ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ef083730-70ca-11dc-b897-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 59, work 2, person 42, org 8
1 masthead
Ročník XXXXII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 1. října 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 267.
4 masthead
Na rannt a odpiol. listy
5 article
předly láci ke
6 article
v Praze vl adnsíni s drojí dlonásko kg nk noi veslv; 2 K 9o no něs te rošton a vreoe ike na tvr idia doje i
Praha kg
7 article Pozadí návštěvy carské.
Pozadí návštěvy carské. Přesně dle svého cestovního, již dříve vše- obecně známého programu přibyl ruský car včera na západní nádraží ve Vídni, odkudž společně s císařem a skvělou družinou, oba panovníky provázející, odebral se do Schönbrunnu. Po vši cestě rvořilo vojsko špalir, podobně, jako za ne- dávné návštěvy císaře Viléma. Obrovsk množství obecenstva bouřlivě já- salovstřícoběma panovníkům, a od- mitlo takto nevčasnou, dlouho napřed připravo- vanou demonstraci sociálních demokratů, kteří po léta mlčky snášejí vypovídání naš ic h děl- níků z Němocka, i šikány, připravované na ně- meckých celnicích našim výrobkům, a tudíž i naš i práci a kteří spolu přehlědli a přeslechli zprávy o tom, jak se pohliží na jejich soudruhy s výše trůnu Hohenzollerů. Do světa rozeslány o této demonstraci z Vídně zprávy, jakobyji byli pořádali Češi, Slovinci, Slováci a ostatní Slované vídeňští, čímž ovšem má se vzbuditi domněnka v cizině, jak nízko stojí příslušnlci těchto národů, když na veřejné schůzi, za při- tomnosti dozorčích orgánů veřejných na cizí vrub porušují zásady pohostinnosti, ve veškerém vzdělnném světě zachovávané.
Vilém Čech Slovák Slovan Vídeň Schönbrunn
8 article
Než právě tato nápadná ochota, s jakouse schůze předem po několik dní oznamovaná se- tkala u zminěných orgánů i horlivost, s jakou zprávy o ní dopravovány byly, ač vše to čelil proti zvanému hosti našeho panovníka — jest s to, obrátiti pozornost na jiný původ její, n ž jaký byl pořadateli předstírán. Ani my Čechové, ani Slovinci, ani Slováci. ani ostatní národové slovanští nemají zapotřebí. aby Vídeň o jejich smýšlení šířila do světn zprávy; cizina, bohudík, jest již dávno dosta- tečně zpravena, tak že tento vídoňský manev sama prohlédne. Podobně jako dopoledne při jizdě do Schon brunnu, tak odpoledne při odjezdu obou panov- níků do Mürzstegu na hon kamzíků veliké davy obecenstva nadšeně osvědčo valy svou radost.
Čecho Slovák Vídeň Mürzsteg
9 article
To jsme považovali za nutné připomenout na tomto místě ohledně zevnějšího rázu příjezdu caře ruského, a nyní již přihledněme k jeho vlastní podstatě a významu. Nikdo nepochybuje po nedávných návště vách anglického krále a císaře německého, že nynější návštěva caře ruského u panovníka na- šeho, byt byla věnována pouze honu na kam- zíky, „jež car ještě nikdy nestřilel“, a k němuž byl zvláště pozván, jest dosahu politicky neoby- cejně důležiteno, i kdyby na hony ony nobyti se s nimi odebrali oba zahraniční ministři jejich. Nejprvnější myšlénka, kteráž při oceněn poutického významu těchto návštěv se namane. jest otázka makedonská, otázka evropského Tu- recka. Kdo by v tomto okamžiku soudil jinak upadl by snad v podezření, že není obeznámen s hlasy veřejného mínění. A přece jest dost známek takových, kteréž nutí k hlubšímu ohl dání této domněnky, a kteréž připouštějí vý- klad jiný. Kdo bedlivě stopoval události od r. 1897 kdy stala se dohoda mezi Ruskem a Rakousko Uherskem o tom, aby na Balkáně zachován byl stav posavadní, kdo vidí, že všecko úsili make- donských povstalců, že všecka přízeň bulharské vlády knížecí k nim nedovedla otázku makedon- skou