1
masthead
7. října 1904. Císlo 277.
4
article
Deputace předsedů a zástupců všech če-
ských poslaneckých klubů a sdružení sněmov-
nieh odebrala se včera po sezení sněmu na
základě usnesení společné porady zástupeů
všech klubů a sdružení k místodržiteli král.
českého hr. Coudenhovovi, aby pojednala o vládní
pomoci při akci nouzové. Za klub sněmovních
poslanců národní strany svobodomyslné byl
v deputaci předseda dr. Pacák, za sdružené
strany staročeské dr. Steidl, za klub strany
sgrární předseda St. Kubr a za volné sdružení
posl. Al. P. Kryf. Posl. dr. Pacák sdělil misto-
držiteli účel rozpravy a žádal jej pak, aby
s veškerou energií podporoval akci k úlevě
nouze směřující a aby rozhodujíeím kruhům
podal zprávu o skufečném rozsahu nouze, jak
se v království českém jeví. Vzhledem k tomu,
že § 14. státního zákl. zákona v zastupitelstvu
řišském hlavně pro případy toho druhu, o jaký
se nyní jedná, byl do ústavního zákona vložen,
žádal dr. Pacák na vládě, aby zjednala nále-
žitou pomoc postiženým, majíc v řečeném zá-
konném článku možnost k poskytnutí přiměřené
státní pomoci. Místodržitel hr. Coudenhove vy-
slovil ochotu vyhověti žádosti naň vznesené
prohlásil, že vládě vídeňské podá zprávu o sku-
tečném rozsahu neúrody a nouze v zemi,
jakož i že učiní vše možné již dle své povin-
nosti jakožto místodržitel. Hr. Coudenhove vy-
macel pak zprávy nedávno uveřejněně, jakoby
byl k některé deputaci vyslovil se v ten smysl,
jak bylo referováno; pravil prý jen, že nedo-
siatek a nouze v různých krajích různě se jeví.
Coudenhove
doktor
Pacák
Steidl
Kubr
P Kryf
Posl
Hradec
St
5
article
Dále sdělil místodržitel, že nařídil nyní okres-
ním hejtmanstvím, aby podávala zprávy o po-
čalých pracích, hlavně takových, které by se
jako nouzové mohly i v zimě prováděti k vůli
zmírnění nouze. — Posl. Kubr přimlouval se
zejmena, aby prací nouzových bylo co možná
nejvíce, poněvadž následkem nedostatku práce
může nastati bída. Když místodržitel opět při-
pověděl svoji činnost v této záležitosti, skonči
dr. Pacák rozpravu dodatkem, že depu-
tace bere mistodržitele za slo vo,
že skutečně vykoná, co slíbil a že
ledy po slovech budou následo-
vati činy. Na to místodržitel odvětil,že
věiní, co byl prohlásil.
Dnes o 11. hodině dopolední konati se
bude u nejvyššího maršálka zemského knižete
Jtiho Lobkovice rozprava předsedů veškerých
klubů sněmovních o nynějším zasedání sněmu
Před rozpravou tou mají společnou poradu před
sedové všech českých klubů a sdružení. Zá
stupeové Němců půjdou prý k nejvyššímu mar
lálkovi jen proto, aby vyslechli a na vědom
přijali průběh rozpravy, který pak sděli svým
klubům; rozpravy samé se však nezúčastní
Zástupce ústaváckého velkostatku podá v po
radě prohlášení jménem klubu tohoto; klub má
za tou příčinou schůzi bezprostředně před roz
pravou u nejvyššího maršálka.
Časopisy bylo sděleno, že předsednictvo
klubu poslanců české strany agrární pozvalo
minulého týdne zástupce všech českých klubů
veslaneckých na společnou poradu, určenou na
oteledne po skončení první schůze sněmovní
hrada ta měla se tedy včera konati, ale ne-
dollo již k ní patrně následkem událostí, jež
ve schůzi sněmu se sběhly.
Posl
Kubr
doktor
Pacák
Lobkovic
Němec
6
article
Zemská jednota řemeslných a živr osten
ských společenstov v království českém podala
včera prostřednictvím poslance Václava Březnov-
ského sněmu království českého potici, aby
uskutečněny byly známě požadavky živnostni-
eiva, čelící ke zmírnění zhoubných následků
loňských letošních živelních pohrom. Posl.
Březnovský předvedl pak k nejvyššímu
maršálkovi deputaci Jednoty, a to místopřed-
sedu p. Jana Šafra, člena výboru p. Bohumila
Fišere a tajemníka p. Víta Pavlíka. Deputaee
odevzdala nejvyššímu maršálkovi v záležitosti
této pamětní spis se žádostí, aby k uskutečnění
požadavků v něm uvedených působil. Nejvyšší
mašálek přijal členy deputace velmi vlidně
ujistil je svou účastí pro řemeslnictvo a živnost-
nictvo a slíbil přičiniti se o to, aby, pokud
možno, oprávněným požadavkům živnostnictva
bylo vyhověno.
