2
masthead
V Praze, v úterý dne 12. června 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předpláeí seo
v Praze v administrael
na něsle
čtvri leta . . . . 8 K —
s dvojí donátkoe
nn sněe
na v leta . . . . 7 R 50
ve dlalkách: 2 K so
za něata-
Poštout
na měsle
ei
na čtrrt leta
s dvojí sísilken
na měsí
na člrrt lela . . . . 1i k eo
Praha
5
article
Co nastane?
Co nastane?
Zatím co diplomacie evropská i ame-
rická klade si dnes otázku tu s nejživějším
interessem vzhledem k nynějším povážlivým
zmatkům v daleké veleříši asijské, Číně,
národové rakouští kladou si ji možno-l
s ještě větší dychtivostí a starostí dnes
vzhledem ku zejtřku Cislajtanie
A jako veškerá učená Evropa i s Amerikou
dohromady neví, co nastane v podáln
asijské »říši středu«, rovněž tak nevědí dnes
také národové středoevropské říše
habsburské, jaké osudy jich očekávají
v budoucnosti nejbližší v jejich vlastech
rodných! Nevědí toho, jak se podobá, dosud
ani Němci zdejší, ba ani Maďaři, kteří
přece mají nejvyšší pozorovací stanice me
teorologické dobře obsazené bystrými pozo-
rovateli svými. Dokladem toho drastickým
řeč předsedy uherského ministerstva Kolo-
mana Szella ve finančním výboru posla
necké sněmovny uherské ze dne 9. t. m.
Jednalo se v něm o to, má-li býti říšskému
sněmu uherskému doporučen ku přijet
zákon, jímž Uhry zavazují se pro pří-
štích deset let přispívati na společné
záležitosti celé říše kvotou 34.4 proc.
proti 65.6 procent Cislajtanie. Košutovská
opposice opírala se rozhodně takému zavá
zání se říše uherské, poukazujíc k tomu,
že v Rakousku hrozí propuk
nouti národomorný absoluti sm,
což bylo by porušením XII. článku
smlouvy Uher s Rakouskem z roku 1867
v němž klade se výslovně za podmínku
reálné unie obou polovicí říše, aby v ze-
mích neuherských panovaly poměry
ústavní.
Cislajtanie
Němec
Maďar
Szell
Uher
Čína
Evropa
Amerika
Rakousko
necký sněmovna
6
article
Jakmile by tedy v Cislajtanii nastal ab-
solutism, jest smlouva, vížící Uhry, roztržena
a ony mají právo na pouho
osobní unii.
Nuže, tyto námitky opposice uzna
předseda Koloman Szell zcela správnými.
avšak nepřiznával, že by přese všechny cho-
robné zjevy v Cislajtanii nadcházela tam již
neklamně a blízce katastrofa absolu-
tismu rozhodného a povšech-
ného. »Doufáme, pravil, »že ústav
nost v Rakousku nepřestane.
Připouštím však, že může v tom nebo
onom směru nadejíti jakési poru-
šení nebo dočasné uváznutí trvalého
žilobití života ústavního a pro ty případy
učiní vláda uherská své přípravy a svá opa
tření v čas«.
Tato nejistota obráží se také v info
macích vládního tisku maďarského z Vídně.
Tak uveřejňuje vládní »Pester Lloyd« za
sebou tyto dva telegramy z Vídně ze dne
9. června: »O záměrech vlády (Körbrovy)
lze autenticky říci, že rozpuštění parla-
mentu jest takořka jistým; však ohledně
doby, kdy se to stane, zda hned, nebo a
v červenci, není posud rozhodnuto. Ohledně
oktrojírek sděluje se, že oktrojír ka
jazykového zákona Čechám a Mo-
ravě najisto hrozí, kdežto na oktro-
jírku nového jednacího řádu pro parlamen
vídeňský ještě se nemyslí.« A hned na tc
druhý telegram o ministerské radě vídeňské
konané odpoledne 9. června, avšak bez
výsledku: »0 politické situaci neučiněno
ještě žádných konečných rozhodnutí. Na
prvém místě uvažováno o rozpuštěn
sněmovny poslanecké, leč ani to není ještě
jisté. Snad k němu dojde teprve na podzim.
Szell
Körbrův
Uhry
Cislajtanie
Rakousko
Vídeň
Čechy
7
article
Tolikéž o oktrojování Körbrových
osnov jazykových nestalo se
ještě žádné usnesení. Avšak
vláda zabývá se touto záleži-
tostí vážně. Není však ještě ani na tom
ustanovena, má-li jazykové ty zákony Če-
chům a Moravanům oktrojovati před roz-
puštěním říšské rady nebo až po něm. My-
šlenka, oktrojovati poslanecké sněmovně par-
lamentu jiný jednací řád, odsunuta zcela do
pozadí, ba možno ji pokládati za odmrštěnu.