pozbaviti jejího místního rázu, kdo pozoro- val, že všecky pokusy otřásti shodou rusko-ra- kouskou až dosud selhaly, ba, že Rusko ve svém nazírání na události makedonské se nedalo zviklati ani násilnou smrtí svých dvou konsulů. tent nutně musí dospěti ku přesvědčení, že t- kové oběti a zkoušky trpělivosti podmíněny jsou okolnostmi ještě hlubšími, otázkami ještě vážněj- šími, než jest zjednání spořádaných pomiěrů Makedonii ve smyslu berlínského kongressu. Ještě ostřeji vynikne tento stav, uvážíme-l že právě před jízdou carovou do Vídně vyše
Rusko Rakousko Balkán Makedonie Vídeň
10 article
známý obrněný projov v ruském úřadním věst- níku, kterýž ostrými slovy odsuzoval nejen udá- losti makedonské, ale stejně důrazně, jak kní- žectvi bulharskému, tak Turecku doporučoval smírné vyřízení této otázky; osvědčení stejného rázu učinilo i Rakousko u obou vlád. A nedosti toho, všecky ostatní velmoci do- sud zevně nejen uznávají toto vůdčí postavení Ruska a Rakousko-Uherska v olázce makedon- ské, ale v evropském časopisectvu se znenáhla pokládá shoda rusko-rakouská za povnéhoči- nitele v poměrech mezinárodních, připoušti s že podařilo se utlumiti posavadní jejich zárlivost a soupoření na Balkáně, ba vyslovuje se i pře- svědčení, že shodou touto položen byl základ historiekého obratu v soustavě zahraničné pol tiky evropské. Ovšem namitají pozorovatelé, kteříž ve svě- tové politico vidí jen vynikající postavení N mecka, že mírumilovnost ruská jest výsledkem okázalého spojenectví této říše s Rakousko- Uherskem, kterémužto spojenectví Ruske v tomtc okamžiku, ať již z důvodů jakýchkoliv, nemin přímo čeliti. Jest možný jenom takovýto výklad shody rusko-rakouské? Pravda, jej podporují zvlášt známé studie francouzské o rovnováze sil n Středozemním moři, provázené domněle nespor- nými důkazy, že Slovanstvo není dosti silné, aby zastavilo německý pud na Východ, a že tudi západní národové, mezi nimiž i Francie, sam musí v zájmu oné rovnováhy učiniti náležitá opa- tření; ale při tom se zapomíná, že v posledníel látech již nejednou, a to zvlášté na dalekém Vý- chodě právě ony velmoci postupovaly společně. jejichž srážka v Evropě se pokládá jaksi za vě samozřejmou. A i nyní vyskytují se kombinace, kteréž hledají klíč k situaci zcela jinde.
Turecko Rakousko Rusko RakouskoUhersko Balkán Francie Vý Evropa
11 article
Ukazuje se tu jednak na povážlivost vni ních poměrů nejen v Rusku a v Rakousko- Uhe- sku a na nevlidný poměr cisaře německého k mocné německé sociální demokracii a v zápět toho vynořují se z hloubi vzpomínek na povrch obrysy někdejší „svaté alliance“. Vzpomínk tyto doplňují se pak téměř čívrtstoletým trváním někdejšího spolku tři císařů, jejž přečkal jediný člen, náš panovník. Tyto myšlénky, tento nový názor na mezi- národní poměry podporují zvláště události Anglii. Anglie, kteráž dosud v otázce makedon- ské si vedla zdrželivě, počíná náhle nedbat všech ohledů; čini sama „o pravné“ návrhy ke smiřovacímu postupu a plánu rakousko-uher skému, propuká v ní krise ministerská, zdánlivě pro theoretickou otázku obchodní politiky, bez- prostředně po návratu krále Eduarda z Vídně, v odpověď na důrazné napomenutí ruské a ra- kousko-uherské v Sofii i v Cařihradě zahajujn se v celé Anglii ruch na prospěch Makedonců. v jehož čelo se staví četní biskupové angličti N schůzích svých prohlašují se pro odstraněn bezprostřední vlády turecké nad Makedonií, vy- zývají vládu anglickou, uby ujala se uskutečněn oprav dle berlínské smlouvy, a vyzývají zemi, aby utvořila podpůrný balkánský komitét. Na schůzi právě v Londýně konaně zastoupeny byly všecky politické strany a všecka náboženská vyznání anglická.