Včera odpoledne, před sezením sněmu, ko-
nala se opět porada rolnických poslanců něme-
ských. Nebyla o ní vydána žádná officiální
zpráva. Tím živeny byly různé pověsti, které
buhy poslaneckými kolovaly. Vypravovalo se.
že němečtí agrárníci dostali na 200 telegramů
sd německého rolnictva, vesměs prý žádající z
skci sněmu na zmírnění nouze. Na jiné straně
poslýchalo se, že němečtí rolničti poslanci trpce
si stýskali na neústupnost vůdčích poslanců ně-
meckých a na přehlasování, jímž byli poražen
te společné poradě všech poslanců německých
v otázce akce nouzové. Vyskytla se dokonce
i pověsť, že němečtí agrárníci snaží se o utvořen
zvláštního německého klubu agrárního, který by
se utvořil tím způsobem, že by rolničtí poslanci
němečtí vystoupili z klubů, ve kterých trvají do-
sud a že by se sestoupili ve vlastní agrární sdru-
žení. Dlužno znova podotknouti, že takové
něsti pronikly do sněmovních kuloárů, ale
ovšem — bez závaznosti.
Březnov
Posl
Březnovská
Šafr
Fišer
Pavlík
7
article
Deputace občanstva. Včera přišli do sněmu zá-
slupcové okresního výboru českobrodského, okr. sta-
nsla p. Václav Novolný a členové okr. výboru re-
úktor Josef Miškovský, řed. Hýroš a Josef Rýva
bníerovali s poslanci drem Heroldem, drem. Fořtem,
Márským a Novákem o otázce prohlášení nově zbu
krané nemocnice českobrodské za nemocnici veřej
mon. Vzhledem k nedělnosti sněmu následkem ně-
nteké obstrukce uznáno ve vzájemných hovorech
ujpříhodnější, pokládati nemocnici za otevřenu
tlomu působiti, aby některé pokladny nemocenské
áresní nemocenská pokladna čelední atd. posílaly
k nemocnice českobrodské svoje nemocné a dál
oy obce okresu daly prohlášení, že přijimají pod-
nky pro léčení chudinských ošetřovanců nemoe-
et, kteří jsou jejich příslušníky, v ústavu česk-
mdském. Bylo dále připomenuto, že ve stejnýc
měrech jako nemocnice českobrodská jsou v českých
ajích také nemocnice vinohradská a kladenská,v
seckých nemocnice v Boru a v Žacléři. — Dep-
z Kladna, vedená tamějším starostou p. MUD
rosl. Hruškou, intervenovala včera ve sněmov
žle záležitosti jako deputace českobrodská.
U poslance prof. dra. Fiedlera dlela předevčíren
zolace občanstva z okresu královéměsteckého, žá-
o jeho součinnost při nouzové akci, nutné pr
ti okres. Posl. dr. Fiedler vyložil deputaci sla
a připověděl jí svojí součinnost.
Z okresu poličského přibyli do sněmovny včera
slnrosta p. Ant. Lidmila, člen okresního výbor
ní starosta poličský p. Jan Filipi, jakož i z
Václav Novolný
Miškovský
Hýroš
Rýva
Márský
Novák
Hruška
profesor
doktor
Fiedler
Posl
Lidmila
Filipi
Bor
Žacléř
Kladno
doktor Herold
8
article
německou menšinu p. Konrád Balzer ze Stašova. De
putace žádala na příslušných místech o podporu pr
okres, nutnou následkem neúrody zvláště bramborů
poukázala na stavby z nouze a domáhala se udělen
zálohy na práce přípravné, dovozujíc, že obyvatel
stvu dostalo by se pomoci již tím, kdyby lid naby
výdělku a tedy i obživy lámáním kamene pro příšt
nouzové stavby silniční.
Balzer
Stašov
9
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Bulharský tisk proti rakonskému.
Bulharský tisk přísně odsuzuje rakouské
listy, že se nepřátelsky chovaly ke korunovac
krále Petra a uveřejňovaly tlachy o něm. Vý-
borný poměr jak mezi oběma panovníky, srbským
a bulharským, tak mezi oběma slovanskými ná-
rody byl jen utvrzen. Kníže Ferdinand telegra-
ficky králi Petru poděkoval za zvláštní pozornost.
jaké se v Bělehradě o slavnostech korunovačníeh
dostalo bulharské deputaci.
Veřejnost bulharská nalehá na vládu, aby
rázně zakřikla makedonské »komity« za vraždění
Srbů a odhalila, kdo za nimi stojí.
Veliké pohoršení budí v Bulharsku, jaké
zápasy musejí podstupovati Chorvaté za slo
vanský obřad v eírkvi katolické, ačkoli jim by
pravoplatně a neodvolatelně povolen. Bulhař
soudí, že Vídeň při tom není méně vinna nez
Řím. Boj ten nikterak v nich neposílí důvěru
ani k Vídni, ani k Římu.
