ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ee752e90-660c-11dc-8b30-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 122, place 48, org 9, work 1
1 masthead
Střona 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. června 1901
4 masthead
Číslo 153
5 article
To jest filosofie rebusová, právně-filosofickým polilicko filosofickým takové počínání není. V poli- tice musí míti její ředitelé svoji vůli a »kdeje vůle, tam se najde také cesta«. Místo toho však appelluje chef vlády, aby vykonali za něj dílo oni. Pomáhá jím. Napovídá jim. Oba kmeny v Čechách obývající jen ať řeknou: »Chceme aby . . . a již bude vše hotovo. A táže se Přibližili jamo so k léto možnosti? Člověk myslí, že odpovi on. Ale toto. »Pání zástupci obou kmenů ať odvětí na otázku tu!« Není to varince známé apostrofy hr. Taaffa k — českým a ne- meckým poslancům: Přemýšlejte o tom !? Věru něčemu se naučih přece p. Körber od pana Nalžovského. Svalovat úkoly, jemu přikázaně, nz jiné. Vláda má zatímní ro zpo čet n druhou polovinu tohoto rokui po- slaneckou sněmovnou povolený Toto provisorium jest na ten čas také definitivním rozpočtem. Pro nás jest poučným faktem, že o rozmožení počtu členů tohoto sboru z 353 na 425, nemohou býti rozpočty řádné projednány Pokládáme pochybným, zdali se vůbec kdy ně jaký projedná, zůstane-li dosavadní způsob jeho vyřizování dle jednotlivých položek nezměněn.
Taaff Körber Čechy
6 article
Pro takovou drobnou práci, jakou jest rozprava o rozpočlu čitajícím několik set položek, jest nynější parlament tuze velikým hromotiukem, tuze těžkopádným apparátem a kdo ví, nent li nyní mimořádně zkrácená methoda typickou pro budouenost. Butsi jakkoliv. Že centrální parla ment doplněný pátou kurií není s to, aby dostál hlavnímu svému úkolu a zároveň užil svého předního práva ústavního — práva rozpočtového jest a zůstane skutečností, která josit přelsvědiči vým a daleko vidi- telným důkazem, že tento stro musí býti, máli plniti své poslán a své praerogativy, reformo ván ve svých základech, předělán ve svém složení a zbaven důkla dn přítěže, která mu nenáleží a kter jej dusl Některé dnes pronesené řeči zasluhují po zornosti, také ta kterou klub konservalivní — nepromluvil. Tato stranav jest totiž jedinou, jež v debatě právě vykonané se nezúčastnila. To jest tím více s podivem, že její předseda hr Pálffy ve výboru se vyslovil pro vládní předlohu. Co se stalo, že on a jeho přátelé se rozhodli uložiti si v plenu úplné mlčení? Po- láci, jejichž poměr ke vládě Körbrově jest chladným, vyslali do rokování posl. C zaj kovského. Z jeho výkladů povšimnuti hodná jest část věnovaná českoněmeckému sporu. P té stránce položil alternativu: buďsi se srovnají oba voje dobrovolně dohodnutím, anebo musí býti někdo rozhodčím mezi nimi. Kdo všaka jak, o tom se odmlčel. Nechce jen, sby česko- německý zápas byl »pozemštěn«, to jest aby se dostal do zeml jiných, nýbrž aby byl »lokaliso- ván«. Vysvětlením strachu toho jest řeč prof.
Pálffy
7 article
Románčuka o strázních haličského lidu ruského. Bývalý předseda poslanecké sněmovny nynější, předseda katolického centra dra. Kathreln nerozpakoval se z tribuny zpravo- dajské, jako včera jeho krajan dr. T ol- linger v cislajtánské delegaci, povědět, že poslední eile náboženské propsgandy všeněmecké nejsou církevní, nýbrž politické. My jsme jiz dávno učinili toto rozpoznání, ale podivná věct jakkoliv dr Eisenkolb ve sněmovně po- slanecké, jakkolív dr. Pergelt na nedávněm sjezdě všeněmeckém ve Vídni nepokrytě a ve- řejně doznali, že hnutí osnovaně za heslem »Pryč od Říma« jest národním a zároveň poli- tickým, ministrpresident dr. Körber včera trval na fikci, že jest to ruch pouhopouze nábo- ženský a dodal dokonce, že předpokládá u všech stran parlamentních rakouské vlastenectví. To jest naivní polifika, která si zacpává uší a oči před viditelnou a slyšitelnou skutečnosti. T jest politika, jejíž následky budou pocíťovány, až bude snad pozdě. A nebude pak omluv ani výmluv, že nebylo výstrah důtklivých a v čas.
Eisenkolb doktor Pergelt Körber Vídeň Řím poslanecký sněmovna katolický centr
8 article
Včerejší surová řeč dra. Grossa prot Čechům a Polákům na Moravě a ve Slezsku měla v zápětí velmi četné a velmi bouřlivé opravy. Posl. dr. Hruban, rada Václay Hru by a posl. Reichstädter neohroženě čelili ná- jezdu jihlavského poslance, jemuž na pomoe nevalný řecký kostel o dvou rovných a dvou menších, vývrtkovitě stočených věžích a projíti se parkem, jehož nejzajímavější výzdobou jest rada sarkofágů a pomníků římských, jež při různých stavbách byly vykopány. Ale záhy na- bažili jsme se půvabů města, jež zdá se nám v tom salavém slunci tak fádním, že děkujíce bohu, že neučinil nás obyvatelem jeho spěcháme záse do přístavu. Tam očekává nás již pohodlný a čistý pa.ník, a za chvíli ukládáme zavazadla svá do kabiny. Pěkná a vzdušná, jen co je pravda, a dvě lože v ní, a plyšová pohovka. Ale frochu drahá. Za noc a den do příštího večera kromě poplatku jízdního 27 franků.
