Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

sn: veě ttod iie lo n

3

V Praze, v sobotu 29. května 1909.

Praha

4

a atta sleelieu metein oleitli vá ntettata dollim stejea v

5

v sner

6

ao setsi v a

7

nli váda e l

8

Číslo 147.

9 article

Na ranní a večerní listy předplácí set V Praze v administrae na niěsle . : 8 K — na čtvrt leta s dvojí donáškou na měsle. na čtvrt lsta . . . . 7 K asb ve filiálkáchá na měsio. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsle na čtvrt ieta ! . . . 9 k oh s dvoji zásilkou na měsíe. . . na čtvrt leta . . . . K 9o

Praha

10 article Před obratem v krisi uherské?

Před obratem v krisi uherské? Již ta okolnost, že po nedávné návštěvě německé ve Vídni a za množících se nesnází ministerstva Bienerthova, kteréž právě v po radách rozpočtového výboru jen s největším namabáním uniklo porážce, předseda uher ského ministerstva Wekerle ve své poslední audienci předložil panovnikovi nový, daleko sáhlý plán na řešení krise uherské, zasluho vala by zvláštní pozornosti. Doposud týkaly se všechny návrhy uherské vlastně jen prostředků, jimiž by se ustálity poměry v Uhrách ve směru úplnéko provedení dohody svého času mezi Vídní koalicí maďarskou uzavřené, při čemž vůdce strany ústavní hr. Andrássy doufal dosíeí určité výhody ve věcech vojenských, kdežto strana neodvislých se zasazovala o úspěch v otázce bankovní. V obou směrech narazily požadavky maďarské na nepřekonatelné pře- kážky a řešení krise uvázlo, jak se říká, na mrtvém bodé. Tu vytasil se Wekerle po opětných po radách, v ministerstvu uherském konaných s jiným, mnohem obsáhlejším programem. kterýž dle toho musí býti pokládán za spo- lečnou základnu celého koaličního minister stva, ač přímou odpovědnost za jeho obsah před veřejností vzal na sebe výbradně We kerle sám. Jak v kruzích německých, tak v lůně strany neodvislých se ozývá proti no- vým navrhům Wekerlovým zdánlivě silný odpor, ba tvrdí se, že vídeňské ministerstvo ve včerejší své několikahodinné poradě již je zamítlo, ale dle jiných zpráv nutno počí- tati i s tím, že akce Wekerlova má pevnější pozadí, a že tak náhlý konec její sotva lze očekávati.

Bienerthův Andrássy Wekerle Wekerlův Vídeň Uhry Wekerlov

11 article

Orgán strany ústavní v Uhrách naopak hlásá, že poměry, za nichž akce Wekerlova byla zahájena, osvědčí se býti silnějšími néž odpor hlasů proti ní se zvedajících. P novník při audienci vyhověl přání Weker- lově, aby vzal v úvahu jeho návrhy, jez mají za účel prodloužiti na delší dobu ustáliti vzájemný poměr obou částí mon- archie, v čemž plán Wekerlův vychází vstříc zaměrům ve Vídni již dávno chovaným. Toto upravení by platilo až do r. 1927, při čemž by se vyřidily i záležitosti vojenské Jakožto zvláštní požadavky maďarské uvádějí se: za- početí placení zlatem jakožto dokončení téméř před dvacetí lety podniknuté úpravy měny; rozdělení daní ze spotřeby, zaveden vnitřní celní čáry po r. 1917 a kontingento- vání vnitřních cel sumou 30—60 mil. K pro každou polovinu státu; samostatné používání celních příjmů, prodloužení bankovní jed- noty za ostřejšího vytčení práv na samo statnou banku uherskou a úplné parity obou polovin soustátí. Obchodní a celní smlouva má potrvati až do r. 1927. Ve věcech vo jenských se povoluje potřebné rozmnožení nováčků a další reformy vojenskou správou žadané, otázka velícího jazyka zůstane ne dotčena.

