1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 6. května 1908.
Praha
4
masthead
Na ranní n odpol. Histy
předetácí se
v Práre v vdmatnistraei
na měsí
na čtvrt leta . . . . . 6 K —h
s drojí čenáškou
na měsle
5
masthead
.. . 7 R toh
.. . 7 R toh
na čtvrt lta .-
ve slialkickr
R toh
6
masthead
. 2K3o
. 2K3o
na měsíc ..
Poštou:
na mřaje
n . . . ki
s dvojí zásilkeu
na zřeí
nt k. . . 1K sk
7
article
Zejtra ve Vídni.
Zejtra ve Vídni.
Zejtra, ve čtvrtek, dočká se tedy Vídei
hromadné návštěvy vládcův spojeného Něme-
cka, vedených císařem Vilémem, kteří při-
cházejí nápadně okázale účastniti se jubilea
šedesátileti vlády stařičkého panovníka říše
rakousko-uherské. Přípravy k jejich přijetí
jsou již ukončeny a program po opětovných
změnách sestaven byl následovně: Vítání na
nádraží při příjezdu císaře Viléma a jeho
choti — zprávy, že císařovna německá ne-
přijede, se nejnověji opět popírají — nebudou
ostatní němečtí vladaři přítomní a vstříc mu
vyjde pouze císař František Josef s arci-
knižaty a arcikněžnou Marií Annunciatou.
S ostatními spolkovými vladaři setká se jubilár
teprve při slavnostním gratulačním aktu
Schönbrunnu. Akt tento rovněž obmezen by
tím způsobem, že nebudou přítomni arcikní-
žata a němečtí hosté sami bez průvodu svého
budou v zrcadlovém sále očekávati jubilára.
kterýž vkročí přesně o 12. hodině polední.
načež dvéře sálu ihned se uzavrou. Průvod
německých knížat zůstane ve vedlejších komna
tách. Přání, jež jménem německých kníža
přednese císař Vilém, bylo předem co de
znění svého diplomacií smluveno, rovněž i od
pověď panovníkova.
O půl 1. hodině bude dejeuner v obřadní
dvoraně, odkudž se návštěvníci o 2. hodině
rozjedou. Večer o 7. hodině bude slavnostn
hostina.
Jest známo, že si jubilující panovník ne
přál nijakých mimořádných slavností, což je
přirozeno již pro representační námahu, kte
ráž jest s podobnými slavnostmi spojena a jíž
stařičký panovník, kterýž mimo to před ne
dávnem stížen byl chřipkou, z nezbytné po-
třeby šetřiti své zdraví ani se podrobiti ne
může. Vždyí i tak, při obmezeném programu
německé návštěvy bude břímě její pro něho
velmi značné, zvláště když pozadí její nen
dáno přesně a výhradně jubilejními po-
hnutkami.
Vilém
František Josef
Marie Annunciata
Vídeň
spojený Nout
Schönbrunn
8
article
Hromadná návštěva německých knížat
sama o sobě má ráz nepochybné, mimořádné
okázalosti a zřejmé tendenčnosti. Kdyby byla
pouhým projevem účasti cizích panovníkův
při jubileu zajisté vzácném, byla by musila
býti myšlena a provedena v rozměru širším,
více všeevropském, a nikoliv pouze kruhem
spojených vladcův německých. Takto ne-
odbytně se stává osvědčením německých
knižat — německému knížeti. Avšak panov-
nické žezlo císaře rakouského jest druhu ji-
ného; soustátí toto není a nikdy nebylo
státem výhradně německým, vždyť Němci
v něm tvoří vedle ostatních národů jen asi
čtvrtinu obyvatelstva, a většina ostatních ná-
rodů uvědomělých a neméně než Němci po
kročilých ani budoucně nemíní je za německý
stát považovati a uznávati.
Dějepisci rakouští vkládají do idey sou-
státí rakousko-uherského myšlenky společné
obrany zdejších národů, k níž vedlo v minu-
losti nebezpečí, jež hrozilo z mohamedán-
ského východu; a máli idea ta považována
býti za platnou, musí se osvědčiti i v tom
případě, kdyby nebezpečí rakousko-uherským
národům a jejich volnému rozvoji hrozilo
odjinud, na př. ze západu neb severu, třeba
že v podobě jiné, moderněji upravené, než
bývalo nebezpečí turecké. A právě v. oné,
dějepisci hlásané idei soustátí rakousko uher
ského spočívá i předpoklad vnitřní rovno-
váhy mezi národy zdejšími, kteráž by nutně
byla ohrožena, jakmile by se soustátí tomuto
vnucovala patronance jednostranná, pouze
některému z národův rakouských přející
A o hromadné návštěvě německých knížat
ve Vídni se ani německým tiskem nepopírá.
že není pouhou zdvořilostní oslavou šedesáti-
letí vlády panovníkovy, ale přímo se hlásá.
že má i veliký význam politický.
