ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f19185b0-75a2-11dc-95a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 62, work 1, person 101, org 10
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 6. května 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 125.
4 masthead
Na ranní n odpol. Histy předetácí se v Práre v vdmatnistraei na měsí na čtvrt leta . . . . . 6 K —h s drojí čenáškou na měsle
5 masthead .. . 7 R toh
.. . 7 R toh na čtvrt lta .- ve slialkickr
R toh
6 masthead . 2K3o
. 2K3o na měsíc .. Poštou: na mřaje n . . . ki s dvojí zásilkeu na zřeí nt k. . . 1K sk
7 article Zejtra ve Vídni.
Zejtra ve Vídni. Zejtra, ve čtvrtek, dočká se tedy Vídei hromadné návštěvy vládcův spojeného Něme- cka, vedených císařem Vilémem, kteří při- cházejí nápadně okázale účastniti se jubilea šedesátileti vlády stařičkého panovníka říše rakousko-uherské. Přípravy k jejich přijetí jsou již ukončeny a program po opětovných změnách sestaven byl následovně: Vítání na nádraží při příjezdu císaře Viléma a jeho choti — zprávy, že císařovna německá ne- přijede, se nejnověji opět popírají — nebudou ostatní němečtí vladaři přítomní a vstříc mu vyjde pouze císař František Josef s arci- knižaty a arcikněžnou Marií Annunciatou. S ostatními spolkovými vladaři setká se jubilár teprve při slavnostním gratulačním aktu Schönbrunnu. Akt tento rovněž obmezen by tím způsobem, že nebudou přítomni arcikní- žata a němečtí hosté sami bez průvodu svého budou v zrcadlovém sále očekávati jubilára. kterýž vkročí přesně o 12. hodině polední. načež dvéře sálu ihned se uzavrou. Průvod německých knížat zůstane ve vedlejších komna tách. Přání, jež jménem německých kníža přednese císař Vilém, bylo předem co de znění svého diplomacií smluveno, rovněž i od pověď panovníkova. O půl 1. hodině bude dejeuner v obřadní dvoraně, odkudž se návštěvníci o 2. hodině rozjedou. Večer o 7. hodině bude slavnostn hostina. Jest známo, že si jubilující panovník ne přál nijakých mimořádných slavností, což je přirozeno již pro representační námahu, kte ráž jest s podobnými slavnostmi spojena a jíž stařičký panovník, kterýž mimo to před ne dávnem stížen byl chřipkou, z nezbytné po- třeby šetřiti své zdraví ani se podrobiti ne může. Vždyí i tak, při obmezeném programu německé návštěvy bude břímě její pro něho velmi značné, zvláště když pozadí její nen dáno přesně a výhradně jubilejními po- hnutkami.
Vilém František Josef Marie Annunciata Vídeň spojený Nout Schönbrunn
8 article
Hromadná návštěva německých knížat sama o sobě má ráz nepochybné, mimořádné okázalosti a zřejmé tendenčnosti. Kdyby byla pouhým projevem účasti cizích panovníkův při jubileu zajisté vzácném, byla by musila býti myšlena a provedena v rozměru širším, více všeevropském, a nikoliv pouze kruhem spojených vladcův německých. Takto ne- odbytně se stává osvědčením německých knižat — německému knížeti. Avšak panov- nické žezlo císaře rakouského jest druhu ji- ného; soustátí toto není a nikdy nebylo státem výhradně německým, vždyť Němci v něm tvoří vedle ostatních národů jen asi čtvrtinu obyvatelstva, a většina ostatních ná- rodů uvědomělých a neméně než Němci po kročilých ani budoucně nemíní je za německý stát považovati a uznávati. Dějepisci rakouští vkládají do idey sou- státí rakousko-uherského myšlenky společné obrany zdejších národů, k níž vedlo v minu- losti nebezpečí, jež hrozilo z mohamedán- ského východu; a máli idea ta považována býti za platnou, musí se osvědčiti i v tom případě, kdyby nebezpečí rakousko-uherským národům a jejich volnému rozvoji hrozilo odjinud, na př. ze západu neb severu, třeba že v podobě jiné, moderněji upravené, než bývalo nebezpečí turecké. A právě v. oné, dějepisci hlásané idei soustátí rakousko uher ského spočívá i předpoklad vnitřní rovno- váhy mezi národy zdejšími, kteráž by nutně byla ohrožena, jakmile by se soustátí tomuto vnucovala patronance jednostranná, pouze některému z národův rakouských přející A o hromadné návštěvě německých knížat ve Vídni se ani německým tiskem nepopírá. že není pouhou zdvořilostní oslavou šedesáti- letí vlády panovníkovy, ale přímo se hlásá. že má i veliký význam politický.
