ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 efeb09f0-8f1b-11dd-84a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 76, person 43, work 7, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 319.
4 article
m ranní a večerní ilot předplání se- V Praza v admainistranin na miěsle. na štvrt leta s dvojí donáškou a měste Bs čtvrtlot. . ka ve úiliálkách sK mo na máste Poštou Ba ieta : . k o v dvojí zásilkou na měsle ikr as čtvrti. leta
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách. K výkladu hr. Berchtolda. Trůnní řeč ve večerním vydání obsa- žená se dotkla stručnými rysy minulých událostí balkánských, při nichž monarchie dbala zvláště svých politických zájmů a ho- spodářských, což vedlo k založení neod- vislé Albanie a zabezpečení volnosti na Ja- derském moří. Vzpomenula uznale spolku s Německem a Italií, jakož i námahy plných úkolů částečné pohotovosti branných sil a pravidelného vývoje Bosny a Hercegoviny v uplynulém roce válečných událostí. Výklad podaný v zahraničném výboru uherské delegace ministrem zahraničních záležitostí hr. Berchtoldem provádí po- drobněji hlavní náměty řeči trůnní, po- znamenávaje ihned v úvodu, že „poslední důsledky krise východní dnes ještě nejsou úplně dohledny“. Zahra- niční politika soustátí snažila se zachovati tradiční přátelství k Turecku, a býti příz- nivou vítězným státům křesťanským, po- kud se to srovnávalo se zvlášťními zájmy soustátí, jež nepřipouštěly přesunutí mo- cenských poměrů v Jaderském moři; tomu zabránilo se zřízením Albanie. Ve společ- ném postupu s Evropou provedla prý se „nejpodstatnější část zahraničného pro- gramu a mír byl monarchii zachován“, ač byla nutna opatření branná na jihu i na se- verovýchodě. Vzpomenuto dále požadavků Rumun- ska i ran osudu, zasázených Bulharsku, jež však tam nezpůsobily vnitřních otřesů. Bylo-li hlavním cílem války balkánské osvobození národní, nedosáhlo se ho, po- kud se dostalo větších obvodů územních pod panství jinonárodní. Vpád albanský do Srbska má tím býti sice vysvětlen a omluven, ale světlo a stín nebyly při té příležitosti v expose přimě- řeně rozděleny.
Berchtold Zahra Rumun Praha Albánie Německo Italia Bosna a Hercegovina Turecko Evropa Bulharsko Srbsko
6 article
Jinak vylíčením práce ohraničovací Albanii vyčerpán byl přehled událostí n Balkáně, a vyslovena naděje, že rozšířené křesťanské státy věnují se bohaté kulturní práci v krajích nově nabytých a že „touha po klidu a zotavení nabude v nich vrchu“ Za nepokojů balkánských osvědčilase pevnost styků velmocenských vůbec, spo- jeneckých pak zvláště, takže již v prosin- ci mohl býti frojspolek obnoven. Pokud se týče širších zahraničních po- měrů, shledává je hr. Berchtold uspoko- jivými; polepšil se poměr anglicko- něme- cký; není protiv mezi monarchií a Franci a styky s říší ruskou zůstaly korektn a přátelské. Konečně slibuje hr. Berchtold, že mon- archie dá si záležeti na pěstování přátel ských styků s Balkánci a dle možnosti vy- hoví jejich hospodářským potřebám, takže vzejde nová éra v našem poměru k nima éra těsnějšího a živějšího hospodář- ského styku, čemuž nejlépe se prospěje bude-li monarchie vojensky pohotova .. Hlavní část výkladu ministra zahranič- ních věcí obmezila se tedy přehledem udá- lostí roku minulého, aniž by poskytovala hlubšího pohledu do zákulisí mezinárodní- ho, anebo přinesla nové, neznámé okol- nosti. Čelkový dojem její chce býti uklid- ňujícím, což ovšem tvoří jakýsi kontrast ohlášeným zvýšeným vojenským potřebám. takže možno i míti za to, že zakrytá po- hrůžka vojenskou pohotovostí a méně laskavý odstín řečí, pokud se vztahuje na
