1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v pátek 8. května 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy
přadplácí se
v Praze v adminislraei
a měsjn
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí doníškos
na něste
na čtnt tata . . . . 7 K 50 k
ve filalkáchs
. 2Ka0n
na měske ..
Peštou:
na gtrrt le, . . ..
::3ke
s dvají zásilkoa
a mě
n.: . ike
Pešta
Praha
5
article
Politický odkaz Heroldův.
Politický odkaz Heroldův.
Vyzdoben svěží zelení a prvními květy
mladého jara, posvátný Vyšehrad přijal včera
dra. Josefa Herolda do lůna české země,
z níž vyšel a k níž Inul všemi kořeny svěho
života. Jako báječný Antaeus, jenž životní
sílu čerpal z dotyku s matkou Zemi, tak
dr. Herold v dlouhém běhu svého politického
života utvrdil se v přesvědčení, že veškera
naše síla spočívá v nejtěsnějším přilnutí k
naší rodné zemi, že budoucnost naše se dá
zabezpečiti jen doma a nikoli v cizí Vídni
V posledních letech bylo patrno, že dr.
Herold se počíná rozcházeti s naším českým
poselstvem ve Vídni. Čím více se česká po-
litika soustřeďovala ve Vídni a tím nevolky
napomáhala k upevnění centralismu, tím více
se dr. Herold vzdaloval Vídně, tím důsled-
něji přenášel svou činnost do Prahy, až se
v posledních letech svého života stal pro
Vídeň jen řídkým hostem, rozvíjeje tím úsil-
něji svou činnost v srdci království českého.
Věren původním zásadám strany mladočeské.
nedělal politiku rakouskou, nýbrž politiku
českou, vycházeje z přesvědčení, že dobře
vedená, cíle vědomá politika česká nemine
se vlivu na chod politických událostí v ce-
lém státě rakouském a stane se tak ze své
vlastní, vnitřní síly na konec i politikou roz-
hodnou pro celé Rakousko.
Syn malého českého živnostníka vstoupil
do veřejného života s ustáleným vědomím,
že stejně, jako jednotlivec může si pojistiti
bezpečnou existenci jen vytrvalou prací, tak
i národ může bezpečně spoléhati jen na to,
co je ovocem jeho vlastní práce a nesmí če-
kati na nahodilý úspěch, jenž mu spadne bez
zásluhy do klína cizí intervencí. Proto by
přesvědčen, že také náš národ jen vlastn
prací se dodělá šťastnější budoucnosti.
Heroldův
Josef Herold
doktor
Herold
Vídeň
Praha
Rakousko
6
article
Všem nám společným cílem jest resti-
tuce státního práva českého. Tento konečný
cíl tanul na mysli i dru. Heroldovi a k to-
muto cíli směřovala veškera jeho životní poli-
tická práce. Ale jako všichni střízliví politi-
kové čeští, tak i dr. Herold dávno již setřásl
se sebe blahý sen, že státní právo se nám
vrátí samo, že jest jen třeba vyčkati vhod-
ného okamžiku. Trpká zkušenost desetiletých
politických zápasů ho poučila, že trníma
bodláčím zarostlou cestu k našemu státnímu
právu nutno teprve znova upraviti a že první
podmínkou při tom jest nejdříve trvale za-
bezpečiti naši národnost. Český národ musí
býti nejdříve všeobecně uznán za přesně vy-
mezenou, o pevnou a zabezpečenou půdu se
opírající individualitu, z níž pak jako pouhý
důsledek vyplyne uznání našeho státního
práva. Proto náš národ musí v hospodářském
oboru vyvážiti všechny své schopnosti a síly
a státi se hospodářsky neodvislým; musí
v soutěži s jinými národy na poli kuiturním
stanouti na výši doby; musí v celém oboru
veřejného života zjednati úplnou platnost
svému jazyku a své národnosti a jako samo-
statný národ musí si zabezpečiti vliv na
státní správu a veškero zákonodárství. Za-
bezpečiv takovým způsobem svou existenci
a svůj politický význam v rodné zemi, národ
český musí stále si býti vědom své sounále-
žitosti ke světu slovanskému a snažiti se
svým vlivem působiti i na jeho rozvoj, při-
jímaje současně z něho osvěžující šťávy pro
zachování naší slovanské národnosti.
Snahy tyto nebyly ovšem výhradným
vlastnictvím dra. Herolda; sdíleli a sdílejt
se s ním o ně téměř všichni čeští politikové,
ale nepopíratelným vlastnictvím Heroldovým
jest ta okolnost, že jako praktický právník
snažil se každý svůj požadavek opříti o pevný
zákon a kde zákona dosud není, snažil se
zákon takový vytvořiti.
