ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ee4544f0-660c-11dc-ae1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, org 6, person 86, work 3
1 masthead
Ročník XXXXi
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 3. června 190.
Praha
3 masthead
6d0
4 masthead
vnojdn
5 masthead
Číslo 15l.
6 article
Na ranní n odpol. Histy přilohami („Naněný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátek) pledelácí set Praže v sdutaisáraci na měsíe . . . . . . 2 K — h 6 K — na čtrrt leta . . . .. s dvojí čonáško K 50 na měsle 7K0h na čtrt lata ve silslkácl 2 K 90m na měsíe . . . . Foštont ns rell. . . . . s dvojí zásilkou so na saěsíe a dtert leta . . 11 K 60
Literárni Hlidek
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 3. června. Parlament vstu- puje dneškem do předposledního týdne své první kampaně. Obě sněmovny budou pra- covati co nejúsilovněji v něm, vedle nich pak také delegace. Dnes o 10. hodině sejdese zelezniční výbor poslanecké sněmovny, aby zahájil rozpravu o lokálních dráhách. V touž hodinu sestoupí se plenum cislajtánské dele- gace ke druhé plenární schůzi, aby vyřídilo rozpočet společného ministerstva vojenství. Večer o 7. hodině jest plenum poslanecké sněmovny. Vyslovuje se naděje, že dnes v noc bude zatímní rozpočet dojednán. Jest to před- pověď opportunistická, pováží-li se, že mluvit má ještě řečníků 13. Také panská sněmovna musí vzhleden ná mimořádné poměry zasedati v mimořádnou dobu. Musí míti ve středu noční schůzi. Na jednacím pořadu jest kromě zákona poplat kového zákon o půjčce investiční. V tomto týdnu zasedati bude plenum poslanecké sně- movny také zejtra, ve středu a v sobotu dne 8. června. Plenum rakouské delegace zasedá, krom dnesku, také ve středu a v pátek.
Vídeň poslanecký sněmovna
8 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 2. června. (C.-B.) Kníže Fer dinand bulharský odjel za příčinou naro- zenin věvodkyně Klementiny koburské do Ebenthalu. Také princové Augusta Leopold sasko-koburští a arcivévodkyně Klotilda, Alžběta a Jindřiška tam odjely. Z Běláku, 2. června. (C.-B.) Obecní výbor města Běláku zvolil ve slavnostní schůzi ministra železničního dra. ryt. Wittka a posl. dra. Steinwendra za jejich zá- sluhy o uskutečnění dráhy turské čestnými měšťany. Město je vyzdobeno prapory. Z Paříže, 2. června. (C.-B.) Minist války generál Andné předsedal dnes od- poledne valné schůzi republikánské společ nosti pro populární přednášky. Ve svém proslovu poděkoval jmenem armády za po- zvání, aby ve schůzi předsedal a prones apologii armády, jež representuje bezpečnost národa vůči cizím útokům a zaručuje trvání a ochranu zřízení republikánských. Z Paříže, 2. června. (C.-B.) Dle zprávy »Agence Havase z Madridu budou z úspor ných důvodů zrušena u španělských zahra- ničních vyslanectev místa vojenských attaché.
