ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f05a6910-66ab-11dc-9026-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 56, work 4, person 49, org 9
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 13. června 1900
Praha
3 masthead
Číslo 161.
4 article
Na ranní a odpol. Iist předplácí e v Praze v sdnlnistna : : : : 3k n mě “ 4rojí donářkon nka : :
Praha
5 article
1kel aKo 1ei
ei
6 article
s nisove sllalkacni na re l droji zhslin
7 article Dělení Číny?
Dělení Číny? Zprávy z Číny dle všeho zatlačí zájem o válku v jižní Africe co nejdříve do po- zadí, budou-li pokračovati v dosavadním zostřeném tempu. Považujeme li válku japon- sko-čínskou za první akt v čínské tragédii, bylo zabírání území čínského evropskými velmocemi na to následující jednáním druhým, a nynější odbojné hnutí společnosti »mužů velké pěsti« (boxerů), dle jiných »velkého nože«, jednáním třetím, jež vyplývá nutně z obou předchozích, a jest národním čínským protestem proti ovládání vykořisťování Číny cizími »čerty«, jak nazý- vají tam Evropany, jevícím se v bezohledném napadání exponovaných stanic evropských missionářů, kolonistův i pokřtěných domo- rodců čínských, ničení jejich podniků, stanic železničných i kolejí, v napadání čínských branných sil, pokud se řádění tomu opírají a nepřidávají se k povstalcům a nejnověji i v potýčkách s četami vojsk evropských velmocí, jež byly na rychlo z válečných lodí odeslány ku záchraně zástupců velmocí ohrožených Evropanů a Američanů. Hnutí toto, jak patrno, ohrožuje i posa- vadní pořádky v Číně, zvláště pak i dynastii mandžurskou, od půl třetího sta let v Číně panující, a jest dosti pravdě podobno, že zdánlivě neurčité a obojetné chování vla- dařky císařovny-vdovy, kteráž jednak vydává prohlášení proti povstalcům, jednak kárá ná- čelníky vojsk čínských, kteříž opravdově po- stavili se proti nim, jest pouhý následek nejistoty, v jakéž se oproti tomuto hnutí sama ociťuje, nevědouc, zdali nemíří stejně proti ní jako proti Evropanům, vždyť dle některých zpráv vůdce povstalců se dává titulovati »císař«.
Evropan Američan Čína jižní Afrika
8 article
Jestiť ještě v dobré paměti, že Japonci za své nedávné války s Čínou snažili se vzbuditi v lidu čínském myšlenku pospoli tosti zájmů plemene žlutého, kterážto my- šlenka tlakem evropských úspěchů v Číně nabývala jen nových sil a kypřejší půdy. Není však ani vyloučena možnost, že hnuti toto nabylo posily nedávnou palácovou re- volucí v Pekingu, při níž císař čínský zba- ven byl všeho vlivu, a vládní moc přešla do rukou energické císařovny vdovy. Tu totiž vedle dvojího proudu ve vyso- kých kruzích čínských setkáváme se i s dvo- jím proudem v čínské politice států evrop- ských, z nichž dva nejdůležitější, Rusko Anglie, postavily se každý jinam, Rusko na stranu císařovny, kdežto odstranění císaře pokládáno bylo za porážku politiky anglické a s ní jdoucí politiky japonské. A pro další osudy Činy bude především rozhodujícím, zdali nyní, v okamžikn společného nebez- pečí, jímž ohroženi jsou Evropané v Číně. mocnosti evropské dovedou postupovati jed- notně, aneb zda použijí zmatků a zápletek nynějších, aby dostaly se blíže ku svým vlastním, různícím se politickým cílům na dálném Východě. Pro obojí případ nynější situace poskytuje potřebné podmínky. Anglie jest zaujata válkou v jižní Africe a není s to a dle všeho nebude ještě po delší dobu s to, své branné síly odtud od- vésti, vždyť právě došlé zprávy z Afriky
Jestiť Japonec Evropan Čína Peking Rusko Anglie jižní Afrika Afrika
9 article
oznamují nové citelné porážky Angličanů. Dále bylo by nepochopitelno, proč Rusko s ohrom- nými hmotnými obětmi urychlovalo stavbu svých dráh v Sibiři a v severní Číně, kdyby nebylo mělo spolehlivých zpráv o záměrech jiných velmocí ve východní Asii, jež nemohl zůstaviti bez odpovědi. Jak vidno, byl chva ruský při oněch stavbách zcela odůvodněn. Za známku nepříznivou pro společný postup velmocí evropských možno dále pokládati nedávný návrat německého prince Jindřicha z Číny, jehož osobnost by byla příliš záhy musila odhaliti karty Německa.
