ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f03fdc30-66ab-11dc-b618-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 48, person 131, org 11, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 12. června 1900
Praha
3 masthead
Číslo 160.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předpláeí seo v Praze v administrael na něsle čtvri leta . . . . 8 K — s dvojí donátkoe nn sněe na v leta . . . . 7 R 50 ve dlalkách: 2 K so za něata- Poštout na měsle ei na čtrrt leta s dvojí sísilken na měsí na člrrt lela . . . . 1i k eo
Praha
5 article Co nastane?
Co nastane? Zatím co diplomacie evropská i ame- rická klade si dnes otázku tu s nejživějším interessem vzhledem k nynějším povážlivým zmatkům v daleké veleříši asijské, Číně, národové rakouští kladou si ji možno-l s ještě větší dychtivostí a starostí dnes vzhledem ku zejtřku Cislajtanie A jako veškerá učená Evropa i s Amerikou dohromady neví, co nastane v podáln asijské »říši středu«, rovněž tak nevědí dnes také národové středoevropské říše habsburské, jaké osudy jich očekávají v budoucnosti nejbližší v jejich vlastech rodných! Nevědí toho, jak se podobá, dosud ani Němci zdejší, ba ani Maďaři, kteří přece mají nejvyšší pozorovací stanice me teorologické dobře obsazené bystrými pozo- rovateli svými. Dokladem toho drastickým řeč předsedy uherského ministerstva Kolo- mana Szella ve finančním výboru posla necké sněmovny uherské ze dne 9. t. m. Jednalo se v něm o to, má-li býti říšskému sněmu uherskému doporučen ku přijet zákon, jímž Uhry zavazují se pro pří- štích deset let přispívati na společné záležitosti celé říše kvotou 34.4 proc. proti 65.6 procent Cislajtanie. Košutovská opposice opírala se rozhodně takému zavá zání se říše uherské, poukazujíc k tomu, že v Rakousku hrozí propuk nouti národomorný absoluti sm, což bylo by porušením XII. článku smlouvy Uher s Rakouskem z roku 1867 v němž klade se výslovně za podmínku reálné unie obou polovicí říše, aby v ze- mích neuherských panovaly poměry ústavní.
Cislajtanie Němec Maďar Szell Uher Čína Evropa Amerika Rakousko necký sněmovna
6 article
Jakmile by tedy v Cislajtanii nastal ab- solutism, jest smlouva, vížící Uhry, roztržena a ony mají právo na pouho osobní unii. Nuže, tyto námitky opposice uzna předseda Koloman Szell zcela správnými. avšak nepřiznával, že by přese všechny cho- robné zjevy v Cislajtanii nadcházela tam již neklamně a blízce katastrofa absolu- tismu rozhodného a povšech- ného. »Doufáme, pravil, »že ústav nost v Rakousku nepřestane. Připouštím však, že může v tom nebo onom směru nadejíti jakési poru- šení nebo dočasné uváznutí trvalého žilobití života ústavního a pro ty případy učiní vláda uherská své přípravy a svá opa tření v čas«. Tato nejistota obráží se také v info macích vládního tisku maďarského z Vídně. Tak uveřejňuje vládní »Pester Lloyd« za sebou tyto dva telegramy z Vídně ze dne 9. června: »O záměrech vlády (Körbrovy) lze autenticky říci, že rozpuštění parla- mentu jest takořka jistým; však ohledně doby, kdy se to stane, zda hned, nebo a v červenci, není posud rozhodnuto. Ohledně oktrojírek sděluje se, že oktrojír ka jazykového zákona Čechám a Mo- ravě najisto hrozí, kdežto na oktro- jírku nového jednacího řádu pro parlamen vídeňský ještě se nemyslí.« A hned na tc druhý telegram o ministerské radě vídeňské konané odpoledne 9. června, avšak bez výsledku: »0 politické situaci neučiněno ještě žádných konečných rozhodnutí. Na prvém místě uvažováno o rozpuštěn sněmovny poslanecké, leč ani to není ještě jisté. Snad k němu dojde teprve na podzim.