Smýšlení balkánských Slovanův o Rakou-
sku není ve Vidni tajemstvím. Ale vídeňští poli-
tikové nikdy nepřičitali sobě za vinu nespokoje-
nosť Slovanů jejich politikou, nýbrž vlivu ru-
skému na Slovany. Tentokrát city vídeňské
vlády vyslovil „Fremdenblatt“ a učinil to tak
neomaleným způsobem, že „Novoje Vremja“.
odpovídajíc na to, mluví o „neslušném nadá-
vání“. „Fremdenblatt“ přímo obvinil „Novoje
Vremja“, že rozdmychuje v Makedonii již již
hasnoucí oheň a podezírá rakouské agenty, že
nemyslí na svědomité vyplnění mürzstegského
programu.
Petro
Ferdinand
Srba
Chorvat
Slovanův
Novoj Vremja
Bělehrad
Bulharsko
Vídeň
Řím
Makedonie
Slovan
Novoj Vremja
10
article
„Novoje Vremja“ odpovídá „Fremden
blattu“: Radovati se z toho, že vlády slovan-
ských států na Balkáně odsuzují činnosť make-
donských komitů, kteří nejsou nic jiného, leč
obyčejní loupežníci — to znamená v jazyku ví-
deňských žurnalistů rozžíhati oheň na Balkáně.
Vítati srbo-bulharskou dohodu a vzrůstajíeí
srbo-bulharské přátelství, znamená v témž ja-
zyku podávati čtenářům naivné politické kom-
binace, mohoucí rozbiti dílo makedonských re-
forem. Konstatovati, že srbská vláda nedůvěřuje
působnosti rakouských agentů v tom kosovském
vílajetě, jenž jest otázkou života a smrti, politi-
ckého bytí a nebytí pro všechny Srby, značí ve
Vídni uveřejňovati tendenciosné zprávy. Ujišťu-
jeme „Fremdenblatt“, že by marně hledal na
Balkáně Slovana, který by jen trochu důvěřo-
val Rakousku. Opravdu, nelze nesvědomitěji
zkaziti všecky pravdy i nepravdy. Nevšimli by-
chom si stati „Fremdenblattu“, kdyby sama ta
hysteričnosť nezdála se nám významnou. Necho
jižní Slované sami z tohoto případu vyváží, co
je slabým místem rakouské politiky na Balkáně.
Nechť pochopí a ocení fakt, že i nejprkennější
a nejkoženější z rakouských listů dostává
křeče, jakmile někdo řekne jižním Slovanůmi
„Pouze ve své jednotě najdete ohradu proti ra
kouskému nebezpečí.
Srba
Slovan
Balkán
Vídeň
Rakousko
Novoj Vremja
11
article
Liberalismus Clemenceauův.
Vedle řeči Millerandovy, uvedené v této
rubrice, vzbuzuje ve Franeii značnou pozornost
nový, v podobném svobodomyslném směru vy-
znivající projev Clemenceaua. Velký politik po-
dával ve svém departementu varském zprávu
své činnosti a prohlásil: »Republika je svo-
boda«. Republikáni mají popřáti svobodu i svým
odpůrcům. Clemenceau je proti fanaticky ne-
snášenlivé politice, jež chce potlačiti i svobadu
vyučování. Nebojí se kongregací, proti nimž
stačí boj v otevřeném poli.
Zajímavo je, že ve Franeii došlo to tak
daleko, že se musí stále přetřásati prin-
cipy tak samozřejmé a že musí být stále
hájena myšlenka svobody. Opposiční žurnály
chválí povznešený tón řeči Clemenceanovy, do-
volávají se svobody pro všechny občany a rov-
nosti zbraní všech zápasících stran. Republika
je prý svobodou pouze v theorii. Vláda Com-
besova — praví »Figaro« — v prakci provo-
zuje persekuci a nesnášelivost. Potlačuje svo
bodu vyučování, neboť odpírá právo vyučovat
každému členu kongregace povolené i nepovolené
»Figaro« vytýká Clemenceauovi rozpor jeho my
šlenek s jeho skutky. Výmluvný senátor kraje
Varského je závažným podporovatelem nyněj-
šího kabinetu a zachránil jej, když Waldeck-
Rousseau ve své poslední velké řeči v senátě
postavil se proti výstřednostem jakobinismu.
Clemenceau prohlašuje, že se nebojí kongregaei
a přes to podporoval všechny nejostřejší opu-
tření proti nim. Jeho nejnovější řeč učinila sen-
saci svým liberalismem, ale je prý pravým
opakem jeho činů. Kritika »Figara« je trpká
ale ne zcela správná. Liberalismus Clemencenua
je nejkrajnějším bojem proti škůdeům svobody
a těmi jsou v první řadě klerikálové. Rozpon
jeho skutků a slov je pouze zdánlivý.
Clemenceauův
Millerandův
Clemenceau
Figaro
Rousseau
Figar
Como
Waldeck
12
article
Hltavosť německá.
Misionář John Sehnelling z ostrova Ruku
ve skupině ostrovů Karolinských, zaslal státnímu
tajemníku Hayovi žádost za ochranu Spoj-
Států, poněvadž Němei mu nařídili, a by
opustil ostrov, o němž on tvrdí, že
jest jeho majetkem. Dopis Sehnellingův
dopraven byl do Spojených Států kapitánem
Andersonem misionářského škuneru » Vme«.