Angličan Jindřich Rusko Sibiř Čína Asie Německo
10 article
Že skutečně v ohledu společného po- stupu velmoci není vše v pořádku, vyplývá neméně i z výroků rakousko-uherského vy- slance v Pekingu barona Czikanna z Wabl bornu, jenž pravil: »Nedá se pověděti, jaké bude míti vzbouření následky; jest nevypo čítatelno, co se chystá v Pekingu a v Číně Angličané a Rusové mají své obory zájmů A rozumí se samo sebou, že by se ihned hnula jakási rivalita, kdyby některá z vel- mocí sáhla po větším území anebo činil opatření, aby rozšířila svůj vliv. Jeden po- zoruje ostře druhého a proto jsem řeklo „Jest nevypočítatelno, co se může státi“.« V ohledu tom jsou zajímavé zprávy, jež dnes došly. Kdežto včera se oznamovalo jakoby se byla císařovna utekla na vyslane ctví ruské, což se prozatím nepotvrzuje ohlašují dnes zprávy londýnské, jakého vyří- zení si přejí Angličané. Die »Daily Expressue prý bývaly hofmistr císařův obdržel sdělení. jež tlumočí vlastní názory a tužby císařovy v nynější krisi. Předně si přeje čínský císař aby ho velmoci vyprostily z moci císařovny- vdovy a usadily ho v některém z důležitých měst, buď v Nankingu, Vušangu neb Šanghaji Dále, aby císařovna vdova a její rád- cové a ministři prohlášeni byli za uchva titele. Konečně, aby velmoci utvořily spo lečný protektorát nad Čínou, za jehož ochrany by císař panoval. Na první pohled patrno že tyto podmínky jsou prostě upravením pře vahy anglické v Čině a zatlačením vlivu ru ského.
Czikann Angličan Rus Peking Čína Nanking Vušang Šanghaj Daily
11 article
Druhá, neméně zajímavá zpráva, ovšem rovněž původu anglického, oznamuje dalš úspěch ruský. »Times« se totiž dovídaj z Pekingu, že v sestavení státní rady »Čungli Yamenu« podniknuty byly změny, jež zna- menají sesílení strany císařovny vdovy. Po- voláni totiž do sboru toho čtyři Mandžuov za nové členy, kdežto jeden Číňan z rady té byl vyloučen. Prine Čing, jediný pr člen rady, kterýž rozuměl zahraničným zále- žitostem (t. j. přál Angličanům), byl zbaver předsednictví v Čungli-Yamenu, a na jeh místo povolán byl princ Tuau, otec korun ního princo a »veliký příznivec společnosti »veliké pěsti«. Kdyby zprávy tyto se osvědčily a soupeř- ství Ruska a Anglie skutečně v nynějším stadiu zmatků čínských již zjevně propukalo jest velice pravděpodobno, že by nastalo ja- kési dělení Číny, t. j. že by jak Rusko tak Anglie hleděly si zabezpečiti ony části Číny kteréž spadají ve sféru jejich zájmů. Na dělení Číny má zálusk i orgán vídeň ských antisemitů a zcela vážně doporučuje aby Rakousko-Uhersko také v Číně zkusilo Jsvé štěstí. Nevíme, zda tu účinkovala na orgán antisemitů přítomnost japonského prince ve Vídni aneb nadbytek sil, jež nepodařilo se Luegrovi vypraviti proti sněmovně, ale — charakteristickou zůstává tato dobrodružná nálada strany ovládající hlavní a sídelní město říše.
