2
masthead
V Praze, v pondělí 14. června 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplátcí no
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na čtvrt luta . . . . 7 K ashh
ve BliAlkách
na měsio. . . . . . 2 K 80h
Poštou :
a měsle,
na čtvrt lsta . . . . 9 K o0
s dvojí zásílkon
na měnle
na čtvrt iota. . 11 K d0h
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Jak Bienerthova vláda pracuje pro Němce.
Z Vídně, 14. června. Nejvyšší a ka-
sační soud není rozložen tak, jako vrchní
zemský soud pro království české, totiž v se-
náty jazykově-národní. Byly však při
něm a jsou senát český, polský, německý, vlaš-
ský a t. d., čímž rozuměti dlužno senáty, slo-
žené ze dvorních radů, kteři roz-
umějí jazyku, ve kterém nějaká věc byla
projednána v instanci nižší. Bylo pak zvykem,
že, projednávala-li se před nejvyšším soudem
veřejně nějaká taková věc, v nižších instancích
projednaná jazykem neněmeckým
byli-li zástupcové obou stran: nejvyšší prokura-
tura na straně jedné a obhájce a zástupce stíž-
nosti obžalovaného na straně druhé mocni ja-
zyka neněmeckého, spisy nebyly
překládány do němčiny, nýbrž byly čteny
v původním jazyce, tedy polském, českém
atd. Tak opětně byli jsme svědky, že proči-
tány byly četné a dlouhé spisy jazy-
kem českým, zvláště tenkráte, záleželo-li na
každém slově, na příklad při konfiskaci něja-
kých novin. Za německo-polské hrůzo-
vlády stalo se najednou jinak. Pan
Bienerthův
Němec
Vídeň
6
article
dr. Hochenburger nařídil, aby se pře-
stalo se čtením spisů neněmecký ch
— také ovšem polských. V kole polském byly
z toho veliké hněvy a po prvním dojmu, který
způsobila tato Hochenburgrova ordonance, by
učiněn, jak se dovídáme, návrh, aby Poláci hla-
sovali proti rozpočtu ministerstva práv. Později
sešlo s úmyslu toho a bylo usneseno, z ahá-
jiti s ministry polskými a českým
společnou akciknápravě. Nevíme, jak
akce dopadla. Jest však zajímavo, že v době, ve
které dr. Biliňski pro Němee do té míry
pracuje po stránce osobní a věcné,
že poroučí českým inženýrům ně-
mecké přísahy a českým celním úřadní-
kům zapovídá všechnu češtinu, že
v takové době dr. Hochenburger jest smělým
a troufalým tak, že zapovídá u nejvyš-
šího soudu každé neněmecké slo-
vo. Slyšíme, že v kole polském připravuje se
pomalu obrat proti vládě a že v řadě neposlední
přispěly také k tomu veřejné projevy haličsko-
polské. Uvidíme, jak zachovají se Poláci při roz-
počtu pana Hochenburgra ve sněmovně samé
Hochenburger
Polák
Biliňski
Němee
Hochenburgr
7
article
Místo bar. Buriana hr. Forgáč.
Z Vídně, 14. června. » Montsgsrevue« ohla-
šuje opětně brzké odstoupení ministra společ
ných financí bar. Buriana. Jeho nástupcem stan
se prý rakouský vyslanec v Bělehradě hrahe
Forgáč.
Neschválená demise.
Z Vídně, 14. června. Ministerský předseda
bar. Bienerth byl včera o 11. hodině dopolední
přijat císařem ve zvláštním slyšení, které trvalo
hodiny. — »Sonn-Monntagstzg.« sděluje, že
chef vlády na této audienci předložil ž ádost
českého ministra dra. Žáčka za pro
puštěnou, proslýchá se však, že panovník
demisi neschválil.
Vasilkova skupina ziskána opět pro vládu.
Z Vídně, 14. června. Opposice po sl
Vasilka a jeho čtyř soudruhů proti vládě
nepotrvala dlouho. Sděluje se nám, že
byli zase všichni zlskáni pro vládu. Čím
byli zlskáni, nepraví se. Posl. Mikuláš Vasilko
a jeho nejbližší pomocníci celých 10 let prot-
vládě nehlasovali. Stalo se tak minulý pátek
poprvé. Jindy a dřive hlasovali buď přímo pr
vládu, nebo bez hlasování vyšli.