Němec západ Vídeň
9 article
Pravda, soustátí rakousko-uherské jes ve spojeneckém svazku s říší sjednoceného Německa, ale ani tato okolnost sama o sobě není úplným vystížením politického dosahu hromadné návštěvy knížat německých. Již to, že za návštěvy této bude Vídeň spolu schůzkou četných diplomatů německých kteří přibudou s panovníky německými, do- svědčuje, že projev přání jubilejních nevy- čerpá všecek obsah hromadné této návštěvy Především nalezá se v průvodu německého císaře i státní tajemník pro věci zahraničné von Schön, kterýž bude konati porady s mi nistrem zahraničným bar. Aehrenthalem, dále náčelník německého kabinetu vojenskéhoa náčelník téhož odboru námořního; i v kru- zích diplomacie se připisuje přítomnosti je- jich politické poslání. Přibude dále do Vídně i rakousko-uherský velevyslanec berlínský Szögyeni Marich a s ním dva vojenští attaché kromě nich pak rakousko-uherští vyslanci v Mnichově, Drážďanech a ve Štutgartě. Pří- tomnost všech těchto pánů ukazuje, jakých oborů se asi budou týkati porady v mini- sterstvu zahraničných zaležitostí, zvláště rozpomeneme-li se, že jsou i jisté neřešené otázky vojenské mezi oběma polovinami sou- státí a že císař německý za svého pobytu na ostrově Korfu a při zpětné jízdě v Pulji opětně měl příležitost obeznámiti se s vá- lečnými loděmi rakousko-uherskými. V Pulji na př. dnes, za tamního pobytu jeho, shro- mážděny budou válečné lodi »Arcikníže Karel«, »Arcikníže Bedřich«, »Ferdinand Max«, křižák »Sv. Jiří«, osm torpedoveka lodi ze zimní cvičné plavby se vracející »Monarch«, »Vídeň«, »Budapešt«, křižák »Císař Karel VI« a torpedovec » Magnet«. Císař Vilém prohledne si dále i puljský arsenál.
Schön Aehrenthal Karel Bedřich Ferdinand Max Jiří Budapešt Karel VI Vilém Německo Vídeň Mnichov Drážďany Štutgarta Korf Szögyit Marich
10 article
Ve Vídni, jak se z Berlína oznamuje, hodlá císař Vilém za svého pobytu přijati ve slyšení i všechny tři ministry společných záležitostí, a oba předsedy ministerstev, takže uherský předseda ministerstva Wekerle k tomu účelu dnes do Vídně přibude; z uher ských ministrů přítomen bude ještě jen mi- nistr latere hr. Zichy. Politické pozadí hromadné návštěvy německých knížat bylo by dáno již soubo- rem těchto vnějších okolností i kdyby se ne přihlíželo k tomu, že přičiněním německých politických stran vnitřní poměry v soustát byly neobyčejně právě nyní zakaleny, takže panuje všeobecná nejistota, co přinese nej bližší budoucnost. Doba taková vyžaduje však potřebného času, aby se mysli uklid- nily, i jest na snadě, že politika zdejších Němců i tak z míry útočná po zejtřejším dni ještě nesnadněji se bude vpravovati v stav střízlivosti. Jsou četní pozorovatelé zahraniční poli tiky říše německé, kteří se domnívají, že podnikavý a neobyčejně čilý panovník sjedn- ceného Německa ovládán jest myšlenkou. napodobiti v celém jejich rozsahu politiku záměry Karla Velikého, třeba že prostředky. jichž používá, jsou rázu jiného . .
Vilém Zich Němec Veliký Vídeň Berlín Německo
11 article
Rakousko přestalo ovšem rokem 186 býti členem někdejšího buntu německého, ale uplynulá doba zatím v kruzích něme ckých obnovila snahu po bližším, těsnějším obapolném semknutí. Převraty, kteréž mezi tím nadešly v dřívější rovnováze evropské. spíše uvolnily než spoutaly ruce pracovníků všeněmeckých. Neněmečtí národové rakousko uherští, ač se všech stran varovaní a vybí- zení ke vzájemné součinnosti, jsou dnes vniterně více znesvářeni než kdykoli dosud Obranu nevedou ani dle smluveného pro- gramu společného, ani se neřídí zásadam nezbytnosti, pro všecky stejně nutkavé. Zvláště národové slovanští vedou si, jakoby ani nevěděli, co se právě děje v Poznaňsku. a jakoby každý nejen stačil sám sobě, ale měl ještě i přebytek sil, jež může vrhati do vnitřních svých hašteřic. A přece nad rakv zesnulého, vždy odhodlaného našeho národ ního borce dra. Herolda tak významně právě v čas zazněla výzva: »Dost té roz háranosti, dosti toho hašteření !«
Herold Rakousko Poznaňsko
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 62.) Ve Vídni, 5. května. (Pdvodní zpráva telel. »Nár. Listů«.) Dva nekrology promluvil počátkem dnešn schůze předseda dr. Weiskirchner: poslanci Fr. Peschkovi a posl. dru. Jos. Heroldovi. Němcia Čechovi. »Distributiva justitia!« pravil včera polský předák, slyše, že zemřel dr. Herold, náš dr. Herold, jak jsme jej zvali, nežli ještě druhý. německý Herold přišel do parlamentu, a dodal »Také smrt přispívá k česko-německému vyrov- nání!« Proteslovali jsme a protestujeme co nej- slavněji a nejrozhodněji proti pokusu, klásti zna- mení rovnosti mezi Fr. Peschku a dra. Herolda, dělati z nich veličiny stejné a hlásati, že ztráta naše a ztráta Němců se navzájem vyvažují.
