1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. listopadu 1913.
Praha
4
article
m ranní a večerní ilot
předplání se-
V Praza v admainistranin
na miěsle.
na štvrt leta
s dvojí donáškou
a měste
Bs čtvrtlot. . ka
ve úiliálkách
sK mo
na máste
Poštou
Ba ieta : . k o
v dvojí zásilkou
na měsle
ikr
as čtvrti. leta
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
K výkladu hr. Berchtolda.
Trůnní řeč ve večerním vydání obsa-
žená se dotkla stručnými rysy minulých
událostí balkánských, při nichž monarchie
dbala zvláště svých politických zájmů a ho-
spodářských, což vedlo k založení neod-
vislé Albanie a zabezpečení volnosti na Ja-
derském moří. Vzpomenula uznale spolku
s Německem a Italií, jakož i námahy plných
úkolů částečné pohotovosti branných sil a
pravidelného vývoje Bosny a Hercegoviny
v uplynulém roce válečných událostí.
Výklad podaný v zahraničném výboru
uherské delegace ministrem zahraničních
záležitostí hr. Berchtoldem provádí po-
drobněji hlavní náměty řeči trůnní, po-
znamenávaje ihned v úvodu, že „poslední
důsledky krise východní dnes ještě
nejsou úplně dohledny“. Zahra-
niční politika soustátí snažila se zachovati
tradiční přátelství k Turecku, a býti příz-
nivou vítězným státům křesťanským, po-
kud se to srovnávalo se zvlášťními zájmy
soustátí, jež nepřipouštěly přesunutí mo-
cenských poměrů v Jaderském moři; tomu
zabránilo se zřízením Albanie. Ve společ-
ném postupu s Evropou provedla prý se
„nejpodstatnější část zahraničného pro-
gramu a mír byl monarchii zachován“, ač
byla nutna opatření branná na jihu i na se-
verovýchodě.
Vzpomenuto dále požadavků Rumun-
ska i ran osudu, zasázených Bulharsku, jež
však tam nezpůsobily vnitřních otřesů.
Bylo-li hlavním cílem války balkánské
osvobození národní, nedosáhlo se ho, po-
kud se dostalo větších obvodů územních
pod panství jinonárodní.
Vpád albanský do Srbska má tím býti
sice vysvětlen a omluven, ale světlo a stín
nebyly při té příležitosti v expose přimě-
řeně rozděleny.
Berchtold
Zahra
Rumun
Praha
Albánie
Německo
Italia
Bosna a Hercegovina
Turecko
Evropa
Bulharsko
Srbsko
6
article
Jinak vylíčením práce ohraničovací
Albanii vyčerpán byl přehled událostí n
Balkáně, a vyslovena naděje, že rozšířené
křesťanské státy věnují se bohaté kulturní
práci v krajích nově nabytých a že „touha
po klidu a zotavení nabude v nich vrchu“
Za nepokojů balkánských osvědčilase
pevnost styků velmocenských vůbec, spo-
jeneckých pak zvláště, takže již v prosin-
ci mohl býti frojspolek obnoven.
Pokud se týče širších zahraničních po-
měrů, shledává je hr. Berchtold uspoko-
jivými; polepšil se poměr anglicko- něme-
cký; není protiv mezi monarchií a Franci
a styky s říší ruskou zůstaly korektn
a přátelské.
Konečně slibuje hr. Berchtold, že mon-
archie dá si záležeti na pěstování přátel
ských styků s Balkánci a dle možnosti vy-
hoví jejich hospodářským potřebám, takže
vzejde nová éra v našem poměru k nima
éra těsnějšího a živějšího hospodář-
ského styku, čemuž nejlépe se prospěje
bude-li monarchie vojensky pohotova ..
Hlavní část výkladu ministra zahranič-
ních věcí obmezila se tedy přehledem udá-
lostí roku minulého, aniž by poskytovala
hlubšího pohledu do zákulisí mezinárodní-
ho, anebo přinesla nové, neznámé okol-
nosti. Čelkový dojem její chce býti uklid-
ňujícím, což ovšem tvoří jakýsi kontrast
ohlášeným zvýšeným vojenským potřebám.
takže možno i míti za to, že zakrytá po-
hrůžka vojenskou pohotovostí a méně
laskavý odstín řečí, pokud se vztahuje na
Berchtold
Franek
Balkánec
Čelková
Albánie
Balkán
7
article
Srbsko, jsou pouhou pomůckou snažšíko
vyřízení rozpočtu delegačního.
Povšimnutí zasluhuje srovnání mě
přátelských styků s mocnostmi mimo troj
spolek stojícími. Jenom o Rusku bylo po-
užito označení styků jakožto korektních
o Anglii i Francii pak nutno míti za to, že
styky ty jsou důvěrnějšími.