Berchtold Franek Balkánec Čelková Albánie Balkán
7 article
Srbsko, jsou pouhou pomůckou snažšíko vyřízení rozpočtu delegačního. Povšimnutí zasluhuje srovnání mě přátelských styků s mocnostmi mimo troj spolek stojícími. Jenom o Rusku bylo po- užito označení styků jakožto korektních o Anglii i Francii pak nutno míti za to, že styky ty jsou důvěrnějšími. Jak jsme již ve včerejším úvodníku připomenuli, jest se nadíti zajímavějších názorů v rozpravě o zahraniční politice soustátí, až ujmou se slova delegace samy
Srbsko Rusko Anglie Francie
8 article
Ministr zahr. záležitostí hr. Berchtold podal fento výklad- Delegační zasedání, konané. loni pozdě na podzim, stálo už ve znamení veliké východní krise, která od té doby vedla ke stěžejní přeměně po- měru moci na balkánském poloostrově a jejíž po- slední důsledky dnes ještě nejsou úplně dohledny. Byli jsme svědky mohutného světodějného procesu, který v ethnografických a kulturních po- měrech na Balkáně spočíval a nezbytně musil na- stati, jakmile stará mohamedánská moc nemohla už odolati křesťanským živlům v jejím vnitru po svobodě toužícím a mladým sousedním státům s těmito živly nesčelnými nitkami spojeným. V zahraniční politice monarchie byla po de- sitiletí axiomém, vedle tradiční formule nejmož- nějšího zachování nynějšího stavu, také formule. nepřekážeti svobodnému rozvoji států balkán- ských, orientace to, která stejně vyhovovala na- šemu tradičnímu přátelství s Tureckem, jako sym- patickému zájmu, který jsme vždy chovali ke kře- sťanským státům balkánským. Bylo to jen praktické použití tohoto politi- ckého vyznání víry, jestliže v loňském exposé 5. listopadu byla vyslovena myšlenka, že jsme ochotní co nejvíce vyhověti nové situaci, utvo- řené vítězstvím států balkánských. Mohli jsme tím více k tomuto konstatování se odhodlati, protože monarchie nabyvši Bo- sny a Hercegoviny, považovala svou územní expansi na Balkáně za ukon- čenou a odchylka od tohoto, už mým před- chůdcem jasně precisovaného stanoviska, nebyla by vyhovovala ani našim dobře uváženým zájmům ani mnou vždy zdůrazňované zásadě kontinuity Naše blahovolné jednání naproti vítězným bal- kánským státům nemohlo ovšem znamenati zřek- nutí na uplatňování jistých
Berchtold Balkán Turecko Bosen a Hercegovina
9 article
specifických zájmů monarchie pýpto nám také nebylo možno přístoupití k for- nuli desinteressementu, tehdy daně do oběhu. Na- značené specifické zájmy, které se dají shrnouíi ve zřízení samostatně Albanie, v zame- zení přesunutímoci na Adrii a v nejmož- nějším utvoření trvalých poměrů na polo- ostrově bafkánském — je-li nějak možno — pro- saditi pokojnými prostředky, bylo nadále před- mětem naší zvýšené pozornosti a naší diploma- třeké činnosti. Neopomenuli jsme jak velmocem. tak i infeřesovaným státům balkánským stanb- visko své náležitě oznámiti a zároveň stanoviti zásadou, že sice nechceme překáželi válečným operacím, avšak musili bychom si vyhraditi p ukončení boje žádati, by spojenci respektovali naše požadavky. Nepříznivé stanovisko, které bylo zahájeno s mnoha stran, jak na Balkáně, lak i jinde, na- proti našim nárokům, přes to, že nepřesahovaly obor našich legitimních zájmů, vyvolával obavy. že by kontakt mezi velmocemí mohl býti porušen a pokojné vyřízení zmařeno, což pohnulo londýn- ský kabinet navrhnouti, by se sešla velvyslanecká konference.