Čecho Polák Posl doktor Hruban Reichstädter Morava Slezsko
9 article
Loď jest hojně obsazena. Rumunské, srbské a bulharské uniformy prostupují četné civilní obecenstvo, v němž převládá zase živel židovský pak dva popově, se svými vysokými čepicemi celí červeně podšiti, a něco dětí A na zádi lod učiněné ležení valašských a srbských sedlák s několika vážnými Turky. Nastává skvostný večer. Ochotný kapitán zve vás na můstek svůj a vykládá půvaby obou břehů. Ale brzy je po výkladech. Břehy niz se znenáhla a s obou stran nekonečné, chudě pláně, až zoufale nudné. Na štéstí volají nás záhy k večeři. Kuchyň je dobrá, a když vracíme se po delší době na palubu, jest rozhled již mnohem zajímavější. Milosrdný měsíc pokrývá fádní ty břehy bělavým závojem a odráží se v rozčeřených vodách Dunaje tak mnohonásobně, že zdá se nám jako bychom pluli tekutým stříbrem, vlny doléhají pravidelnými nárazy na boky našeho parníku a ze zádi lodi zaznívá do tiché, klidně nocí zadumčivý zpěv několika pěkných blasů, v jichž sboru dominují příjemn hlasy ženské. Halíme se pevněji v pláště své poněvadž čerstvý větřik vane nám přímo do tváře, ale do drahé své kabiny nespěcháme.
Turek Dunaj
10 article
Upadáme v sladké snění, v němž jest nám ne výšlovně volno — — — přispěli prof. Hofmann z Opavy a posl. Primavesi z Olomouce, jsouce výdatně podporováni gardou všeněmeckou, která chtěla stůj co stůj moravské řečníky umlčeti a za- strašiti. Koho to bylo ještě dosud tajno, ten mohl se poučiti, pro koho pracuje germanisace v markrabství a vévodství. Novella o státní přirážce k dani lihové na prospěch zemských financí jest konečně ho- tova. Poslanecká sněmovna podrobila se votu sněmovny panské. Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dop. Posl. Udržal podal tento dolaz Vzdor opětovným prosbám, dotazům a inter pellacím zůstává veškeré dohlašování efementárním škodami těžce postižených hospodářů nepovšimnulo — ba politické úřady nevyhovují z větší části ani žá- dostem za šetření způsobených škod. V mnohých okresích byli rolníci již následkem loňského sucha nuceni odprodati největší čásť nejen užiikového, ale ilažného dobytka. Letos jest v Čechách opět tak hrozné sucho, že nepřijde-li v nejbližších dnech vý- datný dešť, bude bída a zoufalství opět jediným údělem zemědělců. Po všestranném uvážení tohoto skutečného stavu věcí, táží se podepsaní: 1. Ví o tom V. Exc. a je s tím srozuměna, že politické úřady vzdor opělovnému nalehání obecních starostů i poslanců škody nenechají šetřiti? 2. Jesl ochotna, svých povinností nedbalé okresn Hejtmany poučiti n pokárati?
Hofmann Primavesi Novella Posl Udržal Opava Olomouc Čechy
11 article
3Jaké opatření hodlá učiniti na odvrácení zá- huby,již hrozné sucho jmenovitě chudokrevnému malému zemědělci připraviti hrozíz Posl. Jaroš a soudr. podali dotaz na ministra financí ve příčině vyměření vysokého poplatku z pře- vodu u rdlnika Josufa Vojtěcha v Jezbinách okresu jaroměřského. Posl. Groas a sp., Kaiser a sp. a dr. Kra mář a sp. dotazovali se ministra financí po novi- nových zprávách. že ministerstvo financi vyjednává se zástupci bankovního družstva o případném zadání příští půjčky ča tůží ne, Vchce-li ministr ony zprávy opravit a podati, pokud srovnává se to se státními zájmy, autentické zprávy o podmínkách, rozsahu a době, kdy půjčka bude vydána. Posl. Kubr táže se předsedy, nehodlá- li s dohodnouti s předsedou výboru pro výpomoc v nouzi. aby záležitosti nouze projednaly se v plenu dřív nežzasedání se ukončí. Naléhá, aby dala se na jednací pořad také předloha o zemědělských spolo čenstvech a zrušení blanko -terminového obchod bylo prvním předmětem rokování v zasedání pod- zimním. Přieďseda slibuje domluviti se s výborovým předsedou. Předloba o zemědělských společenstvech není ve výboru vyřizena a proto nemůže dosuo přijíti na jednací pořad. Ostatně promluví prý s mi- nistrem. Přecházi se kl jednacímu pořadus dalšímu ro- kování o zatímném rozpočtu. Posl. Czajkowski jmenem polského klubu vyslovuje přání, aby sněmy byly pravidelně svolá- vány. (Pochvala). Zasedání sněmů nemělo by býti ukončováno, nýbrž vždy jen odročeno. Národové ra kohští touží po řešení hospodářských otázek. Mohlo se očekávati, že levice zanechá aspoň v této debatě všech provokací, ale stal se pravý opak, jak doka- zuje hrozba škrtnutím položky na polské gymnasium v Těšíně. Z otázky kultarní nedá se dělati otázka politická.
