ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f1b51340-75a2-11dc-bcc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 41, person 84, work 5, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v pátek 8. května 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 127.
4 article
Na ranní a odpel. listy přadplácí se v Praze v adminislraei a měsjn na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí doníškos na něste na čtnt tata . . . . 7 K 50 k ve filalkáchs . 2Ka0n na měske .. Peštou: na gtrrt le, . . .. ::3ke s dvají zásilkoa a mě n.: . ike
Pešta Praha
5 article Politický odkaz Heroldův.
Politický odkaz Heroldův. Vyzdoben svěží zelení a prvními květy mladého jara, posvátný Vyšehrad přijal včera dra. Josefa Herolda do lůna české země, z níž vyšel a k níž Inul všemi kořeny svěho života. Jako báječný Antaeus, jenž životní sílu čerpal z dotyku s matkou Zemi, tak dr. Herold v dlouhém běhu svého politického života utvrdil se v přesvědčení, že veškera naše síla spočívá v nejtěsnějším přilnutí k naší rodné zemi, že budoucnost naše se dá zabezpečiti jen doma a nikoli v cizí Vídni V posledních letech bylo patrno, že dr. Herold se počíná rozcházeti s naším českým poselstvem ve Vídni. Čím více se česká po- litika soustřeďovala ve Vídni a tím nevolky napomáhala k upevnění centralismu, tím více se dr. Herold vzdaloval Vídně, tím důsled- něji přenášel svou činnost do Prahy, až se v posledních letech svého života stal pro Vídeň jen řídkým hostem, rozvíjeje tím úsil- něji svou činnost v srdci království českého. Věren původním zásadám strany mladočeské. nedělal politiku rakouskou, nýbrž politiku českou, vycházeje z přesvědčení, že dobře vedená, cíle vědomá politika česká nemine se vlivu na chod politických událostí v ce- lém státě rakouském a stane se tak ze své vlastní, vnitřní síly na konec i politikou roz- hodnou pro celé Rakousko. Syn malého českého živnostníka vstoupil do veřejného života s ustáleným vědomím, že stejně, jako jednotlivec může si pojistiti bezpečnou existenci jen vytrvalou prací, tak i národ může bezpečně spoléhati jen na to, co je ovocem jeho vlastní práce a nesmí če- kati na nahodilý úspěch, jenž mu spadne bez zásluhy do klína cizí intervencí. Proto by přesvědčen, že také náš národ jen vlastn prací se dodělá šťastnější budoucnosti.
Heroldův Josef Herold doktor Herold Vídeň Praha Rakousko
6 article
Všem nám společným cílem jest resti- tuce státního práva českého. Tento konečný cíl tanul na mysli i dru. Heroldovi a k to- muto cíli směřovala veškera jeho životní poli- tická práce. Ale jako všichni střízliví politi- kové čeští, tak i dr. Herold dávno již setřásl se sebe blahý sen, že státní právo se nám vrátí samo, že jest jen třeba vyčkati vhod- ného okamžiku. Trpká zkušenost desetiletých politických zápasů ho poučila, že trníma bodláčím zarostlou cestu k našemu státnímu právu nutno teprve znova upraviti a že první podmínkou při tom jest nejdříve trvale za- bezpečiti naši národnost. Český národ musí býti nejdříve všeobecně uznán za přesně vy- mezenou, o pevnou a zabezpečenou půdu se opírající individualitu, z níž pak jako pouhý důsledek vyplyne uznání našeho státního práva. Proto náš národ musí v hospodářském oboru vyvážiti všechny své schopnosti a síly a státi se hospodářsky neodvislým; musí v soutěži s jinými národy na poli kuiturním stanouti na výši doby; musí v celém oboru veřejného života zjednati úplnou platnost svému jazyku a své národnosti a jako samo- statný národ musí si zabezpečiti vliv na státní správu a veškero zákonodárství. Za- bezpečiv takovým způsobem svou existenci a svůj politický význam v rodné zemi, národ český musí stále si býti vědom své sounále- žitosti ke světu slovanskému a snažiti se svým vlivem působiti i na jeho rozvoj, při- jímaje současně z něho osvěžující šťávy pro zachování naší slovanské národnosti. Snahy tyto nebyly ovšem výhradným vlastnictvím dra. Herolda; sdíleli a sdílejt se s ním o ně téměř všichni čeští politikové, ale nepopíratelným vlastnictvím Heroldovým jest ta okolnost, že jako praktický právník snažil se každý svůj požadavek opříti o pevný zákon a kde zákona dosud není, snažil se zákon takový vytvořiti.