O nějakých pokusech smiřova-
cích (Čechů s Němci) není pro tu chvíli
řeči, poněvadž za nynější nálady není na-
prosto vyhlídky na jakés dohodnutí. Celkem
jeví se situace takto: Vše jest na vá-
hách; leč již během příštího téhodne
může nadejíti rozhodnutí. Tolik vědí Ma-
daři. A Němci zdejší nevědí ani o poznání
více. Pokud by na německých pokrokářích
a la Chlumecký, Stürgkh, Gross,
Funke sešlo, ti by přes všechnu svou
»nedůvěru a nevoli« proti vládě Körbrově
ihned ji zvedli na svůj štít, jakmile by jen
drakonicky zakročila proti nám
Moravan
Čecho
Němec
Chlumecký
Stürgkh
Gross
Funke
poslanecký sněmovna
Madar
8
article
Čechům. »Raději žádný parla-
ment, raději nekonstituční vládu,«
volá orgán bar. Chlumeckého, brněn-
ský »Tagesbote« dne 9. t. m., »nežli
Rakousko pod panstvím česko-
feudálním.« Kletbě směšnosti propadlo
prý by ministerstvo Körbrovo, kdyby chtělo
si dobyti srdce českého národa shovívavostí
a povolností! —
Zdá se tedy, že v táboře Chlumeckého
a Stürgkha panuje strach, aby naposledy
rozhodujících kruzích neobrátil se opět
vitr k našemu právu! Tomu nasvěd-
čuje i dvoudenní zuření »Neue Freie
Presse« na slabost vlády Körbrovy vůči naší
opposici české, kterouž prý chudáky Němce
a Poláky tak děsně blamovala, nade vše pak
tato zoufalá její hrozba: »Cestou ku
státnímu právu českému můžeme
ztratiti dualistické státní právo as
osobní unií jest mocnářství jako velmoc
nemožné. Položení jest co nejvýš nebezpečné
a kritické.« Paragrafem čtrnáctým nemůže
Čecho
Chlumecký
Stürgkh
Němec
Polák
Rakousko
Neue Frei Presse
9
article
se stát uživit a parlament byl včera od Čechů
rozkotán.
Těžko rozeznati, čím se hlavní orgár
levice více třese: zda vzteky či úzkostí
Skoro se zdá, že touto: aspoň konec ve
škeré zloby jeho jest — volání po nových
smiřovačkách s námi. Ale na jakém zá-
kladě? Dnes sejdou se pohlaváři levice,
aby vypracovali pamětní spis ku vládě.
v němž budou s veškerým důrazem požado-
vat zákonné ustanovení němčiny jako
zprostředkujícího jazyka pro
všecky statní úřady Rakouska.«
A vůdce německo-národní strany Prade
odpovídá nám ve vídeňském »Volks-
zeitungu« zpupně: Němci mohou se
s Čechy vyrovnat pouze na zá
kladě svatodušního programu
Němci neodhodlají se k žádnému ústupku
kterýž by rámec programu toho překračoval
Proto si od nějakého dorozumívání ničeho
neslibuji.«
A ve svém libereckém orgánu »Deutsche
Volkszeitung« dokládá k tomu ještě drzeji
»Nikoliv pokusy smiřovacími, nikoliv ústupky
Čechům a vyplňováním jejich požadavkův
lze státní káru vpraviti opět do kolejí
nýbrž jen tak, zjedná-li se o pět Němcům
moc a panství v Rakousku. Bud
bude Rakousko tím, čím bývalo, stá-
tem německým, anebo se nikdy
neuzdraví. Oktrojírkou nějakého jazyko-
vého nařízení, ani dočasným zrušením ústavy
ničeho se nedosáhne, leda pídě času.
Zde pomůže jedině léčení radikální
vyloučení Haliče a panování v
smyslu Němcům přejícím: toť je-
diné jest činem, vše ostatní tretkou. —
Také sociálně demokratická »Arbeiter Zei
tung« zavrhuje všechno mastičkaření oktrojír
kami a volá po radikální kůře, po jiných
základech pro Rakousko, ale mysl
si to vyléčení jinak: žádá osvobozen
národů od vládního poručnictví, žádá, aby
se dala svoboda národům, a společný parla
ment jen pro skutečně pospolité jich záleži
tosti. Vidí tedy pomoc a spásu jedině v auto
nomii národní.
Čecho
Němec
Dei
Rakousko
Čechy
Buda
Halič
Němec
Deutsche Volkszeitung
10
article
Naproti tomu vidí ji »Sonn. u. Montags
Zeitung« pouze ve svézákonnosti
samosprávě zemské. Doznává a vy
slovuje, že jest to jen veliká lež
a šíbalská německá legenda, vyhlašuje -l
se Rakousko za stát německý
»Národové sjednocení pod žezlem habsbur-
ským nikdy na to nepomyslili založiti zde
německý stát; sice by nebyla mohl
nikdy vzniknouti vedle Rakouska německá
říše Hohenzollerů.«
»Rakousko jest právě tak málo státem
německým, jako českým nebo polským, nechat
tito národové znamenají značnou jeho číslici.