Po mnoho roků byl Schnelling skutečným krá-
lem malého ostrůvku. Prováděl svoji misionář-
skou práci s takovým úspěchem, že si nyní vlastní
celý tento ostrůvek. — Každý rok vybírá dan
ze sklizně »copry« (sušená jádra kokosových
ořechů) a z daně této odvozuje právo své na
ostrov. Domorodci pracovali pro něj stále
rádi. Nyní však chtějí Němci zaujmouti ostrov
Ruku vedle skupiny Karolinských ostrovůa
Schnellingovi — jak řečeno — už bylo naří-
zeno, aby se klidil. Týž ale praví, že opusti
ostrov pouze tehdy, bude-li k tomu násilím při-
nucen a vyhrožuje, že se každému
násilí opře se zbraní v rukou. Ka-
pitán Anderson praví, že celé potíže zavinili
němečtí obehodníci, kteří ziskat
chtějí monopol na trh »eoprye
Mají všude rozbroje s domorodei
Na Maršálských ostrovech domorodci zastavili
práci, žádajíce 4 marky denně, avšak němečtí
obchodníci odepřeli povoliti jim tento požadavek
a pokoušejí se stávkáře vyhladověti.
Sehnelling
Sehnellingův
Anderson
Vme
Schnelling
Němec
spojený stát
Ka
13
article
Obrovský podnik
Komise pro zbudování průplavu na převlace
panamské, která radila se na územi dotyčném
po nějaký čas, opustila Kolon na své cestě do
Nového Yorku; svoje schůze zahájila znovu
14. září. Jedním z výsledků těchto porad bylo
rozhodnutí, aby práce se stavbou průplavu spo-
jené byly záhy zahájeny. Za tím účelem ob
jednáno bylo 300 beden dynamitu a 600 soudků
střelného prachu pro neodkladné použití př
průplavu. Byly zároveň vypsány nabídky ke
koupi jedenácti parních lopat ve vázeo
65 do 100 tun, jež mají býti na místo také
záhy dodány. Nedávné zprávy z převlaky vy
kazují, že zdravotní poměry 3400 zaměstnaneů
komise jsou výtečné. Za minulý měsíc neudálo
se mezi nimi ani jedno úmrtí a pouze osm
celého počtu jest nemocno.
Plukovník R. W. Harrod, jeden z komisařů
pro stavbu panamského průplavu, je toho ná-
hledu, že velká ona vodni cesta, spojující oceán
Atlantický s Tichomořským, bude dohoto-
vena a obchodu otevřena za pě
roků. Culbraský průkop až dosud působíi
průplavním inženýrům nejvělší potíže, avšak dl
vyjádření plukovníka Harroda práce na něm dle
nových plánů pokračuje uspokojivě. Plány pro
celý průplav se dokončují a jakmile budou ho-
tovy, započne se vážně s vlastní prací. Plukov
ník je toho náhledu, že nebude zapotřebí za
městnávati tak velkou armádu dělníků, jak z po-
čátku bylo předpokládáno, neboť bude použito
více a dokonalejších strojů, než za francouzské
správy. Asi 5000 dělníků bude najednou za
potřebí. Asi 700 černochů z Jamaiky a domo
rodých Panamců pracuje nyní na zmíněném
velkém průkopu Culebraském a ti se stroj
francouzskými vykonají více práce, než tisíce
pod starými inženýry vykonali. S moderním
americkými stroji, zvláště s velkými parním
lopatami, které již byly objednány, vydání bude
menší a postup práce rychlejší.
V Praze, 6. října.
Harrod
Panamec
Nový York
Jamaika
Praha
15
article
Pozoruhodné zjevy. Nenáleželi js me
Pozoruhodné zjevy. Nenáleželi js me
k těm, kteři domnívali se, že zástupci něme-
ckého lidu sněmu království českého tentokráte
od obstrukce upustí. Proto nepopíráme, že jsme
byli překvapeni zprávou, jež nás předevčírem
došla, že němečtí poslanci selští vyslovili se na
své schůzi proti obstrukci, po případě pro to,
aby z obstrukce vyloučeno bylo jednání o po-
mocné akci, jež měla býti provedena v zájmu
letošním suchem postiženého rolnietva i živnost
nietva, na rolníky odkázaného. Tím větší byl
náš úžas, když se ujišťovalo, že má výkonný
výbor německého selského sdružení pro zamý
šlený takto postup většinu německých poslaneů
zajištěnou. Seznali jsme z toho, že dosti záhy
po husarském páně Bachmannově kousku po-
číná výrobním třídám německým zalízati ob-
strukce sněmovní za nehty a jsme přesvědčeni
že by situace za rok se změnila, kdyby zemský
výbor dal pánům Němeům pocititi, co znamení
obstrukce a jaké přivádí následky. Víme, že po-
litická váseň národních našich odpůrcův a je-
jich bezedná zášť, kterou nás tito »postranníe
vítězové sedanšti obmýšlejí, tak snadno zdravěj-
ším názorům neustoupí, ale víme též a siceze
zkušenosti, že obětavost a strádání v zájmu my-
šlenky národni není zrovna silnou stránkou našich
milých krajanů druhého jazyka. A proto je nepo-
přené faktum, že selští poslanci němečtí vyslovili
se proti sněmovní obstrukci dost významně, jakkol
praktických účinků od něho prozatím neočekáváme.