Eduard Makedonec Rusko Rakousko Anglie Vídeň Sofie Cařihrad Makedonie Londýn
12 article
Zároveň ozývají se v Anglii hlasy, ježs lekají následků tohoto ruchu; tak píše bývalý anglický velevyslanec v Berlíně, lord Mallet, časopisu „Times“, že Anglic touto akci se octn buď v nebezpečí války anebo že bude donucena ku potupněmu ústupu. Tam tedy, v Anglii, jakoby již počítali s no- vou dohodou, jíž jsou účastny Německo, Ra kousko-Uhersko a Rusko, a na obzoru zahranič- ných poměrů objevuje se již znatelně žárlivost a soupeřství světové řiše anglické. Proti těmto poplašným hlasům anglickým zaznívá současně z Vídně i z Petrohradu ubez- pečování, že návštěva cařova jest novou zá- rukou zachování míru.
Mallet Anglie Berlín Německo Rusko Vídeň Petrohrad Ra kouskýUhersko
13 title
RODNÍ
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. září. (Uherská krise. Spravedlivá Nemesis stihá dle zásluhy hraběte Khuena-Hédervára. Dvacet let směl beztrestně znemravňovati a dusiti chorvatský národ ; pak poslán v kritický okamžik, aby tam zjednal po- řádek. Začal v Pešti tím, čím v Záhřebě skončil: pokusil se o korrupei poslanců. Ale jednal tak neobratně, že byl okamžitě přistižen při činu byl nucen podati demissi. Po sedminedělním vy. jednávání, když se nikdo z uherských státníků nechtěl uvázati v nevděčný úkol, aby napravoval. co hr. Khuen pokazil. svěřeno mu znova před- sednictví v uherském kabinetě; ale dříve ne sostavil novou vládu a nepřečkav ani druh schůze sněmovní, padl opětně, tentokráte už ne- toliko pod ranami opposice, ale i působenin strany liberální, strany vládní. Odkopnut od nepřátel i přátel, proklínán celým národem chor. vatským, odejde nyní — doufáme — už v za- sloužené zapomenutí. Lepšího osudu hr. Khuen si nezasloužil. Z Pešti, 30. září. (Sehůze posla ne cké sněmovny.) Trvalo půldruhé hodiny, než se dnešní schůze uherské sněmovny dostala k jednacímu pořadu. Všechen čas až do poloviny dvanácté vyplnily úvodní formality. Mimo jiné posl. Lengyel vykonal, k čemu byl odsouze immunitním výborem pro výtržnosti ve schůz předminulé. O dprosil totiž s němo v nu. Ovšem slovy ne právě kajíefmi. Pravilt: „Bylo zcela zbytečno činiti na mne nátlak usnesením immunitního výboru. Byl bych i bez tohoto ná- tlaku vyhověl immunitnímu výboru a byl bych učinil, co činím nyní, totiž prosim sně- movnu za odpuštění“
Khuen Lengyel Praha Pešť Záhřeb uherský sněmovna
15 article
Když o půldvanácté předseda hr. Ap- pony i prohlásil, že sněmovna přikročí k jed- nacímu pořadu, dřive ještě, než se mohl slov uchopiti první řečník, povstal předseda míni- sterstva hr. Khuen-l éderváry a za hrobo- veho ticha oznámil silným, všude slyšitelným hlasem, že podal demissi. Stručnými slovy sdělil, že po včerejším hlasování nabídl korune ihned telegraficky demissi a proto žádá nyni sně- movnu, aby odročila své zasedání až do doby. kdy bude jmenován nový ministorský předseda a ustaví se nový kabinet. Domluviv, v y šel nejbližší cestou ze zasedací sině, s nikým ani slova nevyměniv; za předse do odešli ze sněmovny všichni ostat ni ministři. Ve sněmovně nastalo patrné po- hnuti; bylo viděti, že poslanci jsou na rozpacich, jak se zachovati, když vláda ve sněmovně nent vůboe nikým zastgupena Předseda hr. Appolny i zjednal sí konečn pozornost a vysvětluje, že demisse kabinetu neb jeho chefa nemůže míti za následek, aby sně- movna nemohla zasedati. Nic takového v jed- naeím řádu sněmovním se nepraví. Proto udii slovo prvému řečníku.
