2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. června 1901
5
article
To jest filosofie rebusová, právně-filosofickým
polilicko filosofickým takové počínání není. V poli-
tice musí míti její ředitelé svoji vůli a »kdeje
vůle, tam se najde také cesta«. Místo toho však
appelluje chef vlády, aby vykonali za něj dílo
oni. Pomáhá jím. Napovídá jim. Oba kmeny
v Čechách obývající jen ať řeknou: »Chceme
aby . . . a již bude vše hotovo. A táže se
Přibližili jamo so k léto možnosti? Člověk myslí,
že odpovi on. Ale toto. »Pání zástupci obou
kmenů ať odvětí na otázku tu!« Není to varince
známé apostrofy hr. Taaffa k — českým a ne-
meckým poslancům: Přemýšlejte o tom !? Věru
něčemu se naučih přece p. Körber od pana
Nalžovského. Svalovat úkoly, jemu přikázaně,
nz jiné.
Vláda má zatímní ro zpo čet n
druhou polovinu tohoto rokui po-
slaneckou sněmovnou povolený
Toto provisorium jest na ten čas také definitivním
rozpočtem. Pro nás jest poučným faktem, že o
rozmožení počtu členů tohoto sboru z 353 na
425, nemohou býti rozpočty řádné projednány
Pokládáme pochybným, zdali se vůbec kdy ně
jaký projedná, zůstane-li dosavadní způsob jeho
vyřizování dle jednotlivých položek nezměněn.
Taaff
Körber
Čechy
6
article
Pro takovou drobnou práci, jakou jest rozprava
o rozpočlu čitajícím několik set položek, jest
nynější parlament tuze velikým hromotiukem,
tuze těžkopádným apparátem a kdo ví, nent li
nyní mimořádně zkrácená methoda typickou pro
budouenost. Butsi jakkoliv. Že centrální parla
ment doplněný pátou kurií není s to, aby dostál
hlavnímu svému úkolu a zároveň užil svého
předního práva ústavního — práva rozpočtového
jest a zůstane skutečností, která
josit přelsvědiči vým a daleko vidi-
telným důkazem, že tento stro
musí býti, máli plniti své poslán
a své praerogativy, reformo ván
ve svých základech, předělán ve
svém složení a zbaven důkla dn
přítěže, která mu nenáleží a kter
jej dusl
Některé dnes pronesené řeči zasluhují po
zornosti, také ta kterou klub konservalivní —
nepromluvil. Tato stranav jest totiž jedinou, jež
v debatě právě vykonané se nezúčastnila. To
jest tím více s podivem, že její předseda hr
Pálffy ve výboru se vyslovil pro vládní
předlohu. Co se stalo, že on a jeho přátelé se
rozhodli uložiti si v plenu úplné mlčení? Po-
láci, jejichž poměr ke vládě Körbrově jest
chladným, vyslali do rokování posl. C zaj
kovského. Z jeho výkladů povšimnuti hodná
jest část věnovaná českoněmeckému sporu. P
té stránce položil alternativu: buďsi se srovnají
oba voje dobrovolně dohodnutím, anebo musí
býti někdo rozhodčím mezi nimi. Kdo všaka
jak, o tom se odmlčel. Nechce jen, sby česko-
německý zápas byl »pozemštěn«, to jest aby se
dostal do zeml jiných, nýbrž aby byl »lokaliso-
ván«. Vysvětlením strachu toho jest řeč prof.
Pálffy
7
article
Románčuka o strázních haličského lidu
ruského.
Bývalý předseda poslanecké sněmovny
nynější, předseda katolického centra dra.
Kathreln nerozpakoval se z tribuny zpravo-
dajské, jako včera jeho krajan dr. T ol-
linger v cislajtánské delegaci, povědět, že
poslední eile náboženské propsgandy všeněmecké
nejsou církevní, nýbrž politické. My jsme jiz
dávno učinili toto rozpoznání, ale podivná věct
jakkoliv dr Eisenkolb ve sněmovně po-
slanecké, jakkolív dr. Pergelt na nedávněm
sjezdě všeněmeckém ve Vídni nepokrytě a ve-
řejně doznali, že hnutí osnovaně za heslem
»Pryč od Říma« jest národním a zároveň poli-
tickým, ministrpresident dr. Körber včera trval
na fikci, že jest to ruch pouhopouze nábo-
ženský a dodal dokonce, že předpokládá u všech
stran parlamentních rakouské vlastenectví. To
jest naivní polifika, která si zacpává uší a oči
před viditelnou a slyšitelnou skutečnosti. T
jest politika, jejíž následky budou pocíťovány,
až bude snad pozdě. A nebude pak omluv
ani výmluv, že nebylo výstrah důtklivých
a v čas.
Eisenkolb
doktor
Pergelt
Körber
Vídeň
Řím
poslanecký sněmovna
katolický centr
8
article
Včerejší surová řeč dra. Grossa prot
Čechům a Polákům na Moravě a ve Slezsku
měla v zápětí velmi četné a velmi bouřlivé
opravy.
Posl. dr. Hruban, rada Václay Hru by
a posl. Reichstädter neohroženě čelili ná-
jezdu jihlavského poslance, jemuž na pomoe
nevalný řecký kostel o dvou rovných a dvou
menších, vývrtkovitě stočených věžích a projíti
se parkem, jehož nejzajímavější výzdobou jest
rada sarkofágů a pomníků římských, jež při
různých stavbách byly vykopány. Ale záhy na-
bažili jsme se půvabů města, jež zdá se nám
v tom salavém slunci tak fádním, že děkujíce
bohu, že neučinil nás obyvatelem jeho spěcháme
záse do přístavu.
Tam očekává nás již pohodlný a čistý
pa.ník, a za chvíli ukládáme zavazadla svá do
kabiny. Pěkná a vzdušná, jen co je pravda, a
dvě lože v ní, a plyšová pohovka. Ale frochu
drahá. Za noc a den do příštího večera kromě
poplatku jízdního 27 franků.
