyššího významu společenského
a zůstaňmež při tom vždy Čechy, výhradně
Čechy, dbajíce o to, aby ona kategorie lidí
o nichž se říká, že nejsou ani- Čechy, ani Němci.
úplně vymizela. Ve stycích hospodářských hle-
dejme dobré solidní zboží, reslní ceny, ochotnou.
zdvořilou obsluhu a při tom českost. Povthujme
spekulanty, již používají pomíjejteích hesel dne.
aby pod firmou jejich se obohatili na úkor naiv-
ních, hledejme českost spojenou s obchodní no
blessou a poctivostí. Ve vaem hledejme češství
a do všeho je vkládejme a neztrpme ničeho, co
by národnost naši uráželo. Trvejmo na každém
sehe menším jazykovém právu svém, zejmena
ale u úřadů a neztrpme i kdyby nás to rozčilo-
valo, nám náladu kazilo, ani toho nejmenšího, co
by bylo útiskem národnosti naší. Nač nestač
jeden, dokáže jich více . . . Jen neustoupit. Mluví
se polupně o našich tvrdých lebkách. Staňmež
se hrdými na tyto lebky své. A raději nech
nám ji roztřiští, než aby nám ji pohanou po-
káleli. Potom ať si prováději cokoli. My stát
budeme pevně.
Hartlův
Čecho
Němec
Čechy
17
article
— Úmrtí. V Malém Crniči kraje požareveckého
v Srbsku dne 23. listopadu zemřel pan Antonin
Bajlony, vynikající průmyslník a hospodář. Na-
rodil se roku 1841 v Litomyšíi, roku 1851 přestěhoval
se s otcem a bratrem Jakubem do Srbska. Ze skro-
mných počátků Bajlonvové brzy se dodělali zname-
nitých výsledků. Antonín Bajlony vyučil se mlynář
ství, zdokonalil se v něm ve Francil aŠvýcařích a zřídil
potom v Malém Crniči velkolepý moderní mlýn, jenž
tvoří s dělnickými domky a krámy celou průmyslovou
vesnici. Dům Antonína Bajlouya stal se brzy domem
milosrdenství pro celé tamní okolí. Chudina vždycky
tam nacházela přístřeší a nasycení, poutníci byli
vítání jako hosté. Tu vždycky bylo práce pro každého
poctivého dělníka, chleba pro hladového, nápoje pro
žíznivého, roucha pro neoděného. Když povodně a jiné
rány stíhaly sedláky z blízkého i dalekého okolí.
prvou a nejštědřejší pomoc vždycky jim poskytoval
dům Bajlonydv. Roku 1896 král Alexandr zvláštní
návštěvou vyznamenal proslulý průmyslový dům
Celé Srbsko želí ztráty poctivého Čecha a pracovníka.
— Včera zemřel pan Jan Vávra, ředitel záložního
úvěrního ústavu v Hradci Králové, v 52. roce věku.
Antonina Bajlon
Jakub
Antonín Bajlon
Bajlouya
Čecho
Vávra
Srbsko
Litomyšía
Hradec Králové
záložní úvěrní ústav
18
article
Pohřeb bude zejtra o 3. hodině odpoledne z chrámu
u sv. Štěpána vykropena a na olšanský hřbitov
k věčnému odpočinku uložena. — Zemřel pan Šímon
Grünhut, spolucheí firmy Schleissner a Grünhut
v Praze. Pohřeb bude zejtra o půl 3. hodině odpole-
dne z domu smutku v Dlouhé třídě č. 38 (paláe
Wohankův). — V Praze zemřela předevětrem paní
Františka Pešková roz. Havlova, chot
magistrátního rady ve výsl., ve věku 72 let. Pohřeb
koná se z ústřední kaple olšanské zejtra ve čtvrtek
o 3. hodině odpoledne.
— Pohřeb pí. Hedviky MálkovéSkopcove.
