ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f171f290-66b6-11dc-b1cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 155, place 25, org 7, work 4
1 masthead
30 října 1900.
2 masthead
Císlo 300.
3 masthead
VÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Svědek: Jeden měl tvrdý klobouk černý, dru- hého jsem viděl v promáčknutém klobouku, rovněž černém. Oba byli tmavě oblečeni. Předseda: Kdo byl ten třetí muž, opírající se o hůl? Svědek: To byl Hilsner. Poznal jsem ho dle zevnějšku. Měl šedé šaty na sobě. Předseda: Jak jste tak určitě poznal Hil nera? Svědek: Dle toho, jak házel ono holí, o niž se dříve opíral, a pak šel k těm dvěma druhým lidem. Předseda: Ukážte nám, jak se k nim ubír. Svědek činí tak a chodí po podiu soudním. Předseda: Jak daleko stáli od něho ti druz Svědek: Na vzdálenost asi 13 kroků. Dříve jsem sice udal, že to bylo 8 kroků, ale pak jsem vše důkladně změřil a poznal jsem, že jšem se o pět kroků zmýlil. Předseda: Co ti lidé dělali dále. Svědek: Hilsner s ním něco rozprávěl. Sebra jsem se pak a odešeí jsem k Coufkovi. Předseda: Poznal byste ty dva lidi, které jste tehdá, dle svého tvrzení, s Hilsnerem víděl? Svědek: Dnes už bych jich nepoznal. Předseda: Proč pak ne o Svědek: Mám všeho plnou blavu a se židy se stále soudím. Snad bych je poznal, kdybych právé měl jedině tyto věci na starosti, ale tomu tak není mám jiných starostí plnou hlavu. Předseda: Bylo vám známo, že s Hilsnerem bylo zavedeno vyšetřování pro zločin vraždy, proč pak jste se nepřihlásil a vše to neudal již dřive Svědek: Obával jsem se strašné maty židů já právě pro ně té doby pracoval. Předseda: Pro koho pak?
Hilsner
6 article
Svědek: Pracoval jsem Schillerovi, Baschům Hellerové a jiným. Věděl jsem tudíž, že bych to těžce odpykal. Předseda: Jaké práce jste pro ně konal? Svědek: Hlavně stavební práce. o Předseda: Cím pak se jinak živíte? Svědek: Mám kousek pole a není-li práce v poli, chodím si po práci v městě. Předseda: Také jste původně udal, že ti dva neznámí lidé v lesním mlázi byli mnobem starší nežli Hilsner? Svědek: Ano, na tom trvám. ředseda: Viděl jste jejich celé postavy Svědek: Jen polovice těl, poněvadž stál v jamice. Předseda: Mluvil jste s někým o tom, koh jste 29. března v onom mlází viděl Svědek: Ano. Za několik dní jsem šel opět k Coufkovi a chtěl jsem mu sděliti vše, o čem jsem věděl Předseda: Vyprávěl jste to též své ženě? Svědek: Ne, ta nevěděla o ničem, protože ženské vždy všecko vynesou. (Veselost u posluchač stva.) Coufek také nechtěl ode mne ničeho slyšet odešel jsem od něho a sdělil jsem to Ignáci Cer manovi. Předseda: Jak jste mu to sdělil? Svědek: Vše tak, jak to vypravuji dnes. Ze jmena jsem pravil, že jsem poznal Hiilsnera a že u něho stáli dva neznámí lidé v lesním mlází. Přís. vot. r. Danzer: Jste snad dalekohlednýr Svědek: Měl jsem vždy výtečný zrak, ale brzy po písecké úřadní zkoušce dostal jsem oční katar a byl jsem pak pět neděl nemocen. Pan dr. Prokéš mě léčil. Před se da: Jak daleko to bylo, co jste tehida zpozoroval Hilsnera?
Schiller Basch Heller Hilsner Ignác Danzer doktor Prokéš
7 article
Svědek: Dle měho náhledu mám za to, že to bylo na 600 kroků Předseda: Úřadní komise zjistila, že to bylo 890 kvoků. Svědek: To nemůže být, dle vzduchové čáry bylo to mnohem méně Předseda: Je to přece změřeno podle kata- strální mapy. Ostatně provedeme ještě zde v síní malou zkoušku. Pojďte se mnou. (Pti tom odvádí předseda svědka na pravou stranu porotní sině k oknu, směrem k velkému náměstí a ukazuje mu n záloženský dům.) Jak pak daleko je tamto k záložně, co myslíte? Svědek (bez přemýšlení): Tam může být 250 nž 300 kroků. Předseda: Ano, mále pravdu, je tam 270 kroků, měřili jsme to včera. (Vzrušení.) Jak je to tedy s onou vzdáleností, kde jste Hilsnera viděl? Vzdálenost, o niž mluvite, změřili inženýři se všl přesností a není možno tomu nijak odporovati. Svědek: Slunce tehdy svítilo, bylo jako před západem. Měl jsem výtečný zrak a nemůže to na- prosto býti, aby dle vzdušné čáry bylo tam tak daleko. Předseda: Kterým směrem zapadalo slunce Směrem k Polné nebo k Věžničce ? Svědek: K Polné. Volant rada Sonka: Je místo, kde jste stál výše nebo níže naproti místu, co jste ony muže víděl? Svědek: Silnice je vyšší a louka je »padlík (je níže). Místo, co jsem viděl ty lidi, je vyvýšené Soukromý zástupce dr. Baxa: Pane Pešáku vy jste mluvil o nějakém pronásledování se strany žídů. Nemohil byste blíže naznačiti, zda jste nedosla nějaký dopis?