Khuen
16 article
Posl. Košu t konstatuje, že demisse nel odchod členů vlády ze sněmovny, tedy jakási ministerskástávka, nezbavuje vlá- du zodpovědnosti. Vláda jest i nyní z své číny sněmovně odpovědna, třebas neníu přítomna. Poněvadž hr. Khuen podal demissi bylo by vlastně zbytečno mluviti o jeho včerej. ším prohlášení; ale ježto není známo, kdy bud- jmenována nová vláda, která bude moci uvěst na pravou míru výroky dra. K örbra, uči- něně jménem královým, jest nutno, aby se si tuace vysvětlila ihned. V tu chvili opouštějí sněmovnu někteři lib rální poslanci, vedení Hieronymem a b. Jul. Andrássem. Posl. Hock volá za nimi Jen si hrejte! Hlasy z opposice: Počkej Hli ronymi! Však budeme s tebou účtovati! Čeln liberální poslanci sestupují se v kuloárechi ku poradě. Posl. Košu t pokračuje: HIr. Khuen chte mylným výkladem uherských zákonů ospravedl niti řeč dra. Körbra. Kabinet, který opustil sně- movnu, musí přes to zůstati odpovědným. p
Posl Koša Khuen Hieronymus Jula sněmovna
17 article
Uřicet let žádná vláda v Rakousku se neodvážila takových tvrzeni, na základě jichž dr. Körber pokládá za možno vměšovati se do vnitřních po- měrů uherských. Národ bude vždy hájiti králov- ských práv, když cizi rádcové nezpůsobí nedo- rozumění mezi korunou a národem. Nezá- konné jednání dra. Körbra musi býticelou sněmovnou jednohlasn odmítnu to. Posl. Szedorkenyi jměnem svého klubu zamítá včerejší výklad hr. Khuena. Posl. Rakovszk y jménem lidové strany prohlašuje za podivné, že vláda opustí sněmovnu dřive, než byla přijata její demisse. HIr. Khuen měi zde zůstati, poněvadž jeho místo jest p ře trůnem a nikoli za trůne m. Protestuje pak proti výrokům dra. Körbra. Posl. Hlock vyzývá většinu, aby zaujal svorně s opposicí stanovisko proti dru. Körbrovi.
Körber Posl Rakousko
18 article
Posl. Kubinyi ze strany liberální míni, že dokud tu není odpovědná vláda, měla by se věc dra. Körbra zatím odročiti. P říští v lá d bude povinna útoky Körbrovy od- ra zili. Praví, že není sice zmocněn svou stra- nou k nějakému prohlášení, ale doufá, že mluvi v jejím smyslu, tvrdí-li, že liberální strana ne- přijme vlády, která by nebyla schopna, aby od- mítla Körbrovy útoky. (Pohnutí v celé sně- movně. Četní opposiční poslanci, mezi nimi Kubik a Lengyel, tisknou Kubinyo ruku.) Posl. Polonyi: Včerejší hlasování ne platilo dru. Körbrovi, nýbrž hr. Khuenovi. Shle- davám odročení sněmovny oprávněným a doufám v brzké jmenování vlády, jež dovede lépe hájii práv národních. Posl. Madarasz si přeje, aby sněmovn se prohlásila v permanenci. Posl. Barta na vrhuje, aby se pokračovalo ve schůzi a vyřídila se otázka dosluhování tříro čáku. V témž smyslu mluvil posl. Ho11 o. Po krátk debatě, za níž se vrátili z kuloárů ostatní lib- rální poslanci, přijat velkou většinou návrh br. Khuena, aby se sněmovna odročila. Pro návrh ten hlasovali kromě poslanců liberálníc též četní členové stran opposičných. Schůz skončena krátce před jednou hodinou.
Posl Körbr Körbrův Kubik Lengyel Kubinyo Barta
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article Vpád německý do Francie.
