1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 1. října 1903.
Praha
4
masthead
Na rannt a odpiol. listy
6
article
v Praze vl adnsíni
s drojí dlonásko
kg
nk noi
veslv; 2 K 9o
no něs te
rošton
a vreoe
ike
na tvr idia
doje i
Praha
kg
7
article
Pozadí návštěvy carské.
Pozadí návštěvy carské.
Přesně dle svého cestovního, již dříve vše-
obecně známého programu přibyl ruský car včera
na západní nádraží ve Vídni, odkudž společně
s císařem a skvělou družinou, oba panovníky
provázející, odebral se do Schönbrunnu. Po vši
cestě rvořilo vojsko špalir, podobně, jako za ne-
dávné návštěvy císaře Viléma. Obrovsk
množství obecenstva bouřlivě já-
salovstřícoběma panovníkům, a od-
mitlo takto nevčasnou, dlouho napřed připravo-
vanou demonstraci sociálních demokratů, kteří
po léta mlčky snášejí vypovídání naš ic h děl-
níků z Němocka, i šikány, připravované na ně-
meckých celnicích našim výrobkům, a tudíž
i naš i práci a kteří spolu přehlědli a přeslechli
zprávy o tom, jak se pohliží na jejich soudruhy
s výše trůnu Hohenzollerů. Do světa rozeslány
o této demonstraci z Vídně zprávy, jakobyji
byli pořádali Češi, Slovinci, Slováci a ostatní
Slované vídeňští, čímž ovšem má se vzbuditi
domněnka v cizině, jak nízko stojí příslušnlci
těchto národů, když na veřejné schůzi, za při-
tomnosti dozorčích orgánů veřejných na cizí
vrub porušují zásady pohostinnosti, ve veškerém
vzdělnném světě zachovávané.
Vilém
Čech
Slovák
Slovan
Vídeň
Schönbrunn
8
article
Než právě tato nápadná ochota, s jakouse
schůze předem po několik dní oznamovaná se-
tkala u zminěných orgánů i horlivost, s jakou
zprávy o ní dopravovány byly, ač vše to čelil
proti zvanému hosti našeho panovníka — jest
s to, obrátiti pozornost na jiný původ její, n ž
jaký byl pořadateli předstírán.
Ani my Čechové, ani Slovinci, ani Slováci.
ani ostatní národové slovanští nemají zapotřebí.
aby Vídeň o jejich smýšlení šířila do světn
zprávy; cizina, bohudík, jest již dávno dosta-
tečně zpravena, tak že tento vídoňský manev
sama prohlédne.
Podobně jako dopoledne při jizdě do Schon
brunnu, tak odpoledne při odjezdu obou panov-
níků do Mürzstegu na hon kamzíků veliké
davy obecenstva nadšeně osvědčo
valy svou radost.
Čecho
Slovák
Vídeň
Mürzsteg
9
article
To jsme považovali za nutné připomenout
na tomto místě ohledně zevnějšího rázu příjezdu
caře ruského, a nyní již přihledněme k jeho
vlastní podstatě a významu.
Nikdo nepochybuje po nedávných návště
vách anglického krále a císaře německého, že
nynější návštěva caře ruského u panovníka na-
šeho, byt byla věnována pouze honu na kam-
zíky, „jež car ještě nikdy nestřilel“, a k němuž
byl zvláště pozván, jest dosahu politicky neoby-
cejně důležiteno, i kdyby na hony ony nobyti se
s nimi odebrali oba zahraniční ministři jejich.
Nejprvnější myšlénka, kteráž při oceněn
poutického významu těchto návštěv se namane.
jest otázka makedonská, otázka evropského Tu-
recka. Kdo by v tomto okamžiku soudil jinak
upadl by snad v podezření, že není obeznámen
s hlasy veřejného mínění. A přece jest dost
známek takových, kteréž nutí k hlubšímu ohl
dání této domněnky, a kteréž připouštějí vý-
klad jiný.