Rakousko jest říší východní, jak tomu
již jmeno jeho (Oesterreich) nasvědčuje,
v němž žijí promíseně různí národové, kteréž
dějinné události spojily v jednu státní moc.
Druhou velikou 1ží jest marné úsili.
chtíti otázku jazykovou roz
řešit centrálním parlamentem.
V takovémto společném sboru národním
musí otázka jazyková vždy působiti j a ko
dynamitová puma. To poznal již
dávno bystrozraký dr. Fischhoí
Toliko ve sněmech zemských může
býti otázka jazyková sprave-
dlivě upravena. Toliko znovu-
vzkřísením autonomistick
strany mezi Němci může uboh
Rakousko dojíti klidu.«
To jest také naším dávným přesvěd-
čením: Toho dne, kde by Němci zem
českých odřekli se kletého bludu pano-
vačnosti prostředkem centralisace
a stali se místo vlastizrádců do-
brými vlastenci zemí koruny če-
ské: toho dne bylo by Rakousko
zachráněno a národům jeho vrá-
cen mír, svoboda a blahobyt!
Fischhoe
Němec
Rakousko
Montags Zeitung
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. června. (Hlasy ča so-
pisecké o uzavření říšské rady.
Pomijejíce hlasů listů vídeňských, o nichž uči
něna již zmínka ve zprávách telefonických, po
znamenáváme předem, že veškeren česky smý
šlející tisk stojí za taktikou české delegace
sype žhavý popel na hlavu ryt. Jaworského
původce neblahé roztržky na pravici.
Mluvčí staroruské strany »Galičanine
píše ve stati o poslední schůzi říšské rady
»Poláci s p. Jaworským v čele chtěli potřít
Čechy, domáhající se práva, ale padli sami pod
břemenem svých hříchů a strhli s sebou na po
směch všeho světa parlament, ústavu i Rakou-
sko. Stateční Čechové se nedali. Odplať jim bol
za všechny v Rakousku utlačované národy
Možná nesouhlasiti s obstrukcí, kterou se skon
čila zábava v parlamentě, ale jiného prostředku
nelze užiti tam, kde nepořádek se stal pra-
vidlem.«
Z listů krakovských »Czas« prostě refe-
ruje o zavření říšské rady, úsudku svého všal
nepřičiňuje, dodávaje, že neobdržel ještě
z Vídně potřebných informaci (l
»Nová Reforma« připojuje ke svému refe-
rátu zprávu o částečné krisi v kabinetě Körbrově-
Dr. Pielak podal prý demissi, poněvadž nesou-
hlasí s dalšími plány vládními. Z plánů těch
jmenuje »N. R.« rozpuštění říšské rady a nov
volby na základě nového, oktrovo-
vaného volebního řádu. Před tím má
býti pomocí § 14. zaveden jazykový zákon
nový jednací řád sněmovní. »Glos Narodu« uve-
řejňuje ostrý útok na Jaworského. »Politika p
Jaworského« — praví — »přivedla tam, kam
Polák
Jaworský
Čecho
doktor
Pielak
Glos Naroda
Praha
Rakousko
Vídeň
12
article
přivésti musela: do hanebného fiaska
Roztrhání svazku česko-polského nebylo jen mar-
ným pokořením, nýbrž zhoršílo nad míru situaci,
naplnilo míru chaosu, klidnou obstrukei českou
přinutilo k užití násilných prostředků a urych-
lilo katastrofu, místo aby se nalezla cesta, na
které by se dala odstraniti bez úkoru pro důstoj-
nost Polákův a v dorozumění s Čechy, kteř
měli právo domáhati se zadostučinění za
hanebnou, na nich spáchanou křivdu . .
Stát nachází se nyní v těmž postavení, v jakém
byl po pádu Badenově, s tím však rozdílem,
že tehdy většina pravice představovala ještě
jakýsi jasný, pevný bod opory, kdežto nyní
Apol. Javorský vykonal herostratický čin, vy
hodiv ji do povětří. Tím se Javorský stal nej
větším škůdcem monarchie a svým nedostatkem
politické soudnosti více přispěl k všeobecnému
zmatku, než by mohli učiniti Wolf a Dašínský
Proto nejen naše společnost, nýbrž i celá říše
musí Javorského pokládati za hlavního vinníka.
že věci, místo aby se lepšily, spějí k nepochybné
katastrofě.