Uhry Vídeň

12 article

Strana ústavní jest přesvědčena, že i strana neodvislých přistoupí na tento pro- gram, byť i Košut byl nucen všeho svého vlivu na ni použíti. Ovšem bude prý nutno, aby se vyřídila i záležitost bosenská a učinil se konec nepříznivému smýšlení protiuherskému zvláště ve straně křesťanských sociálů. Bude se tedy vyjednávati nejen s ví- deňskými, ale i se společnými ministry a je prý pravděpodobno, že oběma se dostane zvláštních pokynů z rozhodujícího místa. Vy jednávání bude prý dlouhé, a ježto nové návrhy Wekerlovy znamenají uspořadání dů- ležitých zájmů soustátí, přeneseno tě žiště situace opět do Vídně a nynější vláda vídeňská uvalí prý na sebe velikou od- povědnost za další osud zahájené akce. Tím nastala zcela změněná si- tuace. Protože nynější uherské ministerstv vede pouze prozatímně vládní záležitosti, bude nutno provésti částečnou změnu v jeho sestavení a pověřiti dalším vyjednáváním mi nisterstvo definitivně ustanovené. an

Košut Wekerlův Vídeň

13 article

Než se toto stane, vyslechne panovník nejen vídeňské ministerstvo a ministry spo- lečné, ale povolá k sobě i Košuta jakožto representanta strany neodvislé a hraběte An drásse za stranu ústavní. Wekerle již za svého pobytu ve Vídni konal o svém programu dlouhou poradu i s ministrem zahraničných záležitostí bar Aehrenthalem i s předsedou ministerstva Bienerthem. Nejvíce prý bude záležeti ovšem na tom, v jakém směru použije panovník svého ústavního vlivu, čili jaký postup vyznačí pro rozuzlení kritické situace. Podotkli jsme již, že německé strany si počínají, jakoby se opříti chtěly plánu We- kerlovu, ač zároveň ve svém usnesení kladou ne to důraz, že nemá se při jednání obejíti parlament, což dle obsahu návrhů Wekerlo- vých jest podmínka, jež se rozumí sama sebou. Z usnesení toho lze si tedy vybrati, co komu libo. Rovněž porada ministerstva vídeňského vyzněla prý v neprospěch návrhů Wekerlo- vých, ale ke zprávě té se dodavá tato po- někud nápadná poznámka: Pro odpor ví- deňské vlady nutno pokládati plán Wekerlův za úplně zmařený, ač není vyloučeno, že v průběhu vyjednávání se stane pokus, vrátiti se ku plánu tomuto. Dle toho, že se mluví o dalším vyjed- návání, zdá se býti pravdépodobno, že od- mítnutí zámérů Wekerlových vladou víden- skou nebylo a není tak rozhodné, jak se z Vídně oznamuje.

Košut Bienerth Wekerlový Vídeň

14 article

Vůbec jest záhodno tentokráte nezapo- mínati, že jak Němcům tak Maďarům bude na tom záležeti, aby co nejdéle udržovali ve- řejné mínění na falešné stopě, vždyť i pro- jevy strany neodvislé v Úhrách mají po dobný ráz. Tak praví na př. »Budapeste Nedá se mysliti, ze by Wekerle byl před ložil panovníkovi tak složité návrhy. Dokud Košut, vůdce většiny sněmovní, neosvětl před panovníkem stanovisko této většiny nelze mluvit o ústavním, parlamentním způ- sobu řešení krise. A Košut rovněž se vyslovil nápadně zdrželivě, prohlásiv k poslanci Bocseyovi: že »pokládá politickou situaci za zachmu- řenou a že na ten čas nevidí nijakou cestu rozuzlení, ba že není s to ani označiti zá- kladnu, na niz by se moblo státi řešení krise. On však zůstane v Pešti, ač by cho roba jeho vyžadovala návštěvu lázní, ale neodjede, dokud situace se nevyjasní. « Než tu lze právem namítnouti, jeli pravděpo- dobno, aby po poradách v uherském mini- sterstvu před audiencí Wekerlovou konaných se nebylo jednalo i o plánu Werkerlově aby o něm Košut, jakožto vůdce nejčetnějšt strany sněmovní, neměl nijaké známosti?

