1
article
Odstoupení dra. Kohna.
Z Vídně, 15. března. „Reichspost“
oznamuje z Říma: Arcibiskup Kohn byl přiměn
k odstoupení „propter aversionem
eleri et populi“. Tím zároveň je řečeno,
že nikoliv následkem processu kanonického nebo
přestupku církevního, nýbrž pro napjatý poměr
mezi ním a katolickým klerem a laiky. Ministn
vyučování dr. Hartel vyslovil se vůčí redak-
toru „N. W. Journalu“, že vláda officiální zprávy
o resignaci arcibiskupa Kohna ještě nemá. Na
otázku, zda vláda na proces proti dru. Kohnovi
nějak působila, odvětil ministr záporně, pravě,
že se jedná o záležitost výlučně církevní. Na
otázku, je-li pravda, že císař a členové císař-
ského rodu vyhýbali se Olomouci, aby se ne-
setkali s arcibiskupem, odpověděl dr. Hartel:
„Mně není známo nic a nevěřím tomu. Při zprá-
vách o afféře Kohnově byla pravda častokráte
směšována s bajkami. Vláda tou chvílí nemůže
ještě zaujati v příčině obsazení stolce arcibiskup-
ského stanovisko žádné. To stane se teprve,
bude-li jí sdělena osoba nástupce buď volbou
kapitoly nebo presentací kurie.
Kohn
doktor
Hartel
N W
Kohnův
Vídeň
Řím
Olomouc
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Německý císař na cestách.
Z Gibraltaru, 14. března. (C.-B.) Německý
císař očekává se zde dne 18. t. m. Guvernér vy-
zval obyvatelstvo, aby cisaře, který jest úzce
spojen s králem Eduardem, srdečně při-
vítalo.
Vyzvědačská afféra francouzská.
Z Paříže, 14. března. (C.-B.) Dnešní sdě-
lení »Petit Journalu«, že zatčený kancelářský
písař Martin snažil se navázati spojení s ital-
ským námořním attaché, jest italským velevy-
slanectvím co zejrozhodněji označena za ne-
správno u.
Steijn a Krüger.
Z Cannes, 14. března. (C.-B.) Bývalý pre-
sident republiky oranžské Steijn přijel
dnes do Mentony a navštívil bývalého presidenta
Krügra.
O poměrech v koloniích italských.
Z Říma, 14. března. (C.-B.) Ve sněmovně
poslanecké podal Chiesi dotaz na ministra za-
hraničních záležitostí Tittona o zásadách, jež
rozhodují o jmenování úřadníků v koloníícha
důvěře, která se v jich postavení klade. Chie si
přál si zvěděti, které důvody přiměly vládu
k tomu, že jmenovala generálním konsulemv
Adenu námořního důstojníka, na jehož činnost
* Merce a v Mogadišu (v Benadiru) bylo si tolik
stěžováno. Muž ten jest obviněn, že dal jed-
noho Somalce utlouci a že dal 30
zatčených popraviti bez líčení
soudního.
Ministr zahraničních záležitostí Titto ni
prohlásil za napjaté pozornosti sněmovny, že ny-
nější vláda nikdy neradila ke jmenování tohoto
úřadníka guvernérem benadirským. Týž byl jme-
nován svým předchůdcem konsulem v Adenu.
Konsul v Zanzibaru dal zavésti o zmíněném
obvinění vyšetřování. Zpráva o něm došla teprve
dne 7. t. m. a potvrzuje události, jak je
vylíčil Chiesi. (Pohnutí.) Úřadník ten bude
Ale za to se dovoluje, dvoříš-li se ženě, vy-
půjčovati si od jejího muže peníze. Tento způsob
jest zvláště proto dobrý, že zamezuje každé
podezření.
Eduard
Petit
Martin
Krüger
Krügr
Gibraltar
Paříž
Cannes
Menton
Řím
Chios
Aden
Mogadišo
Zanzibar
3
article
Návod k vypůjčování si peněz.