doktor Weiskirchner Peschek Herold Čecho Němec Vídeň Francie poslanecký sněmovna
13 article
Co zbude z Frant. Peschky, odečte-li s od něho ministr, je věcí Němců. Že je toho mnohem, daleko, neskonale, nesrovnatelně nevyrovnatelně méně nežli součet toho, co byl dr. Josef Herold, ačkoli nebyl ministrem, víme a citíme nejlíp my, kdož viděli a slyšeli jsme jej déle dvaceti let tady v poslanecké sněmovně. v delegaci, na mezinárodním sjezdě mírovém. u správního, říšského a nejvyššího soudu mlu- viti, působiti, pracovati pro národní a jazyková práva česká. V kritické pro národ náš době přišel do Vídně, v kritické jsme jej ztratili. Ministr vy- učování ryt. Gaulsch — tenkráte nebyl jeste baronisován — v srpnu roku 1887 za prázdnin parlamentních vydal výnos, kterým nejen odmít- nuty některé středoškolské požadavky naše, zejména postátnění matičního gymnasia opav- ského a dvoutisicové subvence pro některá obecní reálná gymnasia, ale kterým se nám vzalo ještě, co si naše města pořidila sama největšími obětmi. Některým reálkám srazily se, jako mečem popravčího na ráz, bezohledně nemilosrdně, třídy vyšší. Nevyplácejí se — byl jeden motiv státní správy, vydávajíce ročně sta milionů neproduktivních na vojsko. Jsou slabě navštíveny — byl motiv druhý — jsou zby tečny.
František Peschek Němec doktor Josef Herold Vídeň
14 article
Prazbytečné německé university v Černov- cích, prazbytečných gymnasií a reálek něme ckých v něklerých městech moravských, živo- řicích o 140 až 160 žácích ve Vídni neviděli Veliká byla nevole z aktu toho protikulturního v národě a poselstvé českém. V klubu posla- neckém srazil se starý dr. Rieger s mladým drem. Kaizlem, poslancem za Čáslav a Kutnou Horu, ordonancf Gautschovou také postižené. Při konfliktě tom užil starý poslanec o mladém přídavku »zelený«, mladý o starém přídavku »šedivý«. Konec byla resignace dra. Kaizla na mandát. Dr. Herold, 37letý, ho vybojoval. Jako člen národně-svobodomyslné oposice. Celá dvě desetiletí na vídeňském kolbišti zápasil. Pro národ zápolit nebylo mu hulákat na prázdno, kde komu, zvláště našincům spílat, excedovat, jemu pro národ zápolit bylo pro tento národ positivně pracovat všemi dary ducha, mysli a srdce, kterých jemu sudičky naštědřily nejhojněji. Též on byl radikálem, ale nikoli radikálem v planém a pustém mluvení a láteření, nýbrž radikálem ve schopnosti, vě domostech, vzdělání, věcnosti. důkladnosti.