Herold
doktor
Heroldová
7
article
Proto, když v poslední době spor o právo
českého jazyka v úřadech a u soudů do-
stoupil nejvyššího bodu a německý profeson
Bachmann se odvážil tvrditi, že není zákoni-
tého ustanovení, o něž by se mohlo opříti
právo českého jazyka ve službě úřadní, dr
Herold neváhal znovu prostudovati všechny
zákony a všechna nařízení s platností zá-
kona od r. 1526, t. j. od nastolení rodu
habsburského v království českém a zdrcují
cími důkazy dokázal lživost tvrzení Bach-
mannova, ukázav, že jazyk český až do ob-
noveného zřízení zemského z r. 1627 byl
v Čechách výhradným státním jazykem, po
r. 1627 postaven mu pak po bok jazyk ně
mecký jako rovnoprávný a že od r. 1627
nevydáno jediného zákona, ani jediného, zá-
konitou platnost majícího nařízení, jímž by
se poměr jazyků českého a německého jako
úplně v království českém rovnoprávných
měnil na prospěch němčiny a na škodu ja-
zyka českého. Heroldovými filipikami proti
prof. Bachmannovi dokázáno nad slunce
jasněji, že čeština ve vnítřní i vnější službě
u správních úřadů i soudů v království če-
ském jest dle platných dosud zákonů úplně
oprávněna, že není jediného platného na-
řízení neb zákona, jímž by se uznávalo vý-
hradné panství němčiny v našich úřadecha
konečně — což jest vlastně za našich dnů
nejdůležitější — že není třeba nijakého no
vého jazykového zákona pro království české
poněvadž poměry jazykové jsou u nás star
šími, dosud platnými zákony náležité upra-
veny.
Bachmann
Herold
Heroldová
profesor
Čechy
Bachmannův
8
article
Na závadu jest však nedostatečné ny
nější zřízení zemské, za Schmerlingovy vlády
nám vnucené a vyžadující brzké nápravy
Dr. Herold za dvanáctiletého působení v zem
ském výboru obeznámil se dokonale se všemi
slabostmi zemského zřízení a zvláště s jeho
nevýhodami pro náš národ a proto reformě
zemského zřízení věnoval největší pozornost.
V jeho mysli uzrával znenáhla plán potřebné
reformy a když plán ten nabyl již konkret
ných obrysů, vyložil jej ve své letošní novo
roční řeči před svými vinohradskými voliči
Hle, jak by dle názorů Heroldových
mělo býti upraveno zemské zřízení jako zá
kladní zákon království českého.
1. Království české tvoří jednotný, ne-
dílny celek, jak je zaručeno pragmatickou
sankcí.
2. Národ český i německý jsou národov
političtí, mají tedy stejný nárok na
ochranu a vývoj své národnosti, svého ja
zyka a na zabezpečení svého politického po
stavení, Úplná rovnoprávnost obou jazyků
v celé oblasti království českého musí tedy
býti jedním ze základních článků zemské
ústavy.
Schmerlingův
doktor
Herold
Heroldová
zákon království český . 1
9
article
3. Odtud vyplývá právo národní ch
menšin na ochranu netoliko v zemi, ny
brž i v okresech a obcích tak, aby žádny
občan království českého nebyl pro svou ná
rodnost a svůj jazyk zkracován ve svých
právech politických a občanských.
4. Jednota království českého vyžaduje
aby zemský znak a zemské barvy po celé
zemi byly dány pod ochranu zákona.
5. Místodržitel, jmenovaný králem, spolu
s místodržitelskými rady mají tvořiti zem
skou vládu, odpovědnou zemskému sněmu
6. Ve věcech zemského zákonodárstv
smí býti poslední instancí zemská vláda, ni
koli ministerstvo vídeňské, a usnesení zem-
ského výboru nemohou podléhati dozoru ví
deňského správního soudu, nýbrž jest nutno
zříditi pro Čechy zvláštní zemský správn
soud.
7. Organisace politických správních úřad
a soudů v království českém spadá pod pra-
vomoc zemského sněmu, který může také
Čechy
10
article
rozhodnouti o potřebě úřadů krajských, jako
úřadů druhé instance. Budou-li náležitě za-
bezpečeny národní menšiny, a odpadne-l
německý požadavek, že nové kraje mají být
jednonárodní s výhradným panstvím jednoho
jazyka, nebylo by námitek proti krajskému
zřízení jako staré české instituci. Ovšem ve-
dle krajských úřadů musily by se zřídit
i krajské samosprávné sbory, jež by mohly
rozhodovati o stížnostech proti usnesení nej
nižší instance a tím by se ulevilo zemskému
výboru. Krajským zastupitelstvům, podobně
jako zemskému výboru musila by se pak
přiznati také moc výkonná.