Čecho
Polák
Posl
doktor
Hruban
Reichstädter
Morava
Slezsko
9
article
Loď jest hojně obsazena. Rumunské, srbské
a bulharské uniformy prostupují četné civilní
obecenstvo, v němž převládá zase živel židovský
pak dva popově, se svými vysokými čepicemi
celí červeně podšiti, a něco dětí A na zádi lod
učiněné ležení valašských a srbských sedlák
s několika vážnými Turky.
Nastává skvostný večer. Ochotný kapitán
zve vás na můstek svůj a vykládá půvaby obou
břehů. Ale brzy je po výkladech. Břehy niz
se znenáhla a s obou stran nekonečné, chudě
pláně, až zoufale nudné. Na štéstí volají nás
záhy k večeři. Kuchyň je dobrá, a když vracíme
se po delší době na palubu, jest rozhled již
mnohem zajímavější. Milosrdný měsíc pokrývá
fádní ty břehy bělavým závojem a odráží se
v rozčeřených vodách Dunaje tak mnohonásobně,
že zdá se nám jako bychom pluli tekutým
stříbrem, vlny doléhají pravidelnými nárazy na
boky našeho parníku a ze zádi lodi zaznívá do
tiché, klidně nocí zadumčivý zpěv několika
pěkných blasů, v jichž sboru dominují příjemn
hlasy ženské. Halíme se pevněji v pláště své
poněvadž čerstvý větřik vane nám přímo do
tváře, ale do drahé své kabiny nespěcháme.
Turek
Dunaj
10
article
Upadáme v sladké snění, v němž jest nám ne
výšlovně volno — — —
přispěli prof. Hofmann z Opavy a posl.
Primavesi z Olomouce, jsouce výdatně
podporováni gardou všeněmeckou, která chtěla
stůj co stůj moravské řečníky umlčeti a za-
strašiti. Koho to bylo ještě dosud tajno, ten
mohl se poučiti, pro koho pracuje germanisace
v markrabství a vévodství.
Novella o státní přirážce k dani lihové na
prospěch zemských financí jest konečně ho-
tova. Poslanecká sněmovna podrobila se votu
sněmovny panské.
Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dop.
Posl. Udržal podal tento dolaz
Vzdor opětovným prosbám, dotazům a inter
pellacím zůstává veškeré dohlašování efementárním
škodami těžce postižených hospodářů nepovšimnulo —
ba politické úřady nevyhovují z větší části ani žá-
dostem za šetření způsobených škod. V mnohých
okresích byli rolníci již následkem loňského sucha
nuceni odprodati největší čásť nejen užiikového, ale
ilažného dobytka. Letos jest v Čechách opět tak
hrozné sucho, že nepřijde-li v nejbližších dnech vý-
datný dešť, bude bída a zoufalství opět jediným
údělem zemědělců. Po všestranném uvážení tohoto
skutečného stavu věcí, táží se podepsaní:
1. Ví o tom V. Exc. a je s tím srozuměna, že
politické úřady vzdor opělovnému nalehání obecních
starostů i poslanců škody nenechají šetřiti?
2. Jesl ochotna, svých povinností nedbalé okresn
Hejtmany poučiti n pokárati?
Hofmann
Primavesi
Novella
Posl
Udržal
Opava
Olomouc
Čechy
11
article
3Jaké opatření hodlá učiniti na odvrácení zá-
huby,již hrozné sucho jmenovitě chudokrevnému
malému zemědělci připraviti hrozíz
Posl. Jaroš a soudr. podali dotaz na ministra
financí ve příčině vyměření vysokého poplatku z pře-
vodu u rdlnika Josufa Vojtěcha v Jezbinách okresu
jaroměřského.
Posl. Groas a sp., Kaiser a sp. a dr. Kra
mář a sp. dotazovali se ministra financí po novi-
nových zprávách. že ministerstvo financi vyjednává
se zástupci bankovního družstva o případném zadání
příští půjčky ča tůží ne, Vchce-li ministr ony zprávy
opravit a podati, pokud srovnává se to se státními
zájmy, autentické zprávy o podmínkách, rozsahu a
době, kdy půjčka bude vydána.
Posl. Kubr táže se předsedy, nehodlá- li s
dohodnouti s předsedou výboru pro výpomoc v nouzi.
aby záležitosti nouze projednaly se v plenu dřív
nežzasedání se ukončí. Naléhá, aby dala se na
jednací pořad také předloha o zemědělských spolo
čenstvech a zrušení blanko -terminového obchod
bylo prvním předmětem rokování v zasedání pod-
zimním.
Přieďseda slibuje domluviti se s výborovým
předsedou. Předloba o zemědělských společenstvech
není ve výboru vyřizena a proto nemůže dosuo
přijíti na jednací pořad. Ostatně promluví prý s mi-
nistrem.
Přecházi se kl jednacímu pořadus dalšímu ro-
kování
o zatímném rozpočtu.
Posl. Czajkowski jmenem polského klubu
vyslovuje přání, aby sněmy byly pravidelně svolá-
vány. (Pochvala). Zasedání sněmů nemělo by býti
ukončováno, nýbrž vždy jen odročeno. Národové ra
kohští touží po řešení hospodářských otázek. Mohlo
se očekávati, že levice zanechá aspoň v této debatě
všech provokací, ale stal se pravý opak, jak doka-
zuje hrozba škrtnutím položky na polské gymnasium
v Těšíně. Z otázky kultarní nedá se dělati otázka
politická.