Němec
západ
Vídeň
9
article
Pravda, soustátí rakousko-uherské jes
ve spojeneckém svazku s říší sjednoceného
Německa, ale ani tato okolnost sama o sobě
není úplným vystížením politického dosahu
hromadné návštěvy knížat německých. Již
to, že za návštěvy této bude Vídeň spolu
schůzkou četných diplomatů německých
kteří přibudou s panovníky německými, do-
svědčuje, že projev přání jubilejních nevy-
čerpá všecek obsah hromadné této návštěvy
Především nalezá se v průvodu německého
císaře i státní tajemník pro věci zahraničné
von Schön, kterýž bude konati porady s mi
nistrem zahraničným bar. Aehrenthalem, dále
náčelník německého kabinetu vojenskéhoa
náčelník téhož odboru námořního; i v kru-
zích diplomacie se připisuje přítomnosti je-
jich politické poslání. Přibude dále do Vídně
i rakousko-uherský velevyslanec berlínský
Szögyeni Marich a s ním dva vojenští attaché
kromě nich pak rakousko-uherští vyslanci
v Mnichově, Drážďanech a ve Štutgartě. Pří-
tomnost všech těchto pánů ukazuje, jakých
oborů se asi budou týkati porady v mini-
sterstvu zahraničných zaležitostí, zvláště
rozpomeneme-li se, že jsou i jisté neřešené
otázky vojenské mezi oběma polovinami sou-
státí a že císař německý za svého pobytu
na ostrově Korfu a při zpětné jízdě v Pulji
opětně měl příležitost obeznámiti se s vá-
lečnými loděmi rakousko-uherskými. V Pulji
na př. dnes, za tamního pobytu jeho, shro-
mážděny budou válečné lodi »Arcikníže
Karel«, »Arcikníže Bedřich«, »Ferdinand
Max«, křižák »Sv. Jiří«, osm torpedoveka
lodi ze zimní cvičné plavby se vracející
»Monarch«, »Vídeň«, »Budapešt«, křižák
»Císař Karel VI« a torpedovec » Magnet«.
Císař Vilém prohledne si dále i puljský
arsenál.
Schön
Aehrenthal
Karel
Bedřich
Ferdinand Max
Jiří
Budapešt
Karel VI
Vilém
Německo
Vídeň
Mnichov
Drážďany
Štutgarta
Korf
Szögyit Marich
10
article
Ve Vídni, jak se z Berlína oznamuje,
hodlá císař Vilém za svého pobytu přijati
ve slyšení i všechny tři ministry společných
záležitostí, a oba předsedy ministerstev, takže
uherský předseda ministerstva Wekerle
k tomu účelu dnes do Vídně přibude; z uher
ských ministrů přítomen bude ještě jen mi-
nistr latere hr. Zichy.
Politické pozadí hromadné návštěvy
německých knížat bylo by dáno již soubo-
rem těchto vnějších okolností i kdyby se ne
přihlíželo k tomu, že přičiněním německých
politických stran vnitřní poměry v soustát
byly neobyčejně právě nyní zakaleny, takže
panuje všeobecná nejistota, co přinese nej
bližší budoucnost. Doba taková vyžaduje
však potřebného času, aby se mysli uklid-
nily, i jest na snadě, že politika zdejších
Němců i tak z míry útočná po zejtřejším
dni ještě nesnadněji se bude vpravovati v
stav střízlivosti.
Jsou četní pozorovatelé zahraniční poli
tiky říše německé, kteří se domnívají, že
podnikavý a neobyčejně čilý panovník sjedn-
ceného Německa ovládán jest myšlenkou.
napodobiti v celém jejich rozsahu politiku
záměry Karla Velikého, třeba že prostředky.
jichž používá, jsou rázu jiného . .
Vilém
Zich
Němec
Veliký
Vídeň
Berlín
Německo
11
article
Rakousko přestalo ovšem rokem 186
býti členem někdejšího buntu německého,
ale uplynulá doba zatím v kruzích něme
ckých obnovila snahu po bližším, těsnějším
obapolném semknutí. Převraty, kteréž mezi
tím nadešly v dřívější rovnováze evropské.
spíše uvolnily než spoutaly ruce pracovníků
všeněmeckých. Neněmečtí národové rakousko
uherští, ač se všech stran varovaní a vybí-
zení ke vzájemné součinnosti, jsou dnes
vniterně více znesvářeni než kdykoli dosud
Obranu nevedou ani dle smluveného pro-
gramu společného, ani se neřídí zásadam
nezbytnosti, pro všecky stejně nutkavé.
Zvláště národové slovanští vedou si, jakoby
ani nevěděli, co se právě děje v Poznaňsku.
a jakoby každý nejen stačil sám sobě, ale
měl ještě i přebytek sil, jež může vrhati do
vnitřních svých hašteřic. A přece nad rakv
zesnulého, vždy odhodlaného našeho národ
ního borce dra. Herolda tak významně
právě v čas zazněla výzva: »Dost té roz
háranosti, dosti toho hašteření !«
Herold
Rakousko
Poznaňsko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 62.)