8. Zákonodárnou kompetenci zemského
sněmu i správní kompetenci zemského výboru
nutno přesně vymeziti. Zemskému sněmu má
náležeti veškero zákonodárštví zemědělské
agrární, živnostenské, sirotčí, chudinské
zdravotní, prostřednictví a ochrana práce.
zákonodárství, týkající se obcí, okresů a
krajů, farních osad, školství obecného, po-
kračovacího, živnostenského, hospodářského
odborného, zákonodárství stavebňí, požární.
silniční, zemské dráhy, vodní cesty, úprava
národních poměrů v úřadech a soudech
mimo to v rámci státních zákonů také uni-
versity, vysoké a střední školy, pojišťování
dělnictva, živnostníetva a soukromých úřad
Usnesení zemského sněmu by prováděl
zemský výbor s mocí výkonnou; sporyo
kompetenci mezi zemskou vládou a zemským
výborem by rovnal zemský správní soud.
11
article
9. Aby zemský sněm mohl vyhověti všem
hmotným i kulturným potřebám obyvatelstva,
musil by míti právo vypisovati samostatné
zemské daně a musel by býti věrným zastu
pitelstvem celého království, čehož by se do
sáhlo volebním řádem na základě čistě de
mokratickém.
Takový obraz zemského zřízení pro krá
lovství české vyzrál v mysli dra. Herolda
a jeho provedení pokládal za svůj nejblizš
úkol. Autor plánu byl si ovšem vědom ohrom
ných políží, s nimiž bude třeba zápoliti, a vě
děl, že k vytouženému cíli můžeme dospěti
jen tehdy, přijmou-li plánt ten za svůj všechny
politické strany češké a všechny svorným po-
stupem se budou domáhati jeho provedení
Zvěčnělý se nadál, že první krok na dráze
takového svorného postupu učiněn založením
Národní rady české, v níž jsou zastoupeny
všechny české strany v zemích kornny čěské
Proto Národní radě věnoval v posledních
letech svého života tolik práce, péče a vše-
chnu svou lásku.
Plán Heroldův zůstal nám jako politický
odkaz českého státníka, jenž svým právnicky
střízlivým duchem uměl odlišovati možné o
vytouženého, ale na ten čas nedostupného
Měl i svorný postup všech českých stran, byt
jen v otázkách národních, v nynější době za
možný? Nálada v českých stranách nedává
nám na tuto palčivou, ba přímo zahanbující
otázku bohužel nijaké odpovědi.
Heroldův
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 6. května. (Vzdal se man
dátu.) Řišský poslanec za město Inšpruk
dr. Erler, vzdal se mandátu. Provedl tím
úmysl, jímž se zabýval hned po Novém roee
a jehož provedení odložil na čas na žádost
svých politických přátel. Nová volba bude vy
psána prý až na podzim.
V Praze, 6. května. (Nové okresn
soudy na Moravě.) Nařízením ministerstva
spravedlnosti zřizují se na Moravě dva nové
okresní soudy: v Třešti a Slavoniclch
Novému soudu v Třešti přikazuje se jedenácl
obcí z nynějšího soudního okresu jihlavského
devět obcl z okresu teleckého, vesměs če
doktor
Erler
Vídeň
Praha
Morava
Třešť
14
article
ských; novému soudu v Slavonicích 19 obeí
z nynějšího okresu dačického a 7 z okresu
jemnického, většinou německý ch. Den, kdy
nové soudy počnou působiti, bude ohlášen po-
zději. Němci dávno se již dovolávali zřízen
nového, německého okresního soudu ve Slavo
nicích. Nařízením ministra Kleina se jim
vyhovuje.
Z Lublaně, 4. května. (Ja zyko v
otázka v Korutanech.) V Celovci, jal
bylo nedávno sděleno, udál se jeden z nejkři
klavějších připadů porušení jazykového práva
Soudce, dokonale znalý slovinského jazyka, ne
dovolil dvěma slovinským advoká ům, za
stupujícím slovinské strany, mluviti u soudu
slovinsky, a když se jeho rozkazu nepo-
drobili, přerušil vůbec přeličení, ohlásiv, žesi
předvolá sporné strany a vyřídí s nimi věc bez
advokátů. Jediný slovinský poslanec z Korutanska.