Bachmannův
16
article
Neméně symptomatická je druhá sice, ale přes
to dost zajímavá událost, že sedlácí v německém
Vidochově u Králové Dvora pozvali si na
sehůzi českého agrárního poslance Zázvorku,
který, jak německé listy doznávají, promluvi
k nim »ve smyslu úplně českém«, aniž by by
za to byl ztýrán, naopak, účastníci schůze prý
s jeho vývody plně souhlasili a za přednášku
mu vzdali dík. Zajímavá je ostatně též řeč.
kterou měl v pondělí ve Smržovce ke svým
voličům poslanec Posselt, purkmistr jablo-
necký, kde, jak známo, jsou domovem nejroz-
hodnější odpůrci národa našeho. Jakkoli máme
po ruce toliko referát »Bohemie« o této schůzi,
která sotva otiskla to, co se jí na řeči tohoto
poslance nelibilo, zbylo toho přece dost, co tomu
nasvědčuje, že i na druhdy zelených ratolestech
německého vzdoru počinají obstrukční listy
schnout a opadávat. Poslanec Posselt především
litoval národnostních bojů v Čechách. Kdyby
prý oba kmenové v této krásné, bohaté zem
s kvetoucím průmyslem a zemědělstvím postu-
povali svorně, staly by se Čechy zemí nejšťast-
nější a vlivem svým by rozhodovaly o Rakousku.
Sněmu českému připadá tedy vynikající úkol
však žel, že nejdůležitější otázky hospodářské
se v něm s obou stran projednávají se sta-
noviska výhradně národního. — Tak poslane
Posselt, od něhož nemůžeme ovšem žádati, aby
doznal, tato výtka že týká se výhradně Němců,
zástupci národa českého že jí nezasluhují.
Zázvorka
Posselt
Čecho
Němec
Vidochov
Dvůr
Smržovka
Čechy
Rakousko
Bohemia
17
article
Ruku na srdce: nechť uvede nám pan poslanec
Posselt jediný jen případ, z něhož by právem
mohl vyvediti, že poslanci čeští, zneuživše
na sněmu své číselné převahy, Němcům kdy
bránili v práci na jejich prospěch hospodářský,
aneb dokonce mařili německé úsilí v tomto
směru? Nedovedl by naznačiti ani případ je-
diný. Takový je právě rozdil mezi námi
Němci, my že jako odpuzování a utiskovaní
déle než dvě stě let, dovedeme ceniti svobodu
a prospěch cizí, ostatně my, kteří s láskou lneme
k celé své vlasti, bez ohledu na to, kterou
národností ten či onen kraj je obydlen, těšíme
se z hospodářského rozkvětu ne pouze krajů
českých, nýbrž celých Čech, kdežto Němei
pracují jen pro své domněle »uzavřené« území.
A appellujeme na pana Posselta, aby rozhodl,
vyváží-li »škodu«, jež by národně způsobena
byla Němcům tím, kdyby do českých úřadů
byla zavedena čeština a v Brně neb v Olomouei
byla zřízena česká universita, doznané zhoubné
následky obstrukce ve Vídni a v Praze, jež
tento způsob boje nezbytně musí míti v zápětí.
A mluvil-li onehdy pan Prade o »zbrklé umí-
něnosti« a o »šíleném českém vzdoru«, tážeme
Posselt
Němec
Prade
Čechy
Brno
Vídeň
Praha
18
article
se, kdo si v něm libuje víc: my či Němci
V dalším postupu své řeči doznal pan Possel,
že následky obstrukce jsou oběma národům
stejně zhoubné. Zemské finance že nalézají s
ve stavu hrozném a že by se tedy mělo še-
třiti, zejmena pokud jde prý o nákladné stavby
umělců, jež prý jen českým účelům slouží
o zbytečné místní dráhy v kraji českém, n
něž země přispívati musí krvavými penězi. —
Vyzýváme pana Posselta, aby nám označil ony
zemské budovy umělecké, na něž země penězi
plýtvá a jež slouží jenom národnosti našl. Sna
neměl na mysli budovu musejní, při jejíž stavbě
způsobem tohoto království nedůstojnýms
skrblilo a jež činí spíše všechen jiný dojem,
než stavby nádherné! A což Praha nemá práva
činiti nároky na fond zemský, uváží-li se, jak
ohromnou sumou do pokladny zemské přispívá?
