1
masthead
ETON8 en Msře
Eton
2
article
SE ulaj
zhořelo prý 15 oso5. Klid byl obnoven se-
síleným policejním oddílem a povoláním vojska.
Četné osoby byly zatčeny.
5 Boje ve Venezuele.
H. Z Nového Yorku, 8. února. Ze San Juan de
Portorico se oznamuje: Oddil vojska se střelivem po-
slán byl z Caracasu ku pomoci generálu Alca n ia-
rovi. Situace jest vážná, jelikož se nepodařilo zí-
skati veřejné mínění pro presidenta Castra. Vice-
president Gomez je ve svém bytě skutečně za
jatcem. Vláda zakázala nositi v masopustě na ulicích
masky, by zabránila obávanému spiknut.
Zbrojení Italie.
iH. ž Říma, 8. února. Ministr námořnictva Mira-
bellé požádá parlament o mimořádný uvěr 160 mi-
lionů lir na stavbu válečných lodí.
Castro
Vic
Gomez
Venezuela
Nový York
Caracas
Řím
Mira
Sana Juan jít Portorico
Italia
3
article
Ruské udalosti.
Ruské udalosti.
Volby do řížské dumy.
4
article
Z Petrohradu, 7. února. (K. k) „P. t. a.“ ozna-
muje: Z voleb volitelů druhého stupně
jest do dnešního dne známo 2336 výsledků. Ze zvo-
lených jest 559 monarchistů, 414 mírných,
870 členů levice, 117 nacionalistů, 230
členů mimo strany a o 146 není známo, ke které
straně se kloní. Mužiky bylo zvoleno 1075 volitelů,
z nichž 40% je monarchistů a mírných, kdežto 339
náleží levici. Statkáři zvolili 654 volitelů, z nichž
65% jest monarchistů a umírněných. Ve městech
bylo zvoleno 588 zmocněnců, z nichž 64% náleží
k levici. Dělníci volili 19 voličů, z nichž 90%% nálež
k levici.
Vyklizení Mandžurska.
Z Petrohradu, 7. února. (K, k.) Tokijský dopiso-
valel »Petrohrádské telegrafní agentuřy« sděluje, že
japonská vláda ve snaze, aby mír v Mandžursku co
možno nejdříve byl obnoven, jakož aby zjednán byl
lepší poměr k ruské vládě, skončila již r. 1906 vy-
klizení Mandžurska ode všech částí vojska a v pří-
tomné době snaží se dle možnosti zmenšiti oddíly,
určené ke střežení dráhy.
Petrohrad
5
article
Nadšeni a vystřízlivění.
Nadšeni a vystřízlivění.
V Německu neustal dosud — totiž v tá-
boře říšských a císařských nadšenců — jásot nad
»slavným vítězstvím«, jehož byl říšský kancléř,
či vlastně císař Vilém novými volbami do říš-
ského sněmu docílil. Nadšenci, jak praveno,
dosud jásají, avšak lidé, kterýmž zdravý rozum
z enthusiasmu rychle se probouzí, kritisují už
a provázejí nadšený spektaki minulých dnů různý-
mi, kousavými poznámkámi.
Především dovolují si připomenouti, že je
to první bitva, kterou císař výhrál, ale že je
to vítězství jenom nad vnitřním odpůrcem, nad
vlastním lidem. Dále pak rozpoznávají, že to
vítězství nad sociálními demokraty, na pohled
arci velmi značné, není vlastně žádným překva-
pením, nýbrž věcí zcela přirozenon. Za minu-
lých voleb do říšského sněmu byla totiž valná
část německého národa, zejmena jého intelli-
gence, velice pohoršena a pobouřena několika
až příliš sebevědomými řečmi a skutky císaře
Viléma a použila voleb k tomu, aby proti ab-
solutistickým choutkám horkokrevného panov-
níka provedla demonstraci tím, že hlasovala,
z pouhého vzdoru, pro kandidáty strany soci-
álně-demokratické.