Hilsner doktor Baxa Pešák Polná Věžnička Sonek
8 article
Svědek: Ano, dostal jsem 2. července z Vídně pšaní a mám zde jeho opis. To psaní dostala moje manželka dříve do rukou, poněvadž jsem byl v práci. Vrátil jsem se z louky domů asi v 10 hodin a žena mně odevzdala ono psaní již rozpečetěné. Já psaní celé přečeti. Na obálce bylo vytištěno »Wien«. Mo ztak ani nechtěl uvěřiti tomu, co tam v tom psaní býlo. Četl jsem je pak ještě jednou a pak jsem za- kázal své manželce, aby se o něm i jen slovem zmiňovala. Dr. Baxa: Co bylo v tom dopise? Pešák: Já to psaní druhého dne odevzdal panu měšťanostovi a nestaral jsem se již kam přišlo. Najednou byl jsem předvolán k okresnímu soudua pan rada Reichenbach se mnou zaváděl protokolo tom, jak jsem psaní obdržel, co je v něm atd. Pro- sím, fuhle ten dopis je (podává opis předsedovi). Předseda: Kde je originál? Svědek: Řekl jsem již, že jsem psaní dal panu měšťanostovi, který byl také volán k soudu řekl, že to psaní odevzdal panu redaktoru Schwerovi (z vídeňského »Deutsches Volksblaltu«. Pozn. zprav.) Protokol se mnou sepsaný šel do Vídně a já odte doby do dnes nedostal nejmenší známky o tom, co se s tím stalo. Dr. Baxa: Můžete říci, že ten opis je věrný? Svědek: Opsal jsem psaní to tak, jak bylo, jen že v tom opisu je to psáno zřetelně a v tom- do- píse byly mýlky. Na místo »jmena« tam bylo »jmeno- a leccos bylo převráceno, jako by to byl psal Čech, který déle žil ve Vídni dva?
doktor Baxa Čo Vídeň rada Reichenbach Deutsches Volksblalt Schwer
9 article
eon Předseda: Proč jste byl u okresního soudu vyslýchán? Svědek: Jakmile jsem to psaní obdržel, by jsem od pana rady vyslýchán, co jsem s tím děla a jak jsem je obdržel. Řekl jsem, že jsem je ode- vzdal panu měšťanostovi. Pan rada měl německý překlad z Vídně, a to vše zevrubně sepsal do pro okolu Pře dseda: Originál nemáte? Svědek: To psaní je ve Vídni, protože pan měšťanosta je dal redaktoru Schwerovi, který, je-li zde, může dokázati, zda psaní skutečně do Vídně šlo, nebo co se s ním stalo. Pan rada psaní ode mne žádal. Předseda: Odevzdal jste je panu radovi? Svědek: Jak jsem pravil, dal jsem je pan starostovi, který je odevzdal p. Schwerovi. Co se ním dále stalo, nevím, nestaral jsem se o to, ale po- znamenávám, že jsem následkem toho psaní měl o israelitů polenských mnohé pronásledování. Obh. dr. Vodička: Originál byl také bez pod pisu? Svědek: Ano. Předseda: Řekněte nám pane Pešáku, co tom psaní stálo ? Stručně, ale dle pravdy. Svědek: Prosím, vždyť je to v tom opisu. Přadseda: Máte býti o tom vyslýchán, mu- síte lo říci. Svědek: Četl jsem to dvakráte, více ne. Včera jsem opis vzal zase do ruky. Předseda: Co tam tedy stojí psáno?. Svědek: Byl jsem vybízen, abych se dostavi do 8. července do vídeňské Rosau, Porzelangasse 13 Mně ani nenapadlo, abych tam jel. Předseda: K čemu vás v tom psaní vy bízeli? Svědek: Abych se nikomu nezmiňoval, kam pojedu, abych přijel do Vídně, abych se nedal svá děti od štváčů a takové pletky. Nestálo to za nic (Hlučná veselost.) Předseda: Má někdo námitky proti tomu, aby se opis tento četl? Obhájce dr. A uředníček: Navrhuji, aby by čten opis a později originál.
rada Schwer Obh doktor Vodička Pešák Vídeň Rosau
10 article
Předseda: Ovšem nevím, nepřišel-li originá do takových rukou, odkud by pak nebyl k dostání. Soukromý zástupce dr. Baxa: To polom vy- šetříme. Svědek: Snad by se to dalo nejlépe zjistiti kdyby se psalo okresnímu soudu na radu Reichen- bacha. Předseda: Měl také to psaní pan rada Reichenbach? Svědek: Pan rada mi řekl, že to psaní mus míti a poslati k soudu do Vídně s mým proto kolem. Předseda: Snad by se tedy pánové shodli aby se do Polné dopsalo pro originál a prozatím by se mohl čísti opis. Státní zástupce M a lij o v ský: Všichni sou hlasíme, aby se opis četl. Zapisovatel čie na to obsah dolýčného do pisu, jenž zní v podstatě takto »Ctěný pane Pešáku. Dovoluji si vás upozorniti na vaše svědectví preti Hilsnerovi. Zajisté, že ne- tušíte, jaké následky z toho můžete míti, nebot Hilsner je nevinen. Pravda přijde na jevo a našli se svědcí, kteří to dokáží. Mám za to, že jste se dal svésti od hanebných štváčů.« V dopise appelluje se na počestnost Pešákovu, pravi se, že nad židy nikdo nezvítězí, vyzývá se svědek, aby jednal dle svého svědomí a slibují se mu jisté výhody v za- opatření ve stáří, žádá se, by o ničem se nezmi- ňoval nikomu, a zve se, by přijel do Vídně 8. čer- vence na místo výše označené. Dopis, který podepsán je značkou »váš přitel«, končí slovy: »Neříkejte o tom nie, bude to jen na váš prospěch.« Soukr. zástupce dr. Baxa: Jaké máte, pane svědku, pronásledování, když jste se už o tom zniínil? Svědek: Třikráte jsem si stěžoval p. soudci Lenbachovi a čtyřikráte strážníkovi Klenovcovi, že jsem v posměch uváděn následkem svého udání následkem toho, že to psaní opět přišlo do Vídně.