člena činohry Národního divadla, konal se včera o3.
hodině odpolední za přehojného účastenství nejen
kruhů divadelních, ale i širšího obecenstva. Chrám
sv. Vojtěcha byl naplněn do posledního místečka
takže veliký zástnp tísniti se mustl v ulici před ko-
stelem. Na skvostně vyzdobeném katafalku spočívala
rakev s tělesnými ostatky záhy zesnulé dramatické
umělkyně. V pozadí utvořen baldachýn se stříbrnými
třásněmi a kolkolem pnuly se do výše palmové
stromy. Několik řad planoucích voskovic ozařovalo
katafalk, který byl v přední části úplně obklopen
skvostnými věnci a květinovými dáry, jimiž projevena
zesnulé vřelá úcta. Věnce a nádherná kytice věnovali
zejmena: rodina (»Nezapomenutelné ženě — matce«)
A. Sklenář (»V upřímném přátelství«), G. Schmoranz.
Štěpán vykropit
Šímon Grünhut
Wohankův
Pešková
MálkovéSkopcov
svatý . Vojtěch
A Sklenář
G Schmoranz
Olšanský
Praha
Havlov
Schleissner
Grünhut
národní divadlo
19
article
Hanna a Jaroslav Kvapilovi (s včnováním: »Světl
chodila Jsi v světle, tichá, mlčelivá v bouřích, radost-
nou zanecháváš vzpomínku tém, kdož Tě milovali
Mějž vděčnost a všecku krásu v hluboké bolesti naší.«)
Aděla Wolfova, činobra Národního divadla (»Vzorné
a nezapomenutelné kolegyni«), manželé Pštrossovi
Hübnerovi, správa Národního divadla (»Vzornému
členu«), úřadníci Národního divadla, zemský techni-
cký personál Národního divadla (»Milované paní po-
slední projev naší úcty«), Marie Klánová, Ferdinano
Herčík, Marie Laudová, Josef Goliwald, Fr. Ruth, v
Pokorný, R. Andrejsek, manželé Seifertovi, L. Ortová
Hrádek s chotí, rodiny Opplova, Heckova, Vyskoči-
lova, Kolbova, Friedmannova, Dvořákova, Fišerova
Filova, Wolinských, Svobodova, Špačkova, Kuželkova
Prinnova a Kindlova, manželé Deweltrovi, členové
opery Národního divadla, Sklenářová-Malá (»Vzorná
kollegyní, milené žákyni«), Hanna Benoniová (»Po
slední pozdrav vzorné kollegyni«), rodina Rihovských
sluhové Národního divadla, dekorační zřízenci Národ
ního divadla ajv. O 3. hod. odpol. vstoupil do chrámu
farář dp. P. Janota s assistencí. V tu chvíli na kůru
chrámovém zazněly dojemné zvuky pohřební písně
Hanna
Kvapil
Wolfův
Pštross Hübner
Klánová
Ferdinano Herčík
Laudová
Goliwald
Ruth
R Andrejsek
Seifert
L Ortová
Opplův
Heckův
Vyskoč
Kolbův
Friedmannův
Dvořákův
Fišerův
Filův
Wolinský
Svobodův
špačkův
Kuželkův
Prinnův
Kindlův
Deweltr
Hanna Benoniová
P Janota
Francie
národní divadlo
Sklenářová
20
article
»Co pláčete?«, kterou zapěl pěvecký sbor Národního
divadla. Po církevních obřadech zapěl ještě skladby
»Salve« a »Miterere«, načež byla rakev snesena do
čtyřepřežního pohřebního vozu Pohřební průvod za-
hajil věncový vůz. Poděl pohřebního vozu tvořili po-
hyblřvý špalír členové technického personálu Národ-
ního divadla a zřízenci pohřebního ústavu p. Fuchse
ze Žitné ufice. Za raky ubirali se nejbližši přibuzní
zesnnié, za společnost Námodního divadla pp. Wiesner,
prof. Hlava a dr. Klumpar, ředitol Národního divadia
p. prof. Schmoranz, tajemník p. dr. Kadlec, dál
ředseda býv. družstva p. dr. Růžička, býv. ředit
Nár. divadla p. Šubert, dramaturg p. Jar. Kvapil, čle
nové činohry Národního divadla v plném počtu, ně
kteří členové opery, red. p. Anýž, prof. Ad. Černý
účetní rada Fieissig. vládni rada Sehulz, členove
předměstských divadel, kapelníci Národního divadl
se členy orchestru, býv. členové Národního divadl
dámy Ortová, Sklenářová, Slavinská, Dewettrova.