Jak jsme již ve včerejším úvodníku
připomenuli, jest se nadíti zajímavějších
názorů v rozpravě o zahraniční politice
soustátí, až ujmou se slova delegace samy
Srbsko
Rusko
Anglie
Francie
8
article
Ministr zahr. záležitostí hr. Berchtold
podal fento výklad-
Delegační zasedání, konané. loni pozdě na
podzim, stálo už ve znamení veliké
východní krise,
která od té doby vedla ke stěžejní přeměně po-
měru moci na balkánském poloostrově a jejíž po-
slední důsledky dnes ještě nejsou úplně dohledny.
Byli jsme svědky mohutného světodějného
procesu, který v ethnografických a kulturních po-
měrech na Balkáně spočíval a nezbytně musil na-
stati, jakmile stará mohamedánská moc nemohla
už odolati křesťanským živlům v jejím vnitru po
svobodě toužícím a mladým sousedním státům s
těmito živly nesčelnými nitkami spojeným.
V zahraniční politice monarchie byla po de-
sitiletí axiomém, vedle tradiční formule nejmož-
nějšího zachování nynějšího stavu, také formule.
nepřekážeti svobodnému rozvoji států balkán-
ských, orientace to, která stejně vyhovovala na-
šemu tradičnímu přátelství s Tureckem, jako sym-
patickému zájmu, který jsme vždy chovali ke kře-
sťanským státům balkánským.
Bylo to jen praktické použití tohoto politi-
ckého vyznání víry, jestliže v loňském exposé
5. listopadu byla vyslovena myšlenka, že jsme
ochotní co nejvíce vyhověti nové situaci, utvo-
řené vítězstvím států balkánských.
Mohli jsme tím více k tomuto konstatování
se odhodlati, protože monarchie nabyvši Bo-
sny a Hercegoviny, považovala svou
územní expansi na Balkáně za ukon-
čenou a odchylka od tohoto, už mým před-
chůdcem jasně precisovaného stanoviska, nebyla
by vyhovovala ani našim dobře uváženým zájmům
ani mnou vždy zdůrazňované zásadě kontinuity
Naše blahovolné jednání naproti vítězným bal-
kánským státům nemohlo ovšem znamenati zřek-
nutí na uplatňování jistých
Berchtold
Balkán
Turecko
Bosen a Hercegovina
9
article
specifických zájmů monarchie
pýpto nám také nebylo možno přístoupití k for-
nuli desinteressementu, tehdy daně do oběhu. Na-
značené specifické zájmy, které se dají shrnouíi
ve zřízení samostatně Albanie, v zame-
zení přesunutímoci na Adrii a v nejmož-
nějším utvoření trvalých poměrů na polo-
ostrově bafkánském — je-li nějak možno — pro-
saditi pokojnými prostředky, bylo nadále před-
mětem naší zvýšené pozornosti a naší diploma-
třeké činnosti. Neopomenuli jsme jak velmocem.
tak i infeřesovaným státům balkánským stanb-
visko své náležitě oznámiti a zároveň stanoviti
zásadou, že sice nechceme překáželi válečným
operacím, avšak musili bychom si vyhraditi p
ukončení boje žádati, by spojenci respektovali
naše požadavky.
Nepříznivé stanovisko, které bylo zahájeno
s mnoha stran, jak na Balkáně, lak i jinde, na-
proti našim nárokům, přes to, že nepřesahovaly
obor našich legitimních zájmů, vyvolával obavy.
že by kontakt mezi velmocemí mohl býti porušen
a pokojné vyřízení zmařeno, což pohnulo londýn-
ský kabinet navrhnouti, by se sešla
velvyslanecká konference.
Adrie
Albánie
Balkán
10
article
S výslovnou výhradou, že utvoření autonom-
ního albanského státu nesmí býti činěno pochyb-
ným a že by Srbsko za to obdrželo výhradně ob-
chodní přístup k moři Jaderskému, vyslovili jsme
ochotu zúčastniti se konference, vycházejíce z
myšlenky, takto jednak nejhlavnější z našich po-
žadavků, aspoň naproti velmocem zajistiti, jednak
sloužiti pokojnému rozuzlení problémů dosud ne-
rozřešených. V první schůzi 17. prosince loní byla
také dle našich intencí prohlášena autonomie Al-
banie, jakož i accěs commerciel pro Srbsko, za
usnesení konference, o čemž byl srbský vyslanec
v Londýně vládou anglickou zpraven.