doktor Baxa Pešák Hilsner Pešákův Lenbach Klenovc Reichenbach Vídeň Polná rada Reichen
11 article
Jednou přišel jsem do moravské Zhoře. Zůstal jsem státi u cvičiště zeměbranských bulánův a měl jsem rozprávku se dvěma četníky, závodčím Mišurkem kaprálem Pospíšilem. Dále stál vedle mě panský revírník Hrdlička a všichni mluvili jsme o vojsku. V té chvíli na mě pokřikoval Julius Subr: »Pchane Pchešák, pchane Pchešák, znäthe mě? Vy máthe dobrý zrak, vy dalekho vidíte, kchoukchejte, zdali mě phoznátche?« (Hlučná veselost.) Sám revírnik Hrdlička se vyslovil, že je to drzost. Také na hlav- ním náměstí mě pronásledovali: »Nhu, jak phak dalekho vidíš?« (Opětná veselost.) Předseda: Pane svědku, neříkejte to takhle povězte to obyčejným hlasem. Svědek (pokračuje): Když jsem přišel k ra- dovi Reichenbachovi a stěžoval si mu, radil mi abych žádnému neutrhal na cti, že chtějí ti židé abych jen přišel do trestu a abych byl ze svědeciv vyloučen. Rovněž radil mi p. Klenovec, abych nikoho z nich neudeřil. Pan Basch, když jsem měl očn katar, přiběhl ke mně a vrazil mi svůj dlouhý no až do mého obličeje . . . (Hlučná veselost.). . . .a chtěl patrně, abych jej udeřil. Já však poslechl rady Reichenbachovi a vše jsem strpěl po poslední chvíle. Dr. Baxa: Žaloval jste pro to někoho Svědek: Jakuba Schillera a advokála Schwarze z Jihlavy pro urážku na eti, že se vyslovili, že přijdu do basy pro falešnou přísahu. Dr. Baxa: Jak to s nimi dopadlo Svědek: Jakub Schiller dostal 14 dní vězení. kterýžlo trest mu byl na jeho rekurs snížen. Te advokát dostal pět dní a podal rekurs, který jestě není vyřízen. Obhájce dr. Auředníček: Obálka od toh dopisu je také uschována Svědek. Já psaní odevzdal s obálkou panu měšťanostovi. Obhájce dr. Auředníček: Řekl jste tehda, že ti dva mužové vypadali starší, než Hilsner. Je tomu tak? Svědek: Ano.
Mišurk Pospíšil Hrdlička Julius Subr Reichenbach Basch doktor Baxa Schiller Schwarz Auředníček Hilsner Zhoř Klenovec Jihlava Pchane Pchešák Pchešák
12 article
Dr. Auředníček: Dle čeho jste to poznal? Svědek: Dle těla a podobv Dr. Auředníček: Dnes jste řekl, že jed nomu pasoval oblek lépe a druhému hůř. Ale tehda jste řekl, že jeden měl šat odřenější a druhý že mě- lepší. Svědek: Není pravda, že jsem to řekl. Vy překrucujete řeč. Já řekl, že měl jeden oblek lepš a druhý chatrnější. Předseda ze spisů konstatuje, že svědek tehda vypověděl: »jeden byl oděn v lepší šat a druhý odřeněji« Obhájce dr. A uředníček: Jakou práci jste od té doby konal? Svědek: Řekl jsem již, že zámečnickou. Tyž obhájce: Ale děla! jste také poln práca od 29. března do dneška. Jaké pak? Svědek: Takovou, jako polní práce jsou. Týž obhájce: Ty jsou různé. Svědek: Všecko, čeho bylo na poli třeba, jsen si dělal. Týž obhájce: Konal jste v šechny prác polní? Jaké na příklad? Svědek: Všechno jsem posekal, pole jsem klidil, vůbec vše, co se obvykle dělá. Obhájce dr. Auředníček: Mnoho-li vám da Basch vydělati v posledním roce Svědek: Na to jste se měl zeptat dříve, ted si člověk všechno pamatovat nemůže. (Veselost v obecenstvu.) Obhájce týž: Když jste tak důležitou vý- pověď neučinil ze strachu, že ztratite výdělek u židů, musil to býti výdělek značnější a zajisté že se n to budete pamatovat? Svědek: Což jsem dělal jen jednomu? T bych si byl musil psát. Týž obhájee: Ale v posledním roce? Svědek: Já se nepamatuji. Jakou bych t musil míti hlavu, abych měl na celou domácnost pamatovat a ještě měl míti starost na něco po- dobného, Předseda: Pan doktor chce věděti cifru při- bližnou. Svědek: Již jednou jsem řekl, že to nevím a že to není možné, abych si takové věci za 2 let pamatoval. Jsou to hlouposti Předseda: Ale musíte přece býti mírnějším Pamatujte si, že jste tu před soudem. Jste na svou čest také chouloslivým.