Fuchs
Wiesner
doktor
Klumpar
profesor
Schmoranz
Kadlec
Růžička
Šubert
Kvapil
Anýž
Ada
Ortová
Sklenářová
Slavinská
Dewettrův
národní divadlo
Námodní divadlo
rada Sehulz
21
article
Wolfova a j., někleří úřadníci zemského výboru
nepřehledná řada obecenstva, zejmena dam. Průvo
pohřební ubíral se ulicí Smetanovou kolem Nároa-
ního divadla, které bylo elektrickými svítilnami oz
řeno, Ferdinandovou třídou, Ovocnou ulicí a Václav
ským náměstím na hřhitov olšanský, kde připraven
zesnulé paní klidný odpočinek.
— Zemský výbor král. českého v sezení.
konaném dne 21. t. m. za předsednictví nejvyššíh
maršálka zemského, učinil kromě jiných následující
usnesení. Zamitnuty byly stížnosti: Matěje Kroudáka
a soudr. z Plané stran prodeje osadních pozemků,
obce Sedlice stran zřízení samostatné školy v Holu-
šicích; obce Blatné stran zřízení samostatné školy
v Hněvkově: M. Hroudáka z Plání stran osadních
účtů; ústředního ředitelství panství kn. Fürstenberga
v Křivoklátě stran práva rybolovu v obci žlouko-
vické; Václava Vojtěchovského v Luži, obecního sta-
rosty v Rychmburku, Matěje Pelce v Albeři a Jan
Scholze v Horní Brusinci v záležitostech obecních.
Okresnímu výboru králměsteckému bylo dáno svo-
lení k přijetí zápůjčky 30.000 K k účelům meliorač-
ním. Schváleno bylo rozdělení zdravotního obvodu
haberského ve dva samostatné obvody zdeavotní. Pro
dobu 1901—1903 byla ustanovena ošetřovací tax
pro nemocnici v Pelhřimově K 1.20. v Nové Pace
K 1.36 a ve Zvíkově K 1.40 za osobu a den. Zemské
školní radě vysloven byl souhlas se zřízením měšt
školy v Habrech, samostatné jednotřídní školy obecné
v Sovenicích a ve Veltěži a s otevřením zatímní po-
bočky při čtyřířídní škole obecné v Roztokách.
Wolfův
Smetanův
Náro
Václav
Kroudák
M Hroudák
Fürstenberg
Vojtěchovský
Luža
Pelc
Scholz
Ferdinandův třída
Olšanský
Sedlice
Blatná
Křivoklát
Rychmburk
Albeř
Horní Brusinec
Pelhřimov
Nová Paka
Zvíkov
Sovenice
Veltěž
Roztoky
22
article
— O vyvlastnění části židovského hřbl-
tova v Praze. Ve včerejší schůzi městské rady
podána byla zpráva o Hízení expropriačním ve pří-
čině oné části starého židovského hřbitova, jež má
připadnouti k assnnaci. Komise assanační rozhodla
poprvé všemi hlasy proti hlasům ob. st. p. Invalda
a p. dra. Scharfa, aby žádosti židovského bratrstva
hřbitovního za změnu plánu polohy nebylo vyho-
věno a směr nové ulice okružní aby nebyl měněn.
poněvadž nové moderní komunikaci má být oběto
vána jen nepatrná čásť starého židovskébo hřbitova.
jehož rázu ani historičnosti jeho tím újma nebude
způsobena. Také při obnoveném jednání s bratr
stvem hěbilovním nedocíleno shody, očkoliv isob.