Od samého začátku neoddávali jsme se žád-
ným illusím, že konference velvyslanecká bude
miti úkol neobyčejně choulostivý a obtížný, a že
vyřízení otázek jí přikázaných, při vší moudrosti
Al
Srbsko
Londýn
11
article
a obratnosti zástupců mocností, při vší rozhod-
nosti a obezřelosti řízení připadnuvšího anglické-
u státnímu tajemníkovi, za které celá Evrop
hůže jen pronésti slova díků a uznání, bude vy-
žadovati dlouhé, tuhé a velice namáhavé práce
diplomatické. Delimitace Albanie způsobem umož-
ňujícím životní schopnost tohoto nového státního
útvaru, evakuace tamějších územi, obsazených
spojenci, zřízení statutu albanského, přidělení
ostrov. Egejských: všecky tyto otázky dotýkaly
se zájmů evropských, jejichž rozpory překlenouti
nemohlo býti snadným úkolem. Právě proto byla
v době, kdy elektrické napětí v Evropě přes roz-
hodné bitvy u Lozeněradu a Lule Burgasu sotva
ještě povelilo, kdy neobyčejná vojenská opatření
v západním Rusku musila vyvolávati znepokojení.
kdy stále odmitavé stanovisko Bulharska naproti
požadavkům Rumunska po územních kompensa-
cích vytvořovalo nové podněty koníliktu na evrop-
ském východě, součinnost diplomatů a konferenč-
ního stolu zajištěním zachování kontaktu mezi
mocnostmi a tím, třebas ne naprostou, zárukou
zachování míru. Proto přes všecky růzechvivající
průtahy, které byly při této těžkopádné instituei
nevyhnutelny, setrvali jsme v konferenci, proto
odhodlali jsme se tam k leckterým koncesím, které
— třeba byly poskytnuty jen za náležité kom-
pensace — nám nebyly vždy snadnými. Těžká
cesta, na kterou jsme se dali pod tlakem neoby-
čejných poměrů, vedla nás konečně v celku k žá-
doucímu cíli. Provedli jsme nejpodstatnější část
svého programu a zachovalí jsme monarchii mír.
Evropa
Albánie
Burgas
Rusko
Bulharsko
Rumunsko
12
article
K zajištění zájmů našich stala se ovšem vzhle-
dem na nepřátelské stanovisko, které zaujímali
naši jižní sousedé vůči nárokům naším, nutnou
dosti
rozsáhlá vojenská pohotovost,
které bylo tím méně možno se vyhnouti, protože
se nemohlo věděti, zda a jak toto nepřátelské
smýšlení by za okolností mohlo nabýti projevu
konkrelního. Musili jsme miti na mysli zkušenosti
z doby annexe, kdy Srbsko samo, nemajíc krytý
týl nějakou velmoci, konalo proti nám přípravy
válečné. Nyní stály na našich hranicích ve stavu
válečném se nacházejíci vítězné armády takových
států, která se domnívaly, že nohou spoléhati na
úplnou politickou a vojenskou oporu mocné sku-
piny evropských států.
Též na našich severovýchodních hra-
nicích bylo nám se rozhodnouti k vojenským opa-
třením. Tato opatření, způsobená zadržéním jed-
noho ročníku zálohy v Rusku měla za příčinu ne-
dostalečnost naší pohraničné ochrany, nebyla však
nikterak zdůvodněna utvářením se našich úplně
korektních a přátelských styků s říší ruskou. Věč-
ný dohovor, nastavší z velkodušně iniciatívy obo
mocnářů, vedl také ke zrušení těchto opatřent
v poměrně časném stadiu zdlouhavé krise.
Srbsko
Rusko
13
article
Vyjednávání o
Vyjednávání o
delimitací severní Albanie
byla kompromisem, uzavřeným na velvyslanecké
konferenci 20. března ukončena, kdy naše zřek-
nutí se vřadění Dakové do územi Albanie bylo
kompensováno slanovením, že Skader, i kdyby byl
dobyt Černou Horou, má náležeti k Albanii, že
katelickým a albanským menšinám v území, jež zů-
stane mimo nový státní útvar, zachová se nábožen-
ská a národní svoboda, a že cizí vojska mají alban-
ské území opustiti. vprso
Tvrdošíjnest, s jakou Černá Hora, podporovan
šrbským vojskem, přes tato ustanovení pokračo
vala v obléhání Skadru, vedla k vyhlážení mezinárod-
ní pobřežní blokády, která sice měla malý účinel
na spojence a nezamezila dobytí Skadru, přece
však ukázala oprávněnost našich požadavků tím.
že evropské velmoci se společně o ně zasadily.
K našemu politování bylo potřeba vážneý c
opatření, k nimž jsme se v posledních dnecl
dubna a v prvních dnech května, kdy všecky ostat-
ní prcstředky selhaly, musili odhodlati, aby- byle
zjednáno žádoucí jasno, a bylo zajištěno bezpodmí
nečné vyklizení města Skadru.