Szell Körbrův Uhry Cislajtanie Rakousko Vídeň Čechy
7 article
Tolikéž o oktrojování Körbrových osnov jazykových nestalo se ještě žádné usnesení. Avšak vláda zabývá se touto záleži- tostí vážně. Není však ještě ani na tom ustanovena, má-li jazykové ty zákony Če- chům a Moravanům oktrojovati před roz- puštěním říšské rady nebo až po něm. My- šlenka, oktrojovati poslanecké sněmovně par- lamentu jiný jednací řád, odsunuta zcela do pozadí, ba možno ji pokládati za odmrštěnu. O nějakých pokusech smiřova- cích (Čechů s Němci) není pro tu chvíli řeči, poněvadž za nynější nálady není na- prosto vyhlídky na jakés dohodnutí. Celkem jeví se situace takto: Vše jest na vá- hách; leč již během příštího téhodne může nadejíti rozhodnutí. Tolik vědí Ma- daři. A Němci zdejší nevědí ani o poznání více. Pokud by na německých pokrokářích a la Chlumecký, Stürgkh, Gross, Funke sešlo, ti by přes všechnu svou »nedůvěru a nevoli« proti vládě Körbrově ihned ji zvedli na svůj štít, jakmile by jen drakonicky zakročila proti nám
Moravan Čecho Němec Chlumecký Stürgkh Gross Funke poslanecký sněmovna Madar
8 article
Čechům. »Raději žádný parla- ment, raději nekonstituční vládu,« volá orgán bar. Chlumeckého, brněn- ský »Tagesbote« dne 9. t. m., »nežli Rakousko pod panstvím česko- feudálním.« Kletbě směšnosti propadlo prý by ministerstvo Körbrovo, kdyby chtělo si dobyti srdce českého národa shovívavostí a povolností! — Zdá se tedy, že v táboře Chlumeckého a Stürgkha panuje strach, aby naposledy rozhodujících kruzích neobrátil se opět vitr k našemu právu! Tomu nasvěd- čuje i dvoudenní zuření »Neue Freie Presse« na slabost vlády Körbrovy vůči naší opposici české, kterouž prý chudáky Němce a Poláky tak děsně blamovala, nade vše pak tato zoufalá její hrozba: »Cestou ku státnímu právu českému můžeme ztratiti dualistické státní právo as osobní unií jest mocnářství jako velmoc nemožné. Položení jest co nejvýš nebezpečné a kritické.« Paragrafem čtrnáctým nemůže
Čecho Chlumecký Stürgkh Němec Polák Rakousko Neue Frei Presse
9 article
se stát uživit a parlament byl včera od Čechů rozkotán. Těžko rozeznati, čím se hlavní orgár levice více třese: zda vzteky či úzkostí Skoro se zdá, že touto: aspoň konec ve škeré zloby jeho jest — volání po nových smiřovačkách s námi. Ale na jakém zá- kladě? Dnes sejdou se pohlaváři levice, aby vypracovali pamětní spis ku vládě. v němž budou s veškerým důrazem požado- vat zákonné ustanovení němčiny jako zprostředkujícího jazyka pro všecky statní úřady Rakouska.« A vůdce německo-národní strany Prade odpovídá nám ve vídeňském »Volks- zeitungu« zpupně: Němci mohou se s Čechy vyrovnat pouze na zá kladě svatodušního programu Němci neodhodlají se k žádnému ústupku kterýž by rámec programu toho překračoval Proto si od nějakého dorozumívání ničeho neslibuji.« A ve svém libereckém orgánu »Deutsche Volkszeitung« dokládá k tomu ještě drzeji »Nikoliv pokusy smiřovacími, nikoliv ústupky Čechům a vyplňováním jejich požadavkův lze státní káru vpraviti opět do kolejí nýbrž jen tak, zjedná-li se o pět Němcům moc a panství v Rakousku. Bud bude Rakousko tím, čím bývalo, stá- tem německým, anebo se nikdy neuzdraví. Oktrojírkou nějakého jazyko- vého nařízení, ani dočasným zrušením ústavy ničeho se nedosáhne, leda pídě času. Zde pomůže jedině léčení radikální vyloučení Haliče a panování v smyslu Němcům přejícím: toť je- diné jest činem, vše ostatní tretkou. — Také sociálně demokratická »Arbeiter Zei tung« zavrhuje všechno mastičkaření oktrojír kami a volá po radikální kůře, po jiných základech pro Rakousko, ale mysl si to vyléčení jinak: žádá osvobozen národů od vládního poručnictví, žádá, aby se dala svoboda národům, a společný parla ment jen pro skutečně pospolité jich záleži tosti. Vidí tedy pomoc a spásu jedině v auto nomii národní.