Němec
Klein
Slavonice
Lublaň
Korutany
Celovec
Korutansko
15
article
Grafenauer, zakročil v té věcí u ministra
spravedlnosti, Kleina, a obdržel od něho ta-
kovou odpověď: »Uznávám, že nelze upřiti
oprávněnosti žalobě na formu, ve které celo-
vecký okresní soudce vynesl svůj nález... V te
věci vydal již polřebné nařízení zemský soud
korutanský i vrehní soud štyrsko-hradecký. Co
však se týče podstaty věci, musím konsta-
tovati, že právní zástupcové obou stran podal
instanční cestou stižnost na okresního soudce
že otázka je rozhodnuta cestou judikatury
Vzhledem na rozhodnuti soudů, jímž se nžl
vání slovinského jazyka zamítá
ministerstvo nemá nijakého prostředku, aby v te
věcí zakročilo.« V Celovci spácháno tedy nej-
brutálnější násilí na právech Slovinců, kteři tvoř
třetinu obyvatelstva korutanského a ministr spra
vedlnosti nezná prostředků, aby přinutil soudce
ke konání spravedlnosti, ústavou a zákony za
bezpečené. Celovecký okresní soud, korutan iký
zemský soud i vrchní soud štyrsko-hradecký ne
uznávají přese všechny zákony a platná naři-
zení existenci Slovinců v Korulanech a ministn
se veřejně přiznává, že nemá moci, aby zákonu
zjednal plalnost! Tak vykonávání spravedlnost
v obvodu vrchního soudu štyrsko-hradeckého
klesá na sťupeň pověstné justice maďarské.
Klein
Slovinec
16
title
Politické zprávy zahraničně.
17
article
V Praze, 7. května.
Praha
18
article
Volební boj v Srbsku.
Nynější volby do srbské skupštiny jsou bo
jem reakce proti obhajcům konstitučných svo
bod, jiniž jsou v Srbsku jako vždy radikálove
Radikálná atrana v Srbsku zůstala věrna du
chu svých zakladstelů: Kosty Táušanoviče, Ni
koly Pašiče a j. Také odpůrci radikálů jseu
vlastně pořád titíž, jen jinou firmu vyvěsili. Fir
mou jejich byl Milan, po něm Alexandr; kral
Petr se jim za firmu nebodí, protože při všem
co se mu vytknouti může, jedno se mu upřiti na
může: pevně se drží půdy konstituce, jak to pro
hlásil při svém nastolení. Král Petr nejeví na-
prosto žádných obsolutistických choutek, čímž
ovšem konstitučný život trvale upevňuje. Radi
kálové jsou mu v tom spolehlivými a vyškole-
nými pomocníky. Trpkou školou jim bylo pano-
vání obou posledních Obrenovičů, kteří jimi na
plřovati žaláře, hrozili jim smrtí, ničili jejie
živnosti, aby je ožebračili e pod. Strana, ktará
za své idey a zásady tolik vytrpěla, která tolik
vytrvalostí a charaktoru osvědčila, zasluhuje dů
věry národa i tehdy, když se politice její ne
daří všecko dle přání. Myslíme tím hospodářské
tísnění Srbska Rakouskem. Ale zde srbský náral
musí sobě býti vědom, že tlak rakousko-uherský
plati jemu, srbskému národu, a nikoli jeho ra-
dikálné vládě, a kdyby v Srbsku nastala změn
vlády, že by to nikterak nemělo za následek
změnu rakousko-uherské politiky naproti Srb-
sku. Právě naopak, kdyby v Srbsku byla vláda
slabši, bylo by Rakousko-Uherskem tísněno ještě
víc, než dosud.
Pašič
Milan
Alexandr
Petr
Srb
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Kosta Táušanovič
19
article
V drobném prodejit
ranní čísle o sobě . . . zaí
. . . za zb
odpoladni
Ve flialkách na vsnkove:
ranní čísla. . . . . . . . 10h
odpoledaí . . . . . . . . 4a
Inserát
plati ze hotově napřeš.
Předplacení a interty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č.2
Tam nacházejí se těž redakce
Giskárna a ezpedice „Národaich Listů“
Rskoplsy se novraosji
Giskárno
20
article
Když radikální bojovníci strádali v žaláříah,
protivníci jejich slunili se v přízni Milanověa
Alexandrově, byli jejich důvěrníky, zaujímali
výnosné úřady a stojíce za jeslemi králů, klidně
se dívali na muka radikálů. Živlové tito arci nle
jiného nemohou, než býti protivníky radikálů
dál, neboť mezi nimi není smiru. Protivníci uzná-
vají to též a nemohouce vybojovati si důvěru ná-
roda a dostatí většinu skupštinských mandátů,
hrozí příští skupštině obstrukcí, jdouce i v té
příčině za příkladem Vídně.
