2
masthead
V Praze, v sobotu dne 14. července 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odnol. list
předpláci an
v Praze v adninistranl
a mráe
t . s K —
s dvojí čeniéfkoe
atl. . . . 7k
ve ic a K so
sa mněsío
Toštou:
na nněslo
avt li . . . . 9 k eco
s dvaji slallkou
na rařil
drtt lela . . . . ni k eo
Praha
5
article
Nová federační unie.
Nová federační unie.
V okamžiku, kdy bouřlivé události v Číně
zaujaly pozornost veškerého vzdělaného světa,
dokončen byl v anglické sněmovně lordů
slavnostně politický akt, jenž bude zazna-
menán jakožto důležitý krok ve vývoji svě-
tové říše britské, ba možno říci ve vývoj
ideí politických vůbec. Jest to prohlá-
šení ústavy federace austrálské.
Commonwealth bill of Australia — zákon
o unii austrálské — byl po tuhém vyjedná-
vání s delegáty austrálskými Bartonem a
Kingstonem, prošed oběma sněmovnami, krá-
lovnou podepsán a dne 9. t. m. u přítom
nosti členů dolní sněmovny a zástupcův au-
stralských se zvláštní obřadností ve sněmovně
lordů prohlášen. Tři členové anglického mi
nisterstva zasedli v červených talárech před
trůnem; to byla královská komise prohlašo-
vací. Ještě nežli usedli, vyzval obřadník
černým žezlem«, jenž odebral se ze zasedac
síně sněmovny lordů do zasedací síně dolní
sněmovny, jejíž dvéře byly před ním uza
vřeny, tak že náležitě zaklepati musil —
načež dokořán se otevřely, předsedu dolní
sněmovny, aby se odebral do sněmovny
lordů. Tento v paruce a ostatní hodnostové
a četní poslanci šli do sněmovny lordů, kdež
dle zvyku byli vyzváni, aby »jsouce cizinci
smekli«. Na to oznámena sankce zákona
stručnou zprávou, již zakončil klerk staro
francouzským: La Reyne veult (královna to
chce), uklonil se členům dolní sněmovny —
a tímto jen Angličanům vlastním staromod-
ním formalismem dokonán dějinný akt:
uznání jednoty australské ja-
kožto obrovské federace! Zákon
sám podepsán byl královnou Viktorií ve
dvou exemplářích, z nichž jeden zůstane
v Anglii, druhý pak odevzdán bude příštímu
parlamentu unie australské. Spolu obdrželi
zástupci australští od královny stůl, na němž
zákon podepsala, péro a kalamář, jež budou
rovněž uloženy u parlamentu unie australské.
Barton
Čína
Austrálie
Anglie
dolní sněmovna
Viktoria
zákon o unie
Le Reyne veult
6
article
Australie tvořila doposud pět anglických
osad a sice: západní a jižní Australii, Queens-
land, Nový Jižní Wales a Viktorii. Původně
Australie byla deportačním územím angli-
ckým jako Sibiř ruským a spravována zcela
autokraticky anglickými guvernéry. V letech
padesátých jedna osada po druhé domohla
se samosprávy: nejprvé Viktorie v r. 1854.
nejpozději Queensland v r. 1859. V každe
osadě jsou dvě sněmovny, horní a dolní.
v čele vlády stojí guvernér osadou placený
a královnou ustanovený, s ministerstvem
sněmovnám zodpovědným. Osady mají vlastní
milici i loďstvo válečné, Anglie pak neudr-
žuje branné moci mimo lodi pro službu
bezpečnostní v tamních mořích. Nyní do-
končena byla organisace těchto osad zříze-
ním společného parlamentu a vlády a ozna-
čením jich jakožto federace názvem »common-
wealth of Australia«, což upomíná silně na
správu republiky anglické za Cromwella, jež
rovněž měla název »commonwealth«.
Dle nové své ústavy budou tvořiti
všecky australské osady počínaje 1. lednem
1901 nerozdílnou, federační obec pospolitou
t. j. zvláštní spolkové soustáti
pouze jednotou koruny a pokrevních i ho-
spodářských zájmů s Anglií spojené.
