ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f052c430-726d-11dc-aa4f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 76, person 47, org 4, work 5
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 14. července 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
Na ranní a odnol. list předpláci an v Praze v adninistranl a mráe t . s K — s dvojí čeniéfkoe atl. . . . 7k ve ic a K so sa mněsío Toštou: na nněslo avt li . . . . 9 k eco s dvaji slallkou na rařil drtt lela . . . . ni k eo
Praha
5 article Nová federační unie.
Nová federační unie. V okamžiku, kdy bouřlivé události v Číně zaujaly pozornost veškerého vzdělaného světa, dokončen byl v anglické sněmovně lordů slavnostně politický akt, jenž bude zazna- menán jakožto důležitý krok ve vývoji svě- tové říše britské, ba možno říci ve vývoj ideí politických vůbec. Jest to prohlá- šení ústavy federace austrálské. Commonwealth bill of Australia — zákon o unii austrálské — byl po tuhém vyjedná- vání s delegáty austrálskými Bartonem a Kingstonem, prošed oběma sněmovnami, krá- lovnou podepsán a dne 9. t. m. u přítom nosti členů dolní sněmovny a zástupcův au- stralských se zvláštní obřadností ve sněmovně lordů prohlášen. Tři členové anglického mi nisterstva zasedli v červených talárech před trůnem; to byla královská komise prohlašo- vací. Ještě nežli usedli, vyzval obřadník černým žezlem«, jenž odebral se ze zasedac síně sněmovny lordů do zasedací síně dolní sněmovny, jejíž dvéře byly před ním uza vřeny, tak že náležitě zaklepati musil — načež dokořán se otevřely, předsedu dolní sněmovny, aby se odebral do sněmovny lordů. Tento v paruce a ostatní hodnostové a četní poslanci šli do sněmovny lordů, kdež dle zvyku byli vyzváni, aby »jsouce cizinci smekli«. Na to oznámena sankce zákona stručnou zprávou, již zakončil klerk staro francouzským: La Reyne veult (královna to chce), uklonil se členům dolní sněmovny — a tímto jen Angličanům vlastním staromod- ním formalismem dokonán dějinný akt: uznání jednoty australské ja- kožto obrovské federace! Zákon sám podepsán byl královnou Viktorií ve dvou exemplářích, z nichž jeden zůstane v Anglii, druhý pak odevzdán bude příštímu parlamentu unie australské. Spolu obdrželi zástupci australští od královny stůl, na němž zákon podepsala, péro a kalamář, jež budou rovněž uloženy u parlamentu unie australské.
Barton Čína Austrálie Anglie dolní sněmovna Viktoria zákon o unie Le Reyne veult
6 article
Australie tvořila doposud pět anglických osad a sice: západní a jižní Australii, Queens- land, Nový Jižní Wales a Viktorii. Původně Australie byla deportačním územím angli- ckým jako Sibiř ruským a spravována zcela autokraticky anglickými guvernéry. V letech padesátých jedna osada po druhé domohla se samosprávy: nejprvé Viktorie v r. 1854. nejpozději Queensland v r. 1859. V každe osadě jsou dvě sněmovny, horní a dolní. v čele vlády stojí guvernér osadou placený a královnou ustanovený, s ministerstvem sněmovnám zodpovědným. Osady mají vlastní milici i loďstvo válečné, Anglie pak neudr- žuje branné moci mimo lodi pro službu bezpečnostní v tamních mořích. Nyní do- končena byla organisace těchto osad zříze- ním společného parlamentu a vlády a ozna- čením jich jakožto federace názvem »common- wealth of Australia«, což upomíná silně na správu republiky anglické za Cromwella, jež rovněž měla název »commonwealth«. Dle nové své ústavy budou tvořiti všecky australské osady počínaje 1. lednem 1901 nerozdílnou, federační obec pospolitou t. j. zvláštní spolkové soustáti pouze jednotou koruny a pokrevních i ho- spodářských zájmů s Anglií spojené. Vzpomeneme-li, jak se chovala Anglie v minulém století k autonomním snahám nynějších Spojených států severo amerických. jak v první polovici tohoto století houžev- natě se bránila autonomii Kanady, poroz- umíme tomu, že v umění politickém Anglie nastal obrovský pokrok, že pře- vahu svou nad jednotlivými částmi obrovské říše nezakládá již na hrubé moci, ale na společenství zájmů, kteréž dříve či později vésti musí k mohutnému útvaru Spo- jených států velkobritanských! Osady austral- ské povznešeny byly tímto činem politické