doktor Auředníček
13 article
Obh. dr. Auředníček: Při otázkách pant dra. Baxy je svědek úplně klidným Zástupce dr. Baxa: Pane doktore, takové po známky jsou nemístné. Můžete býti klidným jakoja Předseda: Dal jsem svědkovi napomenutí tím je věc odbyta. Obh. dr. Auředníček: Pane svědku, kdyi byl Schiller odsouzen k trestu, jenž mu byl snížer později o 5 dní, poznamenal jste něco. Svědek: To se nepamatuji. Týž obhájce: Řekl jste: »Nebudu více svědčit ať si proti Hilsnerovi hledají jiného svědka.« Řek jste to? Svědek: Nepamatuji se na nic takového. Předseda: Žádá ještě někdo za slovo? Al prosím, aby se ptal na něco nového. Obh. dr. Vodička: Víte, že byla velkými pla káty vypsána cena na vraha? Svědek: Ano, vím to. Týž obhájce: Bylo vypsáno buď 100 korun nebo 100 zlatých. To byl zajisté pěkný výdělek Proč jste to neudal, když jste o tom věděl? Myslím že tento výdělek nebyl v žádném poměru, čeho byste byl od židů vyzískal? Svědek: Věděl jsem to. Týž obhájce: Proč jste to tedy neudal? Svědek: Nemiluji nesvárů mezi lidem. Jsem rád, mám-li svatý pokoj. Věděl jsem a předvídal jsem věci, které se mně stanou ze židovské strany. Byl jsem od 12 do 28 let mezi lidem a vím. coj židovská msta. Týž obhájce: Kde jste byl den před 29. břez- nem Svědek: V Nových Dvorech u Helzlů v cha lupě pro med. Byl se mnou učitel z Polné a kovář Soudní znalee, lčkař dr. Malkovský, táže se svědká, zdá-li na Škaredou středu odpoledne pršelo? Svědek: Nevím již, co se dělo. Když jsem š do Dobroutova, svítilo slunce velmi krásné Předseda: Jak dlouho jste byl u Večery? Svědek: Asi do 5. hodiny. Když jsem přiše na silnici, viděl jsem, že je 5 hodin. U Večery byi jsem dle toho asi 3/4 hod. Soudní znalec dr. Malkovaký: Pešák, když jsem vyšetřoval jeho zrak, vypověděl, že dělal ješte jinou práci, s pařezy, že opatřoval dobytek hovězi.
Obh doktor Auředníček Baxa Schiller Hilsner Řek Al Vodička Malkovský Malkovaký Pešák Nová Dvůr Polná Dobroutov
14 article
Také prý chodíval na senoscě, tam prach že mu vnikl do očí a následkem toho že má katar, o němž hovořil. Přeldseda: Jak je to s tím dobytkem, Kdy jst si ho koupil? Svědek: Odchoval jsem si ho. Měli jsme po- tíže s nošením vody. Ulička je uzoučká a až n horní Zápekli musili jsme chodili pro vodu. Jeden kus vepřového nebo hovězího dobytka spotřebuje denně nejméně aspoň 8 puten vody. Bylo tehdá mnoho sněhu, já musil ho vyhazovat a když t nebylo možno, musil jsem se s obrovskými potížemí sněhom broditi, při čemž jsem cítil bolesti v tělea také jsem měl jaksi slabší zrak. Předseda: Co je s těmi pařezy Svědek: Dostávám je co rok. Přodseda: Kdy jste je dobýval? Svědek: Z jara v květnu. Také letos a k Cou- kovi jsem chodil na oběd. Předseda: Měl jste roku 1898 příle žitost setkati se také s Hilsnerem za okolností jiných? Svědek: Moje manželka chtěla si na svuj svátek k sv. Anně (26. července) upeci buchtu. Já sebral 21. červěnce plechový džbán a šel jsem pro mléko k Janu Prokšovi v Horní Věžnici. Bylo to hodně na večer. Naproti skále Projtově před Mršní- kem potkal jsem Hilsnera, který se obrátil smérem k poli Hajlandovic. Já jsem si ho nevšíml, on mne nepozdravil. Šel jsem pak do Věžnice. Svědek vypravujé dále známou již historii o dru- Hém setkání svém s Hilsnerem, kdy jej u panského lesa pod modřínem viděl sedícího. Měl opřenou hlavu o dlaně a díval se k zemi. To bylo na večer. A z týden, když šel ráno svědek s opálkou na pole pro brambory, seděl tam IIilsner zase. K dalším otázkám předsedovým udává svědek že místo, kde nalezena byla mrtvola od místa, kde Hilaner seděl; je asi padesát kroků vzdáleno. Odt skály by to mohlo býti asi 120—130 kroků.
Hilsner Anna Prokš Hajlandovic Hý
15 article
Dr. Auředníček: Co měl Hilsner 21. čer- vence? Svědek nedovede se upamatovati. Předseda: Hilsnere, čeho máte proti vy- povědi tohoto svědka ? Hilsner (k Pošákovi): Jak jste mně mohl o maličkosti znát? Svědek: Nebydteli ljste u nás? Hilsner: To je pravda, ale to mě byly 2 a 3 roky. To jsem vás ale znati nemohl Svědek: Nezdravil jste mne nikdy Hilsner: Máte nato svědky, že jsem někd nezdravil? Svědek: Zdravil jste- mne vždycky? Hilsner: Já ale málo koho pozdravoval, an měšťanostu. Máte na to svědky? Svědek: Poslouchejte, kdýž jsem vás tenkrá potkal s vaší matkou u horní brány, když jste šli pro mléko: lo jste také nezdravil? Hilsner: Máte na to svědky Svědek: Vaše matka vám to sama může do kázat. Hilsner: To se musíte mýlit. Svědek: Sedával jste v naší zahradě či ne Hilsner: To nevím. Kde máte vaši zahradu Svědek: Ani o tom nevíte? (Hlučná veselost. No když ani o naší zabradě nevite, pak neříkán už nic. Hilsner: Potom jste tvrdil, že jste 29. hřezn mne viděl v Březině. Na 800 kroků poznáváte člo věka? Svědek: To pozná každý člověk. nejen já. který není krátkozrakým a má bystrý zrak. Hilsner: Já v Bčezině nebyl, já byl na Ka- teřinském vrchu. Aby nekdo poznal člověka na 800 kroků, k tomu by müsil mít oči jako ryba. Svědek: Ja jen povídal, kde jsem vás víděl. Hilsner: Viděl li jste mne někdy v panském lese, mohlo to být jen tehdá, když jsem šel do Ně- meckého Brodu, Jestli jsem někde seděl, možná, že jste mne viděl, ale to nic není. Svědek: Vždyť já vás také neviním z vraždy. já jako katolík, když jsem přísahal, musím pravdivě otázky mně položené zodpověděti Předseda (ukazuje Pešákovi známou bílou hůl): Je vám tato hůl povědoma Svědek: Na tu vzdálenost nemohu to určitě dosvědčiti.