Němec Maďar Košut Budapest Pešť

15 article

Hle okolnosti, kteréž přímo nutí k opatr nosti vůči okázale odmítavému obsahu zpráv z Vídně šířených. Dále nelze přehlednouti, že na obou stranách Litavy bude třeba mnoho a mnoho peněz, aby se mohlo vyhověti od let chova- ným reformním návrhům správy vojenskéa že myšlenka vnitřní celní čary poskytuje na- ději na zvýšení přijmů na obou stranách o 30—60 mil K ročně, což jest pro státní pokladny příspěvek, kterýmž zádný finanční ministr nebude asi zarmoucen. Wekerlův plán slibuje tedy nejen ustá- lení poměrů až do r. 1927 nejen rozmno žení počtu nováčků a provedení ostatních reforem vojenskou správou za nezbytné označovaných, ale ukazuje i na pramen nových přijmů z vnitřních cel, samé to věci, kteréž se dají vylíčiti jako způsobilé a pro- spěšné pro obnovenou důraznější velmocen- skou politiku na venek. Kdyby bylo stejně důležito, jak roz- hodně zamítavě se zachová ministerstvo Bienerthovo k záměrům těm, nemohlo by se současně z Vídně hlásati, že bude se dále vyjednávati, že v toku vyjednávání se

Wekerlův Bienerthův Vídeň

16 article

asi stane pokus, vrátiti se ku plánu Weker- lovu a zároveň by se musil označiti vlastní nějaký jiný plán bar. Bienertha, kterýž by dané úkoly jinak řešil. O tom však není nikde ani slova zmínky, ač orgán ústavní strany maďarské výslovně označil, že i ví- deňské ministerstvo stihne odpovědnost, t.j že by krise z ministerstva uherského mohla se přestéhovati do kabinetu Bíenerthova. A postavení nynějšího ministerstva ve zdej- ších vnitřních poměrech není právě příliš skvělé, takže není ani vyloučena myšlenka, že si připravuje zamítavým svým usnesením a hlučným zpravodajstvím o něm — zářný odehod; kdo by se pak asi vrátil v průběhu dalšího vyjednávání k návrhům Weker- lovým

Bienerth Bíenerthův Wekerlov

17 article Prvé sezení slovanských delegátů v Petrohradě.

Prvé sezení slovanských delegátů v Petrohradě. Prvé sezení slovanských delegátů v Petro- hradě konalo se 25. t. m. Přilomno bylo přes 40 členů komitétu a pozvaných, mezi nimiž byli: M. P. Fedorov, redaktor »Slova«, M. M. Fedorov, V I. Kovalenský, I. O. Korvinchilev- ský, P. A. Retlinger, prof. A. L. Pogodin, D. M. Levšin, P. A. Kulakovský, prof. I. Ch Ozerov, akademik profesor V. M. Bechtěrav mnozí členové hosudarstvenného sovětu a hosu- darstvenné dumy, mezi nimiž: prof. petr. univ. L. K. Dymša, F. I. Rodičev, A. S. Gižický, Kljužev a j. Sezení bylo důvěrné. Zprávy do novin usneseno redigovati komitétem, do něhož zvo- leni: prof. A. L Pogodin, G. V. Komarov, D N Vergun, dr. Jaroslav Preiss, M. M. Fedorov a p. Kutylovský. Porada slovanských delegátů začala o půl dvanácté a trvala do 7 hodin večer. Do schůze byli připuštěni také někleři clenové petrohrad- ského Slovanského spolku a moskevského »Spolku slovanské kultury «. Poradu zahájil K. P. Kramář přehledem slovanské činnosti v minulém roce. V nynějším okamžiku, pravil, především je třeba upřímnosti. Prvým základem musí býti úcta k politickým hranicím států, v kterých Slované žijí. Zábor Bosny a Hercegoviny zavdal záminku ke vzá- jemným výcitkám. Čechům vyčitali, že sympa- tisovali se záborem a bájili austroslavism, zatím však rakoušti Slovanéi vší sympatii k Srbům přinucent byli neshrnovati na sebe obviňování z velezrády, což by proti nim vykořistili Němei.