Ve sporu mezi
Skader
Albánie
Černá Hora
Skadr
národní svoboda
14
article
Rumunskem a Bulharskem
Rumunskem a Bulharskem
o území kompensace oným žádané usilovali jsm
tak jako jiné kabinety, aby byly dolyčné nároky
v Scfiji hájeny, avšak vzhledem na passivní jed-
nání kabinetu Gešova zúčastnili jsme se mediace
všech mocností, která byla přijata napřed Rumun-
skem a pak Bulharskem a dokončena na konferen-
ci, konané počátkem května v Petrohradě, čímž
Rumunsku se dostalo Dersteru
Když po uzavření míru dne 30, května meze
Tureckem a čtyřmi spojenci vedly vaitřní protivy
mezi spojenci ke
druhé válce balkánské,
našlo Rumunsko přiležitost, zjednati úplnou plat-
nost svým aspíracím, přes naší podporu na petro-
hradské konferenci jen nedostatečně realisovaným
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
Petrohrad
Turecko
15
article
Že ostatně výsledky této války po mnohých strán-
kách přinesly zárodky znepokojení, jest známo.
Snahám Rakousko-Uherska a Ruska, které
byly podporovány diplomacií rumunskou, se sice
podařilo některé příkrosti zmírniti. Též Bulharsko
přestálo rány osudu, které přes výkony své sta-
tečné armády utrpělo, potěšně bez vnitřních otře-
sú. Přes to novým rozdělením Balkánu nenastalo
všude národní osvobození, cbyvateli očekávané.
Platí to ostatně stejně o výsledku míru bukurešt-
ského, jako o výsledku londýnské konference vel-
vyslanecké. Větší, národně uzavřená u-
zemí byla postavena pod panství ná-
rodních států jiného jazyka, sumárn
asimilační methody, namnoze prová-
děné, zdají se býti s to, aby vyvolaly
rozechvění, kleré nemůže prospět
klidnému vývoji.
Příklad toho poskytly
srbsko-albanské boje
z nejnovější doby, které si vyžádaly strašný počet
lidských obětí a konečně zůstavily na obou stra-
nách hlubokou trpkost. Přehmaty, spáchané při tě
příležitosti se srbské strany na území albanském,
které prozrazovaly úmysl, přizpůsobiti zjednáním
holové události hranice, pro Albanii beztoho ne-
příznivé, ještě více vlastnímu vkusu, pohnuly nás
žádati v Bělehradě napřed přátelsky, potom kate-
gericky vyklizení protiprávně okupováných území.
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bulharsko
Balkán
Albánie
Bělehrad
16
article
Viděli jsme se k tomu pohnulými jednak prolo, že
jednání Srbska ohrožovalo nově utvořenou Albanii
v její existenci, jednak proto, že s vážnosti mon-
archie nebylo slučno, připustiti trvale, aby mezi-
národní usnesení, uskutečněné za její součinnostl.
bylo na jejich hranicích porušováno. Rozumně na-
hlížejíc neudržitelnost svého stanoviska, srbská
vláda vyhověla žádosti naší, čimž zamezeny dalš
komplikace, nám zajisté nežádoucí
Ustavení se
albanského státního útvaru
v poslední době učinilo, třeba zponenáhla a s obti-
žemi, přece potěšné pokroky
Po definitivním usnesení velvyslanecké konfe-
rence o severovýchodních hranicích následovalo
v závěrečné schůzi konference 11. srpna stanovení
ve příčině hranic jižních, dle kterého mys Flali
naproti Korfu má býti jedním, a území Korča.
k Albansku přivtělené, druhým konečným bodem
jižní pohraniční čáry. Trasování této čáry bylo
svěřeno komisí, složené z delegátů velmocí. Ko-
mise ta, jakož i mezinárodní komise, povolaná
podrobně stanoviti severní hranice, v Londýně u-
snešené, jsou nyní v prácí a je naděje, že obě ukou-
čí svou činnost v nedaleké budoucnosti.
Mimo to sešla se ve Valoně kontrolní ko-
mise mezinárodni, pověřená dozorem na
správu země a měla 17. m. m. zahajovací schů
Konečně vyslovila nizozemská vláda ochotu, vyslali
důstojníky k organisaci četnictva do
Albanie a důstojníci ti už přibyli na místa svého
určení. Za okolností těch lze doufati, že nový stát-
ní útvar, který se mohl zachovati při živolu v mi-
nulých měsících za poměrů nejnepříznivějších, bez
zeměpána, bez spořádané správy, bez financí
hezpečnostní služby, a jenž ukázal vůli k životu.
nyní spěje vstříc lepší budoucností, zvlášť když je
podstatná naděje, že také vysoce významná otáz
ka knížete bude v nejbližší době uspokojivě
řešena.
Korf
přivtělený
Srbsko
Albánie
Korča
Londýn
17
article
Vitalíta osmanské říše,
Vitalíta osmanské říše,
osvědčená po nepříznivých událostech války bal-
kánské, která se ukázala opětným nabytím východ-
ní Thracie s Odrinem, dává naději, že zmíněné říši
nastává perioda konsolidování a rozmachu, čemu
může odpadnulí nákladné a slále ohrožované pro-
vineie makedoské, jenom příspěti.