Cromwell Austrálie Queens Wales Sibiř Anglie spojený stát Kanada Viktoria ministerstvo sněmovna common
7 article
prozíravosti anglické na ústavní spolkový stát, a další jejich rozvoj bráti se bude za- jisté nerušeným způsobem tím mohutněji čím více sil a hybnosti novou jederac nabyly. Angličtí sněmovníci i politikové vítají novou samostatnost Australie přátelskya provázejí ji příznivým souhlasem, ačkoliv leckterý článek ústavy federace australské narážel na tuhý odpor vlády anglické. T týkalo se zejmena poměru nového soustát ke korunní radě anglické jakožto nejvyšší instanci odvolací a i názvu, na jehož hlubší význam bistorický již jsme upozornili. Nové soustátí australské vstupuje tudíž do světa za okolností velmi příznivých. Tvoříc součásť anglické velříše, požívá ovšem i všechnu ochranu její námořské moci, kdežto jinak může zcela nerušeně pečovati o svou zvláštní domácnost, ať už hospodářskou, at politickou. Australie jest mimo to — nehledě k domorodcům — územím jednotně angli ckým, není tam tudíž nesnází podobných jako vznikají v jižní Africe ze sousedstv Holanďanů neb v Kanadě Francouzůa Irčanů. Sídlem parlamentu a vlády nového sou státí australského bude Sydney. Takto Anglie opětně dotvrdila, že po- chopila potřebu decentralisace různorodých částí obrovské své državy; vystihla, že lepší zárukou pospolitosti státní jest uvolnění území vyspělých a pokročilých, než jejich znásilno vání, a není pochybnosti, že tato polítik opravdu svobodomyslná a pokročilá lépe po- slouží její velikosti, než krátkozraká obme- zenost, jaká ji hnala svého času proti se- verní Americe. Pro nás a pro státníky rakouské by umění politiků anglických mohlo poskytnouti všeliké naučení — kdyby vůbec dalo se oče- kávati, že i naše soustálí někdy hodlá se státi opravdu ústavním soustátím stejně vol- ných a stejně oprávněných národů. Prozatím se tu berou věci směrem přímo opačným, ba protichůdným.
Holanďan Francouzů Austrálie Afrika Kanada Sydney Anglie verní Amerika
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. července. (O nové pra- covní většině), jak si ji přeje »N. Fr Presse«, vyslovuje se velmi zlomyslně dnešní »Arbeiterztg.«. Kdežto jinde většina představuje určitou veličinu, která si zplodí své ministerstvo, žádá »N. Fr. Presse« na vládě Körbrově, aby si sama utvořila většinu, té aby vnukin jakýst program a tento pak přijala za svůj. »Ale rádi bychom věděli — ptá se »Arbeiterztg. « — na základě které myšlenky byla by možna fuse německých pokrokovců, německých katolikůa Poláků? . . . Páni se domnívají, že jest třeba jen nějaké většiny, aby parlament byl uzdraven. Říšská rada jest uzavřena sotva několik neděl a už se zapomnělo, co bylo příčinou uzavření. Nebyl to přec nedostatek většiny, nýbrž obstrukce učinila pariament k práci neschopným. Obstrukei pak, jak minulost dokázala, nelze přemoci; s ní se musí vyjednávati, musí se odzbrojiti. Kdyby parlament došel tak daleko, že by potřeboval většiny, byla by krise už zažehnána; ostatně při vyřizování věcných, nepolitických otázek není většiny ani třeba, a než se dostaneme k vyři- zování otázek politických, uplyne asi mnoho času. Proti obstrukci však nepomůže žádná většína; věřiti v pomoc většiny po tříletých zkušenostech, jest největší hloupost. Však tomu nevěří ani ti lidé, kteří takové věci píšou. Chtějí touto lží jen zastříti své rozpaky, neboť nevědl, co se má státi a proto vymýštejí stále nové věci, aby zastřeli svou politickou neplodnost.« V Praze, 13. července. (Letní pro- gram vlády Körbrovy.) Jakýsi »vynika- jící člen parlamentu« potvrzuje dnes v novém »Tagblattu«, že dr. Körber pilně vyjednává s vůdci politických stran, mimo jiné také s českými. Dle rozmluvy dra. Körbra s jedním