Herold doktor Heroldová
7 article
Proto, když v poslední době spor o právo českého jazyka v úřadech a u soudů do- stoupil nejvyššího bodu a německý profeson Bachmann se odvážil tvrditi, že není zákoni- tého ustanovení, o něž by se mohlo opříti právo českého jazyka ve službě úřadní, dr Herold neváhal znovu prostudovati všechny zákony a všechna nařízení s platností zá- kona od r. 1526, t. j. od nastolení rodu habsburského v království českém a zdrcují cími důkazy dokázal lživost tvrzení Bach- mannova, ukázav, že jazyk český až do ob- noveného zřízení zemského z r. 1627 byl v Čechách výhradným státním jazykem, po r. 1627 postaven mu pak po bok jazyk ně mecký jako rovnoprávný a že od r. 1627 nevydáno jediného zákona, ani jediného, zá- konitou platnost majícího nařízení, jímž by se poměr jazyků českého a německého jako úplně v království českém rovnoprávných měnil na prospěch němčiny a na škodu ja- zyka českého. Heroldovými filipikami proti prof. Bachmannovi dokázáno nad slunce jasněji, že čeština ve vnítřní i vnější službě u správních úřadů i soudů v království če- ském jest dle platných dosud zákonů úplně oprávněna, že není jediného platného na- řízení neb zákona, jímž by se uznávalo vý- hradné panství němčiny v našich úřadecha konečně — což jest vlastně za našich dnů nejdůležitější — že není třeba nijakého no vého jazykového zákona pro království české poněvadž poměry jazykové jsou u nás star šími, dosud platnými zákony náležité upra- veny.
Bachmann Herold Heroldová profesor Čechy Bachmannův
8 article
Na závadu jest však nedostatečné ny nější zřízení zemské, za Schmerlingovy vlády nám vnucené a vyžadující brzké nápravy Dr. Herold za dvanáctiletého působení v zem ském výboru obeznámil se dokonale se všemi slabostmi zemského zřízení a zvláště s jeho nevýhodami pro náš národ a proto reformě zemského zřízení věnoval největší pozornost. V jeho mysli uzrával znenáhla plán potřebné reformy a když plán ten nabyl již konkret ných obrysů, vyložil jej ve své letošní novo roční řeči před svými vinohradskými voliči Hle, jak by dle názorů Heroldových mělo býti upraveno zemské zřízení jako zá kladní zákon království českého. 1. Království české tvoří jednotný, ne- dílny celek, jak je zaručeno pragmatickou sankcí. 2. Národ český i německý jsou národov političtí, mají tedy stejný nárok na ochranu a vývoj své národnosti, svého ja zyka a na zabezpečení svého politického po stavení, Úplná rovnoprávnost obou jazyků v celé oblasti království českého musí tedy býti jedním ze základních článků zemské ústavy.
Schmerlingův doktor Herold Heroldová zákon království český . 1
9 article
3. Odtud vyplývá právo národní ch menšin na ochranu netoliko v zemi, ny brž i v okresech a obcích tak, aby žádny občan království českého nebyl pro svou ná rodnost a svůj jazyk zkracován ve svých právech politických a občanských. 4. Jednota království českého vyžaduje aby zemský znak a zemské barvy po celé zemi byly dány pod ochranu zákona. 5. Místodržitel, jmenovaný králem, spolu s místodržitelskými rady mají tvořiti zem skou vládu, odpovědnou zemskému sněmu 6. Ve věcech zemského zákonodárstv smí býti poslední instancí zemská vláda, ni koli ministerstvo vídeňské, a usnesení zem- ského výboru nemohou podléhati dozoru ví deňského správního soudu, nýbrž jest nutno zříditi pro Čechy zvláštní zemský správn soud. 7. Organisace politických správních úřad a soudů v království českém spadá pod pra- vomoc zemského sněmu, který může také
Čechy
10 article
rozhodnouti o potřebě úřadů krajských, jako úřadů druhé instance. Budou-li náležitě za- bezpečeny národní menšiny, a odpadne-l německý požadavek, že nové kraje mají být jednonárodní s výhradným panstvím jednoho jazyka, nebylo by námitek proti krajskému zřízení jako staré české instituci. Ovšem ve- dle krajských úřadů musily by se zřídit i krajské samosprávné sbory, jež by mohly rozhodovati o stížnostech proti usnesení nej nižší instance a tím by se ulevilo zemskému výboru. Krajským zastupitelstvům, podobně jako zemskému výboru musila by se pak přiznati také moc výkonná. 8. Zákonodárnou kompetenci zemského sněmu i správní kompetenci zemského výboru nutno přesně vymeziti. Zemskému sněmu má náležeti veškero zákonodárštví zemědělské agrární, živnostenské, sirotčí, chudinské zdravotní, prostřednictví a ochrana práce. zákonodárství, týkající se obcí, okresů a krajů, farních osad, školství obecného, po- kračovacího, živnostenského, hospodářského odborného, zákonodárství stavebňí, požární. silniční, zemské dráhy, vodní cesty, úprava národních poměrů v úřadech a soudech mimo to v rámci státních zákonů také uni- versity, vysoké a střední školy, pojišťování dělnictva, živnostníetva a soukromých úřad Usnesení zemského sněmu by prováděl zemský výbor s mocí výkonnou; sporyo kompetenci mezi zemskou vládou a zemským výborem by rovnal zemský správní soud.