doktor Auředníček Hilsner Pošák Březina mecký Brod krok
16 article
Soukromý zástupce dr. Pevný: Je to na ven- kově cos divného, nepozdraví-li mladý člověk star šího Svědek: Já vím, že Hilsner pozdravova vice lidí. Dr. Pevný: Nepozdravovali vás i jiní mlad lidé? Svědek: Dokud jsem neprozradil vraždu, mě jsem velkou lásku u židů v Polně. Dr. Pevný: Na venkově se vždycky zdraví? Hilsner: Co pak máte na tom zdravení (Veselost. Tím byl výslech svědka Pešák skončen. Předseda prohlašuje na to, že přečte pro tokol ze dne 14. září 1899, sepsaný v Polné, o zra kové zkoušce Petra Pešáka. Dr. Auředníček: Ohražuji se proti čten protokolu toho a sice z důvodu, že je částí protokolu o hlavním líčení předešlém v Kutné Hoře. Tato zkouška stala se proti mému návrhu a nebyl zkou- mán zrak Pešáka, nýbrž pan vyšetřující soudee Baudis vypovídal o tom, jaká pozorování on učinií a jak hledě k jeho zraku lze na tu vzdálenost po- znati člověku, kdežto zde jest rozhodné, jestli pravě Petr Pešák mohl Leopolda Hilsnera požnati, poku se týče, jaká pozorování mohl učiniti. Prosím, by o tom bylo učiněno usnesení soudní. Souhlasím na- nejvýše, aby se zjistila z protokolu toho data vzdá- lenosti Stňt. zástupce: Protokol jest částí spísů hlavního líčení a zrovna jak bylo konstatováno leccos z protokolu tohoto hlavního ličení, není žádné příčiny, aby také data z této listiny byla konstato- vána. Jestli se obsah v některé částí nelibí, budet zajisté při čtení patrno a proto myslím, že nen překážky, aby byl protokol čten.
doktor Pevná Hilsner Pešák Petro Pešák Auředníček Baudis Polná Kutná hoře
17 article
Dr. Baxa: Dovolují si upozorniti, že to právě tvoří část celého důkazu. Žádám, aby byl přečten protokol celý. Dr. Pevný: K účelu naprosté objektivní pravdy je zapotřebí, aby byly čteny všechny spisy záleži tosti té se týkající. Po krátké chvíli ohlašuje předseda usnesen soudu, aby byl čten protokol celý, poněvadž je pro- tokolem o místním ohledání a neobsahuje posudel znaleů. Po přečtení tohoto protokolu čte se pak protok o předsevzaté zkoušce zrakové s Petrem Pešákem ze dne 7. července pp. soudními lékařskými znalc dry. Bláhou a Malkovským, Obh. dr. Auředníček: Učinil jsem před líčením návrh, aby bylo dožádáno dobré zdání lé- kařské fakulty české university o tom, jestliže na základě nálezu, podaného pp. dry. Malkovským Bláhou a na základě protokolu o místní komisi, ko- nané v Polné 7. července, může fakulta respektive mohou-li znalci podati dobré zdání, jestli pan Petr
doktor Baxa Pevná Petro Pešák Bláha Malkovský Obh Auředníček Malkovský Bláha Petr Polná
18 article
Pešák dne 29. března 1899 mohl to vše viděti, co udává, čilí nic. Návrhu tomu nebylo dáno místa a byli přibráni k dnešnímu tíčení jako znalcí prof. dr. Deyl a pan dr. Chalupecký. Opakuji návrh na dobré zdání lakultní z důvodů učiněných, poněvadž jsou v dobrozdání pp. drů. Mal- kovského a Bláhy opory ve skutečnosti. Pro případ nevyhovění tomuto mému návrhu vyhražuji si zma- teční stížnost a navrhuji, aby byli vyslechnuti pouze pp. prof. dr. Deyl a dr. Chalupecký. Jest nebývalým případem, aby byli vyslechnuti čtyři zn dci, zejmena aby byli vyslechnuti znalci, hteří nemají speciálních vědomostí, když již specialisté byli z důvodů soudem jako pádných uznaných přibráni. Poněvadž dle trest ního řádu jen dva znaici mají býti vyslechnuti, pro sím, aby pp. dři. Malkovský a Bláha nebyli jak znalci vyslechnuti. Státní zástupce: V § 126. tr. ř. jest po necháno úplně soudu na vůli, jak se míní postaviti k posudku znalců. Kdyby nedůvěřoval sl. soud po sudku znalců, kteří byli navrženi a proti nimž nebyla podána dříve námitka, není překážky, aby v případě nějakých pochybnosti volal druhé znalce a vyslechí je. Nemůže býti zajisté na závadu vypátrání pravdy. bude-li více znalců slyšeno nežli dva. V tom případo mám za to, že zbývá jedině posouditi věrchodnost svědkovu pánům soudcům.