Vpád německý do Francie. Pařížské »Patrii« telegrafuje luxembu ský korrespondent její: »Náhoda uvedla mne n stopu výzvědně skupiny německých důstojníků. Byl jsem s jedním přitetem svým. důstojniei žádali mne o některé informace a já chránil s dáti na jevo, že znám jejich jazyk mateřský. Neostýchali se tudíž přede mnou. Vyprá vél tudiz všechny starosti své, netušíce, že mně neuniká ani slovo. Jak jsem seznal, v okamžiku. kdy internacionalové naši prohlašují, že válk není pravdě podobna, nejméně pak válka s Ne- meckem, německý štáb generální za bývá se myšlenkou vpádu na na še územi směrem přes Luxemburk. Skupina štábních důstojníkův německých pro- cházela po dva dny okolim Luxemburku, byla v Etschi nad Alzettou i v Hellingenu, načež překročivši lotrinskou enklavu aumetzskou p ro- nikla na naše území v Audnuc le- Romonu. Důstojníci němečtí počtem 8 byli na bieyklu a měli šat občanský. Poznámky, jež si činili a rozhovory jich — měli mapy v ruce — o svém seznání terénu neponechávaly žádné pochybnosti o povaze výzvědů jejich. Neběželo o žádnou prostou procházku turistickou, ale o řádně zorganisovanou výpravu výzvědnou. Nie nebrání důstojníkům německým, aby vnikali jako turisté domnělí na naše území a aby se tam oddávali vhodným pro ně studiím. Bylo bv na místě, aby podle reciprocity i naší důstoi níci měli vstup na území anektované. Důstoj- níci němečti, jež jame byli sledovali, den na lo
Francie Luxemburk Hellingen Audnuc Patria leRomon
21 article
V arobném prodeji ranní číllo o sole eipele lsi Ve alinlkách na vonkov ranní čkelo. . . . . psledn 1nsera t, platí so hotově napřea Přodplaeení prty Přjim pdpia an nachánají ae též rečkk tiskárna a oxpedino „ Náirodnich Listů“ Bakoply sa norraesl
22 article
vrátili se na území luxemburské přes Louguyon a Lougroy. Nyní prodlévají v Luxemburku«. Irredentisté proti Německu. Ve Vidimu v sev. Italii konal se v ponděl sjezd irredentistický, obeslaný hojně z Tridentu, Terstu, Istrie a Dalmacie. V resoluci, odhlaso- vaně za demonstrativního potlesku a v řeči Ri- ciotta Garibalda kladen byl. důraz na to, že- nejvělší nebezpečí pro cile »novysvobozená«- Italie nekyne z Rakouska, nýbrž z p ří- stích bojů s rozplnavým Něme- ekem. Fešácké kriminály pro — šlechtice v Prusku. Princi Arenbergovi, jenž odsouzen byl, jak známo, soudem v Německu pro surové ubits jednoho černocha v Africe ke trestu nanejvýs mirnému, vede se ve vězení znamenitě. Při- znána mu všechna volnost v zábavách a tak odpovidají dozorci na otázku, jak se princi daři, doslovně na př. též: »Jeho Jasnost ráčí právě s přátely při šampaňském hráti skat.
