ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f0cb5560-7206-11dc-b747-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 33, place 23, org 6, work 1
1 article
Výprava do Tibetu. Z Londýna, 26. února. (C.-B.) Ze sně- movny lordů. V rozpravě o anglické výpravě do Tibetu sdělil parlamentní státní sekretář pro Indii: Tibeťané zdráhali se vstoupiti s Velkou Britanií ve spojení, ale byli tím časem již ochotni vejíti ve styky s moeí jinou. Vyslání tibetských poslů do Petro- hradu bylo způsobilé vzbuditi u Tibeťanů dojem, že mají za sebou celou mo Ruska. Oni prohlásili přímo: My se Angli- čanů nebojíme, my máme za sebou Rusko) To je stav, jehož Anglie strpěti nemůže. Ci lem výpravy je tou dobou Gjamtse. Na Tibeta- nech samých závisí, zdali výprava dále po- stoupí. Řečník projevil naději, že tibetští vyslanci uznávajíce mírumilovný cíl výpravy, plukov- níka Younghusleana v Gjantse vy hledají, aby s ním pojednali o ná- vrzích, kteréž jim plukovník dle své in- strukce učiniti má a pravil na konec: »Chtě- jíli Tibeťané zaujati nepřátelske postavení, musíme jejich vyzvání přijati.« Markýz of Ripon žádá vládu, aby další postup výpravy vzhledem k válce ve východní Asii zarazila. Nic není prý způ- sobilejším, zjednati vládě nové obtíže v době, kdy ruský národ válkou velice je rozčilen, než myšlenka, že Anglie v této doběs ním do soutěže vstupuje.
Tibeťan Londýn Tibet Indie Velká Británie Rusko Anglie Asie Petrahrad Angl markýz of Ripon
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Skandál v divadle. Z Bukurešti se oznamuje Ve zdejším národním divadle uspořádala šlechta dobročinné představení, jemuž byl přítomen i krá- lovský dvůr. Hrála se veselohra »Madame Flirt«v jazyku francouzském. Rumunská mládež již dávno před tím agitovala proti francouzským představením v národním divadle. Mezi představením ozývaly se výkřiky, na něž přátelé pořadatelstva odpovídali hlučným protestem a na některých místech došlo ke rvačce, takže členové dvora divadlo opustili. Srážky a demonstrace opakovaly se pak i na ulici, tak že konečně musilo zakročiti vojsko, jež teprve po velkém namáhání obnovilo pořádek. Toto dobro- činné představení bude míti v zápětí dlouhou řadu procesů, žalob pro urážku na cti a žalob pro veřejné násilí.
Hrála Bukurešť národní divadlo dvůr divadlo
3 article
= »Musím všechny lídi pozřít.« S tímto výkřikem přiběhla onehdy večer mladá dáma do jednoho z modních závodů v Drážďanech. Prohlížela chvíli vý- kladní skříně a pojednou s příšerným křikem a je- čivým smíchem vrazila do krámu. Při tom křičela neustále: »Musím všechny lidi zabít. Musím všechny pozřít!« a při tom udeřila jednu z prodavaček, jež leknutím omdlela. Mezi veškerým četným ženským personálem firmy vypukl zmatek k nepopsání. Vše- pěkný pořádek; zdá se mi, že jste tam vůbec ještě nebyl! huboval pokladník. Vyvrávoral jsem do krámu, vzal čapkua rozhlédl se naposled po známých místech — vždyť mi nezbývalo než skočiti do Seiny nebo vrhnouti se z okna svého pokojíku na dlažbu .. bylo po všem. Když jsem bral za kliku, zavolalo na mne děvčátko, nejmladší učednice: — Pane Richarde, před chvilkou hledal vás tu listonoš, nesl vám poukázku na peníze. Ve mně se zatajil dech, byl bych to díte zlíbal za ta slova, pak vyletěl jsem na ulici, hle- dal listonoše, kterého jsem stihl v třetím domě od nás, sebral jsem peníze a letěl zpět, odevzdal jsem 40 franků a vyprosil si dovolenou na dne- šek, udávaje, že jsem nemocen. Uvěřili mi, ne- boť viděli všichní, že mi něco je už druhý den.