N L Klementina Augusta Klotilda Alžběta Jindřišek Wittek Andný Havas Vídeň Fery Bělák Paříž Madrid
9 article
Z Toulousu, 2. června. (C.-B.) Dne odpoledne měla se konati v jistém zdejším divadle schůze nacionalistického komitétu, jíž měl předsedati bývalý ministr války Ca vaignac a promluviti Jules Lemaitre Odpůrci pořadatelského komitétu vyrazili však dvéře a vtrhli do divadelního sálu Došlo k bouřlivým rvačkám, při nichž padlo osm ran z revolvéru. Lemaitre nemohl svou řeč promluviti. Policie dala sál vykli- diti. Lemaitre a Cavaignac byli při odchodu ze sálu zahrnuti výsměšnými vý křiky. Z Coruny, 2. června. (C.- B.) Z raně- ných při srážce ze dne 31. května dvě osoby zemřely. Ujišťuje se, že jest vláda s jednáním prefekta nespokojena a že jej sesadí. Několik předsedů dělnickýc spolků bylo zatčeno. Lekaři jsou plně za- městnáni ošetřováním raněných, jichž počet není znám. Generální kapitán dal svolení, aby byla sem vyslána válečná loď s námořní pěchotou. Z Coruny, 2. června. (C.-B.) Doda- tečně se oznamuje, že při srážce četnictva s povstalci dne 31: května byly dvě o soby zabity. Četné domy dělníků jsou
Jules Lemaitre Lemaitre Doda Toulouse
10 article
zahaleny černým suknem s nápisem »Včerejším mučední kůms. Dělníci žádali na úřadě, aby směli svo- lati schůzi dělnických spolků. Generální ka pitán žádosti vyhověl. Přibyly sem lodi »Destroyer« a »An- daz« s pěším a námořním vojskem, Z Madridu, 2. června. (C. B.) Př dnešních volbách do senátu byli zvoleni v Madridě tři přívrženci ministerstva jeden stoupenec Gomaza. Z Madridu, 2. června. (C.-B.) Dl telegramu z Coruny je tam již stále úplný Z Madridu, 2. června. (C.-B.) Ob zatčení anarchisté byli dnes pro nedo- statek důkazů viny opět propuštěni. Z Berlína, 2. června. (C.-B.) Fran- couzský generál Bonnal a podplukovník Gallet odjeli v poledne směrem ke Ko- línu n. R. Z Berlína, 2. června. (C.-B.) »Nordd Allg. Ztg.« oznamuje: Císař svolil, aby se udílení dovolovacích lístků pro návštěvu francouzských důstojníků v říšských zemích usnadňovalo. Z Ríma, 2. června. (C.-B.) Král Viktor Emanuel odevzdal dnes osobně ministru- presidentovi Zanardellovi odznaky řádu annunciatského a sdělil mu, že také Visconta Venostu a generála di San Marzano bude jmenovati rytíři řádu tohoto. Z Říma, 2. června. (C.-B.) Narozen princezny vyvolalo v celém okolí radostne vzrušení. Lid táhl od Porta del popolo ke Kapitolu žádati zastupitelstvo, aby směl pro- jeviti králi a královně výraz své radosti Vynikající budovy ulic, vyslanectva byly ozdobeny prapory a osvětleny. Rovněž i z venkova došly projevy radosti.
Fran Bonnal Gallet Viktor Emanuel Port Madrid Coruna Berlín ko Řím Kapitol Nordd Allgie Sana Marzano
11 article
Amnestie byla udělena provinilcům z pře činů tiskových, pro souboj potrestaných, pro deserci z obchodních lodí a pro zločiny spáchané při hnutí v r. 1898, vyjma ovšem vraždy. Kromě toho vztahuje se amnestie na celou řadu přestupků z oboru práva trestního a občanského. Z Athén, 2, června. (C.-B.) Jedno myslné usnesení krétské poslanecke sněmovny na prospěch sloučen Kréty s Řeckem bylo uvítáno veške rým tiskem s nadšením. Z Washingtonu, 1. června. (C. - B. Úřadně se prohlašuje, že Spojené státy ne- vzdají se panství nad Kubou, dokud ne bude kubánským konventem v plném roz- sahu přijat návrh Plattův. Z Valparaisa, 2. června. (C.-B.) Dne byl zahájen chilský kongres. V posel ství vicepresidenta se praví, že styky repu- bliky se zahraničními úřady jsou trvale srdečné a uspokojivé. Pilná pozornost věnuje se dosud nerozřešené otázce pohraniční mezi republikou chilskou a Argentinií. Z Yokohamy, 2. června. (C.-B.) Ka- cura převzal úkol sestaviti nové ministerstvo. Z dobrého pramene se proslýchá, že n ostrově Quelpartu byli zavražděni dva kněží a šest domácích křesťanů. Jedna japon- ská válečná loď a dvě lodi francouzské od- pluly ke Quelpartu.