Posl
Jaroš
Kaiser
doktor
Kubr
Jezbiny
Těšín
Josufa Vojtěch
12
article
Pojednává pak o postavení polního hospodářství
přeje si zvýšení melioračního fondu a vyhody pro
polní hospodářství při uzavírání obchodních smluv
kromě toho přeje si rozšíření lvovské techniky a od-
stranění překážek, které se staví v cestu cukrovar-
ničtví. Vůči urážkám ve sněmovně nyní obvyklým
nastává otázka, nebyle-li by třeba zákona na ochranu
osobní svobody poslanců i předsedy. Hospodářské
práce přispěly velmi k nynějšímu příměří. Se změnou
jednaciho řádu nemůže se však čekati, až bude
česko německé vyrovnání hotovou události. Nebude-li
dosaženo mezi Čechy a Němci vyrovnání, byla by
možna ještě jedna cesta: Rozhodčí soud !Í Požár
tento nesmí se zauášeti do ostatních zemí a byly by
dosavadní úspěchy jen snem a klamem, mobli by
chom se pak ocitnouti před propastí ještě nebezpeč
nější nežli dosud.
Protestuje proti nájezdům na polský klub, zvlášt
vyčitce, že polská vláda potlačuje haličské Rusy, od
volávaje se na zemský rozpočet, v němž jsou vřa-
děny velké sumy na ruské skolství. Přáli bychom.
praví, svým poznaňským bratřím takový osud jako
mají Rusové v Haliči s naším souhlasem. (Souhlas
i odpor.) Jeho strana bude hlasovati pro zalímný
rozpočet, neboť přeje ústavním svobodám a skuteč-
nému parfamentarismu. (Pochvala mezi Poláky.)
Poslanec Romaněuke je povděčen dosud schivá-
leným a důležitým zákonům, ale myslí, že bez
dobré politiky nemají velké ceny. Nejdůležitějáe
otázky: národní a volební nejsou dosud řešeny.
Němec
Požár
Rus
Polák
Romaněuke
Čechy
Halič
13
article
Předpráví velkostatkářů je monstruositou tak ne-
oprávněnou jako nadpráví obchodních komor. Při-
mlouvá se za zrušení kurií, zatím však ať zruší se
voličské třídy velkostatkářské a obchodních komora
tyto mandaty přidělí V. kurii. Národnostní otázka řeší
se velmi nesnadno. Rakousko nemůže býti vedle
Německa druhou německou velmocí, také ne vedle
Ruska druhou slovanskou. Pojednává o rozřešení
zemské samosprávy, jež vedlo k zvláštnímu postavení
Haliče a líčí bukovinské poměry, jež jsou velice
žalostně. Je nezmění ani železniční ani vodní před-
lohy. Na Bukovinů připadne skrovná suma! Lituje
stavu rolnictva. Chceme býti — praví — svobodným
národem, chceme své právo a nic víc. Protože jsme
toho dosud dosíti nemohli, nemůžeme projeviti dů-
věru k vládě. Rád by, aby stalo se skutkem, co
vláda včera ústy svého zástupce prohlašovala, a do-
stalo se stejně ochrany všem národům.
Rakousko
Německo
Rusko
Halič
14
article
Poslanec Lupul jmenem rumunského klubu
prohlásil se pro rozpočet. Uvažoval hospodářské cíle
a úkoly bukovinské a toužil na zanedbávání potřeh
bukovinského obyvateistva. (Pochvala mezi řeční-
kovými přáteli.)
Poslanec Bomba prohlašuje, že polští sedláci
musí odpírati vládě důvěru, dokud budou dáni v šane
svévoli orgánů státní správy. V Haliči jest vládní
systém, jenž způsobil skutečně satrapské hospo-
dářství. Proto musí se žádati úplná svoboda pro lido
všeobecné přímé volební právo, očista justice, zrušení
všech byrokratických privilejí a odstranění polských
přehmatů exekutivy. (Pochvala mezi lidovou stranou
polskou.)
K návrhu posl. ryt. D. Abraham o w ic z
debata uzavírá se a hlavním řečníkem (contra) zvolen
poslanec dr. Ofner, jenž rozvinuje program ob
čanských socialistů, podotýkaje, že strana ta jest
úplně přesvědčena, že společnost je mnoho dlužna
nemajetným a nezámožným. Pojednává o sociáln
opravě, zvláště o zvýšení platů nižších tříd státních
služebníků, pořízení vyvlastňovacího a bytového zá-
kona a bytového inspektorátu. Tränní řeč byla cha-
rakteristická tím, že v ní nebylo, co v ni býti mělo.
Pohřešuje zákon prati karteiům a myslí, že posla-
necká snčmovna musí se státi skutečnou zástupkyní
lidu. Pokrok stane se po odloučení od mocí středo
věku.
Následují věcné opravy.
Posl. Michejdu: Pan dr. Gross tady tvrdil
že prý my Čechové a Poláci ve Slezsku zafizujem
školy výbojně.
Lupul
Bomba
D Abraham
doktor
Ofner
Posl
Gross
Čecho
Polák
Halič
Slezsko
15
article
To jest rozhodně nepravda. Naopak prohilašuji
že jednání oproti některému národu, jako čini Něme
nám Čechům a Polákům ve Slezsku, jest největá
brutálnost. (Souhlas u Poláků. To je vandalismusí
České gymnasium v Opavě a polské gymnasiun
v Těšíně nejsou žádnými ústavy výbojnými, nýbrž
jsou to jedině kulturní ústavy, které Čechové a Po-
láci ve Slezsku mají. (Hlučný souhlas.)
Kdybych obrátil hrot, mohl bych říci, že všechny
německé školy, které byly zřízeny uprostřed českého
a polského lidu slezského, jsou výbojné ústavy.
(Hlučná pochvala.) Takové chování, jaké jsme po-
zorovali včera u posl. dra. Grossa, není s to, aby
udělalo všeobecné dorozumění.
Obecný mír nastati může jen tenkráte v této
říši, budou-li uspokojeni všichní národově i také
malí. (Hlučný souhlas.)