Ve Vídni, 5. května.
(Pdvodní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
Dva nekrology promluvil počátkem dnešn
schůze předseda dr. Weiskirchner: poslanci Fr.
Peschkovi a posl. dru. Jos. Heroldovi. Němcia
Čechovi. »Distributiva justitia!« pravil včera
polský předák, slyše, že zemřel dr. Herold, náš
dr. Herold, jak jsme jej zvali, nežli ještě druhý.
německý Herold přišel do parlamentu, a dodal
»Také smrt přispívá k česko-německému vyrov-
nání!« Proteslovali jsme a protestujeme co nej-
slavněji a nejrozhodněji proti pokusu, klásti zna-
mení rovnosti mezi Fr. Peschku a dra. Herolda,
dělati z nich veličiny stejné a hlásati, že ztráta
naše a ztráta Němců se navzájem vyvažují.
doktor
Weiskirchner
Peschek
Herold
Čecho
Němec
Vídeň
Francie
poslanecký sněmovna
13
article
Co zbude z Frant. Peschky, odečte-li s
od něho ministr, je věcí Němců. Že je toho
mnohem, daleko, neskonale, nesrovnatelně
nevyrovnatelně méně nežli součet toho, co byl
dr. Josef Herold, ačkoli nebyl ministrem, víme
a citíme nejlíp my, kdož viděli a slyšeli jsme
jej déle dvaceti let tady v poslanecké sněmovně.
v delegaci, na mezinárodním sjezdě mírovém.
u správního, říšského a nejvyššího soudu mlu-
viti, působiti, pracovati pro národní a jazyková
práva česká.
V kritické pro národ náš době přišel do
Vídně, v kritické jsme jej ztratili. Ministr vy-
učování ryt. Gaulsch — tenkráte nebyl jeste
baronisován — v srpnu roku 1887 za prázdnin
parlamentních vydal výnos, kterým nejen odmít-
nuty některé středoškolské požadavky naše,
zejména postátnění matičního gymnasia opav-
ského a dvoutisicové subvence pro některá
obecní reálná gymnasia, ale kterým se nám
vzalo ještě, co si naše města pořidila sama
největšími obětmi. Některým reálkám srazily se,
jako mečem popravčího na ráz, bezohledně
nemilosrdně, třídy vyšší. Nevyplácejí se — byl
jeden motiv státní správy, vydávajíce ročně sta
milionů neproduktivních na vojsko. Jsou slabě
navštíveny — byl motiv druhý — jsou zby
tečny.
František
Peschek
Němec
doktor
Josef Herold
Vídeň
14
article
Prazbytečné německé university v Černov-
cích, prazbytečných gymnasií a reálek něme
ckých v něklerých městech moravských, živo-
řicích o 140 až 160 žácích ve Vídni neviděli
Veliká byla nevole z aktu toho protikulturního
v národě a poselstvé českém. V klubu posla-
neckém srazil se starý dr. Rieger s mladým
drem. Kaizlem, poslancem za Čáslav a Kutnou
Horu, ordonancf Gautschovou také postižené.
Při konfliktě tom užil starý poslanec o mladém
přídavku »zelený«, mladý o starém přídavku
»šedivý«. Konec byla resignace dra. Kaizla na
mandát. Dr. Herold, 37letý, ho vybojoval. Jako
člen národně-svobodomyslné oposice. Celá dvě
desetiletí na vídeňském kolbišti zápasil.
Pro národ zápolit nebylo mu hulákat na
prázdno, kde komu, zvláště našincům spílat,
excedovat, jemu pro národ zápolit bylo pro
tento národ positivně pracovat všemi dary
ducha, mysli a srdce, kterých jemu sudičky
naštědřily nejhojněji. Též on byl radikálem, ale
nikoli radikálem v planém a pustém mluvení
a láteření, nýbrž radikálem ve schopnosti, vě
domostech, vzdělání, věcnosti. důkladnosti.
Rieger
Kaizl
Gautschův
doktor
Herold
Černov
Vídeň
Čáslav
Kutná Hora
15
article
Dr. Herold, jemuž jazyka dar svěřil bůh
měrou vrchovatou a který dovedl mluviti s patr
o půlnoci, který byl vezdy parátním k replice
a k odvetě, který byl elegantním a přece roz-
hodným debatérem, kterému nemáme rovna po
té stránce a který snesl co do ráznosti smý
šlení a vystupování konkurenci s každým, třeba
jich neosvědčoval a nevykonával prostředky su
rovými, tento dr. Herold se pro každý svů-
debut připravoval a připravil, jak náleží. D
Herold, kterého, když vyvstal, poslouchala celá
sněmovna s největším napjetím, jehož vzácne
krásný hlas zůstane nám nezapomenutelnýma
který zniti nám bude ve sluchu, zachován tam
duševním fonografem na vždy, svůj úkol ora-
torský posuzoval velice seriosně, svědomitě, ba
svatě, šel na tribunu vystrojen a vyzbrojen
nejpečlivěji a nejpílněji.