Vzpomeneme-li, jak se chovala Anglie
v minulém století k autonomním snahám
nynějších Spojených států severo amerických.
jak v první polovici tohoto století houžev-
natě se bránila autonomii Kanady, poroz-
umíme tomu, že v umění politickém Anglie
nastal obrovský pokrok, že pře-
vahu svou nad jednotlivými částmi obrovské
říše nezakládá již na hrubé moci, ale na
společenství zájmů, kteréž dříve či
později vésti musí k mohutnému útvaru Spo-
jených států velkobritanských! Osady austral-
ské povznešeny byly tímto činem politické
Cromwell
Austrálie
Queens
Wales
Sibiř
Anglie
spojený stát
Kanada
Viktoria
ministerstvo sněmovna
common
7
article
prozíravosti anglické na ústavní spolkový
stát, a další jejich rozvoj bráti se bude za-
jisté nerušeným způsobem tím mohutněji
čím více sil a hybnosti novou jederac
nabyly.
Angličtí sněmovníci i politikové vítají
novou samostatnost Australie přátelskya
provázejí ji příznivým souhlasem, ačkoliv
leckterý článek ústavy federace australské
narážel na tuhý odpor vlády anglické. T
týkalo se zejmena poměru nového soustát
ke korunní radě anglické jakožto nejvyšší
instanci odvolací a i názvu, na jehož hlubší
význam bistorický již jsme upozornili.
Nové soustátí australské vstupuje tudíž
do světa za okolností velmi příznivých.
Tvoříc součásť anglické velříše, požívá ovšem
i všechnu ochranu její námořské moci, kdežto
jinak může zcela nerušeně pečovati o svou
zvláštní domácnost, ať už hospodářskou, at
politickou. Australie jest mimo to — nehledě
k domorodcům — územím jednotně angli
ckým, není tam tudíž nesnází podobných
jako vznikají v jižní Africe ze sousedstv
Holanďanů neb v Kanadě Francouzůa
Irčanů.
Sídlem parlamentu a vlády nového sou
státí australského bude Sydney.
Takto Anglie opětně dotvrdila, že po-
chopila potřebu decentralisace různorodých
částí obrovské své državy; vystihla, že lepší
zárukou pospolitosti státní jest uvolnění území
vyspělých a pokročilých, než jejich znásilno
vání, a není pochybnosti, že tato polítik
opravdu svobodomyslná a pokročilá lépe po-
slouží její velikosti, než krátkozraká obme-
zenost, jaká ji hnala svého času proti se-
verní Americe.
Pro nás a pro státníky rakouské by
umění politiků anglických mohlo poskytnouti
všeliké naučení — kdyby vůbec dalo se oče-
kávati, že i naše soustálí někdy hodlá se
státi opravdu ústavním soustátím stejně vol-
ných a stejně oprávněných národů.
Prozatím se tu berou věci směrem přímo
opačným, ba protichůdným.
Holanďan
Francouzů
Austrálie
Afrika
Kanada
Sydney
Anglie
verní Amerika
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. července. (O nové pra-
covní většině), jak si ji přeje »N. Fr
Presse«, vyslovuje se velmi zlomyslně dnešní
»Arbeiterztg.«. Kdežto jinde většina představuje
určitou veličinu, která si zplodí své ministerstvo,
žádá »N. Fr. Presse« na vládě Körbrově, aby
si sama utvořila většinu, té aby vnukin jakýst
program a tento pak přijala za svůj. »Ale rádi
bychom věděli — ptá se »Arbeiterztg. « — na
základě které myšlenky byla by možna fuse
německých pokrokovců, německých katolikůa
Poláků? . . . Páni se domnívají, že jest třeba
jen nějaké většiny, aby parlament byl uzdraven.
Říšská rada jest uzavřena sotva několik neděl
a už se zapomnělo, co bylo příčinou uzavření.
Nebyl to přec nedostatek většiny, nýbrž obstrukce
učinila pariament k práci neschopným. Obstrukei
pak, jak minulost dokázala, nelze přemoci; s ní
se musí vyjednávati, musí se odzbrojiti. Kdyby
parlament došel tak daleko, že by potřeboval
většiny, byla by krise už zažehnána; ostatně
při vyřizování věcných, nepolitických otázek není
většiny ani třeba, a než se dostaneme k vyři-
zování otázek politických, uplyne asi mnoho
času. Proti obstrukci však nepomůže žádná
většína; věřiti v pomoc většiny po tříletých
zkušenostech, jest největší hloupost. Však tomu
nevěří ani ti lidé, kteří takové věci píšou. Chtějí
touto lží jen zastříti své rozpaky, neboť nevědl,
co se má státi a proto vymýštejí stále nové
věci, aby zastřeli svou politickou neplodnost.«
V Praze, 13. července. (Letní pro-
gram vlády Körbrovy.) Jakýsi »vynika-
jící člen parlamentu« potvrzuje dnes v novém
»Tagblattu«, že dr. Körber pilně vyjednává
s vůdci politických stran, mimo jiné také
s českými. Dle rozmluvy dra. Körbra s jedním
Körbrův
Polák
Páňa
doktor
Körber
Körbr
Praha
Francie Presse
9
article
z těchto politiků prý vysvítá, že »dr. Körber
nebude ani nic oktroyovat, ani nerozpustí sně
movnu. Vyčká klídně podzimu a nepodnikne
ničeho, co by mohlo vzbuditi odpor na některé
straně. Osnova jazykového zákona se nyní pře-
dělává, při čemž se dbá požadavků sporných
stran. Až bude elaborát hotov, budou vůdcové
Čechů i Němců požádáni za dobrozdání. T
znamená, že máme před sebou nové vydáni
bývalých smiřovacích konferencí. Okamžitě mají
se tedy věci takto: V lůně vlády pracujes
o změně jednacího řádu a novém jazykovém
zákoně, o němž bude později vyžádáno dobré
zdání.« To je prý poslední pokus, aby se parla-
ment učinil dělným. Jestliže se ani tento pokue
nezdaři, přikroči se k rozpuštění říšské rady.