V témž listě končí vídeňský zpravodaj svů-
dopis: »Co vzejde z toho všeho? Nie jiného
než že za misku čočovice dojde na německý
státní jazyk a že pod jeho strašné jho Javorský
svou politikou sehne také šíjí Poláků a všech
ostatních Slovanů rakouských. Pravým prokletín
stane se pak bídná kramářská politika polského
kola, což haličtí voličové musejí vzlti na vědomi.«
Polákův
Badenův
Wolf
Polák
Čechy
13
title
Politické zprávy zahraničné
14
article
Adressa caru mírotvorci.
Adressa caru mírotvorci.
Paní Selenka z Mnichova, která vzbudíla
loni velké hnutí žen ve prospěch myšlenky míru.
a podala carovi ruskému adressu žen, těchto
dnů zaslala carovi následující lelegram:
»Veličenstvo! Je tomu právě rok, co v 18
zemích několik millionů žen holdovalo s na
dšením velké myšlence míru a velebilo zahájen
kongressu míru. Podepsaná měla čest, dodat
presidentovi kongressu adressu těchto nesčetnýe
žen. Dnes pak znovu se obraci k Veličenstvu
aby mu vyslovila bolest, kterou pociťují při po
hledu na válku jiho-afriekou všechny ty, kter
si přejí mír.
Válka jiho-africká je v úplném odporu s vel
kými zásadami míru, vyslovenými jmenem Va
šeho carského Veličenstva.
Kéž by chtělo Vaše Veličenství dobrotivě
vyslechnouti příznívě joužné hlasy, prosby žen
které by chtěly, aby zakročením cara ruského
byl učiněn konec — pomoci čestného míru
po němž volá svědomí lidstva — žalnému
hroznému boji, který krví pokrývá jižní Afriku
Selenek
Mnichov
Virginie
Afrika
15
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera odpoledne k VI. řádné schůzi, ve které
za drobných debat vyřídil četné návrhy a stížnosti
a provedl některé volby, zejmena doplňovací volbu
do výboru městské spořitelny, jež stala se nutnou p
známé resignací pp. Frant. Drdy, Jozy Papeže.
Alexandra Storcha a Jos. Šulce.
K dotazu přihlásil se obecní starší p. Hašourek
a praví, že doplňovací volba do správní rady městské
spořitelny jest vhodným momentem k tomu, poohléd-
nouti se, co stanovy její předpisují ve příčině vy
konávání volebního práva passivního. § 38. stanov
praví, že osoby, které dluhují spořitelně, nemají se
státi členy její správní rady, což stalo se z důvodu.
by vkladatelé byli bezpečni, že nebude spořitelna
spravována bez ohledu na osobní prospěch osob
zasedajících ve správní radě. Jest tedy ustanoveno
že dlužník nesmí býti členem výboru. Takto interesso-
váni jsou dle našeho názoru i členové správních
rad akciových podniků, poněvadž mají na závodu
největší prospěch. Řečník táže se praesidia, zdali se
§ 38. stanov městské spořitelnz vykládá tak, že
vztahuje se jenom na dlužníka jednotlivce nebo i na
členy správní rady některého akciového podniku
prohlašuje, že přátelé jeho dle výsledku odpovědi za-
chovají se při volbě.
František
Drda
Joza
Storch
Jos
Šulc
Praha
městský spořitelna
16
article
Starosta p. dr. Srb: Dle dosavadní praxe
přesného znění § 38. vztahuje se jeho ustanovení
pouze na jednotlivou osobu. Pokud se týče členo
správních radů neb společníků akciových podniků
jenž by si vypůjčil peníze na realitu, musí se roz
lišovatí dle zásady právnické, že dlužníkem jest toliko
podnik, nikoli členlsprávní rady. Kdyby se měly z urči
tého případu vyvozovati konsekvence při volbě
musily by se podati proti ní námitky
Obecní starší p. Březnovský: Každému členu
bez rozdílu politického smýšlení musí záleželi na
tom, by spořitelna prospívala a má se při volbe
především hleděti na muže obchodně vzdělaně. Výbon
spořitelny sestává ze 16 členů, z nichž je 10 doktorů.
pravá to advokátní kancelář. Jest nutno, by se př
volbě nehledělo na politickou barvu, nýbrž na muže
obchodně vzdělané. Velice bylo uškozeno, když druhá
strana z politického strannictví vyloučila z výboru
p. Gustava Adámka, neboť od doby té spořitelna ne
prospívá. (Odpor u Staročechů.)
Starosta p. dr. Srb: Odpověděl jsem na dota
Chtějí-lipáni debattu, mohou ji zavésti, až dospěj
se k volbě.
Obecní starší p. Lada praví, že v sobotu ko
nala se presidiální komise, svolaná na 11. hodinu
dopolední, že byl v ní do 3/412. hod., ale že nikdos
do ní nedostavil, ani člen presidia. Přišel jen sekrelá
a technický odborník. Řečník žádá za vysvětlení.