Čecho Němec Dei Rakousko Čechy Buda Halič Němec Deutsche Volkszeitung
10 article
Naproti tomu vidí ji »Sonn. u. Montags Zeitung« pouze ve svézákonnosti samosprávě zemské. Doznává a vy slovuje, že jest to jen veliká lež a šíbalská německá legenda, vyhlašuje -l se Rakousko za stát německý »Národové sjednocení pod žezlem habsbur- ským nikdy na to nepomyslili založiti zde německý stát; sice by nebyla mohl nikdy vzniknouti vedle Rakouska německá říše Hohenzollerů.« »Rakousko jest právě tak málo státem německým, jako českým nebo polským, nechat tito národové znamenají značnou jeho číslici. Rakousko jest říší východní, jak tomu již jmeno jeho (Oesterreich) nasvědčuje, v němž žijí promíseně různí národové, kteréž dějinné události spojily v jednu státní moc. Druhou velikou 1ží jest marné úsili. chtíti otázku jazykovou roz řešit centrálním parlamentem. V takovémto společném sboru národním musí otázka jazyková vždy působiti j a ko dynamitová puma. To poznal již dávno bystrozraký dr. Fischhoí Toliko ve sněmech zemských může býti otázka jazyková sprave- dlivě upravena. Toliko znovu- vzkřísením autonomistick strany mezi Němci může uboh Rakousko dojíti klidu.« To jest také naším dávným přesvěd- čením: Toho dne, kde by Němci zem českých odřekli se kletého bludu pano- vačnosti prostředkem centralisace a stali se místo vlastizrádců do- brými vlastenci zemí koruny če- ské: toho dne bylo by Rakousko zachráněno a národům jeho vrá- cen mír, svoboda a blahobyt!
Fischhoe Němec Rakousko Montags Zeitung
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. června. (Hlasy ča so- pisecké o uzavření říšské rady. Pomijejíce hlasů listů vídeňských, o nichž uči něna již zmínka ve zprávách telefonických, po znamenáváme předem, že veškeren česky smý šlející tisk stojí za taktikou české delegace sype žhavý popel na hlavu ryt. Jaworského původce neblahé roztržky na pravici. Mluvčí staroruské strany »Galičanine píše ve stati o poslední schůzi říšské rady »Poláci s p. Jaworským v čele chtěli potřít Čechy, domáhající se práva, ale padli sami pod břemenem svých hříchů a strhli s sebou na po směch všeho světa parlament, ústavu i Rakou- sko. Stateční Čechové se nedali. Odplať jim bol za všechny v Rakousku utlačované národy Možná nesouhlasiti s obstrukcí, kterou se skon čila zábava v parlamentě, ale jiného prostředku nelze užiti tam, kde nepořádek se stal pra- vidlem.« Z listů krakovských »Czas« prostě refe- ruje o zavření říšské rady, úsudku svého všal nepřičiňuje, dodávaje, že neobdržel ještě z Vídně potřebných informaci (l »Nová Reforma« připojuje ke svému refe- rátu zprávu o částečné krisi v kabinetě Körbrově- Dr. Pielak podal prý demissi, poněvadž nesou- hlasí s dalšími plány vládními. Z plánů těch jmenuje »N. R.« rozpuštění říšské rady a nov volby na základě nového, oktrovo- vaného volebního řádu. Před tím má býti pomocí § 14. zaveden jazykový zákon nový jednací řád sněmovní. »Glos Narodu« uve- řejňuje ostrý útok na Jaworského. »Politika p Jaworského« — praví — »přivedla tam, kam
Polák Jaworský Čecho doktor Pielak Glos Naroda Praha Rakousko Vídeň
12 article
přivésti musela: do hanebného fiaska Roztrhání svazku česko-polského nebylo jen mar- ným pokořením, nýbrž zhoršílo nad míru situaci, naplnilo míru chaosu, klidnou obstrukei českou přinutilo k užití násilných prostředků a urych- lilo katastrofu, místo aby se nalezla cesta, na které by se dala odstraniti bez úkoru pro důstoj- nost Polákův a v dorozumění s Čechy, kteř měli právo domáhati se zadostučinění za hanebnou, na nich spáchanou křivdu . . Stát nachází se nyní v těmž postavení, v jakém byl po pádu Badenově, s tím však rozdílem, že tehdy většina pravice představovala ještě jakýsi jasný, pevný bod opory, kdežto nyní Apol. Javorský vykonal herostratický čin, vy hodiv ji do povětří. Tím se Javorský stal nej větším škůdcem monarchie a svým nedostatkem politické soudnosti více přispěl k všeobecnému zmatku, než by mohli učiniti Wolf a Dašínský Proto nejen naše společnost, nýbrž i celá říše musí Javorského pokládati za hlavního vinníka. že věci, místo aby se lepšily, spějí k nepochybné katastrofě. V témž listě končí vídeňský zpravodaj svů- dopis: »Co vzejde z toho všeho? Nie jiného než že za misku čočovice dojde na německý státní jazyk a že pod jeho strašné jho Javorský svou politikou sehne také šíjí Poláků a všech ostatních Slovanů rakouských. Pravým prokletín stane se pak bídná kramářská politika polského kola, což haličtí voličové musejí vzlti na vědomi.«
Polákův Badenův Wolf Polák Čechy
13 title
Politické zprávy zahraničné
14 article Adressa caru mírotvorci.