Po vyrovnání s Bulharskem v poslední době
uzavřeném, po kterém brzy následovalo vyrovnání
s Řeckem, bude nyní Portě umožněno věnovali se
velikým úkolům své vnštřní reorganisace. Jsme
spojeni s Tureckem tradičními přátelskými styky
a četnými obchodními zájmy a máme živý podil
na jeho obrodě.
Shrnuje, chtěl bych konstatovati, že dlouhá
těžká krise, která byla nyní přemožena, must
býti považována za historickou nutno st.
jíž čeliti zajisté nebylo naším úkolem. Zatím co
evropská država Turecka jest nyní v celku cme-
zena na své přirozené ethnogralické hranice.
všecky křesťanské státy balkánské vzrostly pře
své hranice dosavadní a pohlížejí vstříc bohaté
kulturní práci v nově nabytých územích. Třeba
vyvolalo určení hranic leckterou nespokojenost
a sváry, lze přece doufati, že vzpomínka na hrůzy
prodělaných bojů a potřeba po klidu a zotavení
nabude vrchu.
Styky mezí velmocemi
ukázaly v minulé krisi neobyčejně velikou pevnost.
Talo resistenění sila vysvětluje se ne nejméně
rovnovéhou sil v Evropě existující a evolucí na
Bulharsko
Řecko
Turecko
Tala
Evropa
18
article
V drobném prodej le
ranní člsle a sohě . sa
večerní
sa s
Ve HliAlkách na venková
ranní čislo
večerní
lnneráts
platí se hotové napřen
Předplacení „ inserty příjtm
admtniatrace v Marianaké ul.. a
Fam nacházejí sec tel
řednkcu, tiskárná a expedlee
„Národlnicb I.lstě-
dukoptav se Sevraceu
Marianaký ulice
19
article
Balkáně neotřesenou. Díky všeobecné potřeb
míru a okolnosti, že není skutečně životních
koalicí zájmových, mohla se pevnost evropských
seskupení osvědčit, aniž bylo vyvoláno nebezpečí
konflagrace.
Tato pevnost projevovala se zvláště neochvěj-
nou účinnou a loyální podporou, kterou nám po-
skytli za krise naší osvědčení spolkoví spojenci.
Německo a Italie. Trojspolek, který dávno
před konečnou lhůtou svou, která nastane příštího
roku, mohl býti 7. prosince loni obnoven, po-
skytl od té doby důkazy svého neochvějného tr-
vání a neuvolněné konstrukce.
S královstvím italským, na jistých
otázkách balkánských stejně s námi přímo in-
teresovaným, nacházíme se v nejúplnějším sou-
hlase, takže obě spojenecké moci mohly rozvi-
nouti akci, jejíž solidární provedení jen ještě
zvětšilo intimitu vzájemných styků. Říše ně-
mecká není sice na těchto otázkách přímo
interesována, ale opětně poskytla důkaz, že ve
vážných hodinách můžeme bezpodmínečně spolé-
hati na její spolkovou věrnost.
Balkán
Německo
Italia
20
article
Potěšné zlepšení německo-anglických
poměrů musilo býti též monarchii velmi pro-
spěšno. Přísně objektivní řízení anglické zahra-
niční politiky přispělo podstatně, že nesčetné
obtíže situace mohly být odstraněny bez vážné
rozladěnosti mezi súčastněnými mocnostmi.
Použil jsem před tim příležitosti poukázati na
to, že naše styky s říší ruskou za celého je-
jího trvání zůstaly korrektní a přátelské. Vývoj
poměrů balkánských odstranil leckterý podnět
k nedorozumění mezi oběma sousedícími mocnost-
mi a třecí plochy nejen zmenšil, nýbrž způsobii
namnoze potěšný soulad názorů a zájmů, kterýž
na příští vývoj našich styků může mit jen nej-
lepší vliv.
Jak vám známo, není konkretních protiv
zájmů, jež by nás od Francie dělily. Jestliže občns
se ozvou v-republice hlasy nám málo přívětivé.
lze to sotva vysvětliti. Avšak nemáme důvo
souditi, že tyto projevy jsou odrazem disposeí
rozhodujíkích činitelů.