Plattův Atény Kréta Řecko Washington spojený stát Kuba Valparaiso Yokohama
13 article
Vyplyne-li z průplavů vážná konkur- rence domácímu obilí? Z Vídně, 2. června Hlavní námitkou, kterouž agrárničtí řečníe rolnietvo proti zamýšleným průplavům podněcují a tím také obecně žádané upravení a uplavnění řek podrývají a v nebezpečí uvádějí, je domněnka či vlastně jenom tvrzení, že těmito průplavy otevřena bude brána cizím chlebovinám a tim
Vídeň
14 article
také nebezpečné konkurrenci domácímu obilí jehož cena prý následkem toho stále bude stla- čována. Tuto námitku pronesl — mimo jiné — ve sněmovně poslanců také prine Bedřieh Schwarzenbergi a dostal na to od hlavníh zpravodaje výboru pro vodní cesty, dra. Mengra tuto odpověd: »Pánové! Když jsem tuto námitku zaslechl. otázal jsem se: Což popletly se mi staré země- pisné vědomosti a zkušenosti v hlavě tou měrou. že jsem si utvořil o projektovaných průplavech docela jiný obraz, než jaký ve skutečnosti se jeví, anebo má snad pan řečník — přese všechnu uznání hodnou formu řeči — nepravdu? Tážu se vás, pánové: který z navrže- ných průplavů bude s to způsobíti silný dovoz obilí, nějaký pozoruhodný dovoz chlebovin vábec? Jde přece jenom o tři linie, předně o linii dunajsko vltav skou. Vltava má býti zkanalisována až do Prahy. Vídeň, pánové, není přece za hranicemi nýbrž je srdcem naší říše. I Praha není také v cizozemí, nýbrž je hlavním městem jedné z nejbohatších a největších korunních zemí Spojení mezi těmito dvěma body nemůže tedy nikterak býti branou pro dovoz z ciziny. Jest to jedna z vnitrozemních vodních cest proti kterýmž pan řečník zásadně nic nenamítá. ba jest to spojení dvou velký ch domácích tržišť. Ale snad — mohlo by se říci — pokračování této vodní cesty až na hranici mohlo by býti branou čili stanicí pro vpád cizího obilí? Ano, pánové, ale zřízení této brány vyžádal si velmi důrazně sněm královstv českého, tato vpádová stanice byla vládou zyláště českým sněmem zjednána a to dávno před tím, než o těchto průplavech jednatise začalo.
Vltava Praha Vídeň
15 article
Jsem jist, že projevená tu obava oprávně- nosti nemá. Pan ministr obchodu budelasi sotva s to pochopit, že jsou obavy před nebezpečím tohc druhu v zemi, kde se nalezá dobře za ři zená soustava celní, kde krom toho všechny poplatky na průplavech vláda určuje a kde tedy vláda v každou chvili, aniž by se musilateprv tázati říšské rady, plnou moc má, aby každou potiž prostou nařizovaci cestou odklidila. Avšak i kdyby nějaké nebezpečí označeného druhu trvalo, ono ne vyplyne teprve z tohoto zákona Tento zákon týká se jenom čáry, kteroužs pořizuje spojení mezi dvěma hlavními městy vnitrozemí. Ono nebezpečí způsobily už dávno český sněm svými nsněšeními a rakouská vláda Avšak jsem přesvědčen, že sněm a v lá d žádného nebezpečí nevytvořily nýbrž — soudě z velikého rozkvělu města Ústín L a jiných pohraničních míst — že prov edly dílo nad míru zdárné, že stvořily při stav, jehož dopravní ruch je třikrát tak veliký. jako dopravní ruch Terstu. A tento skutek mě by obavy budit a pokárání zasluhovat?
Ústín Terst
16 article
Přicházím nyní ke druhé linii, k lini mezi Vídní a Moravskou Ostravou, ke prů- plavu dunajsko-oderskému. Pánové! V Moravské Ostravě ne začíná žádný pruský průplav, an žádná kanalisovaná řeka a i v Kozlu je kanalisace zařízena na lodi s nejvýše 400 tu- nami; my chceme však, aby naše průplavy za- řízeny byly na 600 tun. Tam není se tedy nadíti žádného ruchu. Než by tam nějaký nastati mohl, musila by dříve provedena být řada opatření diplomatických a technických musilo by Prusko dříve velikým nákladem při- způsobiti pruskou část Odry. Také z de máme tedy jenom vnitrozemn průplav, což pan řečník sám uznává. O tak zvaném českomoravském stře dozemnímprůplavu ani nemluvím, neboť Pardubice a Přerov nal- zají se, pokud vím, v Rakousku. Také jeho pokračování přes Moravsko Ostravu, případně na Krakov, vine se po půdě rakouské a touto vodní cestou bude do řady velkých obchodních míst, jež průplavy utvořeny býti mají, vedle Ústí n. L.
