2
masthead
V Praze, ve středu dne 13. června 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist
předplácí e
v Praze v sdnlnistna
: : : : 3k n
mě “ 4rojí donářkon
nka : :
Praha
5
article
1kel
aKo
1ei
ei
6
article
s nisove sllalkacni
na re l
droji zhslin
7
article
Dělení Číny?
Dělení Číny?
Zprávy z Číny dle všeho zatlačí zájem
o válku v jižní Africe co nejdříve do po-
zadí, budou-li pokračovati v dosavadním
zostřeném tempu. Považujeme li válku japon-
sko-čínskou za první akt v čínské tragédii,
bylo zabírání území čínského evropskými
velmocemi na to následující jednáním druhým,
a nynější odbojné hnutí společnosti »mužů
velké pěsti« (boxerů), dle jiných »velkého
nože«, jednáním třetím, jež vyplývá nutně
z obou předchozích, a jest národním
čínským protestem proti ovládání
vykořisťování Číny cizími »čerty«, jak nazý-
vají tam Evropany, jevícím se v bezohledném
napadání exponovaných stanic evropských
missionářů, kolonistův i pokřtěných domo-
rodců čínských, ničení jejich podniků, stanic
železničných i kolejí, v napadání čínských
branných sil, pokud se řádění tomu opírají
a nepřidávají se k povstalcům a nejnověji
i v potýčkách s četami vojsk evropských
velmocí, jež byly na rychlo z válečných lodí
odeslány ku záchraně zástupců velmocí
ohrožených Evropanů a Američanů.
Hnutí toto, jak patrno, ohrožuje i posa-
vadní pořádky v Číně, zvláště pak i dynastii
mandžurskou, od půl třetího sta let v Číně
panující, a jest dosti pravdě podobno, že
zdánlivě neurčité a obojetné chování vla-
dařky císařovny-vdovy, kteráž jednak vydává
prohlášení proti povstalcům, jednak kárá ná-
čelníky vojsk čínských, kteříž opravdově po-
stavili se proti nim, jest pouhý následek
nejistoty, v jakéž se oproti tomuto hnutí
sama ociťuje, nevědouc, zdali nemíří stejně
proti ní jako proti Evropanům, vždyť dle
některých zpráv vůdce povstalců se dává
titulovati »císař«.
Evropan
Američan
Čína
jižní Afrika
8
article
Jestiť ještě v dobré paměti, že Japonci
za své nedávné války s Čínou snažili se
vzbuditi v lidu čínském myšlenku pospoli
tosti zájmů plemene žlutého, kterážto my-
šlenka tlakem evropských úspěchů v Číně
nabývala jen nových sil a kypřejší půdy.
Není však ani vyloučena možnost, že hnuti
toto nabylo posily nedávnou palácovou re-
volucí v Pekingu, při níž císař čínský zba-
ven byl všeho vlivu, a vládní moc přešla
do rukou energické císařovny vdovy.
Tu totiž vedle dvojího proudu ve vyso-
kých kruzích čínských setkáváme se i s dvo-
jím proudem v čínské politice států evrop-
ských, z nichž dva nejdůležitější, Rusko
Anglie, postavily se každý jinam, Rusko na
stranu císařovny, kdežto odstranění císaře
pokládáno bylo za porážku politiky anglické
a s ní jdoucí politiky japonské. A pro další
osudy Činy bude především rozhodujícím,
zdali nyní, v okamžikn společného nebez-
pečí, jímž ohroženi jsou Evropané v Číně.
mocnosti evropské dovedou postupovati jed-
notně, aneb zda použijí zmatků a zápletek
nynějších, aby dostaly se blíže ku svým
vlastním, různícím se politickým cílům na
dálném Východě. Pro obojí případ nynější
situace poskytuje potřebné podmínky.
Anglie jest zaujata válkou v jižní Africe
a není s to a dle všeho nebude ještě po
delší dobu s to, své branné síly odtud od-
vésti, vždyť právě došlé zprávy z Afriky
Jestiť
Japonec
Evropan
Čína
Peking
Rusko
Anglie
jižní Afrika
Afrika
9
article
oznamují nové citelné porážky Angličanů. Dále
bylo by nepochopitelno, proč Rusko s ohrom-
nými hmotnými obětmi urychlovalo stavbu
svých dráh v Sibiři a v severní Číně, kdyby
nebylo mělo spolehlivých zpráv o záměrech
jiných velmocí ve východní Asii, jež nemohl
zůstaviti bez odpovědi. Jak vidno, byl chva
ruský při oněch stavbách zcela odůvodněn.
