1
article
Rusové u Ančú.
Z Tokia, 23. února. (C.-B.) Rusové stojíe
u Ančů nečiní žádných příprav pro postup
do Pincjanu.
Neutralita Nučvangu.
Z Londýna, 23. února. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Jinkau: Všichn
zdejší konsulové sešli se dnes k poradě
aby se dohodli na jednotném postupu ve pří-
čině neutralisování Nučvangu. Usne
seno prý vyžádati se oficiální názor Ruska dřive
než bude učiněn další krok.
Zaražený postup čínského vojska.
Z Tjencina, 23. února. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Protest ruské vlády
proti postupu čínského vojska na
území řeky Liao neminul se účin-
kem, ježto čínské vojsko nyní jede po dráze
do Lančana, na poloviční cestě mezi Tjencinem
a Šanhajkvanem, místo na území řeky Liao.
Železné dráhy ve stavu válečném.
Z Petrohradu, 24. února. (C.-B.) K zabez-
pečení pravidelné jízdy vojenských vlaků po
železné dráze Samara—Zlatoust
a po dráze sibířské prohlášen na
těchto drahách s přislušným vy-
vlastněným územím stav válečný.
Velitelům vojsk kazaňského a sibířského vojen-
jenského okruhu, kterým dozor nad těmito dra-
hami přísluší, udělena práva armád-
ních velitelů.
Protest Ruska proti postupu Japonců.
Z Petrohradu, 24. února. (C.-B.) Ministr
zahran. záležitosti hr. Lamzdorf zaslal všem
diplomatickým zástupcům ruským v cizině oběžník,
ve kterém líčí dosavadní běh událostí av
posledním odstavci praví, že v přesvěd-
čení, že všechny vuvedené události jsou pří-
krým porušením národního práva, má císařská
vládou za svou povinnost protestov at
u všech mocností proti jednán
vlády japonské v bezpečném očekávání,
že všechny mocnosti budou zásady Ruskem
v této záležitosti hájené sdíleti.
Rus
Ančú
Japonec
Tokio
Londýn
Rusko
Tjencina
Liao
Lančan
Petrohrad
Zlatoust
Reuterův
2
article
Anglií zakoupené lodi.
Z Londýna, 23. února. Ze sněmovny
poslanců. V dnešním rokování o doda-
tečných požadavcích na loďstvo
mluvilo několik řečníků o zakoupení lodí, jež
si byla svého času objednala vláda čilská. Fi-
nanční ministr Austen Chamberlain pro-
hlásil, že loňského roku vláda neuznala žádou-
cím, aby řečené lodi za žádanou tehda cenua
za tehdejších okolností zakoupila. Když pak věc
této zimy na vládu opět byla vznešeua, uznala
vláda za nutné, ony lodi za nynější, sníženou
cenu a vzhledem k novějším událostem za-
koupiti.
Kdyby byla jiná moc tyto lodi koupila
byla by tím porušena bývala námořní rovno-
váha. Státní podsekretář Pretyman připo-
menul, že následkem zakoupení těchto lodí ad-
miralita, místo aby v dubnu stavbu tří nových
bitevních lodí zahájila, jenom dvě bitevní lodi
budovati začne a to až na podzim. Kromě toho
doufá prý admiralita, že bude možno z lodního
stavebního programu ještě jednu bitevní lo
skrtnouti.
Chvála japonských operací.
Z Londýna, 23. února. Časopisy zdejší
vychvalují velice japonský způsob vy.
sazování vojska na břehl cizí ze-
mě a prohlašují, že žádná moc lepší soustavy
v tom ohledu nemá. Ve vojenských kruzích
anglických soudí se, že první oddíly ru-
ského operačního vojska zasti-
ženy budou mnohem jižněji, než se
očekává.
Chamberlain
Pretyman
Anglie
Londýn
3
article
Poměr Francie k nynější válce.