Körbrův Polák Páňa doktor Körber Körbr Praha Francie Presse
9 article
z těchto politiků prý vysvítá, že »dr. Körber nebude ani nic oktroyovat, ani nerozpustí sně movnu. Vyčká klídně podzimu a nepodnikne ničeho, co by mohlo vzbuditi odpor na některé straně. Osnova jazykového zákona se nyní pře- dělává, při čemž se dbá požadavků sporných stran. Až bude elaborát hotov, budou vůdcové Čechů i Němců požádáni za dobrozdání. T znamená, že máme před sebou nové vydáni bývalých smiřovacích konferencí. Okamžitě mají se tedy věci takto: V lůně vlády pracujes o změně jednacího řádu a novém jazykovém zákoně, o němž bude později vyžádáno dobré zdání.« To je prý poslední pokus, aby se parla- ment učinil dělným. Jestliže se ani tento pokue nezdaři, přikroči se k rozpuštění říšské rady. takto vzniklá nová situace bude pak vyžadovati aby se v Rakousku vládlo silnou rukou. Stačí-li na to ruka Körbrova, o tom nedá se dnes ještě souditi O letních plánech dra. Körbra mluví také vídeňský zpravodaj »Dziem. Polského«. Praví, že »vláda se chová nyní trpně, poněvadž, jak se zdá, k ničemu se dosud nerozhodla. Čas o času přijímá dr. Körber přijíždějící do Vídně poslance z různých táborů, poslouchá jejich zprávy a návrhy a — čeká. Proto všeliké novi- nářské zprávy o hotových usneseních, o blízkém rozbodnutí atd., nemají nijakého základu v dobře informovaných kruzích soudí, že se rozhodnutí nestane dříve, dokud se císař ne- vrátí z podzimních maněvrů, tedy před polo- vinou září.« V Praze, 13. července. (Požadave německého státního jazyka.) Vi- deňský dopisovatel »Glosu Nar.« shrnuje vý vody různých německých řečníků z posledních dní a zavírá z nich, že všichni rakouští Němci nevyjímaje ani katolíky, pokládají uzákoněn státní němčiny za prostředek k upravení zmate ných poměrů vnitiních. To však by dle »ui
Körber Čecho Němec Rakousko Vídeň Praha Nara
10 article
Nar.« znamenalo, že vnitřního míru v Rakousku lze dosíci jen tím, budou-li slovanšti národové rakouští kapitulovati před německou obstrukcí jejími výkvěty tak, jak před ní kapitulovala vláda. »Takový pořádek — píše dále »G Nar.« — znamenal by neobmezené panstv Němců v Rakousku, úpinou odvislost Rakouska od Némecka a kdo vl, ne-li ještě více. Proto není v tom nijakého nadsazování, tvrdí-li se, že Čechové, bráníce svá národní práva, brání spolu i zájmy státní, zejmena samostatnost a neod- vislost státu. Jen kramářská, drobtová politik může toho neviděti, neboť má zrak i rozum krátký. Až se jí otevrou oči, bude snad pozdě Prvto nelze nostl vysiroian veřejne minení, any se nedalo svésti krátkozrakými vůdci-samozvanci. lidmi bez rozumu a srdce, kteří pro svou čach- rářskou chytrost a zběhlost mají sebe za státníky.« Z Krakova, 13. července. (Ke spor o »Mořské Oko« tatranské.) O nejno vějším náběhu na sporně území u »Mořského Oka« se strany uherské sděluje »Zakopanský
Němec Čecho Nara Rakousko Krakov Oka
11 article
Przeglad«: »Dělníci kn. Hohenloha pod ochranou uherských četníků kácejí les na sporném území Protest rakouských četníků zůstal bez povšim nutí. Výbor »Tatranského spolku« zaslal místo držiteli haličskému protest proti tomu s prosbou za pomoc. Mistodržitel nařídil hejtmanu novo- tržskému, aby vše vyšetřil na místě. Hejíman minulý týden přijel do Zakopaného a tam se bral potřebné zprávy. Nakreslena mapka spor ného území s označením mista, kde kácen les a kam správa kn. Hohenloha zakázala přístu se strany haličské. Hájovna, o niž se dříve psalo, že postavena na spornéml území, staví se na území uherském: jen potřebné na ni dřiv vzato z území sporného. Jest však obava, že lesní správa hotový domek přenese pak n sporné území, jako už svého času jinou takovou hájovnu v několika málo hodinách přenesla na samé »Mořské Oko« Listy haličské velice se zajímají o toto nej- novější stadium starého sporu o »Mořské Okoe a přirozeně žádají, aby rakouská vláda konečně zakročila u vlády uherské, by tato trapná otázk byla jednou výřízena.