Na jeho první řečnický výkon pamatujeme
se, jakoby se byl stal včera. Byl krátký. Dne
9. února 1888 projednával se zákon o dohod
nutí s německou fíší o prodloužení obchodn
smlouvy. Nebožtik Bareuter přimlouval se za
celní jednotu rakousko-německou a vtělení aliance
rakousko-německé do státních zákonů základních
Dr. Herold mluvil proti němu. Za hlučné vřavy
Němců z levice pravil: »Tato monarchie nemá
německého rázu, nikdy ho neměla, nikdy ho
míti nebude.« Potom vykládal poměr jednotli
vých států v Německu k říši a jednotlivých ko
runních zemí předlilavských ke státu a řekl
»Přál bych si, aby naše království české mělo
tutéž autonomii jako Sasko!« Němci spustil
chechtot. Jednak pro tuto paralelu, jinak proto,
že se zmýlil a v afektu děl: »der Königrelch
Sachsen!« To bylo povyku, protože Neněmee
pronesl »der« místo »das«. Nezůstali Čechon
Němcům dlužní odpověd.
doktor
Herold
Němec
Německo
Sasko
Königrel Sachsen
16
article
„Kdybyste vy mluviti musili řečí, kterou jste
nikdy nemluvili veřejně, na př. francouzsky,“
namátli jim, „a kdybyste řekli la royaume Sare
místo le royaume Saxe, Francouzi by se ván
nevysmáli“. Po r. 1870, po válce německo-
francouzské, ve které také Neněmci prolili kre
za obnovení císařství hohenzollerského a pri
mátu pruského v Německu, dovolili na říšském
sněmě německém milostivě Neněmeům: D
nům, Francouzům a Polákům řečí německé číst
Nyní, po 38 letech, nedovolují jim mluviti doma
na schůzích jejich mateřštinou.
Přišel r. 1893. Hr. Fr. Thun navrhl a vy
mohl pro královskou Prahu a její okolí výmineč
ný stav a jeho švakr kn. Karel Schwarzenber
toto násilí ve sněmovně hájil. Mezi podáním
schválením příslušnýeonssnov ležely na jedne
straně pád kabinetu hr. Taaífa, na straně druhé
nastolení protičeského a protisociálnít o systému
Windischgrätzova. Dr. Herold byl zpravodajen
menšiny výboru „výminečného“. Dne 14. pro
since r. 1893 promluvil svoji řeč. Byl to jeden
z nejmohutnějších výkonů. Nejpamátnějším zů
stane pro všechny časy příspěvkem k činnost
pražské policie před výminečným stavem třetlm
odhalení, které sdělil dr. Herold o roli pověst
ného Mrvy a celém milieu, v němž působil
A ještě na jednu řeč dra. Herolda si vzpomí
náme. Mluvil — a doma mu umíral otec. Čeka
každou chvíli telegram, zvěstující jeho smr
Za svých výkladů pozoroval, že se cosi šusti
šušká. Věděl: depeše je tu, otec je mrtev. Ale
vytrval a statně vymluvil a domluvil, co chtěi
Byl mužem práce a povinnosti.
Sar
Sax
Francouz
Polák
František
Thun
Schwarzenber
Windischgrätzův
doktor
Herold
Mrva
Německo
Hradec
Praha
17
article
Nebyl jednostranným. Nebyl mělkým a po
vrchním. Vždycky šel k jádru sporu a věci. D
materií nejvzdálenějších vpravoval se a měi ne
obyčejnou přizpůsobilost. Bázně byl stejně pros
a dalek, jako ukvapenosti. Byl odvážným, ale
také rozvážným. Byl naší velikou potencí. Po-
každé mohli jsme jím býti hrdi. Ať mluvil n
výroční valní hromadě Rakousko-Uherské ban
ky, ať v delegacích c politice vojenské a zahra
niční, ť ve sněmovně poslanecké o jazykové
otázce, o sanaci financí zemských, vždy a všude
dostál svým úkolům. A což jeho práce ve výbo
rech! Co se napracoval s nebožtíkem drem
Kaizlem v rozpočtové komisi od r. 1891 do
r. 1897! S jakým klidem vyhrál české kvitance
pro české posiance a české celní kvitance pr
české obchodníky.