Čungle Yamena Číňan Angličan Tuau Peking Čungle Rusko Anglie Čína Rakousko Vídeň Prine Čing
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. června. (Další hlas- o odročení říšské rady.) Polské listy vydávané ve Lvově, schvalují všechny, až n »Kuriera Lvovského«, politiku polského kol - K dávným zuřivým nepřátelům všeho českého, k pověstnému »Stovu polsk.« a »Przegladu« připojil se od několika neděl i »Ruch Kato- lický«, který i nyní důsledně veškeru vinu z odročení sněmovny, svádí na delegaci českou. Při tom neštítí se šířiti o české delegaci tak notorické lži, jako že prý »je naší snahou, strhnouti na sebe nadvládu nad celou říší, aby tancovala, jak my ji zahrajeme.« Neběží nám prý o spravedlivý jazykový zákon, nýbrž o vládu nad státem a nad — voliči. »V honbě za samo- statností Čech — píše »R. K.« dále — nestač jim už samospráva země a rovnoprávnos s Němci, jak ji prováděl dr. Körber ve své osnově jazykové, neboť se domáhají převahy nad Němci. Od toho okamžiku Cechové opustil společnou půdu pravice a zradili sami své spo- jence; proto nemohou viniti ze zrády jiné.« — Vyvraceti takový nesmysl bylo by zbytečno. Můžeme projeviti jen své upřímné politování, že klerikální »Ruch katol.« klesl až na stupn ži dovsko-liberálního »Slova pol- ského« Posl. Merunovič v »Gaz. Narodové«, mluv o následcích odročení řišské rady, soudí, že největší zisk z něho bude míti německá levice.
Stův Kato Němec Körber Posl Praha Lvov Čechy Gaza
13 article
Můžeť se vykázati nyní dvěma úspěchy: zrušením jazykových nařízení za Clara a nyní rozbium pravice, k němuž zavdala příčinu česká ob strukce. (O tom, že jednání polského kol přinutilo českou delegaci k nejkrajnější obraně. posl. Merunovič se ovšem nezmiňuje. Pozn. red. Proto prý levice nechtěla spolupůsobiti při po tírání české obstrukce, vidouc, že i v případe rozpuštění říšské rady nepřijde před volič s prázdnýma rukama. »Dzien. Polský« svádí veškeru vinu za poslední události jedině na Němce. »Zasedán říšské rady — praví — bylo sice uzavřen následkem české obstrukce, ale pravou příčinou rozbití parlamentu jsou Němci a jen Němci Cechové válčí o nejsvětéjst věc kazdého vl stence, milujícího svou zemi, svůj lid a jazyl otcovský: o přiznání práv, už dříve jim za- ručených ústavou. Jako rovnocenní s Něm obyvatelé Rakouska domáhají se j e rovnoprávnosti a ničeho nad to Němci, jimž dávný absolutism dal výjimečn práva, chtějí i nyní zachovati své výsady snaží se býti jakýmsi vyvoleným národem. vedoucím národy slovanské. A v tom tk všechno. Němci nechtějí ustoupiti ani na krok. Každý nestranný člověk, sledující průběh zápasu Cechů s Němci, musí dáti za pravdu oněm . . »Dz. Pol.« končí svou úvahu přesvědčením, že zástupcové národa českého i polského na říšsk radě opět se naleznou, aby společně bojoval proti hegemonii německé, která v Rakousku
Claro Němec Dz Pol Německo Rakousko
14 article
musí býti zničena. — Jsme také toho pře- svědčení; ale může se to státi až tehdy, kdy polský národ bude na řišské radě zastoupen jinými poslanci, než je pan Javorský a jeho přátelé. Přímo proti kolu polskému vystupuje libe- rální »Kurier Lvovský«. Způsob, jak Poláci opu- stili českou delegaci, nazývá »přímo brutálním Poláci tím zavinili poslední události. Příčinu náhlé změny politiky polského kola »Kur. Lv. shledává ve strachu před novými volbami. Samy nové volby však Rakousko nezachrání. Třeba, aby se volby vykonaly dle nového, spravedli- vého volebního řádu, jenž by neposkytoval vý- sady jen jedné společenské třídě. Z Krakova, 12. června. (K resolue kola polského.) »Czas«, dříve než obdržel text resoluce polského kola, napsal: »Nadějeme se, že resoluce vysvětlí záhadu, proč feudální česká šlechta a Jihoslované nebyli pozváni ku spolupůsobení proti obstrukci. Kdyby se uká- zalo, že původcové koalice protiobstrukční v - loučili už předem ony kluby ze součinnosti, byla by to politická chyba, která by se nemohla bráti na lehkou váhu. Neboť pak by bylo pravdě podobno, že ona koalice měla sáhati hlouběji. než k zabezpečení státních nezbytností a že měla za účel utvoření nepřirozeného spolku, podobného k dávné koalici, která skončila (z Windischgrätze) hanebným fiaskem. Pak by byla pochopitelna ona zásadní diskusse, která se dle zpráv vídeňských a českých listů vedla v polském kole.« — Resoluce polského kola o této choulostivé otázce, jak známo, nezmiňuje se opatrně ani slovem. I to je pro p. Javor ského smutné vysvědčení.