Przeglad Zakopané
12 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. července. Ročnice Milanova atentátu na Milana. Dne 7. t. m. uplynul rok, co nešťastnýa lehkověrný Duro Kneževič podnikl v Bělehradě atentát na »Barloreův krám« z návodu Milanova Kneževič, jenž se dal zvábiti sliby na veliké odměny Milanovy a královy, za dva měsíce na to byl popraven zastřelením a pohřben. Ale vůdcové radikálů, k jichžto zjímání a od- souzení Kneževičův atentát na slepo měl dát právní záminku, úpí dosud nevinně v žalářích. Jak oznamují z Bělehradu »3acraBš«, v výroční den atentátu na krám Barloveův krá Alexandr obdržel z Vídně, Berlína, Petrohradu. Paříže a skoro ze všech větších evropskýeh měst prosebné telegramy, aby udělil nevinně odsouzeným »milost«. Bělehradský pěvecký spolek, pověstný svým byzantinstvím, chtěl ve výroční den atentátu uspořádati velký koncert se živými obrazy, které měly představiti hlavní výjevy z této udalosti. Král Alexandr pod dojmem zminěných telegramo nedal svolení, aby se tento koncert konal. Řekl. že vůbec nechce, aby mu něco Kneževičův atentát připomínalo. To znamená, že amnestii nedá, nebo i ona by mu připomenula tu černou a krvavou skvrnu, kterou na vždy pokálel své jmeno. Tak jedná Alexandr, když je prost vlívu Milanova. Až se Milan vráti z Karlových Varů, Alexandn nebude se rozmýšlet na jeho rozkaz nevinně odsouzeným znova přitužit.
Milan Duro Kneževič Barlorův Kneževič Milanův Kneževičův Barlovův Alexandr Milan vráťa Praha Bělehrad Vídeň Berlín Petrohrad Paříž Karlová Vary
13 article
Požár v Kařeze a v Mýtě u Zbirova. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Pod mocným dojmem bezměrného neštěstí, kte ve čtvrtek odpoledne postihlo chudé namnoze oby vatele obcí Kařezu a Mýta, okresu rokycanského usedám, abych vám podal o něm podrobnou zprávu Zděšení a rozrušení jest zde všeobecné. Nanejvýt pohnutlivé scény odehrávají se u spálenišť obléha ných nebožáky, kteří dravým živlem připravení byl o svůj majetek a uvedeni v úplnou bídu. Souci s ožebračenými nebožáky je všeobecný. Ti chuda- sové, jichž majetek nadlidským namabáním hasičo před pohromou byl uchráněn, přicházejí s balíky kazn. žatetva a hochánky chleba a obětav působí ku zmírnění žalu a nedat svých a krutým nestěstím postižených sousedů a soudruhů ve strádání a lopotě. Právě tato obětavá pří chylnost může býti vzorem a příkladem třídám ma- jetnějším, jichž přispění jest žádouci, nevyhnutelné Se zraky zarosenými hledí ožebračení ubožáci nej bližší budoucnosti vstříe. Mnozí vyvázli pouze s ho- lými životy a několika cáry. Pozbyli všeho chu- dičkého svého majetku a nyní nemají, kam by hlavy své uložili. S rukama sepjatýma prosí o pomoc. — Nuže, koho útlocit s osudem nebožáků pohne, nech hřivnou svojí dobrotivě přispěje. Díky tisíceré a vděk srdečný bude mu odměnou.