Z Paříže, 23. února. Dnes kohala se
ministerská rada. Po skončené poradě
projevila vláda zástupcům veřejného tisku par-
lamentu přání, aby nebyla nucena
učiniti veřejné prohlášení o po-
měru Francie k rusko-japonské
válce. Následkem toho upuštěno od podání
chystaných dotazů v poslanecké sněmovně.
»Figaro« připomíná, že Francie jed-
nou již ve východní Asii svo j
politiku považovala za solidárni
s politikou Ruska a to zejmena roku
1895. Tehda, po porážce čínského vojska (ve
válce s Japonci) a po uzavření smlouvy, kterouž
Port Artur a poloostrov Liaotun Japonsku
postoupeny býti měly, požžádal tehdejší ruský
velovyslanec bar. Mohrenheeim na carův rozkaz
francouzského ministra zahraničních záležitostí.
aby vyslal dva další křižáky do východní Asie,
čínž by ruskému odporu proti žádanému po-
stoupení Port Arturu a Liaotunu Japoncům do-
dáno bylo váhy a důrazu. Této žádosti Francie
neprodleně vyhověla a japonský po-
žadavek byl definitivně zamítnut.
Figaro
Japonec
Artur
Liaotun
Francie
Paříž
Asie
Rusko
Japonsko
poslanecký sněmovna
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci na obou stranách Litavy.
Z Vídně, 24. února. Maďarská poli-
tika nalézá se opětně ve Vídni. Ni-
koli proto, že zasedají zde delegace, nikoli také
proto, že koná se tu dnes uherská mini-
sterská rada, nýbrž proto, že dějí se zde
definitivní přípravy k rozřešen
krise, v jaké dlouhý čas již nebyla druhá po-
lovice říše. Netají se nikde, že včerejší sráž ka
ministerského předsedy hrab. Ště-
pána Tiszy s hrab. Apponyem přo
vojenské věci situaci pro chefa maďarské vlády
podstatně z horšila. Hledí se tedy kampani
uherského parlamentu, která zahájena bude
opět s neděle, tady vstříc s největším napjetím.
Dle některých listů zasedati bude dnes také
cislajtanská ministerská rada,
aby zabývala se některými záležitostmi pilnými,
mezi nimiž jsou zvláště dvě: otázka, kam se
převedou vlašské kursy z university inšpruckéa
pak obchodněpolitické předměty.
Vláda páně Körbrova má s rozhodnutím o vlaš-
ské universitě náramně na pilno, může-li již se
usnášeti o místě, kam ji položí. Ohledně české
university na Moravě musí teprve vyčkati sou-
hlasu všého Germánstva.
Tisza
Körbrův
Litava
Vídeň
Šta
Morava
5
article
Berger a zdvořilý Schönerer.
Z Vídně, 24. února. Opouštěje svaz vše-
německý na říšské radě a sněmu zemském,
tvrdil poslanec Berger, že tak učinil, poně-
vadž ho došel od pohlavára všeho Velkoněme-
ctva cislajtánského, pana Jiřího Schönerera list.
v němž mu bylo projeveno přání, aby ze strany
vystoupil. Berger tvrdil dále, že list tento byl
nad míru zdvořilý. »Deutsches Tagblatt«, orgán
německé strany lidové, který usiluje, aby se vy-
stavěl zlatý most ke Všeněmcům, uveřejňuje
dnes krátké znění tohoto »zdvořiléh oe
listu. Schönerer prostě napsal: »Prosím, abyste
mi co nejdříve oznámil své vystoupení ze vše-
německého svazu.« Jsou lidě na světě, kteří,
když jim někdo naplije do tváře, říkají, že po-
prchává.
Berger
Schönerer
Vídeň
Deutsches Tagblatt
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
K republikánským demonstracím v Madridě.