Český a polský národ ve Slezsku není sic
bohat kapitálem, ale je bohat svojí přičinlivostí, svoj
píli (Hlučný souhlas.), jest bohat svojí poplatností
jest především bohal svou příchylností k císařia
k říši. (Hlučný potlesk a pochvala.)
Čechové a Poláci ve Slezsku nejméně zasluhuj.
aby se s nimi nakládalo, jak se s nimi ve skuteč
nosti nakládá. Ve Slezsku jest na denním pořádku
system germanisace. (Hlučný souhlas.) My Čechové
Poláci, kteří máme tam majoritu, jsme bezohledně
majorisování německou menšinou a nepožíváme
dosud žádné ochrany úřadů. (Hlučný souhlas)
Jest nezbytně třeba, aby ve Slezsku nejen stavěl
se kanál, nýbrž aby se tam také konala spravedl-
nost (Hlučná pochvala.), jest nezbytné třeba, by se
ve Slezsku stavěly nejen nové železnice, nýbrž aby
se také stavěl kanál, klerým by proudilo dorozumění
a spravedlivé rozdělení práv. (Hlučný souhlas.)
Jest nezbytně třeba vášně prosté vytrvalosti,
kterou by úřadové chränili majoritu lidlu slezského
proti persekuci se strany menšiny německé.
Čecho
Polák
Slezsko
Opava
Těšín
16
article
Dále nezbytně jest třeba, aby státní základní
zákony ve Slezsku se prováděly.
Jen tenkráte, poskytne-li vláda Čechům a Po-
lákům ve Slezsku ochrany, vyplněna budou slove
panovníkova, že Rakousko má býti baštou ochrannou
pro veškeré kmeny a národy. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Hruban (česky): Lituji velice, že
naše strana nedostala se v provedené debatě ke
slovu, aby vysloviti mohla stanovisko svě vůči ny-
nější situnci a vůči stranám.
Pan posl. dr. Gross tady tvrdil, že prováděj
Čechové na Moravě hospodářský boykot.
Tento byl zahájen právě s německé strany
iulin
zejmena v Olomouci.
Posl. dr. Eisenkolb: To není pravda!
Posl. dn. Hcabau.: Již před, několika lély
brněnský německý orgán, který jesl orgánem městské
rady, proskriboval české živnostníky, tékaře, advo-
se 7ollsJ e
káty a jině.
V Úlomouci byla vydána se stejnou tenden
brožuma v několika tisících exemplárů a rozšíčen
po celé zemi.
Při posledních volbách do řišské rady každy
člověk, o kterém se jeni tušíti moblo, žel volil' českéh
kandidála, byli dán v proskripění listinu a Čechové
byli německým orgánem v Olomouci označování
lidmi, tvory, které patří jen do chléva. (Hlučné pro-
jevy nevole u Čechů.) Rodiče, kteří posílají své děti
dočeské školy, bylt veřejně Němci olomouckými pro-
skribováni-
Před 2 léty byly na české škole obecné v Olo-
mouci strhány české nápisy a nahraženy ryze ně
meckými. (Hlučné hlasý nevole u Čěchů.) To musilo
uraziti city českého ohyvatelstva měrou největší.
Tředseda: Prosím pana řečníka, by mluvil
stručně.
Čecho
Posl
doktor
Hruban
Gross
Eisenkolb
Němec
Slezsko
Rakousko
Morava
Olomouc
Hcabao
Ola
17
article
Posl. dr. Hrnban: Český národ teprve po
těchto událostech v lomouci a v okolí jal se pro
váděti odvetu a obranu,ale vždycky jenom na půdě
zákona. (Hlučný odporu Všeněmců.)
Posl. Holanský: Dejte mu přece domluvili
Posl. dr. Hrubnn: Zdá se, že pánové nemaj
dobré svědomí, jinak by mě nechali ukončiti.
Praví-li se na straně německé, že Němci nebyl
by nikdy zahájili boykot proti českému lidu, při
pomínám, že odepřeno bylo místo Čechům olomou-
ckým při výročním trhu
Posl. Albrecht: A cožv Dabsz
Posl. Pospišit: Dub jest české město. Co tam
mají Němci co dělati?
nei
Posl. Albrecht: A Olomouc jest německá!
Posl. Pospíšil: To není pravda. Olomouc jes
česká.
Posl. dr. Hraban: Jest faktum, že jeno
češti živnostníci byli pisemně vyřozuměni, že sel jim
nepovoluje místo na náměstí. O nějakých ohledech
policejně dopravních nemůže býti zde žádné řeči.
Není také pravda, že Čechové působí k tomu
aby na Moravě dobyli měst;l neboť města, o ktera
se vede zápas, jsou vesměs česká města. Jsouto
zejmena Mistek, Prostějov, Kroměříž, Hranicea
Uherské Hradiště.
Že Němci na Moravě provozují národní boykot
vysvítá na př. z toho, že v Novém Jičíně se
boykotují čeští dělníci a že češti vzorní kněží jsou
ohrožováni ve své osobní bezpečnosti, ba na svých
životech. (Bouřlivé hlasy: Slváte ! Slyšte! u Čecho
a stejně bouřlivé hlasy! Konec! Konec ! u Všeněmců.
Posl. dr. Hruban: Konstatuji dále, že na Me
ravě nebyl zřízen žádný výbojný ústav.
Posl Hofer: To jest pravda, ala v Chebu
jste zřídili besedu. Zřídili ji tam c. k. soudní úřadníci
Předseda: Vyzývám p. řečníka ještě jednou
by pronášel jenom opravu věcnou.