takto vzniklá nová situace bude pak vyžadovati
aby se v Rakousku vládlo silnou rukou. Stačí-li
na to ruka Körbrova, o tom nedá se dnes
ještě souditi
O letních plánech dra. Körbra mluví také
vídeňský zpravodaj »Dziem. Polského«. Praví,
že »vláda se chová nyní trpně, poněvadž, jak
se zdá, k ničemu se dosud nerozhodla. Čas o
času přijímá dr. Körber přijíždějící do Vídně
poslance z různých táborů, poslouchá jejich
zprávy a návrhy a — čeká. Proto všeliké novi-
nářské zprávy o hotových usneseních, o blízkém
rozbodnutí atd., nemají nijakého základu
v dobře informovaných kruzích soudí, že se
rozhodnutí nestane dříve, dokud se císař ne-
vrátí z podzimních maněvrů, tedy před polo-
vinou září.«
V Praze, 13. července. (Požadave
německého státního jazyka.) Vi-
deňský dopisovatel »Glosu Nar.« shrnuje vý
vody různých německých řečníků z posledních
dní a zavírá z nich, že všichni rakouští Němci
nevyjímaje ani katolíky, pokládají uzákoněn
státní němčiny za prostředek k upravení zmate
ných poměrů vnitiních. To však by dle »ui
Körber
Čecho
Němec
Rakousko
Vídeň
Praha
Nara
10
article
Nar.« znamenalo, že vnitřního míru v Rakousku
lze dosíci jen tím, budou-li slovanšti národové
rakouští kapitulovati před německou obstrukcí
jejími výkvěty tak, jak před ní kapitulovala
vláda. »Takový pořádek — píše dále »G
Nar.« — znamenal by neobmezené panstv
Němců v Rakousku, úpinou odvislost Rakouska
od Némecka a kdo vl, ne-li ještě více. Proto
není v tom nijakého nadsazování, tvrdí-li se, že
Čechové, bráníce svá národní práva, brání spolu
i zájmy státní, zejmena samostatnost a neod-
vislost státu. Jen kramářská, drobtová politik
může toho neviděti, neboť má zrak i rozum
krátký. Až se jí otevrou oči, bude snad pozdě
Prvto nelze nostl vysiroian veřejne minení, any
se nedalo svésti krátkozrakými vůdci-samozvanci.
lidmi bez rozumu a srdce, kteří pro svou čach-
rářskou chytrost a zběhlost mají sebe za
státníky.«
Z Krakova, 13. července. (Ke spor
o »Mořské Oko« tatranské.) O nejno
vějším náběhu na sporně území u »Mořského
Oka« se strany uherské sděluje »Zakopanský
Němec
Čecho
Nara
Rakousko
Krakov
Oka
11
article
Przeglad«: »Dělníci kn. Hohenloha pod ochranou
uherských četníků kácejí les na sporném území
Protest rakouských četníků zůstal bez povšim
nutí. Výbor »Tatranského spolku« zaslal místo
držiteli haličskému protest proti tomu s prosbou
za pomoc. Mistodržitel nařídil hejtmanu novo-
tržskému, aby vše vyšetřil na místě. Hejíman
minulý týden přijel do Zakopaného a tam se
bral potřebné zprávy. Nakreslena mapka spor
ného území s označením mista, kde kácen les
a kam správa kn. Hohenloha zakázala přístu
se strany haličské. Hájovna, o niž se dříve
psalo, že postavena na spornéml území, staví se
na území uherském: jen potřebné na ni dřiv
vzato z území sporného. Jest však obava, že
lesní správa hotový domek přenese pak n
sporné území, jako už svého času jinou takovou
hájovnu v několika málo hodinách přenesla na
samé »Mořské Oko«
Listy haličské velice se zajímají o toto nej-
novější stadium starého sporu o »Mořské Okoe
a přirozeně žádají, aby rakouská vláda konečně
zakročila u vlády uherské, by tato trapná otázk
byla jednou výřízena.