11 article
9. Aby zemský sněm mohl vyhověti všem hmotným i kulturným potřebám obyvatelstva, musil by míti právo vypisovati samostatné zemské daně a musel by býti věrným zastu pitelstvem celého království, čehož by se do sáhlo volebním řádem na základě čistě de mokratickém. Takový obraz zemského zřízení pro krá lovství české vyzrál v mysli dra. Herolda a jeho provedení pokládal za svůj nejblizš úkol. Autor plánu byl si ovšem vědom ohrom ných políží, s nimiž bude třeba zápoliti, a vě děl, že k vytouženému cíli můžeme dospěti jen tehdy, přijmou-li plánt ten za svůj všechny politické strany češké a všechny svorným po- stupem se budou domáhati jeho provedení Zvěčnělý se nadál, že první krok na dráze takového svorného postupu učiněn založením Národní rady české, v níž jsou zastoupeny všechny české strany v zemích kornny čěské Proto Národní radě věnoval v posledních letech svého života tolik práce, péče a vše- chnu svou lásku. Plán Heroldův zůstal nám jako politický odkaz českého státníka, jenž svým právnicky střízlivým duchem uměl odlišovati možné o vytouženého, ale na ten čas nedostupného Měl i svorný postup všech českých stran, byt jen v otázkách národních, v nynější době za možný? Nálada v českých stranách nedává nám na tuto palčivou, ba přímo zahanbující otázku bohužel nijaké odpovědi.
Heroldův
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 6. května. (Vzdal se man dátu.) Řišský poslanec za město Inšpruk dr. Erler, vzdal se mandátu. Provedl tím úmysl, jímž se zabýval hned po Novém roee a jehož provedení odložil na čas na žádost svých politických přátel. Nová volba bude vy psána prý až na podzim. V Praze, 6. května. (Nové okresn soudy na Moravě.) Nařízením ministerstva spravedlnosti zřizují se na Moravě dva nové okresní soudy: v Třešti a Slavoniclch Novému soudu v Třešti přikazuje se jedenácl obcí z nynějšího soudního okresu jihlavského devět obcl z okresu teleckého, vesměs če
doktor Erler Vídeň Praha Morava Třešť
14 article
ských; novému soudu v Slavonicích 19 obeí z nynějšího okresu dačického a 7 z okresu jemnického, většinou německý ch. Den, kdy nové soudy počnou působiti, bude ohlášen po- zději. Němci dávno se již dovolávali zřízen nového, německého okresního soudu ve Slavo nicích. Nařízením ministra Kleina se jim vyhovuje. Z Lublaně, 4. května. (Ja zyko v otázka v Korutanech.) V Celovci, jal bylo nedávno sděleno, udál se jeden z nejkři klavějších připadů porušení jazykového práva Soudce, dokonale znalý slovinského jazyka, ne dovolil dvěma slovinským advoká ům, za stupujícím slovinské strany, mluviti u soudu slovinsky, a když se jeho rozkazu nepo- drobili, přerušil vůbec přeličení, ohlásiv, žesi předvolá sporné strany a vyřídí s nimi věc bez advokátů. Jediný slovinský poslanec z Korutanska.