Rieger Kaizl Gautschův doktor Herold Černov Vídeň Čáslav Kutná Hora
15 article
Dr. Herold, jemuž jazyka dar svěřil bůh měrou vrchovatou a který dovedl mluviti s patr o půlnoci, který byl vezdy parátním k replice a k odvetě, který byl elegantním a přece roz- hodným debatérem, kterému nemáme rovna po té stránce a který snesl co do ráznosti smý šlení a vystupování konkurenci s každým, třeba jich neosvědčoval a nevykonával prostředky su rovými, tento dr. Herold se pro každý svů- debut připravoval a připravil, jak náleží. D Herold, kterého, když vyvstal, poslouchala celá sněmovna s největším napjetím, jehož vzácne krásný hlas zůstane nám nezapomenutelnýma který zniti nám bude ve sluchu, zachován tam duševním fonografem na vždy, svůj úkol ora- torský posuzoval velice seriosně, svědomitě, ba svatě, šel na tribunu vystrojen a vyzbrojen nejpečlivěji a nejpílněji. Na jeho první řečnický výkon pamatujeme se, jakoby se byl stal včera. Byl krátký. Dne 9. února 1888 projednával se zákon o dohod nutí s německou fíší o prodloužení obchodn smlouvy. Nebožtik Bareuter přimlouval se za celní jednotu rakousko-německou a vtělení aliance rakousko-německé do státních zákonů základních Dr. Herold mluvil proti němu. Za hlučné vřavy Němců z levice pravil: »Tato monarchie nemá německého rázu, nikdy ho neměla, nikdy ho míti nebude.« Potom vykládal poměr jednotli vých států v Německu k říši a jednotlivých ko runních zemí předlilavských ke státu a řekl »Přál bych si, aby naše království české mělo tutéž autonomii jako Sasko!« Němci spustil chechtot. Jednak pro tuto paralelu, jinak proto, že se zmýlil a v afektu děl: »der Königrelch Sachsen!« To bylo povyku, protože Neněmee pronesl »der« místo »das«. Nezůstali Čechon Němcům dlužní odpověd.
doktor Herold Němec Německo Sasko Königrel Sachsen
16 article
„Kdybyste vy mluviti musili řečí, kterou jste nikdy nemluvili veřejně, na př. francouzsky,“ namátli jim, „a kdybyste řekli la royaume Sare místo le royaume Saxe, Francouzi by se ván nevysmáli“. Po r. 1870, po válce německo- francouzské, ve které také Neněmci prolili kre za obnovení císařství hohenzollerského a pri mátu pruského v Německu, dovolili na říšském sněmě německém milostivě Neněmeům: D nům, Francouzům a Polákům řečí německé číst Nyní, po 38 letech, nedovolují jim mluviti doma na schůzích jejich mateřštinou. Přišel r. 1893. Hr. Fr. Thun navrhl a vy mohl pro královskou Prahu a její okolí výmineč ný stav a jeho švakr kn. Karel Schwarzenber toto násilí ve sněmovně hájil. Mezi podáním schválením příslušnýeonssnov ležely na jedne straně pád kabinetu hr. Taaífa, na straně druhé nastolení protičeského a protisociálnít o systému Windischgrätzova. Dr. Herold byl zpravodajen menšiny výboru „výminečného“. Dne 14. pro since r. 1893 promluvil svoji řeč. Byl to jeden z nejmohutnějších výkonů. Nejpamátnějším zů stane pro všechny časy příspěvkem k činnost pražské policie před výminečným stavem třetlm odhalení, které sdělil dr. Herold o roli pověst ného Mrvy a celém milieu, v němž působil A ještě na jednu řeč dra. Herolda si vzpomí náme. Mluvil — a doma mu umíral otec. Čeka každou chvíli telegram, zvěstující jeho smr Za svých výkladů pozoroval, že se cosi šusti šušká. Věděl: depeše je tu, otec je mrtev. Ale vytrval a statně vymluvil a domluvil, co chtěi Byl mužem práce a povinnosti.
Sar Sax Francouz Polák František Thun Schwarzenber Windischgrätzův doktor Herold Mrva Německo Hradec Praha
17 article
Nebyl jednostranným. Nebyl mělkým a po vrchním. Vždycky šel k jádru sporu a věci. D materií nejvzdálenějších vpravoval se a měi ne obyčejnou přizpůsobilost. Bázně byl stejně pros a dalek, jako ukvapenosti. Byl odvážným, ale také rozvážným. Byl naší velikou potencí. Po- každé mohli jsme jím býti hrdi. Ať mluvil n výroční valní hromadě Rakousko-Uherské ban ky, ať v delegacích c politice vojenské a zahra niční, ť ve sněmovně poslanecké o jazykové otázce, o sanaci financí zemských, vždy a všude dostál svým úkolům. A což jeho práce ve výbo rech! Co se napracoval s nebožtíkem drem Kaizlem v rozpočtové komisi od r. 1891 do r. 1897! S jakým klidem vyhrál české kvitance pro české posiance a české celní kvitance pr české obchodníky. Nikoli na jednom místě, na četných místech zůstavuje veliké, těžko vyplnitelné mezery a největším žalem říci musíme, že ti, kdo jej po káleli, hanobili a pranýřovali, nemají muže, kde by nahradil jej na jediném. Právě nyní pohře- šovati ho budou nejvíce, právě nyní, kdy jed nati se bude o záchranu jazykových statků na- šich, jichž hájil s celou energií své silné duše do posledního dechu. Měl k tisku připravenu svoji studii jazykovou, česky a německy. Slu- šelo by se, vydati ji co nejdříve. A nejenji Také výběr z jeho řečí parlamentních, ve kle rých je přemnoho, co přežilo chvíli, v níž bylo zrozeno, a co zasluhuje býti zachovánu po- tomstvu. Ze všeho toho sálala horká, vrouei láska k rodnému jazyku a k zemi domovské. láska, která rozehřála, rozohnila, rozplamenila nadchla. Byla to láska čistá, ze které vyloučenu byla všechna nenávist a zášť k jinému.
