1
article
Z Říma, 14. října. (C.-B.) Vláda
ervthrejské kolonie prohlásila na zá-
kladě zpráv přímo z Assabu jí zaslaných,
že zpráva džibutská o nepřátelském chování
se sultána v Rahejtě a části jeho pod-
daných jest bezdůvodnou.
Řím
3
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Do Prachaticka a Netolicka. Vzhledem
k nebezpečí, jež hrozí v užší volbě z agitace
německé, jest vlasteneckou povin-
ností všech národních voličů, by zúčastnili
se volby a soustředili hlasy své na kandi-
dátu p. dru. Miroslavu Stránecké m.
Vyzýváme své stoupence a všechny upřímné
Čechy, by bez vyjímky dostavili se k vo-
lebnímu osudí a volili pana dra. Miroslava
Stráneckého. Kdo by jednal jinak, spáchal
by národní zradu.
Do Jilemnicka a Vysocka. Vzhledem
k velkému počtu hlasů, jehož docílil kandidát
německý, jest nutno, by všichni čelšt
voličové dostavili se k volbě a hlasovali
pro společného kandidáta národních stran, pana
Jana Bartáka, rolníka v Kališti. Nut no
napjati všechny síly!
K dnešní volbě ve velkostatku.
V 9 hodin ráno počaly dnes volby za
velkostatek. V kurii velkostatkářů fidei ko-
misních zvoleni do volební komise Karel
hr. Buguoy a hr. Jan Harrach a vládou
jmenováni hr. Leopold Kolowrat a hr. Eme
rich Chote k.
Stránecký
Barták
Nut
Karel
Buguoy
Harrach
Kolovrat
Prachaticko
Netolicko
Jilemnicko
Vysocko
4
article
Předsedou volební komise zvolen kn. Karel
Schwarzenberg starší. Vládním komisařem
jmenován byl dvorní rada Hofmann, jeho
zástupcem dr. Syrovátka. Volba potrvá asi
do 12 hodin v poledne.
Také v nesvěřenském velkostatku
počaly volby v 9 hodin ráno. Členy volební
komise zvoleni: František hr. Hartig, Aloia
Mixa a dr. Jaroslav Veltruský z Veltrus
Vládou byli jmenováni členy volební komise
Václav Petr baron Dobřenský, Fürst
z Eicheggu a Frant. Langer.
Předsedou zvolen Ferdinand hr. Chotek
vládním komisařem jmenován místodržitelský
rada bar. Weber. Volba potrvá do 12 hodiny
polední. Účastenství není valné, je však mnoho
plných mocí.
Ve sboru velkostatkářů svěřenský ch
kandidují: Karel hr. Buquoy, Ferd. hr. C ho-
-e k, Jindř. hr. Clam-Martini c, Eug. hr. Če
nín, Jan sv. p. Dobřenský, Otto hr. Ha-
rach, kn. Jiří Lobkovic, Eman. hr. Mens-
Jorfí, Alfons hr. Paar, Vojt. hr. Schön-
porn, princ Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg
Hofmann
doktor
Syrovátka
František
Hartig
Aloius Mixa
Veltruský
Václav Petr
Dobřenský
Fürst
Eichegg
Langer
Ferdinand
Chotek
Weber
Karel
Buquoy
Ferd
Jindřichův
Martini
Eug
Jan svatý
Otta
Lobkovic
Eman
Alfons
Paar
Schön
Veltrusy
Mensa
Jorfí
5
article
Leop. hr. Sternberg, Arn. hr. Sylva-
Tarouca, Frant. hr. Thun, Jaroslav hr.
Thun a Engelb. hr. Wolkenstein.
Ve sboru nesvěřenských velkostat-
kářů kandidují ze strany konservativní: Kar. sv.
pán Brand, Leop. hr. Brandis, dr. Josef
Burian, Rud. Cicvárek, dr. Bedř. hr.
Devm, Václ. Fabian, Jos. Hlávka, P. dr.
Jos. Horák, velmistr křižovníků, Jos. sv. p.
Hrubý z Jelení, kanovník dr. Mik. K ar-
lach, Em. Kokeš ze Svárova, svět. biskup
dr. Frt. Krásl, provinciál augustiánů P. Aur.
Labler, Ferd. kn. Lobkovic, Jan Vikt.
Mayer, dr. Otto Mettal, Alois M ix a, Gust.
Pabstmann, Osk. sv. p. Parish, Gust.