Němec Klein Slavonice Lublaň Korutany Celovec Korutansko
15 article
Grafenauer, zakročil v té věcí u ministra spravedlnosti, Kleina, a obdržel od něho ta- kovou odpověď: »Uznávám, že nelze upřiti oprávněnosti žalobě na formu, ve které celo- vecký okresní soudce vynesl svůj nález... V te věci vydal již polřebné nařízení zemský soud korutanský i vrehní soud štyrsko-hradecký. Co však se týče podstaty věci, musím konsta- tovati, že právní zástupcové obou stran podal instanční cestou stižnost na okresního soudce že otázka je rozhodnuta cestou judikatury Vzhledem na rozhodnuti soudů, jímž se nžl vání slovinského jazyka zamítá ministerstvo nemá nijakého prostředku, aby v te věcí zakročilo.« V Celovci spácháno tedy nej- brutálnější násilí na právech Slovinců, kteři tvoř třetinu obyvatelstva korutanského a ministr spra vedlnosti nezná prostředků, aby přinutil soudce ke konání spravedlnosti, ústavou a zákony za bezpečené. Celovecký okresní soud, korutan iký zemský soud i vrchní soud štyrsko-hradecký ne uznávají přese všechny zákony a platná naři- zení existenci Slovinců v Korulanech a ministn se veřejně přiznává, že nemá moci, aby zákonu zjednal plalnost! Tak vykonávání spravedlnost v obvodu vrchního soudu štyrsko-hradeckého klesá na sťupeň pověstné justice maďarské.
Klein Slovinec
16 title
Politické zprávy zahraničně.
17 article
V Praze, 7. května.
Praha
18 article
Volební boj v Srbsku. Nynější volby do srbské skupštiny jsou bo jem reakce proti obhajcům konstitučných svo bod, jiniž jsou v Srbsku jako vždy radikálove Radikálná atrana v Srbsku zůstala věrna du chu svých zakladstelů: Kosty Táušanoviče, Ni koly Pašiče a j. Také odpůrci radikálů jseu vlastně pořád titíž, jen jinou firmu vyvěsili. Fir mou jejich byl Milan, po něm Alexandr; kral Petr se jim za firmu nebodí, protože při všem co se mu vytknouti může, jedno se mu upřiti na může: pevně se drží půdy konstituce, jak to pro hlásil při svém nastolení. Král Petr nejeví na- prosto žádných obsolutistických choutek, čímž ovšem konstitučný život trvale upevňuje. Radi kálové jsou mu v tom spolehlivými a vyškole- nými pomocníky. Trpkou školou jim bylo pano- vání obou posledních Obrenovičů, kteří jimi na plřovati žaláře, hrozili jim smrtí, ničili jejie živnosti, aby je ožebračili e pod. Strana, ktará za své idey a zásady tolik vytrpěla, která tolik vytrvalostí a charaktoru osvědčila, zasluhuje dů věry národa i tehdy, když se politice její ne daří všecko dle přání. Myslíme tím hospodářské tísnění Srbska Rakouskem. Ale zde srbský náral musí sobě býti vědom, že tlak rakousko-uherský plati jemu, srbskému národu, a nikoli jeho ra- dikálné vládě, a kdyby v Srbsku nastala změn vlády, že by to nikterak nemělo za následek změnu rakousko-uherské politiky naproti Srb- sku. Právě naopak, kdyby v Srbsku byla vláda slabši, bylo by Rakousko-Uherskem tísněno ještě víc, než dosud.
Pašič Milan Alexandr Petr Srb Srbsko Rakousko Uhersko Kosta Táušanovič
19 article
V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . zaí . . . za zb odpoladni Ve flialkách na vsnkove: ranní čísla. . . . . . . . 10h odpoledaí . . . . . . . . 4a Inserát plati ze hotově napřeš. Předplacení a interty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č.2 Tam nacházejí se těž redakce Giskárna a ezpedice „Národaich Listů“ Rskoplsy se novraosji
Giskárno
20 article
Když radikální bojovníci strádali v žaláříah, protivníci jejich slunili se v přízni Milanověa Alexandrově, byli jejich důvěrníky, zaujímali výnosné úřady a stojíce za jeslemi králů, klidně se dívali na muka radikálů. Živlové tito arci nle jiného nemohou, než býti protivníky radikálů dál, neboť mezi nimi není smiru. Protivníci uzná- vají to též a nemohouce vybojovati si důvěru ná- roda a dostatí většinu skupštinských mandátů, hrozí příští skupštině obstrukcí, jdouce i v té příčině za příkladem Vídně. Ať je jakkoli, třeba míti na paměti, že kon- stitučné svobody v Srbsku za krále Petra a radi- kálů neupadly, nýbrž se rozvinuly a utvrdily Nedávno ruský spisovatel V. I. Nemirovič Dan čenko napsal o Srbsku, že „není monarchií, ný brž skutečnou republikou“ V Srbsku jako v Anglii mají nejdokonalejš a nejsvobodnější volební soustavu. Seznamy voličů seštavují obecní soudy a potom spolu sa seznamy kandidátů je předkládají ku prozkeu- mání a potvrzení soudům korunním. Volby se dějí kuličkami a nikoli lístky, jež bývají příčinou mnohých nesprávností a nedorozumění. U voleb- ních uren stojí a volbu kontrolují důvěrníci stran, a celá volební procedura je pod kontrolou voleb- ních komitélů z důvěrníků všech stran, a díle korunních soudů a státní rady. Vláda do voleb nikterak zasahovati nemůže. Vládní orgány ne- směji býti ani přítomny v místnosti, kde se voib koná. Všechny volby posléze zkoumá a schva- luje skupština. Z posledních voleb vyšlo přes 90 radikalů. Skupštína má všech póslanců 160. Král Petr jako konstitučný panovník nemohl jinak, než povolati k vládě stranu, která obdržela většinu. Obrenoviči tak dělávali, ale z toho vznikal ohromně zlo pro zemi, jež konečně dynasti Obrenovičů na vždy pohřbilo. Hospodářské stisnění Rakouskem spojencům jeho v Srbsku většinu neopatří.