Kaizl
18 article
Dr. Herold byl hlasatelem defensivy, byl apoštolem míru, byl učitelem rovnosti a míru »Po 1. červnu předám kancelář synovi a počnu nový život, výhradně věnovaný veřejnosti«, řekl pisateli této stati, odjižděje naposled odtud. Ne- chtěl odpočívat, chtěl pracovat. Smrt rozhodlu jinak. Dlouho a často budeme na něj vzpomí nati. Vždycky však teskně a bolestně. Postavení dra. Herolda v parlamentě ne- bylo jeho 20letým pobytem tam nikterak umen- šeno, nebo seslabeno, naopak jako stoupal domu z obce do okresu, z okresu do sněmu zem- ského a ze sněmu zemského do rady říšské tak rostl v poslanecké sněmovně a ke kone svého života mohl fíci o sobě, že má tam po- sici, jakou si zachoval málo který člen zastu- pitelstva lidového. Víme, že několikráte, poprvé již za hr. Badena r. 1897, byl vyhlédnut za člena korunní rady, a že málo jen chyběloa byl by se stal při poslední rekonstrukci kabi netu buď ministrem bez portefeuillu, nebo mi nistrem obchodu. Než dr. Herold měl také ne- umenšenou důvěru v národě českém. Důvěra soudné veřejnosti v něho nebyla nikterak otře sena, nikterak zviklána, byl oblíben u všech vrstev a všech stran jeho. Nebyl ovšem bež odpůrců, jež má každý velký muž a každá silná povaha.
doktor Herold
19 article
Dnešní schůze poslanecké sněmovny byla krátká, trvala sotva tři hodiny, byla však úplné bezobsažná, jalová, prázdná, marná, bylo to utrácení drahocenného času, stejně jako ve schůzi, 30. dubna konané. Doba, věnovaná t. zv. schůzi, byla vyplněna četbou došlých spisů četbou odpovědí na interpelace. Ve sněmovně se čtou věci, které pranikdo neposlouchá a za četby té je v zasedací síni naprosté prázdno, nepracuje se však zhola nic, prostě proto, že bar. Beek nemá ještě sehnánu potřebnou dvoutřetinovou většinu pro zvýšení kontingentu nováčků země brany. Všeobecnou jest zvědavost, za jakých pod- mínek pan Prade po druhé vstoupí do kabinetu Beckova. Celý »Národní klub« český a vůbec celý národ český musil by se ohraditi prot tomu, by cesta, vedoucí pana Jindřicha Prad po druhé na křeslo německého ministra bez portefenilu, byla dlážděna koncesemi, činěnými na úkor národa i jazyka českého.
Prade Beckův Jindřich Prado poslanecký sněmovna národní klub
20 article
z Vídně, 5. května. (K. k)
Vídeň
21 article
Předseda dr. Weiskirchner zahájil tzbůz v 11.30 hod. a věnoval posmrtné vzpominky ze- snulým, německému ministru krajanovi Peschko vi a dr. Heroldovi. O tomto pravil: V hlubokém smutku vzpomínám tohoto muže, jehož jménoje úzce spojeno s dějinami parlamentu. Od r. 1888, tedy plných 20 let byl svědkem prací a bojů této sněmov- ny. Jeho vynikající schopnosti, zvláště jeho skvěl nadání řečnické poslavily ho brzo do první řady par lamentníků. Všecky své skvělé dary ducha věnova službě svého národa, blahu své užší vlasti Čech Ve věcném rokování i v rozechvěném boji o národn statky lidu svého povznášel svého hlasu a vždy se mu podařilo vynutiti si zájem a upoutati pozornost sněmovny. My všichní vážili jsme si tohoto řečníka. zasazujícího se a obětavou láskou o svůj národ, jenz vždy, ať vlny národního rozechvění sebe více se dmu- ly, zachoval vznešen, tón řeči, a jenž se nedal nikdy strhnouti k osobním urážkám. Dr. Herold byl jedním z našich nejlepších Jeho jméno nebuď nikdy zapo- menuto. Chceme pro celou budoucnost ctíti pamálk tohoto velezáslužného parlamentníka a skvělého řeč níka. Předseda navrhuje, aby jeho projev byl zapsá do protokolu dnešní schůze, s čímnž sněmovna sou- hlasí a omlouvá samovolné přeložení schůze ze vče- rejška na dnešek Posl. dr. Bobrzyňski, nově jmenovan místodržitel haličský, vzdal se říšského mandátu.