Posl
doktor
Hrnban
Hrubnn
Němec
Čecho
Albrecht
Dabsz Posl
Hraban
Mistek
Hruban
Posl Hofer
Olomouc
Morava
Prostějov
Kroměříž
Nový Jičín
Cheb
Hranicea uherský Hradiště
18
article
Posl. dr. Hrubas: Úslavy české byly zřízeny
jen tam, kde jich bylo nezbytně třeba a kde sea
po dnešní den nejznamenitěji osvědčily, jako v Žá
břehu a v Hodoníně. (Hlučné hilasy u Všeněmed
Konec ! Konec
Posl, dr. Iruban: Konstatuji konečně, že
Čechové nechtějí dobýti žádného německého území
nýbrž že chtějí jen české území si zajisliti aneh
ůzemí, které bylo jejich, zase nazpěl. — Dále chtěji
jenom to, co jim náleží podle božského, lidského
přirozeného práva, chtějí toliko křesťanskou spravedl-
nost. Potom se mír již dostaví. (Hlučný potlesk
pochvala. Trvalý nepokoj.)
Posl. Biankini polemisoval s Körbrovými
vývody o Dalmacii a uvažoval o jejím státoprávním
postavení.
Posl. Fr. Hofmann opřel se Michejdovým vývo-
dům. Obíral se školskými poměry opavskými
tvrdil, že Slezsko má německou kulturu a jen prý
slovanští štváči ruší mír mezi slezským obyvatel
stvem.
Posl. Primavesi polemisoval s posl. Hruba
nem a horlil proti českému vutlačování Němců..
Posl. Václav Hrubý: Poslanec František Ho-
mann, který jest učitelem, mluvil o kulturním ústavě
způsobem takovým, že by to snad žádný člen téte
sněmovny nebyl učinil. (Hlučná pochvala na lavi
cích českých) Již často bylo vyvráceno tvrzení, jako
by opavské gymnasium bylo bojovným ústavem a
přes to tvrdil to posl. Hofmann »opětně. Opravuj
věcně, že jen molivy osvětové byly rozhodujícími pro
zřízení gymnasia opavského, což jest patrno z toho,
že ústav ten navštěvuji téměř výhratině žáci ze Slez-
ska, po případě z moravských enklav a jen v nepa-
trné části ze severní Moravy. Dobrý výsledek tohoto
gymnasia musí býti známým p. prof. Hofmannovi
jako členu zemské školní rady. Gymnasium bylo
několikráte navštíveno školními inspektory, kteří se
o ústavu tom vyslovili po každé stränce pochvalně.
Posl
doktor
Iruban
Čecho
Biankini
Körbrový
František
Hofmann
Michejdův
Němec
Hrubá
František ho
profesor
Hodonín
Dalmacie
Slezsko
Morava
19
article
Posl. Hofmann: To není pravdal
Posl. V. Hrubý: Zvláště byl a jest ústav te
po stránce národně politické úplně bezůhonný.
Posl. Hofmann: To není pravda
Posl. V. Hrubý: Nikdy se nepřihodilo nic, eo
by bylo zavdalo přičinu k rekriminacím ať proti uči-
telům, ať proti žákům.
Posl. Hofmann: Již několikráte.
Posl. V. Hrubý: Jen jednou vyskytla se de-
nunciace, ukázalo se však, že jest naprosto neprav-
divou. (Slyšte! Slyštel na lavicích českých). Že škol
ta není bojovným ústavem, plyne již z toho, že
opavské obyvatelstvo se s ní spřátelilo.
Posl. HSÍmann: To není pravda! Školat
jest pravým štváčským ústavem
Posl. V. Hrubý: Konstatuji věcně, že živ.
nostníci velmi rádi přijímají dodávky pro ústav ter
a že se o ně ucházejí.
Posl. Hofmann: Snad dva nebo tři. Ne
mluvte takové věci, to přece není pravda.
Posl. V. Hrubý: Jsem přesvědčen, že žádny
ministr nemohl říci, že škola ta jest národním ústup
Posl. Hofmann: Gautsch to řekl.
Posl. V. Hrubý: Dr. Gautseh to mohl nejměn
říci, protože gymnastum bylo sestátněno v době, kdy
již nebyl ministrem.
Posl. Hoímann: Mluvi se tu o vzniku toh
gymnasia.
Posl. V. Hrubý: Gymnasium toto bylo jak
soukromé u říšského soudu vybojováno. Co sei týká
domnělého podvodu na tomto ústavu, není věcí
poslanců, nejméně pak některého professora, aby pro-
nášel paušální podezřívání, neuváděje konkrelnich
skutečností.
Posl. Hotmann: Já jsem uvedl před dvěm
lety konkretní případy, které nikdo nepopřel,
Posl. V. Hrubý: Konstatuji, že speciální přl-
pady, které uvedl řečník před dvěma lety, nejsou
pravdivé. Počet žáků klesl o 50—60 z té přičiny
že bylo zřízeno české realné gymnasium v Moravské
Ostravě a české gymnasium v Místku.
nuo
kem.
Posl
Hofmann
V Hrubá
nunciace
Gautsch
Gautseh
Ostrava
český gymnázium v Místek
20
article
Posl. Hofmann: To jest důkaz, že gymna
sium opavské není potřebně
Posl. V. Hrubý: To jest příčinou menší ná-
vštěvy, ale nikoliv podvod při přijímání žáků, pro-
tože na českých gymnasiích se vždycky odmítá mno-
hem větší počet, než na německých gymnasiích.
Posl. Hofmann: Ovšem, protože je dle toho
materiál. (Hlučný odpor na lavicích českých).
Posl. V. Hrubý: Naskytne se ještě příležitos
zabývat se tvrzeními posl. Hofmanna, kterým2 on
sám nevěří a dokázati nepravdivost jejich.
Posl. Beichstidter: Konstaluji, že P'rostějov
jest městem českým, kleré až do nedávna bylov
německých rukou. Když však obývatelstvo se pro-
budilo k národnímu sebevědomi, seznalo, že se ne
smí dát dále komandovat Němci, povstalo k obraně
a výsledek toho byl, že Prostějov jest nyní městem
českým a bohdá jim zůstane. Opravuji věcně, že
českých školách přijímají se jenom děti českých ro-
dičů znajících česky, kdežto německé školy přijímaj
děti české.