Ať je jakkoli, třeba míti na paměti, že kon-
stitučné svobody v Srbsku za krále Petra a radi-
kálů neupadly, nýbrž se rozvinuly a utvrdily
Nedávno ruský spisovatel V. I. Nemirovič Dan
čenko napsal o Srbsku, že „není monarchií, ný
brž skutečnou republikou“
V Srbsku jako v Anglii mají nejdokonalejš
a nejsvobodnější volební soustavu. Seznamy
voličů seštavují obecní soudy a potom spolu sa
seznamy kandidátů je předkládají ku prozkeu-
mání a potvrzení soudům korunním. Volby se
dějí kuličkami a nikoli lístky, jež bývají příčinou
mnohých nesprávností a nedorozumění. U voleb-
ních uren stojí a volbu kontrolují důvěrníci stran,
a celá volební procedura je pod kontrolou voleb-
ních komitélů z důvěrníků všech stran, a díle
korunních soudů a státní rady. Vláda do voleb
nikterak zasahovati nemůže. Vládní orgány ne-
směji býti ani přítomny v místnosti, kde se voib
koná. Všechny volby posléze zkoumá a schva-
luje skupština.
Z posledních voleb vyšlo přes 90 radikalů.
Skupštína má všech póslanců 160. Král Petr
jako konstitučný panovník nemohl jinak, než
povolati k vládě stranu, která obdržela většinu.
Obrenoviči tak dělávali, ale z toho vznikal
ohromně zlo pro zemi, jež konečně dynasti
Obrenovičů na vždy pohřbilo.
Hospodářské stisnění Rakouskem spojencům
jeho v Srbsku většinu neopatří.
Alexandrův
Petro
Nemirovič
dan čenko
Petr
Obrenovič
Vídeň
Srbsko
Anglie
Rakousko
21
article
Další zalýkání prvních osobností v Německu.
Svédek Ernst měl býti s kniželem Eulen-
burgem konfrontován na Liebenbergu ž včera.
Před odjezdem doručil soudu starenberskému
dopis vysoce postavené osobnosti berlinské,
kterýž rovněž jako dopisy, zabavené u Riedla,
bude míti v zápětí zatýkání prý ještě celé řady
předních osobností pruské společnosti i v sa-
měm okoli dvora. Ernst vzdal se svého místa
jakožto správce Eulenburgské vily.
Policie mnichovská vedla v tajných listi-
nách Enlanburga z vznamenaného jako mute
s homnosexuálními náklonnostmi
Působí skorem tragicky, že policejní dozor
nad knížetem Eulenburgem v Liebenburgulsvěřen
jest v 6slední instanet synu knižete, kterýž jest
okresalm přednostou tamní policie
Koalice svobodomyslných stran v Německu
Svobodomyslná strana lidová, svobodomy
slné sdružení a jihoněmecká strana lidová vy
daly společné provolání k volbám do pruského
sněmu. Prospěje-li tato dlouho již nebývalá ko-
alice málo populárním a málo demokratickým
liberálům německým, jest ovšem dost pochýbno
Ačkoliv žádají na př. v provolání všeobecné,
rovné a přímé volební právo i pro Prusko,
se, že podporují minist. předsedu pruského
Bůlowa na dále, ačkoliv týž vyslovili se proti němu.
Provolání vyslovuje se též proti přednostem
šlechty v úřadech a žádá rovnost všech vyznání
a politických snab. Za to opomijí žádati rov-
nost všech národností: jast známo, že liberá-
lové němečlí v té věci jsou úplně stejní jako
konservativei a že jsou k národnostem bobuže!
nespravedlivější nežli na př. klerikálově ně-
mečtí. Svobodomyslné strany ty doufaji, že při
volbách pomáhati jim budou místy národní
liberálové, jak známo, nejvládnější to strana
v Prusku i v říši.
Ernst
Riedl
Prusek
Německo
Prusko
23
article
Literatura.
Literatura.
* Básně Jos. Merhauta. Uspořádal Milo sl a
Hýsek. Nakladatel J. Olto v Praze, 1908.
Nakladatelské firmě J. Otty bude vždy přičtěno
za zásluhu toto posmrtné vydání autora „Andělské
sonaty a „Vranova“. Osud, který kolegovi Merhau-
tovu, rovněž zesnulému již J. Spáčilu-Zeranovskému,
zůstal až doposud konsekventně přes všecky námahy
prátel a cíitelů o vydání jeho básní tak nepřátelský.
byl k básnickému odkazu brněnského žurnalisty
spravedlivější. Dík firmě Ohtově a uspořádání pana
Miloslava Hýska dostává se nám do ruky celá básní-
cká pozůstalost Merhautova, až na jeho četnéa
některé zapadlé anebo těžko přístupné „Proslovy“
z nichž podán jen výbor. Merhaut je ryzí lyrik
měkké intonace, s nádechem sentimentálnosti, která
mu však sluší, formy jevící velkou vytříbenost a bás-
nickou kázeň, který plně zasluhuje, aby verše jeho
nepropadly zapomenutí úplnému, básník, klerý své
heslo
já musím výš, já musím dál, já musím hloub,
však vždy jen českou, poclivou slopou,
hrdě vyznával až po svůj předčasný skon. Básně Mer
hautovy jsou rozděleny na tři skupiny: „Z prvních
básní“, „Básně od let devadesátých“ a cyklus obšír-
nější, nesoucí název „Proslovy“. Část prvá vykazuje
některé velmi pěkné a zdařené kusy, kde i přes ně-
která místa rhetorická jest rozprostřen půvab origi
nálnosti a vnitřní zvláštní vroucnosti, které an
naivní některé obraty neškodí a jimž trocha nasládle
sentimentálnosti jen dodává opravdového půvabu.