Przeglad
Zakopané
12
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. července.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. července.
Ročnice Milanova atentátu na
Milana.
Dne 7. t. m. uplynul rok, co nešťastnýa
lehkověrný Duro Kneževič podnikl v Bělehradě
atentát na »Barloreův krám« z návodu Milanova
Kneževič, jenž se dal zvábiti sliby na veliké
odměny Milanovy a královy, za dva měsíce
na to byl popraven zastřelením a pohřben.
Ale vůdcové radikálů, k jichžto zjímání a od-
souzení Kneževičův atentát na slepo měl dát
právní záminku, úpí dosud nevinně v žalářích.
Jak oznamují z Bělehradu »3acraBš«, v
výroční den atentátu na krám Barloveův krá
Alexandr obdržel z Vídně, Berlína, Petrohradu.
Paříže a skoro ze všech větších evropskýeh
měst prosebné telegramy, aby udělil nevinně
odsouzeným »milost«.
Bělehradský pěvecký spolek, pověstný svým
byzantinstvím, chtěl ve výroční den atentátu
uspořádati velký koncert se živými obrazy, které
měly představiti hlavní výjevy z této udalosti.
Král Alexandr pod dojmem zminěných telegramo
nedal svolení, aby se tento koncert konal. Řekl.
že vůbec nechce, aby mu něco Kneževičův
atentát připomínalo.
To znamená, že amnestii nedá, nebo
i ona by mu připomenula tu černou a krvavou
skvrnu, kterou na vždy pokálel své jmeno. Tak
jedná Alexandr, když je prost vlívu Milanova.
Až se Milan vráti z Karlových Varů, Alexandn
nebude se rozmýšlet na jeho rozkaz nevinně
odsouzeným znova přitužit.
Milan
Duro Kneževič
Barlorův
Kneževič
Milanův
Kneževičův
Barlovův
Alexandr
Milan vráťa
Praha
Bělehrad
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Paříž
Karlová Vary
13
article
Požár v Kařeze a v Mýtě
u Zbirova.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Pod mocným dojmem bezměrného neštěstí, kte
ve čtvrtek odpoledne postihlo chudé namnoze oby
vatele obcí Kařezu a Mýta, okresu rokycanského
usedám, abych vám podal o něm podrobnou zprávu
Zděšení a rozrušení jest zde všeobecné. Nanejvýt
pohnutlivé scény odehrávají se u spálenišť obléha
ných nebožáky, kteří dravým živlem připravení byl
o svůj majetek a uvedeni v úplnou bídu. Souci
s ožebračenými nebožáky je všeobecný. Ti chuda-
sové, jichž majetek nadlidským namabáním hasičo
před pohromou byl uchráněn, přicházejí s balíky
kazn. žatetva a hochánky chleba a obětav
působí ku zmírnění žalu a nedat svých a
krutým nestěstím postižených sousedů a soudruhů
ve strádání a lopotě. Právě tato obětavá pří
chylnost může býti vzorem a příkladem třídám ma-
jetnějším, jichž přispění jest žádouci, nevyhnutelné
Se zraky zarosenými hledí ožebračení ubožáci nej
bližší budoucnosti vstříe. Mnozí vyvázli pouze s ho-
lými životy a několika cáry. Pozbyli všeho chu-
dičkého svého majetku a nyní nemají, kam by hlavy
své uložili. S rukama sepjatýma prosí o pomoc. —
Nuže, koho útlocit s osudem nebožáků pohne, nech
hřivnou svojí dobrotivě přispěje. Díky tisíceré a vděk
srdečný bude mu odměnou.
Kařez
Mýto
Kařez a Mýto
14
article
Hrůzné okamžiky čtvrtečního odpoledne vznikly
nejprve v obci Kařevu. Tam způsobem dosud ne
známým vzníkl oheň ve stodole dříve ku panství
nyní hostinskému panu Černému náležející. Požát
rozmohl se měrou tak užasnou, že za krátko zniči
dvanáct statků a jednu chalupu. Ku utlumení dravého
živlu vypravil se také sbor dobrovolných hasiču
z Mýta — hodinu vzdáleného — za velení pan
Emanuela Baleye. Nenadáli se hasiči, jaká pohroma
za krátko na to stihne město, z kterého vyjeli, aby
obětavě chránili majetek obyvatelů kařezských.