Javorská Polák Sam Czas Jihoslovan Rakousko Krakov Windischgrätz Kurier
15 article Politické zprávy zahraničné. v Praze, 12. června.
Politické zprávy zahraničné. v Praze, 12. června. Ruské listy o nás. »Ieepóypreris BĚCT« píšou v článk »emeas ocrpyia« Český národ našel v sobě sily vysvobodi se z německého jha. Nyní už žádné nepřátel ské moci nemohou povaliti tento národ, jen nyní prožívá poslední boj s Němci, a b - tento svědčí spíše o síle a vytrvalosti Čechů, než Němců. Český národ, jenž podporova rakouskou vládu ve všech nejdůležitějších stát- ních otázkách, má právo žádati, aby také vláda k jeho zájmům měla se s větší úctou a pozor- ností. Joho požadavky zasluhují pozornosti tím spíše, že v době, kdy rakouští Němci opírají se o Německo, Čechové spolehají pouze na své vlastní síly. Cechové vždycky snažili se o sblížení, ano o přímý spolek Rakouska s Ruskem a vždycky byli protivníky trojspolku. Jejich opposice prot trojspolku způsobila v Německu silný dojem vyvolala celou řadu vášnivých výlevův a stran- ých kritických poznámek v německém tisku. Je však patrno, že nadešla doba, kdy dlužno počítati s vůlí osmimilliono- vého národa českého. Čechové jsou nej- upřímnější přívrženci dynastie Habsburkův a nesní o zbudování nezávislého českého státu. Přejí si zůstati v rámci Rakouska, ale na prá- vech samosprávy, jež rovnala by se autonomii Uher aneb aspoň Haliče. Nynější ne- možná situace v Rakousku mohla by se státi velmi snesitelnouy
Němec Čecho Habsburkův Praha Německo Rakousko Rusko Uhry Halič Ieepóypreris BĚCT
16 article
V drebném prodejí nnlo o o . . . pse ve snalkách na veskorí pnlo čorpe. nseras plati se hotově svplea Plodplaceni lrty ptijim plnl- Tam nackázejí se. t61 rešsko tiskárna a szpedice ,Nátednich Lista- Rákopiny se nevraneii
Nátednich List
17 article
kdyby spravedlivé požadavky Če- chů byly splněny, kdyby konečně byli uznáni za hospodáře ve své vlastní zemi. Če- chové jsou vysoce kulturný národ, budoucnost přináleží jim a není možná pochybovati, že na konec svým neoblemným a přísně zákonným bojem dosáhnou svého cíle. Všecky překážky, kladené jim do cesty k tomuto cili, nejsou nie jiného, než výsledek historických předsudků, jež patří minulosti. Úřadnické sekatury v okupovaných zemích.