Němec
Possel
Posselt
Praha
19
article
Snad závidí nám pan Posselt nepodařenou
opravu Karlova Týna? Právem by se vytklo n
pouze nám, nýbrž i Němcům barbarství, kdyby
tato vzácná, skvostná památka dějinná byla bý
vala ponechána osudu a v trosky se rozpadla
A což by finanční poměry země byly dnes
skvělejší, kdyby země nebyla postavila museum
a nebyla opravila Karlův Týn? Nejinak má se
to s výtkou ohledně poskytování subvencí »zby
tečným« českým lokálním drahám. Nechť po-
hledne pan Posselt na železničnou mapu Čeeh
a pak řekne, zda Němci mají právo k nářkům
v tomto ohledu. Dnes snad je většina lokálníc
dráh — »českých i německých« — passivní.
však nadejde doba, kdy blahořečiti bude oby
vatelstvo těm, jiehž zásluhou dráhy ty byly
zřízeny. Ostatně se s nářkem na ohromn
výdaje se zřízením těchto dráh poněku
přehání. Na všechny ty dráhy nepřipláe-
země ani tolik, co ji stojí do roka blázince.
Posselt
Němec
Karlův
Čeeh
Karlův Týn
20
article
Naproti tomu srovnáváme se úplně s panem
Posseltem, pravil-li, že na zmatcích nyní panu-
jících mají vinu také voličové, již ženouse
přiliš prudce za různými, namnoze hodně divo-
kými hesly, aniž by oceňovali klidnou a tichou,
ale vydatnou práci. Jenom že by se neměli dát
těmitéž hesly svádět také němečtí poslanci
Panu Posseltovi bylo na příklad na téže schůz
uloženo vymoci pro obce na kamenické odbočce
dráhy liberecko-jablonecko-tannwaldské na sněmu
příspěvek 90.000 korun, jež mají platiti. Kdyby
pan Posselt sám nehnal se za »druhým heslem
obstrukce sněmovní, mohl by tuto podporu
svým voličům vymoci. Jak ale mohl slibiti, ž
v tomto směru bude působiti na snému, když
jedním dechem za to žádal, aby shromážděn
přece jen se na tom usneslo, aby němečtí po-
slanci provozovali tam obstrukci, kterou sám
byl prohlásil za zhoubnou? Kde a na kom
těch 90.000 korun pan Posselt nyní vymůže? —
Buď si ale jak buď, nadšení pro obstruke
z páně Posseltovy smržovské schůze věru si
nikdo neodnesl. Ze strachu před daným heslem
dal si obstrukci odhlasovat, ale v duši své byl
proti nl.
Posselt
Posseltův
21
article
— Proti českým úřadníkům tabákové to-
várny v Linci vedou »Linzer Fliegende Blätter«
list pod záminkou »witzblattu« sloužící vše
německé neotesanosti všeho druhu, boj všem
prostředky neurvalosti a sprosťáctví bezedného
jako močál. V posledním svém čísle uveřejňuje
zasláno »Všeněmeckého Vereinu pro Horní Ra-
kousy«, v němž úřadníci Franckovy cikorky
vedou hlavní slovo, k městskému zastupitelstvu
lineckému, podepsané Seppem Bayerem
Seppem Melicharem (Schinderhannesa ve
spolku nemají?!), kteři prohlašují, že se do-
zvěděli, kterak prý německá obecní zastupitel-
stva, když se rozhodně proti ustanovení českýeh
úřadníků oprou, svého cile také dosáhnou. T
se podařilo také městské radě v Jihlavě, kteráž
prý si dovoz českých úřadníků rozhodně zaká-
zala, takže úřadníci tabákové továrny tamže
jsou nyní jenom Němci; tím větší hanbou prý
jest pro Linec, že finanční ministerstvo, t.j.
správa tabákové režie, přesadila do Lince Čechy
z Jihlavi vypuzené. Vyzývá tudíž spolek horno-
rakouských Všeněmců městskou radu, aby plnil
»příkaz všeněmecké nutnosti« a opřela se do-
sazování českých úřadníků do Lince, ježto míst
v linecké tabákové továrně mají býti zabezpe-
čena »německým soukmenovcům« a vyzývavým
opatřením poslovaňujícího systému v Rakousku
čeliti se musí. Jsme dychtivi na to, jak se za
chová nejen městská rada linecká, ale po při
padě i c. k. tabáková režie vůči této, mírn
řečeno, všeněmecké nestoudnosti, kdyby z městské
rady k tabákové režii podobný nárok učiněn byl
Franckův
Sepp Bayer
Sepp
Němec
Linec
Horní Ra
Jihlava
Čechy
Rakousko
Linzer Fliegende Blätter
Schinderhannes
22
article
K nedohledné řadě veřejných škandálů rakou
ských patří i ten, že stát trpí anebo trpěti musí,
aby jeho c. k. úřadníci byli štvanci, hnaným
z jednoho kouta říše do druhého po libost
každé německonacionální radnice a k potěšen
všeněmeckých spolků, kteréž chlubíce se zcela
bez obalu svou vyloženou velezradou, komanduj
vládu k činům, ve spořádané státní »polečnost
nemožným. O bezpráví, jaké se tím děje úřad-
níkům českého původu, sloužícím beztoho jen
k tomu, aby byli trpělivými přičlemi na žebříku
karierového vzletu německých svých zadáků.