Za známku nepříznivou pro společný postup
velmocí evropských možno dále pokládati
nedávný návrat německého prince Jindřicha
z Číny, jehož osobnost by byla příliš záhy
musila odhaliti karty Německa.
Angličan
Jindřich
Rusko
Sibiř
Čína
Asie
Německo
10
article
Že skutečně v ohledu společného po-
stupu velmoci není vše v pořádku, vyplývá
neméně i z výroků rakousko-uherského vy-
slance v Pekingu barona Czikanna z Wabl
bornu, jenž pravil: »Nedá se pověděti, jaké
bude míti vzbouření následky; jest nevypo
čítatelno, co se chystá v Pekingu a v Číně
Angličané a Rusové mají své obory zájmů
A rozumí se samo sebou, že by se ihned
hnula jakási rivalita, kdyby některá z vel-
mocí sáhla po větším území anebo činil
opatření, aby rozšířila svůj vliv. Jeden po-
zoruje ostře druhého a proto jsem řeklo
„Jest nevypočítatelno, co se může státi“.«
V ohledu tom jsou zajímavé zprávy, jež
dnes došly. Kdežto včera se oznamovalo
jakoby se byla císařovna utekla na vyslane
ctví ruské, což se prozatím nepotvrzuje
ohlašují dnes zprávy londýnské, jakého vyří-
zení si přejí Angličané. Die »Daily Expressue
prý bývaly hofmistr císařův obdržel sdělení.
jež tlumočí vlastní názory a tužby císařovy
v nynější krisi. Předně si přeje čínský císař
aby ho velmoci vyprostily z moci císařovny-
vdovy a usadily ho v některém z důležitých
měst, buď v Nankingu, Vušangu neb Šanghaji
Dále, aby císařovna vdova a její rád-
cové a ministři prohlášeni byli za uchva
titele. Konečně, aby velmoci utvořily spo
lečný protektorát nad Čínou, za jehož ochrany
by císař panoval. Na první pohled patrno
že tyto podmínky jsou prostě upravením pře
vahy anglické v Čině a zatlačením vlivu ru
ského.
Czikann
Angličan
Rus
Peking
Čína
Nanking
Vušang
Šanghaj
Daily
11
article
Druhá, neméně zajímavá zpráva, ovšem
rovněž původu anglického, oznamuje dalš
úspěch ruský. »Times« se totiž dovídaj
z Pekingu, že v sestavení státní rady »Čungli
Yamenu« podniknuty byly změny, jež zna-
menají sesílení strany císařovny vdovy. Po-
voláni totiž do sboru toho čtyři Mandžuov
za nové členy, kdežto jeden Číňan z rady
té byl vyloučen. Prine Čing, jediný pr
člen rady, kterýž rozuměl zahraničným zále-
žitostem (t. j. přál Angličanům), byl zbaver
předsednictví v Čungli-Yamenu, a na jeh
místo povolán byl princ Tuau, otec korun
ního princo a »veliký příznivec společnosti
»veliké pěsti«.
Kdyby zprávy tyto se osvědčily a soupeř-
ství Ruska a Anglie skutečně v nynějším
stadiu zmatků čínských již zjevně propukalo
jest velice pravděpodobno, že by nastalo ja-
kési dělení Číny, t. j. že by jak Rusko tak
Anglie hleděly si zabezpečiti ony části Číny
kteréž spadají ve sféru jejich zájmů.
Na dělení Číny má zálusk i orgán vídeň
ských antisemitů a zcela vážně doporučuje
aby Rakousko-Uhersko také v Číně zkusilo
Jsvé štěstí. Nevíme, zda tu účinkovala na
orgán antisemitů přítomnost japonského prince
ve Vídni aneb nadbytek sil, jež nepodařilo
se Luegrovi vypraviti proti sněmovně, ale —
charakteristickou zůstává tato dobrodružná
nálada strany ovládající hlavní a sídelní město
říše.