Kdo bedlivě stopoval události od r. 1897
kdy stala se dohoda mezi Ruskem a Rakousko
Uherskem o tom, aby na Balkáně zachován byl
stav posavadní, kdo vidí, že všecko úsili make-
donských povstalců, že všecka přízeň bulharské
vlády knížecí k nim nedovedla otázku makedon-
skou pozbaviti jejího místního rázu, kdo pozoro-
val, že všecky pokusy otřásti shodou rusko-ra-
kouskou až dosud selhaly, ba, že Rusko ve svém
nazírání na události makedonské se nedalo
zviklati ani násilnou smrtí svých dvou konsulů.
tent nutně musí dospěti ku přesvědčení, že t-
kové oběti a zkoušky trpělivosti podmíněny jsou
okolnostmi ještě hlubšími, otázkami ještě vážněj-
šími, než jest zjednání spořádaných pomiěrů
Makedonii ve smyslu berlínského kongressu.
Ještě ostřeji vynikne tento stav, uvážíme-l
že právě před jízdou carovou do Vídně vyše
Rusko
Rakousko
Balkán
Makedonie
Vídeň
10
article
známý obrněný projov v ruském úřadním věst-
níku, kterýž ostrými slovy odsuzoval nejen udá-
losti makedonské, ale stejně důrazně, jak kní-
žectvi bulharskému, tak Turecku doporučoval
smírné vyřízení této otázky; osvědčení stejného
rázu učinilo i Rakousko u obou vlád.
A nedosti toho, všecky ostatní velmoci do-
sud zevně nejen uznávají toto vůdčí postavení
Ruska a Rakousko-Uherska v olázce makedon-
ské, ale v evropském časopisectvu se znenáhla
pokládá shoda rusko-rakouská za povnéhoči-
nitele v poměrech mezinárodních, připoušti s
že podařilo se utlumiti posavadní jejich zárlivost
a soupoření na Balkáně, ba vyslovuje se i pře-
svědčení, že shodou touto položen byl základ
historiekého obratu v soustavě zahraničné pol
tiky evropské.
Ovšem namitají pozorovatelé, kteříž ve svě-
tové politico vidí jen vynikající postavení N
mecka, že mírumilovnost ruská jest výsledkem
okázalého spojenectví této říše s Rakousko-
Uherskem, kterémužto spojenectví Ruske v tomtc
okamžiku, ať již z důvodů jakýchkoliv, nemin
přímo čeliti.
Jest možný jenom takovýto výklad shody
rusko-rakouské? Pravda, jej podporují zvlášt
známé studie francouzské o rovnováze sil n
Středozemním moři, provázené domněle nespor-
nými důkazy, že Slovanstvo není dosti silné, aby
zastavilo německý pud na Východ, a že tudi
západní národové, mezi nimiž i Francie, sam
musí v zájmu oné rovnováhy učiniti náležitá opa-
tření; ale při tom se zapomíná, že v posledníel
látech již nejednou, a to zvlášté na dalekém Vý-
chodě právě ony velmoci postupovaly společně.
jejichž srážka v Evropě se pokládá jaksi za vě
samozřejmou.
A i nyní vyskytují se kombinace, kteréž
hledají klíč k situaci zcela jinde.
Turecko
Rakousko
Rusko
RakouskoUhersko
Balkán
Francie
Vý
Evropa
11
article
Ukazuje se tu jednak na povážlivost vni
ních poměrů nejen v Rusku a v Rakousko- Uhe-
sku a na nevlidný poměr cisaře německého
k mocné německé sociální demokracii a v zápět
toho vynořují se z hloubi vzpomínek na povrch
obrysy někdejší „svaté alliance“. Vzpomínk
tyto doplňují se pak téměř čívrtstoletým trváním
někdejšího spolku tři císařů, jejž přečkal jediný
člen, náš panovník.
Tyto myšlénky, tento nový názor na mezi-
národní poměry podporují zvláště události
Anglii. Anglie, kteráž dosud v otázce makedon-
ské si vedla zdrželivě, počíná náhle nedbat
všech ohledů; čini sama „o pravné“ návrhy
ke smiřovacímu postupu a plánu rakousko-uher
skému, propuká v ní krise ministerská, zdánlivě
pro theoretickou otázku obchodní politiky, bez-
prostředně po návratu krále Eduarda z Vídně,
v odpověď na důrazné napomenutí ruské a ra-
kousko-uherské v Sofii i v Cařihradě zahajujn
se v celé Anglii ruch na prospěch Makedonců.
v jehož čelo se staví četní biskupové angličti
N schůzích svých prohlašují se pro odstraněn
bezprostřední vlády turecké nad Makedonií, vy-
zývají vládu anglickou, uby ujala se uskutečněn
oprav dle berlínské smlouvy, a vyzývají zemi, aby
utvořila podpůrný balkánský komitét. Na schůzi
právě v Londýně konaně zastoupeny byly všecky
politické strany a všecka náboženská vyznání
anglická.