Burian
Forgáč
Bienerth
Žáček
Vasilkův
Vasilko
Posl
Vídeň
Bělehrad
SonnMonntagstzg
8
article
Kuráž rakouských Němců roste.
Kuráž rakouských Němců roste.
Z Vídně, 14. června. »Montagajournal
shrnuje úkoly Němců na řišské radě stručné
takto: povoliti čeho potřebuje
vláda, potom žádati, co potřebuje větši na,
povoliti rozpočet a potom žádati r ozpuštěn
českého sněmu. V Čechách zlo-
miti českou většinu pomocí feudáln
šlechty a ve Vídni vynutiti tak či onak
dělnost parlamentu.
Uherská krise.
Z Pešti, 14. června. (»Sonn-Montagszig
Ve všech politických kruzích soudí se souhlasně,
že Košut stal se obětí zehytralé
taktiky skupiny Justhovy, svoliv
k odkladu rozřešení krise. Soudí se, že koruna
odepře uznání kompromisu tomu a že pak
koalice se rozejde. Skupina Justhova
spoléhá, že v případě tom povolán bude kabineu
ze strany neodvislosti, ale považuje se za jisté.
že panovník dosadi kabinet slo
žený toliko ze sedmašedesátníků
po případě z mužů, nalezajících se mimo koalici.
Rozhodnuti koruny čeká se před odjezdem císa
fovým do Islu.
Volby v Terstn.
Z Terstu, 13. června. (K. k.) Při volbách
ze čtvrté voličské kurie ve měste
Terstu nedostal žádný kandidát napro-
stou většinu, takže pro všech 16 mandátů
je třeba užšich voleb. Při volbách v okol
Terstu (ve druhém volebním sboru, kurii vše-
obecně) zvítězili velkou většinou alov i n st
nacjonálo vé.
Němec
Košut
Justhův
Vídeň
Čechy
Pešť
Terst
9
article
Plavba ruských carských manželů.
Z Petrohradu, 13 června. (K. k.) Carská
jachta »Standart« s carem Mikulášem a carev-
nou přistála a zakotvila včera večer na rejdě
»Standartu«.
Proti návštěvě ruského cara.
Z Londýna, 13. června. (K. k.) Na konfe-
renci 92 svazů neodvislé dělnické strany byla
schválena resoluce, v níž se ostře odsuzuje za-
mýšlená návštěva ruského cara u krále Eduarda
a vyzývá se výbor strany, aby vzbudil velkou
veřejnou demonstraci proti návštěvě.
Turecké poselstvo v Paříši.
Z Paříže, 13. června. (K. k.) Přijelo sem
z Říma turecké schvální poselstvo k notifikae
nastolení sultánova.
Turecké poselstvo v Berlíně.
Z Berlina, 13. června. (K. k.) Císař Vilém
přijal dnes v přítomnosti státního tajemníka
Schoena turecké schvální poselstvo. Po audi-
enci uspořádali clsařští manželé na počest po
selstva hostinu.
Kretská olázka.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Porta
vyvrací zprávu, že zaslala velmocem nebo chystá
se zaslati pamětní spis o krets ké
o tázee. Zpráva ta vznikla asi tím, že byly
tureckým velvyslanectvům zaslány podrobné in-
strukce o kretské otázce. Anglie prý od-
pověděla na nedávné zakročen
Turecka proti odvolání vojska
z Krety, že se tak nestane, dokud
o Kretě nebude učiněno rozhodnuti. Ve zdejších
diplomatických kruzích převládá názor, že od-
volání vojska bude odročeno, že
toto provisorium potrvá delš
dobu, takže bude nebezpečí války zažehnáno
a pozdější rozřešení kretské otázky usnadněno.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Loďstv
je shromážděno u ostrovů Princů. Ve vy-
pluti nastal průtah, protože sultán bude
loďstvo přehližeti.
Mikuláš
Vilém
turecký
Port
Kret
Petrohrad
Londýn
Paříž
Řím
Berlín
audi
Cařihrad
Anglie
Turecko
10
article
Z Paříže, 13. června. (K. k.) »Tempse
sděluje s výhradou, avšak ze spolehlivého prý
pramene, že turecká vláda není nikterak odhod-
lána všemi prostředky, i kdyby hrozilo nebez-
pečí války, zachovati své panství na Krétě. J
prý ochotna odstoupiti Krétu za pe-
něžitou náhradu a důvěrně prý d
Athén sdělila, že by Turecko žá-
dalo 35 milionů. Řecko prý nabízelo
dosud 15 milionů. Jednání m á poku
možno co nejdéle zůstati tajný m,
aby se Turecku umožnilo, aspoň na oko se-
trvati v odporu.
ot
Ku plavbě německého eísaře.