Pilz, prof. dr. Jiří Pražák, Vilém Rych lý
děkan Jan Roškot, František Sajfert, ka-
novník dr. Jan Sedlák, Jan Stejskal
Vincenc Šembera, Václav Šulc, Jindřich
Schutterstein, Zdeňko hr. Thun, Frant.
Tomášů, Theodor Vojáček, Karel Max
hr. Zedtwitz.
Ústavověrní kandidáti pro ne-
svěřenské statky: Felix sv. p. A ehren-
thal, dr. J. M. Baernreither, Frant. hr.
Clam-Gallas, Max Egon kn. Fürsten
berg, Rud. sv. p. Geymüller, Val. Grosz.
Frant. hr. Hartig, opat dr. Gilb. Helm er,
dr. Kar. Herrmann, MDr. Rud. Jaksch,
Jos. Lumbe, Fridr. Milner, Otom. sv. p.
Nádherný, Erv. hr. Nostic-Rienel ck,
Ludv. sv. p. Oppenheimer, Rud. ryt.
Perger, Alain kn. Rohan, prof. dr. Jos.
Schindler, Arn. Kar. hr. Waldstein,
Frant. Wanka a Karel Weinrich.
Důvěrníci města Karlína a Smíchova
usnesli se jednomyslně na kandidatuře p. dra.
Františka Fiedlera, professora na české
technice pro volby na říšskou radu. Týž kandi-
daturu též přijímá.
Arn
Tarouca
František
Thun
Jaroslav hr
Engelb
Brand
Leop
doktor
Burian
Cicvárek
Bedř
Devm
Václ
Fabián
Hlávek
Jos
Hrubá
Mik
Kokeš
Frt
Krásl
Labler
Ferd
Lobkovic
Jan Viktoria
Mayer
Mettal
Gusta
Parish
Pilz
profesor
Jiří Pražák
Rych
Roškot
Sajfert
Sedlák
Stejskal
Šembera
Šulc
Schutterstein
Zdeňka
Tomáš
Vojáček
Karel Max
Zedtwitz
Baernreither
Gallas
Max Egon
Geymüller
Grosz
Hartig
Gilb
Helm
Kara
Herrmann
Mdr
Jaksch
Lumbe
Fridr
Milner
Otom
Nádherná
Erv
Nostic
Rienel
ck
Oppenheimer
Perger
kn
Rohan
Schindler
Waldstein
Wanek
Weinrich
Fiedler
Sternberg
Jos
Svárov
Val
Kara
Karlín
Smíchov
Kara
Felix svatý . p
6
article
— Němečtí velkostatkáři. Přinesli jsme
již včera zprávu o tom, že němečtí velkostat-
káři, jak mysliti se dalo, ujednaný kompromiss
s konservativnými soudruhy svými přijali. V
schůzi té, v níž se věc udála, promluveno bylo
několik velmi charakteristických řečí, jež třeba
zaznamenati. Především nápadná byla opatrnost,
s jakou páni mluvili, aby nikde, zejmena ale
nahoře nenarazili, naproti tomu obrátili se s ve-
likou příkrostí proti směru všeněmeckému, od-
soudivše co nejrozhodněji zejmena snahy, pra-
cující za heslem »Pryč od Říma«. Politik,
stranou stojící, poznal ihned, kam páni míří
byl rozladěn. Zejmena když na straně druhé jeden
řečník po druhém se zapřísahal, jak jeho strana
je německá, že lepších přátel ani nemá a že
Němci špatně si rozumějí, když pomoe velko-
statkářův odmítají. To ovšem platilo jen Vše-
němcům a německým nacionálům, s německými
pokrokáři prý by se sešli velkostatkáři hravě.