Alexandrův Petro Nemirovič dan čenko Petr Obrenovič Vídeň Srbsko Anglie Rakousko
21 article
Další zalýkání prvních osobností v Německu. Svédek Ernst měl býti s kniželem Eulen- burgem konfrontován na Liebenbergu ž včera. Před odjezdem doručil soudu starenberskému dopis vysoce postavené osobnosti berlinské, kterýž rovněž jako dopisy, zabavené u Riedla, bude míti v zápětí zatýkání prý ještě celé řady předních osobností pruské společnosti i v sa- měm okoli dvora. Ernst vzdal se svého místa jakožto správce Eulenburgské vily. Policie mnichovská vedla v tajných listi- nách Enlanburga z vznamenaného jako mute s homnosexuálními náklonnostmi Působí skorem tragicky, že policejní dozor nad knížetem Eulenburgem v Liebenburgulsvěřen jest v 6slední instanet synu knižete, kterýž jest okresalm přednostou tamní policie Koalice svobodomyslných stran v Německu Svobodomyslná strana lidová, svobodomy slné sdružení a jihoněmecká strana lidová vy daly společné provolání k volbám do pruského sněmu. Prospěje-li tato dlouho již nebývalá ko- alice málo populárním a málo demokratickým liberálům německým, jest ovšem dost pochýbno Ačkoliv žádají na př. v provolání všeobecné, rovné a přímé volební právo i pro Prusko, se, že podporují minist. předsedu pruského Bůlowa na dále, ačkoliv týž vyslovili se proti němu. Provolání vyslovuje se též proti přednostem šlechty v úřadech a žádá rovnost všech vyznání a politických snab. Za to opomijí žádati rov- nost všech národností: jast známo, že liberá- lové němečlí v té věci jsou úplně stejní jako konservativei a že jsou k národnostem bobuže! nespravedlivější nežli na př. klerikálově ně- mečtí. Svobodomyslné strany ty doufaji, že při volbách pomáhati jim budou místy národní liberálové, jak známo, nejvládnější to strana v Prusku i v říši.
Ernst Riedl Prusek Německo Prusko
22 title
FEUILLETON
23 article Literatura.
Literatura. * Básně Jos. Merhauta. Uspořádal Milo sl a Hýsek. Nakladatel J. Olto v Praze, 1908. Nakladatelské firmě J. Otty bude vždy přičtěno za zásluhu toto posmrtné vydání autora „Andělské sonaty a „Vranova“. Osud, který kolegovi Merhau- tovu, rovněž zesnulému již J. Spáčilu-Zeranovskému, zůstal až doposud konsekventně přes všecky námahy prátel a cíitelů o vydání jeho básní tak nepřátelský. byl k básnickému odkazu brněnského žurnalisty spravedlivější. Dík firmě Ohtově a uspořádání pana Miloslava Hýska dostává se nám do ruky celá básní- cká pozůstalost Merhautova, až na jeho četnéa některé zapadlé anebo těžko přístupné „Proslovy“ z nichž podán jen výbor. Merhaut je ryzí lyrik měkké intonace, s nádechem sentimentálnosti, která mu však sluší, formy jevící velkou vytříbenost a bás- nickou kázeň, který plně zasluhuje, aby verše jeho nepropadly zapomenutí úplnému, básník, klerý své heslo já musím výš, já musím dál, já musím hloub, však vždy jen českou, poclivou slopou, hrdě vyznával až po svůj předčasný skon. Básně Mer hautovy jsou rozděleny na tři skupiny: „Z prvních básní“, „Básně od let devadesátých“ a cyklus obšír- nější, nesoucí název „Proslovy“. Část prvá vykazuje některé velmi pěkné a zdařené kusy, kde i přes ně- která místa rhetorická jest rozprostřen půvab origi nálnosti a vnitřní zvláštní vroucnosti, které an naivní některé obraty neškodí a jimž trocha nasládle sentimentálnosti jen dodává opravdového půvabu.