Z Kielu, 13. června. (K. k.) Křižáky
„Gneisenau“ a „Hamburg“, určené, aby prová-
zely „Hohenzollerna“ na cestě do finských vod
zahájily dnes odpoledne s dvěma torpédovým
čluny plavbu do Gdánska.
Stihání arcibiskupa v Bordenux.
Z Paříže, 13. června. (K. k.) Proti novému
arcibiskupu v Bordeaux kardinálu Andrieuovi
bylo z rozkazu ministra spravedlnosti nařízeno
státním zastupitelstvem trestní stihání na zákla-
dě rozlukového zákona, protože prý ve svém ná-
stupném kázání v katedrále bordeauxské popu-
zoval katolíky k odporu proti zákonu.
Ničení telegrafů ve Francii.
Z Pařiže, 13. června. (K. k.) Na trati zá-
padní dráhy u Colombesu nedaleko Paříže bylo
přeříznuto 13 telegrafních drátů.
v okolí Lensu 7 telegrafních a 3 telefonní dráty
a drát, vedoucí ke zvonkovému signálu zastávky
Sallaumines.
Zprávy z Cařihradu.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Oznáme-
ných patnáct rozsudků smrti nad
devíti mohamedány a šesti Armény bylo prove
deno bez zvláštní přihody.
Z Cařihradu, 13. června. (K. k.) Za skce
generála Džavida byly albánské vesni ce
Lipsaj, Račac a Morina pobořeny
Ztráty obou stran jsou neznámy.
Athéna
Hohenzollern
Andrieu
Armén
Džavid
Lipsaj
Račac
Morin
Paříž
Kréta
Turecko
Řecko
Kiel
Hamburg
Bordeaux
Francie
Sallaumines
Cařihrad
Lens 7
11
article
První český sjezd pro péči
o odrůstající mládež.
První český sjezd pro péči
o odrůstající mládež.
Včera v neděli skončeno zajímavé jednán
sjezdové přijetím resolucí zpravodaji navržených
a sjezdem valné hromadě Svazu osvětového do-
poručených. Doplňujíce svoji zprávu o sjezdu
vracíme se ještě k otázce výchovy ž en-
ského dorostu (ref. pí. Renata Tyr-
šová). Otázka vzbudila neobyčejný zájem.
Řečnice předvedla přehled dosud vykonané práce
Záštitou, brněnskou Vesnou, Ženským klubem,
Žen. výrobním spolkem a Ústř. spolkem českých
žen. Besídky Žen. klubu, pořádané pro absol-
ventky měšť. škol, jsou velmi dobře organiso
vány a jest si přáti, aby do všech měst
se rozšlřily. Dorostu všech stupňů vzdě-
lání slouží členské večírky Ústř. spolku českých
žen. Třeba činiti více. V Čechách je dělnie
všech oborů 279.381 a z těch ve věku 14 až
16 let 17.955. O tento zástup 18 tisíc dětí se
starati je nalehavým příkazem. Třeba věnovati
péči hospodyňskému vzdělání a zaříditi kuch.
kursy polední i večerní, zvláště při továrnách,
poněvadž právě ty zástupy děv čat, které z
školy jdou přímo do továrny a k oltáři přímo
z továrny, potřebují vzdělání hospodyňského
nejvíce. Paní přednášející mluví dále na p ro-
spěch pokračovaclch skol pro
dívky a navrhuje resoluci, včera již zde uve-
denou.
Výchova odrostu na venkově.