doktor Weiskirchner Peschka Herold Posl Bobrzyňski Čechy
22 article
Přechází se ke čtení došlých spisů a předsede připomíná, že posl. Budzynovský žádal, by jeho dotaz byl čten doslovně a posl. šl. Stransky, by všecky dotazy byly čieny doslovně. Návrhy podali poslanci: Fresl a Buřiva a sp. na úpravu poměrů poštovních oficianiův a úřad níků st. drah. Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p poškozování státu pri dodávkách režijního uhlí ze sev.-záp-české hnědouhelné pánve, po úpravě poměrů záznamenávačů vozů u st. drah a nevhodných kan- celářských místnostech jejich a po nedostatečném ka- sárenském zařízení pro vlakový průvodní personá na Smíchově: — Pergelt a sp. po zavádění české- ho jazyka ve vnitřních úřadních a služebních slycích u poštovních úřadů v Čechách; — Buřival a sp po jazykové otázce u libereckého magistrátu. V do- lazu vyličuje se záležilost českých představení diva- delních v domě České besedy v Liberci a jednání magistrátu a policie proti nim. Interpelanti se táží Je ministr spravedlnosli ochoten připad ten dáti přísně a nestranně prozkoumati a pohnati k zodpo vědnosti liberecký magistrát, který vykonává činnos I. instarce politických úřadů a zejmě jednal proti platným zákonům, a se vší rozhodností a neprodloně učiniti vše, aby takové prolizákonnosti se již ne opakovaly? — Kotlař sp. po odotraněm neudrži telných poměrů na zvěrolékařské vysoké škole ve Vídni. Tážou se: Je vláda ochotna: 1. Učiniti nepro dleně nulná opatření, aby již počátkem zimního se mestru 1908 až 1909 byla zvěrolékalská vysoká škola podrízena min. orby nebo min, vyučovánív
Fresl Buřiva Buřival Smíchov Čechy Liberec Vídeň Český beseda
23 article
2. Dáti po té stránce závažné prohlášení se sou časným slibem, že bude vyhověno oprávněným za- jisté požadavkům interesentů, pokud jde o úpravu vysoké školy, a 3. zahájiti nulná opatření k ulehčen vysoké škole ve Vídní a zřízení zvěrolékařské vysok školy s českým jazykem vyučovacím v Praze; Choc a sp. po ambulanční poštovní službě v krá- lovství českém. Dovozují mimo jiné, že se nedá zá- konem odůvodniti, a příčí se zásadním ustanovením ústavy staví-li se poštovní ambulanční služba na jiný podklad než ostatní správní služba, která se zakládá na jednotnosti království a zemí a máji dbáti. Také znalost obou zemských jazyků, která při poštovní ambulanční službě v království českém je stejně nutná, jako u ostatní poštovní služby, může být u ambulačních úřadníků jen tehdy vynucena.
Choc Vídeň Praha
24 article
bude-li celá ambulanční služba v království českér podřízena pražskému pošlovnímu a telegrafnímu ředi- telství. Nutnost toho ukázala se v poslední době, kdy němečtí úřadníci poštovních ambulanci, kteří nejsou vyslláni poštovním ředitelstvím v Praze, jazyk če- ský naprosto neovládají a dokonce jej ve službě zpup- ně urážejí, a to jak pohřichu se slalo v případě něme- cko-brodském, aniž byli za to disciplinování, a za jislé jen proto, že jsou podřízeni cizímu poštovnímu ředitelství a svými představenými šetření. Interpe- lanti se táží, je-li ministr ochoten podřiditi všecku službu u poštovních ambulanci v obvodu královstv českého poštovnímu ředitelství v Praze 1 u něh ustanoviti výhradně jen úřadníky, kteří úplně dobř znají oba zemské jazyky; — Neumann a sp. p postupových poměrech aspirantů, strojních inženýro u st. drah; — Čech a sp. po jazykové kvalifikac poštovních úřadníků. Poukazujíce na nedávné ode- pření převziti vlakovou poštu, protože seznam pře vzatých zásilek byl vyhotoven česky, táží se, jaká opatření hodlá ministr učiniti, aby na příště takov případy zamezil?