Němec
Řím
7
article
Tolik je jisto, že němečtí velkostatkáři také ve
včerejší schůzi u hr. Osvalda Thuna na novo
se prohlásili za stranu národně německou
na rozdíl od velkostatkářů konservativních, kteří
národního citu patrně nemají a také ne smyslu
pro národní povinnost a následkem toho seřa-
dují se toliko dle kriteria politického. Jedno
zvlášť trpce dojalo pány ústavověrné velkostat-
káře, že totiž všechny německé strany v jednom
se sešly: v touze po tom, aby kurie
velkostatkářská byla vůbec o-
straněna. Je prý v tom málo vděčnosti, ze-
jmena když se uváží, že by tak mnohá
německá menšina náramně zle na
tom byla, kdyby jí na sněmu nepo-
mohli velkostatkáři. Děkujeme za do-
znání. Také na naší straně je mocný proud
zrušiti instituci nijak neoprávněnou, naopak anti-
kvovanou, přenesenou z doby panské zpupnost
a lidového otročení, instituci, jež dává ně-
kolika málo příslušníkům svým více práva než
Osvald Thun
8
article
millionům lidovým a právě toto výjimečné
postavení velkostatkářstva, jež na Moravě udr-
žuje panství jedné čtvrtiny obyvatelstva nad
třemi čtvrtinami, je nám příčinou o to se za-
sazovati, aby konec učiněn byl privilegiím
velkých statků. Je to také vědomí, když člověk
uváží, že mezi velkostatkáři — totiž mezi ně-
meckými ústaváckými — nalezá se též pan —
Filip Dub. Praobyčejný parcelář, před nímž
ještě před několika léty ve dlouhém článku va-
roval poloúřadní »Prager Abendblatt« jako před
člověkem majetku velmi nebezpečným, dnesje
ozdobou německo-ústaváckých velkostatkářůs
právem voliti do sněmu asi se 400 soudruhy
hned najednou 54 poslanců. Tá-
žeme se, má podobný sbor právo na existenci
a nemá se každý pravý přítel, ne snad lidu.
ale státního pořádku o to zasaditi, aby byl od-
straněn? V tom nejen strany německé, nýbrž
i strany české, vyjma klerikální, jsou za jedno.
aby kurie velkostatkářská byla zrušena.
Dub
Prager
Morava
9
article
— Výkřiky historické pravdy, mučené
již po tři čísla v ústředním orgánu českoslovan-
ské prý strany sociálně-demokratické vyzývají
všeobecnou soustrast a zastání se mučednice této.
zvláště se strany všech, kdož byli svědky par-
lamentních udalostí vídeňských na podzim vr
1897. Na obvinění, pronesené ve Vys. Mýtě
prof. Čelakovským proti sociální demokracii, že
podporovala německou obstrukci proti jazyko-
vým nařízením, že dopomohla Němcům k úspěchu
jich odvolání, obul se orgán »českoslovanské«
sociální demokracie do ideálních bot i opakoval
známé tvrzení, podle kteréhož prý čeští sociální
demokraté provedli útok na místopředsedu sně-
movny a jej srazili k zemi a ze sněmovny vy-
hnali v zájmu ohrožené svobody parlamentní
tribuny. Horrendnost takového předstírání jest
očividná už tím, že předsednictvo sněmovny
padlo v boji proti obstrukci, proto že všechno
nasazovalo na to, aby byla svobodě slova
k parlamentní tribuně proklestěna cesta vřavou
obstrukčních davů levice, k níž přidala se so-
ciální demokracie i se svými českoslovanskými
sociálními soudruhy. Celé zasedání podzimní r.
1897 bylo zápasem většiny proti obstrukci, aby
tribuna přišla k slovu, aby parlamentní princip
většiny, znásilňované menšinou nabyl platnosti.
profesor
Čelakovský
Němec
10
article
Teprve když se udál ve sněmovně vražedný
útok Pferschův dne 24. listopadu, učiněn byi
Falkenhaynův návrh na změnu jednacího řádu
na ochranu svobody parlamentní tribuny, a necht
se soudí dnes o uvedení policie do poslanecké
sněmovny jakkoli, jest jisto, že se tam objevila
v důsledcích činů obstrukce, jimiž ušlapána
svoboda parlamentní tribuny. Jestliže dnes ně-
kdo tvrdí, že chránil svobodu slova v parla-
mentu roku 1897 a zatím neštítil se ni.
čeho, aby zabránil použití této svobody,
nezbývá leč pokrčiti ramenem nad takovým
obracením fakt na ruby a ponechati věc klidně
úsudku lidí, kteří dovedou ještě rozeznati čer-
nou barvu od bílé. Avšak vizme výsledek, nej-
spolehlivější svědek snah, které vrchu nabyly.
Falkenhaynův
poslanecký sněmovna
11
article
Byla zachráněna svoboda parlamentu ? Zajisté
že nikoli, neboť dnes jako před čtyřmi lety
umožněno jest každé, dosti četné menšině zná-
silniti většinu obstrukcí, kteráž stala se obvyk-
lým parlamentním instrumentem, ano nutnostíi
těm stranám, jimž jinak nelze uhájiti se před
zbrutalisováním svého práva. Je-li tato zbran
jednou připuštěna a možna, musí jí využitkovati
česká delegace vždy, kdykoli vyčerpala marně
všechny jiné zbraně jednoduché opposice. Příčině-
ním soc. demokracie v první řadě českoslovanské
způsoben pád Badenův i jeho jazykových na-
řízení, i znásilněn český národ v právu svém,
jednou již od státu doznaném a také provede-
ném. Tak založena všemohoucnost terrora vše-
německého, před nímž se dnes stát i jeho
exekutiva chvěje a všechny politické události
od té doby jsou logickým řetězem, jehož každý
článek zapadá s hladkostí přesné mechaniky do
článku druhého. Počínalať si tenkrát sociální
demokracie a to především českoslovanská jako
Hamlet, který dobyl kord, říkaje na myš, ale
vlastně zapíchl Polonia, vyšla se záminkou na
obranu svobody a zabila jazykevá nařízení.