byly napsány již celé kapitoly. Stát přijímaje
je do služeb svých, nemohl jim zaručiti ani
nejprimitivnější ochranu jich cti proti vše
německému blátu. Nejsou před ním chráněni ani
jich nejbližší pokrevní příbuzní, jak vysvítá právě
z uvedeného již všeněmeckého hanoplátku
lineckého. Na jiném místě jeho otištěna totiž
bezmezná surovost proti jistému c. k. úřadniku
linecké továrny tabákové, jemuž vytýkají se jeho
projíždky koňmo jako zločin a vzhledem k tomu,
že řečený úřadník živí svou matku, dopouští se
všeněmecký list hulvátské narážky slovy, že
»jak známo ani české matky (»Tschechen-
mütter«) neživí se ovsem«. Na dnešníeh
Všeněmeích jest ovšem až dosud patrno, že dle
záznamů věrohodných letopisců jich dávní před-
kové v teutoburských leslch živili se žaludy.
23
article
Ale jak přijde k tomu úřadník Čech, aby bytost
jemu zajisté nejdražší byla ostouzena za to, že
její syn v eís. král. službách musí dlit
v lineckém pekle 1? Domnivá se snad šl. Körber.
že k německým državám náleží i nezkáraná
svoboda takového hanobení státních úřad-
níků jen proto, že jsou Čechy ?l
— V pražském místodržitelském večer-
níčku pěstují s oblibou sport hyzdění místopia-
ných jmen českých sic ode dávna, ale v po-
slední době s neostýchavostí zvlášť nápadnou.
Velice zdařilý doklad takové oficiosní topogra-
fické potvořivosti vyskytuje se nejnověji v čísle
ze dne 4. t. m. Plzeňský dopisovatel orgánu
Čechy
místodržitelský večer
24
article
pana místodržitele sděluje tu, že na policejn
úřad dostavil se zámečník »Emanuel Nowy aus
Tschemoschna...1 Tato nestvůra byla
vychována v plzeňských a budějovických dopi-
sech orgánu místodržitelova ne najednou, nýbrž
pozvolna. Jeho zpravodajové plzeňský a budě-
jovický, mimochodem řečeno také dopisovatelé
»Bohemie«, původně psávali »Třemošná«, po-
zději »Trzemoschna« a nyní dokonce
»Tschemoschna«! Že se něco podobného
trpí v c. k. místodržitelské oficině, bylo by sice
za normálních poměrů něčím neslýchaným, při
ochotě však, s jakou se tam vychází vstříe
snahám známého německého komitétu »proti
počešťování německých jmen místních«, nelzese
diviti, že se »Tschemoschna« v c. k. tiskárně
patrně pokládá za původní německé jméno obce
a »Třemošná« za nedovolené jeho zčeštění. Dl
všeho můžeme se upřímně těšiti na nový místo-
držitelský místopis království českého! Něco
podobného neměly by si však dát líbiti naše
české obce, na jichž jménech spáchány již ne-
sčíslné c. k. hříchy proti duchu svatému. Ze
zvláště křiklavých případů budiž pro tentokráte
uveden německý oficiální název »Plané nad
Lužnicí«, kterýž zní »Plana an der Lu-
schnitz«. Sáhodlouhý nápis tento pne s
také přes značnou čásť průčelí nádraží v Plané.
Obec i okres snáší bez protestu toto zhyzdění,
hlásající panství německého schválu v Čechách
každému cestujícímu. Není ostatně pochyby, ž
i tudy běží liha činnosti pro příslušný odbor
národní rady.
Emanuel Nowy
Třemošná
Planá nad Lužnice
Planá
Čechy
Bohemia
Plana an der Lu
odbor národní rada
25
article
— C. k. zemské školní radě královsiví
českého adressujeme tuto stížnost: Postup,
kterým se vede úřadní jednání při obsazení
místa ředitele měšťanské školy v České Skalici,
budí už po celěm království opravdový úžas.
Když letos v letě nepotvrdila zemská školní
rada presentací p. uč. R. Kolovrátka a nařídila.
že nový ředitel musí býti zkoušen z odboru
přirodovědeckého, už tehdy proneseno v časo-
pisech podezření, že se to stalo ne tak z důvodů
věcných, jako spíše na nátlak prince Sehaum-
burga-Lippe, majitele panství náchodského, aby
místo ředitele dostati mohl proti zasloužilému
učiteli Kolovrátkovi učitel Měřička, jehož nej-
větší zásluhou zatím bylo, že je zetěm osobního
lékaře princova, že je o řadu let mladší všech
ostatních kompetentů, že zkoušku pro školy
měšťanské složil teprve před 3 lety a na mě-
šťanské škole teprve 3 leta působí. Toto pode-
zření nedošlo ovšem v učitelstvu víry, jednak
proto, že ni-do nechápal, že by kdo sváděti se
dal motivy tak málo zákonnými a zejmena proto.
že skutečně na měšťanské škole v České Skalici
bylo potřebí osoby z odboru přírodovědeckého
zkoušené. Avšak události posledních dní zdají
se potvrzovati, že neslýchaný nátlak prolekce
princovy působí již do té míry, že už i c.k
úřadníci ztrácejí odvahu, objektivně i jen po-
suzovati situaci, natož pak objektivně jednati.