Referoval učitel F. V. Mora vec, jednat
S. O. Výchova odrostu venkovského je nejza-
nedbanější díl české lidovýchovy. Dosud trvá
kulturní škandál z r. 1883, »úlevy«, čímž zkra
cuje se venkovské mládeži vzdělání školské
Měšťanské školy jsou přístupné jen zcela ma-
lému zlomku vesnické mládeže. Není ve vesni-
cích pokračovacích škol. V městech pečují
o dorost sokolské jednoty i jiné spolky, poli-
tické organisace, besídky učňovské. Vzdělavací
akce soustřeďuje se v městech a pro vesnickou
mládež neděje se skoro nic a vesnický odrost
Tyr
F V Mor
Čechy
svaz osvětový do
12
article
ponechán sebevýchově, jejíž výsledky jeví se
často v obhroublosti, navykání karbanu, kouření,
alkoholu, výstřednostem sexuálním a v jakémsi
úmyslném opovrhování vším ušlechtilejším
vyšším. Čírnáctiletí hoši vysedávají na vesnicích
v hospodách při karbanu, zpivají nejsprostšl
písně, navštěvují pusté »muziky« a p. v. Zi-
stává-li odrost po několik let bez zušlechťujícíeh
vlivů vzdělavacích, ochabne i zájem pro čtení,
ba i znalost mechanického čtení. Tento stavje
na dále neudržitelný v našem národě, kde jde
o posllení každého jedince. Vítati je tedy, že
org. zemědělci, sokolské jednoty, event. ústř
spolek učitelský, hasičstvo a dělnictvo projevuj-
zvýšenou účast pro vzdělání odrostu.
13
article
Třeba že vzděl. práce některých činitelo
přebarvována je zřeteli stran a stavů, přece jen
se vůbec pro odrost něco aspoň děje a správ-
ným využilím sociálních zájmů při výchově dá
se dosíci zvýšeného úspěchu. I při odlišnosti
práce v jednotlivých organisacích zůstane vždy
veliká oblast společných zájmů celonárodních
všelidských, aby venkovská inteligence spojila
se k obrodní, záslužně práci vzdělavací. Vzděl.
sbory Svazu osvětového soustředují v sobě
všechny organisnce pokrokové, nebo jiné velké
spolky mají organisovati a podněcovati pěč
o odrost mužský i ženský. Nesmí býti ani ves-
ničky, kde by vzdělání odrostu zůstalo ladem.
Úsilí naše směřuje ke zpravidelnění školské do-
cházky a k zhuštění sítě měšťanských škol, jež
mají jako školy újezdní i ve vesnielch
pro určitý obvod jako školy povinné býti zřizo-
vány. Jest třeba vybudovati organisaci povinného
školství pokračovacího po venkově a různotvár
ným rázem dle potřeb krajových. Toť naléhavý
úkol doby přítomné a požadavek celonárodní
Řečník dále vykládá podrobně nejhlavnější typy
vzdělavací akce dobrovolné: čtenářské ve
čirky na vsech a besídky odrostu vesnického
a končí přáním, aby veškera pokroková inleli-
geuce spojila se v úsili povznésti z otupujícíh
ruchu všedního života mládež odrůstající k vyš-
šímu duševnímu životu.
svaz osvětový soustředovat
14
article
Ve smyslu svého referátu navrhuje pak re-
soluci, již žádá se vyvolání akce pro odstranění
úlev a zpravidelnění docházky školní, zřizování
měšťanských škol újezdních ve vesnicích, zřizo-
vání povinných pokračovacích škol, soustředění
péče o odrost ve vzdělavacích okresních sbo-
rech a vydání podrobných informací o způsobu
čten, večírků a besidek. Konečně žádá se o po-
řádšní pravidelných vzdělavacích kursů pro mlá-
dež škole odrostlou.
Živnostnictvo a bosídky pro učně.
Jak pohlíží živnostnictvo na zřízování be-
sídek pro učně, o tom referoval kom, rada B.
Fischer, vitaje besídky a doporučuje jieh
zřizování. K živnostenstvu hlásiti se má lepší
dorost, ale je obecný strach před hmolnou
praci. Dorost musí býti tedy vychován v sebe-
důvěře a zušlechťován. Dokonalá výchova učno
má býti odměňována veřejnou podporou mistrů,
řádně o učně pečujících. Třeba jest pečovati
o lepší ubytování živnostenského dorostu. Nutno
získávati podpory besídkám a třeba je reformy
pokračovacích škol průmyslových, které jsou
popelkami ve školské organisaci.
Insp. Weigner předčitá při té přiležitost
vřelý dopis okr. hejtmana dra. Pecha z Jaro-
měře, žádajíeího, aby organisována byla péč
při volbě povolání.
Fischer
Weigner
Pech
rada B
15
article
Zdravotnická a tělesná výchova odrostu.