Mýtský sbor hasičský ještě ani do Kařezu ne-
dorazil, když kruté neštěstí vzalo v Mýtě počátek.
Před 4. hodinou odpolédní vyšlehly plamen
v zadní části stodoly, náležející k usedlosti hostin-
ského a řezníka p. Václava Pražského čís. 188 n
Pražském předměstí. Z počatku převládal náhled,že
obeň způsobeu byl jiskrami z Kařezu do Mýta za-
Černý
Baley
Kařevo
Mýto
Kařez
15
article
V drobném prodejíe
ranně číslo o solě
na s
odpplední
. . . . ns z
Ve alialkách na venkovšt
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Ub
Inserát
plati se hetově sapře
Předplaceni a lnsarty příjínná zdnlnl
strace v Masianské ulici č. s.
Tsm naehěsejí so ték redake
tiskárna a szpadice „ Mátodnich Lista“.
Bukopisy se nevraceji.
Mátodnich List
Masianský ulice
16
article
létnuvšími. Teprve dnes v pálek bylo zjištěno, ž
domněnka tato byla klamná Požár a krut
jeho následky způsobil šestiletý
hošík Alois Chochola, syn cvočkáře.
Bezděčný tento mladistvý žhář navštěvoval obecnou
školu. Poněvadž ve čtvrtek odpoledne panovalo ne-
snesitelné vedro, bylo vyučování přerušeno a děti
měly prázdniny. Hošík doma o samotě neměl žádného
stání a touha po zábavě vypudila jej ven, do pří-
rody. Slunce žhoucí paprsky sesílalo na vypráhlou
zemi, která hošíkovi neposkytovala příjemného hříště.
Vyblédl si proto stinné zákoutí za stodolou pana
Pražského, kde hrál si s pětiletou dceruškou cvočkáře
Růženou Svobodovou.
Hošík přinesl s sebou z domova několik obyčej-
ných sirek, pomocí nichž rozdělal ohníček v bez-
prostřední blízkosti stodoly. Děti jevily radostné po-
těšení, když hromádka slámy vzplanula. Snášely
přehrštii slámy za stodolou roztroušené jednu p
druhé, nemajíce tušení, jaké pohromě dávají podklad.
Pojednou vyšlehl plamen, který zachvátil dřevěné
součástky stodoly a šířil se s nesmírnou rychlosui
Děti spatřivše to, uprchly. Tento vznik ohně vyšetřen
byl teprve v pálek ráno. Bezděčný palič z počátkn
zapíral, ale když dostavil se četnický závoděí, přiznal
se, že si se sirkami hrál a ohníček za stodolou
rozdělal.
Požár
Chochol
Svobodův
17
article
Požár šířil se úžasně. Dříve, než přikvapili lidé
ze sousedství a z polí, poskytovala stodola obraz
jediné výhně. Ze stodoly rozšířil se obeň. v zápětí na
hospodářské stavení a rychlostí netušenou zachvátil
po obou stranách silnice jedno stavení po druhém.
Celkem 37 hospodářských stavení
domků, ponejvíce cvočkářům náleže-
jících, lehlo popele m. Zděšení v obyvatelstva
bylo nevylíčitelně: lím větší, že hasíčský sbor ne-
dlouho před tím odjel k požáru do Kařezu. Nebylo
po ruce žádných hasicích přístrojů, tak že plameny
zachvácené budovy musily býti ponechány dravému
živlu. Obyvatelé jako smyslu zbaveni pobíbali
kolem hořících stavení a není s podivením, že po
drahnou chvili nedosťávalo se klidnější rozvahy.
Neprodleně telefonováno do Kařezu, jakožl i poslové
tam vysláni, aby dobrovolný sbor hasičský vyzvali
k rychlému návratu. Koně rychlou jízdou se stří
knčkou dostí znavení pobídnutí k novémiu kíusu
nazpět do Mýta.