Neumann Praha Praha 1 Čechy
25 article
Ministr orby dr. Ebenhoch odpověděl na Kolle řův dotaz, že min. orby horlivě usiluje, rozmnožii počet veterinářských delegátů v zemích uherské k runy. Od platnosti nové veterinářské smlouvy byl odeslány dva veterinářské orgány, takže tam již m me 4 odborné síly zvěrolékařské. O povolání dalšíel úřadních zvěrolékařů ve vyšších hodnostech ke služ bě delegátů bylo zahájeno vyjednávání s min.fi nancí Ministr zeměbrany podmaršálek šl. Georgi o pověděl na dolaz posl. Kunického po týrání zálož níků, že vinný nadporučík byl polrestán a na dotaz V drobném prodejí: dnni číalo o sobě . . . za odpoledni na 2i Ve slislkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h ndpolední . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově zapřed. Předplacaní n inserty přijímá zdminí strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se t4ž redakce tiskárna a ezpedise „Národnich Listů“ Rukopisy ze nevracejí.
doktor Ebenhoch George Kunický
26 article
posl. Baczynského po prolizákonném jednání čelni- ctva v Haliči, že vinný titulární závodčí byl pro pře- kročení služebních předpisů odsouzen na 4 noděle do zostreného posádkového vězení — na Gabelův, že při udílení stipendií poslucha- čům lékařství nerozhoduje vyznání. Dle stavu z pro- since 1907 židé mezi nadlékaři jsou zastoupeni 5.69 a mezi veškerými 1042 příslušníky vojenského lékař- ského sboru 18 0. Po náhradních volbách výborových naléhal posl Hybeš v dotaze k předsedovi petičního výboru n vyřízení pelice za přivtělení Adamova do obvodu živnostenského soudu brněnského. V dolaze k předsedovi žádal posl. V. Kotlá za brzkou odpověď na svůj dotaz po poměrech na vys. zvěrolékařské škole ve Vídni. Byl tam dnesa přesvědčil se, že jest obsazena vojáky s nasa zenými bodáky a posluchači se do ní nevpouštějí. Otá zka vyloučení zvěrolékuřské vys, školy z resortu min. vojenství a podřízení její min, orby je tak palčivá, že třeba neprodleně přikročiti k jejímu řešení Předseda odpovídá, že sdělí dolaz vládě. Příští schůze bude v pátek. Posl. Neumann podal dnes návrh na přeměnu reálného gymnasia na Smíchově v samostatné gymnasium a na zrízení nové samostatné reálky
Gabelův Hybeš Posl Neumann Halič Adamov Vídeň Smíchov
27 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. května. (K. k.) Před schůzí rozpočtového výboru konala se dů- věrná porada jeho členů o urychlení prací. Zástupci jednotlivých stran jsou ochotni přičiniti se. aby jejich členové ve výboru nemluvili déle 1u minut a pečovat o potřebný počet přítomných po- slanců, takže výbor doufá, že své práce skončí v pěti schůzích. Dnes rokovalo se dále o hl. »Obecně školy«. Posl. Žitník pravil, že jeho strana je nepřítel- kyní tak zv. volné beznáboženské školy a stěžoval si na nedostatek slovinských obecných škol. Posl. Ploj žádal, by se dbalo slovinské řeči, brojil proti zkrácení školní povinnosti a žádal opravu obecné školy. Ministr dr. Marchet připomínal především v příčině slabomyslných dětí, že Rakousko po tě stránce je pozadu. Uznává nutnost tělesného výcviku mládeže. O žádoucí úpravu statistiky obecného škol- ství se již jedná. O škole Komenského podotýká, nemohlo-li býti škole této uděleno právo veřejnosti, že slušl příčinu toho hledati v tom, že při všech školních inspekcích bylo vždy konstatováno, že na této škole dosahuje se vždy velmi nedostatečných úspěchů, pokud jde o znalost němčiny. Nelze považovati za připustné, aby děti vycho- dily v Dol. Rakousích školu, neznají-li dostalečně němčiny, zvláště když dle nálezu říš. soudu je pouze němčina jazykem v zemi obvyklým. Ostatně byly zkoušky dospělosti, jimž musí se žáci školy Komen- ského podrobovati, usnadněny tím, že žáci nemusí příště zkoušky ty konati v Břeclavě, nýbrž před břeclavskými učiteli ve Vídni. Této úlevy se posud neužilo.