Zástupce Sokolstva br. K. Vaníček sdě
luje, že Sokol cvičí již 25 let dorost řemeslný
V 500 jednotách cvičí 9000 učňů, aby povznesl
síly tělesné a zmravněli, nabývajíce vytrvalosti
pevné vůle, neohroženosti, mužného sebevědomí
Cvičí se hbitost, pohotovost. Vzdaluje se mládež
od hýření a neřestí. Těloevikem tuží se zdravi
jasní mysl a působí se proti chorobám z povo
lání. Přijata resoluce: Oceňujíce důležitost tělo-
cviku pro učně řemeslnické, uznáváme po zá-
sluze snahu jednot sokolských na tomto pol
již 25 let pracujících a žádáme, aby Sokolstvo
humanní činnost ve směru tom dále vyvíjelo.
Upozorňujeme na důležitost lázní pro
dorost řemeslnický, zvláště žádáme jednoty so-
kolské i živnostenská společenstva, by ke
stránce této obrátily pozornost zvýšenou a do-
máhaly se, aby při tělocvičnách školních zřízo-
vány byly lázně sprchově, dorostu přístupné.
K Vaníček
Sokol
16
article
Vedení besídek pro odrost.
V čem záleží vedení besídek, o tom pro-
mluvil na základě bohatých zkušeností a dlouho-
leté obětovné práce prof. Jan Stejska
z Pardubie.
Besídka se snáze zřídí, než udržl. Třebas
se stavěly v cestu hned při zřizování různě
překážky, které zdržují besídku v rozvoji, ne-
bývají přece tak vážného rázu, aby ji zmařily
K zaniknutí však přivede besídku nedostatek
vedoucích. Správce sám na vše nestačí, byťj
věnoval všechen potřebný čas a byť měl tu nej-
lepší vůli. Sám úkol besidek: výchova mravní
a rozšíření i prohloubení vzdělání všeobecného —
vyžaduje více faktorů, kteří vedeni společnou
snahou pracují k vytčenému cíli. Každá besídka,
která čítá více než dvacet hochů, musí mít
celý sbor vedoucích, s nimiž správce má konat
úradu o společné práci a jak by bylo třeba
učně zaměstnati, aby měli pro besídku zájem.
Nepodaří-li se tento nutný zájem v čas vzbuditi
jest marna všechna práce. Kde stěží se správce
najde a k vedení se dobrovolně nikdo nehlásí
tam je lépe besídky nezřizovati.
profesor
Stejska
17
article
Vzdělavací činnost besídek.
Komisař K. Burda upozorňuje na pokračo-
vací školy pro učednice. Nesouhlasí s radou
Fischerem, že by živnostnictvo s besídkami vždy
souhlasilo. Naopak bylo třeba nátlaku. Ani po-
kračovací školy se ještě všude nevžily. Také
účast inteligence při besidkách jest slabá. Je tu
třeba dělby práce. Zdůrazňuje zábavnou stránku
besídek. Kde jsou velké knihovny, netřeba zři
zovati knihoven besídkových, stačí zříditi při
ních odrostové oddělení. Zájem pro besídky
třeba zobecniti. V oblastech průmyslových nutno
zřizovati besídky i ve vesnicích, kde dělnická
mládež bydlí. Při pořádání besídek je těžko
různorodé členstvo uspokojiti. Nesouhlasí, aby
besídky jen bavily, zejména proto, že naše po-
kračovaci školy nedají všeho potřebného vzdě-
lání. Třetinu besídkových večerů věnovati je
třeba přednáškám. Řečník podává rozvrh před-
náškové práce a navrhuje, aby Svaz Osvělový,
jako ústředí odrostových besldek staral seo
jich zakládání a vydržování, aby vydal před-
nášky zvláště se zřetelem k pěstování vlastivědy
a vzbledem k příštímu povolání členů besídek
Prof. Klenka zdůrazňuje potřebu tělo-
cvičných her, které jsou cennější než pouhý
tělocvik. Jimi sili se také vnitřní orgány, nejen
svalstvo. Mají moment výchovný, navykajíce
práci tělesné. Jsou lacinější než tělocvik, ježto
nářadí potřebné si jinoši urobí sami. Třeba vy
dati zem. zákon, aby v každé obcí bylo hřište
pro mládež.
O buzení hospodárnosti a šetrnosti v besídkách
referoval JUDr. Ot. Cmunt.