Adressa caru mírotvorci. Paní Selenka z Mnichova, která vzbudíla loni velké hnutí žen ve prospěch myšlenky míru. a podala carovi ruskému adressu žen, těchto dnů zaslala carovi následující lelegram: »Veličenstvo! Je tomu právě rok, co v 18 zemích několik millionů žen holdovalo s na dšením velké myšlence míru a velebilo zahájen kongressu míru. Podepsaná měla čest, dodat presidentovi kongressu adressu těchto nesčetnýe žen. Dnes pak znovu se obraci k Veličenstvu aby mu vyslovila bolest, kterou pociťují při po hledu na válku jiho-afriekou všechny ty, kter si přejí mír. Válka jiho-africká je v úplném odporu s vel kými zásadami míru, vyslovenými jmenem Va šeho carského Veličenstva. Kéž by chtělo Vaše Veličenství dobrotivě vyslechnouti příznívě joužné hlasy, prosby žen které by chtěly, aby zakročením cara ruského byl učiněn konec — pomoci čestného míru po němž volá svědomí lidstva — žalnému hroznému boji, který krví pokrývá jižní Afriku
Selenek Mnichov Virginie Afrika
15 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera odpoledne k VI. řádné schůzi, ve které za drobných debat vyřídil četné návrhy a stížnosti a provedl některé volby, zejmena doplňovací volbu do výboru městské spořitelny, jež stala se nutnou p známé resignací pp. Frant. Drdy, Jozy Papeže. Alexandra Storcha a Jos. Šulce. K dotazu přihlásil se obecní starší p. Hašourek a praví, že doplňovací volba do správní rady městské spořitelny jest vhodným momentem k tomu, poohléd- nouti se, co stanovy její předpisují ve příčině vy konávání volebního práva passivního. § 38. stanov praví, že osoby, které dluhují spořitelně, nemají se státi členy její správní rady, což stalo se z důvodu. by vkladatelé byli bezpečni, že nebude spořitelna spravována bez ohledu na osobní prospěch osob zasedajících ve správní radě. Jest tedy ustanoveno že dlužník nesmí býti členem výboru. Takto interesso- váni jsou dle našeho názoru i členové správních rad akciových podniků, poněvadž mají na závodu největší prospěch. Řečník táže se praesidia, zdali se § 38. stanov městské spořitelnz vykládá tak, že vztahuje se jenom na dlužníka jednotlivce nebo i na členy správní rady některého akciového podniku prohlašuje, že přátelé jeho dle výsledku odpovědi za- chovají se při volbě.
František Drda Joza Storch Jos Šulc Praha městský spořitelna
16 article
Starosta p. dr. Srb: Dle dosavadní praxe přesného znění § 38. vztahuje se jeho ustanovení pouze na jednotlivou osobu. Pokud se týče členo správních radů neb společníků akciových podniků jenž by si vypůjčil peníze na realitu, musí se roz lišovatí dle zásady právnické, že dlužníkem jest toliko podnik, nikoli členlsprávní rady. Kdyby se měly z urči tého případu vyvozovati konsekvence při volbě musily by se podati proti ní námitky Obecní starší p. Březnovský: Každému členu bez rozdílu politického smýšlení musí záleželi na tom, by spořitelna prospívala a má se při volbe především hleděti na muže obchodně vzdělaně. Výbon spořitelny sestává ze 16 členů, z nichž je 10 doktorů. pravá to advokátní kancelář. Jest nutno, by se př volbě nehledělo na politickou barvu, nýbrž na muže obchodně vzdělané. Velice bylo uškozeno, když druhá strana z politického strannictví vyloučila z výboru p. Gustava Adámka, neboť od doby té spořitelna ne prospívá. (Odpor u Staročechů.) Starosta p. dr. Srb: Odpověděl jsem na dota Chtějí-lipáni debattu, mohou ji zavésti, až dospěj se k volbě. Obecní starší p. Lada praví, že v sobotu ko nala se presidiální komise, svolaná na 11. hodinu dopolední, že byl v ní do 3/412. hod., ale že nikdos do ní nedostavil, ani člen presidia. Přišel jen sekrelá a technický odborník. Řečník žádá za vysvětlení.