starší p. dvor. stavitel Tereba upozorňoval, že by
žádosti bratrstva alespoň částečně mělo být vyho-
věno. Návrh komise, aby místodržitelství bylo po-
žádáno o vydání expropriačního nálezu, vyvolal
radě měslské živou rozpravu. Měst. r. pan dr. Ru-
žička přimlouval se, aby bylo hledáno shody
s bratrstvem hěbitovním, neboť jen touto cestou se
zamezí dlouhý průtah v akci assanační, jenž vznikne,
bude-li bratrstvo cestou instanční bájiti celistvos
hřbitova. Ono pak to může tím spíše učinili.
ježto v této věci i veliká čásť přátel Staré Prahy
s ním bude souhlasiti. Měst. r. p. Storch opíra
se žádosti bratrstva a ukazoval na nutnost neod
kladné stavby nové budovy akademického gymnasia
jež umístěno je v budově naprosto nevyhovující
Invald
Scharf
Tereba
Storch
Praha
23
article
Měst, rada p. dr. Edv. Baštýř doporučoval rane
městské, aby oceňujíe vážný hlas všech uměleckých
spolků a korporací českých, jež o zachováuí hřbitova
se zasazují a mezi nimiž jsou i Umělecká beseda,
Společnost přátel starožitností českých v Praze, Jed-
nota slavitelů v král. českém, spolek »Manesea
Jednota výtvarných umělců, hleděla postupovaliv
souhlasu s nimi a s bratrstvem, jež mimo to ochotno
jest svoliti k přenechání té části hřbitova, která
skutečně nevyhnutelně musí být obětována. Tím
by se docililo té velké výhody, že by odpadla ve-
škerá příčina k rekursům a k instančnímu projedná-
vání i prodinžování této záležitosit a tím teprve b
docileno bylo toho, aby stavba budovy akademického
gymnasia opravdu nebyla zdržována. Měst. radap.
dr. J. S. Novák přimlouval se za návch komis
technické a vysvětluje, že petice, o níchž byla řeč.
byly dotyčným spolkům zaslány již holové právním
zástupcem bratrstva (jímž jest p. dr. Tomáš Černý)
k podpisu. Řečník poukazuje k tomu, že dle plánů
polohy jde jen o malou čásť hřbitova, nikolivo
hřbitov celý. Měst. rada p. Kasalický připojuje
se k návrhům na další jednání a žádá, aby se bra-
trstvu kladla podmínka, aby plochy, jež od hřbitova
odstoupí, odevzdalo obci zdarma. Měst. rada pan
Seilert vysvětlil, že technická komise nemobla
dospěti k úsudku, že by se plán polohy v těch mí-
stech nějak účelně dal měniti. Při hlasování byly
návrhy na další jednání o získání části hřhitova
dobrovolným jejím odstoupením obci, přijaty většinou
11 proli 8 hlasům. Dále byl přijat návrh p. dra. J.
doktor
Edv
Baštýř
Novák
Černá
Seilert
Praha
spolek » Manesea Jednota výtvarný umělec
24
article
S. Nováka, aby bylo místodržitelství k učiněnému
dotazu oznámeno, že se sica dále s bratrstvem vy-
jednává, ale že obec trvá na žádosti, aby expro-
priační nález byl vydán.
— Z městské rady pražské. Ve včerejší
schůzi bylo sděleno, že u mistodržitelství urgován
byla záležitost zřízení nadání Turkových a sděleno
že osnovy nadace postoupeny byly finanční proku
ratuře, kteráž je v prosinci opělně místodržitelství
vrátí.
— Okresní zastupitelstvo na Smíchov
má schůzi dnc 6. prosince o 10. bod. dopol. v zase-
dací síní městské radnice.
— Jmenování na školách pražských. Ve
včerejší schůzi městské rady byli jmenování: řídfcím
učitelem při obecné chlapecké škole u sv. Havla pan
Jan Škoka, zástupce řídícího učitele na škole u p.