Richard Drážďany Seina
4 article
Ve svém pokojíku jsem dlouho a hořce plakal. Ale to není vše: můj strýc poslal peníze o den později, protože byl nemocen a o dva dny později zemřel — co by se bylo stalo, kdyby se ten smutný případ byl udál v neděli, kdy ja utrácel peníze, které nebyly moje? Byl bych býval zatčen a odsouzen a kdo ví, co by ze mne dnes bylo. A tak jakc mně, stává se asi mnohým. Chyb jednou z lehkomyslnosti a musí za to pykati celý život. Říkám si vždy, že objevení jejich poklesku zavinila také snad nějaká zklamaná naděje, ně jaká opozděná poukázka a odpouštím jim rád protože vím, že vytrpěli muka, o nichž vím, jak jsou krutá. Proto jsem také svému podřízenému od- pustil, když jsem viděl, jak je bledý, jak se mu ruce chvějí; měl slzy v očích — oklamal-li mne jimi, prozradí se dříve nebo později sám, ale já si nebudu moci vyčítati, že jsem pád jeho za- vinil nebo urychlil. Oč mn: může okrásti on nebo jiný, nikdy se nerovná tomu, k čemu bych já ho udáním jeho poklesku snad dohnal. Nuže, co tomu říkáte? Místo odpovědi, stiskl jsem mu vřele pravici chny se daly na útěk, zvláště proto, že šílená měla pravici stále pod kabátcem, jakoby tam měla revol- ver připravený k výstřelu. Konečně zavoláni sousedé. při demž však zmatek vzrostl ještě více, poněvadž šílená v jednom z přikvačivších domnívala se pozná- vati bratra, jemuž vyčítala, že ji podvedl a učinil ne- šťastnou. Zatím přišel do krámu policista, jehož ší- lená ihned napadla a počala tlouci. Konečně poda- řilo se společnému úsilí dvou policistů dopraviti ší- lenou, jež již dříve byla v ústavu choromyslných, po tuhém zápasu v drožce do blázince.
5 article
= Vražda na svatbě. Přítel našeho listu píše nám z Atbén: Poněvadž vraždy zde jsou tak četné. že by zevšedněly, pokoušejí se Řekové dáti jim roman- tického nátěru a spáchati je se zvláštní okázalosti nebo za neobvyklých okolností. To uznal za nutné i jakýs krejčí, žijící v předměstí Psiri a náhoda tomu chtěla, že spáchal vraždu v týž den, kdy se oženi! Jak to řecké zvyky vyžadují, slaví se svatby velmi vesele hostinami a tancem, na kterých se účastní všichní přibuzní a přátelé. Na svatbu krejčího do stavil se kromě mnoho jiných lidí i jeho přítel, pod- důstojník pěchoty, který dříve udržoval s nevěstou velmi důvěrný milostný poměr. Tím se pochlubil na svatbě jinému přítelí krejčího, který neměl nic jiného na práci, než to sděliti šťastnému novoman- želu. Možno si představiti, že zprávou tou nebyl krejčí právě oblažen, ale nedal na sobě znáti rozčilení, naopak vyzval poddůstojníka k národnímu, nebo lépe řečeno k albanskému tanci, při kterém jeden tanečník pronásle- duje s nožem v ruce druhého, jenž se zručně přepa- dům jeho vyhýbá. Rozumí se samo sebou, že pře- pady ty jsou jen líčené, ale oba tanečníci musejí býti velmi hbiti a zručni, by tanec byl půvabným a zá- bavným. Z počátku vskutku tančili oba tak vkusněa uměle, že vzbudíli obdiv. Jak hbitě zasazoval krejčí rány nožem, tak rychle se jim vyhýbal poddůstojník, krouže okolo něho. Avšak náhle strnula celá spo- lečnost. Poddůstojník ležel zbrocen krví a krejčí ho bodal nožem do prsou, až několik hostů, vzpamato- vavších se z překvapení, vyrvalo mu nůž z ruky. Poddůstojník skonal na místě, neboť již první rána ho zasáhla do srdce a policisté, kteří při svatbách se obyčejně hledí přiživiti, odvedli krejčího na policejní stanici, kde ubožák strávil na tvrdé lavici vězení noc na místě v náruči své manželky.