Málokdo si umí vypůjčiti peníze.
A přece netřeba ani mluvit o tom, jaké po-
zornosti zasluhuje v naší době toto umění!
Při vypůjčování peněz třeba především člo-
věka překvapit, na př. s otevřenou tobolkou.
Lidé s otevřenými tobolkami vyskytujís
na dostizích; při koupi divadelních lístků nebo
vůbec při koupích v krámech, v době pořádán
úctů, při kartách a j.
V takovýchto případech jest nejlépe vzíti
jako žertem cizí tobolku se slovy: „Ukažte, po-
dívám se, kolik máte peněz,“ a prohoditi př
tom s veselým úsměvem: „Oho, jaká to nabita
tobolka!“
Přepočítati peníze, odděliti třetinu pro sebe
a ostatní uložiti do tobolky, a vraceje tuto ma-
jiteli, říci s veselým úsměvem:
„Použiji náhodou této třetiny.
Obyčejně člověk, od něhož jste si takovým
způsobem vypůjčili peníze, se dá podobné vtip-
nosti do smíchu. Napadne-li mu činiti námitky
třeba učiniti mrzutý obličej a říci
„Nerozumíte žertům! S vámi nelze ani z
žertovat! Vypůjčil jsem si je, nevzal!“
A rychle odejí.
proto pohnán před soud. Vláda musí vyčkati vý-
sledku processu, než učiní disciplinární opatření
(Souhlas.)
Ministr námořnictví Mirabello potvr-
zuje, že bude učiněno spravedlnosti zadost. Ne-
smí se předbíhati rozsudku o zodpovědnosti
tohoto důstojníka, který nebyl dosud vyslýchán
a který snad bude moci dokázati, že obvinění
jsou bezdůvodná. Řečník připomíná pak, že na
tohoto důstojníka byl proveden domorodci tři-
kráte útok a že mu byla také navržena vojenská
záslužná medaille.
4
article
Odpovídaje na další dotaz stejného obsahu
pravil ministr zahraničních záležitostí Titto ni,
že vláda dostává o postupu Anglie proti Mul-
lahov i podrobné zprávy a že se může důvodně
domnívati, že polní tažení v zemi Somalců bude
záhy úspěšně skončeno. Vláda přiznává, že vni-
terní poměry v území Somalců nejsou nejšťast-
nější, jsou tam časté nepokoje, ale na potlačení
jich je třeba silného výpravného sboru a na to
vláda nikterak nepomýšlí. Benadir byl Italií za
roční obnos od sultána zanzibarského pronajat
a nyní se vyjednává o propuštění Benadiru z od-
víslosti na jeho nominálním suverénovi. Místa,
kde možno na pobřeží benadirském přistáti, jsou
po čtyři měsíce pro monsum těžce přístupna
proto bylo zahájeno s Anglií vyjednávání, aby
byla zřízena v Kisimaju skladiště, aby se mohlo
dostati dovnitř země po řece.
Otrokářství prý následkem bdělosti ital. vá-
lečných lodí na pobřeží benadirském už není,
ale je prý naproti tomu ještě domácí otrokářství.
které musí postupně vymizeti. Kdyby obchodní
společnost benadirská se své koncesse vzdala
anebo své povinnosti neplnila, nebude vláda otá-
leti s převzetím správy kolonií. Vláda nezřekne
se nikdy kolonie té a v případě útoku bude ji
hájiti brannou mocí. Benadir není však pro Italii
žádným nebezpečím, poněvadž s Habeší je dobrá
shoda. Habeš zaručuje také Italii úplncu bez-
pečnost v Erytreji. Ministr skončil výrokem, že
země nechce síce žádných dobrodružství, ale ko-
lonií vzdáti se že se nižádným způsobem ne-
chce. (Hlučný souhlas.)
Na ochranu českých menšin v po-
němčeném území.