Marie Sněžné. Učitelem odboru přírodovědeckého při
měšťanské škole chlapecké u sv. Jindřicha pan Vale-
rian Koubek, dosud zatímní učitel měšťanské
školy v Bubnech. Učitelem při obecně škole chla-
pecké spojené s měšťanskou u Nejsv. Trojice pa
Josef Chlostík, definitivní učitel při obecné
chlapecké škole u sv. Kříže Většího. Účitelem při
obecné škole chlapecké spojené s měšťanskou u Matky
boží Vítězně pan Josel Gregor, zatímní učitel při
měšťanské škole chlapecké u sv. Jindřicha. Pod-
učitelem při obecné škole chlapecké, spojené s mě-
šťanskou na Karlově pan Jan Pivnička, zatímní
podučitel obecné školy u sv. Mikuláše. Podčitelem
při obecné škole na Hradčanech p. Vojtěch Krejčí,
zatímní podučitel na Hradčanech. Podučitelem při
obecné škole chlapecké u sv. Havla pan Antonín
Rambousek, zatímní učitel měšťanské školy
chlanecké na Maninách. Podučitelkou při obecné
škole na Hradčanech slečna Marie Maško va.
zatímni podučitelka na obecné škole dívčí v Buhnech.
S Novák
Turková
Havel
Škok
Marie
Jindřich
Koubek
Chlostík
Josel Gregor
Pivnička
Mikuláš
Krejčí
Rambousek
Maška
Smíchov
Bubno
Karlov pan
Hradčany
Maniny
škola u p
25
article
Podučitelkou při obecně škole dívčí spojené s mě-
šťanskou v Bubnech slečna Jana Fichtova, za-
tímní podučiteika při obecné škole dívčí v Bubnech
— Obec pražská pro chudinství. V roz-
počtu obecuím na rok 1901 nalězá se pro chudinství
a dobročinnost obnos 1,138.952 K (o 157.200 K víc
než loni). Referát humanitní a vrchní ředitelství
ústavu chudých vyžaduje nákladu 20.099 K. Pro ústav
chudých je preliminováno 361.296 K, příjem obnáší
70.535 K. Pro chudobinec u sv. Bartolomněje bude
vydáno 247.475 K (příjem obnáší 169.288 K). Pr
chorobníci na Karlově 129.723 K (přijem 78.904 K)
Opatrování chudé mládeže bude vyžaďovati nákladu
229.031 K. Pro soukromé ústavy a spolky dobročinn
vydáno bude 12.832 K.
— Rozpočet českých i německých oben-
ných a měšťanských škol pražských na rol
1901 vyložen bude od 28. listopadu do 12. prosince
t. r. v úřadovně městské účtárny na staroměstské
radnici v úřadních hodinách od 8. hod. ranní do
2. hod. odpol., kdy jest členům obce pražské volno
do něho nahlédnouti a připomínky k němu protoko-
lárně činiti.
— Nepatrný český živnostník, jeden z těch
kteří dovedou všímati si všude, co děje se kolem
nich, ale také ve svém oboru pracoval, přednáše
minulý člvrtek v »zimní zahradě« Národního domu
vinohradského o dojmech, jež zažil na pařížské vý-
stavě. Nemluvil ani a duchaplností vyškoleného cau-
seura ani s důkladností zkušeného znalce, ale mluvi
jako muž z lidu se samorostlým vtipem, Jale tak, ž
patrno bylo, jak bystře pozoroval a zdravě soudi
o mnohé věci, kteréž mnohem vyškolenější a zkuše
nější ani si nepovšiml. Nejlepší byla ovšem charak-
teristika výstavy cislajtánské, kterouž v pravdě vyli-
cil tak, že smíchem sál se otřásal, a při tom přece
od pravdy se neuchýlil. Ukázal, jak zastoupena byla
Fichtův
Bubno
Karlov 129.723 K
Jal
národní dom
26
article
Bosna a jak tento slavný stát, při tom pověděl do
pravdy generál. tajemníku rakouskému p. Exnerovi,
jenž poctěn byl právě těchto dnů adresou vystavo-
vatelů vídeňských a též několika servilních vystavo-
vatelů českých za nesmrtelné zásluhy o to, že cis-
lajtánská práce representována byla v Paříži na př.