Nikoli na jednom místě, na četných místech
zůstavuje veliké, těžko vyplnitelné mezery a
největším žalem říci musíme, že ti, kdo jej po
káleli, hanobili a pranýřovali, nemají muže, kde
by nahradil jej na jediném. Právě nyní pohře-
šovati ho budou nejvíce, právě nyní, kdy jed
nati se bude o záchranu jazykových statků na-
šich, jichž hájil s celou energií své silné duše
do posledního dechu. Měl k tisku připravenu
svoji studii jazykovou, česky a německy. Slu-
šelo by se, vydati ji co nejdříve. A nejenji
Také výběr z jeho řečí parlamentních, ve kle
rých je přemnoho, co přežilo chvíli, v níž bylo
zrozeno, a co zasluhuje býti zachovánu po-
tomstvu. Ze všeho toho sálala horká, vrouei
láska k rodnému jazyku a k zemi domovské.
láska, která rozehřála, rozohnila, rozplamenila
nadchla. Byla to láska čistá, ze které vyloučenu
byla všechna nenávist a zášť k jinému.
Kaizl
18
article
Dr. Herold byl hlasatelem defensivy, byl
apoštolem míru, byl učitelem rovnosti a míru
»Po 1. červnu předám kancelář synovi a počnu
nový život, výhradně věnovaný veřejnosti«, řekl
pisateli této stati, odjižděje naposled odtud. Ne-
chtěl odpočívat, chtěl pracovat. Smrt rozhodlu
jinak. Dlouho a často budeme na něj vzpomí
nati. Vždycky však teskně a bolestně.
Postavení dra. Herolda v parlamentě ne-
bylo jeho 20letým pobytem tam nikterak umen-
šeno, nebo seslabeno, naopak jako stoupal domu
z obce do okresu, z okresu do sněmu zem-
ského a ze sněmu zemského do rady říšské
tak rostl v poslanecké sněmovně a ke kone
svého života mohl fíci o sobě, že má tam po-
sici, jakou si zachoval málo který člen zastu-
pitelstva lidového. Víme, že několikráte, poprvé
již za hr. Badena r. 1897, byl vyhlédnut za
člena korunní rady, a že málo jen chyběloa
byl by se stal při poslední rekonstrukci kabi
netu buď ministrem bez portefeuillu, nebo mi
nistrem obchodu. Než dr. Herold měl také ne-
umenšenou důvěru v národě českém. Důvěra
soudné veřejnosti v něho nebyla nikterak otře
sena, nikterak zviklána, byl oblíben u všech
vrstev a všech stran jeho. Nebyl ovšem bež
odpůrců, jež má každý velký muž a každá silná
povaha.
doktor
Herold
19
article
Dnešní schůze poslanecké sněmovny byla
krátká, trvala sotva tři hodiny, byla však úplné
bezobsažná, jalová, prázdná, marná, bylo to
utrácení drahocenného času, stejně jako ve
schůzi, 30. dubna konané. Doba, věnovaná t. zv.
schůzi, byla vyplněna četbou došlých spisů
četbou odpovědí na interpelace. Ve sněmovně se
čtou věci, které pranikdo neposlouchá a za četby
té je v zasedací síni naprosté prázdno, nepracuje
se však zhola nic, prostě proto, že bar. Beek
nemá ještě sehnánu potřebnou dvoutřetinovou
většinu pro zvýšení kontingentu nováčků země
brany.
Všeobecnou jest zvědavost, za jakých pod-
mínek pan Prade po druhé vstoupí do kabinetu
Beckova. Celý »Národní klub« český a vůbec
celý národ český musil by se ohraditi prot
tomu, by cesta, vedoucí pana Jindřicha Prad
po druhé na křeslo německého ministra bez
portefenilu, byla dlážděna koncesemi, činěnými
na úkor národa i jazyka českého.
Prade
Beckův
Jindřich Prado
poslanecký sněmovna
národní klub
20
article
z Vídně, 5. května. (K. k)
Vídeň
21
article
Předseda dr. Weiskirchner zahájil tzbůz
v 11.30 hod. a věnoval posmrtné vzpominky ze-
snulým, německému ministru krajanovi Peschko
vi a dr. Heroldovi. O tomto pravil: V hlubokém
smutku vzpomínám tohoto muže, jehož jménoje
úzce spojeno s dějinami parlamentu. Od r. 1888, tedy
plných 20 let byl svědkem prací a bojů této sněmov-
ny. Jeho vynikající schopnosti, zvláště jeho skvěl
nadání řečnické poslavily ho brzo do první řady par
lamentníků. Všecky své skvělé dary ducha věnova
službě svého národa, blahu své užší vlasti Čech
Ve věcném rokování i v rozechvěném boji o národn
statky lidu svého povznášel svého hlasu a vždy se
mu podařilo vynutiti si zájem a upoutati pozornost
sněmovny. My všichní vážili jsme si tohoto řečníka.
zasazujícího se a obětavou láskou o svůj národ, jenz
vždy, ať vlny národního rozechvění sebe více se dmu-
ly, zachoval vznešen, tón řeči, a jenž se nedal nikdy
strhnouti k osobním urážkám. Dr. Herold byl jedním
z našich nejlepších Jeho jméno nebuď nikdy zapo-
menuto. Chceme pro celou budoucnost ctíti pamálk
tohoto velezáslužného parlamentníka a skvělého řeč
níka.