Přilomný Fedorov M M Fedorov Korvinchilev A Retlinger profesor A L Pogodin D M Levšin P A Kulakovský I Ch Ozerov Bechtěrav Dymša A S Gižický Kljužev G V Komarov doktor Preiss Kutylovský Kramář Slovan Čecho Srba Petrohrad Petra D N Vergun Bosna a Hercegovina

18 article

Ruská diplomncie vedla poltiku konfl krů, ač si konfliktu nepřála a následkem toho bylo těsně zblížení Rakouska s Německem, založené na citu vděčnosti. Zblížení toto nikdy už nebude roztrženo. Podstatou austroslavismu je sjedno- cení západních Slovanů na základech katoli- cismu a celní jednota s balkánskými Slovany namiřena proti Rusku, Austroslavism způsobuje bratrovražednou různici, jaké si nepřeje žádný Slovan, Taková idea byla by oprávněna jen tehdy, kdyby Rusko vedlo protislovanskou pol- tiku. Loni byly podniknuty kroky ku zblížen Rakouska s Ruskem. Nyní už se nedá mysliti sby Rakousko bylo vytrženo z područí Německa a nutno naproti tomu postaviti slovanskou vnitřní jednotu. Počin tu vycházeti musí o Ruska, jež, bohužel, přes prohlášení Poláků na pražské slovanské konferenci, že si ve vlast ním prospěchu žádají mohutnosti Ruska, nedalo Polákům těch občanských práv, kterými se těš slovanšti národové všech států. Roman V. Drmwski ukázal, že v uplynulén roku byli poražení všichni: Poláci, Rusko, Sr- bové. Všichni oni se řídili citem. Ziskali pouze Bulhaři, kteři se řídili rozumem a dobýli si ne- závislosti. V hosudarstvenné dumě řečník se ne vyslovil o záboru, protože jeho slova mohla by býti vyložena ve prospěch nepřátel Slovanstva. V této otázce cit vzal vrch nad rozumem a vy- brál ten, kdo jednal chladnokrevně. Základy novoslovanství zmizely protože Rakousko již ni- kdy nebude možno odtrhnouti od Německa. Nyní o široké slovanské politice nemůže být řeči, je však nevyhnutelno pracovati k posílení každého

Polák V Drmwski Bulhar Rakousko Německo Rusko

19 article

slovanského národa zvlášť na jeho půdě a k po- sílení slovanské myšlenky v něm. Jurij N. Mljutin vypočítával známky zlep šení mezi Slovany. To se ukázalo i na sjezdě ruských slovanských spolků. Činí-li Poláci výčitky Rusům, mohou Rusové Polákům vytknouti, že se neodezývají k slovanské politice Dmowského. že nebyli na Gogolových slavnoslech a na hostině na počest haličských Rusů v Petrobradě. Hrabě V. A. Bobrinský hájil stanovisko ruského obecenstva v bosensko hercegovské otázce neboť nemělo jině možnosti, než chovati se trpně k rakouskému záboru. Zdreujíeí dojem na ruské obecenstvo učinilo, že předseda polského Kol ve Vídni G'abiňski, vítal zábor Bosny a Herce- goviny s polského stanoviska. Zábor byl násled- kem té neupřímné politiky rozdělení sfér vlivu na Balkáné, jež skončilo fiaskem můrzstegské dohody. A L. Pogodin nemá naděje, že ruská vláda příznivě se zachová, ale vyslovuje přesvědčení, že uplynulý rok přispěl k probuzení svědomí v ruském obecenstvě. Bosensko - hercegovská otázka spojila se v ruském vědomi s polskou spolu vyplývá na povrch i otázka maloruská, jejíž spravedlivé rozřešení upevní státní jednotu ruského národa.

N Mljutin Polák Rus Gogolův Bobrinský L Pogodin Vídeň Bosna Slovan

20 article

M. V. Kravovský odpovědě! Pogodinu,že ruská národnost je strom o třech větvích; ve- liké ruské, maloruské a běloruské, že však nen tří různych ruských národností. Proto není v Ru- sku žádné ukrajinské otázky. N. N. Lvov ukázal, že v nynější kritick politické chvílí je Slovanská jednota nevyhnu telnostl. Klofáč pranýřoval slovanské politiky v Ra- kousku, že lízají paty každé vládé. V Rakousku není konstituce, jest ale absolutism, zahalený n povrehu parlamentarismem. Zabor Bosny a Her- cegoviny znamená velký nemecký rozmach k So- Prof Dymša vyslovil politování, že ruské zákonodárné sbory ničeho neučinily v duchu r soluci lonské slovanské konference v Prate. lunu.