K Burda
Fischer
profesor
Klenk
JUDr
Otakar
Cmunt
svaz Osvělový
18
article
Je potřebl, aby náš dorost živnostenský
zemědělský všemožným způsobem vedle snah
o zvýšení jeho výdělkové způsobilosti veden
byl a povzbuzován k šetrnosti, spořivosti. K tomu
účelu buďtež konány občas vhodné přednášky,
v nichž na příkladech, vzatých ze života cizleh
národů i našeho národa, jakož i daty statisti-
ckými budiž poukazováno na vysoký význam
důležitost, jakou má šetrnost pro jednotlivce
jeho rodinu, jakož i pro celý národ.
V přednáškách těchto budiž ukazováno té
prakticky na vzrůst úspor pomocí početních při
kladů, opatřených od spořitelen.
Budiž dorostu stavěn na oči příklad velkých.
svéstátných národů, jaký důraz kladou na šetr
nost lidu a jak úsilovně pečují o šíření smyslu
pro šetrnost z toho důvodu, že v síle úspor je
podklad jak pro materiální blahobyt, tak i pro
kulfurní pokrok národa.
Zejmena budiž vytknuto, že k umožnění sa-
mostatnější existence živnostníka i zemědélce je
nejvýš potřebí uspořeného sebe menšího kapi-
tálu, který činí vždy člověka neodvislejším.
Mezi dorostem buďtež šiřeny vhodné le-
táky, stručně a jasně povzbuzující k šetrnosti.
Do knihoven besidek opatřeny buďtež knihy
spisovatelů národohospodářských, jež šíří smysl
pro spořivost.
19
article
Besídky vstuptež ve spojení s nejbližšímí
spořitelnami, které jsou právě k tomu zřízeny,
aby poskytováním co největší přiležitosti k úplné
bezpečnému ukládání úspor na úrok povzbuzo-
vali ke spořivosti a pracovitosti, a dohodnětese
s nimi, aby všemi prostředky, jež mají tyto
instituce po ruce, podporovaly snahy besídek
v tomto směru, zejmena zaváděním odborů pro
čeleď, živnostenské pomocnietvo, pro dělnictvo,
v nichž se vkladům poskytují zvláštní výhody
vyšším zůročením a premiováním těch vklada-
telů, kteří zvláště vytrvale spoři, dále zavá-
děním nejen školních spořitelen, ale i spořitelen
pro tu kterou besídku pomocí střádanek, zřizo-
váním sběren vkladů, udilením spořitelních
knížek s prvým vkladem vynikajíeím žákům
anebo všem žákům pokračovacích skol, zavádě-
ním spořitelních automatů a jinými vhodným
způsoby.
Besídky vstuplež k docílení snah svých ve
spojení se Svazem českých spořitelen, Jednotou
českých střádalů a Jednotou záložen k dalšímu
účelnému pěstění těchto otázek.
Po referátech, vesměs s největším zájmem
sledovaných, následovala živá debata. Učite
Netolický ze Žamberka nastínil úkoly
výchovných rad. Řed. Ressler z Kladna do-
poručoval buzení lásky k hmotné práci. Straka
z Milevska mluvil o potřebě zvýšeného dozoru
na služebné Pl. Eliška z Purkyňů dopo-
ručovala koedukaci na pokračovacích školách.
Uč. Rosol žádal větší podpory zemského
výboru pro pokrač. školy Dr. Šims a odů-
vodňuje potřebu, aby v odrostu uplatňovaly se
zásady protialkoholické a snahy abstinentní.
Prof. Váša z Brna doporučuje věcné hovory
politické ke zdokonalení občanského vzdělání.
Učite Netolický
Ressler
Straka
Eliška
Rosol
doktor
Šims
profesor
Váša
Žamberk
Kladno
Milevsko
Purkyně
Brno
český spořitelna
Jednota
20
article
P. Holubička upozorňuje na útulny brněn-
ské a na podporu jim zemí a obchodní ko-
morou udilenou. Uč. Exner z Vídně líčt
hrozné poměry ve Vídni, žádá o podporu pr
besídky vídeňské. Uč. Netolický ze Žam-
berka žádá financování besídek.
Srdečným doslovem předsedajícího insp. L.