Posl Pemsel: My nepolřebujeme českýcl
dětí 4
Posl. Režehstiidter: Konstatuji, že česk
školy v Prostějové jsoú nyní pravými palácí, kdežto
dříve, když bylo zastupnelstvo městské něměcké
byly školy umistěný v. nejšpatnějsích budovách.
Roykol nebyl vynalezen Čechy, nýbrž Čechové se to-
liko vzchopili k obraně. Okresní hejtman místecký
učinil si svým úkolem boykotovati český národ.
Posl
Hofmann
V Hrubá
Němec
Čecho
Prostějov
Posl
21
article
(Slyšte! Slyšle f na lavicích českých.) Na slavnosti
sokolské v Olomouci byla Němci rozbita okna
besedě a jiných českých budovách, tak že i živoly
lidské byly ohroženy. To není kullura, nýbrž dra-
vost. Čechové jsou utlačováni a musí se tohoto
utlačování zbavitl. (Hlučný pollesk a pochvála na
lavicích češkčeh.)-
Po tzpravodajavě doslovu přistoupilo se k hlaso-
vání a zatímný rozpočel schválen v 2. i 3. ctení
Proti němu hlasovali: čeští poslanci, Všeněmcí
Vlaši a sociální demokraté.
Potom rokovalo se o kořaleční předloz
již doporučoval dle usnesení panské sněmovny rel
posl. D. Abrabamowicz.
Posl. Thurnher zastával se jako zpravoda
menšiny dřívějšího usnesení poslanecké sněmovny
Po stručně odpovědi relerentově přijat zákon dl
usnesení panské sněmovny v 2. a 3. čtení.
Na řadě je zpráva živnoslenského výboru
o změně 88 59. a 60. živn. i
Rel. posl. Weiskirchner poukazuje na
projevená přání živnostnicivaa prohlašuje, že osnov
nevýhovuje všem lěm přáním, alo přece části jich.
Předseda přerušil potom schůzi od 3—8 hodin
večer.
Němec
Čecho
Vlach
D Abrabamowicz
Posl
Thurnher
Olomouc
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
22
article
Noční schůze.
Předlohá, která se projednávala ví noční
schůzi dnešní, změna totiž §§ 59. a 60. živno
stenského řádu, upravující kočovný obchodi s před-
měly všední potřeby, má historickou důležitost.
Bylat ona bezprostřední příčinou české obstruke
v památné nocil z 8. na 9. června ma r. a tím
v dalším sledu napřed uzavření, potom pak roz-
puštění říšské rady.
V oné noci podnikli křesťanští sociálové
za pomoci bývalého poslance Zallingera poku
znásilněním Čechů vynutiti vyřízení osnovyb té.
Čechové ústy dra. Brzoráda napřed varoval
tehdejšího předsedu dra. Fuchsa před hrutál-
ností a pohrozili způsobem nepokrytým, že by
na ni odpověděli prostředky stéjnými. Jejiel
appell byl marným. Učinili hrozbu svou tudí
neprodleně skutkem. Zmařili všeliké jednání
hlasování šestihodinným odbojem, který zůslane
nezapomenut v dějinách rakouského parlamen-
tarismu, který zůstane skvělým důkazem české
síly. Tenkráte demonstrovala česká delegac
ad oculos veškerým politickým činitelům rakou-
ským, žeitéž ona, jako třikrát skoro silnější
levice německá, doveďe parlamentní stroj ochiro
miti a zaslaviti a že přes její odpor nelze do-
stati se nejen k žádnému dílu, ale také k žádné
dělnosti ak normálním poměrům politickým
parlamentním-
Dnes byla diskuse na základěi učiněnéh
kompromisu nadmíru klidná. Byla patrnoul snaha
vyhnouti se všem konfliktům.
V příčině meritorního jednání o předloze
zmíněné odkazujeme na referát. Speciální dobata
o předloze bude jen jedna
Předlohý
Zallinger
Čecho
Brzorád
doktor
Fuchsa
23
article
V 8.5 bod. večer sehůze za předsednictví Pra
dovaobnovena a pokračovalo se v debaté o změně
8§ 59. a 60. živostenského řádu.
Posl. Hannich (socialní demokrat) praví, ze
jedná se tu o ochranu maloživnostníků, ale sotva
prospěje více než jiné ochranné zákony. Sociálně-
demoktatická strana není nepřítelkyní řemeslnictva.
Moderní stát, cheeslí vykonati svou úlohu a rozšířiti
možnost práce, nesmí vystupovati proti velkoprůmyslu
Táže se, proč nedostává se živnostnictvu takých vý-
hod jako průmysla? Rozebírá předlohu a vyslovu,e
se proti některým jejím ustanovením. (Pochvala mez
sociálními demokraty.)
Posl. Axutanu (křesťanský sociál) polemisov
s Hannichem, pojednal zevrubně o podomním ob
chodu, jenž je zastaralý, pozhyl vší oprávněnosti
jest jen nebezpečím usedlých obchodníkův a řemesl
níků. Zrušením podomního obchodu udělá se počátek
aby vyhovělo se požadavkům statisíců. (Hlučná po
chvala-.)
Ministr obchodu bar. Call vykládal dosah změ
něných článkův a vyslovil se proti minoritním
návrhům na zvláštní trestní ustanovení pro přestou-
pení tohoto zákona. Troufá, že v příštím zasedán
bude moci podati obšírnou v jeho ressostu vypracova
nou předlohu o rozsáhlé změně a doplnění živno-
stenského řádu, v níž bude včasná oprava trestníci
ustanovení.
Proto žádá, by se přešlo k zevrubnému roko
vání a hovělo se vládnímu stanovišti, neschvalovale
minoritní votum, avšak resoluce mohou se přijati.