Pešák profesor doktor Deyl Chalupecký Bláha Malkovský Mala
19 article
Soukr. zást. dr. Baxa: Nevím případu, v něm by hodnověrnost svědka, ačkoliv nebylo proti jeho hodnověrnosti nic dokázáno, byla zkoumána nejen svědky, nýbrž znaleckými průkazy atd. Zde není třeba zjistiti, jaké má oko, nýbrž jen, vidí-li na tako- vou vzdálenost a jakmile bylo dvakráte zjištěno, že v ta místa vidí, jest věcí pánů soudců posouditi jestli panu svědku věří čili ne. Proti hodnověrnost svědka Petra Pešáka nebylo podáno nejmenšího dů kazu. Potr Pešák řekl, že viděl onu osobu a poně vadž dokázal, že je to možno, vyslovuji se proti ná vrhu pana obhájce. Po poradě soudu prohlašuje předseda usnesen slyšeti též znalce pp. dra. Malkovského a Bláhu, po- něvadž vzhledem k ustanovení 8 126. tr. ř. nutne hleděti k tomu, aby vady posudku p. obhájcem vy týkané, byly výslechem znalců vysvětleny, po pří padě výrokem dalších pánů znalců poopraveny. Sou proto nevidí nutnost vyžádati si dobrozdání fa- kultní. Na to se líčení na půl hodiny přerušuje a svě- dek Pešák podroben hned novému ohledání znale pp. prof. dra. Deyla a dra. Chalupeckého. Po přestávce polední pokračuje se u výslechy svědků. Předstupuje pan ai Jakub Coufek 61lelý rolník z Dobroulova je vzdálenějším příbuz ným Pešákovým. Svědek bodrým tonem vylíčuje vše nač je tázán a provází výpověď svou různými gesty Předseda: Před velikonocemi r. 1893 prý vás Pešák navštívil? Svědek: Ano. Bylo to na škaredou středu Přicházíval si k nám v ten den vždy pro med ja Jidáše. Tehda právě jsem ho již očekával, ale Pešák nešel. Proto jsem poznamenal: »Ten Pešák dlouhe nejde, to mi už ten med jistě odpustil.« V tom však někdo z našich domácích lidí řekl: »Měl jste o něho strach a už je tu.« (Veselost.) Předseda: V kolik hodin k vám přišel tehda?
doktor Baxa Petro Pešák Pešák Malkovský Bláha profesor Deyl Chalupecký Coufek Pešákův
20 article
Svědek: Asi půl hodiny po slunce západu Vím, že to bylo v tu dobu, protože jsem se díval n stuníčko, abych věděl, jaký budeme míti Zeleny čtvrtek. Předseda: Jak dlouho se u vás tehda Pešák zdržel? Svědek: Vždycky, když příšel, trvalo to p delší, dobu než zase odešel Předseda: Jak je daleko z Polné do Do- broutova Svědek: Asi 1/2 hodinky Předseda: Vyprávěl vám v té době snad něco důležitého Svědek: Vyprávěl mi až po svátcích, že pry v Polné byla rozbitl židům okna. Při tom mě vzal důvěrně pod paží a vedl mne do druhé světnice, že prý mi něco poví. Já však odvětil: »Nechoďte mi s takovými včemi a nechte si to pro sebe.« Ba jsem se, že snad bude o výtržnostech mluvit něco bližšího. Proto odešel s nepořízenou. Později však přišel k nám znovu a řekl, že se se mnou přichází poradit, co má dělat, protože viděl Hilsnera v den vraždy procházet se u lesa Březiny. Poznal prý jei podle chůze. (Obrací se k Hilsnerovi.) Já ho podl toho také znám. Předseda: Už dlouho? Svědek: Ovšem, že dlouho. Má dcera s ním chodila do školy. (Obrací se znova k Hilsnerovi.) Nechodila s vámi Emilie Coufkova? Hilsner: Já už nevím. Svědak: Coše? Nevite? Vy dobře víte, ale nechcete vědět. Kdyby vám dali z každě strany — — Předseda napomíná svědka, aby se neron čiloval. Svědek (prostomyslně pokračuje k Hilsne rovi) — — hubičku, vy byste nezapíral. Předseda: Dost! Dost! Jest pane svědkt Pešák člověkem pravdomluvným ? Svědek: Je to muž řádný, jenž by mě n obelhal, protože bych s ním více nemluvil. Svědek
Pešák Hilsner Coufkův Polná Dosta
21 article
Jan Mišinger
Mišinger
22 article
přísežní lesní hajný z Březiny, hraběcího lesa Clam Gallasova. Svědek byl jedním z prvních náleze mrtvoly Anežky Hrůzovy. Mrtvola byla ve spodu obnažena a měla vyzvednuty bosé nohy do výše neboť ležela obličejem obrácena k zemi. Předseda: Našla prý se blíže ni nějaká hůl; Svědek: Ano. Hůl, oškrábaná kůra a od řezek hole. Soudní sluha ukazuje mu tyto corpora delicti, jež svědek poznává, uváděje, že předměty tyto ležely na různých místech, nikoli pohromadě. Předseda: Jak daleko to bylo od místa na leziště mrtvoly ? Svědek: Asi půl šesta sta kroků. Předseda: Tvrdí se, že byla Anežka přep dena. Co soudíte o tom, znal jste ji přece osobně velmi dobře? Svědek: Znal jsem ji, avšak myslím, že b se byla mohla ubrániti, protože byla silné děvče. St. zást. rada Malijovský: Bydlíte v Malé Věžnici. Jak pak se snášejí členové rodiny Hrůzovyí Byly snad někdy mezi Anežkou a její bratrem Janem nějaké různice a hádky Svědek: Nikdy jsem o ničem takovém ne slyšel. Panovaly mezi nimi poměry zcela řádné. Státní zást.: Stará Hrůzová měla prý př komisi modřinu pod okem. Nevíte jak k tomu přišla Svědek: Vyprávěla nám, že se jí to stalo při zapřahání dobytka. Přís, vot. sekr. Šonka: Co soudíte o tom, jaký asi to byl nůž, jímž ona lesní hůl byla uříznuta Svědek! Byl to asi ostrý nůž a dle méh zdání stalo se to jedním řezem. Obh. dr. Vodička: Kdy pak chodíváte d lesa? Svědek: Brzy ráno, a jsem tam až do po ledne, kdy se vracím; odpoledne jsem v lese za až do večera. Týž obbájce: Pak nevíte tedy co se všechno děje u Hrůzů v domácnosti, když trávíte v lese skoro celý den S vědek: Podrobností takových ovšem neznám Přís. vot. sekr. Sonka: Mohl by výrostek 20lely uříznout takovou hůl, jako byla tar Svědek: To by mohl.