Merhaut
slečna
Hýsek
J Olto
J Ott
Vranův
J Spáčil
Zeranovský
Merhautův
Jos
Praha
Ohtov
24
article
Forma Merhautova je tu dosti komplikovaná a časte
si ráda libuje v refrainech středních a závěrečných
Nejzralejší jest cyklus druhý „Básně od let devade-
sátých“. V nich stanul Merhaut na výši svého umě-
lecky nejvyspělejšího tvoření. Básní, jako jest „Pole“
zRanní hvězdy“, „Ballada fatalistická“, „Nocturno“
a j., tak lehce nezapomenele, hloubkou a čistotou
svě konstrukce vryjí se vám hluboce do srdice a do
paměti. Zejména tři poslední básně tohoto cyklu
jsou kusy zvlášť dokonalé a krásně. První dvě
svědčí památce záhy zesnulého synáčka básníkova
a vynikají hlubokým citem a mluvi nevystižnou bo-
lestí otcovskou. Zvlášť tklivá je báseň „U popela
Haničky kvapilové“, jedna z nejkrásnějších, ktere
Merhautův
Merhaut
Pol
Hanička
25
article
jsme z mnohých krásných básní českých u příležito-
sti úmrtí této vzácné ženy a umělkyně četli. V cyklu
o lásce, který tvoří jakýsi básnický a erotický denník,
shledáváme se s čísly velké lyrické prostoty a pro-
duševnělosti, tiché, ukryté melancholické hudby. Zde
vládne celé kouzlo intimity, jehož byl Merhau
opravdovým mistrem. Musili bychom jich citovati
celou dlouhou řadu. Kusy, označené pouhým nadpisem
„Pisně“, jsou nejlepším dokladem, tak i rázný pří
pitek a „Nocturno“ i „Mlhy“. V několika „Proslovech“
na konec umistěných, ozývá se více příležitostne
rhetoriky, ale vedle ní velká dávka upřimného cilu
vlasteneckého. Krátká předmluva páně. Hýskova vy
zvedá patřičně hlavní akcenty Merhautova básni-
ckého tvoření, leccos napovidá, co by zasluhovalo
širšího vylíčení a hlubšího rozboru a což snad jen
ohled na rozsah předmluvy nebo úvodu omezoval.
Doufáme, že p. Hýsek se vrátí ještě jednou k bližší
osobní i poelické individualitě básníkově. Autor dvou
tak velkých a vysoce zajímavých a básnických ro-
mánů jako „Andělská sonata“ a „Vranov“, básník
„Hada“ a „Černých poli“ psycholoz a malíř Br
Jar. V. chlický.
jistě toho zasluhuje.
Hýskův
Merhautův
Hýsek
V chlický
Vranov
26
article
* Tři knihy české lyriky. Václav Krofta
„Nálady osamění.“ Nákladem knihtiskárnyL
Grunda, Král. Vinchrady
Karel Šelepa: „Večery duše.“ Nákla-
dem vlastním. V komisi knihkupectví Josefa Springra
v Praze a na Král. Vinohradech.
Karel Babánek: „Zaváté cesty.“ Praho
1908. Nákladem knihkupectvi a nakladalelství E
Weinfurtera
Pan Václav Krofta má za sebou již jednu knihu
básní, jsou to „Pohádky smutných očí.“ Jeho jměno
je i jinak dobře známo členářům vynikajicích če-
ských listů, kde často uveřejňuje ukázky své poesie
Elementem jeho lyriky je příroda se všemi krásami
svých nálad Lesy, pole, luka, řeky lákají ho vždy
znovu aby je opěvoval; ve velké přírodě, stejně jako
v nějakém intimním lesním zákoutí, rozněcuje se
jeho duše a nechá se inspirovati k veršům. Veliká
většina jeho básní líčí nálady krajin, maluje natura-
listicky a je prosycena svěží vůní dojmů, zachyce-
ných opravdu v přírodě, v té přírodě, kterou básník
tolik miluje, jako nenávidí město, jeho atmosferu,
jeho ruch a ulice. Volná příroda je autorovi všim.