Srb Adámek
17 article
Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že od časnéh rána meškal na radnici, ale že nebylo mu hlášeno že by se komise nemohla sejíti. Náměstek starostův p. dr. Hühn, jenž mě komisi předsedati, byl na radnici od 1/29. hodiny do 5/41 hod. ve své kanceláři a zařídil, by se mu hlá- silo, přijde li do ní někdo. Komise se konala a věc s p. Vladykou, o nih se jednalo, projednána. Obecní starší p. Lada praví, že odpověď ná městka p. dra. Kühna působí na něho trapně. Byo v síni určené pro komisi přesně od 11 hodin do na 12. hod., ale nepříšel tam nikdo. Jednalo-li se s p. Vladykou, jednalo se po 3/4 na 12. hod. ; jes řečníku čas drahý, by tak dlouho čekal. Náměstek p. dr. Kühn měl míti v evidenci, zda někdo ve schůz je. Sekretář šel do presidia a vrátil se se sdělením že páni mají tam důvěrnpu poradu. Hodinu čast promrhaly zároveň dvě síly úřadnické. Obecní starší p. Tereba potvrzuje, že se ko mise s p. Vladykou konala, ale byla brzy hotova. Přechází se k jednacímu pořadu. Měsíská rada navrhla, by se stížnost pana Em Dvořáka do rozhodnutí, kterým nebyl schválen plá na průčelí stavby na staveništi. č. 13. ve skupině XXXVI. assan. obvodu na Staroměstském náměsti
Srb doktor Hühn Vladyka Kühn Tereba em
18 article
ježto facada tato nehodí se k celému rázu jmnova ného náměstí, zamftla. Obecní starší p. dr. Scharf navrhuje, by s stížnosti vyhovělo. Po debattě, které se zúčaslnili pp. dr. Vlček Seifert a Kaše, se návrh p. dra. Scharf a za- mítá a schvaluje se návrh městské rady Zamítají se stížnosti vojenského oddělení sta vebního do výměru magistrátu v příčině zřízení okap- nich žlabů poděl celého průčelí Cernínských kasáren č. pop. 101—IV. a umístění odkapní roury tak, by voda z ní odváděna byla do kanálu, stížnost pana Vojíěcha Šnobla, majitele domu č. pop. 656—VII., de nařízení, aby do osmi dnů přikročii ku zřízení chod- níku před timto domem na straně ulice Kamenicko a Gerslnerovy a stížnost pana Zdeňka Veselého, ma jitele domu č. pop. 857—I. v ulici Kozí, do rozhod- nutí, kterým nebyla povolena stavba nového čtyř- patrového domu na místě domu č. pop. 857—I. dle předložených plánů, stížnost pana Františka Khodl na předpis vodného K 49.14 z č. pop. 154—V., sliž nost pp majitelů domů č. pop. 332, 333 a 335—II na předepsání stočného z připojení domů těch k nové stoce uliční a stížnost majitele domu č. pop. 336—II. na odepřené vrácení zaplaceného stočného z domu toho.
doktor Scharf Vlček Seifert Kaše Vojíěch Šnobl jít nařízený Veselý Khodl ný náměstí Kamenicko kozí
19 article
Městská rada navrhla, by se vzalo na vědomí. že nedošlo k prodeji stavenišť č. 6. a 7. a částí sta venišť č 2. skupiny XXXV, assanačního obvodu Janu a Růženě Kolárovým. Obecní starší pan dr. Vlček doporučuje, by př kupních záležitostech nejednalo se s manželem, poku nevykáže se plnou moci maniželky. Starosta pan dr. Srb podotýká, že bylo to ji magistrátu nařízeno. Slova ujali se ještě pp. dr. Holubovský a Kaše načež návrh městské rady schválen. K debatě zavda podnět také návrh, aby bylo směněno staveniště č.7 skup. XXXV. ve směnné hodnotě 560 K. za čtver. sál za jednu šestinu kláštera blahosl. Anežky č. pop. 811.l panu Michalu Zeyerovi připsanou ve směnné cen 200 K za čtver. metr celé této nemovitosti. Obecní starší pan Kaše podotýká, že obec by utrpěla ztráty 100 zl. ročně a jelikož klášter nebud se do deseti let bourati, činila by ztráta 1000 zl. Na- vrhuje, by se věc odročila a městská rada by znovu o ní uvažovala. Obocní starší pan dr. Růžička přimlouvá se za návrh městské rady Obecní starší pan Kasalický upozorňuje, ž jedná se o první šestinu kláštera, čímž, když se tato dnes získá, vleze obec do pastí a kupovati bude nu cena i další části jeho draho. Obecní starši p. dr. Scharf odporuje návrhu pana Kaše. Lépe jest získali objekt, klerý nes 2% nežli ponechati si objekt na kterém se 31/2 e ztrácejí. Po závěrečném slovu p. Ka še schvaluje s návrh městské rady. Při návrhu na povolení nákladu 9062 K 62h na zřízení nového železného můstku přes Čertovku na náměstí Velkopřevorské navrhl obec starší p. Jeřábek, by se plán mostu předložil uměteckým znalcům, by zkoumal jeho ethnickou cenu.