Vilém nový
Vilém
Německo
6
article
Tehdá tvrdilo se obecně, že zejména úřad-
nictvo všech kategorií demonstrativně hlasy své
dalo císařovým hlavním odpůrcům, sociálním
demokratům. Následkem toho získali tehda so-
ciální demokraté překvapující počet mandátů, ale
jenom jaksi mimořádně, výminečně, a nyní, když
ono rozechvění intelligence německé pominulo a
normální rozvaze ustoupilo, odpadla sociálním
demokratům mimořádná podpora měšťanských
nespokojenců a počet jejich mandátů sklesl opět
asi na bývalou, skutečnosti přiměřenou míru.
K tomuto faktu pak připojují kritikové
kousavě, že tuto ztrátu, tuto porážku sociálním
demokratům způsobil ovšem císař Vilém sám
a že on tedy vskutku sám největší příčinu má,
aby jásal. Císař Vilém uložil si totiž tentokráte
přísné silentium a zdržel se po celou dobu vo-
lebních agitac všech veřejných řečí a provedl
tím proti sociálním demokratům nejúčinnější
agitaci. Tři celé měsíce nikde neřečnil! Jestli
kdy, osvědčila prý se tentokráte skvěle pravdi-
vost německého pořekadla, že »mluviti je stříbro,
mičeti však zlato«.
V ušlechtilém sebezapření, aby svojí vládě
volební zápas nekazil, mlčel výmluvný panovník,
ale pak, když odpůrce už »rozejet« byl, použil
první příležitosti a pronesl ihned ohnivou řeč
— nikoli z okna, nýbrž o půl noci s balkonu
do řad voličů. Čehos takového v Berlíně ještě
nezažili a tato novota způsobila nový rozruch.
Vilém
Berlín
7
article
Ale po prvním, druhém vyspání vystřízli-
věli Berlíňané i z tohoto požitku a zaznamená-
vají kriticky, že císař svoje citáty z německých
básníků všelijak zkomolil a pozastavují se zvláště
nad tím, že známý výrok železného kancléře
Bismarka: »Posaďme jenom Německo do sedla,
jezdit bude pak samo!« připsal nynějšímu
kancléři knižeti Bülowu, jenž nějakou hodinu
před císařem také s balkonu mluvil a onoho
výroku použil. Ale to konečně nevadí. Hlavní
věei prý jest a zasluhuje plného uznání, že
cisař teprve opět mluviti začal. když už nebylo
co pokazit . ..
Z těchto a podobných glos vyznívá ještě
humor, ale i tento humor začíná již ustupovat
vážnému poznání, že intelligence německá a ze-
jmena intelligence berlinská neměla vlastně ani
žádné přičiny, aby nad výsledkem provedených
právě voleb jásala, poněvadž tento výsledek
značí vítězství reakce, velký úspěch strana
snah zpátečnických. Toto poznání dostavilo se
dosti rychle a způsobí asi namnoze pocit — ne-
milé kocoviny; v táboře vládních nadšenců bude
arci tím více důvodu k jásotu, dokud se snad
ve sněmu samém neukáže, že i císař sám jásal
poněkud předčasně a že ani nová vělšina ne-
bude k velkým a zejmena koloniálním jeho
plánům tak zcela ochotnou a povolnou, jak se
žádá a doufá. Pak ovšem nastalo by v Néme-
cku vystřízlivéní obecné.