Předseda navrhuje, aby jeho projev byl zapsá
do protokolu dnešní schůze, s čímnž sněmovna sou-
hlasí a omlouvá samovolné přeložení schůze ze vče-
rejška na dnešek
Posl. dr. Bobrzyňski, nově jmenovan
místodržitel haličský, vzdal se říšského mandátu.
doktor
Weiskirchner
Peschka
Herold
Posl
Bobrzyňski
Čechy
22
article
Přechází se ke čtení došlých spisů a předsede
připomíná, že posl. Budzynovský žádal, by jeho
dotaz byl čten doslovně a posl. šl. Stransky, by
všecky dotazy byly čieny doslovně.
Návrhy podali poslanci: Fresl a Buřiva
a sp. na úpravu poměrů poštovních oficianiův a úřad
níků st. drah.
Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p
poškozování státu pri dodávkách režijního uhlí ze
sev.-záp-české hnědouhelné pánve, po úpravě poměrů
záznamenávačů vozů u st. drah a nevhodných kan-
celářských místnostech jejich a po nedostatečném ka-
sárenském zařízení pro vlakový průvodní personá
na Smíchově: — Pergelt a sp. po zavádění české-
ho jazyka ve vnitřních úřadních a služebních slycích
u poštovních úřadů v Čechách; — Buřival a sp
po jazykové otázce u libereckého magistrátu. V do-
lazu vyličuje se záležilost českých představení diva-
delních v domě České besedy v Liberci a jednání
magistrátu a policie proti nim. Interpelanti se táží
Je ministr spravedlnosli ochoten připad ten dáti
přísně a nestranně prozkoumati a pohnati k zodpo
vědnosti liberecký magistrát, který vykonává činnos
I. instarce politických úřadů a zejmě jednal proti
platným zákonům, a se vší rozhodností a neprodloně
učiniti vše, aby takové prolizákonnosti se již ne
opakovaly? — Kotlař sp. po odotraněm neudrži
telných poměrů na zvěrolékařské vysoké škole ve
Vídni. Tážou se: Je vláda ochotna: 1. Učiniti nepro
dleně nulná opatření, aby již počátkem zimního se
mestru 1908 až 1909 byla zvěrolékalská vysoká
škola podrízena min. orby nebo min, vyučovánív
Fresl
Buřiva
Buřival
Smíchov
Čechy
Liberec
Vídeň
Český beseda
23
article
2. Dáti po té stránce závažné prohlášení se sou
časným slibem, že bude vyhověno oprávněným za-
jisté požadavkům interesentů, pokud jde o úpravu
vysoké školy, a 3. zahájiti nulná opatření k ulehčen
vysoké škole ve Vídní a zřízení zvěrolékařské vysok
školy s českým jazykem vyučovacím v Praze;
Choc a sp. po ambulanční poštovní službě v krá-
lovství českém. Dovozují mimo jiné, že se nedá zá-
konem odůvodniti, a příčí se zásadním ustanovením
ústavy staví-li se poštovní ambulanční služba na
jiný podklad než ostatní správní služba, která se
zakládá na jednotnosti království a zemí a máji
dbáti. Také znalost obou zemských jazyků, která
při poštovní ambulanční službě v království českém
je stejně nutná, jako u ostatní poštovní služby, může
být u ambulačních úřadníků jen tehdy vynucena.
Choc
Vídeň
Praha
24
article
bude-li celá ambulanční služba v království českér
podřízena pražskému pošlovnímu a telegrafnímu ředi-
telství. Nutnost toho ukázala se v poslední době, kdy
němečtí úřadníci poštovních ambulanci, kteří nejsou
vyslláni poštovním ředitelstvím v Praze, jazyk če-
ský naprosto neovládají a dokonce jej ve službě zpup-
ně urážejí, a to jak pohřichu se slalo v případě něme-
cko-brodském, aniž byli za to disciplinování, a za
jislé jen proto, že jsou podřízeni cizímu poštovnímu
ředitelství a svými představenými šetření. Interpe-
lanti se táží, je-li ministr ochoten podřiditi všecku
službu u poštovních ambulanci v obvodu královstv
českého poštovnímu ředitelství v Praze 1 u něh
ustanoviti výhradně jen úřadníky, kteří úplně dobř
znají oba zemské jazyky; — Neumann a sp. p
postupových poměrech aspirantů, strojních inženýro
u st. drah; — Čech a sp. po jazykové kvalifikac
poštovních úřadníků. Poukazujíce na nedávné ode-
pření převziti vlakovou poštu, protože seznam pře
vzatých zásilek byl vyhotoven česky, táží se, jaká
opatření hodlá ministr učiniti, aby na příště takov
případy zamezil?