M V Kravovský N N Klofáč Lvov Rakousko Prat Harbor Bosna Hera

21 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 28. května. (Slovanská jed- nola a kolo polské.) Rozhodnuti zástupeů slovanské jednoty v rozpočtovém výboru, že přeruší styky se zástupci polského kola, učinilo dle vídenské zprávy »Dzien. Polsk. « hluboký dojem v polském kole. Polšti poslanci, kteř nezávisi od všepolského vedení, mají málo příjemný dojem, že se splnilo, co tušili. Polské kolo, místo aby provádělo politiku volné ruky v duchu dávných tradicí, přátelských Slovanům, uvázlo v němecho-centralistickém bahně a zne- přátelilo si slovanské strany. Némci se vy- chloubají, že mohou nyní volně disponovat polským kolem; není to sice pravda — píše »Dz. Pol.« — ale na každý způsob domohl se té pro sebe výhody, že znepřátelili Poláky s celým slovanským světem, jenž podazřele po- hlíží na směr nynější nešťastné polské politiky.

Dzien Pol Polák Praha

22 article

Polské kolo nachází se dnes v choulostivém postavení, ježto spojenci Němci je zradili v otázce průplavní a uražení Slované zpřetrhali s nim všeliké styky. Politický rozhovor v polském kole je dnes nezbytnou nutnosti a návrh lidoveů, podaný posl. Slapiňským, musí býti projednán V Praze, 28. května. (Justhův ná- vrh na uklizení uberské krise) Strana neodvislosti postavila proti vládnímu pro- jektu svůj zvláštní návrh na rozřešení krise, vypracovaný prý předs, sněmovním, Justhem V programu strany neodvislosti se praví: Sně- movna přijme předlohu, dle níž uherská samo- statná banka se zřídí r. 1911. Roku 1917 zři se samostatně uherské celní území. Spotřební daně budou úplně samostatné a uzákonís placení zlatem. Z vojenských otázek vylouě se maďarské velení, za to však se zavede v uher ských plucích maďarština jako služební a jed- nací řeč a rozřeší se otázka praporů a o- znaků. Za to strana neodvislosti jest ochotna povoliti zvýšení počtu novobranců, přijatí an- nekční předlohu, vyloučiti ze svého programu otázku osobní unie, uzavřiti mír s Chorvatya

Slovan Justhův Praha 28 . květen

23 article

V drobném prodejis za s ranní čislo o sobě vočerni . . . . . . . za 4b Ve fiilálkách na venkově ranní číslo . .. večerní . . . . . . . . 5h lnoeráty platí se hotově napřed. Přodplnooni, a inserty přijíma administrace v Marisnské ul., e. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a expodice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl.

Marisnský ulice

24 article

národnostmi a provésti všeobecné volabní právo. Mimo to strana chce provésti nový sněmovní jednací řád, jenž by navždy znemožnil každou obstrukci. Ale současně se sděluje z týchž kruhů strany neodvislosti, že ministr Košut dal ban- kovní skupině určitý slib, že se všemožně za- sadí o jmenování čistě košutovského kabinetu, v němž by pouze předseda náležel sedmašedesát- níkům. Za to by strana připustila prodloužení bankovní výsady o dvě leta a delinitivní roz- řešení této otázky ponechala by parlamentu, vzeslému z nových, všeobecných voleb. Hlavně by straně neodvislosti záleželo na tom, aby měla v novém kabinetě svého ministra vnitra, poně- vadž by mohla pak prověsti takovou volební opravu, která by jí zabezpečíla panství v Uhrách na dlouhá léta. V Praze, 28. května. (Haličtí Poláci a petrohradská koníerence.) Polské listy haličské zaznamenaly s uspokojením, že také lvovský univ. profesor Rydygier, rodilý z Poznaňska, odřekl jeti na slovanskou konfe- renci do Petrohradu. Prof. Rydygier vysvětluje dnes v »Gaz. Narod.«, proč se zřekl petro- hradské cesty. Neučinil to z téhož důvodu, jako dr. Doboszyáski a prof. Zdziechowski, nýbrž prostě proto, aby ušel nájezdům šovinistického tisku baličského. Prof. Rydygier má za nepoli- tické, že se haličti Poláci straní letošní konfe- rence. Právě tam v Petrohradě mohli by pově- děti velmi mnoho pravdy Rusům i jiným přl- tomným Slovanům a nejednu palčivou otázku vysvětliti a osvětliti se svého stanoviska. Sám prof. Rydygier, poněvadž pochází z Poznaňska, byl by přesvědčil své posluchače, že to, co s nyní děje v Rusku, jest práce »pour le roi de Prusse«, tedy práce nejen na škodu Polákůa celého Slovanstva, nýbrž i na škodu Ruska.