Merhaut slečna Hýsek J Olto J Ott Vranův J Spáčil Zeranovský Merhautův Jos Praha Ohtov
24 article
Forma Merhautova je tu dosti komplikovaná a časte si ráda libuje v refrainech středních a závěrečných Nejzralejší jest cyklus druhý „Básně od let devade- sátých“. V nich stanul Merhaut na výši svého umě- lecky nejvyspělejšího tvoření. Básní, jako jest „Pole“ zRanní hvězdy“, „Ballada fatalistická“, „Nocturno“ a j., tak lehce nezapomenele, hloubkou a čistotou svě konstrukce vryjí se vám hluboce do srdice a do paměti. Zejména tři poslední básně tohoto cyklu jsou kusy zvlášť dokonalé a krásně. První dvě svědčí památce záhy zesnulého synáčka básníkova a vynikají hlubokým citem a mluvi nevystižnou bo- lestí otcovskou. Zvlášť tklivá je báseň „U popela Haničky kvapilové“, jedna z nejkrásnějších, ktere
Merhautův Merhaut Pol Hanička
25 article
jsme z mnohých krásných básní českých u příležito- sti úmrtí této vzácné ženy a umělkyně četli. V cyklu o lásce, který tvoří jakýsi básnický a erotický denník, shledáváme se s čísly velké lyrické prostoty a pro- duševnělosti, tiché, ukryté melancholické hudby. Zde vládne celé kouzlo intimity, jehož byl Merhau opravdovým mistrem. Musili bychom jich citovati celou dlouhou řadu. Kusy, označené pouhým nadpisem „Pisně“, jsou nejlepším dokladem, tak i rázný pří pitek a „Nocturno“ i „Mlhy“. V několika „Proslovech“ na konec umistěných, ozývá se více příležitostne rhetoriky, ale vedle ní velká dávka upřimného cilu vlasteneckého. Krátká předmluva páně. Hýskova vy zvedá patřičně hlavní akcenty Merhautova básni- ckého tvoření, leccos napovidá, co by zasluhovalo širšího vylíčení a hlubšího rozboru a což snad jen ohled na rozsah předmluvy nebo úvodu omezoval. Doufáme, že p. Hýsek se vrátí ještě jednou k bližší osobní i poelické individualitě básníkově. Autor dvou tak velkých a vysoce zajímavých a básnických ro- mánů jako „Andělská sonata“ a „Vranov“, básník „Hada“ a „Černých poli“ psycholoz a malíř Br Jar. V. chlický. jistě toho zasluhuje.
Hýskův Merhautův Hýsek V chlický Vranov
26 article
* Tři knihy české lyriky. Václav Krofta „Nálady osamění.“ Nákladem knihtiskárnyL Grunda, Král. Vinchrady Karel Šelepa: „Večery duše.“ Nákla- dem vlastním. V komisi knihkupectví Josefa Springra v Praze a na Král. Vinohradech. Karel Babánek: „Zaváté cesty.“ Praho 1908. Nákladem knihkupectvi a nakladalelství E Weinfurtera Pan Václav Krofta má za sebou již jednu knihu básní, jsou to „Pohádky smutných očí.“ Jeho jměno je i jinak dobře známo členářům vynikajicích če- ských listů, kde často uveřejňuje ukázky své poesie Elementem jeho lyriky je příroda se všemi krásami svých nálad Lesy, pole, luka, řeky lákají ho vždy znovu aby je opěvoval; ve velké přírodě, stejně jako v nějakém intimním lesním zákoutí, rozněcuje se jeho duše a nechá se inspirovati k veršům. Veliká většina jeho básní líčí nálady krajin, maluje natura- listicky a je prosycena svěží vůní dojmů, zachyce- ných opravdu v přírodě, v té přírodě, kterou básník tolik miluje, jako nenávidí město, jeho atmosferu, jeho ruch a ulice. Volná příroda je autorovi všim. A věru, dovede se na ni dívati! Mnohá čísla jeho knihy jsou jistě psána venku, tváři v tvář té, kte rou opěvují! A příroda vděčí se mu tím. ze mu od
Kroft knihtiskárnyl Grund Král Šelepa Springr Babánek Weinfurter Náklo Praha
27 article