Neumann
Praha
Praha 1
Čechy
25
article
Ministr orby dr. Ebenhoch odpověděl na Kolle
řův dotaz, že min. orby horlivě usiluje, rozmnožii
počet veterinářských delegátů v zemích uherské k
runy. Od platnosti nové veterinářské smlouvy byl
odeslány dva veterinářské orgány, takže tam již m
me 4 odborné síly zvěrolékařské. O povolání dalšíel
úřadních zvěrolékařů ve vyšších hodnostech ke služ
bě delegátů bylo zahájeno vyjednávání s min.fi
nancí
Ministr zeměbrany podmaršálek šl. Georgi o
pověděl na dolaz posl. Kunického po týrání zálož
níků, že vinný nadporučík byl polrestán a na dotaz
V drobném prodejí:
dnni číalo o sobě . . . za
odpoledni
na 2i
Ve slislkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
ndpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově zapřed.
Předplacaní n inserty přijímá zdminí
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se t4ž redakce
tiskárna a ezpedise „Národnich Listů“
Rukopisy ze nevracejí.
doktor
Ebenhoch
George
Kunický
26
article
posl. Baczynského po prolizákonném jednání čelni-
ctva v Haliči, že vinný titulární závodčí byl pro pře-
kročení služebních předpisů odsouzen na 4 noděle
do zostreného posádkového vězení
— na Gabelův, že při udílení stipendií poslucha-
čům lékařství nerozhoduje vyznání. Dle stavu z pro-
since 1907 židé mezi nadlékaři jsou zastoupeni 5.69
a mezi veškerými 1042 příslušníky vojenského lékař-
ského sboru 18 0.
Po náhradních volbách výborových naléhal posl
Hybeš v dotaze k předsedovi petičního výboru n
vyřízení pelice za přivtělení Adamova do obvodu
živnostenského soudu brněnského.
V dolaze k předsedovi žádal posl. V. Kotlá
za brzkou odpověď na svůj dotaz po poměrech na
vys. zvěrolékařské škole ve Vídni. Byl tam dnesa
přesvědčil se, že jest obsazena vojáky s nasa zenými
bodáky a posluchači se do ní nevpouštějí. Otá zka
vyloučení zvěrolékuřské vys, školy z resortu min.
vojenství a podřízení její min, orby je tak palčivá,
že třeba neprodleně přikročiti k jejímu řešení
Předseda odpovídá, že sdělí dolaz vládě.
Příští schůze bude v pátek.
Posl. Neumann podal dnes návrh na přeměnu
reálného gymnasia na Smíchově v samostatné
gymnasium a na zrízení nové samostatné reálky
Gabelův
Hybeš
Posl
Neumann
Halič
Adamov
Vídeň
Smíchov
27
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 5. května. (K. k.)
Před schůzí rozpočtového výboru konala se dů-
věrná porada jeho členů o urychlení prací.
Zástupci jednotlivých stran jsou ochotni přičiniti se.
aby jejich členové ve výboru nemluvili déle 1u
minut a pečovat o potřebný počet přítomných po-
slanců, takže výbor doufá, že své práce skončí v pěti
schůzích.
Dnes rokovalo se dále o hl. »Obecně školy«.
Posl. Žitník pravil, že jeho strana je nepřítel-
kyní tak zv. volné beznáboženské školy a stěžoval
si na nedostatek slovinských obecných škol.
Posl. Ploj žádal, by se dbalo slovinské řeči,
brojil proti zkrácení školní povinnosti a žádal opravu
obecné školy.
Ministr dr. Marchet připomínal především
v příčině slabomyslných dětí, že Rakousko po tě
stránce je pozadu. Uznává nutnost tělesného výcviku
mládeže. O žádoucí úpravu statistiky obecného škol-
ství se již jedná.
O škole Komenského podotýká, nemohlo-li
býti škole této uděleno právo veřejnosti, že slušl
příčinu toho hledati v tom, že při všech školních
inspekcích bylo vždy konstatováno, že na této škole
dosahuje se vždy velmi nedostatečných úspěchů,
pokud jde o znalost němčiny.
Nelze považovati za připustné, aby děti vycho-
dily v Dol. Rakousích školu, neznají-li dostalečně
němčiny, zvláště když dle nálezu říš. soudu je pouze
němčina jazykem v zemi obvyklým. Ostatně byly
zkoušky dospělosti, jimž musí se žáci školy Komen-
ského podrobovati, usnadněny tím, že žáci nemusí
příště zkoušky ty konati v Břeclavě, nýbrž před
břeclavskými učiteli ve Vídni. Této úlevy se posud
neužilo.
Posl
Žitník
Marchet
Komenský
Vídeň
Rakousko
Dolo
Rakousy
Břeclava
statistik obecný školaství
Komen
28
article
Při zkouškách dospělosti na ústavech pro vzdě-
lání učítelů a učitelek třeba zjistiti jistou míru vě-
dění. Ve vypracované předloze kladou se na kandi.
dáty zvýšené požadavky, poněvadž jen tak mohou
učitelé příště býti se svůj úkol. Pokud jde o otázku
prázdnin na obecných školách, má okr. školní rada
právo rozděliti na školách hlavní prázdniny v oddíly.