18 article
Dne 3 čorvna mostarský krajský bar. Pittnen obeslal k sobě několik nojvýbornějších občanů mohamedánské víry a řekl jim, že mohamedán- ská deputace v Pešti nepochodila a tím že je věc hotova. Vyzval je pak, aby podepsali adressu důvěry Kallayově vládě a vyslovili v ní úplnou svou spokojenost, oddanost a pokornost. Moha- medánští předáci mu odpověděli, že členové de- putace ještě z Pešti se nevrátili a že bez nich nemohou ničeho učiniti. To rozhněvalo Pittnera tak, že počal hrubě nadávati a hroziti vyhazovem a sesazením těm, kteří zaujímají nějaké veřejné postavení. Ano v hněvu svém tak se zapomněl, že ty, kdož se v důvěře obrátiti chtěli se svými tužbami přímo na císaře, nazval buřiči. Na to vyvstal nejváženější a nejbohatší občan herce- govský, Mujaga Komadina a řekl, že se lid ne- bouří aniž ho kdo pobuřuje, že však je nespo- kojen a rozhořčen a to že jest vinou úřadů, jež bijíce v tvář každý zákon, trestají krutě nevinné lidi a strkají je mozi nejposlednější zločince za to, že podali úřadu zákonem dovolený protest. Načež jej odbyl Pittner: »Ty žvanís a my víme, co děláme!« Ještě jednou jim přísně pohrozil a odešel. Jeden špicl udal na Mustajbega Hadžiomero- viče v Mostaru, že za jeho kollegou Arpadžičem vyplivl. Okresní Brodník ihned udaného odsoudi do vězení. Avšak uvězněný myslí, že pravou příčinou jeho odsouzení jest, že jednomu členu mohamedánské deputace poslal do Pešti dopis- nici se slovy: »Ku předu, bratře, bůh a pravdaje při nás — musíme zvitézitile
Kallayův Moha Pittner bůh Pešť Mostar Mujago Komadina
19 article
Cax Caópu. X.
20 article
Ruská gratulace krakovské uni- versitě. »CT« V. V. Komarova přeje jagello- ské universitě k 500letému jubileu »velikého rozvoje a zdaru, ale na půdě všeslovanské vědy a slovanské vzájemnosti«.
CT V V Komarov
21 article Němci v Turecku.
Němci v Turecku. »Honovy Bpee« oznamují z Cařihradu. Sultan všemožně působí na Němce, aby žádali od tureckého státu mírnější kilometrickou záruku za stavbu maloasijské dráhy. Němci žádaji záruku 20.000 franků. Inženýr. Pressel. maje za sebou skupinu anglo francouzských ka- pitalistů, nabídl Portě projekt bagdadské dráhy s mnohem skromnějšími podmínkami, než » Dent- sche Bank«. Rozprostranila se pověst, že pro- jekt Presslův má čáku na úspěch. Německé vyslaneciví nepřidává projektu Presslovu žád- ného významu, myslíe, že je to pouhá finta tu- recká, aby Němci slevili.
Němec Sultan Presslův Turecko Cařihrad Denta Honův Bpee
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Do českých lázní! S útrpným úsměvem a přec jenom rád z- létám paměti v ony mladé doby studií, kdy jsme si nestravné údaje německého Kozennova atlantu nahražovali krejcarovými mapkami nevím již kterého podnikatele. Pamatujete se snad na ty čtvrtky hrubého, zažloutlého papíru, na kterých se modraly klikatiny hlavních řek a horská pásma se mezi nimi ježila jak neforemná, v berlinské modři namočená těla stonožek! Tenkrát nám ještě pramálo imponovala prohnutá linie Urálu, nedokončená závitnice Alp, nebo napřažená tě- tiva Pyreneji; mladistvá mysl, nasáklá již slad- kým egoismem vlastenectví, zahloubala se toliko do onoho malého, čtyřáhlého rámce českých hor,. jehož hrot pyšně byl zatknut do středu povniny evropské, a ve kterém dětinně tušila celou pokladnici všech přírodních krás. Pověst o tajemné říši Krakonošově u vrchoviska lab- ského právě tak nás k sobě vábila jako ticho a stíny v odvěkých hvozdech šumavských, a my snivě naslouchali líčení horských půvabů na po- mezí saském, v jehož klíně prý uzavřeno takové množství nerostenských pokladů, jakým se mál která celá říše může pochlubiti