Anglie
Habeš
Italia
5
article
Dotaz posl. Erv. Špindlera
k předsedovi ministerstva dr. Arnošt. K ö r b ro vi.
Vaše Excellence !
V sezení 256. tohoto zasedání poslanecké
sněmovny pronesla Vaše Excellence následující
mínění:
»Vláda respektuje ústavou zabez
pečená práva obyvatelstva a vyhýbá
se všelikému poručníkování policejnímu. Jakž
by mohli jinak národové prospívati, ne-li ve svo-
bodě? Nyní však vidíme, kterak jiný činitel libuje
sobě v této úloze poručníka: národní násilnictví.
Že by sotva asi vykonalo lepší služby, potvrdila
již zkušenost. Kam může vésti dále, jest rovněž
nepochybné. Ono zničí v obyvatelstvu smysl pro
zákonitost. Národní násilnictví a svo-
boda státních občanů jsou tak pří-
krými protivami, že se vláda tím roz-
hodněji musí držeti psaného práva
a své povinnosti střežiti všude a
proti každému zákon a veřejný pořá-
dek s největším důraze m.«
Křiklavý odpor mezi těmito krásnými slovy
Vaši Excellence a skutečností, která v mnohých
směrech a ve velkých oborech vykazuje po-
měry protizákonné a protiústavní, ano i národní
násilnictví německého lidu spatřuje postaveno
pod ochranu vlády, musil jmenovitě ve všech
smíšených obcích království českého vzbuditi
nejtrapnější pocit, poněvadž proti zákonu
i proti ústavě české menšiny skoro
ve všech obeích převahou něme-
ckých po všech zemích koruny če-
ské vidí se odsouzeny k bezpráv-
nosti a jediná jejich svoboda
vlastně jen v tom spočivá, že
mohou německým násilnictvím
volně býti pronásledo vány.
Špindler
doktor
Arnošt
poslanecký sněmovna
6
article
Je tudíž také velice pochopitelno, že Vaše
Excellence hned po uveřejnění svrchu citované řeči
dostala s. strany českých menšin telegrafické pro-
jevy, které drasticky dokumentují příkrý rozdíl mezi
krásnými slovy a odstrašující skutečností.
Obzvláště budiž připomenut telegrafický projev,
zaslaný z Duchcova jménem české menšiny 5000
duší čítající, jenž ke krásným slovům Vaší Excellence
připojuje následující poznámku:
„Dosud byla krásná slova tato za
vlády Vaší Excellence pro nás je
zbožným přáním, a práva naše, ústavo
zaručená, jsou ve všech úřadech zdej-
ších, ve školách, u soudů, drah, pošti
úřadů autonomních šlapána v prach,
ba i nevinné spolové průvody nejsou
zde trpěny a marno dovolávání u vyšs
ších instancí, které vždy dosud pře-
hmaty úřadů kryly. Jak šťastní jsou
němečtí studenti v Praze! Proto dou-
fáme, že z duše nám promluvení slova
V. Ex. aspoň v budoucnosti bud u pode-
přena také skutky i vůči českým men-
šinám a státním občanům v území zdej-
ším a že každý přehmat zdejších úřa dů
bude stíhán tresty co nejpřísnějšími.“
Ježto s tímto případným projevem české menšiny
duchcovské vyslovila již také celá řada jiných če-
ských menšin plný souhlas svůj, vidí se V. Ex. po-
stavena vůči poměrům, které ani dost málo nevy-
hovují krásným, dne 9. března t. r. v poslanecké
sněmovně proneseným slovům a jež ode dávna
již pohříchu tvoří ono prostředí, ve
kterém národnímu násilnictví na vel
likou újmu státní správy, veřejného
pořádku a národního míru nejlépa se
daří a v němž teké se velice vzmá há.