Prodloužením prázdnin zabraňuje se též často po-
ciťované škodlivosti, vyplývající z vedřin.
Zřizování menšinových škol nespadá
vlastně v obor min. vyučování. Tyto otázky daly by
se zpravidla snadno rozřešiti, kdyby byly zbaveny
svého politického rázu.
Posl. dr. Conci opřel se položce na povznesení
německého školství v jižním Tyrolsku. Má tendenci
germanisační
Posl. Korošec žádal, by zřízen byl slovinský
ústav ke vzdělání učitelů v jižním Štyrsku
Posl. Němec zabýval se menšinovými školami,
jež pro sociální demokraty mají zvláštní význam.
Menšinové školy jsou sociální otázkou, poně-
vadž nejchudší z chudých, čeští dělnici, jsou vydáni
bezbranně v šanc továrníkům a majítelům moci
v německých obcích. Nelze požadoval, aby se v české
škole mohlo žactvo němčině úplně naučiti. Škola Ko-
menského trvá 26 let, má 855 žáků a několik set jich
musilo být odmítnuto a nepřiznává se jí přece právo
veřejnosti. Není pravda, že v Dol. Rakousich je pouze
němčina řečí obvyklou. U Břeclavy je celý komplek
českých obcí s českými školami. Rozhodným musi
býti, zda je školy potřebí. Dále mluvil řečník o špat-
ných místnostech české menšinové školy v Mostě,
kde hrozí opětně vypuknouti školní stávka, poně-
vadž se nedodržely dané sliby a navrhl příslušnou
resoluci. Jménem posl. Hybeše navrhuje resoluci o
zřízem českého ústavu pro vzdělání učitelů v jiho-
západní Moravě.
Posl
doktor
Conec
Němec
Hybeš
jižní Tyrolsko
jižní Štyrsko
Dolo
Břeclava
Most
jihozápadní Morava
ko
29
article
Posl. dr. Diamand dorážel na míslodržilele
Bobrzyňského jako býv. správce zem. šk. rady ha-
ličské
Posl. Šrámek konstatuje vůči ministrovi v při-
čině menšinových škol, že vyučovací správa neuči-
nila dosud Čechům po právu v žádné škotní otázce,
ve které byl spor mezi Čechy a Němci
Účelem školy Komenského nemusí býti zajistě,
aby děti naučily se němčině, poněvadž čeština jev
Dol. Rakousích jazykem v zemi obvyklým a v této
korunní zemi je velmi četné české obyvatelstvo. Žá-
dá, by stát převzal polovici učitelských platů.
Při hlasování byla položka schválena.
Resoluce Prochaskova o zvýšení státní subvence
škol. museu ve Vídni propadla 13 proti 12 hlasům.
resoluce Conciova, aby vláda upustila od zamýšle-
ného rozmnožení tříd na německé obecné škole
v Tridentu 15 proti 14 hlasům. Všechny oslatní re-
soluce byly schváleny.
Příští schůze bude z ejtra.
Legitimační výbor schválil volby posl. Krove
a Zeinera (ref. dr. Stölzel). Elderschův návrh, aby
zrušena byla volba Zeinerova, propadl.
Dále byly schváleny proteslované volby Bojka.
Kuhna a Krůtznera.
Právní výbor schválil vládní predlohu o ukládání
peněz sirotčích a osob nesvéprávných (kurandů) ve
spořitelnách a poštovní spořitelně s tou změnou,
že nejvyšší obnos, stanovený ve vládn. předloze
částkou 2000 K, který má býti připuštěn ke vklá-
dání do spořitelen, zvýšil se na návrh ref. Pražáka
na 3000 K
Zástupci min. spravedlnosti a financl odporovali
každému zvýšení se zřetelem na nynější orzanisaci
spořitelen.
Posl
doktor
Diamand
Šrámek
Čecho
Němec
Komenský
Prochaskův
Conciův
Krov
Zeiner
Stölzel
Elderschův
Zeinerův
Bojko
Kuhn
Krůtzner
Čechy
Dolo
Vídeň
Trident
30
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. května. (Poměr rusko-
polský v Haliči.) Nový místodržitel ha-
ličský, dr. Mich. Bobrzyňski přibyl už do
Lvova a uvázal se v úřad. Jako v Čechách,
lak i v Haliči národnostní spory náležejí k nej-
choulostivějším otázkám, jež místodržitel má ře-
šiti a uklizení sporu polsko-ruského patří k nej-
více naléhavým povinnostem dra. Bobrzyňského.
Dobře jest ználi pravý stav věci a zvlášté pře-
kážky, jež zdržují uklizení sporu. Těmito pře-
doktor
Mich
Praha
Halič
Lvov
Čechy