Čungle Yamena
Číňan
Angličan
Tuau
Peking
Čungle
Rusko
Anglie
Čína
Rakousko
Vídeň
Prine Čing
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. června. (Další hlas-
o odročení říšské rady.) Polské listy
vydávané ve Lvově, schvalují všechny, až n
»Kuriera Lvovského«, politiku polského kol -
K dávným zuřivým nepřátelům všeho českého,
k pověstnému »Stovu polsk.« a »Przegladu«
připojil se od několika neděl i »Ruch Kato-
lický«, který i nyní důsledně veškeru vinu z
odročení sněmovny, svádí na delegaci českou.
Při tom neštítí se šířiti o české delegaci tak
notorické lži, jako že prý »je naší snahou,
strhnouti na sebe nadvládu nad celou říší, aby
tancovala, jak my ji zahrajeme.« Neběží nám
prý o spravedlivý jazykový zákon, nýbrž o vládu
nad státem a nad — voliči. »V honbě za samo-
statností Čech — píše »R. K.« dále — nestač
jim už samospráva země a rovnoprávnos
s Němci, jak ji prováděl dr. Körber ve své
osnově jazykové, neboť se domáhají převahy
nad Němci. Od toho okamžiku Cechové opustil
společnou půdu pravice a zradili sami své spo-
jence; proto nemohou viniti ze zrády jiné.« —
Vyvraceti takový nesmysl bylo by zbytečno.
Můžeme projeviti jen své upřímné politování,
že klerikální »Ruch katol.« klesl až na stupn
ži dovsko-liberálního »Slova pol-
ského«
Posl. Merunovič v »Gaz. Narodové«, mluv
o následcích odročení řišské rady, soudí, že
největší zisk z něho bude míti německá levice.
Stův
Kato
Němec
Körber
Posl
Praha
Lvov
Čechy
Gaza
13
article
Můžeť se vykázati nyní dvěma úspěchy: zrušením
jazykových nařízení za Clara a nyní rozbium
pravice, k němuž zavdala příčinu česká ob
strukce. (O tom, že jednání polského kol
přinutilo českou delegaci k nejkrajnější obraně.
posl. Merunovič se ovšem nezmiňuje. Pozn. red.
Proto prý levice nechtěla spolupůsobiti při po
tírání české obstrukce, vidouc, že i v případe
rozpuštění říšské rady nepřijde před volič
s prázdnýma rukama.
»Dzien. Polský« svádí veškeru vinu za
poslední události jedině na Němce. »Zasedán
říšské rady — praví — bylo sice uzavřen
následkem české obstrukce, ale pravou příčinou
rozbití parlamentu jsou Němci a jen Němci
Cechové válčí o nejsvětéjst věc kazdého vl
stence, milujícího svou zemi, svůj lid a jazyl
otcovský: o přiznání práv, už dříve jim za-
ručených ústavou. Jako rovnocenní s Něm
obyvatelé Rakouska domáhají se j e
rovnoprávnosti a ničeho nad to
Němci, jimž dávný absolutism dal výjimečn
práva, chtějí i nyní zachovati své výsady
snaží se býti jakýmsi vyvoleným národem.
vedoucím národy slovanské. A v tom tk
všechno. Němci nechtějí ustoupiti ani na krok.
Každý nestranný člověk, sledující průběh zápasu
Cechů s Němci, musí dáti za pravdu oněm . .
»Dz. Pol.« končí svou úvahu přesvědčením, že
zástupcové národa českého i polského na říšsk
radě opět se naleznou, aby společně bojoval
proti hegemonii německé, která v Rakousku
Claro
Němec
Dz
Pol
Německo
Rakousko
14
article
musí býti zničena. — Jsme také toho pře-
svědčení; ale může se to státi až tehdy, kdy
polský národ bude na řišské radě zastoupen
jinými poslanci, než je pan Javorský a jeho
přátelé.
Přímo proti kolu polskému vystupuje libe-
rální »Kurier Lvovský«. Způsob, jak Poláci opu-
stili českou delegaci, nazývá »přímo brutálním
Poláci tím zavinili poslední události. Příčinu
náhlé změny politiky polského kola »Kur. Lv.
shledává ve strachu před novými volbami. Samy
nové volby však Rakousko nezachrání. Třeba,
aby se volby vykonaly dle nového, spravedli-
vého volebního řádu, jenž by neposkytoval vý-
sady jen jedné společenské třídě.
