ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f0877ba0-66ef-11dc-a5af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: place 23, person 131, org 6, work 2
1 article
Z Říma, 14. října. (C.-B.) Vláda ervthrejské kolonie prohlásila na zá- kladě zpráv přímo z Assabu jí zaslaných, že zpráva džibutská o nepřátelském chování se sultána v Rahejtě a části jeho pod- daných jest bezdůvodnou.
Řím
2 title
Denní zprávy.
3 article Volební ruch.
Volební ruch. Do Prachaticka a Netolicka. Vzhledem k nebezpečí, jež hrozí v užší volbě z agitace německé, jest vlasteneckou povin- ností všech národních voličů, by zúčastnili se volby a soustředili hlasy své na kandi- dátu p. dru. Miroslavu Stránecké m. Vyzýváme své stoupence a všechny upřímné Čechy, by bez vyjímky dostavili se k vo- lebnímu osudí a volili pana dra. Miroslava Stráneckého. Kdo by jednal jinak, spáchal by národní zradu. Do Jilemnicka a Vysocka. Vzhledem k velkému počtu hlasů, jehož docílil kandidát německý, jest nutno, by všichni čelšt voličové dostavili se k volbě a hlasovali pro společného kandidáta národních stran, pana Jana Bartáka, rolníka v Kališti. Nut no napjati všechny síly! K dnešní volbě ve velkostatku. V 9 hodin ráno počaly dnes volby za velkostatek. V kurii velkostatkářů fidei ko- misních zvoleni do volební komise Karel hr. Buguoy a hr. Jan Harrach a vládou jmenováni hr. Leopold Kolowrat a hr. Eme rich Chote k.
Stránecký Barták Nut Karel Buguoy Harrach Kolovrat Prachaticko Netolicko Jilemnicko Vysocko
4 article
Předsedou volební komise zvolen kn. Karel Schwarzenberg starší. Vládním komisařem jmenován byl dvorní rada Hofmann, jeho zástupcem dr. Syrovátka. Volba potrvá asi do 12 hodin v poledne. Také v nesvěřenském velkostatku počaly volby v 9 hodin ráno. Členy volební komise zvoleni: František hr. Hartig, Aloia Mixa a dr. Jaroslav Veltruský z Veltrus Vládou byli jmenováni členy volební komise Václav Petr baron Dobřenský, Fürst z Eicheggu a Frant. Langer. Předsedou zvolen Ferdinand hr. Chotek vládním komisařem jmenován místodržitelský rada bar. Weber. Volba potrvá do 12 hodiny polední. Účastenství není valné, je však mnoho plných mocí. Ve sboru velkostatkářů svěřenský ch kandidují: Karel hr. Buquoy, Ferd. hr. C ho- -e k, Jindř. hr. Clam-Martini c, Eug. hr. Če nín, Jan sv. p. Dobřenský, Otto hr. Ha- rach, kn. Jiří Lobkovic, Eman. hr. Mens- Jorfí, Alfons hr. Paar, Vojt. hr. Schön- porn, princ Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg Hofmann doktor Syrovátka František Hartig Aloius Mixa Veltruský Václav Petr Dobřenský Fürst Eichegg Langer Ferdinand Chotek Weber Karel Buquoy Ferd Jindřichův Martini Eug Jan svatý Otta Lobkovic Eman Alfons Paar Schön Veltrusy Mensa Jorfí
5 article