A věru, dovede se na ni dívati! Mnohá čísla jeho
knihy jsou jistě psána venku, tváři v tvář té, kte
rou opěvují! A příroda vděčí se mu tím. ze mu od
Kroft
knihtiskárnyl Grund
Král
Šelepa
Springr
Babánek
Weinfurter
Náklo
Praha
27
article
krývá svá tajemství, v nichž básník nalézá nové ná
lady a motivy k novým písním. Básně „U splavu“
„Ve starém parku“, „Romance jarní nocí“, „Po ne
moci“, „V předuše prázdnin“ jsou krystaly pravé
porsie, Mnohem slabší jsou některá čísla erolická
V tom genru se p. Kroflovi dobře nedaří. Zazní t
sice i tu někdy kovově, ale není zde té jemné dikc
a vzletu, jimiž oplývají čísla shora uvedená.
Druhou knihou jsou „Večery duše“ pana
Karla Šelepy Pan autor četi mnoho básníků
našich i cizích a mnoho z nich utkvěle v něm a v je-
ho poesti 7ejmena podléhá silně vlivům poetů fran-
couzských (Baudelaire. Verlaine) a některým básní-
kům naší moderny (O. Březina a j.. Jeho sloky vy-
značují se velikou hudebností, které obětuje často
i myšlenku i srozumitelnost, ač zase naopak užívá
často rýmů, jež jsou poloviční assonancí. (Na př
umřeli — zlí, svitila — mdlá a p.) Nieměně prozra-
zují verše p. Šelepy nevšední talent, jemuž chybí
pouze odpoutati se od cizích vlivů a psáti dále. Pan
autor libuje si v pochmurných náladách, ani jediná
jehe báseň nezahoří radostnějším svitem. Všude je
holký smutek a žal. Možná, že i v tom napodobuje
svoje ohlíbené vzory, neboť nezdá se, že by byl tak na-
dobro skutečně otráven životem. Nejsilnější čísla jeho
knihy jsou „Pohroma“, „Golzota“. „Konec romance
a „Jezero královské
Šelepa
Baudelaire
Verlain
O Březina
konec romance
28
article
„Zaváté cesty“ p. Karla Babánka jsou
jeho čtvrtou knihou veršů. (Mimo ně má jednu
knihu prosy.) Pan autor pěstuje se zálibou poesii.
přimykající se k národní písni a napodobuje rá
K. J. Erbena. V této druhé snaze jde někde až příliš
daleko. To zejména pociťujeme ve větší básni „Uto-
nulá“. Kniha pana autora má také jeden cyklus
s titulem: „Hlasy města“. Čísla toholo cyklu se nám
nejlépe zamlouvají z celé sbírky, ač svojí formou
neupomínají ani na píseň národní, ani na Erbena.
Básník dokázal jimi, že se dovede jistě pohybovaii
i na jiných pěšinkách, než na oněch, kleré si dříve
vyšlapal. To platí ostatně i o několika jiných číslech
jeho knihy. ZNláště připomínáme čísla: „Zakletý
živol“, „Pobádka“ a „Stesk noci“.
Babánek
Erben
Uta
29
article
* Svalopluk Čech: Výbor z básní. Vydání pro
mládež za 60 h. Nákladem F. Topiče v Praze.
Tendence vydání tohoto výboru vzhledem k jehe
úpravě vkusně (dle návrhu Jar. Bendy) a vzhledem
k levné ceně jest zcela jasná: jde tu o nové uplal
nění hesla »pravé umění do škole. Výbor básní
ozdobený snímkem Čechova rukopisu, obsahuje 14
básní, jež svým obsahem i formou plně vybovuj
podmínce, aby mládeží mohly býti pochopeny. Le
toto stanovisko nebylo jediné, jež rozhodovalo př
vydání tohoto Výboru z básní: pořadsteli A. Ram-
bouskovi běželo také o to, aby do výboru byla po-
jata nejlepší čísla básnické tvorby Cechovy. Tato
krásná knížka, jež zajisté vnikne do všech žákov-
ských knihoven a bude používána i k odborové čelbě
ve škole, bude mládeži zlatým klíčem k Čechovým
básnickým pokladům, bude výborným voditkem pro
příští úplné poznání tvorby básníkovy. Knížka kromě
básní obsahuje i stručný a výsližný přehled díla Če
chova a slovníček vysvětlivek cizích rčení, v básnícl
se vyskytujících; knížka tudiž hodí se mládeží
k četbě soukromé. »Výborem z básní« zahajuje To-
pičovo nakladatelství novou sbírku pro mládež, na
zvanou »Osení«, knihy mladých čtenářů. Sbírka vy
chází redakcí A. Weniga za přispění předních našici
spisovatelů a pazdagogů. Kromě původních prací
sbírka pojme i výbory cizích slavných autorů.
Čechův
A Wenig
Svalopluk Čechy
Praha
Čechův rukopis
30
article
Bibliografie.