Z Krakova, 12. června. (K resolue
kola polského.) »Czas«, dříve než obdržel
text resoluce polského kola, napsal: »Nadějeme
se, že resoluce vysvětlí záhadu, proč feudální
česká šlechta a Jihoslované nebyli pozváni ku
spolupůsobení proti obstrukci. Kdyby se uká-
zalo, že původcové koalice protiobstrukční v -
loučili už předem ony kluby ze součinnosti,
byla by to politická chyba, která by se nemohla
bráti na lehkou váhu. Neboť pak by bylo pravdě
podobno, že ona koalice měla sáhati hlouběji.
než k zabezpečení státních nezbytností a že
měla za účel utvoření nepřirozeného spolku,
podobného k dávné koalici, která skončila (z
Windischgrätze) hanebným fiaskem. Pak by
byla pochopitelna ona zásadní diskusse, která
se dle zpráv vídeňských a českých listů vedla
v polském kole.« — Resoluce polského kola
o této choulostivé otázce, jak známo, nezmiňuje
se opatrně ani slovem. I to je pro p. Javor
ského smutné vysvědčení.
Javorská
Polák
Sam
Czas
Jihoslovan
Rakousko
Krakov
Windischgrätz
Kurier
15
article
Politické zprávy zahraničné.
v Praze, 12. června.
Politické zprávy zahraničné.
v Praze, 12. června.
Ruské listy o nás.
»Ieepóypreris BĚCT« píšou v článk
»emeas ocrpyia«
Český národ našel v sobě sily vysvobodi
se z německého jha. Nyní už žádné nepřátel
ské moci nemohou povaliti tento národ, jen
nyní prožívá poslední boj s Němci, a b -
tento svědčí spíše o síle a vytrvalosti Čechů,
než Němců. Český národ, jenž podporova
rakouskou vládu ve všech nejdůležitějších stát-
ních otázkách, má právo žádati, aby také vláda
k jeho zájmům měla se s větší úctou a pozor-
ností. Joho požadavky zasluhují pozornosti tím
spíše, že v době, kdy rakouští Němci opírají se
o Německo, Čechové spolehají pouze na své
vlastní síly.
Cechové vždycky snažili se o sblížení, ano
o přímý spolek Rakouska s Ruskem a vždycky
byli protivníky trojspolku. Jejich opposice prot
trojspolku způsobila v Německu silný dojem
vyvolala celou řadu vášnivých výlevův a stran-
ých kritických poznámek v německém tisku.
Je však patrno, že nadešla doba, kdy
dlužno počítati s vůlí osmimilliono-
vého národa českého. Čechové jsou nej-
upřímnější přívrženci dynastie Habsburkův a
nesní o zbudování nezávislého českého státu.
Přejí si zůstati v rámci Rakouska, ale na prá-
vech samosprávy, jež rovnala by se autonomii
Uher aneb aspoň Haliče. Nynější ne-
možná situace v Rakousku mohla
by se státi velmi snesitelnouy
Němec
Čecho
Habsburkův
Praha
Německo
Rakousko
Rusko
Uhry
Halič
Ieepóypreris BĚCT
16
article
V drebném prodejí
nnlo o o . . . pse
ve snalkách na veskorí
pnlo čorpe.
nseras
plati se hotově svplea
Plodplaceni lrty ptijim plnl-
Tam nackázejí se. t61 rešsko
tiskárna a szpedice ,Nátednich Lista-
Rákopiny se nevraneii
Nátednich List
17
article
kdyby spravedlivé požadavky Če-
chů byly splněny, kdyby konečně byli
uznáni za hospodáře ve své vlastní zemi. Če-
chové jsou vysoce kulturný národ, budoucnost
přináleží jim a není možná pochybovati, že na
konec svým neoblemným a přísně zákonným
bojem dosáhnou svého cíle. Všecky překážky,
kladené jim do cesty k tomuto cili, nejsou nie
jiného, než výsledek historických předsudků,
jež patří minulosti.
Úřadnické sekatury v okupovaných
zemích.