Kařez Mýto Kařez a Mýto
14 article
Hrůzné okamžiky čtvrtečního odpoledne vznikly nejprve v obci Kařevu. Tam způsobem dosud ne známým vzníkl oheň ve stodole dříve ku panství nyní hostinskému panu Černému náležející. Požát rozmohl se měrou tak užasnou, že za krátko zniči dvanáct statků a jednu chalupu. Ku utlumení dravého živlu vypravil se také sbor dobrovolných hasiču z Mýta — hodinu vzdáleného — za velení pan Emanuela Baleye. Nenadáli se hasiči, jaká pohroma za krátko na to stihne město, z kterého vyjeli, aby obětavě chránili majetek obyvatelů kařezských. Mýtský sbor hasičský ještě ani do Kařezu ne- dorazil, když kruté neštěstí vzalo v Mýtě počátek. Před 4. hodinou odpolédní vyšlehly plamen v zadní části stodoly, náležející k usedlosti hostin- ského a řezníka p. Václava Pražského čís. 188 n Pražském předměstí. Z počatku převládal náhled,že obeň způsobeu byl jiskrami z Kařezu do Mýta za-
Černý Baley Kařevo Mýto Kařez
15 article
V drobném prodejíe ranně číslo o solě na s odpplední . . . . ns z Ve alialkách na venkovšt ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . Ub Inserát plati se hetově sapře Předplaceni a lnsarty příjínná zdnlnl strace v Masianské ulici č. s. Tsm naehěsejí so ték redake tiskárna a szpadice „ Mátodnich Lista“. Bukopisy se nevraceji.
Mátodnich List Masianský ulice
16 article
létnuvšími. Teprve dnes v pálek bylo zjištěno, ž domněnka tato byla klamná Požár a krut jeho následky způsobil šestiletý hošík Alois Chochola, syn cvočkáře. Bezděčný tento mladistvý žhář navštěvoval obecnou školu. Poněvadž ve čtvrtek odpoledne panovalo ne- snesitelné vedro, bylo vyučování přerušeno a děti měly prázdniny. Hošík doma o samotě neměl žádného stání a touha po zábavě vypudila jej ven, do pří- rody. Slunce žhoucí paprsky sesílalo na vypráhlou zemi, která hošíkovi neposkytovala příjemného hříště. Vyblédl si proto stinné zákoutí za stodolou pana Pražského, kde hrál si s pětiletou dceruškou cvočkáře Růženou Svobodovou. Hošík přinesl s sebou z domova několik obyčej- ných sirek, pomocí nichž rozdělal ohníček v bez- prostřední blízkosti stodoly. Děti jevily radostné po- těšení, když hromádka slámy vzplanula. Snášely přehrštii slámy za stodolou roztroušené jednu p druhé, nemajíce tušení, jaké pohromě dávají podklad. Pojednou vyšlehl plamen, který zachvátil dřevěné součástky stodoly a šířil se s nesmírnou rychlosui Děti spatřivše to, uprchly. Tento vznik ohně vyšetřen byl teprve v pálek ráno. Bezděčný palič z počátkn zapíral, ale když dostavil se četnický závoděí, přiznal se, že si se sirkami hrál a ohníček za stodolou rozdělal.
Požár Chochol Svobodův
17 article
Požár šířil se úžasně. Dříve, než přikvapili lidé ze sousedství a z polí, poskytovala stodola obraz jediné výhně. Ze stodoly rozšířil se obeň. v zápětí na hospodářské stavení a rychlostí netušenou zachvátil po obou stranách silnice jedno stavení po druhém. Celkem 37 hospodářských stavení domků, ponejvíce cvočkářům náleže- jících, lehlo popele m. Zděšení v obyvatelstva bylo nevylíčitelně: lím větší, že hasíčský sbor ne- dlouho před tím odjel k požáru do Kařezu. Nebylo po ruce žádných hasicích přístrojů, tak že plameny zachvácené budovy musily býti ponechány dravému živlu. Obyvatelé jako smyslu zbaveni pobíbali kolem hořících stavení a není s podivením, že po drahnou chvili nedosťávalo se klidnější rozvahy. Neprodleně telefonováno do Kařezu, jakožl i poslové tam vysláni, aby dobrovolný sbor hasičský vyzvali k rychlému návratu. Koně rychlou jízdou se stří knčkou dostí znavení pobídnutí k novémiu kíusu nazpět do Mýta. Jakmile hasiči přijeli k městu a spatřili celou jeho část v plamenech, rozprchli se, aby zachránil ohrožený svůj majetek. Velitel hasičů pan Baley se zbytkem mužstva vypřáhl koně, načež srdnatí hasič projeli se stříkačkou po silnici mezi hořícími budo- vami, kde panoval žár nesnesitelný. Střikačka dotla- čena k rybníku, z něhož záhy proudy vody vrhány byly do plamenů. Na utlumení požáru přijely tyto hasičské sbory : z Holoubkova, Volduch, Těžkov hnva L orko v