Posl Jaroš Kaiser doktor Kubr Jezbiny Těšín Josufa Vojtěch
12 article
Pojednává pak o postavení polního hospodářství přeje si zvýšení melioračního fondu a vyhody pro polní hospodářství při uzavírání obchodních smluv kromě toho přeje si rozšíření lvovské techniky a od- stranění překážek, které se staví v cestu cukrovar- ničtví. Vůči urážkám ve sněmovně nyní obvyklým nastává otázka, nebyle-li by třeba zákona na ochranu osobní svobody poslanců i předsedy. Hospodářské práce přispěly velmi k nynějšímu příměří. Se změnou jednaciho řádu nemůže se však čekati, až bude česko německé vyrovnání hotovou události. Nebude-li dosaženo mezi Čechy a Němci vyrovnání, byla by možna ještě jedna cesta: Rozhodčí soud !Í Požár tento nesmí se zauášeti do ostatních zemí a byly by dosavadní úspěchy jen snem a klamem, mobli by chom se pak ocitnouti před propastí ještě nebezpeč nější nežli dosud. Protestuje proti nájezdům na polský klub, zvlášt vyčitce, že polská vláda potlačuje haličské Rusy, od volávaje se na zemský rozpočet, v němž jsou vřa- děny velké sumy na ruské skolství. Přáli bychom. praví, svým poznaňským bratřím takový osud jako mají Rusové v Haliči s naším souhlasem. (Souhlas i odpor.) Jeho strana bude hlasovati pro zalímný rozpočet, neboť přeje ústavním svobodám a skuteč- nému parfamentarismu. (Pochvala mezi Poláky.) Poslanec Romaněuke je povděčen dosud schivá- leným a důležitým zákonům, ale myslí, že bez dobré politiky nemají velké ceny. Nejdůležitějáe otázky: národní a volební nejsou dosud řešeny.
Němec Požár Rus Polák Romaněuke Čechy Halič
13 article
Předpráví velkostatkářů je monstruositou tak ne- oprávněnou jako nadpráví obchodních komor. Při- mlouvá se za zrušení kurií, zatím však ať zruší se voličské třídy velkostatkářské a obchodních komora tyto mandaty přidělí V. kurii. Národnostní otázka řeší se velmi nesnadno. Rakousko nemůže býti vedle Německa druhou německou velmocí, také ne vedle Ruska druhou slovanskou. Pojednává o rozřešení zemské samosprávy, jež vedlo k zvláštnímu postavení Haliče a líčí bukovinské poměry, jež jsou velice žalostně. Je nezmění ani železniční ani vodní před- lohy. Na Bukovinů připadne skrovná suma! Lituje stavu rolnictva. Chceme býti — praví — svobodným národem, chceme své právo a nic víc. Protože jsme toho dosud dosíti nemohli, nemůžeme projeviti dů- věru k vládě. Rád by, aby stalo se skutkem, co vláda včera ústy svého zástupce prohlašovala, a do- stalo se stejně ochrany všem národům.
Rakousko Německo Rusko Halič
14 article
Poslanec Lupul jmenem rumunského klubu prohlásil se pro rozpočet. Uvažoval hospodářské cíle a úkoly bukovinské a toužil na zanedbávání potřeh bukovinského obyvateistva. (Pochvala mezi řeční- kovými přáteli.) Poslanec Bomba prohlašuje, že polští sedláci musí odpírati vládě důvěru, dokud budou dáni v šane svévoli orgánů státní správy. V Haliči jest vládní systém, jenž způsobil skutečně satrapské hospo- dářství. Proto musí se žádati úplná svoboda pro lido všeobecné přímé volební právo, očista justice, zrušení všech byrokratických privilejí a odstranění polských přehmatů exekutivy. (Pochvala mezi lidovou stranou polskou.) K návrhu posl. ryt. D. Abraham o w ic z debata uzavírá se a hlavním řečníkem (contra) zvolen poslanec dr. Ofner, jenž rozvinuje program ob čanských socialistů, podotýkaje, že strana ta jest úplně přesvědčena, že společnost je mnoho dlužna nemajetným a nezámožným. Pojednává o sociáln opravě, zvláště o zvýšení platů nižších tříd státních služebníků, pořízení vyvlastňovacího a bytového zá- kona a bytového inspektorátu. Tränní řeč byla cha- rakteristická tím, že v ní nebylo, co v ni býti mělo. Pohřešuje zákon prati karteiům a myslí, že posla- necká snčmovna musí se státi skutečnou zástupkyní lidu. Pokrok stane se po odloučení od mocí středo věku. Následují věcné opravy. Posl. Michejdu: Pan dr. Gross tady tvrdil že prý my Čechové a Poláci ve Slezsku zafizujem školy výbojně.