Řek
6 article
= Kachny pečené ve vzduchu. Pařížský »Petit Journal« přináší z Nantes prapodivnou zprávu. Nad jezerem Grandlieu strhla prý se onehdy hrozná bouře s blesky a hromobitím. Řybáři snažili se v nej- větším kvapu dosíci břehu, když pojednou zatřeskla hrozná rána hromová. Okamžik potom spatřil jeden z rybářů, pan Garreau z Passay, kterak do jeho člunu spadlo několik pečených, částečně i zuhelna- tělých divokých kachen. Blesk udeřil do hejna kachen a ve vzduchu je upekl.. . Tato historie o kachnách připomíná poněkud zprávu o slepicích, jež za velmi parných let snášejí vejce vařená na tvrdo. = Na zlaté půdě stojí obec Grand Forks na Bonanza Creeku v Aljašce. Při kopání na území obce učiněny před nedávnem bohaté nálezy zlata a ná- sledkem toho již všichni obyvatelé horlivě kopají po zlatě a celá obec je rozkopána. Obec Grand Forks má 500 obyvatel a sestává z jediné dlouhé ulice krámy a obytnými budovami. Majitelé podkopávají nyní vlastní svoje obydlí, hledajíce zlato a většina jich dociluje hojného výtěžku. = Sirena. Z Florencie se oznamuje: Signorin Beatrice Ancilottiova jest již po několik měsíců nej- častěji jmenovanou Italkou pro svoji přímo magi- ckou moc nad mužskými srdci. Jaké spousty mezi mužskými signorina již před tím natropila, o tom se ani nemluví. Avšak během šesti měsíců přivedla mladého malíře Costettia v zoufalství a do blázince. Malíř Mussini k vůli ní šel do kláštera a teď do- chází z Ferrary zpráva, že se zasnoubila s dosavad- ním arciknězem a rektorem chrámu Theatinů do- nem Andrecu Gorettim. Duchovní ovšem musil se vzdáti svého úřadu a vystoupit z církve a vstoupil do závodu otcova, velkého obchodu se dřívím. Sta- ne-li se manželem vytoužené signoriny, ovšem není ještě zcela bezpečno, neboť byla již zasnoubena kdož ví kolikrát, v posledním půl roce tříkráte.
Petit Grandlieu Garreau Passay Blesk Ancilottiův Italka Mussini Goretti Nantes Aljaška Florencie Ferrara Grand Forks
7 article
Signorina Beatrice Ancilottiova jest dvacet dvouletá. štíhlá a pěkného vzrůstu, mnohem větší než bývají průměrně Italky. Jest nápadna svou bělostnou pletí, k níž černé oči a černý vlas tvoří značný kon- trast; rysy tváře její nejsou zvlášť krásné, ale zato má překrásné zuby. = Zámek Roberta Dábla, slavného vévody nor mandského, jenž panoval v letech 1028 až 1035 jehož historii zpracovali Scribe a Meyerbeer v opeře téhož jména, dává nynější jeho majitel pan Cozer uvolňovat od pozdějších přístavků k mohutnému zdivu a částečně opravovat. Tento zámek, vzor stře- dověkých pevnostních staveb, býval jedním z nejdů- ležitějších strategických bodů na dolejším toku Seiny Nyní romantika jeho opět ožije a zamýšlí se uspo- řádati na obsáhlém zámeckém dvoře příštího léta slavnostní představení opery »Robert Dábel« na pod- nět historického spolku pro Normandii. = Neočekávané následky lynčování. Obyvatele města Pineappie, Alabama, měli velmi nepříjemné zkušenosti s lynchováním. Před nějakou dobou byl při rvačce zástřelen černoch. Vrah, jenž mimo to po- střelil ještě jakéhos bělocha, unikl zatčení kvapným útěkem. Za to byl zatčen jiný černoch a sice zvláště proto, že byl tak »drzý« a vyhrožoval bělochům. Ve- čer sešli se četní občané a usnesli se, že drzému černochu dají jak náleží na pamětnou. Vnikli do vě- zení, ztýrali černocha nejohavnějším způsobem a ukrutně jej zbili. Na konec pak zapálili i budovu vě- zení. Vítr dosti silný, právě panující, zanesl plameny na sousední dům, odtud rozšířily se dále a než mohli hasiči náležitě zakročit, vyhořelo několik tuctů domů. Zuřivost obyvatelstva možno si představiti. Rozčilení obyvatelstva bylo ohromné a lynčovníci pineappleští mohli být rádi, že sami nebyli lynčováni.
Ancilottiův Italka Dábl Scrib Meyerbeer Cozer Dábel Seina Normandie Pineappie Alaba
8 title
Denní zprávy.