Baley Kařez Kona Mýto Holoubkov Volduchy
18 article
Drozdova, Borku, Strašic, z Hůrky, Kamenného Medového Újezda, z Dobřívi, Rokycan a Zaječova. Spojenému úsilí hasičů podařilo se konečně po ně- kolikahodinném namáhání požár utlumiti. Skoda požárem způsobaná obnáš 250.000—300.000 korun a jestjen částečně kryta pojištěním. Celá řada domků pojištěna byla pouze na obnosy 200, 230, 400 zl. atd. Sto- šest rodin oetlo se požárem bez pří- střeší. K okamžitému zmírnění bídy učiněn byla vhodná opatření. Okresní hejtman z Rokycan nařídil, aby školní rok byl ihned ukončen a poho- řelým aby dány byly školní místnosti k obývání. Pan Emil Grůber, majitel sladovny, poskytl ve sla- dovně místa pro 30 rodin. Zmínil jsem se již o tom, že mnozí obyvatel připravení byli o všechen svůj majetek. Hospodáři Emanuelu Klečkovi shořel domek a v něm i skříň,v níž měl na hotovosti přes 200 zl. Krejčímu Lukšovi. který šil zboží na trh, shořely všechny zásoby stroje. Členu hasičského sboru Bedřichu Kurzovi který běžel do Kařezu hasiti, shořel domek a vše bylo mu zničeno, co v domku se nalézalo. Zvláštní odhodlanost osvědčil četnický závodčí p. Zach, který vnikl do hořícího stavení a vynesl z něho tř dítky cvočkáře Nováka, ve stáří 1, 2 a 4 roků. Ditky byly schouleny v koutku světnice, kdež oče- kávala je jistá záhuba. Vypravuje se, že dvě dítky chudé dělnice vdovy, která na louce seno hrabala, byly značně popáleny
Grůber Kleček Lukš Kurz Zach Novák Drozdov Borek Strašice medový Újezd Dobřív Rokycany Zaječov Kařez
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Plitvických jezerech. Z letních pobytů ve slovanském kraji. Chvalitebné je heslo hledati sblížení s bratry Slovany i na poli turistiky. Kolik našinců tráv dosud léto v Zakopaném nebo na Bledu ?A kolik jich ochotně dává tobolku svou v plen nenasytným hotelierům v Išlu, v Gmundenu, v Reichenhallu? Porovnejme počet našinců, kteří vydávají se na Tatry a do slovánskýeh Alp, s číslicí těch, kteří po německých městech prolézají s neúmornou vytrvalosti musea, gal- lerie, obvyklé »památnosti«, jsouce otroky svého Bädeckra či Griebena i svého — okružního lístku. A přece příroda, nejkrásnější a nejbo- hatší gallerie světa, má dvéře stále otevřeny, a možno obzírati její divy bez tistěných katalogů a drahých průvodčí a dýchati nad to její rajský. posilující vzduch. Chtěl bych čtenáře aspoň v duchu zavésti do takového otuvřeného, čarovného kouta. Ne- bojte se, cesta není ani namahavá ani zdlou- havá. Kdo by se dnes — v době Kooka a světových okružních cest lekal malého výletu přes Alpy do jihoslovanských niv? Z Vídně přes velkolepý Seveřík jsme za den jízdy v hlav- ním městě Chorvatska. Odtud nejsnáze jest podniknouti výlet na Plitvická jezera. Vlak ku Rěce vyjíždí ráno před desátou. Lístky na dostavník ze Josipdolu na jezera, třeba ještě před odjezdem opatřiti si u Družstva pro po- vznesení návštěvy na Plitvických jezerech v Žá- hřebě, Akademicki trg, 7. Co z 8 — nejvýše 9 — lístků do odjezdu vlaku zbude, dostane do prodeje průvodčí vlaku. Za osobu 8 zl. mímo zpropitné třom vozkům.