Lupul Bomba D Abraham doktor Ofner Posl Gross Čecho Polák Halič Slezsko
15 article
To jest rozhodně nepravda. Naopak prohilašuji že jednání oproti některému národu, jako čini Něme nám Čechům a Polákům ve Slezsku, jest největá brutálnost. (Souhlas u Poláků. To je vandalismusí České gymnasium v Opavě a polské gymnasiun v Těšíně nejsou žádnými ústavy výbojnými, nýbrž jsou to jedině kulturní ústavy, které Čechové a Po- láci ve Slezsku mají. (Hlučný souhlas.) Kdybych obrátil hrot, mohl bych říci, že všechny německé školy, které byly zřízeny uprostřed českého a polského lidu slezského, jsou výbojné ústavy. (Hlučná pochvala.) Takové chování, jaké jsme po- zorovali včera u posl. dra. Grossa, není s to, aby udělalo všeobecné dorozumění. Obecný mír nastati může jen tenkráte v této říši, budou-li uspokojeni všichní národově i také malí. (Hlučný souhlas.) Český a polský národ ve Slezsku není sic bohat kapitálem, ale je bohat svojí přičinlivostí, svoj píli (Hlučný souhlas.), jest bohat svojí poplatností jest především bohal svou příchylností k císařia k říši. (Hlučný potlesk a pochvala.) Čechové a Poláci ve Slezsku nejméně zasluhuj. aby se s nimi nakládalo, jak se s nimi ve skuteč nosti nakládá. Ve Slezsku jest na denním pořádku system germanisace. (Hlučný souhlas.) My Čechové Poláci, kteří máme tam majoritu, jsme bezohledně majorisování německou menšinou a nepožíváme dosud žádné ochrany úřadů. (Hlučný souhlas) Jest nezbytně třeba, aby ve Slezsku nejen stavěl se kanál, nýbrž aby se tam také konala spravedl- nost (Hlučná pochvala.), jest nezbytné třeba, by se ve Slezsku stavěly nejen nové železnice, nýbrž aby se také stavěl kanál, klerým by proudilo dorozumění a spravedlivé rozdělení práv. (Hlučný souhlas.) Jest nezbytně třeba vášně prosté vytrvalosti, kterou by úřadové chränili majoritu lidlu slezského proti persekuci se strany menšiny německé.
Čecho Polák Slezsko Opava Těšín
16 article
Dále nezbytně jest třeba, aby státní základní zákony ve Slezsku se prováděly. Jen tenkráte, poskytne-li vláda Čechům a Po- lákům ve Slezsku ochrany, vyplněna budou slove panovníkova, že Rakousko má býti baštou ochrannou pro veškeré kmeny a národy. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Hruban (česky): Lituji velice, že naše strana nedostala se v provedené debatě ke slovu, aby vysloviti mohla stanovisko svě vůči ny- nější situnci a vůči stranám. Pan posl. dr. Gross tady tvrdil, že prováděj Čechové na Moravě hospodářský boykot. Tento byl zahájen právě s německé strany iulin zejmena v Olomouci. Posl. dr. Eisenkolb: To není pravda! Posl. dn. Hcabau.: Již před, několika lély brněnský německý orgán, který jesl orgánem městské rady, proskriboval české živnostníky, tékaře, advo- se 7ollsJ e káty a jině. V Úlomouci byla vydána se stejnou tenden brožuma v několika tisících exemplárů a rozšíčen po celé zemi. Při posledních volbách do řišské rady každy člověk, o kterém se jeni tušíti moblo, žel volil' českéh kandidála, byli dán v proskripění listinu a Čechové byli německým orgánem v Olomouci označování lidmi, tvory, které patří jen do chléva. (Hlučné pro- jevy nevole u Čechů.) Rodiče, kteří posílají své děti dočeské školy, bylt veřejně Němci olomouckými pro- skribováni- Před 2 léty byly na české škole obecné v Olo- mouci strhány české nápisy a nahraženy ryze ně meckými. (Hlučné hlasý nevole u Čěchů.) To musilo uraziti city českého ohyvatelstva měrou největší. Tředseda: Prosím pana řečníka, by mluvil stručně.
Čecho Posl doktor Hruban Gross Eisenkolb Němec Slezsko Rakousko Morava Olomouc Hcabao Ola
17 article
Posl. dr. Hrnban: Český národ teprve po těchto událostech v lomouci a v okolí jal se pro váděti odvetu a obranu,ale vždycky jenom na půdě zákona. (Hlučný odporu Všeněmců.) Posl. Holanský: Dejte mu přece domluvili Posl. dr. Hrubnn: Zdá se, že pánové nemaj dobré svědomí, jinak by mě nechali ukončiti. Praví-li se na straně německé, že Němci nebyl by nikdy zahájili boykot proti českému lidu, při pomínám, že odepřeno bylo místo Čechům olomou- ckým při výročním trhu Posl. Albrecht: A cožv Dabsz Posl. Pospišit: Dub jest české město. Co tam mají Němci co dělati? nei Posl. Albrecht: A Olomouc jest německá! Posl. Pospíšil: To není pravda. Olomouc jes česká. Posl. dr. Hraban: Jest faktum, že jeno češti živnostníci byli pisemně vyřozuměni, že sel jim nepovoluje místo na náměstí. O nějakých ohledech policejně dopravních nemůže býti zde žádné řeči. Není také pravda, že Čechové působí k tomu aby na Moravě dobyli měst;l neboť města, o ktera se vede zápas, jsou vesměs česká města. Jsouto zejmena Mistek, Prostějov, Kroměříž, Hranicea Uherské Hradiště. Že Němci na Moravě provozují národní boykot vysvítá na př. z toho, že v Novém Jičíně se boykotují čeští dělníci a že češti vzorní kněží jsou ohrožováni ve své osobní bezpečnosti, ba na svých životech. (Bouřlivé hlasy: Slváte ! Slyšte! u Čecho a stejně bouřlivé hlasy! Konec! Konec ! u Všeněmců. Posl. dr. Hruban: Konstatuji dále, že na Me ravě nebyl zřízen žádný výbojný ústav. Posl Hofer: To jest pravda, ala v Chebu jste zřídili besedu. Zřídili ji tam c. k. soudní úřadníci Předseda: Vyzývám p. řečníka ještě jednou by pronášel jenom opravu věcnou.