Košut Polák Rydygier profesor Doboszyáski Zdziechowski Rus Pruss Uhry Praha Poznaňsko Petrohrad Rusko Slovan

25 article

Jest lehko si hráti na uraženého a zůstati stranou. Tím však Poláci nikoho nepřesvědčí o správnosti svých názorů. Nepřítomní jsou vždycky v neprávu. Jeti do Petrobradu nezna- menalo by Polsko prodat, naopak mohla se mu prokázati leckterá vážná služba. Lidé, stýkajleí se častěji při společné práci, učí se lépe sebe si vážiti a lépe si rozuměti. Sontimentálností a humorem nedělá se politika; jen prací a vy- trvalostí dobývají si národové svých práv. Na možnou otázku, proč tedy sám nejel do Petro- hradu, prof Rydygier odpovídá: Dobře jsem tušil, že se najdou tací, kleři by mne odsondili cti i víry, vykřičeli za zrádce národa atd. Za týden namahavé práce, za ztrátu času a peně dostalo by se mně takového uznání. Proto zůstal doma. Krakovský »Czas« má dnes z Petrohradu zprávu, že na konferenci kromě Rom. Dmo v- ského a býv. posl. Jana Steckého z krá- lovství polského mešká také dr. Michal G rek z Haliče. Není-li to omyl, byli by tedy i hahičtl Poláci na konferenci zastoupeni, a sice mužem opravdu proniknutým slovanským vědomím.

Polák Rydygier Rom Stecký Petrobrad Polsko Petrohrad Halič petrahrad Czas

26 title

Politické zprávy zahraničné.

27 article

V Prazu, 28. kvétna.

28 article

Pohyb německé kolonisace v Rusku. Ruské listy zaznamenávají, že němečtí ko- lonisté v království polském náhle se rozhodli prodati svá sedliště a přestéhovati se do bal- tických gubernií. Faktu tomu přikládají v Petrohradě veliký politický výz nam Rozkol ve francouzském dělnickém svazu. Z Paříže se oznamuje, že gensrální tajem- ník »všeobecného svazu práce« Niel a jeho zástupce Thil podali demisi, poněvadž řeč Nielova o bezvýslednosti všeobecné stávce, byla v sezení ústředního sboru 60 proti 37 hlasům odsouzena. Demise umirněného Nicla je pozoru- hodná, neboť rozhodla rozštěpení reformá- torů a revolucionářů ve svazu děl- nickém a je závažná pro další rozvoj syndi- kalistického hnutí. Z Marseillu oznamují, že se šíří stávka námořníků. Celá řada dopravních podniků nemůže opustit následkem toho přístav. Paro-