Kozennův Krakonošův Alpy český hora
23 article
Zbožné toto zanícení však valně pobledlo když na účet fantasie začal promlouvati rozum, a nám se do rukou dostala první dvojbarevná mapa, kde byl růžově označen toliko rozsah českého středozemí, kdožto ono modré pásmo, kterése v podobě břitkého srpu zatíná do naší užší vlasti, poprvé nám zjevilo jsoucnost državy druhé zemské národnosti. Teď už jsme chápali, že není celé naše to české království, a že jsouto právě tv zamilované, hraničné hory, které nám se všemi krásami a se všemi poklady svými trvale zůstaly odcizeny A jestliže dnes, když tak mnohý sen nám oprchal ve próse vezdejšího života, probíráme se střizlivými ciframi národního majetku a srov- náváme rozmanité ty výhody »růžového« »modrého« území, musíme ku svému žalu ne- pokrytě doznati, že v mnohém, přemnohém ohledu jsou němečti podílníci mnohem šťastnější než my, vlastní a přímí synové tohoto krá- lovství Daleci jsme toho, abychom se nechali uchva- covati neplodnou závistí a vyluzovali soustrast obnažováním svých defektů po stránce politické a sociální, nemíníme však zůstati lhostejnými k oněm přednostem se stanoviska léčebného. jakými naše sousedy slepá Náhoda zcela nez- slouženě vyznamenala. Neboť nejsou to toliko turistické krásy hor. ve kterých se jedině zreadlí tvořivá síla přírody. ani uhel a ruda, jichž rozčleněná podzemní lo- žiska jsou nevyčerpatelným tresorem německého územi — nýbrž ony vzáené prameny minerál- ních, hojivých vod, jejichž pouhá jmena se těší zvuku světovému, a které štědrým proudem přimo z lůna matky země prýštíce, samy seb nabízejí ku prospěchu všem neduživcům bez ohledu na národnost, bez ohledu na vyznání.
24 article
Skoro mi připadá, že prameny ty jsou jediným zbytkem z oné dávno již minulé, blahoslavené doby, kdy se na českou zemi s nebes řinui úrodný déšť požehnání, který hluboko do útro země zanesl plynně i nerostné součástky vod tam je obdařil onou tajemnou silou, kterou zá- zračně okřívá nemocné tělo člověka . . . A tak na hraničném pomezí vyvěrají z průduchů zem ských vřídla a teplice svorně vedle hořkých vod železitých zdrojů a pramenů skvostných, perli vých kyselek. Jaký div, že šťastní majitelé této léčiv oblasti záhy nalezli v minerálních pramenec zároveň i prameny výživy a blahobytu, a že se jali výhody svého územi dosti draho prodávat. Bohužel, ze nezasloužené dobrodiní přirody ne- dovedlo působiti na zjemnění jejich srdce ; ale- spoň oprávněná jinak hrdost na léčebné výsledky a na rok co rok stoupající přiliv cizinců záhy se zvrtla v neomluvitelnou brutálnost, jakmil se do lázní dostavil český host, tedy syn téže země, v které jejich prameny vznikly, a při- hlásil se nejen o léčení, nýbrž i o taková v nich alespoň práva v otázce jazykové, jaká nebyl odpírána příslušníkům zemí nejzazších. Odepření práv těch mělo přirozeně za ná- sledek, že národnostní napjetí přestéhovalo se i do těchto míst, která od nepaměti byla poklá- dána za majetek kosmopolitický, a důkladne přispělo ku přiostření protiv v pohraničném území, které ovšem nemohlo býti lhostejným pro účely léčebné. A tak se stalo, že vinou níkoli hosta, nýbrž hrubou nezdvořilosti hostitele všude tam došlo k varovným signálům boycottu, kde jen poněkud toho indikace choroby dovo- lovaly Nedosti však na tom, že valná část léči vých pramenů byla zachycena na půdě k Če chům nelaskavé; proberme jen poněkud pozor něji ona lázeňská místa, která jsou založen