Posl doktor Hrnban Hrubnn Němec Čecho Albrecht Dabsz Posl Hraban Mistek Hruban Posl Hofer Olomouc Morava Prostějov Kroměříž Nový Jičín Cheb Hranicea uherský Hradiště
18 article
Posl. dr. Hrubas: Úslavy české byly zřízeny jen tam, kde jich bylo nezbytně třeba a kde sea po dnešní den nejznamenitěji osvědčily, jako v Žá břehu a v Hodoníně. (Hlučné hilasy u Všeněmed Konec ! Konec Posl, dr. Iruban: Konstatuji konečně, že Čechové nechtějí dobýti žádného německého území nýbrž že chtějí jen české území si zajisliti aneh ůzemí, které bylo jejich, zase nazpěl. — Dále chtěji jenom to, co jim náleží podle božského, lidského přirozeného práva, chtějí toliko křesťanskou spravedl- nost. Potom se mír již dostaví. (Hlučný potlesk pochvala. Trvalý nepokoj.) Posl. Biankini polemisoval s Körbrovými vývody o Dalmacii a uvažoval o jejím státoprávním postavení. Posl. Fr. Hofmann opřel se Michejdovým vývo- dům. Obíral se školskými poměry opavskými tvrdil, že Slezsko má německou kulturu a jen prý slovanští štváči ruší mír mezi slezským obyvatel stvem. Posl. Primavesi polemisoval s posl. Hruba nem a horlil proti českému vutlačování Němců.. Posl. Václav Hrubý: Poslanec František Ho- mann, který jest učitelem, mluvil o kulturním ústavě způsobem takovým, že by to snad žádný člen téte sněmovny nebyl učinil. (Hlučná pochvala na lavi cích českých) Již často bylo vyvráceno tvrzení, jako by opavské gymnasium bylo bojovným ústavem a přes to tvrdil to posl. Hofmann »opětně. Opravuj věcně, že jen molivy osvětové byly rozhodujícími pro zřízení gymnasia opavského, což jest patrno z toho, že ústav ten navštěvuji téměř výhratině žáci ze Slez- ska, po případě z moravských enklav a jen v nepa- trné části ze severní Moravy. Dobrý výsledek tohoto gymnasia musí býti známým p. prof. Hofmannovi jako členu zemské školní rady. Gymnasium bylo několikráte navštíveno školními inspektory, kteří se o ústavu tom vyslovili po každé stränce pochvalně.
Posl doktor Iruban Čecho Biankini Körbrový František Hofmann Michejdův Němec Hrubá František ho profesor Hodonín Dalmacie Slezsko Morava
19 article
Posl. Hofmann: To není pravdal Posl. V. Hrubý: Zvláště byl a jest ústav te po stránce národně politické úplně bezůhonný. Posl. Hofmann: To není pravda Posl. V. Hrubý: Nikdy se nepřihodilo nic, eo by bylo zavdalo přičinu k rekriminacím ať proti uči- telům, ať proti žákům. Posl. Hofmann: Již několikráte. Posl. V. Hrubý: Jen jednou vyskytla se de- nunciace, ukázalo se však, že jest naprosto neprav- divou. (Slyšte! Slyštel na lavicích českých). Že škol ta není bojovným ústavem, plyne již z toho, že opavské obyvatelstvo se s ní spřátelilo. Posl. HSÍmann: To není pravda! Školat jest pravým štváčským ústavem Posl. V. Hrubý: Konstatuji věcně, že živ. nostníci velmi rádi přijímají dodávky pro ústav ter a že se o ně ucházejí. Posl. Hofmann: Snad dva nebo tři. Ne mluvte takové věci, to přece není pravda. Posl. V. Hrubý: Jsem přesvědčen, že žádny ministr nemohl říci, že škola ta jest národním ústup Posl. Hofmann: Gautsch to řekl. Posl. V. Hrubý: Dr. Gautseh to mohl nejměn říci, protože gymnastum bylo sestátněno v době, kdy již nebyl ministrem. Posl. Hoímann: Mluvi se tu o vzniku toh gymnasia. Posl. V. Hrubý: Gymnasium toto bylo jak soukromé u říšského soudu vybojováno. Co sei týká domnělého podvodu na tomto ústavu, není věcí poslanců, nejméně pak některého professora, aby pro- nášel paušální podezřívání, neuváděje konkrelnich skutečností. Posl. Hotmann: Já jsem uvedl před dvěm lety konkretní případy, které nikdo nepopřel, Posl. V. Hrubý: Konstatuji, že speciální přl- pady, které uvedl řečník před dvěma lety, nejsou pravdivé. Počet žáků klesl o 50—60 z té přičiny že bylo zřízeno české realné gymnasium v Moravské Ostravě a české gymnasium v Místku. nuo kem.
Posl Hofmann V Hrubá nunciace Gautsch Gautseh Ostrava český gymnázium v Místek
20 article
Posl. Hofmann: To jest důkaz, že gymna sium opavské není potřebně Posl. V. Hrubý: To jest příčinou menší ná- vštěvy, ale nikoliv podvod při přijímání žáků, pro- tože na českých gymnasiích se vždycky odmítá mno- hem větší počet, než na německých gymnasiích. Posl. Hofmann: Ovšem, protože je dle toho materiál. (Hlučný odpor na lavicích českých). Posl. V. Hrubý: Naskytne se ještě příležitos zabývat se tvrzeními posl. Hofmanna, kterým2 on sám nevěří a dokázati nepravdivost jejich. Posl. Beichstidter: Konstaluji, že P'rostějov jest městem českým, kleré až do nedávna bylov německých rukou. Když však obývatelstvo se pro- budilo k národnímu sebevědomi, seznalo, že se ne smí dát dále komandovat Němci, povstalo k obraně a výsledek toho byl, že Prostějov jest nyní městem českým a bohdá jim zůstane. Opravuji věcně, že českých školách přijímají se jenom děti českých ro- dičů znajících česky, kdežto německé školy přijímaj děti české. Posl Pemsel: My nepolřebujeme českýcl dětí 4 Posl. Režehstiidter: Konstatuji, že česk školy v Prostějové jsoú nyní pravými palácí, kdežto dříve, když bylo zastupnelstvo městské něměcké byly školy umistěný v. nejšpatnějsích budovách. Roykol nebyl vynalezen Čechy, nýbrž Čechové se to- liko vzchopili k obraně. Okresní hejtman místecký učinil si svým úkolem boykotovati český národ.