Posl. EIlenbogen dovozoval, že zákonem
tím zničí se mnoho existencí a rozmnoží počet ne
zaměstnaných. Dbá se jen zájmu majetných lidí. Jeho
strana bude hlasovati proti předloze, protože slouží
jen demagogickým účelům.
Posl
Hannich
24
article
Posl. Hueber prohlašuje, že předlohy nevy
hovují všem přáním živnostníků, ale ukazují cestu
po níž se jíti musí. Vyvrácí námilky a žáda z
schválení zákona.
K Steinerovu návrhu přijímá se konec de
baly a hlavními řečníky zvoleni poslanci Böheim
(pro) a Wrabetz (proti)
Posl. Wrabetz přímlouval se za revisi důle
žitějšího zákona o výdělkových a hospodářských
společenstvech a odsuzoval předlohu.
Po posl. Böheimovi byla generální debata ukon
čena a po závěrečném doslovu zpravodaje usnešeno
přejíti k podrobnému rokování.
Baron Spens Booden odpovídal na dotaz posl
Wohlmeyera v příčině presidenta ve Sv. Hypolitu.
Návrh poslance Wohlmeyera, aby o ministrov
odpovědi rozpředla se debata, byl zamítnu
Předseda přikročil k ukončení schůze. Ohlašuje.
že příští schůze konati se bude v sobotu s jednacím
pořadem: Podrobné rokování o živnostenské předloze
a 1 čtení zákona kvotového. Bar. Schwegel navrhl
aby jako nejbližší předmět po oněch předmětech dán
byl na jednaci pofad zákon o lokálních dráhách
což přijato.
Konec schůze o 1. hod. 7 minut.
V referentské Czedikově z právě o investi-
ční přeďloze, podané panské sněmovně, konsta-
tuje se výrok ministra financí ve výboru, že na delší
řadu dať nelze s jistotou předvídali postup výdajův
příjmův, avšak pro případ, že by příznivý hospodář-
ský vývoj přispival trvale k přirozenému množení s
státních příjmů, lze nadíti se, že rovnováha v stát-
ním hospodářství zachová se i bez nových zdroje
příjmů, jež by se v nepříznivém případě arci otevřit
musily. Zpráva děkuje vládě a zvlášť ministrovi že-
leznic a vyslovuje uznání za šťastné a rozvážné
složení různých veřejných železničních otázek, jež
prohlašují se za výkon vlády záslužný.
Posl
Steinerův
Böheim
Wrabetz
Baron Spens Booden
Wohlmeyer
25
article
Delegace.
Delegace.
Z Vidně, 4. června. (C. B)
Uherská delegace měla dnes II. plenární
schůzi a rokovala o rozpočtu ministerstva za hra-
ničních věcí.
Referent delegát dr. Falk dovozoval. že ra-
kousko-uherská říše celým svým složením jest od-
kázána na liberální směr domácí a na konšervativny
v zahraničné politice. Onou má se umožniti různým
národnostem pokojné spolužití a kullurní i hmotná
prosperita, touto má býti chráněn jejich vývoj preti
zavnějším škodným vlivům. S takovou politikou, již
osvojil si minbstr, nelze dělati žádné výboje. My
jsme se o ně také nevynasnažovali, ale stojímne na
svém mistě jak evropská velmoc všude, kde jsme
jako velmoc vystoupili. Doporučuje výborový návrh.
Ať delegace vyřkne, že schvaluje ministrovu zahra-
ničnou politiku v myšlence i jejím provedení, vyslo-
vuje ministrovi za obratné, důstojné a úspěšné ří-
zení zahraničných záležitostí vřele uznání a přijímá
fozpočet ministerstva zahraničných věcí za podklad
zevruhného rokování.
doktor
Falk
26
article
Del. Mikloš souhlast s referentskými vývody
a rád by, aby se věnovala větší pozornost hospo-
dářským olázkám. Ptá se, nebylo-li třeha postaviti
se nyní vyjednávání obchodních smluv proti zá-
mořské konkurenci. Delegace je přesvědčena, že
naše politika, bude-li třeba, bude zastávati rázně
naše zájmy na Východě. Konečně žádá ministra, by
postaral se ovyjasnění státoprávních otázek, jež
vyskytnou se v souvislosti se zahraniénou politikou.
aby se o nich nemusilo více jednati
Del. hr. Zichy byl by si přál ještě jasnějšího
osvětlení balkánské politiky a dovozovál, že situace
způsobena trojspolkem je pro nás nejvýhodnější. Je
třeba, aby společné státy uzavřely slušné obchodní
smlouvy. Zádá, by se měl větší zřetel na maďarský
živel v zahraničném zastoupení. Bude hlasovati pro
rozpočet, třeba pro své strannické postavení nemohl
souhlasiti sí výborovou zpravon.
Mikloš
Zich
27
article
Del. Holó prohlásil se proti rozpočtu. Úzná
zálibu pro trojspolek, až nám zjedná výhody proti
hrozivým nebezpečím, dosud tak nestalo se, aspon
ne v oboru hospodářském. Poukazuje na překážky
vývozu dobytka do Německa a na dovoz vína
z Italie. Žádá, by se víc vytkla samostatnost Uher a
činí resoluční návrh, aby uherské odznaky umístily
se vedle znaku na rakouských praporech u diplo-
matických úřadů.
Del. hr. Št. Keglevič myslí, že by stačilo
schváliti rozpočet a projev důvery ministzovi nechati
si na jindy, avšak proto přece schvaluje referentův
návrh. Nalehá, aby ministerstvo zahraničných věcí
před uzavřením nových obchodních smluv vyslechlo
vinaře, aby neslala se chyba jako s vinnou klausulí.