Francie
21
article
Bylo už zmíněno, že Rumunsko, jehot
oprávněná přání se strany rakousko-uherské byla
od počátku krise balkánské s důrazem hájena,
nabylo za války srbsko-bulharské příležitosti svůi
program úplně provésti. Provázíme království spo-
jené s námi těsným přátelstvím, jak v minulosti
tak i nadále svými vřelými sympatiemi
Pokud jdeo náš poměr ke slátům bal-
kánským, chceme si především vůči všem
dáti záležet na pěstováni přátelských stykůs
neméně usilovat, abychom jejich hospodářským
potřebám dle možnosti vyhověli. Territoriáln
změny změnily též hospodářské postavení jed-
notlivých států balkánských vůči nám velmi pod-
statně tím, že každý z nich značným přírůstkem
území a obyvatelstva nabyl většího významu pro
obchod zbožím, jakož i zvýšeného významu se
stanoviska důležitých problémů dopravních. Jsme
připraveni věnovali těmto hospodářským otázkám
náležitou pozornost a budeme usilovati, abychom
dotyčné země, které svou geografickou polohou
jsou predestinovány ke vzájemné výměně zboží.
zachovali v intimním spojení svým národním
hospodářstvím.
Rumunsko
22
article
Poněvadž všecky příslušné materie byly vlá-
dami obou států monarchle už projednány, mů-
žeme přikročiti k nutnému vyjednávání, jakmile
po odstranění posledních dozvuků válečných
událostí bude půda k takové práci všude urovná-
na. Vůčl sousednimu království Srb-
skému považujeme zahájení dobrých
hospodářských styků za záruku přá-
telského poměru. S naší strany obdržela
srbská vláda už taková sdělení a očekáváme o
ní nyní na důkaz, že také ona se své stranysi
přeje podobného poměru, prohlášení, která bv
byla vhodna, aby se zahájilo podrobné rokování
o vzájemném hospodářském postavení.
V tomto očekávání můžeme vysloviti naději.
že přeměnou na půlostrově balkánském vzejde
nová éra v našem poměru k tamějším
státům, éra těsnějšího a živějšího
hospodářského styku a důvěrypl-
ných přátelských poměrů. Tomuto vý-
voji posloužíme nejlépe, jestliže se budeme poli-
ticky stále konsolidovat a zachová-
me-li se vojensky pohotovými a nebu-
deme-li se oddávati žádnému klamu, že jen svorná
a obětává součinnost nám může dáti moc a váž-
nost a v hodině nebezpečí jistotu a bezpečnost.
Pak budeme moci bez překážky zužitkovati po-
žehnání míru k hospodářskému a kulturnímu vý-
voji a odčiniti hospodářské škody, které byly
přirozeně způsobeny dějinnými převraty na našich
hranicích.
Srb
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Publikace o starém umění.
Náš nejstarší časopis archeologický novým
svým ročníkem či dílem prožívá patrně jakou-
si obrodu. Nejdříve je to znát po zevnějšku
„Památek archeologických“, formátem vhod-
nějším a příručnějším, úpravou tisku a hlavně
vyobrazení, a pokud vyšlé sešity mohou napo-
vědít, větší rovnováhou vědeckých oddílů.
jimž tento úctyhodný časopis dle svého pro-
gramu je věnován. Všechno už se v něm pro-
dlením půlstaletí vystřídalo: prehistorie, hi-
storie, místopis, středověká archeologie, nu-
mismatika i kulturní dějiny, a síce tak, že
vždycky měl znamenitou převahu obor,v
němž vědecky pracoval sám redaktor. Pocho-
pitelno také proto, poněvadž při nedostateč-
ném přítoku kvalifikovaných příspěvků bý-
val zhusta nucen vlastními statěmi zaplňovat
vzniklé mezery. Do jisté míry měly „Památky
archeologické“ vždycky pečeť musejní, už ja-
ko orgán Archeologického sboru při společ-
nosti musejní, a nejvíce, trvám, za redaktor-
ství J. L. Píče. Jeho „Památky“ — možno
říci — jsou literárním letopisem, objasňovate-
lem a průvodcem prehistorického oddělení
sbírek musejních, jež on svojí úžasnou pílí a
dle svého vědeckého přesvědčení byl stvořil
a zorganisoval. Mohly a nejspíše měly by
„Památky“ býti takovým klíčem i k ostatním
archeologickým oddělením Musea král. Če-
ského, poněvadž tyto obsahují přemnohé ku-
sy vědecky netříděné, nezařaděné a nevyčer-
pané. Potom se musí zhostiti příspěvků jen
ochotnických, dobré vůle a čiře popisných
státi se ukládacím místem pro vědecké pří-
spěvky ke stavbě dějin umělecké kultury
Čechách za všech dob. Tam také nyní nově
„Panátky“ zřejmě míří a co jim jen schází
Píč
Čechy
muzeum král
24
article
je bohužel chronické zlo, jimi nikdy nezavi-
něné: nedostatek zájmů širší veřejnosti a od-
běratelstva. Zajisté nemohou počítati na masy
za to však na kruhy a jednotlivce, v jichž
kulturním zájmu pracují.