Posl Hofmann V Hrubá Němec Čecho Prostějov Posl
21 article
(Slyšte! Slyšle f na lavicích českých.) Na slavnosti sokolské v Olomouci byla Němci rozbita okna besedě a jiných českých budovách, tak že i živoly lidské byly ohroženy. To není kullura, nýbrž dra- vost. Čechové jsou utlačováni a musí se tohoto utlačování zbavitl. (Hlučný pollesk a pochvála na lavicích češkčeh.)- Po tzpravodajavě doslovu přistoupilo se k hlaso- vání a zatímný rozpočel schválen v 2. i 3. ctení Proti němu hlasovali: čeští poslanci, Všeněmcí Vlaši a sociální demokraté. Potom rokovalo se o kořaleční předloz již doporučoval dle usnesení panské sněmovny rel posl. D. Abrabamowicz. Posl. Thurnher zastával se jako zpravoda menšiny dřívějšího usnesení poslanecké sněmovny Po stručně odpovědi relerentově přijat zákon dl usnesení panské sněmovny v 2. a 3. čtení. Na řadě je zpráva živnoslenského výboru o změně 88 59. a 60. živn. i Rel. posl. Weiskirchner poukazuje na projevená přání živnostnicivaa prohlašuje, že osnov nevýhovuje všem lěm přáním, alo přece části jich. Předseda přerušil potom schůzi od 3—8 hodin večer.
Němec Čecho Vlach D Abrabamowicz Posl Thurnher Olomouc panská sněmovna poslanecký sněmovna
22 article
Noční schůze. Předlohá, která se projednávala ví noční schůzi dnešní, změna totiž §§ 59. a 60. živno stenského řádu, upravující kočovný obchodi s před- měly všední potřeby, má historickou důležitost. Bylat ona bezprostřední příčinou české obstruke v památné nocil z 8. na 9. června ma r. a tím v dalším sledu napřed uzavření, potom pak roz- puštění říšské rady. V oné noci podnikli křesťanští sociálové za pomoci bývalého poslance Zallingera poku znásilněním Čechů vynutiti vyřízení osnovyb té. Čechové ústy dra. Brzoráda napřed varoval tehdejšího předsedu dra. Fuchsa před hrutál- ností a pohrozili způsobem nepokrytým, že by na ni odpověděli prostředky stéjnými. Jejiel appell byl marným. Učinili hrozbu svou tudí neprodleně skutkem. Zmařili všeliké jednání hlasování šestihodinným odbojem, který zůslane nezapomenut v dějinách rakouského parlamen- tarismu, který zůstane skvělým důkazem české síly. Tenkráte demonstrovala česká delegac ad oculos veškerým politickým činitelům rakou- ským, žeitéž ona, jako třikrát skoro silnější levice německá, doveďe parlamentní stroj ochiro miti a zaslaviti a že přes její odpor nelze do- stati se nejen k žádnému dílu, ale také k žádné dělnosti ak normálním poměrům politickým parlamentním- Dnes byla diskuse na základěi učiněnéh kompromisu nadmíru klidná. Byla patrnoul snaha vyhnouti se všem konfliktům. V příčině meritorního jednání o předloze zmíněné odkazujeme na referát. Speciální dobata o předloze bude jen jedna
Předlohý Zallinger Čecho Brzorád doktor Fuchsa
23 article
V 8.5 bod. večer sehůze za předsednictví Pra dovaobnovena a pokračovalo se v debaté o změně 8§ 59. a 60. živostenského řádu. Posl. Hannich (socialní demokrat) praví, ze jedná se tu o ochranu maloživnostníků, ale sotva prospěje více než jiné ochranné zákony. Sociálně- demoktatická strana není nepřítelkyní řemeslnictva. Moderní stát, cheeslí vykonati svou úlohu a rozšířiti možnost práce, nesmí vystupovati proti velkoprůmyslu Táže se, proč nedostává se živnostnictvu takých vý- hod jako průmysla? Rozebírá předlohu a vyslovu,e se proti některým jejím ustanovením. (Pochvala mez sociálními demokraty.) Posl. Axutanu (křesťanský sociál) polemisov s Hannichem, pojednal zevrubně o podomním ob chodu, jenž je zastaralý, pozhyl vší oprávněnosti jest jen nebezpečím usedlých obchodníkův a řemesl níků. Zrušením podomního obchodu udělá se počátek aby vyhovělo se požadavkům statisíců. (Hlučná po chvala-.) Ministr obchodu bar. Call vykládal dosah změ něných článkův a vyslovil se proti minoritním návrhům na zvláštní trestní ustanovení pro přestou- pení tohoto zákona. Troufá, že v příštím zasedán bude moci podati obšírnou v jeho ressostu vypracova nou předlohu o rozsáhlé změně a doplnění živno- stenského řádu, v níž bude včasná oprava trestníci ustanovení. Proto žádá, by se přešlo k zevrubnému roko vání a hovělo se vládnímu stanovišti, neschvalovale minoritní votum, avšak resoluce mohou se přijati. Posl. EIlenbogen dovozoval, že zákonem tím zničí se mnoho existencí a rozmnoží počet ne zaměstnaných. Dbá se jen zájmu majetných lidí. Jeho strana bude hlasovati proti předloze, protože slouží jen demagogickým účelům.