Leop. hr. Sternberg, Arn. hr. Sylva- Tarouca, Frant. hr. Thun, Jaroslav hr. Thun a Engelb. hr. Wolkenstein. Ve sboru nesvěřenských velkostat- kářů kandidují ze strany konservativní: Kar. sv. pán Brand, Leop. hr. Brandis, dr. Josef Burian, Rud. Cicvárek, dr. Bedř. hr. Devm, Václ. Fabian, Jos. Hlávka, P. dr. Jos. Horák, velmistr křižovníků, Jos. sv. p. Hrubý z Jelení, kanovník dr. Mik. K ar- lach, Em. Kokeš ze Svárova, svět. biskup dr. Frt. Krásl, provinciál augustiánů P. Aur. Labler, Ferd. kn. Lobkovic, Jan Vikt. Mayer, dr. Otto Mettal, Alois M ix a, Gust. Pabstmann, Osk. sv. p. Parish, Gust. Pilz, prof. dr. Jiří Pražák, Vilém Rych lý děkan Jan Roškot, František Sajfert, ka- novník dr. Jan Sedlák, Jan Stejskal Vincenc Šembera, Václav Šulc, Jindřich Schutterstein, Zdeňko hr. Thun, Frant. Tomášů, Theodor Vojáček, Karel Max hr. Zedtwitz. Ústavověrní kandidáti pro ne- svěřenské statky: Felix sv. p. A ehren- thal, dr. J. M. Baernreither, Frant. hr. Clam-Gallas, Max Egon kn. Fürsten berg, Rud. sv. p. Geymüller, Val. Grosz. Frant. hr. Hartig, opat dr. Gilb. Helm er, dr. Kar. Herrmann, MDr. Rud. Jaksch, Jos. Lumbe, Fridr. Milner, Otom. sv. p. Nádherný, Erv. hr. Nostic-Rienel ck, Ludv. sv. p. Oppenheimer, Rud. ryt. Perger, Alain kn. Rohan, prof. dr. Jos. Schindler, Arn. Kar. hr. Waldstein, Frant. Wanka a Karel Weinrich. Důvěrníci města Karlína a Smíchova usnesli se jednomyslně na kandidatuře p. dra. Františka Fiedlera, professora na české technice pro volby na říšskou radu. Týž kandi- daturu též přijímá.
Arn Tarouca František Thun Jaroslav hr Engelb Brand Leop doktor Burian Cicvárek Bedř Devm Václ Fabián Hlávek Jos Hrubá Mik Kokeš Frt Krásl Labler Ferd Lobkovic Jan Viktoria Mayer Mettal Gusta Parish Pilz profesor Jiří Pražák Rych Roškot Sajfert Sedlák Stejskal Šembera Šulc Schutterstein Zdeňka Tomáš Vojáček Karel Max Zedtwitz Baernreither Gallas Max Egon Geymüller Grosz Hartig Gilb Helm Kara Herrmann Mdr Jaksch Lumbe Fridr Milner Otom Nádherná Erv Nostic Rienel ck Oppenheimer Perger kn Rohan Schindler Waldstein Wanek Weinrich Fiedler Sternberg Jos Svárov Val Kara Karlín Smíchov Kara Felix svatý . p
6 article
— Němečtí velkostatkáři. Přinesli jsme již včera zprávu o tom, že němečtí velkostat- káři, jak mysliti se dalo, ujednaný kompromiss s konservativnými soudruhy svými přijali. V schůzi té, v níž se věc udála, promluveno bylo několik velmi charakteristických řečí, jež třeba zaznamenati. Především nápadná byla opatrnost, s jakou páni mluvili, aby nikde, zejmena ale nahoře nenarazili, naproti tomu obrátili se s ve- likou příkrostí proti směru všeněmeckému, od- soudivše co nejrozhodněji zejmena snahy, pra- cující za heslem »Pryč od Říma«. Politik, stranou stojící, poznal ihned, kam páni míří byl rozladěn. Zejmena když na straně druhé jeden řečník po druhém se zapřísahal, jak jeho strana je německá, že lepších přátel ani nemá a že Němci špatně si rozumějí, když pomoe velko- statkářův odmítají. To ovšem platilo jen Vše- němcům a německým nacionálům, s německými pokrokáři prý by se sešli velkostatkáři hravě.