Thil Rusko Petrohrad Paříž Niel Marseille svaz práce

29 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 27. května. H. (Nové ideály.) Podivný záchvěv proběh! Evropou minulé dny. Vyšel z Paříže. přirozeně. Z této laboratoře nových myšlenek dostává společnost injekce léku nebo jedu. Je městem světla, vrhajícím paprsky k nejvyšším metám osvěty a pokroku, ale je též městem komuny, jež poděsilo rudou a krravou příšerou vzpoury společnost spořádanou a blahobytnou Tentokráte Paříž opět poněkud znepokojila lid hrozivým pokusem odboje proti trvajícímu re- žimu a základním principům společenského řádn. Pokus, přenáhlený a nepraktický, selhal a občanstvo si oddechlo. Děsivý přiznak vše- obecné stávky zmizel, rozprchi se jako dým. Poslední projevý pařížské měly, přes svou bláhovost a nevážnost, velmi důležité pozadí které jim pojišťuje jistý význam v historii so- ciálního zápasu. Tentokráte bylo to poprvé, co se úřadníci dali strhnouti do proudu socialistické agitace a šli dokonce s revolučními živly syn- dikátů a všeobecného svazu práce. Tento zjev je svrchovaně pozoruhodný. Nová etapa ve vý vojí moderní společnosti. Jistý pařížský ilustro- vaný list přinesl symbolický obraz »noví bratři« Představoval dělníka v bluze a úřadníka v cy lindru, vycházející ruku v ruce z bursy práce, zo scliůve, kde patrně agitátoři hřimali prot

Praha Evropa Paříž všeobecný svaz práce

30 article

nemravné, zaprodané vládě a proti zbídačelé kastě vykořisťovatelů. Ale bombastické fráze demagogů, kteře chtěli veštvati lid do všeobecné stávky ve chvíli naprosto nevhodné, kdy takové šílenství mohlo jen poškodit věc dělníků, nebyly tím kouzlem, jež přivedly poštovní a telegrafní úřadníkya zřízence do bouřlivých meetingů v hyppodromu. Jejich krok je osudným důsledkem stavu věcí. Nespokojaní, slabí ve svém boji o zlepšení svých existeneí, připojili se k té nesmírné armádě nespokojenců, jež dobře zorganisovaná, důsledně vedená, nabývá moci politické a prosazuje zne- náhla reformy zlepšující stav pracujících. Nejen dělníci, též pracovníci duševní, a ze jména malí úřadnici trpí nesrovnalostmi spole- čenskými, jsou nespokojeni, cítí, že jsou zkrá- ceni u toho stolu, kde podle anglického my slitele hoduje lidstvo. V nouzi takového úřad níka je více ponižení nežli v bídě proletáře, Dělník má více sebevědomí, eítí nad sebou moc- nou ochranu, stávky již ho nevyhladovují a je čienem drobné organisace světové. Otázka upra ení doby pracovní, která stále se vyvinuje ve prospěch dělnictva, je dosud ne upravena v malých obchodech a komptoirech. U soukromých podnikatelů vládne často pová- žlivé vykořisťování zaměstnaných, čemuž v Angli říkají »sweating system«, systém potu. První vstoupení úřadnictva do bojovných šiků dělnických, učiněných v Paříži, nemá zatím praktického dosahu. Několik podníkavých vůdců, kteři měli na mysli záměry politické, kteří chtěl

Angl Paříž

31 article

působiti na mysl vznětlivého lidu frázemi nej krajnějšími, chtěli rozdmychati povstání. Rozvážnější živlově z dělnického veden protestovali proti řádění několika jednotlivců. kteří snažili se získati lid pro anarchistické rejdy. Ale nepodařilo se pobouřiti massy. Uvě- domělý lid citi, že dobude více cestou zákon- ného boje nežli revolucí. Společnost a ochránei pořádku energicky čelili nebezpečí podvratné akce a po několika dnech rozčilení se Paříž upokojila, když »revoluční výbor« prohlásil ko- nec boje. Nepodařilo se jim hnáti naivní a roz- trpčené nespokojence proti bodákům . .. Odevšad se ozývají touhy pro lepšl bytl, požadavky příjemnější existence. Objevujís apoštolové nových ideálů, kteří nechtějí dosud spo- lečnosti pomoci jako řečníci pařížské bursy práce krveprolitím a zoufalým odbojem, ale přinášejí povzbuzení, rozněcují nové naděje a chtěji vzbudit radost ze života. Takovým apoštolem je Jean Finot, ktery vydal právě knihu »Filosofie štěstí«. Theorie nového filosofa jsou velmi krásné ideální, věšti lidstvu blaho a spokojenost, ale jsou též trochu neurčité, mlhavé, jako všechny podobné theorie myslitelů, jež jsou též vidinam snilků. Nikdo není povolanějším hlásati filosof štěstí nad p. Finota. Má plné právo být spoko- jeným a cítit se dobře na tomto světě, který nepokládá za slzavé údolí. Osud mu tak vlidně přál, že krčil rameny nad pessimismem Schopen- hauerovým. Přišel neznámý, odkudsi z Polska do Patíže asi před 25 lety, brl cizí, osaměl.