Badenův
Polonius
obrana svoboda
12
article
Na nedohledná léta přivodila v Rakousku re-
gime, pod nímž pravé svobodě trpěti jest nej-
krutější utrpení . ..
— Ohrožený český kraj. Co děje se
v poříčí Jizery, je známo, jak si počínají
uhlobaroni, továrníci a velcí obchodníci na
českém severozápadě oproti českému lidu, je
rovněž známo, jak se chová ve svém germán-
ském hájemství na jihu pověstný J. Taschek,
rovněž není tajemstvím, však na tiše, ale tím
bezpečněji rozlévající se proud Němectva na
českém jihu a jihovýchodě dbá málo kdo.
A přece známo, jak působí v Suchdole
u Třeboně a v nejbližším sousedství po-
věstná firma Stölzlova. Nedávno ryze česká
obec tato má dnes německou školu a to
bezmála četněji navštěvovanou než tamější
škola česká. Na jednom konci snáší celý
národ oběti, aby vyrval české děti z jícnu ger-
manisující saně a tam dole nepozorovaně téměř
ztrácí se nám bez boje jedno dítě po druhém.
Však ne pouze do Suchdola, nýbrž mnohem
hloub do země, až ku samé Třeboni, prodrala
se žíravina germanisace. Dnes je německá
škola také už v Chlumci, tam, kde statek
svůj má arcivévoda František Ferdinand z Este,
i tam se dnes náš lid poněmčuje. Jak daleko
je odtamtud do Třeboně! Němectvo se valí
na nás ze všech stran a než abychom sevřeli
řady na společnou obranu, mařiti musíme síly
své, abychom osvobodili národ před nebezpečím
ještě horším, před vnitřním rozkladem jeho,
na vzájem ubíjející se vrstvy stavové a třídní.
J Taschek
František Ferdinand
Rakousko
Jizera
Suchdol
Třeboň
Chlumec
Stölzlův
Est
13
article
— Zběsilost německých smstitelů«
v Litovli nezůstala tedy přece bez oběti lid-
ského života. Hned v prvních zprávách o šíle-
ném řádění tisíců německých berserkerů v Li-
tovli sdělováno, že kulturními klackáři přepa-
den také člověk, který u cesty kudy táhly ti-
síce Němců, po česku žebral. Jak se z Litovle
sděluje, podlehl tento žebrák, Frant. Snášel po-
raněním, vytrpěným pod rukama zfanatisované
hordy německé. O výjevu smrtelného poranění
Snášelova sděluje se následující podrobnost
»Snášel, žebrák z Vilímova, stál v nedělio
hromadné výpravě Němců do Litovle na Starém
Městě. Žebral česky. Jeden z Němců, kteří kol
něho šli, zaslechnuv česká slova žehrákova,
zvolal: »Tady je taky jeden svinský Čech !«
Na slova ta vrhla se celá tlupa Němců na
Snášela a zmlátila jej tak, až celý krví zbro-
cený klesl k zemi. I na zemi ještě němečt
zuřivci jej mlátili klacky a kopali. To událo
se před zrakem svědků právníka pana Obšíla
a jeho sl. sestry. Ti, jakmile tlupa zu-
řivců německých odtáhla, počali ubohého
žebráka křísit, omyli ho a položili mu ob-
klady na rány, jež zely mu na hlavě. V tom
táhla druhá tlupa Němců. Když právník pan
Obšíl a jeho slč. sestra ve spravedlivém hněvu
ukazovali Němcům, co jejich předchůdcové
udělali, tu jeden z Němců dal Snášelovi zlatník,
vyzval ostatní, aby mu též něco dali a pravil:
»My jsme mu ty rány zasadili, my mu je mu-
síme také zhojit!« Snášel odvlékl se po té
z místa toho a v Myšlechovicích po dlouhém
Němec
František
Snášel
Snášelův
Vilímův
Obšíla
Obšíl
Litovel
Starý město
Čechy