Duchcov
Praha
7
article
Přípojujíce se k výše citovaným slovům Vaší Er
cellence kladou podepsaní následující dotazy:
I. Jest Vaše Excellence ochotna
pevně odhodlána také vůči českým
menšinám v obcích převahou něme-
ckých na příště hájiti ústavou všem
státním občanům a všem národům
zabezpečené rovné právo před záko-
nem v úřadech, školách a životě veřej-
ném a zlomiti v zájmu veřejného po-
řádku národní násilnictví, za jehoa
hrůzovlády až dosud státní občané če-
ské národnosti, v obcích převahou ne-
meckých usídlení, byli bez práva
ochrany vydáni v šanckaždékoliv libo-
vůli
II. Cohodlá Vaše Excellence učiníti;
aby ve známé odpovědi na dotazy dne
9. března t. r. projevený úmysl vlády
„držeti se tím rozhodněji psaného prá-
va a své povinnosti všude a proti
každému hájiti s největším důrazem
zákon a veřejný pořádek“ konečně také
v zemích koruny české byl uskutečněn?
Ve Vídni, 14. břežna 1904.
Ervín Špindler,
a spolupodepsaní posla nci.
Špindler
Vídeň
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čeští assistenti »Bohemie« a »Tag-
blattu« stále ještě nacházejí se po pražských
nadšených a horoucích manifestacích pro ná-
rodní a vlastenecký, slovanský a český ideál,
osvědčený sice celou českou Prahou, především
pak studující a dělnickou mládeží, ve stavu,
jaký jistý, poněkud zvučný výraz lidový přilé-
havě označuje. Mohou se totiž »zfamfrněti«.
Živelní výbuch čestných citů, nevyhnutelných
při každém národním seběvědomí, který bývá
tím hlučnější, čím trpčeji a vyzývavěji byly
city takové uraženy, jakož i výjevy pražské
s takovým výbuchem spojené přičítá žlutý tisk
český nám za zásluhu, či vlastně s jeho stano-
viska za vinu. Svůj poměr k událostem praž-
ským a jich vzniku jsme již dávno vymezilia
jestlíže se jich průběhem ukázalo, že národní
smýšlení, uvědomění, zvláště pak hrdost přiná-
ležitosti ke jménu českému, touha po nezkráce-
ném osvědčování národnosti v jediném českém
hlavním městě v lidu českém žije jako vždy
silou neseslabenou, jestliže se to ukázalo zvláště
na české mládeži, jsme z toho nesmírně potě-
šeni, i z toho neztajitelného důvodu, že všechna
odmužňující, ledví národní seslabující čin nost
Praha
Bohemia
9
article
t. zv. intelligence přes hradby soustřediti se mající,
ukázafa se marnou. A jestliže naše činnost pu-
blicistická k tomuto faktu skutečně příspěla,
přes to, že podle neustálého až do nedávna na
krev zapřisáhlého ujišťování, list náš nemá v
lidu, zvlášť v mládeží a zvlášť ve studentstvu
nejmenšího ohlasu, natož vlivu, těší nás to,
přiznáme se, dvojnásob. Šílené dnešní dovozování
podebraného »P. L.«, že my jsme zavinili ně-
mecká sprosťáctví a zbabělé násilnictví něme-
ckých většin proti českým menšinám v Litomě-
řicích, v Mostě, Duchcově, Chomutově a směšné
naparování truhlářského tovaryše v sociálně-de-
mokratickém orgánu, že nás požene k zod-
povědnosti před celý národ, nestojí věru ani
za zmínku, natož za odmítnutí. Snad
jsme to také naposled my, kteří jsme stvořili
ničemnou duši německé luzy v davech většiny,
kteří jsme ji nabádali k vyvěšení plakátů na
mostecké kandelábry a vedli ji na sokolovnua
českou besedu tamější, my jsme dosadili do
měst německých tak výtečné politické správce
veřejné bezpečnosti, kteří, ač vědí o veřejném
násilí a srocení na dvanáct hodin napřed, ne-
P L
Litoma
Most
Duchcov
Chomutov