Vídeň Ostrava moravský Ostrava Prusko Odra Pardubice Přerov Rakousko Krakov
17 article
Prahy, Litoměřic, Přerova, Moravské Ostravy. Nového Jičína a Olomouce pojat také Kr- kov, kterýž má tradice starého hanzovního města, jež kdysi veliký obchodní ruch měloa zřízením kanálů nový obchodní život dostati má, ovšem že hlavní obchodní ruch s Rakouskem. Snad soudí pan řečník, bude-li prů- plav prodlouženaž ku Dněstru, ž pak se k nám povalí tak obávané besarab ské obili. Obrazotvornost pracuje v tom ohledu tak silně, že se mluví také o obilí z Anatolie, snad také o pšenici z rozvalin ně dejší Trojel Prosím každého, na nějž ony důvody uči nily dojem — a ony učinily dojem, neboť pro dlením debatty bylo »besarabské obilí« něko- likráte uvedeno — aby si vzal do ruky mapu Shledá stav takovýto. Besarabie odváží své obilí do Oděs y. Ne- daleko Oděsy, totiž u Majáku, ústí Dněstr. On besarabské obilí musilo by tedy býti plaveno proti proudu řeky Dněstru, od Majáku noboji ného místa, vzhůru k rakouské hranici. A víle, jak dlouhá je tato, ostatně chatrná vodní cesta proti proudu? 400 až 500 kilometrů ! T ak dlouhá je tedy vodní cest vzhůruk rakouské hranici. V Rakousku pak musila by ta- ková loď ještě přes sto kilometrů v zhůru jíti. Kdo tamější krajiny a plavbu na Dněstru zná, vl, že by obilní loď taková, kdyby nebyla docela malá, zrovna kejklířské kousky prováděti musila, aby se propletla, Nedá se myslit, že by takovout dopravu prováděli kupci, kter počítají, a že by se takovýto obiln transport vyplácel. Jenom opravdu vzácné zboží mohlo by se při tom vyplácet, ale drahocenné zboží se lodim nesvěřuje, to odevzdává se železným dráhám.
Besarabie Praha Litoměřice Přerov moravský Ostrava Nový Jičín Olomouc Rakousko Dněstr Anatólie
18 article
Co by to musilo být za obmezené kupce nebo zemědělce, kteři by, sídlíce na blizku moře, nepouživali mořských korábů k pohodlne plavbě do velkých tržišť na moři! Každá pla- chetní loď jim to obstará. Vozením obilí vzhůru po Dněstru mohlo by se probit obrovské jmění a obchodník, kterýž by na tak nesmyslnou plavbu se vrhl, byl by i s velikým bohatstvím brzy hotov. Nechť si mají pánové strach pře čímkoli, besarabského obilí se na prosto obávati nemusí. Tento průplav stane se nepochybně značným kanálem pro ka- menné uhli. Nikdo nemůže sice určitě předvídat, jakým směrem se hospodářské poměry v oněch kraji nách vyvinou, ale přece lze soudit, že se podé průplavu v Haliči, ježto je tam hojnost dělného lidu, vyvinou postupně různé druhy průmyslu jež potřébovati budou uhlí, kteréž jim ze zá padních krajů země a ze slezské pánve po průplavu dováženo bude. Námitky, jež v označeném směru zdeči něny byly, příčí se všemu zeměpisu a také zdravěmu lidskému rozumu. Anato l ské besarabské obilí hodí se snad z agitační heslo pro velké schůze lídu, ale zde, před obecenstvem, jež věci vážně a bedlivě posuzuje, by se uváděti nemělo.«
blizko moře Halič
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. června. (Kvota na jed- nacím pořadu.) Vídeňské listy, jimž jde o zachování přežilé ústavy rakouské a vyrost- lého z ní parlamentu s nespravedlivým rozdě- lením mandátů a s neoprávněným oborem pů-
Praha
20 article
V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 8h odpolední . . . . za 2 Ve filialkách na venkovi 10n zanní čúslo. . . . . . sdpolední . . . . . . . . 3b Inserátr platí se hotově nspřel Přebplaceni s inasrty přijímá admist- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházají se táh redake tiskárna a szpedics „Národnich Listů“. Rukopisy se novracejí.