18
article
Dne 3 čorvna mostarský krajský bar. Pittnen
obeslal k sobě několik nojvýbornějších občanů
mohamedánské víry a řekl jim, že mohamedán-
ská deputace v Pešti nepochodila a tím že je
věc hotova. Vyzval je pak, aby podepsali adressu
důvěry Kallayově vládě a vyslovili v ní úplnou
svou spokojenost, oddanost a pokornost. Moha-
medánští předáci mu odpověděli, že členové de-
putace ještě z Pešti se nevrátili a že bez nich
nemohou ničeho učiniti. To rozhněvalo Pittnera
tak, že počal hrubě nadávati a hroziti vyhazovem
a sesazením těm, kteří zaujímají nějaké veřejné
postavení. Ano v hněvu svém tak se zapomněl,
že ty, kdož se v důvěře obrátiti chtěli se svými
tužbami přímo na císaře, nazval buřiči. Na to
vyvstal nejváženější a nejbohatší občan herce-
govský, Mujaga Komadina a řekl, že se lid ne-
bouří aniž ho kdo pobuřuje, že však je nespo-
kojen a rozhořčen a to že jest vinou úřadů, jež
bijíce v tvář každý zákon, trestají krutě nevinné
lidi a strkají je mozi nejposlednější zločince za
to, že podali úřadu zákonem dovolený protest.
Načež jej odbyl Pittner: »Ty žvanís a my víme,
co děláme!« Ještě jednou jim přísně pohrozil
a odešel.
Jeden špicl udal na Mustajbega Hadžiomero-
viče v Mostaru, že za jeho kollegou Arpadžičem
vyplivl. Okresní Brodník ihned udaného odsoudi
do vězení. Avšak uvězněný myslí, že pravou
příčinou jeho odsouzení jest, že jednomu členu
mohamedánské deputace poslal do Pešti dopis-
nici se slovy: »Ku předu, bratře, bůh a pravdaje
při nás — musíme zvitézitile
Kallayův
Moha
Pittner
bůh
Pešť
Mostar
Mujago Komadina
20
article
Ruská gratulace krakovské uni-
versitě.
»CT« V. V. Komarova přeje jagello-
ské universitě k 500letému jubileu »velikého
rozvoje a zdaru, ale na půdě všeslovanské vědy
a slovanské vzájemnosti«.
CT
V V Komarov
21
article
Němci v Turecku.
Němci v Turecku.
»Honovy Bpee« oznamují z Cařihradu.
Sultan všemožně působí na Němce, aby
žádali od tureckého státu mírnější kilometrickou
záruku za stavbu maloasijské dráhy. Němci
žádaji záruku 20.000 franků. Inženýr. Pressel.
maje za sebou skupinu anglo francouzských ka-
pitalistů, nabídl Portě projekt bagdadské dráhy
s mnohem skromnějšími podmínkami, než » Dent-
sche Bank«. Rozprostranila se pověst, že pro-
jekt Presslův má čáku na úspěch. Německé
vyslaneciví nepřidává projektu Presslovu žád-
ného významu, myslíe, že je to pouhá finta tu-
recká, aby Němci slevili.
Němec
Sultan
Presslův
Turecko
Cařihrad
Denta
Honův Bpee
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Do českých lázní!
S útrpným úsměvem a přec jenom rád z-
létám paměti v ony mladé doby studií, kdy jsme
si nestravné údaje německého Kozennova atlantu
nahražovali krejcarovými mapkami nevím již
kterého podnikatele. Pamatujete se snad na ty
čtvrtky hrubého, zažloutlého papíru, na kterých
se modraly klikatiny hlavních řek a horská pásma
se mezi nimi ježila jak neforemná, v berlinské
modři namočená těla stonožek! Tenkrát nám
ještě pramálo imponovala prohnutá linie Urálu,
nedokončená závitnice Alp, nebo napřažená tě-
tiva Pyreneji; mladistvá mysl, nasáklá již slad-
kým egoismem vlastenectví, zahloubala se toliko
do onoho malého, čtyřáhlého rámce českých
hor,. jehož hrot pyšně byl zatknut do středu
povniny evropské, a ve kterém dětinně tušila
celou pokladnici všech přírodních krás. Pověst
o tajemné říši Krakonošově u vrchoviska lab-
ského právě tak nás k sobě vábila jako ticho
a stíny v odvěkých hvozdech šumavských, a my
snivě naslouchali líčení horských půvabů na po-
mezí saském, v jehož klíně prý uzavřeno takové
množství nerostenských pokladů, jakým se mál
která celá říše může pochlubiti
Kozennův
Krakonošův
Alpy
český hora
23
article
Zbožné toto zanícení však valně pobledlo
když na účet fantasie začal promlouvati rozum,
a nám se do rukou dostala první dvojbarevná mapa,