Posl Hannich
24 article
Posl. Hueber prohlašuje, že předlohy nevy hovují všem přáním živnostníků, ale ukazují cestu po níž se jíti musí. Vyvrácí námilky a žáda z schválení zákona. K Steinerovu návrhu přijímá se konec de baly a hlavními řečníky zvoleni poslanci Böheim (pro) a Wrabetz (proti) Posl. Wrabetz přímlouval se za revisi důle žitějšího zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech a odsuzoval předlohu. Po posl. Böheimovi byla generální debata ukon čena a po závěrečném doslovu zpravodaje usnešeno přejíti k podrobnému rokování. Baron Spens Booden odpovídal na dotaz posl Wohlmeyera v příčině presidenta ve Sv. Hypolitu. Návrh poslance Wohlmeyera, aby o ministrov odpovědi rozpředla se debata, byl zamítnu Předseda přikročil k ukončení schůze. Ohlašuje. že příští schůze konati se bude v sobotu s jednacím pořadem: Podrobné rokování o živnostenské předloze a 1 čtení zákona kvotového. Bar. Schwegel navrhl aby jako nejbližší předmět po oněch předmětech dán byl na jednaci pofad zákon o lokálních dráhách což přijato. Konec schůze o 1. hod. 7 minut. V referentské Czedikově z právě o investi- ční přeďloze, podané panské sněmovně, konsta- tuje se výrok ministra financí ve výboru, že na delší řadu dať nelze s jistotou předvídali postup výdajův příjmův, avšak pro případ, že by příznivý hospodář- ský vývoj přispival trvale k přirozenému množení s státních příjmů, lze nadíti se, že rovnováha v stát- ním hospodářství zachová se i bez nových zdroje příjmů, jež by se v nepříznivém případě arci otevřit musily. Zpráva děkuje vládě a zvlášť ministrovi že- leznic a vyslovuje uznání za šťastné a rozvážné složení různých veřejných železničních otázek, jež prohlašují se za výkon vlády záslužný.
Posl Steinerův Böheim Wrabetz Baron Spens Booden Wohlmeyer
25 article Delegace.
Delegace. Z Vidně, 4. června. (C. B) Uherská delegace měla dnes II. plenární schůzi a rokovala o rozpočtu ministerstva za hra- ničních věcí. Referent delegát dr. Falk dovozoval. že ra- kousko-uherská říše celým svým složením jest od- kázána na liberální směr domácí a na konšervativny v zahraničné politice. Onou má se umožniti různým národnostem pokojné spolužití a kullurní i hmotná prosperita, touto má býti chráněn jejich vývoj preti zavnějším škodným vlivům. S takovou politikou, již osvojil si minbstr, nelze dělati žádné výboje. My jsme se o ně také nevynasnažovali, ale stojímne na svém mistě jak evropská velmoc všude, kde jsme jako velmoc vystoupili. Doporučuje výborový návrh. Ať delegace vyřkne, že schvaluje ministrovu zahra- ničnou politiku v myšlence i jejím provedení, vyslo- vuje ministrovi za obratné, důstojné a úspěšné ří- zení zahraničných záležitostí vřele uznání a přijímá fozpočet ministerstva zahraničných věcí za podklad zevruhného rokování.
doktor Falk
26 article
Del. Mikloš souhlast s referentskými vývody a rád by, aby se věnovala větší pozornost hospo- dářským olázkám. Ptá se, nebylo-li třeha postaviti se nyní vyjednávání obchodních smluv proti zá- mořské konkurenci. Delegace je přesvědčena, že naše politika, bude-li třeba, bude zastávati rázně naše zájmy na Východě. Konečně žádá ministra, by postaral se ovyjasnění státoprávních otázek, jež vyskytnou se v souvislosti se zahraniénou politikou. aby se o nich nemusilo více jednati Del. hr. Zichy byl by si přál ještě jasnějšího osvětlení balkánské politiky a dovozovál, že situace způsobena trojspolkem je pro nás nejvýhodnější. Je třeba, aby společné státy uzavřely slušné obchodní smlouvy. Zádá, by se měl větší zřetel na maďarský živel v zahraničném zastoupení. Bude hlasovati pro rozpočet, třeba pro své strannické postavení nemohl souhlasiti sí výborovou zpravon.