Srb
Adámek
17
article
Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že od časnéh
rána meškal na radnici, ale že nebylo mu hlášeno
že by se komise nemohla sejíti.
Náměstek starostův p. dr. Hühn, jenž mě
komisi předsedati, byl na radnici od 1/29. hodiny do
5/41 hod. ve své kanceláři a zařídil, by se mu hlá-
silo, přijde li do ní někdo.
Komise se konala a věc s p. Vladykou, o nih
se jednalo, projednána.
Obecní starší p. Lada praví, že odpověď ná
městka p. dra. Kühna působí na něho trapně. Byo
v síni určené pro komisi přesně od 11 hodin do
na 12. hod., ale nepříšel tam nikdo. Jednalo-li se
s p. Vladykou, jednalo se po 3/4 na 12. hod. ; jes
řečníku čas drahý, by tak dlouho čekal. Náměstek
p. dr. Kühn měl míti v evidenci, zda někdo ve schůz
je. Sekretář šel do presidia a vrátil se se sdělením
že páni mají tam důvěrnpu poradu. Hodinu čast
promrhaly zároveň dvě síly úřadnické.
Obecní starší p. Tereba potvrzuje, že se ko
mise s p. Vladykou konala, ale byla brzy hotova.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Měsíská rada navrhla, by se stížnost pana Em
Dvořáka do rozhodnutí, kterým nebyl schválen plá
na průčelí stavby na staveništi. č. 13. ve skupině
XXXVI. assan. obvodu na Staroměstském náměsti
Srb
doktor
Hühn
Vladyka
Kühn
Tereba
em
18
article
ježto facada tato nehodí se k celému rázu jmnova
ného náměstí, zamftla.
Obecní starší p. dr. Scharf navrhuje, by s
stížnosti vyhovělo.
Po debattě, které se zúčaslnili pp. dr. Vlček
Seifert a Kaše, se návrh p. dra. Scharf a za-
mítá a schvaluje se návrh městské rady
Zamítají se stížnosti vojenského oddělení sta
vebního do výměru magistrátu v příčině zřízení okap-
nich žlabů poděl celého průčelí Cernínských kasáren
č. pop. 101—IV. a umístění odkapní roury tak, by
voda z ní odváděna byla do kanálu, stížnost pana
Vojíěcha Šnobla, majitele domu č. pop. 656—VII., de
nařízení, aby do osmi dnů přikročii ku zřízení chod-
níku před timto domem na straně ulice Kamenicko
a Gerslnerovy a stížnost pana Zdeňka Veselého, ma
jitele domu č. pop. 857—I. v ulici Kozí, do rozhod-
nutí, kterým nebyla povolena stavba nového čtyř-
patrového domu na místě domu č. pop. 857—I. dle
předložených plánů, stížnost pana Františka Khodl
na předpis vodného K 49.14 z č. pop. 154—V., sliž
nost pp majitelů domů č. pop. 332, 333 a 335—II
na předepsání stočného z připojení domů těch k nové
stoce uliční a stížnost majitele domu č. pop. 336—II.
na odepřené vrácení zaplaceného stočného z domu
toho.
doktor
Scharf
Vlček Seifert
Kaše
Vojíěch Šnobl
jít nařízený
Veselý
Khodl
ný náměstí
Kamenicko
kozí
19
article
Městská rada navrhla, by se vzalo na vědomí.
že nedošlo k prodeji stavenišť č. 6. a 7. a částí sta
venišť č 2. skupiny XXXV, assanačního obvodu Janu
a Růženě Kolárovým.
Obecní starší pan dr. Vlček doporučuje, by př
kupních záležitostech nejednalo se s manželem, poku
nevykáže se plnou moci maniželky.
Starosta pan dr. Srb podotýká, že bylo to ji
magistrátu nařízeno.
Slova ujali se ještě pp. dr. Holubovský a Kaše
načež návrh městské rady schválen. K debatě zavda
podnět také návrh, aby bylo směněno staveniště č.7
skup. XXXV. ve směnné hodnotě 560 K. za čtver. sál
za jednu šestinu kláštera blahosl. Anežky č. pop. 811.l
panu Michalu Zeyerovi připsanou ve směnné cen
200 K za čtver. metr celé této nemovitosti.
Obecní starší pan Kaše podotýká, že obec by
utrpěla ztráty 100 zl. ročně a jelikož klášter nebud
se do deseti let bourati, činila by ztráta 1000 zl. Na-
vrhuje, by se věc odročila a městská rada by znovu
o ní uvažovala.
Obocní starší pan dr. Růžička přimlouvá se
za návrh městské rady
Obecní starší pan Kasalický upozorňuje, ž
jedná se o první šestinu kláštera, čímž, když se tato
dnes získá, vleze obec do pastí a kupovati bude nu
cena i další části jeho draho.
Obecní starši p. dr. Scharf odporuje návrhu
pana Kaše. Lépe jest získali objekt, klerý nes
2% nežli ponechati si objekt na kterém se 31/2 e
ztrácejí.