Jan Kolárův doktor Vlček Srb Holubovský Kaše Anežka Zeyer Růžička Scharf Jeřábek XXXV
20 article
Když se návrhu tomuto obecní starší p. Hu- báček rozhodně opřel, byl zamítnut a° schiválen návrh městské rady Schvalují se: návrh, aby povolen byl úvěr n uhražení výloh, spojených s vysláním deputace sboru obecních starších král. hlav. města Prahy na světovou výstavu do Paříže a s opatřením daru jejž při té příležitosti deputace tato jménem rady král. hlav. města Prahy odevzdati má municipáln radě pařížské; náklad 17.19 K 84 h na zlízení ko- munikace pobřežní z prodloužené ulice Klimentské k mostu přes Štvanici; doplňovací volba 4 členů výboru městské spořitelny pražské (za resignovavší pány: Františka Drdu, Józu Papeže, Alex. Štorch a Josefa Šulce) a 2 náhradníků výboru téže spoři- telny (za pp. Ferd. Schillera a Ferd. Mellana); návrh na upravení pozemků Richtrových v Bubnech návrh na upravení pláně letenské; návrh, aby od p.
Hu Drda Józa Alex Štorch Šulc Schiller Ferd Richtrův Praha Paříž Bubno sbor obecní starý král městský spořitelna
21 article
Josefa Roubala byl zakoupen dům čp. 243—lI v uličce Šítkovské za cenu 34.200 K; návrh, aby o Augusta a Kláry Woltärových byly zakoupeny domy čp. 140-V. a 164-V. s čp. 266 V. a 273. V. v uli Červené (skup. XXIVa, assan. obv.) za cenu 70.000 K návrh, aby od Marie Jakoubkové byly zakoupeny domy čís. pop. 110, 112 a 113—I. v V'latnéřské ulico (skup. XXIX. as. obv.) za 158.000 K; návrh, aby za účelem provedení stavby dvou nových domů na staveništích č. 7 a 8 skupiny IXb. v oby. assan- byly od Anny Hůrkové a Anny Kimlové převzaty přebytečné plochy domu čp. 60—I. v ulici Valen- tinské a Veleslavínově ve výměře as 620.4 m2 za plochy od obecních domů čp. 90—I. a 94—I. ke sta- veništím čís. pop. 7 a 8 připadající ve výměře asi 181.27 m2 a za doplatek 48.000 K z důchodů obec ních; návrh na schválení směny dilců pozemků obce pražské č. kat. 256/1, 256/2 a 253/3 v Libni ve vý- měře 1 11.152 čtv. sáhů se sousedními pozemky pan F. J. Heine ve výměře 201.877 čtv. sáhů a návrh na dodatečné schválení výplaty dvou set koruna částky jednoho sta a padesáti korun jako odměn za zásluhy při akci na odstranění nedostatku uhl v král. hl. městě Praze r. 1900.
Roubal Šítkovský Augusta Klár Jakoubek Hůrka Kiml Veleslavínův F J Hein Libeň Praha IXb m 2
22 article
Nežli přikročeno k volbě čtyř členů a dvou ná hradníků výboru městské spořitelny pražské obecní starší pan dr. Chudoba prohlásil, že přátelé jeho (strana dra. Podlipného) z důvodů, které uvedli v dotazích pp. Hašourek a Březnov- ský, odevzdají prázdné lístky Při volbě odevzdán 51 hlasovací lístek, z nichž 17 bylo prázdných. Žvolení byli do výboru na 3 roky pan Hynek Kreutzer (41 hlasy), na 2 roky pp. Jindřich Havlíček (44). Josef Gotlwald (42) a Frant. Portík (32), náhradníky na 3 roky pan Josef Ji- rousek (39) a na 2 roky pan Josef Schrötte (40 hlasy) Představeným pomocných úřadů v VIII. třídě hodnostní zvolen okresní dozorce pan Karel Pá sek do komise k prozkoumání účtů o příjmech a vy- däních nadace Náprstkova českého průmyslového musea za rok 1899 pp. František Portík, dr Vojtěch Frič a František Urbánek. Při volných návrzích ujal se slova obecní starší pan Kaše a upozorniv, že voda z některých zaplavených sklepů, ač se čerpala, nevymizela, po- něvadž prosakuje do nich z Vltavy, navrhl, by sta vební úřad učinil opatření, jak bylo by možno sklepy Obecní starší pan Holubovský stěžuje si, že návštěva Žofína a žofínských lázní klesá, což za- vinil kartel v příčině zvýšení cen s ostatními lázněmi. které ho však nedodržují
Chudoba Podlipný Žvolení Kreutzer Havlíček Gotlwald František Josef Schrötte Karel pá Náprstkův Portík Frič Urbánek Kaše Holubovský Vltava Žofín městský spořitelna
23 article
V Praze, 11. června.