„Památky“ mohly teď přistoupiti k re-
visi svého dosavadního pracovního a věde-
ckého programu, poněvadž už dávno nestoji
tak osaměle a nemusí nésti veškeré břímě
velkých, malých i drobných úkolů, jako bý-
valo druhdy. Hned „Časopis společnosti přátel
českých starožitnosti“ po mnoho let čiperně
vedený, je s to jim odlehčovati a činí tak v té
míře, že se až podobal „Památkám“ v mi-
niatuře programem a obsahem úplně obdob-
nými. „Zprávy Soupisné komise Pražské“ o)
vycházejí sice takořka v ústraní, co však ob-
sahují má svoji váhu do té míry, že finanční
tíseň, ještě nedávno zle je ohrožující, byla by
nás připravila o publikaci, která schraňuje
monografická pojednání o uměleckých objek-
tech staré Prahy, často výborná a dokonalá.
Cena „Zpráv“ lety bohužel poroste, poněvadž
předmětem oněch nejednou dost obšírných a
vždy náležitě zevrubných monografií jsou
zpravidla kusy mizící Prahy, po nichž zbude
tato literární památka v poslední chvíli, před
jejich zánikem, zachycená.
Takové publikace nemohou býti podni-
kem nakladatelským, ale nemají a nesmí za-
niknout pro nějaký nedostatek odběratelů
1) Zprávy komise pro soupis sta-
vebních, uměleckých a historických
památek král. hlav. města Prahy. —
Praha. Nákladem vlastním. I.—IV. svazek.
V obsahu m. j. Herain J., Klášter sv. Miku-
láše na St. městě, Králův dvůr u Prašné brány
Nástropní malby v býv. domě hr. J. P. Straky; O
bývalé kapli sv. Matouše na Hradčanech; Průčelí
kostela sv. Jana N. na Hradčanech. — Chytil
K.: Nástropní malby v domě hr. J. P. Straky. —
Šittler E.: Kostel sv. Linharta. — Chytil a
Herain
Straka
svatý . Matouš
Chytil
Šittler
Praha
Hradčany
St . město
klášter svatý . Mik
kostel svatý . Linhart
25
article
Hilbert K. Dům Andělské koleje na St. městě.)
Hilbert K. Dům Andělské koleje na St. městě.)
poněvadž nikdy jich nemohou mít dostatečný
počet. Nelze však je vyřaditi z programové
péče instituce, které vlastně slouží. Králov-
ského hlavního města Prahy.
Podnik plzeňský, který jsem zde před ča-
sem ohlásil, podnik Kroužku přátel starého
umění, pokračuje odhodlaně.2) Jeho úkol nen
tak ukládací a vědecký, jako spíše propa-
gační. Prstem ukazuje na památky jednotlivé
a skupinové ve městě a okoli, za ruku k nim
vodí, aby známa byla jejich cena starobylosti
a umělecká, a každý, kdo ji pozná, aby se
stal jich strážcem a ochráncem. Činí tak pěk-
ným světlotiskovým obrazem a vřelým infor-
mativným slovem, procházeje jednou celým
Plzeňským náměstím, po druhé kostelíkem sv
Mikuláše, po třetí vsí Křimicemi, po čtvrtě
zámkem Kacerovským před jeho požárovou
Nejcennější doplněk i nového programu
„Památek archeologických“ a úkolu „Soupisu
památek uměleckých“ podávají však „Umě-
lecké poklady Čech“ vedením Z. Wirtha.
A přece je to podník samostatný a u ná-
vpravdě nový, se svým programem a úkolem
Než právě proto, že v obojím ničeho stávají-
cího neopakuje a pouhou pohodlnou obdobou
zkázou.
Hilbert
Z Wirth
Králov
Praha
Křimice
Uma
Čechy
Kroužek přátelit starý uměný
svatý Mikuláš
26
article
7) Edice Kroužku přátel starožit-
ností v Plzn4. (1912. Ze staré Plzně. — Kace-
řov. — Kostel Všech svatých v Plzní. — PlzenecI
1913: Hřbitov u sv. Mikuláše. — Křimice.-
Plzeňské náměstí. — Plzenec II.)
Umělecké poklady Čech. Sbírka vý
značných děl výtvarného umění v Čechách od nej-
starších dob do konce XIX. stol. Řídí Zd. W irth
Vydává Jan Štene. Text napsali: K. Buchte-
la, J. Dobiáš, K. Guth. K. Hilbert, v
Chaloupecký. P. Janák, V. Kramář.
Kuchynka. A. Matějček. St. Socho r, v
štech a Z. Wiríh. Francouzský text překla-
dem a redakci F. Žákavcc. Svazek I., tab. l.
až 120. (S přil. 110a, 114a a 49 obr. v lextu.] —
Praha, Slencův grafický kabinet. 1913.