Po závěrečném slovu p. Ka še schvaluje s
návrh městské rady.
Při návrhu na povolení nákladu 9062 K 62h
na zřízení nového železného můstku přes Čertovku
na náměstí Velkopřevorské
navrhl obec starší p. Jeřábek, by se plán
mostu předložil uměteckým znalcům, by zkoumal
jeho ethnickou cenu.
Jan
Kolárův
doktor
Vlček
Srb
Holubovský
Kaše
Anežka
Zeyer
Růžička
Scharf
Jeřábek
XXXV
20
article
Když se návrhu tomuto obecní starší p. Hu-
báček rozhodně opřel, byl zamítnut a° schiválen
návrh městské rady
Schvalují se: návrh, aby povolen byl úvěr n
uhražení výloh, spojených s vysláním deputace
sboru obecních starších král. hlav. města Prahy na
světovou výstavu do Paříže a s opatřením daru
jejž při té příležitosti deputace tato jménem rady
král. hlav. města Prahy odevzdati má municipáln
radě pařížské; náklad 17.19 K 84 h na zlízení ko-
munikace pobřežní z prodloužené ulice Klimentské
k mostu přes Štvanici; doplňovací volba 4 členů
výboru městské spořitelny pražské (za resignovavší
pány: Františka Drdu, Józu Papeže, Alex. Štorch
a Josefa Šulce) a 2 náhradníků výboru téže spoři-
telny (za pp. Ferd. Schillera a Ferd. Mellana); návrh
na upravení pozemků Richtrových v Bubnech
návrh na upravení pláně letenské; návrh, aby od p.
Hu
Drda
Józa
Alex
Štorch
Šulc
Schiller
Ferd
Richtrův
Praha
Paříž
Bubno
sbor obecní starý král
městský spořitelna
21
article
Josefa Roubala byl zakoupen dům čp. 243—lI
v uličce Šítkovské za cenu 34.200 K; návrh, aby o
Augusta a Kláry Woltärových byly zakoupeny domy
čp. 140-V. a 164-V. s čp. 266 V. a 273. V. v uli
Červené (skup. XXIVa, assan. obv.) za cenu 70.000 K
návrh, aby od Marie Jakoubkové byly zakoupeny
domy čís. pop. 110, 112 a 113—I. v V'latnéřské ulico
(skup. XXIX. as. obv.) za 158.000 K; návrh, aby za
účelem provedení stavby dvou nových domů na
staveništích č. 7 a 8 skupiny IXb. v oby. assan-
byly od Anny Hůrkové a Anny Kimlové převzaty
přebytečné plochy domu čp. 60—I. v ulici Valen-
tinské a Veleslavínově ve výměře as 620.4 m2 za
plochy od obecních domů čp. 90—I. a 94—I. ke sta-
veništím čís. pop. 7 a 8 připadající ve výměře asi
181.27 m2 a za doplatek 48.000 K z důchodů obec
ních; návrh na schválení směny dilců pozemků obce
pražské č. kat. 256/1, 256/2 a 253/3 v Libni ve vý-
měře 1 11.152 čtv. sáhů se sousedními pozemky pan
F. J. Heine ve výměře 201.877 čtv. sáhů a návrh
na dodatečné schválení výplaty dvou set koruna
částky jednoho sta a padesáti korun jako odměn za
zásluhy při akci na odstranění nedostatku uhl
v král. hl. městě Praze r. 1900.
Roubal
Šítkovský
Augusta
Klár
Jakoubek
Hůrka
Kiml
Veleslavínův
F J Hein
Libeň
Praha
IXb
m 2
22
article
Nežli přikročeno k volbě čtyř členů a dvou ná
hradníků výboru městské spořitelny pražské
obecní starší pan dr. Chudoba prohlásil, že
přátelé jeho (strana dra. Podlipného) z důvodů, které
uvedli v dotazích pp. Hašourek a Březnov-
ský, odevzdají prázdné lístky
Při volbě odevzdán 51 hlasovací lístek, z nichž
17 bylo prázdných.
Žvolení byli do výboru na 3 roky pan Hynek
Kreutzer (41 hlasy), na 2 roky pp. Jindřich
Havlíček (44). Josef Gotlwald (42) a Frant.
Portík (32), náhradníky na 3 roky pan Josef Ji-
rousek (39) a na 2 roky pan Josef Schrötte
(40 hlasy)
Představeným pomocných úřadů v VIII. třídě
hodnostní zvolen okresní dozorce pan Karel Pá sek
do komise k prozkoumání účtů o příjmech a vy-
däních nadace Náprstkova českého průmyslového
musea za rok 1899 pp. František Portík, dr
Vojtěch Frič a František Urbánek.