9 article Příspěvek k počeštění německých místních jmén uveřejňuje včerejší »Bohemia«
Příspěvek k počeštění německých místních jmén uveřejňuje včerejší »Bohemia« z Boru. Tamější purkmistrovský úřad obrátil se k ministerstvu vnitra se žádostí za »uznání ne- přeložitelnosti německého místního jména Boru »Haida«. Žádost byla vyřízena výnosem okres. hejtmanství českolipského v ten smysl, že podle konaných šetření jméno »Boor« v závorkách vedle českého jména »Hajda« uvedené v ze- vrubném Popise království českého z r. 1854 nemůže býti pokládáno za autentické. pročež prý správné označení místa »Haidy«v českém jazyce zníti má »Hajda«. K tomu v naivní upřímnosti v topografickou autoritu šl. Körbra dodává »Bohemia«: Výsledkem takovým bude dodáno nepochybně i jiným německým obcím chuti, zaujati u kompetentních úřadů stanovisko proti libovolnému počešťování míst- ních jmén a »odpomoc žádati.« Podle toho troufá »Bohemia«, že není zapotřebí ničeho jiného než žádosti k ministerstvu, aby kterýkoli český ná- zev, vedle německého uvedený, prohlášen byl za neautentický. Honěnost ministerstva vnitra v českém místopisu jest opravdu báječná. Není tomu dá- vno, vzpomněl si purkmistrovský úřad v Přívoze na Moravě požádati ministerstvo, aby jméno Pří- vozu bylo přeloženo do němčiny slovem »Oder- furt«. Ačkoli není jediné listiny, jediného spisu aneb místopisu, v němž by se autenticky aneb neautenticky tento ovšem z brusu nový, na purkmistrovském úřadu zbásněný název německý vyskytoval, neváhalo ministerstvo vnitra ani mi- nutu a sestátnilo topografické falsum přívozských Němců. Tiť povzbuzeni úspěchem borských
Haid Boor Hajda Němec Morava Odra Bohemia
10 article
Němců mohou nyní v největší naději na úspěch žádati za nepřeložitelnost jména Oderfurtu do češtiny a kdyby jim Körber vyhověl, učiní to týmž suverenním oprávněním, jakým škrtl jméno Bor u Haidy. Místopis zemí koruny české jest vůbec knihou nejpohodlnějších koncesí pro Němce. Již úřadní místopis po druhém sčítání lidu vydaný ztratil notné procento českých au- tentických názvů míst, ve třetím to pa- trně bude ještě rozkošnější. (Úřadní místo- držitelský místopis z roku 1880 má je- ště: »Haida — Bor«.) Je-li však procedura borských Němců doporučitelna k napodobení jiným německým obcím, nelze nahlednouti, proč by cesty tyto měly býti neschůdny obcím če- ským. Za jeden, podle nálezů erární topografie pochybný český místní název najdou se sta a sta naprosto libovolných německých překladů českých jmen místních, při čemž není jiné autenticity leč zkomolení původního českého jména německým kazimluvem. Zvláště české obce, k jichž poctivému českému jménu přiložena ně- mecká slovní nestvůra jakožto oficiální překlad, měly by se u ministerstva hlásiti o očístění od tohoto německého přídomku.
Němec Körber Bor Haid
11 article
— Obětavost česká a německá. V kr- jinských listech německých v Čechách a na Moravě je stálou rubrikou chva lozpěv na ná- rodní obětavost českého lidu a povzbuzování lidu německého, aby po příkladu našem rovněž plnou rukou přispíval k národním účelům ně- meckým. Je pravda: náš národ, který vedle tvrzení známého professora Wiesra, kterouž ka- pacitu od Němců zdejších přebrali Němci ve Vídni, vlastně nic není a nic nemá, poměrně aspoň desetkrát tolik platí na různé vlastenecké podniky a národní účely než Němci. Mohli by- chom škodolibě a při tom hrdě a s plným sebevědo- mím odbýt zmíněného pana professora tvrzení, že my Čechové proto platíme méně daní zeměpan- ských, poněvadž za to tím hojněji platíme daní národních, jak nám to sami Němci dosvědčují, však neučiníme tak, proto že tento »učenec« jest jedním z těch, kteří, poněvadž jinak nedo- vedou vyniknouti, zapřáhají vědu do káry ná- rodní agitace a z toho vytloukají osobní rekla- mu. Neučiníme tak z jiného ještě důvodu.
Wiesr Němec Čecho Čechy Morava Vídeň
12 article
Chceme totiž pánům Němcům vysvětliti zjev, kteří, jak se zdá, v nevědomosti o různosti národních povah našich nemají ponětí. My, san- kviničtí Čechové, každý groš tak neškrtíme jako Němci, u nás se peníze mnohem rychleji kulálejí než u Němců, ti zvyklí jsou každý haléř několikrát obrátřti a uvažovati dříve, zdali skutečná je ne- zbytnost jej vydati. Však jiný ještě a mnohem vážnější je důvod, proč obětavější jsme než Němci. Není u nás zvykem zřizovati instituce národní a kulturní bez potřeby. V ohledu tom se přepychu neoddáváme a také oddati nemů- žeme. Vždyť nemáme dosti prostředků na to, čeho je nám nezbytně zapotřebí. Nač sbíráme a vydáváme peníze své? Především na »Ústřední Matici«, abychom tisícům českých dí- tek poskytli českého vyučování a tím zabránili, aby svému národu nebyly odcizeny. Mají snad toho zapotřebí Němci? Jejich Schulverein tak čistý není. Nemůže být, neboť to pouhý
Němec Čecho