Adrie Albánie Balkán
10 article
S výslovnou výhradou, že utvoření autonom- ního albanského státu nesmí býti činěno pochyb- ným a že by Srbsko za to obdrželo výhradně ob- chodní přístup k moři Jaderskému, vyslovili jsme ochotu zúčastniti se konference, vycházejíce z myšlenky, takto jednak nejhlavnější z našich po- žadavků, aspoň naproti velmocem zajistiti, jednak sloužiti pokojnému rozuzlení problémů dosud ne- rozřešených. V první schůzi 17. prosince loní byla také dle našich intencí prohlášena autonomie Al- banie, jakož i accěs commerciel pro Srbsko, za usnesení konference, o čemž byl srbský vyslanec v Londýně vládou anglickou zpraven. Od samého začátku neoddávali jsme se žád- ným illusím, že konference velvyslanecká bude miti úkol neobyčejně choulostivý a obtížný, a že vyřízení otázek jí přikázaných, při vší moudrosti
Al Srbsko Londýn
11 article
a obratnosti zástupců mocností, při vší rozhod- nosti a obezřelosti řízení připadnuvšího anglické- u státnímu tajemníkovi, za které celá Evrop hůže jen pronésti slova díků a uznání, bude vy- žadovati dlouhé, tuhé a velice namáhavé práce diplomatické. Delimitace Albanie způsobem umož- ňujícím životní schopnost tohoto nového státního útvaru, evakuace tamějších územi, obsazených spojenci, zřízení statutu albanského, přidělení ostrov. Egejských: všecky tyto otázky dotýkaly se zájmů evropských, jejichž rozpory překlenouti nemohlo býti snadným úkolem. Právě proto byla v době, kdy elektrické napětí v Evropě přes roz- hodné bitvy u Lozeněradu a Lule Burgasu sotva ještě povelilo, kdy neobyčejná vojenská opatření v západním Rusku musila vyvolávati znepokojení. kdy stále odmitavé stanovisko Bulharska naproti požadavkům Rumunska po územních kompensa- cích vytvořovalo nové podněty koníliktu na evrop- ském východě, součinnost diplomatů a konferenč- ního stolu zajištěním zachování kontaktu mezi mocnostmi a tím, třebas ne naprostou, zárukou zachování míru. Proto přes všecky růzechvivající průtahy, které byly při této těžkopádné instituei nevyhnutelny, setrvali jsme v konferenci, proto odhodlali jsme se tam k leckterým koncesím, které — třeba byly poskytnuty jen za náležité kom- pensace — nám nebyly vždy snadnými. Těžká cesta, na kterou jsme se dali pod tlakem neoby- čejných poměrů, vedla nás konečně v celku k žá- doucímu cíli. Provedli jsme nejpodstatnější část svého programu a zachovalí jsme monarchii mír.
Evropa Albánie Burgas Rusko Bulharsko Rumunsko
12 article
K zajištění zájmů našich stala se ovšem vzhle- dem na nepřátelské stanovisko, které zaujímali naši jižní sousedé vůči nárokům naším, nutnou dosti rozsáhlá vojenská pohotovost, které bylo tím méně možno se vyhnouti, protože se nemohlo věděti, zda a jak toto nepřátelské smýšlení by za okolností mohlo nabýti projevu konkrelního. Musili jsme miti na mysli zkušenosti z doby annexe, kdy Srbsko samo, nemajíc krytý týl nějakou velmoci, konalo proti nám přípravy válečné. Nyní stály na našich hranicích ve stavu válečném se nacházejíci vítězné armády takových států, která se domnívaly, že nohou spoléhati na úplnou politickou a vojenskou oporu mocné sku- piny evropských států. Též na našich severovýchodních hra- nicích bylo nám se rozhodnouti k vojenským opa- třením. Tato opatření, způsobená zadržéním jed- noho ročníku zálohy v Rusku měla za příčinu ne- dostalečnost naší pohraničné ochrany, nebyla však nikterak zdůvodněna utvářením se našich úplně korektních a přátelských styků s říší ruskou. Věč- ný dohovor, nastavší z velkodušně iniciatívy obo mocnářů, vedl také ke zrušení těchto opatřent v poměrně časném stadiu zdlouhavé krise.
Srbsko Rusko
13 article Vyjednávání o
Vyjednávání o delimitací severní Albanie byla kompromisem, uzavřeným na velvyslanecké konferenci 20. března ukončena, kdy naše zřek- nutí se vřadění Dakové do územi Albanie bylo kompensováno slanovením, že Skader, i kdyby byl dobyt Černou Horou, má náležeti k Albanii, že katelickým a albanským menšinám v území, jež zů- stane mimo nový státní útvar, zachová se nábožen- ská a národní svoboda, a že cizí vojska mají alban- ské území opustiti. vprso Tvrdošíjnest, s jakou Černá Hora, podporovan šrbským vojskem, přes tato ustanovení pokračo vala v obléhání Skadru, vedla k vyhlážení mezinárod- ní pobřežní blokády, která sice měla malý účinel na spojence a nezamezila dobytí Skadru, přece však ukázala oprávněnost našich požadavků tím. že evropské velmoci se společně o ně zasadily. K našemu politování bylo potřeba vážneý c opatření, k nimž jsme se v posledních dnecl dubna a v prvních dnech května, kdy všecky ostat- ní prcstředky selhaly, musili odhodlati, aby- byle zjednáno žádoucí jasno, a bylo zajištěno bezpodmí nečné vyklizení města Skadru. Ve sporu mezi