Slovan Zakopané Bled Išlu Gmunden Reichenhall Tatry Alpy Vídeň Chorvatsko Josipdol Žá
20 article
Jizda vlakem přes červencové vedro ubih rychle. Chorvat rád naváže nitku rozhovoru s bratrem od severu. Ochotně poučí o místo- pise, o poměrech národohospodářských, spole- čenských. Než jsme se nadáli — jsme k jedné hodině na stanici v Josipdolu. Ještě bratrský stisk ruky a spěcháme k omnibusu. Je velm pohodiný, vzdušný, na perách stavěn. Po stra- nách plátěné záclony dají se dle potřeby svi nouti. Střecha je pevná, kladou na ni větší za- vazadla. Mezi přepřaháním — děje se dvakráte — zbývá vždy času k posilnění na další pout. Ovšem žádné Iabužnické hody, ale také tobolka cestou příliš se nesovrkne. Jede to stále skor klusem po dobré silnici. Vzduch průhledný jako křišťál. Občas ukáže se hladina řeky Re- žnice, jejíž krásná, temně zelená voda závod s temnou zelení nízkých lesů, tu a tam rozlo- žených po obou březích. Podél silnice, kam až oko dohlédne, táhnou se jen skoro pastviny. polí je poskrovnu. Muži a hoši pasou četný brav i skot. Ženy kuti po domácnostech. Zdá se, že jsou velmi pracovité. Mezi tím, co silné pohlaví spokojeně leží na břiše a občas jen k pořádku volá některou toulavější ovci, ne- skládá jemná pleť ani při jízdě ani při chůz ruce v klin. V jedné drží kužel, druhou tak dovedně souká přízi na vřeteno, že je na oprav- dový podiv, nebo pletou punčochy ze silné bílé neb temně šedé bavlny. O pitnou vodu je nouze. Na dvě i tři hodiny cesty od sebe zřízeny jsou důkladné studnice. Na večer scházejí se zde obyvatelé vzdálených samot, aby si nanesli domů vody. Ženy mají ploché soudky po délce bud na zádech nebo na hlavě. Zámožnější rodiny dovážejí vodu v soudkách na kolese nebo pře- hazují soudky v pytlech přes boky soumara. Vyhlídka ze silnice stále velmi vděčná. Na východé zřetelně se obráží vrch Mašvinake
Chorvat Josipdol Re
21 article
hranici chorvatsko-bosenské, o nčco dále k se veru bosenské město Teržac. — V devět hodi večer přijiždíme k výtoku řeky Korany ze 13 Plitvického jezera. Jen hukot vody označuje místo, jež pod námi v hluboké propasti se kryje Pro tmu nelze ničeho víděti. Četné svatojanské mušky provádějí sice kolem půvabné reje, ale světělka jejich jsou leda pro zábavu pochodně. V dálce rozdělali si pastýři vatru, aby jim bylo veseleji, aby se ohřáli ve tmavé noci. Medvědů a vlků netřeba prý se v letě obávati. Sjíždíme do údoli. Blížíme se k eíli sv pouti. Klusem přeběhli koně most přes jedn z jezer, a hle, v nepatrné vzdálenosti kmitá ji světlo přívětivě na uvitanou. Tu, slyš ! Ani slav- nostní zvonění neschází! Obstarává je zvonek který jindy svolává hosti do útulné jídelny Nyni dává znamení podomkovi, aby v ochranu svou vzal zavazadla cestujících. Jako na pove opouštějí i hosté jídelnu. Kde která živoue bytost spěchá uvítali nově přichozi. Co tu ra dosti, poklon a smíchu ! Ochotný hostinský Čeel pan Hudec z Královských Vinohradů doporouč nás hbité sobarici (pokojské), a ta již část dalších starostí o nás vezme horlivě na sebe. Sotva jsme se po celodenní cestě trochu k světu připravili, spěcháme do veliké a vzdušné jídelny. Kolonie stálých hostí čítá zde asi 40 osob. Jední přijíždějí, druzí odjlždějí, turisty nepočítám. Stáli hosté tvoři rodinu. Častý styk je sbližuje. Ve dne lawn tennis, eroquet a jině už nevyhnutelné hračky, vymyšlené na ubijení drahého jiným času, projíždky po jezerech, kou- pačky, hledání hub a letního kvítí. Jeunesse dorée loví pilně ryby, chytá raky. Je jich tu v jezerech na milliony. Večer klep u sklenice nebo při čaji. Třeba i tanec. Hotel je dost rozsáhlý, má 48 pokojů, ve likou jídelnu, hernu, čítárnu. Cena pokojů o