Při volných návrzích ujal se slova obecní
starší pan Kaše a upozorniv, že voda z některých
zaplavených sklepů, ač se čerpala, nevymizela, po-
něvadž prosakuje do nich z Vltavy, navrhl, by sta
vební úřad učinil opatření, jak bylo by možno sklepy
Obecní starší pan Holubovský stěžuje si, že
návštěva Žofína a žofínských lázní klesá, což za-
vinil kartel v příčině zvýšení cen s ostatními lázněmi.
které ho však nedodržují
Chudoba
Podlipný
Žvolení
Kreutzer
Havlíček
Gotlwald
František
Josef
Schrötte
Karel pá
Náprstkův
Portík
Frič
Urbánek
Kaše
Holubovský
Vltava
Žofín
městský spořitelna
23
article
V Praze, 11. června.
Praha
25
article
Starosta pan dr. Srb a náměstek dr. Kiihu
odporují, že by návštěva lázní žofinských klesala.
naopak bývají tak obsazeny, že v nich není místa.
Obecní starší pan Parůžek si přeje, by se
uvažovalo, jak pozvedla by se návštěva českých
středisek.
Podporován návrh pana dra. Holubovského
by uvažovalo se o snížení cen v žofinských lázních
načež schůze o 1/48 hod. več. skončena.
doktor
Srb
Kiih
26
article
Převezení ostatků dra. Augustina
Smetany.
Převezení ostatků dra. Augustina
Smetany.
Evangelický hřbitov karlínský je na vy-
mření. Přišlo se při neustálém rozšiřování města
k poznání a přesvědčení, že pro posvátnou tu
půdu, kde mnoho lidí nalezlo kýžený odpočinek
není tam místo přihodné, tím méně vhodné,
V drobném prodejlr
sanní číslo o sobě . . . za S
sdpolední
. . . na 2k
Ve žlislkách na venkovšn
ranní čisla.
odpolední . . . . . . . . Sb
Inseráty
platí se hetevě sapřel.
Fředplsceni a joserty přljčná sdmalnl-
staace v Masiauske ulici č. 3
Tam nacházají se tel redakee
tiskárna a ezpadice „Nárnddních Listů“
Bukopisy se nevraeak.
Augustin Smetan
Masiauske ulice
27
article
když při každé povodni byl hřbitov vysoko za-
plaven. Přestalo tudíž na tomto hřbitově další
pohřbívání a hroby nebožtíků se ponenáhlu
ruší. Městská rada pražská ujala se tělesných
ostatků velikého Pavla J. Šafaříka a vykázala
jim důstojné místo na nověm obecním hrbitově
v Olšanech. A v té době, když byly ostatky
Šafaříka ve zlatém pohřebním voze za přehoj-
ného účastenství obecenstva a kruhů učených
společností převezeny do nového hrobu, v té
době již bylo rozhodnuto o převezení tělesných
ostatků z evangelického hřbitova dra. Augustina
Smetany, professora filosofie a vyobcovaného
kněze rytířského řadu křižovníků. Obec pražská
vykonala tím akt povinné úety a vážnosti zna-
menitému tomu muží, na něhož po věky bude
vzpomináno.
Filosof dr. Aug. Smetana narodil se v Praze
dne 14. června 1814 jako nejstarší syn kostel-
níka u sv. Jindřicha v Praze. Augustin odbyr
studia gymnasijní u piaristů a studia filosofická,
vstoupil v 18. roce věku svého jako novic do
řádu křížovníků s červenou hvězdou v Praze,
kde 29. října 1835 slavný slib řeholní složil a
r. 1836 studia theologická ukončil. Poněvadž
byl velmi mlád, vysvěcen byl teprve 6. srpna
1837 a to ještě se svolením biskupa. Již za
studií filosofických obíral se s horlivesti vědami
filosofickými, kterým později všechen prázdný
čas a píli věnoval. Z dalšího studia byl pojed-
nou vytržen rozkazem představeného řádu, který
jej poslal za kaplana do Dobřichovic. Sotva že
složil druhé rigorosum, poslán byl opět do
Chebu, odkudž jej r. 1839 vysvobodil nový vel-
mistr řádu dr. Beer. Po dalších studiích byl
Aug. Smetana dne 4. srpna 1841 na doktor
filosofie povýšen.
Pavel J Šafařík
Šafařík
Augustin Smetan
doktor
Aug
Smetan
svatý . Jindřich
Augustin
Beer
Olšany
Praha
Dobřichovice
Cheb
28
article
Od roku 1842 byl adjunktem filosoflev
Praze, načež bylo mu svěřeno suplentství sto-
lice filosofické za dra. Exnera. V tomto po-
stavení dr. Smetana působil velmi liberálně.
Směr ducha jeho byl úplně jiný než když do
kláštera vslupoval a jeho filosofické náhledy
byly s kněžským stavem v úplném odporu.