Eduard
Makedonec
Rusko
Rakousko
Anglie
Vídeň
Sofie
Cařihrad
Makedonie
Londýn
12
article
Zároveň ozývají se v Anglii hlasy, ježs
lekají následků tohoto ruchu; tak píše bývalý
anglický velevyslanec v Berlíně, lord Mallet,
časopisu „Times“, že Anglic touto akci se octn
buď v nebezpečí války anebo že bude
donucena ku potupněmu ústupu.
Tam tedy, v Anglii, jakoby již počítali s no-
vou dohodou, jíž jsou účastny Německo, Ra
kousko-Uhersko a Rusko, a na obzoru zahranič-
ných poměrů objevuje se již znatelně žárlivost
a soupeřství světové řiše anglické.
Proti těmto poplašným hlasům anglickým
zaznívá současně z Vídně i z Petrohradu ubez-
pečování, že návštěva cařova jest novou zá-
rukou zachování míru.
Mallet
Anglie
Berlín
Německo
Rusko
Vídeň
Petrohrad
Ra kouskýUhersko
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. září. (Uherská krise.
Spravedlivá Nemesis stihá dle zásluhy hraběte
Khuena-Hédervára. Dvacet let směl beztrestně
znemravňovati a dusiti chorvatský národ ; pak
poslán v kritický okamžik, aby tam zjednal po-
řádek. Začal v Pešti tím, čím v Záhřebě skončil:
pokusil se o korrupei poslanců. Ale jednal tak
neobratně, že byl okamžitě přistižen při činu
byl nucen podati demissi. Po sedminedělním vy.
jednávání, když se nikdo z uherských státníků
nechtěl uvázati v nevděčný úkol, aby napravoval.
co hr. Khuen pokazil. svěřeno mu znova před-
sednictví v uherském kabinetě; ale dříve ne
sostavil novou vládu a nepřečkav ani druh
schůze sněmovní, padl opětně, tentokráte už ne-
toliko pod ranami opposice, ale i působenin
strany liberální, strany vládní. Odkopnut od
nepřátel i přátel, proklínán celým národem chor.
vatským, odejde nyní — doufáme — už v za-
sloužené zapomenutí. Lepšího osudu hr. Khuen
si nezasloužil.
Z Pešti, 30. září. (Sehůze posla ne
cké sněmovny.) Trvalo půldruhé hodiny,
než se dnešní schůze uherské sněmovny dostala
k jednacímu pořadu. Všechen čas až do poloviny
dvanácté vyplnily úvodní formality. Mimo jiné
posl. Lengyel vykonal, k čemu byl odsouze
immunitním výborem pro výtržnosti ve schůz
předminulé. O dprosil totiž s němo v nu.
Ovšem slovy ne právě kajíefmi. Pravilt: „Bylo
zcela zbytečno činiti na mne nátlak usnesením
immunitního výboru. Byl bych i bez tohoto ná-
tlaku vyhověl immunitnímu výboru a byl bych
učinil, co činím nyní, totiž prosim sně-
movnu za odpuštění“
Khuen
Lengyel
Praha
Pešť
Záhřeb
uherský sněmovna
15
article
Když o půldvanácté předseda hr. Ap-
pony i prohlásil, že sněmovna přikročí k jed-
nacímu pořadu, dřive ještě, než se mohl slov
uchopiti první řečník, povstal předseda míni-
sterstva hr. Khuen-l éderváry a za hrobo-
veho ticha oznámil silným, všude slyšitelným
hlasem, že podal demissi. Stručnými slovy
sdělil, že po včerejším hlasování nabídl korune
ihned telegraficky demissi a proto žádá nyni sně-
movnu, aby odročila své zasedání až do doby.
kdy bude jmenován nový ministorský předseda
a ustaví se nový kabinet. Domluviv, v y šel
nejbližší cestou ze zasedací sině,
s nikým ani slova nevyměniv; za předse do
odešli ze sněmovny všichni ostat
ni ministři. Ve sněmovně nastalo patrné po-
hnuti; bylo viděti, že poslanci jsou na rozpacich,
jak se zachovati, když vláda ve sněmovně nent
vůboe nikým zastgupena
Předseda hr. Appolny i zjednal sí konečn
pozornost a vysvětluje, že demisse kabinetu neb
jeho chefa nemůže míti za následek, aby sně-
movna nemohla zasedati. Nic takového v jed-
naeím řádu sněmovním se nepraví. Proto udii
slovo prvému řečníku.