krývá svá tajemství, v nichž básník nalézá nové ná lady a motivy k novým písním. Básně „U splavu“ „Ve starém parku“, „Romance jarní nocí“, „Po ne moci“, „V předuše prázdnin“ jsou krystaly pravé porsie, Mnohem slabší jsou některá čísla erolická V tom genru se p. Kroflovi dobře nedaří. Zazní t sice i tu někdy kovově, ale není zde té jemné dikc a vzletu, jimiž oplývají čísla shora uvedená. Druhou knihou jsou „Večery duše“ pana Karla Šelepy Pan autor četi mnoho básníků našich i cizích a mnoho z nich utkvěle v něm a v je- ho poesti 7ejmena podléhá silně vlivům poetů fran- couzských (Baudelaire. Verlaine) a některým básní- kům naší moderny (O. Březina a j.. Jeho sloky vy- značují se velikou hudebností, které obětuje často i myšlenku i srozumitelnost, ač zase naopak užívá často rýmů, jež jsou poloviční assonancí. (Na př umřeli — zlí, svitila — mdlá a p.) Nieměně prozra- zují verše p. Šelepy nevšední talent, jemuž chybí pouze odpoutati se od cizích vlivů a psáti dále. Pan autor libuje si v pochmurných náladách, ani jediná jehe báseň nezahoří radostnějším svitem. Všude je holký smutek a žal. Možná, že i v tom napodobuje svoje ohlíbené vzory, neboť nezdá se, že by byl tak na- dobro skutečně otráven životem. Nejsilnější čísla jeho knihy jsou „Pohroma“, „Golzota“. „Konec romance a „Jezero královské
Šelepa Baudelaire Verlain O Březina konec romance
28 article
„Zaváté cesty“ p. Karla Babánka jsou jeho čtvrtou knihou veršů. (Mimo ně má jednu knihu prosy.) Pan autor pěstuje se zálibou poesii. přimykající se k národní písni a napodobuje rá K. J. Erbena. V této druhé snaze jde někde až příliš daleko. To zejména pociťujeme ve větší básni „Uto- nulá“. Kniha pana autora má také jeden cyklus s titulem: „Hlasy města“. Čísla toholo cyklu se nám nejlépe zamlouvají z celé sbírky, ač svojí formou neupomínají ani na píseň národní, ani na Erbena. Básník dokázal jimi, že se dovede jistě pohybovaii i na jiných pěšinkách, než na oněch, kleré si dříve vyšlapal. To platí ostatně i o několika jiných číslech jeho knihy. ZNláště připomínáme čísla: „Zakletý živol“, „Pobádka“ a „Stesk noci“.
Babánek Erben Uta
29 article
* Svalopluk Čech: Výbor z básní. Vydání pro mládež za 60 h. Nákladem F. Topiče v Praze. Tendence vydání tohoto výboru vzhledem k jehe úpravě vkusně (dle návrhu Jar. Bendy) a vzhledem k levné ceně jest zcela jasná: jde tu o nové uplal nění hesla »pravé umění do škole. Výbor básní ozdobený snímkem Čechova rukopisu, obsahuje 14 básní, jež svým obsahem i formou plně vybovuj podmínce, aby mládeží mohly býti pochopeny. Le toto stanovisko nebylo jediné, jež rozhodovalo př vydání tohoto Výboru z básní: pořadsteli A. Ram- bouskovi běželo také o to, aby do výboru byla po- jata nejlepší čísla básnické tvorby Cechovy. Tato krásná knížka, jež zajisté vnikne do všech žákov- ských knihoven a bude používána i k odborové čelbě ve škole, bude mládeži zlatým klíčem k Čechovým básnickým pokladům, bude výborným voditkem pro příští úplné poznání tvorby básníkovy. Knížka kromě básní obsahuje i stručný a výsližný přehled díla Če chova a slovníček vysvětlivek cizích rčení, v básnícl se vyskytujících; knížka tudiž hodí se mládeží k četbě soukromé. »Výborem z básní« zahajuje To- pičovo nakladatelství novou sbírku pro mládež, na zvanou »Osení«, knihy mladých čtenářů. Sbírka vy chází redakcí A. Weniga za přispění předních našici spisovatelů a pazdagogů. Kromě původních prací sbírka pojme i výbory cizích slavných autorů.