21 article
sobnosti, jásají dále nad tím, jak se tento již již se hroutíci parlament na novo osvědčuje, a jak za krátkou dobu letošního zasedání se- sílil již tou měrou, že se může odvážiti na ře- šení nejobtižnějších otázek politických. Důka- zem jest jim včerejší svolení klubovních před- sedů, aby se první čtení zákona o kvotě dalo na jednaci pořad příští schůze sněmovní. Polo- vládní »Fremdenblatt« má za »známku sebe- důvěry parlamentu, že strany shledaly v sobě tolik odvahy, aby přikročily k otázce, jíž se celá léta vyhýbaly jako nejnebezpečnější vý- bušně látce, která by pří pouhém dotknut mohla vyhoditi do povětří celou sněmovnu. Dr. Körber projevil přání, aby se projednal kvotový zákon a strany se nezpěčovaly, připu- stití jeho první čtení. Zaťukání uherského vy- rovnání už nepoděsilo sněmovnu, kvotový zákon nepokládá se za nebezpečné zatíženi její únos- nosti.« »Vaterland« píše v téže věci: »Nemůže býti ovšem o tom řeči, že by kvotová otázka mohla býti úplně vyřízena ještě v tomto zase- dání. Věc omezí se asi jen tím, že se zvol vyrovnací výbor, jemuž se přikáže osnova kvo- tového zákona. Ale také význam této události nesmí s podceňovati vzhledem k nedávným ještě po- měrům. Stane-li se skulečně, oč se dnes do- hodli klubovní předsedové, rozejde se parlament tentokráte s okázalým projevem, že chce žíti také na podzim a nejen žíti, nýbrž také vážně pracovati a zejmena že jest ochoten rozřešiti hlavní otázku vnitřní politiky. Neblot spolu s kvotou rozhodne se zá- roveň o celém uherském vyrov- nání, poněvadž kyota představuje vlastně jen číselnou výslednici tohoto vyrovnání. Orgán ústavověrného velkostatku »N. W.
doktor Körber N W
22 article
Tagblatt« končí svou úvahu také nadějeplnou poznámkou: »Parlament stojí již na svých nohou, je pln čilosti a ochoty k práci. Na samý konec zasedání chce vzíti v úvahu také před- lohu kvotovou; sněmovna cítí tedy v sobě dosti síly, aby mohla přikročiti k řešení této těžké úlohy; dotýkáť se tím zmužile otázky vyrov- nání uherského.« Z toho vyplývá prý naděje, že hospodářsky posílené Rakousko kráčí i v ohledu politickém lepším dobám vstříc. My ovšem s projevem nadějí posečkáme, až uherské vyrovnání bude ne jen ťukati na brány říšské rady, nýbrž až tam vnikne a na- plní celé její ovzduší. Pak teprve uvidíme, jak se k tomuto vyrovnání zachovají německé strany, neboť teprve tehda nastane pravá obtěžkaei zkouška onoho parlamentu, jenž budí v něme- ckých stranách tolik růžových nadějí. Z Vídně, 2. června. (Polské kolo Stojalovčíci.) »Nová Reforma« přinesla zprávu, že klub P. Stojalovského zamítl návrh na sloučení s polským kolem. Jiné listy polské, jak jsme sdělili minule, tvrdí však s určitostí, že návrh byl na schůzi krakovské přijat jedno- myslně. To potvrzuje také poslední zpráva o schůzi polského kola, jež se konala ve Vídni v sobotu zať předsednictví ryt. Javorského. Ve schůzi jednalo se o různých běžných politických otázkách, mimo jiné také o pracovním programu posledních dnů sněmovního zasedání; zpráva o schůzi pak končí slovy: »O vstoupení sku- piny P. Stojalovského do polského kola, j ez bylo úřadně již oznámeno, v dnešní klubovní schůzi se nejednalo.« Skupina P. Sto- jalovského bez ohledu na odpor polských lidoveů do polského kola tedy vstoupiti chce. Běži ovšem o to, za jakých podminek se chce s kolem spojiti a přistoupí-li také kolo na ony podmínky.