vedle maďarské přímo ostudně. Pan Lipan vylíčil též
jak bídně postarano bylo kanceláří páně Exnerovou
přibylé do Paříže příslušníky tohoto státu, najmě
ale o delegáty různých našich korporací, již se
značnou podporou byli vysláni na výstavu ne pro
zábavu, nýbrž aby tam v oboru svém se pochlédli,
a z toho, co tam viděli, po případě zisk mělí. Nikdo
si ubožáků ani nevšimnul, již proto, že to byli Če-
chové, tak že peníze, jež si byli přivezli, utrati
dříve, než vůbec se v Paříži orientovati mohli. Pan
Lipan mimo to velmi drastickým způsobem vyvracel
klamné domnění o Paříži a Pařížanechi i varoval
před lehkomyslným vyvozováním bůh ví jakých ná-
sledků z »česko- francouzského« přátelství. Přednáška
účastníky, již do posledního místečka plnili sál, vý-
borně pobavila
— Nové obecní zastupitelstvo v Polské
Ostravě. Z Mor. Ostravy oznamují: Nové obecní
zastupitelstvo v Polské Ostravě konalo prveu schůzi
v sobotu. Starostou zvolen byl opět pan František
Slraka.
Exner
Lipany
Exnerův
Slrak
Bosna
Paříž
Ostrava
Morava
27
article
— Na dnešek ohlášená recftace pí. Hann
Benoniové odročena jest pro náhlé ochuravění
umělkyně na sobotu dne 1. prosince. Začátek o 3.
hod. odpol. ve velkém sále Měšťanské besedy. Reci-
taci pořádá Filantropická družina bývalých žákyš
vyšáí divčí školy ve prospěch opuštěných
dívek, jež Družina vychovává. Vstupenky
(sedadla 1 K. místa k stání 50 hal.) lze obdržetiu
pp.: Topiče, Řivnáče, Bursíka a Kohouta, Grosmana
a Svobody, Hejdy a Tučka, Pospišila, v Cyrillo-metho-
dějském knihkupectví, v Krkonošské tržnici a u po-
kladny.
Benoni
Řivnáč
Bursík
Kohout
Grosman
Hejda
Tuček
Pospišil
Cyrilla
28
article
— Z Národopisného musea. Pan Jos. Ort,
vrchní účetní Svatováclavské záložny a obecní starši
král. hlav. města Prahy, zakoupil v těchto dnech
200 losů velké věcné loterie ve prospěch stavby bu-
dovy musejní, čímž k dobrému výsledku tobot
národního podniku velice přispěl. Dlužno si jen
přáti, by příkladu toho bylo hojně následováno. —
Losy jsou pouze po 1 koruně. Prodavačům povoluje
se přiměřená srážka. Kancelář lotemní jest na Při-
kopě č. 12.
— Cyklus her, pořádaný kroužkem přáte
Českoslovanské jednoty ve prospěch její úkolo,
dostoupil dnešního dne (28. t. m.) k čivrtému večeru
Hraje se veselohra Sardouova »Markýza«, našemu
ohecenstvu dosud neznámá, která zajisté pobaví svým
jemným humorem a originálním sujetem. K večeru
tomu vydalo opět pořadatelstvo programy ve formě
divadelního listu, obsahující vedle nutných dat diva-
delních životopis Vict. Sardoua, podobiznu člena
smíchovského divadla Ant. Jiřikovského, zajímavé
zprávy o vzniku smíchovského divadla atd. Programy
vkusné vypravené prodávají se spolu s lístky v kmh-
kupectvích: Urbánka, Grosmana a Svobody a Pospíšila.
— Americký svátek. Za příčinou dne dík
vzdávání (Thanksgiving Day) zůstane kancelář zdej-
šího amerického konsulátu zejtra uzavřena.