kde byl růžově označen toliko rozsah českého
středozemí, kdožto ono modré pásmo, kterése
v podobě břitkého srpu zatíná do naší užší
vlasti, poprvé nám zjevilo jsoucnost državy druhé
zemské národnosti. Teď už jsme chápali, že
není celé naše to české království, a že jsouto
právě tv zamilované, hraničné hory, které nám
se všemi krásami a se všemi poklady svými
trvale zůstaly odcizeny
A jestliže dnes, když tak mnohý sen nám
oprchal ve próse vezdejšího života, probíráme
se střizlivými ciframi národního majetku a srov-
náváme rozmanité ty výhody »růžového«
»modrého« území, musíme ku svému žalu ne-
pokrytě doznati, že v mnohém, přemnohém
ohledu jsou němečti podílníci mnohem šťastnější
než my, vlastní a přímí synové tohoto krá-
lovství
Daleci jsme toho, abychom se nechali uchva-
covati neplodnou závistí a vyluzovali soustrast
obnažováním svých defektů po stránce politické
a sociální, nemíníme však zůstati lhostejnými
k oněm přednostem se stanoviska léčebného.
jakými naše sousedy slepá Náhoda zcela nez-
slouženě vyznamenala.
Neboť nejsou to toliko turistické krásy hor.
ve kterých se jedině zreadlí tvořivá síla přírody.
ani uhel a ruda, jichž rozčleněná podzemní lo-
žiska jsou nevyčerpatelným tresorem německého
územi — nýbrž ony vzáené prameny minerál-
ních, hojivých vod, jejichž pouhá jmena se těší
zvuku světovému, a které štědrým proudem
přimo z lůna matky země prýštíce, samy seb
nabízejí ku prospěchu všem neduživcům bez
ohledu na národnost, bez ohledu na vyznání.
24
article
Skoro mi připadá, že prameny ty jsou jediným
zbytkem z oné dávno již minulé, blahoslavené
doby, kdy se na českou zemi s nebes řinui
úrodný déšť požehnání, který hluboko do útro
země zanesl plynně i nerostné součástky vod
tam je obdařil onou tajemnou silou, kterou zá-
zračně okřívá nemocné tělo člověka . . . A tak
na hraničném pomezí vyvěrají z průduchů zem
ských vřídla a teplice svorně vedle hořkých vod
železitých zdrojů a pramenů skvostných, perli
vých kyselek.
Jaký div, že šťastní majitelé této léčiv
oblasti záhy nalezli v minerálních pramenec
zároveň i prameny výživy a blahobytu, a že se
jali výhody svého územi dosti draho prodávat.
Bohužel, ze nezasloužené dobrodiní přirody ne-
dovedlo působiti na zjemnění jejich srdce ; ale-
spoň oprávněná jinak hrdost na léčebné výsledky
a na rok co rok stoupající přiliv cizinců záhy
se zvrtla v neomluvitelnou brutálnost, jakmil
se do lázní dostavil český host, tedy syn téže
země, v které jejich prameny vznikly, a při-
hlásil se nejen o léčení, nýbrž i o taková v nich
alespoň práva v otázce jazykové, jaká nebyl
odpírána příslušníkům zemí nejzazších.
Odepření práv těch mělo přirozeně za ná-
sledek, že národnostní napjetí přestéhovalo se
i do těchto míst, která od nepaměti byla poklá-
dána za majetek kosmopolitický, a důkladne
přispělo ku přiostření protiv v pohraničném
území, které ovšem nemohlo býti lhostejným
pro účely léčebné. A tak se stalo, že vinou
níkoli hosta, nýbrž hrubou nezdvořilosti hostitele
všude tam došlo k varovným signálům boycottu,
kde jen poněkud toho indikace choroby dovo-
lovaly
Nedosti však na tom, že valná část léči
vých pramenů byla zachycena na půdě k Če
chům nelaskavé; proberme jen poněkud pozor
něji ona lázeňská místa, která jsou založen
25
article
v území »růžovém«, a pátrejme po národnost
jich majitelů! Studem se nám vehrne krev do
tváře, když nás ten nejjednodušší početní výkon
dovede poučiti, jak malými jsme pány v tom
našem království! Vždyť musíme škrtnouti
českého národního majetku celou řadu jmen,
jejichž naprostě českosti jsme dávno byli pře-
svědčeni, tak že nám ze seznamu vypadá nejen
Nová Ves a Velichovky, nýbrž i Bélohrad
Sedmihorky, nemluvě ani o nedávno pro nás
ztraceném Rožnově v sesterském markrabství
Smutná je ta bilance, ale nade vše výmluvné
poučuje o zchytralé taktice našich odpůrců.