Němec Řím
7 article
Tolik je jisto, že němečtí velkostatkáři také ve včerejší schůzi u hr. Osvalda Thuna na novo se prohlásili za stranu národně německou na rozdíl od velkostatkářů konservativních, kteří národního citu patrně nemají a také ne smyslu pro národní povinnost a následkem toho seřa- dují se toliko dle kriteria politického. Jedno zvlášť trpce dojalo pány ústavověrné velkostat- káře, že totiž všechny německé strany v jednom se sešly: v touze po tom, aby kurie velkostatkářská byla vůbec o- straněna. Je prý v tom málo vděčnosti, ze- jmena když se uváží, že by tak mnohá německá menšina náramně zle na tom byla, kdyby jí na sněmu nepo- mohli velkostatkáři. Děkujeme za do- znání. Také na naší straně je mocný proud zrušiti instituci nijak neoprávněnou, naopak anti- kvovanou, přenesenou z doby panské zpupnost a lidového otročení, instituci, jež dává ně- kolika málo příslušníkům svým více práva než
Osvald Thun
8 article
millionům lidovým a právě toto výjimečné postavení velkostatkářstva, jež na Moravě udr- žuje panství jedné čtvrtiny obyvatelstva nad třemi čtvrtinami, je nám příčinou o to se za- sazovati, aby konec učiněn byl privilegiím velkých statků. Je to také vědomí, když člověk uváží, že mezi velkostatkáři — totiž mezi ně- meckými ústaváckými — nalezá se též pan — Filip Dub. Praobyčejný parcelář, před nímž ještě před několika léty ve dlouhém článku va- roval poloúřadní »Prager Abendblatt« jako před člověkem majetku velmi nebezpečným, dnesje ozdobou německo-ústaváckých velkostatkářůs právem voliti do sněmu asi se 400 soudruhy hned najednou 54 poslanců. Tá- žeme se, má podobný sbor právo na existenci a nemá se každý pravý přítel, ne snad lidu. ale státního pořádku o to zasaditi, aby byl od- straněn? V tom nejen strany německé, nýbrž i strany české, vyjma klerikální, jsou za jedno. aby kurie velkostatkářská byla zrušena.
Dub Prager Morava
9 article
— Výkřiky historické pravdy, mučené již po tři čísla v ústředním orgánu českoslovan- ské prý strany sociálně-demokratické vyzývají všeobecnou soustrast a zastání se mučednice této. zvláště se strany všech, kdož byli svědky par- lamentních udalostí vídeňských na podzim vr 1897. Na obvinění, pronesené ve Vys. Mýtě prof. Čelakovským proti sociální demokracii, že podporovala německou obstrukci proti jazyko- vým nařízením, že dopomohla Němcům k úspěchu jich odvolání, obul se orgán »českoslovanské« sociální demokracie do ideálních bot i opakoval známé tvrzení, podle kteréhož prý čeští sociální demokraté provedli útok na místopředsedu sně- movny a jej srazili k zemi a ze sněmovny vy- hnali v zájmu ohrožené svobody parlamentní tribuny. Horrendnost takového předstírání jest očividná už tím, že předsednictvo sněmovny padlo v boji proti obstrukci, proto že všechno nasazovalo na to, aby byla svobodě slova k parlamentní tribuně proklestěna cesta vřavou obstrukčních davů levice, k níž přidala se so- ciální demokracie i se svými českoslovanskými sociálními soudruhy. Celé zasedání podzimní r. 1897 bylo zápasem většiny proti obstrukci, aby tribuna přišla k slovu, aby parlamentní princip většiny, znásilňované menšinou nabyl platnosti.
profesor Čelakovský Němec
10 article
Teprve když se udál ve sněmovně vražedný útok Pferschův dne 24. listopadu, učiněn byi Falkenhaynův návrh na změnu jednacího řádu na ochranu svobody parlamentní tribuny, a necht se soudí dnes o uvedení policie do poslanecké sněmovny jakkoli, jest jisto, že se tam objevila v důsledcích činů obstrukce, jimiž ušlapána svoboda parlamentní tribuny. Jestliže dnes ně- kdo tvrdí, že chránil svobodu slova v parla- mentu roku 1897 a zatím neštítil se ni. čeho, aby zabránil použití této svobody, nezbývá leč pokrčiti ramenem nad takovým obracením fakt na ruby a ponechati věc klidně úsudku lidí, kteří dovedou ještě rozeznati čer- nou barvu od bílé. Avšak vizme výsledek, nej- spolehlivější svědek snah, které vrchu nabyly.
Falkenhaynův poslanecký sněmovna
11 article
Byla zachráněna svoboda parlamentu ? Zajisté že nikoli, neboť dnes jako před čtyřmi lety umožněno jest každé, dosti četné menšině zná- silniti většinu obstrukcí, kteráž stala se obvyk- lým parlamentním instrumentem, ano nutnostíi těm stranám, jimž jinak nelze uhájiti se před zbrutalisováním svého práva. Je-li tato zbran jednou připuštěna a možna, musí jí využitkovati česká delegace vždy, kdykoli vyčerpala marně všechny jiné zbraně jednoduché opposice. Příčině- ním soc. demokracie v první řadě českoslovanské způsoben pád Badenův i jeho jazykových na- řízení, i znásilněn český národ v právu svém, jednou již od státu doznaném a také provede- ném. Tak založena všemohoucnost terrora vše- německého, před nímž se dnes stát i jeho exekutiva chvěje a všechny politické události od té doby jsou logickým řetězem, jehož každý článek zapadá s hladkostí přesné mechaniky do článku druhého. Počínalať si tenkrát sociální demokracie a to především českoslovanská jako Hamlet, který dobyl kord, říkaje na myš, ale vlastně zapíchl Polonia, vyšla se záminkou na obranu svobody a zabila jazykevá nařízení.