Praha
25 article
Starosta pan dr. Srb a náměstek dr. Kiihu odporují, že by návštěva lázní žofinských klesala. naopak bývají tak obsazeny, že v nich není místa. Obecní starší pan Parůžek si přeje, by se uvažovalo, jak pozvedla by se návštěva českých středisek. Podporován návrh pana dra. Holubovského by uvažovalo se o snížení cen v žofinských lázních načež schůze o 1/48 hod. več. skončena.
doktor Srb Kiih
26 article Převezení ostatků dra. Augustina Smetany.
Převezení ostatků dra. Augustina Smetany. Evangelický hřbitov karlínský je na vy- mření. Přišlo se při neustálém rozšiřování města k poznání a přesvědčení, že pro posvátnou tu půdu, kde mnoho lidí nalezlo kýžený odpočinek není tam místo přihodné, tím méně vhodné, V drobném prodejlr sanní číslo o sobě . . . za S sdpolední . . . na 2k Ve žlislkách na venkovšn ranní čisla. odpolední . . . . . . . . Sb Inseráty platí se hetevě sapřel. Fředplsceni a joserty přljčná sdmalnl- staace v Masiauske ulici č. 3 Tam nacházají se tel redakee tiskárna a ezpadice „Nárnddních Listů“ Bukopisy se nevraeak.
Augustin Smetan Masiauske ulice
27 article
když při každé povodni byl hřbitov vysoko za- plaven. Přestalo tudíž na tomto hřbitově další pohřbívání a hroby nebožtíků se ponenáhlu ruší. Městská rada pražská ujala se tělesných ostatků velikého Pavla J. Šafaříka a vykázala jim důstojné místo na nověm obecním hrbitově v Olšanech. A v té době, když byly ostatky Šafaříka ve zlatém pohřebním voze za přehoj- ného účastenství obecenstva a kruhů učených společností převezeny do nového hrobu, v té době již bylo rozhodnuto o převezení tělesných ostatků z evangelického hřbitova dra. Augustina Smetany, professora filosofie a vyobcovaného kněze rytířského řadu křižovníků. Obec pražská vykonala tím akt povinné úety a vážnosti zna- menitému tomu muží, na něhož po věky bude vzpomináno. Filosof dr. Aug. Smetana narodil se v Praze dne 14. června 1814 jako nejstarší syn kostel- níka u sv. Jindřicha v Praze. Augustin odbyr studia gymnasijní u piaristů a studia filosofická, vstoupil v 18. roce věku svého jako novic do řádu křížovníků s červenou hvězdou v Praze, kde 29. října 1835 slavný slib řeholní složil a r. 1836 studia theologická ukončil. Poněvadž byl velmi mlád, vysvěcen byl teprve 6. srpna 1837 a to ještě se svolením biskupa. Již za studií filosofických obíral se s horlivesti vědami filosofickými, kterým později všechen prázdný čas a píli věnoval. Z dalšího studia byl pojed- nou vytržen rozkazem představeného řádu, který jej poslal za kaplana do Dobřichovic. Sotva že složil druhé rigorosum, poslán byl opět do Chebu, odkudž jej r. 1839 vysvobodil nový vel- mistr řádu dr. Beer. Po dalších studiích byl Aug. Smetana dne 4. srpna 1841 na doktor filosofie povýšen.