Khuen
16
article
Posl. Košu t konstatuje, že demisse nel
odchod členů vlády ze sněmovny, tedy jakási
ministerskástávka, nezbavuje vlá-
du zodpovědnosti. Vláda jest i nyní z
své číny sněmovně odpovědna, třebas neníu
přítomna. Poněvadž hr. Khuen podal demissi
bylo by vlastně zbytečno mluviti o jeho včerej.
ším prohlášení; ale ježto není známo, kdy bud-
jmenována nová vláda, která bude moci uvěst
na pravou míru výroky dra. K örbra, uči-
něně jménem královým, jest nutno, aby se si
tuace vysvětlila ihned.
V tu chvili opouštějí sněmovnu někteři lib
rální poslanci, vedení Hieronymem a b.
Jul. Andrássem. Posl. Hock volá za nimi
Jen si hrejte! Hlasy z opposice: Počkej Hli
ronymi! Však budeme s tebou účtovati! Čeln
liberální poslanci sestupují se v kuloárechi ku
poradě.
Posl. Košu t pokračuje: HIr. Khuen chte
mylným výkladem uherských zákonů ospravedl
niti řeč dra. Körbra. Kabinet, který opustil sně-
movnu, musí přes to zůstati odpovědným. p
Posl
Koša
Khuen
Hieronymus
Jula
sněmovna
17
article
Uřicet let žádná vláda v Rakousku se neodvážila
takových tvrzeni, na základě jichž dr. Körber
pokládá za možno vměšovati se do vnitřních po-
měrů uherských. Národ bude vždy hájiti králov-
ských práv, když cizi rádcové nezpůsobí nedo-
rozumění mezi korunou a národem. Nezá-
konné jednání dra. Körbra musi
býticelou sněmovnou jednohlasn
odmítnu to.
Posl. Szedorkenyi jměnem svého
klubu zamítá včerejší výklad hr. Khuena.
Posl. Rakovszk y jménem lidové strany
prohlašuje za podivné, že vláda opustí sněmovnu
dřive, než byla přijata její demisse. HIr. Khuen
měi zde zůstati, poněvadž jeho místo jest p ře
trůnem a nikoli za trůne m. Protestuje
pak proti výrokům dra. Körbra.
Posl. Hlock vyzývá většinu, aby zaujal
svorně s opposicí stanovisko proti dru. Körbrovi.
Körber
Posl
Rakousko
18
article
Posl. Kubinyi ze strany liberální míni,
že dokud tu není odpovědná vláda, měla by se
věc dra. Körbra zatím odročiti. P říští v lá d
bude povinna útoky Körbrovy od-
ra zili. Praví, že není sice zmocněn svou stra-
nou k nějakému prohlášení, ale doufá, že mluvi
v jejím smyslu, tvrdí-li, že liberální strana ne-
přijme vlády, která by nebyla schopna, aby od-
mítla Körbrovy útoky. (Pohnutí v celé sně-
movně. Četní opposiční poslanci, mezi nimi
Kubik a Lengyel, tisknou Kubinyo
ruku.)
Posl. Polonyi: Včerejší hlasování ne
platilo dru. Körbrovi, nýbrž hr. Khuenovi. Shle-
davám odročení sněmovny oprávněným a doufám
v brzké jmenování vlády, jež dovede lépe hájii
práv národních.
Posl. Madarasz si přeje, aby sněmovn
se prohlásila v permanenci. Posl. Barta na
vrhuje, aby se pokračovalo ve schůzi a vyřídila
se otázka dosluhování tříro čáku.
V témž smyslu mluvil posl. Ho11 o. Po krátk
debatě, za níž se vrátili z kuloárů ostatní lib-
rální poslanci, přijat velkou většinou návrh br.
Khuena, aby se sněmovna odročila. Pro
návrh ten hlasovali kromě poslanců liberálníc
též četní členové stran opposičných. Schůz
skončena krátce před jednou hodinou.
Posl
Körbr
Körbrův
Kubik
Lengyel
Kubinyo
Barta
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
Vpád německý do Francie.
Vpád německý do Francie.