Gallasův Hrůzův Anežka Jan Hrůzová Šonka Obh doktor Vodička Hrůza Sonek Březina St
23 article
Přikročuje se k výslechu znalců. emn Soudní lékař p. dr. Bláha vypovídá, že pe ohledání zraku Pešákova dne 7. července shledal s p. drem. Malkovským, že vyjímaje zvápenatění tepen a vyjímaje mírný katarrh oční je Pešák tělesně i duševné úplně zdráv. Zvápenatění není však žádným zjevem abnormálním nebo pathologickým. Ani zánět oční není zjevem abnormálním. Vyšetře ním oka pravého, pak levého a na to obou shledán stav zraku Pešákova úplně normální. Dále zjištěno že Pešák není ani krátkozraký, aní dalekozraký, ani barvoslepý (daltonista). Z toho usouzeno, že Pet Pešák měl 29. března loňského roku, poněvadž o té doby nebyl stížen chorobou oční, zrak normálni Za účelem dalších dokladů tohoto tvrzení učiněny byly zkoušky na místě činu, o nichž jsme už podalí zprávu v čísle včerejším. Nebyl-li zrak Pešákův dne 29. března lepší, než 7. července letos, slabším dle úsudku znalců jistě nebyl. Tito soudí, že udání Petra Pešáka pokud se týkají Hilsnera, mohou býti pravdivá. Předseda: Dá se ze stanoviska znaleckého posouditi, že Pešák mohl viděti věci, jež udává? Dr. Bláha: Já při těch zkouškách byl a viděi jsem naopak ještě více, nežli viděl Petr Pešák. Z toho soudím, že když má zrak normální, mohl to také viděti Předseda: Co mohl podle vašeho posudku vidětir
Bláha Pešákův Pešák Petro Pešák Hilsner doktor
24 article
Dr. Bláha: Mohl viděti, zdali tam člověk chod nebo stojí, jaké má šaty, jestli světlé nebo tmavé, mohl rozeznatí pohyby rukou, zvláště měla-li dotyčná osoba charakteristické pohyby Předseda: Mohl poznati obličej? Dr. Bláha: Obličej na tu vzdálenost není možno poznati. Předseda: A což pokrývku hlavyr Dr. Bláha: Myslím, že také není možnoji poznati. Předseda: Volnější nebo přiléhající šat? Dr. Bláha: To také není možno Obh. dr. Auředníček: Slyšel jsem, že na bystrosti zrakové se ztrácí věkem v tom případě, když nastane zakalení rohovky Dr. Bláha: Myslíte snad zakalení čočky. To u něho nenastalo. Dr. Auředníček: Jakým jiným způsobem může nastati ztráta byslrosti zraku Dr. Bláha: Také svaly oční působí na formu oka a u člověka starého nejsou svaly tak pružné. Dr. Auředníček: Pravil jste, že poznal po- hyby rukou. Když jste tento posudek podal, uvážil jste, že Petr Pešák neviděl, když osoba předvedená smekla čepicí a dala ji na hlavu? Dr. Bláha: Ano, to jsem poznal Dr. Auředníček: Jak můžete tedy s touto skutečností srovnati svůj posudek?
doktor Bláha Auředníček Pešák
25 article
Dr. Bláha: Děláli někdo pohyby rukou, po- hybuje se ruka na půdě šatů, pak jest lépe viděti, než když se zvedá čepice, poněvadž je pozadí ruky jiné. Dr. Auředníček: Co míníte charakteristi- ckými pohyby? Měl jste při svěm posudku na zřeteli jen pohyby holí nebo také jiné pohyby Dr. Bláha: Slovy »charakteristické pohyby« jsem rozuměl dva pohyby, které byly Pešákovi u Hilsnera známy, totiž způsob mávání holí rychlé obraty. Dr. Auředníček: V protokole je zazname- náno, že Pešák nepoznal Hilsnera podle rychlejšího obratu. Dr. BTáha. Ne tak. Viděl ten pohyb, ale n- mohl udati, je-li rychlejší. Dr. Bláha: Dne 7. července bylo pošmourno a 29. března bylo jasno, proto mohl viděti jasněji. Dr. Auředníček: Můžete jako znalec říci že je tam při osvětlení lépe viděti Dr. Bláha: Jsem toho náhledu, že, je-li po dešti, je tam jasněji, nežlí bylo tehdy, kdy my jsme tam-byli a následkem toho že je tam lépe viděti Obh. dr. Vodička; Jak se rozeznává pohyb kloboukem a holí?