P Stojalovský Javorskij Rakousko Vídeň Stojalovčík
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. František Škroup. * 3. června 1801 — + 7. února 1862. Je těžko nám dnes, kdy zpěvohra česká původní — ať dím tak obrazně — mohutným je přitokem veletoku českého umění povšechného, vraceti se poděl břehů přítoku toho ke zřídlu, vytrysklému z půdy vlasteneckého nadšení let dvacátých minulého století; je těžko nám dnes, kdy zpěvohra naše domácí vykazuje bohatýa pestrý repertoir umělecké hodnoty, plný scenerie a rafinovanosti divadelního apparátu, vpravitise do fáse, kdy Melpomené česká byla ještě v plenkách . .. S pietou ohlížíme se po dob té a víláme s vlastenci tehdejšími ruch, jenž zavládl při prvních pokusech skromných a ne- smělých, znamenajících však nicméně podklad, na kterém bezpečně stavěti se mohlo později. Až do Hromnic roku 1826, kdy František Škroup jako skladatel a Chmelenský jako libretista uvedl na scénu první českou původní zpěvohru »Drá- tenika«, spokojovala se zpěvohra česká překlady oper cizích; než i to znamenalo značný krok ku předu a stůjtež zde k charakteristice doby a obrazu přehlednému listy současných vla- stenců, jež výmluvněji než péro mě uvedou čtenáře in medias res. Ped dojmem prvních če ských zvuků Weiglovy »Rodiny švýcarské« zče- štěné Macháčkem, píše Čelakovský Kamarytovi »Viděl jsem již mnohem pěknější opery i zpěv krásný slyšel, ale mocnosť zpěvu cizomluvného jen jaksi povrchně překlouzla vždy přes mou hrud
Škroup Melpomené Weiglův Macháček Čelakovský Kamaryt
24 article
Tentokrát to bylo jinak a do smrti nezapomenu na tu sladkosmutnou chvili. Každý v opojení tleská v pochvalu, jen já tu stojím, rád bych tleskal raději — to bylo podivné kouzlo ! Znám vás nyní. slzy radosti! To byl oučinek tvůj, rozmilá mluvo naše! To byl oučinek lásky k Tobě,« A Jungmann sděluje v listu k A. Markovi »Naši mladí Čechové nyní o samých soperách leských mluví, ale kromě Macháčka nikdo sobo nedůvěřuje več takového se vydati a tudy obrátil zřetel svůj k Vám, jejž za nejzpůsobilejšího k tomu uznávají . . . Nepochybuji, že jim tu radost způ- sobíte. Jáchám své stuhlé nohy ver šovské ktomu cíli pozdvihnu, ač podtají, abych nemoha dojíti ta- kového cíle, hanbu sobě a smíc nevzbudil. Nemohu Vám vysloviti, jak nát »Rodina Švýcarská« všecky okouzlila, veliká částka nás plakala radostí. — Krasoslav Chmelenský v »České Včele referuje, že při představení Rod. Švýc. nemohla řeč naše krásnějšího triumfu slaviti. »Zastyděli se nepřátelé, lhostejní uznali cenu našeho zpěvu . . .« Tři tyto ukázky charakterisující nadšení jaké vzbudil český zvuk uveden byv do zpěvo- hry. Zdar ten pobídkou byl k další činnosti tak po reprise »Rodiny švýcarské« objevil se na repertoiru druhý překlad Macháčkův, Cheru- biniův »Vodař«. Když pak správu divadla sta- vovského přejali Štěpánek, Polanský a Kainz, byla tím již dána jaksi záruka, že jeviště sta vovského divadla české zpěvohře jest otevřeno Skutečně brzy na to objevil se Webrův »Střelee kouzelník« Štěpánkem přeložený a do konce roku 1825 rozšířen repertoir českých přeložených zpěvoher o Měhulovu operu »Josef a jeho bratři« (Chmelenský) a o tři překlady Machá- čkovy: Rossiniova »Lazebníka sevillského«, »Tan- kreda« a »Othella«. Mozartova »Dona Juanae uvedl na scénu Štěpánek.