Pařížské »Patrii« telegrafuje luxembu
ský korrespondent její: »Náhoda uvedla mne n
stopu výzvědně skupiny německých důstojníků.
Byl jsem s jedním přitetem svým. důstojniei
žádali mne o některé informace a já chránil s
dáti na jevo, že znám jejich jazyk mateřský.
Neostýchali se tudíž přede mnou. Vyprá vél
tudiz všechny starosti své, netušíce, že mně
neuniká ani slovo. Jak jsem seznal, v okamžiku.
kdy internacionalové naši prohlašují, že válk
není pravdě podobna, nejméně pak válka s Ne-
meckem, německý štáb generální za
bývá se myšlenkou vpádu na na še
územi směrem přes Luxemburk.
Skupina štábních důstojníkův německých pro-
cházela po dva dny okolim Luxemburku, byla
v Etschi nad Alzettou i v Hellingenu, načež
překročivši lotrinskou enklavu aumetzskou p ro-
nikla na naše území v Audnuc le-
Romonu. Důstojníci němečtí počtem 8 byli
na bieyklu a měli šat občanský. Poznámky, jež
si činili a rozhovory jich — měli mapy v ruce
— o svém seznání terénu neponechávaly žádné
pochybnosti o povaze výzvědů jejich. Neběželo
o žádnou prostou procházku turistickou, ale o
řádně zorganisovanou výpravu výzvědnou. Nie
nebrání důstojníkům německým, aby vnikali
jako turisté domnělí na naše území a aby se
tam oddávali vhodným pro ně studiím. Bylo bv
na místě, aby podle reciprocity i naší důstoi
níci měli vstup na území anektované. Důstoj-
níci němečti, jež jame byli sledovali, den na lo
Francie
Luxemburk
Hellingen
Audnuc
Patria
leRomon
21
article
V arobném prodeji
ranní číllo o sole
eipele lsi
Ve alinlkách na vonkov
ranní čkelo. . . . .
psledn
1nsera t,
platí so hotově napřea
Přodplaeení prty Přjim pdpia
an nachánají ae též rečkk
tiskárna a oxpedino „ Náirodnich Listů“
Bakoply sa norraesl
22
article
vrátili se na území luxemburské přes Louguyon
a Lougroy. Nyní prodlévají v Luxemburku«.
Irredentisté proti Německu.
Ve Vidimu v sev. Italii konal se v ponděl
sjezd irredentistický, obeslaný hojně z Tridentu,
Terstu, Istrie a Dalmacie. V resoluci, odhlaso-
vaně za demonstrativního potlesku a v řeči Ri-
ciotta Garibalda kladen byl. důraz na to, že-
nejvělší nebezpečí pro cile »novysvobozená«-
Italie nekyne z Rakouska, nýbrž z p ří-
stích bojů s rozplnavým Něme-
ekem.
Fešácké kriminály pro — šlechtice v Prusku.
Princi Arenbergovi, jenž odsouzen byl, jak
známo, soudem v Německu pro surové ubits
jednoho černocha v Africe ke trestu nanejvýs
mirnému, vede se ve vězení znamenitě. Při-
znána mu všechna volnost v zábavách a tak
odpovidají dozorci na otázku, jak se princi
daři, doslovně na př. též: »Jeho Jasnost ráčí
právě s přátely při šampaňském hráti skat.
Garibald
Arenberg
Luxemburk
Německo
Trident
Terst
Istria
Dalmacie
Rakousko
Prusko
Afrika
Italia
23
article
Nemenší shovívavosti těší se hr. Pückler ve
svém vézení u Gdánska. Ne všichni schvalovat
budou sice odsouzení hr. Pücklera, jelikož se
toto stalo pro politické agitace (antisemitské).
ale na druhé straně jest velmi pochybno, zdaž.
by se odsouzenci tomuto dostalo zvláštních vý-
hod, jakých se mu dostává, kdyby nebyl —
šlechticem. V posledních dnech kolovala zpráva,
že byl již propuštěn na svobodu. Nebylo tomu
tak, ale pověsť vznikla takto: Hrabě Pückler
jest v Gdánsku přes své »uvěznění« v blízkém
žaláři osobou na ulici všeobecně známou a po-
sledně z ůčastnil se — dokonce —
slavného odhalení pomniku cí-
saře Viléma v Gdánsku docela
svobodně a před celým světem ve
fraku a byl přítomen i officiáln
hostině, kdež seděl u stolu s hla-
vami úřadů i s dvěma mini stry
A měl nepochybně dokonce dovolenou »přes
čas«, neboť v Gdánsku i přeno cov al a
teprve druhého dne ráčil blahosklonně vrátiti
se zase do vězení
Nové pikle čínské cisařovny-vdovy
proti cizincům.