Posl Žitník Marchet Komenský Vídeň Rakousko Dolo Rakousy Břeclava statistik obecný školaství Komen
28 article
Při zkouškách dospělosti na ústavech pro vzdě- lání učítelů a učitelek třeba zjistiti jistou míru vě- dění. Ve vypracované předloze kladou se na kandi. dáty zvýšené požadavky, poněvadž jen tak mohou učitelé příště býti se svůj úkol. Pokud jde o otázku prázdnin na obecných školách, má okr. školní rada právo rozděliti na školách hlavní prázdniny v oddíly. Prodloužením prázdnin zabraňuje se též často po- ciťované škodlivosti, vyplývající z vedřin. Zřizování menšinových škol nespadá vlastně v obor min. vyučování. Tyto otázky daly by se zpravidla snadno rozřešiti, kdyby byly zbaveny svého politického rázu. Posl. dr. Conci opřel se položce na povznesení německého školství v jižním Tyrolsku. Má tendenci germanisační Posl. Korošec žádal, by zřízen byl slovinský ústav ke vzdělání učitelů v jižním Štyrsku Posl. Němec zabýval se menšinovými školami, jež pro sociální demokraty mají zvláštní význam. Menšinové školy jsou sociální otázkou, poně- vadž nejchudší z chudých, čeští dělnici, jsou vydáni bezbranně v šanc továrníkům a majítelům moci v německých obcích. Nelze požadoval, aby se v české škole mohlo žactvo němčině úplně naučiti. Škola Ko- menského trvá 26 let, má 855 žáků a několik set jich musilo být odmítnuto a nepřiznává se jí přece právo veřejnosti. Není pravda, že v Dol. Rakousich je pouze němčina řečí obvyklou. U Břeclavy je celý komplek českých obcí s českými školami. Rozhodným musi býti, zda je školy potřebí. Dále mluvil řečník o špat- ných místnostech české menšinové školy v Mostě, kde hrozí opětně vypuknouti školní stávka, poně- vadž se nedodržely dané sliby a navrhl příslušnou resoluci. Jménem posl. Hybeše navrhuje resoluci o zřízem českého ústavu pro vzdělání učitelů v jiho- západní Moravě.
Posl doktor Conec Němec Hybeš jižní Tyrolsko jižní Štyrsko Dolo Břeclava Most jihozápadní Morava ko
29 article
Posl. dr. Diamand dorážel na míslodržilele Bobrzyňského jako býv. správce zem. šk. rady ha- ličské Posl. Šrámek konstatuje vůči ministrovi v při- čině menšinových škol, že vyučovací správa neuči- nila dosud Čechům po právu v žádné škotní otázce, ve které byl spor mezi Čechy a Němci Účelem školy Komenského nemusí býti zajistě, aby děti naučily se němčině, poněvadž čeština jev Dol. Rakousích jazykem v zemi obvyklým a v této korunní zemi je velmi četné české obyvatelstvo. Žá- dá, by stát převzal polovici učitelských platů. Při hlasování byla položka schválena. Resoluce Prochaskova o zvýšení státní subvence škol. museu ve Vídni propadla 13 proti 12 hlasům. resoluce Conciova, aby vláda upustila od zamýšle- ného rozmnožení tříd na německé obecné škole v Tridentu 15 proti 14 hlasům. Všechny oslatní re- soluce byly schváleny. Příští schůze bude z ejtra. Legitimační výbor schválil volby posl. Krove a Zeinera (ref. dr. Stölzel). Elderschův návrh, aby zrušena byla volba Zeinerova, propadl. Dále byly schváleny proteslované volby Bojka. Kuhna a Krůtznera. Právní výbor schválil vládní predlohu o ukládání peněz sirotčích a osob nesvéprávných (kurandů) ve spořitelnách a poštovní spořitelně s tou změnou, že nejvyšší obnos, stanovený ve vládn. předloze částkou 2000 K, který má býti připuštěn ke vklá- dání do spořitelen, zvýšil se na návrh ref. Pražáka na 3000 K Zástupci min. spravedlnosti a financl odporovali každému zvýšení se zřetelem na nynější orzanisaci spořitelen.
Posl doktor Diamand Šrámek Čecho Němec Komenský Prochaskův Conciův Krov Zeiner Stölzel Elderschův Zeinerův Bojko Kuhn Krůtzner Čechy Dolo Vídeň Trident
30 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. května. (Poměr rusko- polský v Haliči.) Nový místodržitel ha- ličský, dr. Mich. Bobrzyňski přibyl už do Lvova a uvázal se v úřad. Jako v Čechách, lak i v Haliči národnostní spory náležejí k nej- choulostivějším otázkám, jež místodržitel má ře- šiti a uklizení sporu polsko-ruského patří k nej- více naléhavým povinnostem dra. Bobrzyňského. Dobře jest ználi pravý stav věci a zvlášté pře- kážky, jež zdržují uklizení sporu. Těmito pře-
doktor Mich Praha Halič Lvov Čechy