Garibald Arenberg Luxemburk Německo Trident Terst Istria Dalmacie Rakousko Prusko Afrika Italia
23 article
Nemenší shovívavosti těší se hr. Pückler ve svém vézení u Gdánska. Ne všichni schvalovat budou sice odsouzení hr. Pücklera, jelikož se toto stalo pro politické agitace (antisemitské). ale na druhé straně jest velmi pochybno, zdaž. by se odsouzenci tomuto dostalo zvláštních vý- hod, jakých se mu dostává, kdyby nebyl — šlechticem. V posledních dnech kolovala zpráva, že byl již propuštěn na svobodu. Nebylo tomu tak, ale pověsť vznikla takto: Hrabě Pückler jest v Gdánsku přes své »uvěznění« v blízkém žaláři osobou na ulici všeobecně známou a po- sledně z ůčastnil se — dokonce — slavného odhalení pomniku cí- saře Viléma v Gdánsku docela svobodně a před celým světem ve fraku a byl přítomen i officiáln hostině, kdež seděl u stolu s hla- vami úřadů i s dvěma mini stry A měl nepochybně dokonce dovolenou »přes čas«, neboť v Gdánsku i přeno cov al a teprve druhého dne ráčil blahosklonně vrátiti se zase do vězení Nové pikle čínské cisařovny-vdovy proti cizincům. Pekinské zprávy hlásí, že tamní cizini jsou velice znepokojeni chováním se císařovny- vdovy. Tato nedala toliko podnět k zavraždění stoupence reformní strany Šencina, nýbrž po- koušela se přiměti i přednostu úřadu pro věci vnější, prince Čina, aby bylo sto refor- márů, jichž listinu byl už Junglu sestavil, popraven o. Místokrál Juanšikaj a prine Su nevyhověli ale ani rozkazu k jich zatčení a zachránili jim život; z odvety za to císařovna dosadila Čiukuana, jenž ji byl Šen- cina vyzradil, do dřívějších hodností jeho. Ci- zinci se obávají, že toto chování se císařovny podnití boxery k novým činům.
Pückler Gdánska Vilém
24 article
v Praze, 30 zár.
Praha
25 article
Týrání vojáků v Německu. U přilezitosti zařaďování nováčků dostalo se teď poddůstojníkům německého vojska na vyšší pokyn příkazů, aby se vyvarovali všemu týrání mužstva ve službě i mimo ni a zvláště pak aby na žádného muže ruky nevložili. Podobný výnos chystá prý Vilém II. nyní i k důstoj- nikům. Byl ostatně již nejvyšší čas, neboť ně- které připady zabíhaly již až i do bestiality. Tak tyto dny stál před vojenským soudem v Ulmu poddůstojník Bunz, jenž svobodníku Hilsovi způsobil, hodiv po něm kuchyňským náčiním, takovou ránu na hlavě, že tento ná- sledkem její za krátko zemřel. S dvěma gra- nátníky cloumal týž Bunz tak, až rozbil okno, mrštiv jimi o ně. Za tyto a některé ješté drob- nější připady týrání byl ale odsouzen všeho všudy na — 1 rok a 4 měsice do vězenía
Vilém Hils Německo Ulma
26 title
FEUILLETON.
27 article V Paze, 90. nk
V Paze, 90. nk Časové jsou zli a člověk napjali musí všechny sily, aby udržel se nad vodou. Lidé namáhají své mozky do krajnosti, aby vymy- slili nové věci, vzbudili pozornost ostatních učinili je sobě poplatnými. Je přece známá pravda, že čím hůřes lidstvu vede, tím velkolepějšími prokázati se může vynálezy. V ráji byl by nikdo nevymysli parní stroj nebo telefon — leda z dlouhé chvile. Dnes spekuluje se na všechno a se vším, ze- jmena ale se slabostmi svých bližních. Kdo zná lidi, za pravdu mi dá, že mezi námi náramně mnoho takových, kteří nená- viději strašně novoly a jež nové vynálezy na- plňují brůzou. Vynalezavost lidská i tyto odpůrce vyná- lezův zapřáhla do svého vítězného vozu a marné jejich vzpirání, ještě za to plati mnoho peněz že je moderní podnikatel vykořistovati sml. Jakým způsohem? Věru, originální my šlenka. Dočetl jsem se asi před třemi lety v ji- stém francouzském listě, že prý vážný pařízský podnikatel zřidil kdesi v Normandii velkolepý ústav pro nervosni a neurasthenické lidi, ze- jmena pro vyžilce a pro blaseované nepřátele všech novot, pro lidi, kteří neznají větší roz koše než kochati se ve blahých vzpomínkách na doby minulé, s jejich prostotou a přirozeností Tam vésti mohou lidé nervosní a podráž dění nejklidnější život. Navštívil jsem letos o prázdninách tenl ústav a dovoluji si o něm referovati, připomí naje ovšem, že poněkud jinak vypadá, než jak mi bylo řečeno, ba že byl jsem překvapen, jal mistrně a dokonale bylo vše zařízeno, že jsen až trnul.