Z Madridu, 23. února. (C.-B.) Ve sně-
movně prohlásil Estavanez, bude-li po-
licie své včerejší počínání si opakovati, že se
postaví republikáni na obranu
Blasco pravil, že každé nové vyzvání policie
bude odmítnuto. Pokud se mne týče, pra-
vil Blasco, budu ode dneška choditi o z bro-
jen revolverem. Ministr vnitra hájil cho-
vání se policie a pravil, že zákona dlužno vždy
uposlechnouti.
Kanál panamský.
Z Washingtonu, 24. února. (C.-B.) Sená
schválil 66 hlásy proti 44 smlouvu o kanálu
panamském.
Madrid
Washington
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pilosofové a »filosofové«. Není hromady
štěrku, z něhož by nebyl sebral realismus
kámen proti nám, kteří sedíme v ohnisku pa-
prsků hřejivé lásky realistické. »Národními
Listy« pestři se sloupce každodenního zvěsto-
vání realistického evangelia, jemuž jsou alfou
omegou, někdy čte se jméno jich v každém
článčičku realistického denníku; v ohledu žur
nalistickém jest dr. Herben pliskavicí šťastnou,
že může plouti za naší lodí a takto živiti se.
Od jakživá měli kárkáři co dělat při velikých
stavbách, i ti, kteři pod lešením stáli a vzhůru
spílali. Onehdy pravil ministr vyučování vlaš-
skému žurnalistovi, »že filosofická fakulta může
nejlépe kulturní vývoj italského národa v Rakousku
podporovat, neboť prý středoškolští účitelé, vy-
cházející z fakulty, byli by nejspíše s to, po-
mocí mateřského jazyka působit k povznesen
kultury lidu.« Tento výrok Hartlův plati prý pro
všechny národy v Rakousku, tudíž i pro nás,
praví realistický denník i v jednom dechu do-
dává: A nyní sledujme bedlivě »Národní Listy«.
Pozorný čtenář vyčte si prý z nich každou
chvíli nějaký štulec filosofům, nějakou více méně
zahalenou nechuť k filosofům, aneb pohrdán
Herben
Hartlův
Rakousko
8
article
k filosofickému mýšlení. Od »nozralých kluků«
až po »drtinismusa masarykismus« atd. Nezapíráme
nechuť k filosofům této školy i nepamatujemné se,
že bychom nechuť kdy byli zahalovali svou
k filosofii töhoto druhu, při čemž nám
ovšem ani z daleka nenapadne potvrditi, že nemá
Hartel pravdu s filosofickou fakultou se stano-
viska kulturního prospěchu vlašského lidu a že
jeho dedukce platí pro všechny národy. Do-
mnívá se realistický list na přiklad, že jest
možno, aby na příští vlašské universitěa
její filosofické fakultě učili professoři, vště-
pující vlašské mládeži krásnou nauku o
druhé tváři, již dlužno nepříteli nastaviti?
jest vůbec myslitelno, aby filosofové budouei
vlašsko-rakouské školy slavili pětiletí vyhnání
Gubernatisa z přednášky jakožto dies fastus,
stejně jako letos oslaveno bylo v orgánu Masary-
kově výročí zastřelení českého studenta něme-
čkým v tónu, který po připadě nevylučoval po-
chodnový průvod stoupenectvu realistických filo-
sofů »Studentenheimu«, kdyby se podobná
truchlivá událost . dnes měla opakovati.
Ano, požehnáni filosofické fakulty jest pro kaž-
dou kulturu zřejmým a jasným, toliko my Češi
máme to štěstí, že se u nás státi může, co ve
všech ostatních kulturách národních je nemožno:
filosofická škola, jejímž nejnovějším nálezem
jest: »národ musí vymříti, aby jeho členové
mohli žíti jako lidé«.
— Z Bělehradu. (Pův. zpr. »N. L.«) Na
poslední valné schůzi královské srbské Aka-
demie nauk zvoleni byli za nové přespolní členy
z Čechů prof. W. rytiř Tomek a prof. L
Niederle.