Skader Albánie Černá Hora Skadr národní svoboda
14 article Rumunskem a Bulharskem
Rumunskem a Bulharskem o území kompensace oným žádané usilovali jsm tak jako jiné kabinety, aby byly dolyčné nároky v Scfiji hájeny, avšak vzhledem na passivní jed- nání kabinetu Gešova zúčastnili jsme se mediace všech mocností, která byla přijata napřed Rumun- skem a pak Bulharskem a dokončena na konferen- ci, konané počátkem května v Petrohradě, čímž Rumunsku se dostalo Dersteru Když po uzavření míru dne 30, května meze Tureckem a čtyřmi spojenci vedly vaitřní protivy mezi spojenci ke druhé válce balkánské, našlo Rumunsko přiležitost, zjednati úplnou plat- nost svým aspíracím, přes naší podporu na petro- hradské konferenci jen nedostatečně realisovaným
Rumun Rumunsko Bulharsko Petrohrad Turecko
15 article
Že ostatně výsledky této války po mnohých strán- kách přinesly zárodky znepokojení, jest známo. Snahám Rakousko-Uherska a Ruska, které byly podporovány diplomacií rumunskou, se sice podařilo některé příkrosti zmírniti. Též Bulharsko přestálo rány osudu, které přes výkony své sta- tečné armády utrpělo, potěšně bez vnitřních otře- sú. Přes to novým rozdělením Balkánu nenastalo všude národní osvobození, cbyvateli očekávané. Platí to ostatně stejně o výsledku míru bukurešt- ského, jako o výsledku londýnské konference vel- vyslanecké. Větší, národně uzavřená u- zemí byla postavena pod panství ná- rodních států jiného jazyka, sumárn asimilační methody, namnoze prová- děné, zdají se býti s to, aby vyvolaly rozechvění, kleré nemůže prospět klidnému vývoji. Příklad toho poskytly srbsko-albanské boje z nejnovější doby, které si vyžádaly strašný počet lidských obětí a konečně zůstavily na obou stra- nách hlubokou trpkost. Přehmaty, spáchané při tě příležitosti se srbské strany na území albanském, které prozrazovaly úmysl, přizpůsobiti zjednáním holové události hranice, pro Albanii beztoho ne- příznivé, ještě více vlastnímu vkusu, pohnuly nás žádati v Bělehradě napřed přátelsky, potom kate- gericky vyklizení protiprávně okupováných území.
Rakousko Uhersko Rusko Bulharsko Balkán Albánie Bělehrad
16 article
Viděli jsme se k tomu pohnulými jednak prolo, že jednání Srbska ohrožovalo nově utvořenou Albanii v její existenci, jednak proto, že s vážnosti mon- archie nebylo slučno, připustiti trvale, aby mezi- národní usnesení, uskutečněné za její součinnostl. bylo na jejich hranicích porušováno. Rozumně na- hlížejíc neudržitelnost svého stanoviska, srbská vláda vyhověla žádosti naší, čimž zamezeny dalš komplikace, nám zajisté nežádoucí Ustavení se albanského státního útvaru v poslední době učinilo, třeba zponenáhla a s obti- žemi, přece potěšné pokroky Po definitivním usnesení velvyslanecké konfe- rence o severovýchodních hranicích následovalo v závěrečné schůzi konference 11. srpna stanovení ve příčině hranic jižních, dle kterého mys Flali naproti Korfu má býti jedním, a území Korča. k Albansku přivtělené, druhým konečným bodem jižní pohraniční čáry. Trasování této čáry bylo svěřeno komisí, složené z delegátů velmocí. Ko- mise ta, jakož i mezinárodní komise, povolaná podrobně stanoviti severní hranice, v Londýně u- snešené, jsou nyní v prácí a je naděje, že obě ukou- čí svou činnost v nedaleké budoucnosti. Mimo to sešla se ve Valoně kontrolní ko- mise mezinárodni, pověřená dozorem na správu země a měla 17. m. m. zahajovací schů Konečně vyslovila nizozemská vláda ochotu, vyslali důstojníky k organisaci četnictva do Albanie a důstojníci ti už přibyli na místa svého určení. Za okolností těch lze doufati, že nový stát- ní útvar, který se mohl zachovati při živolu v mi- nulých měsících za poměrů nejnepříznivějších, bez zeměpána, bez spořádané správy, bez financí hezpečnostní služby, a jenž ukázal vůli k životu. nyní spěje vstříc lepší budoucností, zvlášť když je podstatná naděje, že také vysoce významná otáz ka knížete bude v nejbližší době uspokojivě řešena.