Jakmile hasiči přijeli k městu a spatřili celou
jeho část v plamenech, rozprchli se, aby zachránil
ohrožený svůj majetek. Velitel hasičů pan Baley se
zbytkem mužstva vypřáhl koně, načež srdnatí hasič
projeli se stříkačkou po silnici mezi hořícími budo-
vami, kde panoval žár nesnesitelný. Střikačka dotla-
čena k rybníku, z něhož záhy proudy vody vrhány
byly do plamenů. Na utlumení požáru přijely tyto
hasičské sbory : z Holoubkova, Volduch, Těžkov
hnva L orko v
Baley
Kařez
Kona
Mýto
Holoubkov
Volduchy
18
article
Drozdova, Borku, Strašic, z Hůrky, Kamenného
Medového Újezda, z Dobřívi, Rokycan a Zaječova.
Spojenému úsilí hasičů podařilo se konečně po ně-
kolikahodinném namáhání požár utlumiti.
Skoda požárem způsobaná obnáš
250.000—300.000 korun a jestjen částečně
kryta pojištěním. Celá řada domků pojištěna
byla pouze na obnosy 200, 230, 400 zl. atd. Sto-
šest rodin oetlo se požárem bez pří-
střeší. K okamžitému zmírnění bídy učiněn
byla vhodná opatření. Okresní hejtman z Rokycan
nařídil, aby školní rok byl ihned ukončen a poho-
řelým aby dány byly školní místnosti k obývání.
Pan Emil Grůber, majitel sladovny, poskytl ve sla-
dovně místa pro 30 rodin.
Zmínil jsem se již o tom, že mnozí obyvatel
připravení byli o všechen svůj majetek. Hospodáři
Emanuelu Klečkovi shořel domek a v něm i skříň,v
níž měl na hotovosti přes 200 zl. Krejčímu Lukšovi.
který šil zboží na trh, shořely všechny zásoby
stroje. Členu hasičského sboru Bedřichu Kurzovi
který běžel do Kařezu hasiti, shořel domek a vše
bylo mu zničeno, co v domku se nalézalo. Zvláštní
odhodlanost osvědčil četnický závodčí p. Zach,
který vnikl do hořícího stavení a vynesl z něho tř
dítky cvočkáře Nováka, ve stáří 1, 2 a 4 roků.
Ditky byly schouleny v koutku světnice, kdež oče-
kávala je jistá záhuba.
Vypravuje se, že dvě dítky chudé dělnice vdovy,
která na louce seno hrabala, byly značně popáleny
Grůber
Kleček
Lukš
Kurz
Zach
Novák
Drozdov
Borek
Strašice
medový Újezd
Dobřív
Rokycany
Zaječov
Kařez
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Plitvických jezerech.
Z letních pobytů ve slovanském kraji.
Chvalitebné je heslo hledati sblížení s bratry
Slovany i na poli turistiky. Kolik našinců tráv
dosud léto v Zakopaném nebo na Bledu ?A
kolik jich ochotně dává tobolku svou v plen
nenasytným hotelierům v Išlu, v Gmundenu,
v Reichenhallu? Porovnejme počet našinců,
kteří vydávají se na Tatry a do slovánskýeh
Alp, s číslicí těch, kteří po německých městech
prolézají s neúmornou vytrvalosti musea, gal-
lerie, obvyklé »památnosti«, jsouce otroky svého
Bädeckra či Griebena i svého — okružního
lístku. A přece příroda, nejkrásnější a nejbo-
hatší gallerie světa, má dvéře stále otevřeny, a
možno obzírati její divy bez tistěných katalogů
a drahých průvodčí a dýchati nad to její rajský.
posilující vzduch.
Chtěl bych čtenáře aspoň v duchu zavésti
do takového otuvřeného, čarovného kouta. Ne-
bojte se, cesta není ani namahavá ani zdlou-
havá. Kdo by se dnes — v době Kooka a
světových okružních cest lekal malého výletu
přes Alpy do jihoslovanských niv? Z Vídně
přes velkolepý Seveřík jsme za den jízdy v hlav-
ním městě Chorvatska. Odtud nejsnáze jest
podniknouti výlet na Plitvická jezera. Vlak ku
Rěce vyjíždí ráno před desátou. Lístky na
dostavník ze Josipdolu na jezera, třeba ještě
před odjezdem opatřiti si u Družstva pro po-
vznesení návštěvy na Plitvických jezerech v Žá-
hřebě, Akademicki trg, 7. Co z 8 — nejvýše
9 — lístků do odjezdu vlaku zbude, dostane
do prodeje průvodčí vlaku. Za osobu 8 zl.
mímo zpropitné třom vozkům.