25 article
v území »růžovém«, a pátrejme po národnost jich majitelů! Studem se nám vehrne krev do tváře, když nás ten nejjednodušší početní výkon dovede poučiti, jak malými jsme pány v tom našem království! Vždyť musíme škrtnouti českého národního majetku celou řadu jmen, jejichž naprostě českosti jsme dávno byli pře- svědčeni, tak že nám ze seznamu vypadá nejen Nová Ves a Velichovky, nýbrž i Bélohrad Sedmihorky, nemluvě ani o nedávno pro nás ztraceném Rožnově v sesterském markrabství Smutná je ta bilance, ale nade vše výmluvné poučuje o zchytralé taktice našich odpůrců. kteří tiše, nenápadně vnikají do našich špatn hlidaných držav a bez našeho kolikráte vědomí se tu zakupují, aby kořistili z pramene na půde jen a jen naší prýštícího, a tudíž i z naší — hlouposti. Tyto poměry našeho lázeňského jmění zů- staly doposud buď zcela nepovšimnuty, anebo byly zakryty milosrdným pláštíkem lékařskýeh ohledů. Dnes však, kdy ve všech oborech v soko vlaje prapor svépomoci, a když náro- nostní otázka již i v medicině zahrála prim jest každákoli nevšímavost nemístnou a škodnou naopak všemožná podpora českého živluv všech podnicích léčebných, pokud jen trochu se srovnává s rozumem a svědomím, musí státi naší národní povinnost. Jsme si ovšem příliš dobře vědomi, že ničím si nemůžeme nahraditi Vary Karlovy ai nějakým kouzelným proutkem ze země vyčaro- vati klimatické i pramenné přednosti Lázn Mariánských. Proto nebudeme rozkřikovati národě českých pacientů varovné heslo: »Pre od Smrčin!« »Pryč od Rudohoři!« Ignorová- ním staletých tradic světové lázně nezničíme.
Ignorová Velichovky Rožnov Rudohor Bélohrad Sedmihorky Vara Karlov ai
26 article
My však napneme všechny své slly, aby se n- mocným krajanům, kteří nevyhnutelně potřebují osvědčeného dobrodiní jich blahonosných zřídel. dostalo ochrany v řádném, českém útulku, druhu to národního střediska, jakým disponuje v ta- kých místech každá jiná národnost s nepopíra- telným právem; o léčení samo starati se nebu- deme, ježto o řádné, výborně kvalifikované české lékaře tam nouze není. S posílením české posice v místech mezi národních chceme však současně jak slovem tak skutkem k tomu poctivě pracovati, ab všichni ti ostatní čeští nemocní, jichž pozdra- vení není nutně vázáno na pobyt v lázních druhu tohoto — a kteří jsou přece u většin valné — doporučováni byli výhradně na lázne a prameny české. Což nemá užší naše vlast dostatek svérázných půvabů? Či neudělila ji spravedlivá příroda dost bohatý fond hojivých činitelů ? Není ovšem rozlehlá ta česká balneární oblasť, aniž se může každé její místo vykázati úplnou výzbroji ve všech potřebných pomůckách léčebních, jako světová triada našich šťastnějšíeh konkurentů; lze však na jisto doufati, že dí českému umění a průmyslu dovedou se i naše lázně vyrovnati jak vnitřní úpravou, tak sou- ladným zevnějškem místům cizím, jakmile jen se podaří odkloniti interes nejširších kruhů o všech lázeňských a klimatoléčebných podníků, ba i od prostých letních bytů, které se jednou ukázaly pro nás být nehostinnými Postupné a důkladné zvelebování našich léčebných míst nebude snad jenom pouhou ceremonií u oltáře vlastenecké piety, nýbrž i úctyhodným, effektivním kusem práce na pol národohospodářském; neboť každý takový podnik. jeli založen na podkladech opravdu reelních obezřetnými odborniky spravován, nemůžes minouti se slušným úspěchem finančním. Léčivý pramen je zlatý důl, jen když je pozorn ošetřován!