Mikuláš
Zdeněk
Jan Šten
K Buchte
J Dobiáš
K Guth
K Hilbert
Chaloupecký
P Janák
V Kramář
Kuchynka
A Matějček
F Žákavcc
Slencův
Plzeň
PlzenecI
Křimice
plzeňský náměstí
Čechy
St
Praha
Plzenec II
27
article
s ním nesoutěží, rozmnožuje naše poznání
vědění tam, kam jiné, jen na pohled příbuzné
publikace nezasahují nebo nechtějí zajíti.
První ročník je šťastně ukončen a druhý už
zahájen. Co prospekt v programu sliboval, to
ve dvanácti sešitech do písmene splněno, bez
jediného ochabnutí ve výběru, textu, repro-
dukci a tisku. Na stodvaceti listech, v repro-
dukci dostatečně velké a pečlivě prováděné.
při nejmenším sto uměleckých děl, jejichž ča-
sové rozpětí sahá od prehistorie až po naše
dny. Po čas vycházení zdánlivé pěle-měle do-
stává se v ukončeném svazku pomocí dobrých
klíčů indexových do přehledného a methodi-
ckého pořadu. Je dobře, že pořadatel si při
výběru vedi, jakoby nic před ním z toho, co
podává, nebylo publikováno, Smí tak učiniti
a je nám vhod jeho rozhodnutí, poněvadž, při
žádoucí a zasloužené finanční prosperitě, pu-
blikace bude s to podati obsáhlé a systemati-
cké reperterium uměleckého tvoření v Če-
chách v jediné sbírce, a smí tak učiniti bez
výtky marnění sil, poněvadž podává repro-
dukce z největší části dokonalejší a poučli-
vější, nežli jaké se kdy před tím objevily. Ne-
jen to. Výklad slovní má stejné přednosti.
28
article
Všichní jeho autoři mají vůli a snahu dojiti dál
nežli jejich předchůdci. Všichni dbají, aby při-
šli s novými poznatky a výhledy, třeba že ne
vždycky toto nové je také i správné a ne-
otřesné. Naše mladá věda umělecko-histori-
cká má v textu „Pokladů“ své kolbiště aspoř
pro drobný výkon, opřený o dosavadní litera-
turu, v dostatečné hojnosti byť ne vždy v úpl-
nosti rekapitulovanou, a o vlastní kritické
studium, jež arci nemůže býti všady neomylné
Zde možno se na př. jen pozastaviti nad tím
že kovová poprsí sv. Petra a Pavla v kapli
arcibiskupského paláce se rozestavují jedn
na počátek a druhé na konec XV. věku.
k čemu nezavdávají příčiny; nebo nad tvrze-
ním, že „Dešťová Madonna“ má za předloh
italský originál; nebo nad připsáním fresky
Reinerovy na Zbraslavi Balkovi a j. Opravy
a vyvrácení patří na jiné místo.
Petro
Pavel
Madonna
Reinerův
Balek
Zbraslav
arcibiskupský palác
29
article
Obvod výběru je teritorialný, ne národní
a šíří se zde na Moravu, v druhém díle i n
Sležsko nyní Pruské, nepochybně v těch ku-
sech, jež těsně souvisí s uměleckou produkci
v království dle osob nebo stylu. Myslím, že
by výčet obsahu nejlépe ověřil jak jeho boha-
tost, tak trefnost výběru, který shledává umě-
lecké práce na veřejnosti i v soukromém ma-
jetku, počínaje stavbou a konče tiskovou in-
kunabulí. Je jisto, že už tímto prvním roční-
kem nebo svazkem dostává se nám výborného
atlasu ke studiu a historii umění českého
v Čechách hojného materiálu srovnávacího,
jehož rozsah a obsah bude se množiti každým
měsíčním sešitem. Nejen historikovi, každému
milovníku umění, každému, kdo má zájemo
vrcholky kultury dob minulých. Nepochybuji.
že „Umělecké poklady“ přivítají odborníci
cizině snad se zájmem ještě větším nežli my
sami, neboť jim znamenají skutečné rozšíření
obzorů a rozhojnění materiálu. Francouzský
překlad textu jim umažní kriticky zkoumati
a také přijímati vědecké výklady, názory neb
i jen hypothesy naší práce a odvažovati je
proti dosavadním zaujatostem a jednostran-
nostem, poněvadž je mohou sami kontrolovati
v hlavních i přidaných detailních reproduk-
cích.
Bývá zvykem a často i nutností vyslovo-
vat zvláštní přání do budoucnosti při podob-
ných periodických publikacích, poněvadž
nich jsou skutečné či domnělé mezery nebo
nesrovnalosti. Vůči „Pokladům“ mám jen jed-
no: aby každý příští svazek splnil daný pro-
gram a naše očekávání tak, jako se stalo při
tomto prvním, který byl očividně zahájen
dokončen dle dobré a rozhledné úvahy a je-
hož redakce, i v textu celkem jednotném, ač
z různých myslí, pozorování a per, osvědčuje
ruku pevnou i šťastnou.
K. B. M.
Sležsko
Morava
Čechy