Slovan
Zakopané
Bled
Išlu
Gmunden
Reichenhall
Tatry
Alpy
Vídeň
Chorvatsko
Josipdol
Žá
20
article
Jizda vlakem přes červencové vedro ubih
rychle. Chorvat rád naváže nitku rozhovoru
s bratrem od severu. Ochotně poučí o místo-
pise, o poměrech národohospodářských, spole-
čenských. Než jsme se nadáli — jsme k jedné
hodině na stanici v Josipdolu. Ještě bratrský
stisk ruky a spěcháme k omnibusu. Je velm
pohodiný, vzdušný, na perách stavěn. Po stra-
nách plátěné záclony dají se dle potřeby svi
nouti. Střecha je pevná, kladou na ni větší za-
vazadla. Mezi přepřaháním — děje se dvakráte
— zbývá vždy času k posilnění na další pout.
Ovšem žádné Iabužnické hody, ale také tobolka
cestou příliš se nesovrkne. Jede to stále skor
klusem po dobré silnici. Vzduch průhledný
jako křišťál. Občas ukáže se hladina řeky Re-
žnice, jejíž krásná, temně zelená voda závod
s temnou zelení nízkých lesů, tu a tam rozlo-
žených po obou březích. Podél silnice, kam až
oko dohlédne, táhnou se jen skoro pastviny.
polí je poskrovnu. Muži a hoši pasou četný
brav i skot. Ženy kuti po domácnostech. Zdá
se, že jsou velmi pracovité. Mezi tím, co silné
pohlaví spokojeně leží na břiše a občas jen
k pořádku volá některou toulavější ovci, ne-
skládá jemná pleť ani při jízdě ani při chůz
ruce v klin. V jedné drží kužel, druhou tak
dovedně souká přízi na vřeteno, že je na oprav-
dový podiv, nebo pletou punčochy ze silné bílé
neb temně šedé bavlny. O pitnou vodu je nouze.
Na dvě i tři hodiny cesty od sebe zřízeny jsou
důkladné studnice. Na večer scházejí se zde
obyvatelé vzdálených samot, aby si nanesli domů
vody. Ženy mají ploché soudky po délce bud
na zádech nebo na hlavě. Zámožnější rodiny
dovážejí vodu v soudkách na kolese nebo pře-
hazují soudky v pytlech přes boky soumara.
Vyhlídka ze silnice stále velmi vděčná. Na
východé zřetelně se obráží vrch Mašvinake
Chorvat
Josipdol
Re
21
article
hranici chorvatsko-bosenské, o nčco dále k se
veru bosenské město Teržac. — V devět hodi
večer přijiždíme k výtoku řeky Korany ze 13
Plitvického jezera. Jen hukot vody označuje
místo, jež pod námi v hluboké propasti se kryje
Pro tmu nelze ničeho víděti. Četné svatojanské
mušky provádějí sice kolem půvabné reje, ale
světělka jejich jsou leda pro zábavu pochodně.
V dálce rozdělali si pastýři vatru, aby jim bylo
veseleji, aby se ohřáli ve tmavé noci. Medvědů
a vlků netřeba prý se v letě obávati.
Sjíždíme do údoli. Blížíme se k eíli sv
pouti. Klusem přeběhli koně most přes jedn
z jezer, a hle, v nepatrné vzdálenosti kmitá ji
světlo přívětivě na uvitanou. Tu, slyš ! Ani slav-
nostní zvonění neschází! Obstarává je zvonek
který jindy svolává hosti do útulné jídelny
Nyni dává znamení podomkovi, aby v ochranu
svou vzal zavazadla cestujících. Jako na pove
opouštějí i hosté jídelnu. Kde která živoue
bytost spěchá uvítali nově přichozi. Co tu ra
dosti, poklon a smíchu ! Ochotný hostinský Čeel
pan Hudec z Královských Vinohradů doporouč
nás hbité sobarici (pokojské), a ta již část
dalších starostí o nás vezme horlivě na sebe.
Sotva jsme se po celodenní cestě trochu
k světu připravili, spěcháme do veliké a vzdušné
jídelny. Kolonie stálých hostí čítá zde asi 40
osob. Jední přijíždějí, druzí odjlždějí, turisty
nepočítám. Stáli hosté tvoři rodinu. Častý styk
je sbližuje. Ve dne lawn tennis, eroquet a jině
už nevyhnutelné hračky, vymyšlené na ubijení
drahého jiným času, projíždky po jezerech, kou-
pačky, hledání hub a letního kvítí. Jeunesse
dorée loví pilně ryby, chytá raky. Je jich tu
v jezerech na milliony. Večer klep u sklenice
nebo při čaji. Třeba i tanec.