kteří tiše, nenápadně vnikají do našich špatn
hlidaných držav a bez našeho kolikráte vědomí
se tu zakupují, aby kořistili z pramene na půde
jen a jen naší prýštícího, a tudíž i z naší —
hlouposti.
Tyto poměry našeho lázeňského jmění zů-
staly doposud buď zcela nepovšimnuty, anebo
byly zakryty milosrdným pláštíkem lékařskýeh
ohledů. Dnes však, kdy ve všech oborech v
soko vlaje prapor svépomoci, a když náro-
nostní otázka již i v medicině zahrála prim
jest každákoli nevšímavost nemístnou a škodnou
naopak všemožná podpora českého živluv
všech podnicích léčebných, pokud jen trochu
se srovnává s rozumem a svědomím, musí
státi naší národní povinnost.
Jsme si ovšem příliš dobře vědomi, že
ničím si nemůžeme nahraditi Vary Karlovy ai
nějakým kouzelným proutkem ze země vyčaro-
vati klimatické i pramenné přednosti Lázn
Mariánských. Proto nebudeme rozkřikovati
národě českých pacientů varovné heslo: »Pre
od Smrčin!« »Pryč od Rudohoři!« Ignorová-
ním staletých tradic světové lázně nezničíme.
Ignorová
Velichovky
Rožnov
Rudohor
Bélohrad Sedmihorky
Vara Karlov ai
26
article
My však napneme všechny své slly, aby se n-
mocným krajanům, kteří nevyhnutelně potřebují
osvědčeného dobrodiní jich blahonosných zřídel.
dostalo ochrany v řádném, českém útulku, druhu
to národního střediska, jakým disponuje v ta-
kých místech každá jiná národnost s nepopíra-
telným právem; o léčení samo starati se nebu-
deme, ježto o řádné, výborně kvalifikované
české lékaře tam nouze není.
S posílením české posice v místech mezi
národních chceme však současně jak slovem
tak skutkem k tomu poctivě pracovati, ab
všichni ti ostatní čeští nemocní, jichž pozdra-
vení není nutně vázáno na pobyt v lázních
druhu tohoto — a kteří jsou přece u většin
valné — doporučováni byli výhradně na lázne
a prameny české. Což nemá užší naše vlast
dostatek svérázných půvabů? Či neudělila ji
spravedlivá příroda dost bohatý fond hojivých
činitelů ? Není ovšem rozlehlá ta česká balneární
oblasť, aniž se může každé její místo vykázati
úplnou výzbroji ve všech potřebných pomůckách
léčebních, jako světová triada našich šťastnějšíeh
konkurentů; lze však na jisto doufati, že dí
českému umění a průmyslu dovedou se i naše
lázně vyrovnati jak vnitřní úpravou, tak sou-
ladným zevnějškem místům cizím, jakmile jen
se podaří odkloniti interes nejširších kruhů o
všech lázeňských a klimatoléčebných podníků,
ba i od prostých letních bytů, které se jednou
ukázaly pro nás být nehostinnými
Postupné a důkladné zvelebování našich
léčebných míst nebude snad jenom pouhou
ceremonií u oltáře vlastenecké piety, nýbrž
i úctyhodným, effektivním kusem práce na pol
národohospodářském; neboť každý takový podnik.
jeli založen na podkladech opravdu reelních
obezřetnými odborniky spravován, nemůžes
minouti se slušným úspěchem finančním. Léčivý
pramen je zlatý důl, jen když je pozorn
ošetřován!