Hartel
Čech
Čecho
Tomek
profesor
L Niederle
Bělehrad
9
article
— Pud na východ. Přes to, že odvěký
vrah Němectva nalézá se na západě, nezapo-
mněli Němci ani okamžik na svůj tradicionalní
pud, který je žene na východ, kde mnohem
snáze lze dobýti půdy, než za břehem Rýna.
Dr. Kramář poukázal v delegacích k tomuto
pudu a vybídl Rakousko, aby dbalo této zvlástní
německé vlastnosti a nedalo si vzíti před
samými ústy sousto pro ně určené, však
v tomto státě je ke všemu jinému vic energie,
než k obhájení životních zájmů, zejmena
mají-li býti hájeny proti Německu, jež zdá
se, že na ředitele tohoto státu působilo
jako bazilišek. A přece Německo postupuje krok
za krokem. Že jsou v jeho hospodářské moci
nejen provincie turecké v Evropě, nýbrž i celé
Němec
doktor
Kramář
západ
Rýn
Rakousko
Německo
Evropa
10
article
Levantě, jest známo, a v míře ještě větší roz-
tahují se dnes v zemích okupovaných, v Bosně
i v Hercegovině, kde německým regimem pod-
porovaní tvoří vládě nejoddanější živel, jehož
pomocí tato všeliké podniky své provádí. Němci
jsou v Bosně a Hercegovině vlastními důvěrníky
vlády, která jich kde může používá a jejíž
jsou důvěrníky, toť se ví, že ne zadarmo. Však
žel, že i Slované v okupovaných zemích usa-
zení aneb i jen přechodně se zdržující zamě
ty i společnost pomáhají poněmčovat. Všechno,
s čím se v Sarajevě setkáš a co není domácí,
je německé. Nápisy na závodech a na restau-
rantech, hotelích, jídelní lístky i hovor p. t.
hostů a pánů číšníků. Nejzajímavější ovšem je
vzájemné se představování členů takové »německé«
společnosti. Zde pan Fraňa Jelačič, tam pan Václav
Sobotka s panem Wladyslawem Lesczyúskim,
tu pan Dragutin Perié s panem Adamem Šev-
čenkem — k tomu nějaký Slovák, jako ny-
nější nejvyšší pán Bosny ministr Burián, který
ale představí se vám jako »Uher« a máte
»erém« sarajevského officiálního publika. Tot
se ví, že dámy jinak tam nemluví, než něme-
cky, ba němčina vtírá se již i do haremu, kde
dosud mimo jazyk mateřský jen tu i tam spo-
radicky se vyskytovala frančina.
Němec
Slovan
Jelačič
Sobotka
Lesczyúskim
Dragutin
Adam
šev
Slovák
Burián
Boseň
Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Sarajevo
Bosna
Uhry
11
article
— Z Jablonce nad Jizerou, 22. února. (Ná-
rodnostní napjetí.) Veledůležité hraničné
místo národnostní, mající hned za posledním
stavením německé město Roketnici, v posledních
dobách zdánlivě se v českých záležitostech po-
vzneslo. Před osmi lety zasedalo v obecním za-
stupitelstvu 5 Němců a 7 Čechů, nyní povýšena
obec na městys, ve kterém jest 1011 Čechů a
375 Němců a v zastupitelstvu obecním nezasedá
ani jediný Němec; školství české rozšířilo se
průběhem minulých let tak, že z dvojtřídní školy
jest pětitřídní a zároveň zřízena česká měšťanská
škola. A přece pozorovatelé vnitřního života ne-
ustále a to právem připomínají nebezpečí, jež
každým rokem hrozí tomuto krásnému údolí ji-
zerskému, udržujícímu dosud záplavu germani-
sační. Ztráta Jablonce nad Jizerou znamenala
by ztrátu celého Pojizeří až k Želez. Brodu, nej-
krásnější a pro průmysl nejvýhodnější to rýhu
říčnou. Německý průmysl již nyní bojuje zde
hmotně i morálně Fu potlačení českého živlu,
Němec
Čecho
Jablonec nad Jizera
Roketnice
Brod