Svítající dobu svobody r. 1848 uvilal s nadše-
ním a proslovil znamenitou řeč při oslavě pa-
mátky ve Vídni padlých studentů. Pobyt v
klášteře stávala se mu stále nesnesitelnějším
proto toužil po vybavení se z tohoto místa.
Na podzim roku 1848 přijal prozatímné místo
učitelské na Novoměstském gymnasiu, kterého
byl však brzo zbaven přichodem piaristů. Rov-
néž byly zastaveny i jeho přednášky jako
suplenta dějepisu filos. na universitě. Nejsa
zvyklý, aby se čeho doprošoval, byl pominut
při obsazování řádných i mimořádných míst.
Exner
Smetan
Praha
Vídeň
29
article
Aby pak přece zajistil si hmotnou existenci,
převzal r. 1849 k vyzvání Frant. Palackého
redakci německého časopisu »Union«. Tužbě
jeho, alespoň bezplatně přednášeti o filosofii na
universitě, vláda nedovolila. Mezitím předsta-
vený kláštera snažil se dra. Aug. Smetanu při-
měti ku návratu do kláštera. On však nevy-
hověl tomu, nýbrž svému faráři oznámil vystoupení
z církve. Když farář oznámení to nechtěl přijati,
uveřejnil dr. Smetana ve svém časopise prohlá-
šení, že následkem svého přesvědčení o neby-
telnosti poněti obsaženého v učení římsko-kato-
lickém, přestal býti knězem a údem řádu kři-
žovníků. Z toho povstalo veliké vzrušení po
celé Praze a když úsilí arcibiskupa, aby pro-
hlášení své odvolal, bylo marné, byl dne 23.
dubna 1850 veřejně z církve vyobcován.
Mezitím dr. Smetana již churavěl. Odebral
se do Altony, kde byl vychovatelem, ale vrátil
se do Prahy 31. prosince 1850, kde lože již
neopustil. Zemřel dne 30. ledna 1851 a pohřben
byl za nesmírného účastenství obecenstva. Dr.
Smetana napsal velezajímavé memoiry, které V.
František
Palacký
Aug
Smetan
doktor
Praha
Altona
30
article
Bambas přeložil do češtiny. Jmeno dra. Augustina
Smetany jest velmi populární. Třeba že německy
psal, přece myslil a eítil česky. Jak miloval
svou vlasť, vídno z tohoto výňatku z jeho spisu:
»Naše vlasť, požehnané ty Čechy, v našem dílu
světa tutéž úlohu mají, jakouž má celé Slo-
vanstvo naproti světu ostatnímu. Česká naše
vlasť jest tím uzlem germánské a slovanské ná-
rody pojícím. Ona jest zastupitelem všeho Slo-
vanstva naproti Německu. Na naší půdě přejde
osvěta západní v živel slovanský (aniž by tento
na původní povaze své utrpěl) a zušlechténa
přimísením svěžejšího slovanství, rozproudí se
pak odtud k východu. Živel slovanský musí na
télo naši půdě zvítězit nad germánským, nebot
běži tu hlavně o to, aby Slovanstvo stalo se
úplně způsobilým uvázati se v úkol svůj a
mohlo nastoupiti dráhu svého povolání, Pro-
zřetelností mu vykázaného« . . . »Dorozumění
so německého i českého živlu v Čechách právě
že přežádouci, jest dvojnásobně obtížné, ale
bude jen tím záslužnější a čestnější pro obě
strany. Spolubyti obou těchto národnosti jest
historickou nutností, dokud vlasť naše k vyplnění
svého určení úplně nedozraje. Zbývá pouze
otázka, dosáhnou-li Čechy svého účelu buď ke
slávě či hanbě zúčastněných v tomto boji. Ale
účelu svého dosáhne naše vlasť každým způ-
sobem
Bambas
Augustin Smetan
Čecho
Německo
Čechy
31
article
Hrob dra. Smetany na hřbitůvku karlinském
dlouho byl prost všeho zevního označení. Teprve
později přátelé jeho pořídili mu skrovný ná-
hrobek. Zvláště správcová hřbitova pl. Kieszle-
rová hrobu jeho věnovala po celá desítiletí po-
zornost. V nedávné době péčí p. Krampery
z Karlínä byl náhrobek zaměněn českým ná-
pisem a opatřen mimo to deskou, věnovanou
dělnictvem Daňkovy továrny a nápisem:
»Stálť jsem pevně,
vždyť jsem stál
v přesvědčení svém.
Z tohoto místa po půl stu letech byly
ostatky znamenitého filosofa přeneseny na nový
hřbitov. Včera o 7. hod. ranní byly tělesné
ostatky jeho vykopány z hrobu v přítomnosti
správce pražských obeeních hřbitovů p. Ant
Peřiny, okresního lékaře p. dra. Fischera, polie
Kramper
Daňkův
Peřina
Fischer