27
article
Madarský balneolog Hankó, jehož poutavý
nejnovější rozbor sedmihradských lázní *) práve
jsem pozorně pročetl, jest v ohledu tom dokonce
takovým optimistou, že prorokuje Sedmihradsk
nejskvělejší vývoj a budoucnost, dovede-li po-
někud jenom těžití z nevyčerpatelného bohatství
svých minerálních vod, byť se i měly této
snaze obětovati pověstné zlatonosné doly domáci.
Ve švýcarském Engadinu, v onom dvacet hodi
dlouhém, vyvýšeném údolu Alp, ve kterém je
»devět měsiců zima a tři měsice chladnos,
užasnete nad imponujícím zevnějškem spiše
zemanských dvorců a statků, než pohorskýeh
chat domácího románského obyvatelstva, kter
za svůj blahobyt děkuje jedině dvouměsíčn
saisoně lázní taraspských a svatomorických,
které vzdor přívalu cizineň z celé evropské.
ba i americké pevníny neustouplo ani o pi
od své národnosti, přímo od klassických Římanů
datované.
Proto se můžeme nadíti, že i skromnější,
nám však bližší lázně české, které již dnes stojí
na dosti slušném stupni vývoje, budou docel
*) Die Bäder und Mineralwässer de
erdélyer (siebenbürgischen) Landes
theile Ungarnís. Von Prof. dr. Wil h.
Hankó. Kolozsvár, 1900. Verlag des Erdélyi Kárpát-
Egyesůlet
schopny dalšího, mohutnějéího rozmachu, jak-
mile jen se stanou opravdovým majetkem ná
roda, který přec stojí na jiném stupni intelli-
gence než chudičké Erdély neb horami prorvaná
Engiadina. Rovněž tak doufáme, že místní jich
populace, bude-li jen včas a vhodně poučena
přízní nejširších vrstev podpořena, dovede po-
dobně jako cizína kořistiti z pokladů domácí
přírody; jakmile jednou dovede uspokojiti po-
třeby a nároky zvýšeného přírostku lázeňských
hostí, pak bude mít zajištěný úděl stálého
poměrně pohodlného výdělku.
Říman
profesor
doktor
Wil
Engadin
Alpy
Kolozsvár
Verlag desátník Erdélyi Kárpát
Bäder und Mineralwässer jít erdélyer
28
article
Jsou-li tudíž všechny podminky pro rozvoj
našeho podniku známy, a je-li průhled do jeho
budoucnosti tak jasný a tak vábivý, pak mů-
žeme beze strachu přiložiti ruku k mnohoslib-
nému dílu a důvěřivě svoji přízeň věnovati nově
zařízenému »Lázeňskému Družstvu«, které se
tyto dny sestoupilo, aby předvedená idea če-
ských lázní nezůstala jenom papírovým přáním
v kruzích interessentů, nýbrž aby už byla jed-
nou prakticky rozřešena.
Čím větší vlídností obecenstva a tudíž čím
větším kapitálem bude mladistvý ten podnik ob-
dařen, tím energičtěji se bude moci chopiti
svého úkolu, jemuž ne vždy majetný jedn-
tlivec sám o sobě stačiti nemůže. Aby však n
prvý ráz se nestřetl s překážkami neobvyklými,
omezil se ve svém programu prozatím na koupi
dvou malých, za to však dobře známých
dobře výnosných míst, která mu mají být
toliko zkušebným kamenem jeho hospodářských
sil a nikterak objektem, ze kterého by. Čech
chtěl nadělati světových vzdorolázní, jak onehdy
»Bohemie« posměšné byla hlásula.
Ziskáním a zvelebením IIo u š t k y a
Bělovsi bude učiněn první pokusný krok
k naší emancipaci od lázní ciziny. Jakmile
vzejdou první radostné výsledky a s nimi ruku
v ruce důvěra v činnost družstva se pevněji
zakotví, pak nebudeme více otáleti, nýbrž
s pevnou nadějí v zdar sáhneme po nových
snad i vděkuplnějších lázeňských podnicích;
neboť jen tak se přiblížíme k vytknutému cíli,
k němuž dnes s největším nadšením tihneme,
a k jekož dosažení celou českou veřejnost na
pomoc voláme, aby Čech ve své domovině ani
po stránce zdravotní nebyl více trpěným tolik
hostem, nýbrž opravdovým pánem jak své
hroudy, tak i její léčivých proudů.
MUDr. Vojtěch Mrázek.
MUDr
Mrázek
Čechy
Bohemia