Klus Hudec Teržac
22 article
60 kr. do 3 zl. za den. Strava je laciná. Kdo se zdrží nejméně čtyři dny, může se zamluvit do pense. K snídaní káva neb čaj s bílým pe- čivem, k obědu polévka, obložené hovězí, pe- čeně s příkrmem (je-li bez přikrmu, tedy ještě moučník), svačina a k večeří studené masc jako entrée, pak teplá pečeně se sálátem a chlebem. Všecko za 1 zl. 50 kr. denně. Rae jsou denně na lístku. O lékaře je postaráno, i o poštovné spo- jení. V blízku od hötelu ve vile a asi dvou staveních obývají trvalí usedlíci. Po večeři spustí mladší panstvo rádo ně jakou společenskou hiru. Po příjezdu svěřili jsme své údy raději měkké posteli. Ráno te- prve vyjdeme si na obdiv okolní přírody. Po- hled na jezera za časného rána překonal naše očekávání. Všecky obrazy a fotografie i s pěkným barvotiskovým plakátem jsou pouhé stíny živé nádhery. Třináct jezer větších, menších zasa- zeno zde v rámec bujného lesa, jako lesklé kameje do těžké, drahé látky. Krásnější sce- neřii těžko si představiti. Hladina prvního je- zera převyšuje poslední o 120 m. Vrchní je nejrozsáhlejší a sluje Proščansko. Smaragdová voda prchá bezpočetnými kaskádami s paten vyšších do níže položených. Jak šumi, šplouchá, víří a hučí. Největší z vodopádů vrhá se v hloubku 70 m. Krůpěje tříští se tu v dro- bounký déšť, vznášející se v podobě páry nad rozčeřoným dnem. Menší bratříčkové šumněho obra nikterak netratí půvabu vedle lomozicího bratrno Nejkrásnější jezero Kozjak (jedenácté v řadě) leží u paty hotelu. Uprostřed je ostrov Štěpáněin Gondolou snadno se octneme na druhém břehu. kde jsou rozkošné procházky. Kolem do kola les a les. Krajan náš, professor Janeček, místo předseda Družstva pro povznesení návštěvyna
Rae Janeček
23 article
Plitvických jezerech, již řadu let sem ze zá- hřeba na prázdniny dojíždí, ale ujišťuje že dosud neprošel všechen tlum rozsáhlé té obruby hvozdů. Pohodlné cestičky vinou se všude les- ním stínem kolem jezer a vodopádů, prováze- jieím stále chodce tu lehkými šplechty, tam burným hřmotem. Lavičky ve stínu košatých stromů vábí k odpočinku. Štasten, kdo se může s klidem ponořiti v kochání kras přírodních dl libosti! Turista obmezený přesně vyměřeným časem, musí spokojiti se jen letmým dojmem. Dolejší jezera jsou romantičtější. Cesta Do- rolina, těsně přiléhající ke skále nad hladinou samého Milanovace nejníž položené z těch perel plitvických vede nás stále hloub a hloub. Po dřevěných můsteích přecházíma brzy na tu zase na onu stranu. Strmé skály zúžují údolí. Procházka od prvního ku třináctému z jezer trvá 3 hodiny. Počasí v letě bývá tu lahodné a stálé. Rozdil temperatury v noci ve dne není přiliš nápadný. Deštivých dnů po- měrně málo. Kdo rád stoupá, i zde najde úctyhodné výšky. Nejvyšší je Gola Pliševica (1650 m.). Rozhled s něho velkolepý na Velebit a do Bosny. Za jasného počasí vídati i Triglav. Nazpátek od Plitvických jezer možno zase dostavníkem. O páté z rána do Josipdolu. Ale lépe jest pres Oločac do Senje. Ochotný sedlák zaveze na pohodlněm vozíku 3 osoby za 6 zl. na půl cesty do Otočace. Odtud jiným povoz- nikem za stejnou cenu do Senje. Cesta s dvou- hodinnou přestávkou trvá plných 14 hodin, není však přilis unavující. Ze Senje buď po nádherné Adrii do Dslmacie nebo Quarnerským zálivem do Rěky. Dojem z pobytu na Plitvicích je ne- smazstelný. Opět a opět v myšlénkách k němu zalétáme.
Lavička Gola Pliševica Adrie Rěky Bosna Triglav Josipdol Senj Otočac Dslmacie Quarnerský záliv