Pekinské zprávy hlásí, že tamní cizini
jsou velice znepokojeni chováním se císařovny-
vdovy. Tato nedala toliko podnět k zavraždění
stoupence reformní strany Šencina, nýbrž po-
koušela se přiměti i přednostu úřadu pro věci
vnější, prince Čina, aby bylo sto refor-
márů, jichž listinu byl už Junglu
sestavil, popraven o. Místokrál Juanšikaj
a prine Su nevyhověli ale ani rozkazu k jich
zatčení a zachránili jim život; z odvety za to
císařovna dosadila Čiukuana, jenž ji byl Šen-
cina vyzradil, do dřívějších hodností jeho. Ci-
zinci se obávají, že toto chování se císařovny
podnití boxery k novým činům.
Pückler
Gdánska
Vilém
24
article
v Praze, 30 zár.
Praha
25
article
Týrání vojáků v Německu.
U přilezitosti zařaďování nováčků dostalo se
teď poddůstojníkům německého vojska na vyšší
pokyn příkazů, aby se vyvarovali všemu týrání
mužstva ve službě i mimo ni a zvláště pak aby
na žádného muže ruky nevložili. Podobný
výnos chystá prý Vilém II. nyní i k důstoj-
nikům. Byl ostatně již nejvyšší čas, neboť ně-
které připady zabíhaly již až i do bestiality.
Tak tyto dny stál před vojenským soudem
v Ulmu poddůstojník Bunz, jenž svobodníku
Hilsovi způsobil, hodiv po něm kuchyňským
náčiním, takovou ránu na hlavě, že tento ná-
sledkem její za krátko zemřel. S dvěma gra-
nátníky cloumal týž Bunz tak, až rozbil okno,
mrštiv jimi o ně. Za tyto a některé ješté drob-
nější připady týrání byl ale odsouzen všeho
všudy na — 1 rok a 4 měsice do vězenía
Vilém
Hils
Německo
Ulma
27
article
V Paze, 90. nk
V Paze, 90. nk
Časové jsou zli a člověk napjali musí
všechny sily, aby udržel se nad vodou. Lidé
namáhají své mozky do krajnosti, aby vymy-
slili nové věci, vzbudili pozornost ostatních
učinili je sobě poplatnými.
Je přece známá pravda, že čím hůřes
lidstvu vede, tím velkolepějšími prokázati se
může vynálezy. V ráji byl by nikdo nevymysli
parní stroj nebo telefon — leda z dlouhé chvile.
Dnes spekuluje se na všechno a se vším, ze-
jmena ale se slabostmi svých bližních.
Kdo zná lidi, za pravdu mi dá, že mezi
námi náramně mnoho takových, kteří nená-
viději strašně novoly a jež nové vynálezy na-
plňují brůzou.
Vynalezavost lidská i tyto odpůrce vyná-
lezův zapřáhla do svého vítězného vozu a marné
jejich vzpirání, ještě za to plati mnoho peněz
že je moderní podnikatel vykořistovati sml.
Jakým způsohem? Věru, originální my
šlenka.
Dočetl jsem se asi před třemi lety v ji-
stém francouzském listě, že prý vážný pařízský
podnikatel zřidil kdesi v Normandii velkolepý
ústav pro nervosni a neurasthenické lidi, ze-
jmena pro vyžilce a pro blaseované nepřátele
všech novot, pro lidi, kteří neznají větší roz
koše než kochati se ve blahých vzpomínkách
na doby minulé, s jejich prostotou a přirozeností
Tam vésti mohou lidé nervosní a podráž
dění nejklidnější život.
Navštívil jsem letos o prázdninách tenl
ústav a dovoluji si o něm referovati, připomí
naje ovšem, že poněkud jinak vypadá, než jak
mi bylo řečeno, ba že byl jsem překvapen, jal
mistrně a dokonale bylo vše zařízeno, že jsen
až trnul.