Korf přivtělený Srbsko Albánie Korča Londýn
17 article Vitalíta osmanské říše,
Vitalíta osmanské říše, osvědčená po nepříznivých událostech války bal- kánské, která se ukázala opětným nabytím východ- ní Thracie s Odrinem, dává naději, že zmíněné říši nastává perioda konsolidování a rozmachu, čemu může odpadnulí nákladné a slále ohrožované pro- vineie makedoské, jenom příspěti. Po vyrovnání s Bulharskem v poslední době uzavřeném, po kterém brzy následovalo vyrovnání s Řeckem, bude nyní Portě umožněno věnovali se velikým úkolům své vnštřní reorganisace. Jsme spojeni s Tureckem tradičními přátelskými styky a četnými obchodními zájmy a máme živý podil na jeho obrodě. Shrnuje, chtěl bych konstatovati, že dlouhá těžká krise, která byla nyní přemožena, must býti považována za historickou nutno st. jíž čeliti zajisté nebylo naším úkolem. Zatím co evropská država Turecka jest nyní v celku cme- zena na své přirozené ethnogralické hranice. všecky křesťanské státy balkánské vzrostly pře své hranice dosavadní a pohlížejí vstříc bohaté kulturní práci v nově nabytých územích. Třeba vyvolalo určení hranic leckterou nespokojenost a sváry, lze přece doufati, že vzpomínka na hrůzy prodělaných bojů a potřeba po klidu a zotavení nabude vrchu. Styky mezí velmocemi ukázaly v minulé krisi neobyčejně velikou pevnost. Talo resistenění sila vysvětluje se ne nejméně rovnovéhou sil v Evropě existující a evolucí na
Bulharsko Řecko Turecko Tala Evropa
18 article
V drobném prodej le ranní člsle a sohě . sa večerní sa s Ve HliAlkách na venková ranní čislo večerní lnneráts platí se hotové napřen Předplacení „ inserty příjtm admtniatrace v Marianaké ul.. a Fam nacházejí sec tel řednkcu, tiskárná a expedlee „Národlnicb I.lstě- dukoptav se Sevraceu
Marianaký ulice
19 article
Balkáně neotřesenou. Díky všeobecné potřeb míru a okolnosti, že není skutečně životních koalicí zájmových, mohla se pevnost evropských seskupení osvědčit, aniž bylo vyvoláno nebezpečí konflagrace. Tato pevnost projevovala se zvláště neochvěj- nou účinnou a loyální podporou, kterou nám po- skytli za krise naší osvědčení spolkoví spojenci. Německo a Italie. Trojspolek, který dávno před konečnou lhůtou svou, která nastane příštího roku, mohl býti 7. prosince loni obnoven, po- skytl od té doby důkazy svého neochvějného tr- vání a neuvolněné konstrukce. S královstvím italským, na jistých otázkách balkánských stejně s námi přímo in- teresovaným, nacházíme se v nejúplnějším sou- hlase, takže obě spojenecké moci mohly rozvi- nouti akci, jejíž solidární provedení jen ještě zvětšilo intimitu vzájemných styků. Říše ně- mecká není sice na těchto otázkách přímo interesována, ale opětně poskytla důkaz, že ve vážných hodinách můžeme bezpodmínečně spolé- hati na její spolkovou věrnost.
Balkán Německo Italia
20 article
Potěšné zlepšení německo-anglických poměrů musilo býti též monarchii velmi pro- spěšno. Přísně objektivní řízení anglické zahra- niční politiky přispělo podstatně, že nesčetné obtíže situace mohly být odstraněny bez vážné rozladěnosti mezi súčastněnými mocnostmi. Použil jsem před tim příležitosti poukázati na to, že naše styky s říší ruskou za celého je- jího trvání zůstaly korrektní a přátelské. Vývoj poměrů balkánských odstranil leckterý podnět k nedorozumění mezi oběma sousedícími mocnost- mi a třecí plochy nejen zmenšil, nýbrž způsobii namnoze potěšný soulad názorů a zájmů, kterýž na příští vývoj našich styků může mit jen nej- lepší vliv. Jak vám známo, není konkretních protiv zájmů, jež by nás od Francie dělily. Jestliže občns se ozvou v-republice hlasy nám málo přívětivé. lze to sotva vysvětliti. Avšak nemáme důvo souditi, že tyto projevy jsou odrazem disposeí rozhodujíkích činitelů.