Mikloš Zich
27 article
Del. Holó prohlásil se proti rozpočtu. Úzná zálibu pro trojspolek, až nám zjedná výhody proti hrozivým nebezpečím, dosud tak nestalo se, aspon ne v oboru hospodářském. Poukazuje na překážky vývozu dobytka do Německa a na dovoz vína z Italie. Žádá, by se víc vytkla samostatnost Uher a činí resoluční návrh, aby uherské odznaky umístily se vedle znaku na rakouských praporech u diplo- matických úřadů. Del. hr. Št. Keglevič myslí, že by stačilo schváliti rozpočet a projev důvery ministzovi nechati si na jindy, avšak proto přece schvaluje referentův návrh. Nalehá, aby ministerstvo zahraničných věcí před uzavřením nových obchodních smluv vyslechlo vinaře, aby neslala se chyba jako s vinnou klausulí. Del. hr. Apponyi prohlásil, že národo- hospo- dářské a celně politické věci nepatří do delegač- ního oboru, nýbrž před parlamenty. Odporuje Fal- kově protivě mězi směrem domácí a zahraniční poli- tiky, neboť to je věcí každého státu zvlášť. Je po- vděčen Zichovu prohlášení o trojspolku, podotýká však, že dřív vzdor svému opposičnímu postavení od- pírával votum důvěry, jen když měl věcné namitky proti zahraničné politice samotné. Děkuje ministrovi, že vytkl pokojné ofle rakousko- uherské politiky, avšak opřela by se ohrožování žájmů nebo mocného postavení říše. Po replice ref. Falka, jenž opřel se bludnému výkladu jeho slov o liberální politice domácí, del. Rakovszky přimlouvál se za resoluční návrh Holův. Schvaluje rozpočet, ale ne výborovou zprávu, protože nedůvěřuje prestiži říše. Je přívržencem tro- spolku, ale nemůže držeti s těmi, kdo vidí jen jeho pěkné a zapominají na stinné stránky, že totiž ne- chrání naše hmotné zájmy. Není tím vinen sám mi- nistr, ale také neutěšené domácí poměry rakouské.
Del Keglevič Zichův Falk Holův Německo Uhry
28 article
Del. hr. Sl. Tisza odporuje mínění, že pro so- lidaritu společné vlády s uherskou nemůže míti dů- věru k společné vládě, kdo ji nemá k uherské. (Souhtase Souhlasí s vývody Apponya o trojspolku. neboť on byl příčinou jiného nazírání na balkánské zjevy. Arci působí při tom také shoda s Ruskem- Trojspolek nerozmnožuje vojenská břemena. Schva- luje ministrovu balkánskou politiku, soudí, že po- litické spolky nemohou býti předmětem hospodářské kompensace a přimiouvá se za všemožné přátelské upravení hospodářských otázek za současného še- tření zájmů druhé strany. To platí též o poměrn Uher k Rakousku. Uhrám záluží velice na sesílení Rakouska, s nímž jsou spojeny k společné obraně. Je v zájmu vývoje uherského průmyslu, aby našel se vnějšímu průmyslu odbyt v dálných zemícha uherské národohospodářství bylo sproštěno tlaku ra- kouské výroby. Prohlašuje, že bude hlasovati pro rozpočet. Delegál Ugron prohlašuje, že nynější diplo- macie nehodí se pro velké úkoly. Pohřešuje zastou- pení hospodářských zájmů a prollašoje, žetrojspolek nedbá dostatečně uherských zájmů. Rakouská poli- tika podporuje snahy Německa v trojspolku. Del. Pulszky polemisuje s vývody řečníků, již odpírají rozpočet a dovozuje, že Německo nebylo vinno, že Uhry ztratily své trhy ve Frahčii. Tato podporuje Alžír. Vyprošuje si, aby se v dlelegacích kritisovaly výroky německého císaře neb jiné osob- nosti, neboť se to nesluší. Rokování bylo potom přerušeno a bude se v něm pokračovati v sobotu. Přístí plenární schůze budo z ejtra dop- led ne.
Del Uher Rusko Uhry Rakousko Německo Tisza
29 article
Z parlamentních výbori. Z Vídně, 4. června. (C.-B.) Ve svobodném průmyslovém sdru žení poslanecké sněmovny rokovalo se o výborové zprávě stran změny SS 59. a 60. živn. řádu a potom o Lichtovu návrhu na zrušení po- platkového ekvivalentu pro olevřené a ko- manditní společnosti. Debaty zúčastnili se poslanci Kink, Tambosi, Chiari, Hanisch a Dierzer. Odpoledního rokování o poplatkovém ekvivalentu zúčastní se také zástupci obchodních komor, jež po- dali dobrozdání o té věci, a zástupci ústředního svazu a průmyslnické jednoty jako znalci.
Kink Tambos Chiari Hanisch Dierzer Vídeň SS
30 article
Právní výbor měl dopoledne na programu Schückrovu zprávu o upravení platů právních praktikantů a soudních anskultantů a OInero v zprávu o nezabavítelnosti poslaneckých platů.O Schückrově zprávě rozpředla se delší debaťa. Všichni řečníci uznávali, že třeba zvýšiti platy aspoň části právních praktikantů a přimlouvali se jako zpravodaj za vydání příslušného zákona. Usneseno jednohlasně přejíti k zevrubnému rokování. Hlasování o jednotli vých částech odloženo na pozdější schůzi, až vy- slechne se ministr fináncí. Sociálně politický výbor začal rokovati o starobním pojišťování soukromých úřadníků a v příšti schůzi zvolí referenta pro tuto předlohu. Dnes večer sešel seroz počtový výbor a pro- jednal zákon ve příčině reorganisace slu ž by zvěrolékařské. Poněvadž pak vznikla obava zvláště mezí sfar- šími zvěrolékaři, kteří již dlouhou dobu jsou ve službě, že by se totiž výhody nového zákona do- stalo snad jenom absolventům mladším zvěrolékař- ských ústavů, kteří na základě maturity střední školy dokončili svá studia, kdežto by starší zaslou- žilí zvěrolékaři z výhody té byli vyloučení, učinil prof. Kurz k předsedovi ministerstva dotaz v této záležitosti. Dr. Körber odvětil ukazuje ke čl. 10. nového zákona, že starší zvěrolékaři nikterak poškození ne- budou, nýbrž že k nim bude vzat zřetel v první řadě v poměru k jejich době služby. Návrh zákona byl potom beze změny jedno- myslně přijat a usnoseno zasaditi se o to, aby pro- jednán byl ještě v tomto zasedání.
Schückrův doktor Körber