Normandie
28 article
Ředitel, jenž byl mužem malé postavy v prostředním věku, uvítal mne velmi vlidně zvěděv účel mé návštěvy, pozval mne do svého »refektáře«, jak pravil se smíchem, totiž do velikého sálu, kde bylo prostřeno pro velký počet osob. Hned potom jal se mluviti takto: Velectěný pane! Koho svět mrzí a kd je nepřitelem našich zřízení a institucí, necht uchýlí se do měho ústavu, uvidl, jak pochodí Jsou různí lidé a různé jejieh choutky, mezi blázny. A proto bez okolků, kdo si přeje žiti životem jako před sto lety, nechť jen za- platí taxu a závdavek na půl měsice. Kdyby z vás tu byl kdo, jenž ve větší lásce má dobu Ludvíka jedenáctého, i tomu bude pomoženo, kdo miluje periodu direktoria, nechť jento oznámí v přijímaci kanceláři a bude ještě dnes stolovati s Barrasem, Carnotem a Babeufem. nyní svěřte se měmu vedení Spatřil jsem věci, nad nimiž jsem žasl. Představte si mýtinu v obrovském lese. již protéká dost mohutný proud. Mýtina obe- hnána vysokou zdí a vnitř v pestré směsíci ale přece jen soustavně a dle určitého plánu aranžované budovy, nejrůznějších slohů a ve- likostí. Od horské chaloupky až do starého hradu se spouštěcími mosty, věžičkami strilnami. A v labyrintu tom lidě, v nejrůznějšíeh krojích, při různých zaměstnáních. Prošli jsm všechno, snad asi deset různých oddělení a bylo nám, jakobychom byli prošli deset různých světů. Mluví se či mluvilo své doby s obdivem o Meiningenských a o pravdě, kterou pěstují n jevišti, zde spatřil jsem mnohem více. Zde ne- byly věci na sto kroků vzdalenosti a při elektri- ckém osvětleni, zde bylo všechno skutečné pravdivé. Zde na příklad máte starého redaktor jemuž novinky v povolání jeho do té mírys
Ludvík jedenáctý Carnot Babeuf Meiningenský Barras starý hrad
29 article
zhnusily, že uchýlil se sem, aby žil v pe riodě, kdy absolutně nic nového se nedělo — v době po vídeňském kongressu. Chcete navštivit? Skutečně jsme vešli do oddělení, jež pů- sobilo na nás přišerně. Hluboký všude a mrtvý klid, pověstný varšavský klid; na každém rohu stál v plné zbroji policajt a kde jaké místo na nároží, polepeno bylo plakáty, na nichz velikým tučným písmem bylo vytišténo : »B ist verhoten . . . . « Co všechno bylo telidy zakázáno Neznaje předpisův té doby, opovážil jsem se zapáliti si na ulici doutník, však hned tu b l strážník ve dlouhém, bilém fraku a s kolomaz- nicí na hlavě, jenž spatřiv, co tropím, ihne mne prohlásíl za zatčena, neboť jsem rozdělával oheň na ulici způsobem nestydatě smělým, nebo nebyl té doby ještě ani vynalezen. Bylo by mne to stálo bez mála 10 K po kuty, kdyby tehdy byly ještě neplatily »šajny«. kterých ovšem v tobolce jsem neměl. Zašli jsme do hostince. Dali jsme si skle- nici piva. A víle, jaké nám přinesli? Snad plzeň- ské nebo smíchovské? Nikoliv, ale bilé, takové, jaké se pije v Berlíně u Clausinga z třicet trojniků i s vanilkou, jež se do něho leje. Politoval jsem kollegu žurnalistu, že na takovou odkázán je bryndu. Přisvědčiv mně, dodal, že na počátku nynějšího století bylo v Čechách bílé pivo nejoblíbenější. Ostatně prý tu celá řada ji- ných výhod, jen toho vysokého, skrobeného límce kdyby prý nebylo. »A co vás zde těší nejvíce ?« tázal jsems ho soucilně. »Především, že tu nemáme kromě »Wienen Zeitungu« a »Prager Zeitungu« nie tištěného.