Hotel je dost rozsáhlý, má 48 pokojů, ve
likou jídelnu, hernu, čítárnu. Cena pokojů o
Klus
Hudec
Teržac
22
article
60 kr. do 3 zl. za den. Strava je laciná. Kdo
se zdrží nejméně čtyři dny, může se zamluvit
do pense. K snídaní káva neb čaj s bílým pe-
čivem, k obědu polévka, obložené hovězí, pe-
čeně s příkrmem (je-li bez přikrmu, tedy ještě
moučník), svačina a k večeří studené masc
jako entrée, pak teplá pečeně se sálátem
a chlebem. Všecko za 1 zl. 50 kr. denně. Rae
jsou denně na lístku.
O lékaře je postaráno, i o poštovné spo-
jení. V blízku od hötelu ve vile a asi dvou
staveních obývají trvalí usedlíci.
Po večeři spustí mladší panstvo rádo ně
jakou společenskou hiru. Po příjezdu svěřili
jsme své údy raději měkké posteli. Ráno te-
prve vyjdeme si na obdiv okolní přírody. Po-
hled na jezera za časného rána překonal naše
očekávání. Všecky obrazy a fotografie i s pěkným
barvotiskovým plakátem jsou pouhé stíny živé
nádhery. Třináct jezer větších, menších zasa-
zeno zde v rámec bujného lesa, jako lesklé
kameje do těžké, drahé látky. Krásnější sce-
neřii těžko si představiti. Hladina prvního je-
zera převyšuje poslední o 120 m. Vrchní je
nejrozsáhlejší a sluje Proščansko. Smaragdová
voda prchá bezpočetnými kaskádami s paten
vyšších do níže položených. Jak šumi, šplouchá,
víří a hučí. Největší z vodopádů vrhá se
v hloubku 70 m. Krůpěje tříští se tu v dro-
bounký déšť, vznášející se v podobě páry nad
rozčeřoným dnem. Menší bratříčkové šumněho
obra nikterak netratí půvabu vedle lomozicího
bratrno
Nejkrásnější jezero Kozjak (jedenácté v řadě)
leží u paty hotelu. Uprostřed je ostrov Štěpáněin
Gondolou snadno se octneme na druhém břehu.
kde jsou rozkošné procházky. Kolem do kola
les a les. Krajan náš, professor Janeček, místo
předseda Družstva pro povznesení návštěvyna
Rae
Janeček
23
article
Plitvických jezerech, již řadu let sem ze zá-
hřeba na prázdniny dojíždí, ale ujišťuje že
dosud neprošel všechen tlum rozsáhlé té obruby
hvozdů. Pohodlné cestičky vinou se všude les-
ním stínem kolem jezer a vodopádů, prováze-
jieím stále chodce tu lehkými šplechty, tam
burným hřmotem. Lavičky ve stínu košatých
stromů vábí k odpočinku. Štasten, kdo se může
s klidem ponořiti v kochání kras přírodních dl
libosti! Turista obmezený přesně vyměřeným
časem, musí spokojiti se jen letmým dojmem.
Dolejší jezera jsou romantičtější. Cesta Do-
rolina, těsně přiléhající ke skále nad hladinou
samého Milanovace nejníž položené z těch
perel plitvických vede nás stále hloub a hloub.
Po dřevěných můsteích přecházíma brzy na
tu zase na onu stranu. Strmé skály zúžují
údolí. Procházka od prvního ku třináctému
z jezer trvá 3 hodiny. Počasí v letě bývá tu
lahodné a stálé. Rozdil temperatury v noci
ve dne není přiliš nápadný. Deštivých dnů po-
měrně málo.
Kdo rád stoupá, i zde najde úctyhodné
výšky. Nejvyšší je Gola Pliševica (1650 m.).
Rozhled s něho velkolepý na Velebit a do
Bosny. Za jasného počasí vídati i Triglav.
Nazpátek od Plitvických jezer možno zase
dostavníkem. O páté z rána do Josipdolu. Ale
lépe jest pres Oločac do Senje. Ochotný sedlák
zaveze na pohodlněm vozíku 3 osoby za 6 zl.
na půl cesty do Otočace. Odtud jiným povoz-
nikem za stejnou cenu do Senje. Cesta s dvou-
hodinnou přestávkou trvá plných 14 hodin, není
však přilis unavující. Ze Senje buď po nádherné
Adrii do Dslmacie nebo Quarnerským zálivem
do Rěky. Dojem z pobytu na Plitvicích je ne-
smazstelný. Opět a opět v myšlénkách k němu
zalétáme.
Lavička
Gola Pliševica
Adrie
Rěky
Bosna
Triglav
Josipdol
Senj
Otočac
Dslmacie
Quarnerský záliv