Berlíňan
Bülow
Německo
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Oprava c. k. státního zastupitelstva
v Praze. Pan vrchní soudní rada Mörstadt za-
slal nám jménem c. k. státního zastupítelstva
úřadní spis Nst. 292/1 7, ve kterém k vyzvání
velitelstva c. u k. osmého armádního sboru
v Praze opravuje naši zprávu, uveřejněnou dne
25. ledna 1907 pod titulem »Z malé garnisony«
Ačkoli dovolává se § 19. zákona o tisku, jsme
povinni prohlásiti, že tuto »opravu« neuve-
řejníme, protože máme platné důvody pro
její odmílnutí ve smyslu § 21. téhož zákona
diskového. Pražské státní zastupitelstvo provedlo
úkol vojenským velitelstvem na ně vznesený
velmi pohodlně: Před každou větu naší zprávy,
ať týče se kuplíčky A. Svobodové nebo dra-
gounských důstojníků, napsalo prostě »Není
pravda, že . .. .«, jen na konec připojilo celou
větu o stycích důstojnictva s občanstvem v Bran-
dýse n. L., ba dokonce i výrok jednoho zá-
stupce města, obsahující zjevnou urážku našeho
listu. A tu máme prý si v opravě p. Morstadta
také otisknout. Trváme, že jsou ještě v král.
českém soudci, kteří nedopůstí, aby takovéto
»opravy« časopisům byly vnuceny. Také c. k.
státní zastupitelstvo povinno jest říditi se platným
zákonem a příslušnými nařízeními.
A Svoboda
Morstadt
Praha
Bran
9
article
— Sestátnění české soukromé školy v Olo-
mouci, jež právě uskutečněno, vzalo sice s be-
der Matice olomoucké veliké břímě, současně
však dolehly na síly její nové úkoly, jež činl
nárok na neseslabenou účinlivost všeho lidu
českého. Olomoucká Matice musí vydržovati
stále ještě dvě pokričovací školy pro obchodní
a živnostenský dorost, dále tři mateřské školky,
pro něž musila postavili zvláštní budovy. Podle
olomouckého »P.« čekají ji ještě další úkoly,
postarati se o jiné další školy, jichž zřízení stát
olomouckým Čechům stále ještě odpírá. Obra-
címe k tomuto postavení Matice školské v Olo-
mouci zřetel veškeré české pozornosti, jednáť se
o předůležitou všečeskou posici a dlužno do-
ložiti i velmi nadějnou. V Olomouci ustavil se,
jak již oznámeno, právě také německý Volksrat,
jehož cílem jest potření všeho českého vývoje
v Olomouci. Bojovná tato organisace německá,
její založení rok po vyvrcholení morav-
ského »díla smíru« jest nejlepším dokladem
těch krásných sousedských poměrů mezi
oběma národnostmi na Moravě, smiřo-
vačkami vyziskaných. — Olomoucká německá
rada zaplavuje oběžníky, přetékajícími pláčem
zoufalství nad olomouckým němectvím, nevyhnu-
telné záhubě zasvěceným, všechny německé
vlasti se žádostí za peníze, jediný prý to pro-
středek, kterým možno prý olomoucké němectví
zachrániti před pádem. Tato německá města,
shánějící po všech možných končinách peníze ně-
meckého světa na zachování svého národního
karakteru, jsou nejtypičtějším zjevem národnost-
ního zápasu v českých zemích. Všechny své
kulturní, školské a národní potřeby kryjou rad-
niční Němci z obecního rozpočtu bez ohledu na
přirážkový groš české menšiny, kterou v Olo-
mouci na příklad sami napočetli do výše třetiny
obyvatelstva, menšinám odepírají i nejprimitivnější
Čecho
Obr
Němec
Ola
Olomouc
Morava
10
article
podmínky národního života a co vůbec o tom
šířiti slov! Německé většiny a německé menšiny,
vládnoucí v »německých« a ujařmených mě-
stech, potřebují peněz na zakupování »mrtvých
duší českých«, což jest jedinou záchranou ne-
odvolatelného konce jich německé slávy, která
by jinak také v Olomouci náležela dávno mi-
nulosti. Na jaké mravní výši stojí nad tímto
záštiplným, jedině otravu a zhoubu české
menšiny na zřeteli majícím snažením, naše
školské Matice, jejichž účel není jiný než staviti
krev, prýštíci z tepen českého tělesa, Němci
stále otvíraných !! Opakujeme, že posice če-
ského živlu v Olomouci je všečeská a že tím
dáno k ní i stanovisko všeho českého národal
— Rodinné zprávy. Slečna Ludmila Rez-
kova, dcera pana Ph. dra. Antonína Rezka, c. a k.
tajného rady a ministra m. sl., slaviti bude manžel-
ský sňatek s panem JUDrem. Janem Kličkou,
zemským advokátem v Příbrami, v sobotu dne 9.