Čechův A Wenig Svalopluk Čechy Praha Čechův rukopis
30 article
Bibliografie. * Měšťanské školy české obdržely novou učebnici přírodopisu v samostatném zpracování profesora Jos. Rosického jejiž druhý stupeň právě byl schválen a to výnosem c. k ministerstva kultu a vyučování ze dne 9. bře- zna 1908, č. 4536. Druhý tento slupeň jest pokračo váním slupně prvého, dříve vydaného a obsahuje přírodniny všech tři liši dle jich příbuznosti s do- dalkem o první pomoci při úrazech a založení do- máci zahrady. Kniha doložena 181 vyobrazením a barevným obrazem jedovatých hub. Vyšla nákladen Čes. graf. akc. spol. „Unie“ v Praze. Učebnice zalo žena jest na základě biologickém a sestavena již dle nových osnov pro školy měšťanské Rovue v neurologii, psychiatrii, fysikální diaetetické therapii, kterou rediguje a vydává proí dr. Lad. Haškovec, přináší v čísle 4. původní články; Dr Jaroslav Mourek: Příspěvek k symplomatologii pathologické anatomii kompresse krční míchy. — D P. Hess: Studie o hermafroditismu s kasuistickým příspěvkem. — Doc. dr. Jindř. Chalupecký: Rhou- matický zánět čivu zrakového. — Dr. Vlad. Mladě jovský: Význam léčeb vodami železitými při anae- míi a chlorose. Dále list uveřejňuje množství refe- rátů (na př. pojednání o epilepsii, ztrnutí šíje, nová léčiva nervová, poesie při chorobách duševních, oly- lost a odlučňování a j. v.), zprávy Iiterární, feuille-
doktor Lada Jaroslav Mourek P Hess docent Jindřichův Chalupecký Vlad Jos Praha Rha
31 article K. Weinfurter
K. Weinfurter ton (poriedičnest lidského organismu ve svém vý- znamu psychologickém a biologickém) a řadu zpráv odborných (jako: K tuhé organisaci českého lékař- stva. — Školní lékařství a j.). — Revue vychází 15. každého měsíce a předplácí se celoročně 12 K 30 h. Rodakce: Praha, Perlová ul. č. 9. Expedice a admi- nistrace: Vodičkova ul. č. 34.
K Weinfurter Praha Vodičkův ulice
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Srbské divadle před pochodem do Prahy. D Kamenko Subolič v »Beogradských Novinách« dává srbskému Národnímu divadlu pokýny před pochodem do Praby na pohostinská slovanská představení. Po- kyny jsou dobré a i pro nás zajímavé. »Nejprve třeba, abychom se Čechům ukázali ve svém národ- ním krojí. Bez něho by pochod do Zlaté Prahy mnoho ztratil. Mysli li Češi na slovanský jih, vždy cky si mysli Jihoslovany v malebných národních krojích. Netřeba připomínati, že kroje musejí býti věrnéa krásné, nikoli fantastické, to by bylo na škodu. Mu- síme Čechům ukázat i trochu srbské národní hudby. Češí nepotřebují od nás jiné hudby, než naší ná- rodní. Jsou hudební a vědí, co v té příčině mohou od nás očekávati. A dále musíme jim předvésti své nejlepší herce, aby viděli, jak jsme dospělí v díva- delním umění.« — Zeela správně pochopeno.
Čecho Čech Jihoslovan Praha + srbský
33 article Hudba.
Hudba. + Zpšvohra Národního divadla. Obecenstvo s ra- dostí uvitalo návrat pí. Marje Bogucké, jež znovu se objevila na naší scéně, aby, bohdá, již se- trvala na ní jako angažovaný člen. Zpívala tentokrát Olympii a Antonii v »Hofímannových povídkách«. Vyškolené její koloratuře bylo lehko vítěziti jako Olympii, tím snáze, čím podání její více je podporo- váno gracil přednesu, hry, celé bytosti její. Jako Antonie měla zase úchvatnou vřelost a poesil, kterou rozestírá kolem sebe svým zjevem, svými pohyby. oduševněním a vzletem celého výkonu. Zpěv pl. Bogucké dělá posiuchačstvu dobře svou naprostou jistotou a přesností, svou okouzlující lahodou. Vedle pěvkyně tak distingované měl p. Drze- wiecki, jenž pohostinsku výstoupil jako Hoffmann, těžší postavení s prostřední kvahitou svého umění. Hlasově dostačil však lépe nežli v dřívějších, silněji orchestrovaných parliích, a že i jinak svědomi te si vedl, se ctí dostal svému úkolu
Marja Bogucký Antonius Hoffmann Olympie Hofímannový Zpšvohr národní divadlo