Pavel J Šafařík Šafařík Augustin Smetan doktor Aug Smetan svatý . Jindřich Augustin Beer Olšany Praha Dobřichovice Cheb
28 article
Od roku 1842 byl adjunktem filosoflev Praze, načež bylo mu svěřeno suplentství sto- lice filosofické za dra. Exnera. V tomto po- stavení dr. Smetana působil velmi liberálně. Směr ducha jeho byl úplně jiný než když do kláštera vslupoval a jeho filosofické náhledy byly s kněžským stavem v úplném odporu. Svítající dobu svobody r. 1848 uvilal s nadše- ním a proslovil znamenitou řeč při oslavě pa- mátky ve Vídni padlých studentů. Pobyt v klášteře stávala se mu stále nesnesitelnějším proto toužil po vybavení se z tohoto místa. Na podzim roku 1848 přijal prozatímné místo učitelské na Novoměstském gymnasiu, kterého byl však brzo zbaven přichodem piaristů. Rov- néž byly zastaveny i jeho přednášky jako suplenta dějepisu filos. na universitě. Nejsa zvyklý, aby se čeho doprošoval, byl pominut při obsazování řádných i mimořádných míst.
Exner Smetan Praha Vídeň
29 article
Aby pak přece zajistil si hmotnou existenci, převzal r. 1849 k vyzvání Frant. Palackého redakci německého časopisu »Union«. Tužbě jeho, alespoň bezplatně přednášeti o filosofii na universitě, vláda nedovolila. Mezitím předsta- vený kláštera snažil se dra. Aug. Smetanu při- měti ku návratu do kláštera. On však nevy- hověl tomu, nýbrž svému faráři oznámil vystoupení z církve. Když farář oznámení to nechtěl přijati, uveřejnil dr. Smetana ve svém časopise prohlá- šení, že následkem svého přesvědčení o neby- telnosti poněti obsaženého v učení římsko-kato- lickém, přestal býti knězem a údem řádu kři- žovníků. Z toho povstalo veliké vzrušení po celé Praze a když úsilí arcibiskupa, aby pro- hlášení své odvolal, bylo marné, byl dne 23. dubna 1850 veřejně z církve vyobcován. Mezitím dr. Smetana již churavěl. Odebral se do Altony, kde byl vychovatelem, ale vrátil se do Prahy 31. prosince 1850, kde lože již neopustil. Zemřel dne 30. ledna 1851 a pohřben byl za nesmírného účastenství obecenstva. Dr. Smetana napsal velezajímavé memoiry, které V.
František Palacký Aug Smetan doktor Praha Altona
30 article
Bambas přeložil do češtiny. Jmeno dra. Augustina Smetany jest velmi populární. Třeba že německy psal, přece myslil a eítil česky. Jak miloval svou vlasť, vídno z tohoto výňatku z jeho spisu: »Naše vlasť, požehnané ty Čechy, v našem dílu světa tutéž úlohu mají, jakouž má celé Slo- vanstvo naproti světu ostatnímu. Česká naše vlasť jest tím uzlem germánské a slovanské ná- rody pojícím. Ona jest zastupitelem všeho Slo- vanstva naproti Německu. Na naší půdě přejde osvěta západní v živel slovanský (aniž by tento na původní povaze své utrpěl) a zušlechténa přimísením svěžejšího slovanství, rozproudí se pak odtud k východu. Živel slovanský musí na télo naši půdě zvítězit nad germánským, nebot běži tu hlavně o to, aby Slovanstvo stalo se úplně způsobilým uvázati se v úkol svůj a mohlo nastoupiti dráhu svého povolání, Pro- zřetelností mu vykázaného« . . . »Dorozumění so německého i českého živlu v Čechách právě že přežádouci, jest dvojnásobně obtížné, ale bude jen tím záslužnější a čestnější pro obě strany. Spolubyti obou těchto národnosti jest historickou nutností, dokud vlasť naše k vyplnění svého určení úplně nedozraje. Zbývá pouze otázka, dosáhnou-li Čechy svého účelu buď ke slávě či hanbě zúčastněných v tomto boji. Ale účelu svého dosáhne naše vlasť každým způ- sobem
Bambas Augustin Smetan Čecho Německo Čechy
31 article
Hrob dra. Smetany na hřbitůvku karlinském dlouho byl prost všeho zevního označení. Teprve později přátelé jeho pořídili mu skrovný ná- hrobek. Zvláště správcová hřbitova pl. Kieszle- rová hrobu jeho věnovala po celá desítiletí po- zornost. V nedávné době péčí p. Krampery z Karlínä byl náhrobek zaměněn českým ná- pisem a opatřen mimo to deskou, věnovanou dělnictvem Daňkovy továrny a nápisem: »Stálť jsem pevně, vždyť jsem stál v přesvědčení svém. Z tohoto místa po půl stu letech byly ostatky znamenitého filosofa přeneseny na nový hřbitov. Včera o 7. hod. ranní byly tělesné ostatky jeho vykopány z hrobu v přítomnosti správce pražských obeeních hřbitovů p. Ant Peřiny, okresního lékaře p. dra. Fischera, polie
Kramper Daňkův Peřina Fischer