února o půl 11. hod. dopolední v chrámu sv. Karla
Bor. ve Vídni, IV. okres.
— Sontěž ve příčíně podání náčrtků na stavbu
nové budovy pro c. k. českou státní průmyslovou
školu v Plzni. Do konkurenění lhůty dne 15. prosmnce
1906 došlo purkmistrovského úřadu král. města Plzně
37 soutěžných prací. Porota, volená k posouzení těch-
to prací, pp. JUDr. V. Peták, purkmistr, jako předseda,
inženýr V. Kapsa, vládní rada V. Šimerka, architekt
n. Stech (za zesnulého inž. E. Kroha), architekt J.
Němec
Rez
Rezek
JUDr
Klička
Bor
V Peták
V Šimerka
E Kroh
Olomouc
Příbram
Vídeň
Plzeň
11
article
Stibral, inženýr J. Lhota a architekt J. Škorpil, ote-
vřela tyto projekty dne 29. prosince 1906 a posuzovala
dne 28 a 29. ledna 1907. Jednomyslným usnesením
přisoudila porota vypsané ceny následujícím 3 pro-
jektům, jež za relativně nejlepší uznává, a to: 1. Ná-
vrhu s heslem „Praha—Plzni“ první cenu 2400 K;
2. návrhu se značkou „240“ druhou cenu 1800 k;
3. návrhu s heslem „Krajanům“ třetí cenu 1200 K.
Po otevření obálek k témto projektům přiložených
seznáno, že autory jich po řadě jsou pp. Ladislav
Skřivánek, architekt ve Vídni: Antonín Křivá-
nek, architekt v Praze; V. a F. Kavalírově, ar-
chitekti a stavitelé v Praze. Veškeré konkurenční pro-
jekty vystaveny budou veřejně ve výstavní sini umě-
lecko- průmyslového musea Francisco-Josephinav
Plzni v době od 10. včetně do 17. února 1907 od
9 hod. dopol. do 4 hod. odpol. Opis závěrečného pro-
tokolu o jednání poroty vyiožen bude v kanceláři
musejní č. 4 v přízemí k veřejnému nahlědnutí. Plány
cenou poctěné zůstávají majetkem obcé král. města
Plzně. Ostatní vrátí se pp. autorům, kteří se timto
vybizejí, aby purkmistrovskému úřadu do 20. února
1907 udali adresy, na něž návrhy dlužno zaslaí
— Mohyla Konecchlumská. Dne 3. t. m. pořá-
dána byla v Sobšících u Ostroměře schůze, v níž
pan JUDr. J. Lachman, advokát z Jičína, přednášel
o Vilému Konecchlumském z Konecchlumí a jeho
době. Promluvil obšírně o snahách českých stavů na
počátku XVII. věku, vedoucích ke konfliktu s telidej-
šími panovníký, poukázal ke vzniku t. zv. stavovské
vzpoury a vylíčil osudné následky bitvy na Bílé
Stibral
J Lhota
J Škorpil
Skřivánek
Křivá
F Kavalírův
Mohyla Konecchlumská
JUDr
J Lachman
Konecchlumský
Praha
Plzeň
Vídeň
Sobšíce
Ostroměř
Jičín
Konecchlumí
průmyslový muzeum Francisko
Josephinav Plzeň
12
article
Hoře. Pan Vilém. Konecchlumský z Konecchlumí byl
spolu s jinými rebely na Staroměstském náměstí
pražském r. 1621 popraven. Jemu na památku zři-
zuje se mohyla v Konecchlumí; mohyla není však
pouhým památníkem na pana Konecchlumského, její
význam je větší; bude po všechny budoucí věky
hlásati památku na ty, kdo pro samostatnost
své vlasti bojovali a bude majákem pro ty, kdož
na širém moři politickém hledají spásonosný pří-
stav — — opětnou samostatnost zemí našich. Jsme.