Del. hr. Apponyi prohlásil, že národo- hospo-
dářské a celně politické věci nepatří do delegač-
ního oboru, nýbrž před parlamenty. Odporuje Fal-
kově protivě mězi směrem domácí a zahraniční poli-
tiky, neboť to je věcí každého státu zvlášť. Je po-
vděčen Zichovu prohlášení o trojspolku, podotýká
však, že dřív vzdor svému opposičnímu postavení od-
pírával votum důvěry, jen když měl věcné namitky
proti zahraničné politice samotné.
Děkuje ministrovi, že vytkl pokojné ofle rakousko-
uherské politiky, avšak opřela by se ohrožování
žájmů nebo mocného postavení říše.
Po replice ref. Falka, jenž opřel se bludnému
výkladu jeho slov o liberální politice domácí, del.
Rakovszky přimlouvál se za resoluční návrh
Holův. Schvaluje rozpočet, ale ne výborovou zprávu,
protože nedůvěřuje prestiži říše. Je přívržencem tro-
spolku, ale nemůže držeti s těmi, kdo vidí jen jeho
pěkné a zapominají na stinné stránky, že totiž ne-
chrání naše hmotné zájmy. Není tím vinen sám mi-
nistr, ale také neutěšené domácí poměry rakouské.
Del
Keglevič
Zichův
Falk
Holův
Německo
Uhry
28
article
Del. hr. Sl. Tisza odporuje mínění, že pro so-
lidaritu společné vlády s uherskou nemůže míti dů-
věru k společné vládě, kdo ji nemá k uherské.
(Souhtase Souhlasí s vývody Apponya o trojspolku.
neboť on byl příčinou jiného nazírání na balkánské
zjevy. Arci působí při tom také shoda s Ruskem-
Trojspolek nerozmnožuje vojenská břemena. Schva-
luje ministrovu balkánskou politiku, soudí, že po-
litické spolky nemohou býti předmětem hospodářské
kompensace a přimiouvá se za všemožné přátelské
upravení hospodářských otázek za současného še-
tření zájmů druhé strany. To platí též o poměrn
Uher k Rakousku. Uhrám záluží velice na sesílení
Rakouska, s nímž jsou spojeny k společné obraně.
Je v zájmu vývoje uherského průmyslu, aby našel
se vnějšímu průmyslu odbyt v dálných zemícha
uherské národohospodářství bylo sproštěno tlaku ra-
kouské výroby. Prohlašuje, že bude hlasovati pro
rozpočet.
Delegál Ugron prohlašuje, že nynější diplo-
macie nehodí se pro velké úkoly. Pohřešuje zastou-
pení hospodářských zájmů a prollašoje, žetrojspolek
nedbá dostatečně uherských zájmů. Rakouská poli-
tika podporuje snahy Německa v trojspolku.
Del. Pulszky polemisuje s vývody řečníků,
již odpírají rozpočet a dovozuje, že Německo nebylo
vinno, že Uhry ztratily své trhy ve Frahčii. Tato
podporuje Alžír. Vyprošuje si, aby se v dlelegacích
kritisovaly výroky německého císaře neb jiné osob-
nosti, neboť se to nesluší.
Rokování bylo potom přerušeno a bude se v něm
pokračovati v sobotu.
Přístí plenární schůze budo z ejtra dop-
led ne.
Del
Uher
Rusko
Uhry
Rakousko
Německo
Tisza
29
article
Z parlamentních výbori.
Z Vídně, 4. června. (C.-B.)
Ve svobodném průmyslovém sdru
žení poslanecké sněmovny rokovalo se o výborové
zprávě stran změny SS 59. a 60. živn. řádu
a potom o Lichtovu návrhu na zrušení po-
platkového ekvivalentu pro olevřené a ko-
manditní společnosti. Debaty zúčastnili se poslanci
Kink, Tambosi, Chiari, Hanisch a Dierzer.
Odpoledního rokování o poplatkovém ekvivalentu
zúčastní se také zástupci obchodních komor, jež po-
dali dobrozdání o té věci, a zástupci ústředního svazu
a průmyslnické jednoty jako znalci.
Kink
Tambos
Chiari
Hanisch
Dierzer
Vídeň
SS
30
article
Právní výbor měl dopoledne na programu
Schückrovu zprávu o upravení platů právních
praktikantů a soudních anskultantů a OInero v
zprávu o nezabavítelnosti poslaneckých platů.O
Schückrově zprávě rozpředla se delší debaťa. Všichni
řečníci uznávali, že třeba zvýšiti platy aspoň části
právních praktikantů a přimlouvali se jako zpravodaj
za vydání příslušného zákona. Usneseno jednohlasně
přejíti k zevrubnému rokování. Hlasování o jednotli
vých částech odloženo na pozdější schůzi, až vy-
slechne se ministr fináncí.
Sociálně politický výbor začal rokovati
o starobním pojišťování soukromých
úřadníků a v příšti schůzi zvolí referenta pro
tuto předlohu.
Dnes večer sešel seroz počtový výbor a pro-
jednal zákon ve příčině reorganisace slu ž by
zvěrolékařské.
Poněvadž pak vznikla obava zvláště mezí sfar-
šími zvěrolékaři, kteří již dlouhou dobu jsou ve
službě, že by se totiž výhody nového zákona do-
stalo snad jenom absolventům mladším zvěrolékař-
ských ústavů, kteří na základě maturity střední
školy dokončili svá studia, kdežto by starší zaslou-
žilí zvěrolékaři z výhody té byli vyloučení, učinil
prof. Kurz k předsedovi ministerstva dotaz v této
záležitosti.
Dr. Körber odvětil ukazuje ke čl. 10. nového
zákona, že starší zvěrolékaři nikterak poškození ne-
budou, nýbrž že k nim bude vzat zřetel v první řadě
v poměru k jejich době služby.
Návrh zákona byl potom beze změny jedno-
myslně přijat a usnoseno zasaditi se o to, aby pro-
jednán byl ještě v tomto zasedání.
Schückrův
doktor
Körber