doktor Bláha Auředníček Pešák Hilsner BTáh Vodička
26 article
Dr. Blůha: Záhyby při zvedání klobouku nebo mávání holí jsou docela jiné. Hůl jest bílá a 1 m. 3cm. dlouhá, tak okruh pohybů je mnohem většía proto je ji možno dobře viděti Dr. A uředníček: Mohl Pošák poznati šedi- vou barvu? Dr. Bláha: Světlou a tmavou mohl roze znati. Dr. Auředníček: Světlé a temné neni barva. Dr. Bláha: Šedé mohl viděti. Dr. Auředníček: Pešák nerozeznal barvu žádnou. Dr. Bláha: Poněvadž šedivé je bližší svět- lému, říkám, že jej mohl poznati Dr. Auředníček: Poznal šedivou barvu? Dr. Bláha: Šedivou barvu mohl rozeznati. Dr. Auředníček: Toto odporuje vašemu dobrozdání. Státní zástupce: Tomu odpírám, poněvadž šedivá barva odpovídá světlé Dr. Bláha: Sedivost je slovo, pod kterým se vyrozumívá serie barev světlých a tmavých. Říkám že mohl viděti šedivé světlě a vy mně chcete suppo- novát, že je to šedivé tmavé. Dr. Auředníček: Mohl poznati šedivou barvu? Dr. Bláha: Světlou šedivou mohl poznati. Dr. Auředníček: Ale že je to šedivá barv mohl poznati? Dr. Bláha: To byste mně musil říci tón t barvy. Votant sekretář Sonka: Tvralte, pána doklore že barva byla rázu světlého. Byla to barva jak odstím světie šedivé naho na
doktor Blůh Bláha Auředníček Pešák Sedivost Sonek Tvralte centimetr
27 article
Dr. Bláha: To nemohu tvrditi. Pravím jen, ž to je světlá. Dr. Auředníček: Tvrdíte ale, že šedivou poznal jako šedivou. Dr. Bláha: Světlou můžete poznati. Já vám řekl, že pod šedivým rozeznávame několik serií Světlou šedivou barvu na vzdálenost tu poznaii může. (Vzrušení v posluchačsívu.) I druhý znalec, pan dr. Malkovský z Písku, líčí v souhlasu se svým předchůdcem positivní vý- sledek zkoušky, provedené s Pešákem lékařskou ko- misí. Na onu vzdálenost však dr. Malkovský pochy- buje, že by se dal rozeznati tvar klobouku. Také ne- bylo možno — dle dra. Malkovského — aby Pešák mohl sobě tehda utvořiti dle šatů úsudek, byl li šao oněch dvou osob starší či novější, ani při dobrém osvětlení. Kontury těla ovšem při dobrém osvětlení rozeznali se dají. Dr. A uředníček: Pane doktore, vy jste pra- vil dříve, že se z lesa tehda kouřilo. Dr. Malkovský: Vy se mýlíte, já to chíě ještě dát do protokolu, ale vyšetřující soudce dr Sebánek řekl, že toho není třeba Dr. Auředníček trvá na svém tvrzení. Předseda konstatuje z protokolu, že tam do- tyčné místo zní takto: . . . »vzduch je nasycen pa- rami a je viděti, že není tak dobře viděti, jako při počasí příznivěm.
doktor Bláha Auředníček Malkovský Pešák Sebánek Písek
28 article
Svědek: Já nález nediktoval. Byl to dr- Šebánek. Račte (praví, vyrujen byv dremi. Auřed- níčkem, k tomuto) dáti vyslechnoutí p. dra. Šebánka. Dr. Auředníček: To už ponecháte mně, koho mám dát vyslechnout. Měl Pešák lepší nebo horší zrak než rok před tím, 29. března? Znalec dr. Mallkovský: Měl malý katar. Dr. Aučedníček: Může míti katar ten vliv na bystrost zraku ? Znalec: Tvořící se hlen pokrývá rohovku. Nečistí-li se talo, pak ano. Hilsner, byv tázán, má li čeho namítati proti předchozím výpověděm, pokrčil němě na- menama. Předstupuje jako třetí znalec okulistiky uni- versitní professor dr. Deyl. Předseda: Pane professore, měl jate pří- ležitost posouditi zrak svědka Pešáka. Račte se vy- sloviti: lze se stanoviska vědeckého zjistití, odpo- vídají li jeho tvrzení pravdě čili nic. Jaká je zraková schopnosť Petra Pešáka? Prof. dr. Deyl: Vyšetřil jsem dnes jeho zrak sice při osvětlení, které není našemu účelu právě příznivé, ale vzdor tomu shledal jsem, že je ostrost zraku jeho nadn ormál ní, tedy nad obyčejný stupeň. (Vzrušení v posluchačstvu.) Onvidí více, než my za normální považujeme. Pešák — jak jsem byl zkouškou vědeckou zjistil — vidí písmena, která člo- věk s normálním zrakem rozezná nat metrů na 61/2 metru, a i menší pismenka, která při normálním zraku lze viděti na 5 m., na 61/2 metru. Pešák na všech možných tabulkách jemu předložených četl více než člověk s normální schopnosti zrakovou je s to. O nad- normální schopnosti jeho zraku není žádného sporu.
Šebánek doktor Auředníček Pešák Mallkovský Aučedníček Hilsner Deyl Petro Pešák profesor
29 article
Předseda: Lze se stanoviska vědeckého vzhle- dem k této basi činiti si úsudek o tom, mohl-li Pe- šák 29. března viděti to, co udává? Jde tu o délku 676 metrů či 890 kroků. Dr. Dey!: Na našich tabulkách jsou řady písmen nad sebou, které postupně človék se zrakem normálním poznati musí. Nejdoleji je tu písmena (řečník ukazuje na dotyčné tabulce), kterou člověk s normální ostrostí zraku pozná na 5—6 m. a na- hoře je písmena největší, která má býti poznána na 60 metrů. Toť ovšem platí pro nás v theorii. V praxi vypočítá člověk s normálním zrakem prsty na ruce na 60 metrů, ovšem před tmavým pozadím. Rovnět tak rozeznati lze pohyb ruky před tmavým pozadím na 300 m. Čím větší předmět se pozoruje, tím dále může býti, aby se na tuto vzdálenost při normálním zraku a osvětlení viděl. Když tedy je na vzdálenost 300 m. viděti pohyb ruky, lze říci, že podoba lidská je 8krát větší než ruka, tedy 8 300 = 2100 m. Na tuto vzdálenost lze viděti postavu, ktera je 6o
Dey Rovnět 8 300