arciť dosud od tohoto ideálu vzdáleni, ale bohdá, že -
hospodářská tíseň a nutnost společné obrany proti
politice maďarské přiměje i německé naše krajany
ke společnému s námi volání po upravení našicií po-
měrů na základě státního práva českého! — Před-
náška odměnéna byla pochvalou četného posluchač-
stva. Po krátkém doslovu zakončena schůze starostou
obce p. Pečeným výzvou, aby obecenstvo přispělo
k dostavbě mohyly a aby velice hojně zúčastnilo se
slavnosti odhalení mohyly, jež letos 14. července
bude se konati. Na členských příspěvcích a darech
vybráno bylo v této schůzi 57 K 52 h.
— Nesmekejte. Z Chr udimi, 8. dubna. (Telek.
zpráva.) Městská rada uveřejnila vyhlášku, kterou
vyzývají se mužové, by za studeného počasí t. j. od
1. listopadu do 30. dubna nesmekali klobouky.
nýbrž zdravili jenomúklonem a pravou
rukou tak asi, jako činí vojáci. Za to platití budou
1 K ročně do městského chudobince. Četní občaně
této výzvě již vyhověli.
Vilém
Konecchlumský
Telek
Konecchlumí
staroměstský náměstí
13
article
— Dary. K uctění j prof. dra. Alfr. Slavíka vě-
novali: Spolek posluchačů architektury Husovu fondu
30 K, Cestovnímu fondu prof. K. Vosyky, určenému
pro posluchače kulturního inženýrství p. inženýr
Josef Kopecký, pedolog Zemědělské rady, 20 K, pan
Jan Racek, inženýr Zemědělské rady, 10 K a Špolek
posluchačů kulturního inženýrství 20 K. — Ve pro-
spěch Národní jednoty severočeské vybral při sňatku
sl Milady Javůrkovy s p. Josefem Zábranským ze
Svrkyně pan Štěpán Šafařík dne 5. února K 10.—a
Sportovní kroužek billardistů v Praze K 10.— —
Místo věnců na rakev pana JUC. H. Karlíka, vě-
novali Podpůrnému spolku cukrovarnických úřadníků
v Praze: p. inž. K. C. Neumann, majitel chemické
laboratoře v Praze, K 1C.— a Pražská prod. kancelář
Škodových závodů akc. spol, v Plzni K 20.—
— Na českou školu »Komenského« ve Vídni při-
jala pokladní pomocná akce slč. Ros. Jonášova, odb.
uč. v Kolíně na 176 pošt. poukázek došlých z Čech
a z Moravy za čas od 1. ledna 1903 do 31. ledna 1907
K 1328.29, k tomu z předešlého účtu K 11.898.49.
sebráno tudíž celkem K 13.226.78, které uloženy jsou
v »Ústřední záložně českoslovanského učitelstva«
v Praze.
— Konfiskace. Číslo 6. časopisu »Zájmy Lidue
v Blatné vycházejícího bylo pro článek »Zacho vá-
doktor
Slavík
Husův
profesor
K Vosyka
Kopecká
Jan racek
Javůrkův
Zábranská
Šafařík
Ing
K C
Neumann
Komenský
Jonášův
Zacha
Svrkyně
Praha
Plzeň
Vídeň
Kolín
Čechy
Morava
Blatná
spolek cukrovarnický úřadník
Škodův závod akciový . společenský
český škola