Francie
21 article
Bylo už zmíněno, že Rumunsko, jehot oprávněná přání se strany rakousko-uherské byla od počátku krise balkánské s důrazem hájena, nabylo za války srbsko-bulharské příležitosti svůi program úplně provésti. Provázíme království spo- jené s námi těsným přátelstvím, jak v minulosti tak i nadále svými vřelými sympatiemi Pokud jdeo náš poměr ke slátům bal- kánským, chceme si především vůči všem dáti záležet na pěstováni přátelských stykůs neméně usilovat, abychom jejich hospodářským potřebám dle možnosti vyhověli. Territoriáln změny změnily též hospodářské postavení jed- notlivých států balkánských vůči nám velmi pod- statně tím, že každý z nich značným přírůstkem území a obyvatelstva nabyl většího významu pro obchod zbožím, jakož i zvýšeného významu se stanoviska důležitých problémů dopravních. Jsme připraveni věnovali těmto hospodářským otázkám náležitou pozornost a budeme usilovati, abychom dotyčné země, které svou geografickou polohou jsou predestinovány ke vzájemné výměně zboží. zachovali v intimním spojení svým národním hospodářstvím.
Rumunsko
22 article
Poněvadž všecky příslušné materie byly vlá- dami obou států monarchle už projednány, mů- žeme přikročiti k nutnému vyjednávání, jakmile po odstranění posledních dozvuků válečných událostí bude půda k takové práci všude urovná- na. Vůčl sousednimu království Srb- skému považujeme zahájení dobrých hospodářských styků za záruku přá- telského poměru. S naší strany obdržela srbská vláda už taková sdělení a očekáváme o ní nyní na důkaz, že také ona se své stranysi přeje podobného poměru, prohlášení, která bv byla vhodna, aby se zahájilo podrobné rokování o vzájemném hospodářském postavení. V tomto očekávání můžeme vysloviti naději. že přeměnou na půlostrově balkánském vzejde nová éra v našem poměru k tamějším státům, éra těsnějšího a živějšího hospodářského styku a důvěrypl- ných přátelských poměrů. Tomuto vý- voji posloužíme nejlépe, jestliže se budeme poli- ticky stále konsolidovat a zachová- me-li se vojensky pohotovými a nebu- deme-li se oddávati žádnému klamu, že jen svorná a obětává součinnost nám může dáti moc a váž- nost a v hodině nebezpečí jistotu a bezpečnost. Pak budeme moci bez překážky zužitkovati po- žehnání míru k hospodářskému a kulturnímu vý- voji a odčiniti hospodářské škody, které byly přirozeně způsobeny dějinnými převraty na našich hranicích.
Srb
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Publikace o starém umění. Náš nejstarší časopis archeologický novým svým ročníkem či dílem prožívá patrně jakou- si obrodu. Nejdříve je to znát po zevnějšku „Památek archeologických“, formátem vhod- nějším a příručnějším, úpravou tisku a hlavně vyobrazení, a pokud vyšlé sešity mohou napo- vědít, větší rovnováhou vědeckých oddílů. jimž tento úctyhodný časopis dle svého pro- gramu je věnován. Všechno už se v něm pro- dlením půlstaletí vystřídalo: prehistorie, hi- storie, místopis, středověká archeologie, nu- mismatika i kulturní dějiny, a síce tak, že vždycky měl znamenitou převahu obor,v němž vědecky pracoval sám redaktor. Pocho- pitelno také proto, poněvadž při nedostateč- ném přítoku kvalifikovaných příspěvků bý- val zhusta nucen vlastními statěmi zaplňovat vzniklé mezery. Do jisté míry měly „Památky archeologické“ vždycky pečeť musejní, už ja- ko orgán Archeologického sboru při společ- nosti musejní, a nejvíce, trvám, za redaktor- ství J. L. Píče. Jeho „Památky“ — možno říci — jsou literárním letopisem, objasňovate- lem a průvodcem prehistorického oddělení sbírek musejních, jež on svojí úžasnou pílí a dle svého vědeckého přesvědčení byl stvořil a zorganisoval. Mohly a nejspíše měly by „Památky“ býti takovým klíčem i k ostatním archeologickým oddělením Musea král. Če- ského, poněvadž tyto obsahují přemnohé ku- sy vědecky netříděné, nezařaděné a nevyčer- pané. Potom se musí zhostiti příspěvků jen ochotnických, dobré vůle a čiře popisných státi se ukládacím místem pro vědecké pří- spěvky ke stavbě dějin umělecké kultury Čechách za všech dob. Tam také nyní nově „Panátky“ zřejmě míří a co jim jen schází