Jos
Ort
Sardouův
Vici
Sardou
Jiřikovský
Urbánek
Grosman
Svoboda
Pospíšil
Praha
národopisný muzeum
smíchovský divadlo
Anta
Thanksgiving Dao
29
article
— Přednášky. Lidové přednášky če-
ské university. Dnes ve středu bude míti Iv.
přednášku p. doc. dr. Eman. Formánek: »o
nejdůležilějších potravinách a jich porušování« v po-
sluchárně českého hygienického ústavu české fakulty
lékařské. Vchod z Bojistě (II. patro v levo). Začátek
o 1/28. hod. več. — Z Ústředního spolku če-
ských žen. Ve čtvrtek dne 29. t. m. o 5. hodině
odpol. přednášeti bude v sále Typografické besedy
ve Smečkách spisovatelka pí. Tereza Novákova:
»O práci žen ve prospěch míru«. Touto zajímavou
přednáškou zahájí se cyklus čtvrtečních přednášek,
loni velice oblíbených. Obecenstvo zve se srdečně
k hojné účasti.
docent
doktor
Eman
Formánek
Novákův
ústav český fakulta lékařský
Bojistě
30
article
— Pražeký Hlahol konal dne 24. t. m valnou
hromadu za ročník 39. Zahájil ji obvyklým způsobem
starosta pan dr. Fleisehmann. K jednateiské
zprávě dodatečně připomenul jednatel pan F. M a-
cháček, že v letošním jubilejním roce i někteří ze
člensíva slaví svá hlaholská jubilea, z nichž na
prvém místě sluší jmenovati dosavadního starostu,
který je členem Hlaholu od r. 1861, členem jeho vý-
boru od r. 1887, ve kteréž dobé zastával po tři léta
úřad jednatele a po tři léta úřad místopředsedy:
starostou spolku stal se r. 1876 a dokončuje ledy své
čtyřicetileté členství a čtvrtstoletě
starostenství; vedle něho pak nejstaršími členy
a tedy spolujubilanty jsou činní členové pp. Tadra,
Sára a Junek. Zasloužilému starostovi provoláno
»Na zdar!« a zapěn příležitostný Koubkův sbor
doktor
Fleisehmann
F M
Tadra
Sára
Junek
Koubkův
Pražeký Hlahol
31
article
»Bud opěván!« Nečekanou, však za to upřimnou
oslavu tu pan starosta zakončil přáním, aby Hlahol
i na dále byl příkladem jiným pěveckým jednotám
a aby v rozkvětu svém se udržel. Pákstáním byly
pak vzdány díky všem příznivcům a uclěna památka
všech zemřelých členů. Ke zprávě jednatelské při-
hlásil se pan řed. Havlík, který v delší řeči pro-
jevil přání, aby Hlahol hleděl získávati si více sym-
patií v širším obecenstvu. Obecenstvu pražskému
nezdá se býti činnost Hlaholu již tím lákadlem, jak
bývala před léty, ač vmělecké výkony spolku na
značně větší ještě jsou výši nežli byly dříve; konči
pak appellem na příští nový výbor, který měl by
uplatňovati nové cesty a novou činnost, od dosa-
vadní činnosti odchylnou. V odpověď na účinnou
tuto řeč sdělil jednatel, že příčinu nepřízně k Hla-
holu, jakou již bohužel po delší dobu lze pozorovati,
dlužno hledati v nepřirozeně skorem oblibě různých
sportů, jimiž se smysl od věcí ušlechtilejších odvádí;
sdělil dále nesčetné potíže s opatřením vhodných
působení spolku důstojných místností pro cvičení
hlaholského sboru. Jednatelská zpráva schválena.