27 article
Madarský balneolog Hankó, jehož poutavý nejnovější rozbor sedmihradských lázní *) práve jsem pozorně pročetl, jest v ohledu tom dokonce takovým optimistou, že prorokuje Sedmihradsk nejskvělejší vývoj a budoucnost, dovede-li po- někud jenom těžití z nevyčerpatelného bohatství svých minerálních vod, byť se i měly této snaze obětovati pověstné zlatonosné doly domáci. Ve švýcarském Engadinu, v onom dvacet hodi dlouhém, vyvýšeném údolu Alp, ve kterém je »devět měsiců zima a tři měsice chladnos, užasnete nad imponujícím zevnějškem spiše zemanských dvorců a statků, než pohorskýeh chat domácího románského obyvatelstva, kter za svůj blahobyt děkuje jedině dvouměsíčn saisoně lázní taraspských a svatomorických, které vzdor přívalu cizineň z celé evropské. ba i americké pevníny neustouplo ani o pi od své národnosti, přímo od klassických Římanů datované. Proto se můžeme nadíti, že i skromnější, nám však bližší lázně české, které již dnes stojí na dosti slušném stupni vývoje, budou docel *) Die Bäder und Mineralwässer de erdélyer (siebenbürgischen) Landes theile Ungarnís. Von Prof. dr. Wil h. Hankó. Kolozsvár, 1900. Verlag des Erdélyi Kárpát- Egyesůlet schopny dalšího, mohutnějéího rozmachu, jak- mile jen se stanou opravdovým majetkem ná roda, který přec stojí na jiném stupni intelli- gence než chudičké Erdély neb horami prorvaná Engiadina. Rovněž tak doufáme, že místní jich populace, bude-li jen včas a vhodně poučena přízní nejširších vrstev podpořena, dovede po- dobně jako cizína kořistiti z pokladů domácí přírody; jakmile jednou dovede uspokojiti po- třeby a nároky zvýšeného přírostku lázeňských hostí, pak bude mít zajištěný úděl stálého poměrně pohodlného výdělku.
Říman profesor doktor Wil Engadin Alpy Kolozsvár Verlag desátník Erdélyi Kárpát Bäder und Mineralwässer jít erdélyer
28 article
Jsou-li tudíž všechny podminky pro rozvoj našeho podniku známy, a je-li průhled do jeho budoucnosti tak jasný a tak vábivý, pak mů- žeme beze strachu přiložiti ruku k mnohoslib- nému dílu a důvěřivě svoji přízeň věnovati nově zařízenému »Lázeňskému Družstvu«, které se tyto dny sestoupilo, aby předvedená idea če- ských lázní nezůstala jenom papírovým přáním v kruzích interessentů, nýbrž aby už byla jed- nou prakticky rozřešena. Čím větší vlídností obecenstva a tudíž čím větším kapitálem bude mladistvý ten podnik ob- dařen, tím energičtěji se bude moci chopiti svého úkolu, jemuž ne vždy majetný jedn- tlivec sám o sobě stačiti nemůže. Aby však n prvý ráz se nestřetl s překážkami neobvyklými, omezil se ve svém programu prozatím na koupi dvou malých, za to však dobře známých dobře výnosných míst, která mu mají být toliko zkušebným kamenem jeho hospodářských sil a nikterak objektem, ze kterého by. Čech chtěl nadělati světových vzdorolázní, jak onehdy »Bohemie« posměšné byla hlásula. Ziskáním a zvelebením IIo u š t k y a Bělovsi bude učiněn první pokusný krok k naší emancipaci od lázní ciziny. Jakmile vzejdou první radostné výsledky a s nimi ruku v ruce důvěra v činnost družstva se pevněji zakotví, pak nebudeme více otáleti, nýbrž s pevnou nadějí v zdar sáhneme po nových snad i vděkuplnějších lázeňských podnicích; neboť jen tak se přiblížíme k vytknutému cíli, k němuž dnes s největším nadšením tihneme, a k jekož dosažení celou českou veřejnost na pomoc voláme, aby Čech ve své domovině ani po stránce zdravotní nebyl více trpěným tolik hostem, nýbrž opravdovým pánem jak své hroudy, tak i její léčivých proudů. MUDr. Vojtěch Mrázek.
MUDr Mrázek Čechy Bohemia