* Měšťanské školy české obdržely novou
učebnici přírodopisu v samostatném
zpracování profesora Jos. Rosického
jejiž druhý stupeň právě byl schválen a to výnosem
c. k ministerstva kultu a vyučování ze dne 9. bře-
zna 1908, č. 4536. Druhý tento slupeň jest pokračo
váním slupně prvého, dříve vydaného a obsahuje
přírodniny všech tři liši dle jich příbuznosti s do-
dalkem o první pomoci při úrazech a založení do-
máci zahrady. Kniha doložena 181 vyobrazením a
barevným obrazem jedovatých hub. Vyšla nákladen
Čes. graf. akc. spol. „Unie“ v Praze. Učebnice zalo
žena jest na základě biologickém a sestavena již dle
nových osnov pro školy měšťanské
Rovue v neurologii, psychiatrii, fysikální
diaetetické therapii, kterou rediguje a vydává proí
dr. Lad. Haškovec, přináší v čísle 4. původní články;
Dr Jaroslav Mourek: Příspěvek k symplomatologii
pathologické anatomii kompresse krční míchy. — D
P. Hess: Studie o hermafroditismu s kasuistickým
příspěvkem. — Doc. dr. Jindř. Chalupecký: Rhou-
matický zánět čivu zrakového. — Dr. Vlad. Mladě
jovský: Význam léčeb vodami železitými při anae-
míi a chlorose. Dále list uveřejňuje množství refe-
rátů (na př. pojednání o epilepsii, ztrnutí šíje, nová
léčiva nervová, poesie při chorobách duševních, oly-
lost a odlučňování a j. v.), zprávy Iiterární, feuille-
doktor
Lada
Jaroslav Mourek
P Hess
docent
Jindřichův
Chalupecký
Vlad
Jos
Praha
Rha
31
article
K. Weinfurter
K. Weinfurter
ton (poriedičnest lidského organismu ve svém vý-
znamu psychologickém a biologickém) a řadu zpráv
odborných (jako: K tuhé organisaci českého lékař-
stva. — Školní lékařství a j.). — Revue vychází 15.
každého měsíce a předplácí se celoročně 12 K 30 h.
Rodakce: Praha, Perlová ul. č. 9. Expedice a admi-
nistrace: Vodičkova ul. č. 34.
K Weinfurter
Praha
Vodičkův ulice
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Srbské divadle před pochodem do Prahy. D
Kamenko Subolič v »Beogradských Novinách« dává
srbskému Národnímu divadlu pokýny před pochodem
do Praby na pohostinská slovanská představení. Po-
kyny jsou dobré a i pro nás zajímavé. »Nejprve
třeba, abychom se Čechům ukázali ve svém národ-
ním krojí. Bez něho by pochod do Zlaté Prahy mnoho
ztratil. Mysli li Češi na slovanský jih, vždy cky si
mysli Jihoslovany v malebných národních krojích.
Netřeba připomínati, že kroje musejí býti věrnéa
krásné, nikoli fantastické, to by bylo na škodu. Mu-
síme Čechům ukázat i trochu srbské národní hudby.
Češí nepotřebují od nás jiné hudby, než naší ná-
rodní. Jsou hudební a vědí, co v té příčině mohou
od nás očekávati. A dále musíme jim předvésti své
nejlepší herce, aby viděli, jak jsme dospělí v díva-
delním umění.« — Zeela správně pochopeno.
Čecho
Čech
Jihoslovan
Praha
+ srbský
33
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpšvohra Národního divadla. Obecenstvo s ra-
dostí uvitalo návrat pí. Marje Bogucké, jež
znovu se objevila na naší scéně, aby, bohdá, již se-
trvala na ní jako angažovaný člen. Zpívala tentokrát
Olympii a Antonii v »Hofímannových povídkách«.
Vyškolené její koloratuře bylo lehko vítěziti jako
Olympii, tím snáze, čím podání její více je podporo-
váno gracil přednesu, hry, celé bytosti její. Jako
Antonie měla zase úchvatnou vřelost a poesil, kterou
rozestírá kolem sebe svým zjevem, svými pohyby.
oduševněním a vzletem celého výkonu. Zpěv pl.
Bogucké dělá posiuchačstvu dobře svou naprostou
jistotou a přesností, svou okouzlující lahodou.
Vedle pěvkyně tak distingované měl p. Drze-
wiecki, jenž pohostinsku výstoupil jako Hoffmann,
těžší postavení s prostřední kvahitou svého umění.
Hlasově dostačil však lépe nežli v dřívějších, silněji
orchestrovaných parliích, a že i jinak svědomi te si
vedl, se ctí dostal svému úkolu
Marja Bogucký
Antonius
Hoffmann
Olympie
Hofímannový
Zpšvohr národní divadlo