Badenův Polonius obrana svoboda
12 article
Na nedohledná léta přivodila v Rakousku re- gime, pod nímž pravé svobodě trpěti jest nej- krutější utrpení . .. — Ohrožený český kraj. Co děje se v poříčí Jizery, je známo, jak si počínají uhlobaroni, továrníci a velcí obchodníci na českém severozápadě oproti českému lidu, je rovněž známo, jak se chová ve svém germán- ském hájemství na jihu pověstný J. Taschek, rovněž není tajemstvím, však na tiše, ale tím bezpečněji rozlévající se proud Němectva na českém jihu a jihovýchodě dbá málo kdo. A přece známo, jak působí v Suchdole u Třeboně a v nejbližším sousedství po- věstná firma Stölzlova. Nedávno ryze česká obec tato má dnes německou školu a to bezmála četněji navštěvovanou než tamější škola česká. Na jednom konci snáší celý národ oběti, aby vyrval české děti z jícnu ger- manisující saně a tam dole nepozorovaně téměř ztrácí se nám bez boje jedno dítě po druhém. Však ne pouze do Suchdola, nýbrž mnohem hloub do země, až ku samé Třeboni, prodrala se žíravina germanisace. Dnes je německá škola také už v Chlumci, tam, kde statek svůj má arcivévoda František Ferdinand z Este, i tam se dnes náš lid poněmčuje. Jak daleko je odtamtud do Třeboně! Němectvo se valí na nás ze všech stran a než abychom sevřeli řady na společnou obranu, mařiti musíme síly své, abychom osvobodili národ před nebezpečím ještě horším, před vnitřním rozkladem jeho, na vzájem ubíjející se vrstvy stavové a třídní.
J Taschek František Ferdinand Rakousko Jizera Suchdol Třeboň Chlumec Stölzlův Est
13 article
— Zběsilost německých smstitelů« v Litovli nezůstala tedy přece bez oběti lid- ského života. Hned v prvních zprávách o šíle- ném řádění tisíců německých berserkerů v Li- tovli sdělováno, že kulturními klackáři přepa- den také člověk, který u cesty kudy táhly ti- síce Němců, po česku žebral. Jak se z Litovle sděluje, podlehl tento žebrák, Frant. Snášel po- raněním, vytrpěným pod rukama zfanatisované hordy německé. O výjevu smrtelného poranění Snášelova sděluje se následující podrobnost »Snášel, žebrák z Vilímova, stál v nedělio hromadné výpravě Němců do Litovle na Starém Městě. Žebral česky. Jeden z Němců, kteří kol něho šli, zaslechnuv česká slova žehrákova, zvolal: »Tady je taky jeden svinský Čech !« Na slova ta vrhla se celá tlupa Němců na Snášela a zmlátila jej tak, až celý krví zbro- cený klesl k zemi. I na zemi ještě němečt zuřivci jej mlátili klacky a kopali. To událo se před zrakem svědků právníka pana Obšíla a jeho sl. sestry. Ti, jakmile tlupa zu- řivců německých odtáhla, počali ubohého žebráka křísit, omyli ho a položili mu ob- klady na rány, jež zely mu na hlavě. V tom táhla druhá tlupa Němců. Když právník pan Obšíl a jeho slč. sestra ve spravedlivém hněvu ukazovali Němcům, co jejich předchůdcové udělali, tu jeden z Němců dal Snášelovi zlatník, vyzval ostatní, aby mu též něco dali a pravil: »My jsme mu ty rány zasadili, my mu je mu- síme také zhojit!« Snášel odvlékl se po té z místa toho a v Myšlechovicích po dlouhém
Němec František Snášel Snášelův Vilímův Obšíla Obšíl Litovel Starý město Čechy