Píč Čechy muzeum král
24 article
je bohužel chronické zlo, jimi nikdy nezavi- něné: nedostatek zájmů širší veřejnosti a od- běratelstva. Zajisté nemohou počítati na masy za to však na kruhy a jednotlivce, v jichž kulturním zájmu pracují. „Památky“ mohly teď přistoupiti k re- visi svého dosavadního pracovního a věde- ckého programu, poněvadž už dávno nestoji tak osaměle a nemusí nésti veškeré břímě velkých, malých i drobných úkolů, jako bý- valo druhdy. Hned „Časopis společnosti přátel českých starožitnosti“ po mnoho let čiperně vedený, je s to jim odlehčovati a činí tak v té míře, že se až podobal „Památkám“ v mi- niatuře programem a obsahem úplně obdob- nými. „Zprávy Soupisné komise Pražské“ o) vycházejí sice takořka v ústraní, co však ob- sahují má svoji váhu do té míry, že finanční tíseň, ještě nedávno zle je ohrožující, byla by nás připravila o publikaci, která schraňuje monografická pojednání o uměleckých objek- tech staré Prahy, často výborná a dokonalá. Cena „Zpráv“ lety bohužel poroste, poněvadž předmětem oněch nejednou dost obšírných a vždy náležitě zevrubných monografií jsou zpravidla kusy mizící Prahy, po nichž zbude tato literární památka v poslední chvíli, před jejich zánikem, zachycená. Takové publikace nemohou býti podni- kem nakladatelským, ale nemají a nesmí za- niknout pro nějaký nedostatek odběratelů 1) Zprávy komise pro soupis sta- vebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy. — Praha. Nákladem vlastním. I.—IV. svazek. V obsahu m. j. Herain J., Klášter sv. Miku- láše na St. městě, Králův dvůr u Prašné brány Nástropní malby v býv. domě hr. J. P. Straky; O bývalé kapli sv. Matouše na Hradčanech; Průčelí kostela sv. Jana N. na Hradčanech. — Chytil K.: Nástropní malby v domě hr. J. P. Straky. — Šittler E.: Kostel sv. Linharta. — Chytil a
Herain Straka svatý . Matouš Chytil Šittler Praha Hradčany St . město klášter svatý . Mik kostel svatý . Linhart
25 article Hilbert K. Dům Andělské koleje na St. městě.)
Hilbert K. Dům Andělské koleje na St. městě.) poněvadž nikdy jich nemohou mít dostatečný počet. Nelze však je vyřaditi z programové péče instituce, které vlastně slouží. Králov- ského hlavního města Prahy. Podnik plzeňský, který jsem zde před ča- sem ohlásil, podnik Kroužku přátel starého umění, pokračuje odhodlaně.2) Jeho úkol nen tak ukládací a vědecký, jako spíše propa- gační. Prstem ukazuje na památky jednotlivé a skupinové ve městě a okoli, za ruku k nim vodí, aby známa byla jejich cena starobylosti a umělecká, a každý, kdo ji pozná, aby se stal jich strážcem a ochráncem. Činí tak pěk- ným světlotiskovým obrazem a vřelým infor- mativným slovem, procházeje jednou celým Plzeňským náměstím, po druhé kostelíkem sv Mikuláše, po třetí vsí Křimicemi, po čtvrtě zámkem Kacerovským před jeho požárovou Nejcennější doplněk i nového programu „Památek archeologických“ a úkolu „Soupisu památek uměleckých“ podávají však „Umě- lecké poklady Čech“ vedením Z. Wirtha. A přece je to podník samostatný a u ná- vpravdě nový, se svým programem a úkolem Než právě proto, že v obojím ničeho stávají- cího neopakuje a pouhou pohodlnou obdobou zkázou.
Hilbert Z Wirth Králov Praha Křimice Uma Čechy Kroužek přátelit starý uměný svatý Mikuláš
26 article
7) Edice Kroužku přátel starožit- ností v Plzn4. (1912. Ze staré Plzně. — Kace- řov. — Kostel Všech svatých v Plzní. — PlzenecI 1913: Hřbitov u sv. Mikuláše. — Křimice.- Plzeňské náměstí. — Plzenec II.) Umělecké poklady Čech. Sbírka vý značných děl výtvarného umění v Čechách od nej- starších dob do konce XIX. stol. Řídí Zd. W irth Vydává Jan Štene. Text napsali: K. Buchte- la, J. Dobiáš, K. Guth. K. Hilbert, v Chaloupecký. P. Janák, V. Kramář. Kuchynka. A. Matějček. St. Socho r, v štech a Z. Wiríh. Francouzský text překla- dem a redakci F. Žákavcc. Svazek I., tab. l. až 120. (S přil. 110a, 114a a 49 obr. v lextu.] — Praha, Slencův grafický kabinet. 1913.