Weignera velice zdařilý sjezd zkončen pozdě
večer. Poznamenati ještě jest, že zástupce
zemského výboru, sekretář p. dr. Tůma, pro
náhlé ochuravění byl nucen omluviti svoji ne
přitomnost při jednání sobotním.
Po sjezdu konán ve velkém sále měšťansk
besedy přátelský večer. Uspořádána byla vzorní
lidová beseda s obsahem jednotným,
vystihujícím dobu probuzenskou. — Četn
účastníci s největším zájmem vyslechli krásnou
přednášku red. Kampra »Praha před sto lety«
provázenou promitanými obrazy a velmi roz-
košnou velkou scénu Emlerovu »1795«.
Valná hromada Svazu osvětového.
Za veliké účasti zástupců delegátů před
ních národních spolků, měst, vzdělavacích sborů
a členů konána včera v neděli ve velkém sále
měšťanské besedy v Praze třetí valná hromada
Svazu osvětového, největší české organisace
lidovýchovné.
Schůzi zahájil uvitáním hostí předseda univ.
prof. dr. Fr. Pastrnek. Proslovil pak ob-
sáhlou řeč o cilech a snahách české lidovýchov .
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za 8 h
vačerni
. . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 1
večerní . . . . . . . . 5 k
Inseráty
platí se hotové napřed.
Předplacení a insorty přijimá
administrace v Marinnské ul., a.
Tam nacházají se těž
redakce, tiskárna a oxpodine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
P Holubička
Exner
Netolický
L Weigner
doktor
Tůma
Emlerův
profesor
Pastrnek
Vídeň
Žam
Praha
Francie
Marinnský ulice
21
article
z níž vyjímáme: Svaz osvětový uvedl v život
důležitý odbor odrostový, který za ve-
dení insp. Weignera a pí. Tyršove
zdárně pracuje, jak o tom důkaz podal první
sjezd pro péči o odrost. Vzdělavací zřízení pro
odrost mají býti soustavná a stálá. Třeba pořá-
dati nedělní besídky, zakládati čítárny a knihovny
pro dosplvající mládež. Soustavná lidová vý-
chova musí navazovati na povinnou školu obec-
nou a na tomto pevném základě bezprostředně
pokračovati. Vítaným doplňkem Svazu osvětového
stal se odbor studentský. Studentstvos
přesvědčilo, že Svaz osvětový s celou opravdi-
vostí pracuje na soustavném vybudování lido-
výchovy našl.
Je naděje tedy, že veškeré vysokoškolské stu-
dentstvo přihlásí se k součinnosti. Není pochyby,
že studentstvo, jebož četné krajinské spolky mají
za cil činnost osvětovou, když připojí se ke svazu
osvětovému, mnohem zdárněji s soustavněji bude
moci pracovati k dosažení svých úkolů. Velmi
se zdařil přednáškový cyklus slovan-
ský, o jehož uskutečnění největších zásluh si
získal horlivý jednatel konservator Emler.
Svaz osvětový vyplnil tak skvěle hned v prvním
roce po pumátném slovanském sjezdu svůj úkol
a přispíval platně k šíření užitečných vědomosti
o národech slovanských. Svaz bude i na dále
na zřeteli mlti poslání národu našemu vytčené,
býti předním hlasatelem a předbojníkem kulturní
a hospodářské vzájemnosti slovanské. Veliký
úspěch měl lidový kurs národohos po-
dářský, který konal pan dr. Žižka z Troc-
nov a.
Je třeba, aby naše veřejnost mohla sledo-
vati a posuzovati působení Svazu osvětového
především v Praze, aby se stal vzorem pro čin-
nost osvětových sborů v městech ostatních. I tu
platí: »Verba movent, exempla trahunt !« Úkoly
Svazu osvětového jsou obsáhlé.
Weigner
Emler
doktor
Žižek
Praha
Trocnov
22
article
Neutěšený je namnoze stav našich lidových
knihoven a čitáren. Neméně důležita je organi-
sace lidových přednášek. Zde by měla zavlád-
nouti práce soustavnější. Na základě poměrů
potřeb místních měly by pořádány býti předná-
šky průpravné ve větších cyklech a kursech.