Berlín Čechy Wienen Zeitung Prager Zeitung
30 article
To přece dost. Nedovedu si ani představiti větší blaženosti, než když ráno objeví se bába, alen aby mne překvapila zprávou, že pan Khuen- Hédervary již zase demissionoval, nýbrž aby mrne »namazala«. Vidite, vaše moderní medicinská učenost vraci se opět ke starým »nesmyslům«, jak je nazýváte, jenom že je jinak luštite. Řeikát pěstují »švédskou gymnastiku«, anebo »užívám massaže«. Šli jsme kolem vody, jež podivuhodnou kolonii proudila a tu nás zvlaštní překvapilodi vadlo: svlékali tam z kalhot sedláka, poton ho položili na lavici a dobrých mu vysázel pětadvacet, poněvadž dvakrát za sebou nedostavi se na robotu. Prosil, plakal, vzlykal, ale marně Nedaleko vyšvihla se dáma v sedlo. Spa- třivši nepěkné divadlo, zachechtala se a proho- dila: »Jen přikládejte důkladně !« .. Hrozné poměry — zabručel jsem. Vsak již mne za limec držel pochop, o jehož bli- kosti neměl jsem ani tušení. Chtěl mne také položiti na lavici a provésti úkol trestající spra- vedlnosti, však ředitel ještě v čas zakročil a za- mezil »anachronism«, kterýž by mne byl p čertech mrzel. »Zde si musíte dát pozor!« těšil mne r- daktor, »je pravda, špiclů tu máme dost, za- to ale není tu zádného automobilu a to moe znamená.« V okamžiku tom — bůh ví, jak set stalo — z oddělení vedlejšího, jež vyhraženo bylo době naskrze secessní a které bylo již i co do architektury pravým opakem oddělení na- šeho, splašiv se vyřitil se k nám dýchavičný aut, aut! Měli jste viděti jak se třásly kasárni- cké fagády domů, na nichž byl by za po- klady všeho světa nikdo nic jiného nenašel, než sprostou přímku, se svými hloupými, vyký- řovitými střechami! A což lidé! Obklopil hrozný vůz, jenž opovážil se jeti bez konl i bez páry, strhli s něho chauffeura, svázali ho a chtěli ho jako čaroděje upálit na hranici.
Khuen Spa
31 article
»Ale pánově, pánové, co pak to tropíte,u nás ve dvacátém stoleti pálíme benzin a n lidí.« — Ú ten hrozný zápach — jak jinak voní mille de fleur a slžičky svaté Terezie, za Metternicha nejoblíbenější parfum,« na to re-. daktor, jenž patrně trpěl rýmou že necitil tu plesnivinu reakce, která odevšad se drala. Pryč, pryč odtud, člověk nemůže zde dýchat, na prsou jako by mu ležel žernov a hrud jako by mu svíraly železné kleště. »Jen se neukvapte!« — na to ředitel, za- šeptav mi do ucha: »Chei se vám přiznati. Ústav můj nemá za účel poskytovati bláznům bezstarostný útulek, třeba by na oko jejich choutkám hověl. Naopak: to co z vás ihined, to vychrlí se po nějakém čase z každého. Zde- u mne skončí každý fanatik toho, co bylo, jak nadšenec pro všechno to, co je a co bude, Slvšíte píseň? Zpívá ji celý sbor. »Ano, je to nuše: Ach, není tu není, co by mne těšilo. »Rovoluční píseň prvního řádu. Tu třeba zakročit. Kážu ticho! Vás všechny přítomné prohlašují za nepřátele státu, za nebezpečné osnovatele vzpoury a nařizuji, byste byli od- vedeni tam, kam patři — velezrádcirs- »Tak. Jsou zde teprve tři měsíce. Až zde pobudou rok, budou zpívati jinou.« »Nepřál byste si žiti třeba měsíc jen v době konventu? Léčebná methoda pro lidi s tupými nervy. Dočetl jsem se onehdy, že jste strašný šosák. Neškodilo by vám to, jeť u vás dnes radikalismus v modě.« »Děkují. Ale na čtrnáct dní dal bych se zavřít do oddělení, kde učí se božské trpělivosti, tak abych, až po tisící dočtu se nářku obe- censtva pražského na indolenci oproti »Fi- harmonii«, mohl říci: Prosím, ještě jednou.«
fleur svatá Terezia Metternich Rovoluční Slvšit píseň