Normandie
28
article
Ředitel, jenž byl mužem malé postavy
v prostředním věku, uvítal mne velmi vlidně
zvěděv účel mé návštěvy, pozval mne do svého
»refektáře«, jak pravil se smíchem, totiž do
velikého sálu, kde bylo prostřeno pro velký
počet osob. Hned potom jal se mluviti takto:
Velectěný pane! Koho svět mrzí a kd
je nepřitelem našich zřízení a institucí, necht
uchýlí se do měho ústavu, uvidl, jak pochodí
Jsou různí lidé a různé jejieh choutky,
mezi blázny. A proto bez okolků, kdo si přeje
žiti životem jako před sto lety, nechť jen za-
platí taxu a závdavek na půl měsice. Kdyby
z vás tu byl kdo, jenž ve větší lásce má dobu
Ludvíka jedenáctého, i tomu bude pomoženo,
kdo miluje periodu direktoria, nechť jento
oznámí v přijímaci kanceláři a bude ještě dnes
stolovati s Barrasem, Carnotem a Babeufem.
nyní svěřte se měmu vedení
Spatřil jsem věci, nad nimiž jsem žasl.
Představte si mýtinu v obrovském lese.
již protéká dost mohutný proud. Mýtina obe-
hnána vysokou zdí a vnitř v pestré směsíci
ale přece jen soustavně a dle určitého plánu
aranžované budovy, nejrůznějších slohů a ve-
likostí. Od horské chaloupky až do starého
hradu se spouštěcími mosty, věžičkami
strilnami.
A v labyrintu tom lidě, v nejrůznějšíeh
krojích, při různých zaměstnáních. Prošli jsm
všechno, snad asi deset různých oddělení a bylo
nám, jakobychom byli prošli deset různých
světů. Mluví se či mluvilo své doby s obdivem
o Meiningenských a o pravdě, kterou pěstují n
jevišti, zde spatřil jsem mnohem více. Zde ne-
byly věci na sto kroků vzdalenosti a při elektri-
ckém osvětleni, zde bylo všechno skutečné
pravdivé.
Zde na příklad máte starého redaktor
jemuž novinky v povolání jeho do té mírys
Ludvík jedenáctý
Carnot
Babeuf
Meiningenský
Barras
starý hrad
29
article
zhnusily, že uchýlil se sem, aby žil v pe
riodě, kdy absolutně nic nového se nedělo
— v době po vídeňském kongressu. Chcete
navštivit?
Skutečně jsme vešli do oddělení, jež pů-
sobilo na nás přišerně. Hluboký všude a mrtvý
klid, pověstný varšavský klid; na každém
rohu stál v plné zbroji policajt a kde jaké
místo na nároží, polepeno bylo plakáty, na nichz
velikým tučným písmem bylo vytišténo : »B
ist verhoten . . . . «
Co všechno bylo telidy zakázáno
Neznaje předpisův té doby, opovážil jsem
se zapáliti si na ulici doutník, však hned tu b l
strážník ve dlouhém, bilém fraku a s kolomaz-
nicí na hlavě, jenž spatřiv, co tropím, ihne
mne prohlásíl za zatčena, neboť jsem rozdělával
oheň na ulici způsobem nestydatě smělým, nebo
nebyl té doby ještě ani vynalezen.
Bylo by mne to stálo bez mála 10 K po
kuty, kdyby tehdy byly ještě neplatily »šajny«.
kterých ovšem v tobolce jsem neměl.
Zašli jsme do hostince. Dali jsme si skle-
nici piva. A víle, jaké nám přinesli? Snad plzeň-
ské nebo smíchovské? Nikoliv, ale bilé,
takové, jaké se pije v Berlíně u Clausinga z
třicet trojniků i s vanilkou, jež se do něho leje.
Politoval jsem kollegu žurnalistu, že na takovou
odkázán je bryndu. Přisvědčiv mně, dodal, že
na počátku nynějšího století bylo v Čechách bílé
pivo nejoblíbenější. Ostatně prý tu celá řada ji-
ných výhod, jen toho vysokého, skrobeného límce
kdyby prý nebylo.
»A co vás zde těší nejvíce ?« tázal jsems
ho soucilně.
»Především, že tu nemáme kromě »Wienen
Zeitungu« a »Prager Zeitungu« nie tištěného.