R Kolovrátek
Sehaum
Lippe
Kolovrátek
Měřička
Český Skalica
26
article
Okresní školní rada v Náchodě totiž provedla
ve schůzi po zákonu presentaci novou a zvolil
většinou hlasů za ředitele sice učitele odboru
přírodovědeckého, nikoli však nejmladšího pana
Měřičku, nýbrž p. Vávru z Červeného Kostelce
jenž je celkem o 5 let službou starší, o 14 le
dříve dělal zkoušky (a to ze dvou odborů)
o 11 let déle působí na měšťanské škole než
p. M. Že i jinak je k úřadu ředitele zcela způ-
sobilý, patrno z toho, že jej ve schůzi okresní
škol. rady sám c. k. okr. inspektor školní, tedy
ve věci té znalec nejkompetentnější, za ředitele
navrhl. Nyní však začíná se strany prince
Schaumburga a od něho odvislých lidí s c. k.
okres. hejtmanem náchodským p. Dostrašilem
v čele zuřivý odboj proti snesení okresní školní
rady za to, že při něm respektována způsobilost,
zásluhy a dělka služby více než nátlak mocného
proteklora, třeba byl šlechtic, boháč atd. Se
všech stran se vyhrožuje, že při presentaci okr.
školní rady nezůstane a co nešlo u okresní, že
se provede u zemské školní rady. Nátlakem má
se zmoci, aby zemská školní rada přes návrh
okresní školní rady jmenovala ředitelem pana
Měřičku. Okresní hejtman chce pracovati ke
zrušení presentace, poněvadž prý učitelstvo činilo
nátlak na členy okresní školní rady, prosí
je, aby volili s ohledem na stáří, způsobilos
a zásluhy. Počíná si tu zcela dle osvědčené
taktiky zloděje, jenž utíkaje, křičí »Chyťte ho!«.
Měřička
Vávra
Schaumburg
Náchod
27
article
Není ani možná věřiti, že by všechen neslýchaný
nátlak tento mohl míti u c. k. zemské školní
rady vliv tak dalekosáhlý, aby jmenováním
p. Měřičky proti presentaci okresní školní rady,
zákonu přesně odpovídající, zasazena byla ve
tvář rána všemu učitelstvu, které jistě jen pro
dobro školy jednomyslně se domáhá toho, aby
místa na školách se obsazovala dle stáří, způso
bilosti a zásluh a aby opětně porušeno bylo
presentační právo okr. školní rady, zákonem
zaručené.
Měřička
28
article
— Kluby občanské. Národní klub na
Král. Vyšehradě má v sobotu dne 8. t. m.
o 8. hod. večer v mistnostech „U Němečků“
členskou schůzi a zároveň schůzi voličů III.
sboru na Vyšehradě.
— Schůzi voličů venkovských obci pol
okresu roudnického svolává městská rad
v Budyni nad Ohři na neděli dne 16. října
o 10. hod. dopol. do sálu hostince „U zlaté
růže“ v Budyni n. O. Rozmluvu zahájí říšský
poslanec za skupinu venkovských obeí pol.
okresu roudnického pan dr. Eduard Grégr
a) O nynějších poměrech politických. b) O za-
hájené akci nouzové.
— Osobní. Ženský lékař pan MUDr. Antoní
Chvojka, vrátiv se z cest, ordinuje opěl pravi-
delně v Praze, Křemencová ulice č. 2. — Arcibiskup
baron Skrbenský vrátil se včera odpoledne z visi-
tační cesty v Kladsku do Prahy.
— Rodinné zprávy. Slečna Boža Teplý ch
dcera říd. učitele a pan Frant. Betlach, assi
stent severo-západní dráhy v Okrouhlici, slavili dne
29. září t. r. zasnoubení své v Něm. Brodě. — Dn
8. t. m. oddával biskup královéhradecký dr. Josel
Doubrava ministerského sekretáře pana Greif a s
slečnou Marií Mettalovou v zámecké kapli
Zdechovicích.
— Úmrtí. Našeho vídeňského kollegu Frant.
Líbička postihla zdrcující ztráta. Dnes zemřela
mu v Napajedlech na Moravě jeho choť. Byla to
dáma neobyčejně vzdělaná, své rodině oddaná. Ztrály
její želí též tři malé dítky. — Ve čtvrtek dne 6.t
m. o 3. hod. ranní zemřel po delší a trapné nemoci
pan Emilián Stalich, učitel na II. obecné chla-
pecké škole v Nuslích, v mladém věku 29 let. Ze-
snulý těšil se pro svou bodrou a přímou povahu
všeobecné vážnosti. Pohřeb zesnulého koná se v so-
botu o 4. hodině odpolední z kaple na společném
hřbitově nuselsko- pankráckém-
Král
Němeček
doktor
Grégr
MUDr
Chvojka
Skrbenský
Boža
František
Josel Doubrava
Greif
Mettalův
Emilián
Vyšehrad
Budyně nad Ohře
Budyně
Praha
Kladsko
Německo
Brod
Zdechovice
Napajedla
Morava
Nusle
národní klub