Finot Paříž Polsko Patíž zákonný boj

32 article

snad chud a dnes je ředitelem jedné z nej- větších revul francouzských »La Revue«. Slavní autoři, ministři i zahraniční celebrity politické literární navštěvují jeho redakční salon v avenue d'Opera a jsou spolupracovniky jeho revue. Jeho orgán má ráz kosmopolitický. Též českým věcem občas je věnována pozornost. Pan Finot vydal několik pojednání filosof- ckých a sociologických, jež nezůstaly bez po- všimnuti. Je zastancem krajního humanismu Ve své knize »Předsudky race horoval pro sbra- tření národů a ve spisu »Filosofle štěstí« jeho jasný optimismus nadšeně se zabývá myšlenkou učiniti lidstvo šťastnějším. Jisto je, že na něm se jeho zásady osvědčily. Je šťastným, pro- slulým a bohatým, a Roosevelt ho citoval v jedné ze svých nejlepších řečí.

Finot d ' opera

33 article

Tajemství štěstí p. Finot naznačuje, ale ne- dovede je prozraditi, nemůže říci nie konkret ního, nenašel tu zázračnou formulku, jež je tak nedostupná jako »kámen mudrců«. Ale zajímavé vykládá možnost býti šťasiným. Pokládá život za krásný a silný. Človék musí mít vůli a zdravý názor světový a již tím je na cestě ke štěstí. Pouze melancholičtí a pessímističtí spisovatelé namluvili mu, že život je ošklivý a že on je nešťastný. Naučili ho věřiti, že nemůže déle ži jak osmdesát let, což popírá p. Finot, který této otázce věnoval spís: »Filosofie dlouhověkosti.« Vytýká těmto zhoubným učitelům, že roz- šířili v lidstvu předsudky rasy — náboženstv a bohatství. Pan Finot je nepřítelem všech před sudků a udatně na ně útočí ve svých hovor ných knihách. Chce odvrátiti človéka od chmur ných obrazů života, které mu předvádí nábo- ženství a filosofie, chce ho vyléčiti z jeho neurastenie, pochybovačství a pessimismu. Po- kládá se za objevitele nové vědy, která vyjasní duši lidí a zbaví je trudných předsudků. Ze- jména je nutno odstranit předsudek bohatství.

Finot

34 article

Peníze nejsou prý podmínkou štěstí. »U těch druhých,« myslí si patrně moudrý autor, jenž žije jako nabob. Vždy najdeme bohaté, kteří jsou nešťastní, a chudé, kteří jsou šťastní. Nej- větší zlo nevidí pan Finot v disharmonii spo- lečenské, v nepoměru rozdělení a upravení ve- zdejších statků. Jeho kletby stíhají literaturu pessimistickou, která vždy kazila radosti lidstva. Je krutým nepřitelem Schoppenhauerovým a vy- smívá se nedůslednosti myslitele, který velmi mrzutě psal a vesele žil, který kázal sebavraždu a pohlavní zdrželivost a při tom se smifoval se špatnosti světskou při lahvi rýnského a nepo- hrdal ani milostnými dobrodružstvími. Pan Finot zábavně vykládá, ale přiliš ne- přesvědčuje. Je téžko se vžíti do jeho usmíva- vého bodrého nazírání. A bohužel neprecisuje prostředek pro dosažení štěstí. Nicméně chee založit školu štěsti. Zdá se, že má na mysli spíše jakousi mravní hygienu, že hodlá osvéže- ním energie, povzbuzením myslí lidi učiniti silnějšími pro život a tudíž šťastnějšími. Pan Finot je propagatorem nového ideálu. Typ, stále hojněji se vyskytující v naší noklidná, nespokojené, upachtěné době. Setkáváme se s ním všude, v pracovně filosofů, za kathedrami učitelů, u stolku novinářů a básníku i na ná- rožích ulic při bouřích stávkujících dělníko.

Finot Schoppenhauerův