Polom teprv následovati by měly přednášky od-
borně Výboru pro lidové přednášky českých
vysokých škol pražských. Třeba, aby se vyvi-
nulo tak zafízení stálé ve všech okresích,
s určitým methodickým postupem v jednotlivých
vědních předmětech. Naléhavá je úprava li-
dových zábav, při nichž zejména uměnl
slovesné, hudební a výtvarné má přivedeno býti
ku platnosti. Organisace české lidovýchovy dosud
je nedostatečná. Ani polovice český ch
soudních okresů nemá dosud po-
třebných vzdělavacích sborů! S ra-
dostí uvítati je horiivou práci Osvětového
svazu moravského a dolnorakouského.
K všestrannému a dokonalému plnění svých
úkolů Svaz osvětový má zapotřebí, aby k tomu
hmotně a finančně byl vyzbrojen. Potřebí jest
zlskati placeného kočovného
učitele a informatora lidový ch ov-
ného. Opakovati jest přání, aby se zlskaly
prostředky k vybudování účelného domu li-
dové osvěty. Ve Vídni takové lidové domy
(Volksheim) soukromou obětavostí jsou již po-
staveny. Kéž i u nás objeví se mecenášové nasl
lidové osvěty!
Polom
Vídeň
práce osvětový svaz moravský a dolnorakouský
23
article
Svaz osvětový za těžkých poměrů položii
základy pro další úspěšnou činnost. Velmi dobře
účelům Svazu prospívá orgán »Česká Osvěta«,
jejíž vydávání bylo umožněno podporou král.
hlavn. města Prahy. Inielligence naše má poznati
svou povinnost přispívati ku povznesení obecné
vzdělanosti. V tom je také mnoho hospodářské
i politické proztravosti, V soustavě našich ústavů
* zřízení, jež budují na hospodářské a duševní
samostatnosti národa, jest Svaz osvětový důle-
žitým doplňkem, jaký nalézáme u vsech kultur-
ních národů.
Praha
svaz osvětový důle
24
article
Svaz Osvětový je spolek nepolitický nejen
podle stanov, ale i ze zásadního nazirání na
úkoly lidové výchovy, jenž nemá omezovati se na
zájmy jednotlivých stran, nýbrž státi se spole-
čnou věcí veškeré inteligence a zejména těch
politických stran, které stojíce na základech
svobodomyslných a pokrokových, podle svých
programů usilují o vzestup národa. Svaz osvě-
tový chce býti vážným spolučinitelem při sna-
hách osvětných, věren jsa svému hoslu: »O svě-
tou v před! (Hlučná, bouřlivá pochvala-
Potlesk.)
Za národní stranu svobodomyslnou po-
zdravnou řeč promluvil p. Šrámek, zdůraz-
ňuje potřebu reformy výchovy živnostenského
odrostu a legislativy knihovnictví. K jeho pří-
mému dotazu oznámil jednatel F. V. Moravec,
že Svaz osvětový akci pro legislativní úpravu
knihovnictví zahájil, ale že nedělnost sněmu za-
viňuje vleklost jednání! Dále promluvili: za
stranu pokrokovou p. prof. Mokrý, za státo-
právně pokrokovou p. Mudra, který Svazu
blahopřál k vykonané veliké práci za krátkou
dobu tří let a to v poměrech těžkých. Za stranu
agrární promluvil poslanec dr. Pazder ka,
který v obširné řeči ujal se vzdělání mládeže
venkovské. Za město Karlín mluvil odb. uč.
Pastejřík, slibuje utvoření osvětové komise
v Karlině a žádaje vzájemného styku e huma-
nitní komisí. Posl. farář Blahovec pojednal
o osvětových poměrech na Pošumaví. Uznávaje
dobré účinky moderní školy obecné, litoval, že
nynější organisace školská nevšímá si odrostu.
Lid je dosud málo uvědomělý a naše venkovská
inteligence nepochopila dosud všude pravého vý-
znamu vzdělání lidu. Uč. Jedlička-B rodský
za Svaz spolků okrašl. žádá, aby lidu předná-
šeno bylo o lásce k přírodě. Pl. El. z Pur-
kyňů přimlouvá se za koedukační výchovu
odrostu. Prof. Váša z Brna přináší pozdrav
Svazu moravského a uč. Exner z Vídnš
Šrámek
F V Moravec
profesor
Mokrý
Mudra
doktor
Pazder
Pastejřík
Karlin
Posl
Blahovec
Jedlička
Váša
Exner
Karlín
Pošumaví
El
Pur
Brno
svaz osvětový akce
Lido
svaz spolek okrašl
svaz moravský a učit