Berlín
Čechy
Wienen Zeitung
Prager Zeitung
30
article
To přece dost. Nedovedu si ani představiti větší
blaženosti, než když ráno objeví se bába, alen
aby mne překvapila zprávou, že pan Khuen-
Hédervary již zase demissionoval, nýbrž aby mrne
»namazala«. Vidite, vaše moderní medicinská
učenost vraci se opět ke starým »nesmyslům«,
jak je nazýváte, jenom že je jinak luštite. Řeikát
pěstují »švédskou gymnastiku«, anebo »užívám
massaže«.
Šli jsme kolem vody, jež podivuhodnou
kolonii proudila a tu nás zvlaštní překvapilodi
vadlo: svlékali tam z kalhot sedláka, poton
ho položili na lavici a dobrých mu vysázel
pětadvacet, poněvadž dvakrát za sebou nedostavi
se na robotu. Prosil, plakal, vzlykal, ale marně
Nedaleko vyšvihla se dáma v sedlo. Spa-
třivši nepěkné divadlo, zachechtala se a proho-
dila: »Jen přikládejte důkladně !« ..
Hrozné poměry — zabručel jsem. Vsak
již mne za limec držel pochop, o jehož bli-
kosti neměl jsem ani tušení. Chtěl mne také
položiti na lavici a provésti úkol trestající spra-
vedlnosti, však ředitel ještě v čas zakročil a za-
mezil »anachronism«, kterýž by mne byl p
čertech mrzel.
»Zde si musíte dát pozor!« těšil mne r-
daktor, »je pravda, špiclů tu máme dost, za-
to ale není tu zádného automobilu a to moe
znamená.«
V okamžiku tom — bůh ví, jak set
stalo — z oddělení vedlejšího, jež vyhraženo
bylo době naskrze secessní a které bylo již i co
do architektury pravým opakem oddělení na-
šeho, splašiv se vyřitil se k nám dýchavičný
aut, aut! Měli jste viděti jak se třásly kasárni-
cké fagády domů, na nichž byl by za po-
klady všeho světa nikdo nic jiného nenašel,
než sprostou přímku, se svými hloupými, vyký-
řovitými střechami! A což lidé! Obklopil
hrozný vůz, jenž opovážil se jeti bez konl
i bez páry, strhli s něho chauffeura, svázali ho
a chtěli ho jako čaroděje upálit na hranici.
Khuen
Spa
31
article
»Ale pánově, pánové, co pak to tropíte,u
nás ve dvacátém stoleti pálíme benzin a n
lidí.« —
Ú ten hrozný zápach — jak jinak voní
mille de fleur a slžičky svaté Terezie, za
Metternicha nejoblíbenější parfum,« na to re-.
daktor, jenž patrně trpěl rýmou že necitil tu
plesnivinu reakce, která odevšad se drala.
Pryč, pryč odtud, člověk nemůže zde dýchat,
na prsou jako by mu ležel žernov a hrud
jako by mu svíraly železné kleště.
»Jen se neukvapte!« — na to ředitel, za-
šeptav mi do ucha: »Chei se vám přiznati.
Ústav můj nemá za účel poskytovati bláznům
bezstarostný útulek, třeba by na oko jejich
choutkám hověl. Naopak: to co z vás ihined,
to vychrlí se po nějakém čase z každého. Zde-
u mne skončí každý fanatik toho, co bylo, jak
nadšenec pro všechno to, co je a co bude,
Slvšíte píseň? Zpívá ji celý sbor.
»Ano, je to nuše: Ach, není tu není, co
by mne těšilo.
»Rovoluční píseň prvního řádu. Tu třeba
zakročit. Kážu ticho! Vás všechny přítomné
prohlašují za nepřátele státu, za nebezpečné
osnovatele vzpoury a nařizuji, byste byli od-
vedeni tam, kam patři — velezrádcirs-
»Tak. Jsou zde teprve tři měsíce. Až zde
pobudou rok, budou zpívati jinou.«
»Nepřál byste si žiti třeba měsíc jen v době
konventu? Léčebná methoda pro lidi s tupými
nervy. Dočetl jsem se onehdy, že jste strašný
šosák. Neškodilo by vám to, jeť u vás dnes
radikalismus v modě.«
»Děkují. Ale na čtrnáct dní dal bych se
zavřít do oddělení, kde učí se božské trpělivosti,
tak abych, až po tisící dočtu se nářku obe-
censtva pražského na indolenci oproti »Fi-
harmonii«, mohl říci: Prosím, ještě jednou.«
fleur
svatá Terezia
Metternich
Rovoluční
Slvšit píseň