Havlík
Hla
Buda
Hlahol
32
article
Zprávu účetní a pokladní za nepřitomného poklad-
níka p. prof. Adámka přečell p. prof. Rubliča
bylo pak po návrhu kontrolující komise pokladníka
i výboru uděleno absolutorium. Před prováděním
volby nového výboru vzdával se pan K. Hyba kandi-
datury ve prospěch p. řed. Havlika, který by mol
ve výboru nejen způsob provádění svých reformních
myšlenek lépe a určitěji označiti, ale při jejich pro-
vádění i činně se zúčastniti; pan řed. Havlik však
připomenul, že pro jiná zaměstnání nikterak by volb
do výboru přijati nemohl. Po appellu p. Liclitnera
který přítomné členstvo upřímně k tomu vyzýval, by
voleni byli oni členové, kteří nejen mohou a do-
vedou, ale kteří také mají dobrou vůli pracovati,
přikročeno k volbě. Před volbami vysloveno hloboké
politování, že velezasloužilý pokladník spolku pan
prol. Adámek přes veškeré úsilí výboru i členstva
pro letošní rok do výboru kandiďaturu odepřel. Valná
hromada v uznání nevšedních zásluh, jichž sobě
činností svou ve výboru po sedonácte roků horlivě
prováděnou získal, projevila jemu povstáním díka
uložila výboru, aby přípisem odslupujícímu poklad-
níku dík byl vysloven spolu s nadějí, že v přištím
ročníku opět úřad ve výboru přijme. Zvolení byli:
pp. JUDr. J. Ml. Fleischmann stárostou, prof. dr. Karel
Maydl jeho náměstkem, do výboru pp. prof. dr. Bayen,
MUC. Gregor, učitel Č. Hora, obchodnici Jos. Liška,
F. Macháček a F. Menšík, lék. Jos. Müldner, faktor
kniktiskárny K. Ryba, učitel K. Rychtařík, prof. Alcin
Rublič, hud. nakl. Em. Starý a kustos univ. knih.
profesor
Adámek
Rubliča
K Hyba
Havlik
JUDr
Fleischmann
doktor
Maydl
Bayen
Gregor
Č Hora
Jos
F Macháček
F Menšík
Müldner
K Ryba
K Rychtařík
Rublič
33
article
Ferd. Tadra; do kontrolní komise pp. účetní Pavel
Bukovský, konirol. K. Burcš a pokl. F. Hofimnann;
za praporečníky pp. zlatník F. Duchoň, obch. A
Slezák a účetní V. Zima. — Doslovem páně staro-
stovým byla valná hromada zakončena a příští čin-
nosti provoláno »Na zdar!« — K příštímu koncertu
Hlaholu jest dnes ve středu o 6. hod. pro dámy,
o 7. hod. společná mimořádná zkouška v malém sále
Měšťanské besedy pražské, v pátek v tytéž hodiny
zkoužka v místnoslech spolkových.
— Damským odborem Ústřední Matine
školské a komitétem dam pro ošaceni chudé
mládeže na Král. Vinobradech projektovaný
velký bazár ve slohu empírovém, v brzku již splni na-
děje do něho kladené. Již v neděli 2. prosince
zahájen bude o 10. hod. dopol. a bude po celý den
až do 10. hod. večer vkusným hojným a laciným
zbožím svým nabízeti se k službám koupěchlivých
hostí. Druhého dne, v pondělí 3. prosince, otevře
se sice až o 3. hod. odpol., za to však večer do-
plněna bude slavnost tanečním vínkem, kterážto zá-
měna zajisté bude všem mladým účastníkům, jakož
i zasloužilým mladistvým proďavačkám v roztomi-
lém jich úboru z konce minulého století vítanou.
Tadra
Pavel Bukovský
K Burcš
F Hofimnann
F Duchoň
Slezák
V Zima
školský
Král
Hlahol
doslov pán
34
article
Vstupné pro prvý den ustanoveno jest na 20 kr., pro
druhý den za příčinou zmíněné taneční zábavy, k níž
žádného zvláštního doplatku se nevyžaduje, 30 kr.
Předmětů pro bazar stále víc a více dochází; za
zasílání dalších prosí se v pátek a v sobotu v hodi-
nách mezi 10. a 12. dopol. a 2. a 4. odpol. do mist-
nosti bazarových v Národním domě. Nejvější od-
měnou návštěvníkům bude zajislé uspokojnjící vě-
domí, že hřivnou svou přispěli ku prospěchu a dobru
jak domácí chudiny školní tak i ubohých dět
české krve, jichž rodiče trpí za věrnou lásku k vlast
a k rodnému jazyku.
— Nadace. Dne 22. prosince budou rozdány
úroky z nadání »Zikmunda Krist. Geitlera šl.
z Armingenů« pro nuzné vdovy z lepších stavůa
sice desiti chudým, ku Praze přislušným a zne též
bydlícím vdovám víry křesťanské a třem vdovám
Krist
Geitler
Praha
národní dům