Mikuláš Zdeněk Jan Šten K Buchte J Dobiáš K Guth K Hilbert Chaloupecký P Janák V Kramář Kuchynka A Matějček F Žákavcc Slencův Plzeň PlzenecI Křimice plzeňský náměstí Čechy St Praha Plzenec II
27 article
s ním nesoutěží, rozmnožuje naše poznání vědění tam, kam jiné, jen na pohled příbuzné publikace nezasahují nebo nechtějí zajíti. První ročník je šťastně ukončen a druhý už zahájen. Co prospekt v programu sliboval, to ve dvanácti sešitech do písmene splněno, bez jediného ochabnutí ve výběru, textu, repro- dukci a tisku. Na stodvaceti listech, v repro- dukci dostatečně velké a pečlivě prováděné. při nejmenším sto uměleckých děl, jejichž ča- sové rozpětí sahá od prehistorie až po naše dny. Po čas vycházení zdánlivé pěle-měle do- stává se v ukončeném svazku pomocí dobrých klíčů indexových do přehledného a methodi- ckého pořadu. Je dobře, že pořadatel si při výběru vedi, jakoby nic před ním z toho, co podává, nebylo publikováno, Smí tak učiniti a je nám vhod jeho rozhodnutí, poněvadž, při žádoucí a zasloužené finanční prosperitě, pu- blikace bude s to podati obsáhlé a systemati- cké reperterium uměleckého tvoření v Če- chách v jediné sbírce, a smí tak učiniti bez výtky marnění sil, poněvadž podává repro- dukce z největší části dokonalejší a poučli- vější, nežli jaké se kdy před tím objevily. Ne- jen to. Výklad slovní má stejné přednosti.
28 article
Všichní jeho autoři mají vůli a snahu dojiti dál nežli jejich předchůdci. Všichni dbají, aby při- šli s novými poznatky a výhledy, třeba že ne vždycky toto nové je také i správné a ne- otřesné. Naše mladá věda umělecko-histori- cká má v textu „Pokladů“ své kolbiště aspoř pro drobný výkon, opřený o dosavadní litera- turu, v dostatečné hojnosti byť ne vždy v úpl- nosti rekapitulovanou, a o vlastní kritické studium, jež arci nemůže býti všady neomylné Zde možno se na př. jen pozastaviti nad tím že kovová poprsí sv. Petra a Pavla v kapli arcibiskupského paláce se rozestavují jedn na počátek a druhé na konec XV. věku. k čemu nezavdávají příčiny; nebo nad tvrze- ním, že „Dešťová Madonna“ má za předloh italský originál; nebo nad připsáním fresky Reinerovy na Zbraslavi Balkovi a j. Opravy a vyvrácení patří na jiné místo.
Petro Pavel Madonna Reinerův Balek Zbraslav arcibiskupský palác
29 article
Obvod výběru je teritorialný, ne národní a šíří se zde na Moravu, v druhém díle i n Sležsko nyní Pruské, nepochybně v těch ku- sech, jež těsně souvisí s uměleckou produkci v království dle osob nebo stylu. Myslím, že by výčet obsahu nejlépe ověřil jak jeho boha- tost, tak trefnost výběru, který shledává umě- lecké práce na veřejnosti i v soukromém ma- jetku, počínaje stavbou a konče tiskovou in- kunabulí. Je jisto, že už tímto prvním roční- kem nebo svazkem dostává se nám výborného atlasu ke studiu a historii umění českého v Čechách hojného materiálu srovnávacího, jehož rozsah a obsah bude se množiti každým měsíčním sešitem. Nejen historikovi, každému milovníku umění, každému, kdo má zájemo vrcholky kultury dob minulých. Nepochybuji. že „Umělecké poklady“ přivítají odborníci cizině snad se zájmem ještě větším nežli my sami, neboť jim znamenají skutečné rozšíření obzorů a rozhojnění materiálu. Francouzský překlad textu jim umažní kriticky zkoumati a také přijímati vědecké výklady, názory neb i jen hypothesy naší práce a odvažovati je proti dosavadním zaujatostem a jednostran- nostem, poněvadž je mohou sami kontrolovati v hlavních i přidaných detailních reproduk- cích. Bývá zvykem a často i nutností vyslovo- vat zvláštní přání do budoucnosti při podob- ných periodických publikacích, poněvadž nich jsou skutečné či domnělé mezery nebo nesrovnalosti. Vůči „Pokladům“ mám jen jed- no: aby každý příští svazek splnil daný pro- gram a naše očekávání tak, jako se stalo při tomto prvním, který byl očividně zahájen dokončen dle dobré a rozhledné úvahy a je- hož redakce, i v textu celkem jednotném, ač z různých myslí, pozorování a per, osvědčuje ruku pevnou i šťastnou. K. B. M.
Sležsko Morava Čechy