Jungmann A Markov Čecho Macháček Krasoslav Macháčkův Chera Štěpánek Polanský Kainz Webrův Měhulův Josef Othello Mozartův Juanae Toba Švýcarsko Tana
25 article
Takový byl stav české zpěvohry, když mla- distvý Škroup, jenž jako právník od r. 1822 zpíval v operním sboru stavovského divadla pilně studoval všechny svrchu uvedené opery, jichž činně se zúčastnil, sveden byv náhodou při představení opery »Josef a jeho bratří« s Chmelenským, při rozmluvě o obapolné touze po zpěvohře původní, navrh! Chmelenskému, aby složil zpěvohru »Dráteník«, kterou on (Škroup) uvede v hudbu. Oba se zápalem dali se do práce a tak dne 2. února 1826 objevil se »Drátenik«, prvá česká zpěvohra, na jevišt stavovském. Morální úspěch této opery zpečet další osudy Škroupovy, kterémuž — bez podce ňování libretisty Chmelenského — přiznáván se všech stran mnohoslibný talent. Nadšení z po kusu zdařeného nejednomu vlastenci vnuklo péro do ruky. Tyl pod dojmem první české opery básnicky věštil vzniknutí Národního divadla. Ač nebylo Škroupovým úmyslem věnovati se umění hudebnímu, neboť hodlal nastoupit po právních studiích dráhu úřadnickou, přece stalo se tak působením Štěpánkovým, jenž ob- jednávkami všelikých vložek zpěvoherních za- městnával Škroupa, sleduje tak vyvíjející se jeho nadání skladatelské, a konsčně, aby úplně jej získal, nabídl mu místo druhého kapelníka při divadle stavovském. Škroup místo přijai a jsa tak hmotně zaopatřen oddal se cele novému povolání, jemuž pak až do smrti zů- stal věren. S přítelem Chmelenským, který rov- něž úspěchem »Drátenika« byl nadchnut, smluvi se opělně o slova k nové třiaktové zpěvohře
Škroup Josef Drátenik Škroupův Tyl Štěpánkův stavovský divadlo národní divadlo
26 article
»Oldřich a Božena« jejíž látka, jsouc v době t zpracována již v činohru Klieperou, usnadnila Chmelenskému práci. Když 4. prosince 1828 byla provedena, nebyl úspěch její již tak značný nč píseň Boženina »Zvolna, vodičko« vzbudila neobyčejný zájem; provedení její pak na něme ckém jevišti nedocílilo značnějšího úspěchu Škroup jak se zdá neúspěchem tím dosti by rozmrzen; aspoň do r. 1834 nepodjal se nižádné větší skladby české, tvoře pouze hudební vložky k německým fraškám. Až koncem roku 1834 objevila se Tylova tendenční fraška místní »Fi dlovačka«, která jinak, nemajíc vzácnější ceny, zvěčnila se mimoděk čtrnácti řádky, k nimž Škroup hudbu složil; byla to píseň, pozděj hymnus náš národní »Kde domov můj« . .. »Fidlovačka« různě byla přijata. Oba autoři byli vyvoláni, »ač ne bez odporu syčících hlasů«, ale celkem, jak Chmelenský ve »Včele« pozna- menává, »každý mírný vlastenec divadlo dojista spokojen opustil.« Trvalejší zásluhy získal s Skroup, jako redaktor »Věnce«, sbírky to zpěvů vlasteneckých, uvité a obětované dívkám vlaste neckým, kde mnoho písní Chmelenského s prů- vodem klavíru je upraveno. Po dnes vídat objemnou knihu tu v rodinách zachovánu Pokus Škroupův o první hudební časopis jako přílohu »Věnce« zanikl. Škroup jako skladatel oceňuje se až řadě druhé; především vynikal jako dírigent Byv od roku 1837 prvním kapelníkem stavov ského divadla, vychoval si znamenitý orchestr za vedení jeho uvedeny na scénu Gluckova »Ifigenie Anlidská« a »Alcesta«, Cherubinov »Medea«, Webrova »Euryantha« a »Střelec kou zelník«, Wagnerův »Tannhäuser« a »Lohengrin«.
Oldřich Božena Boženin Škroup Tylův Škroupův Gluckův Ifigénie Anlidská Alcesta Cherubinov Medea Webrův Wagnerův Tannhäuser Lohengrin Kliepera
27 article
»Zakletý Holanďan«, Marschnerův »Templář« pak některé opery Donizetta, Flotowa aj. Po smrti ředitele konservatoře pražské Di- više Webra byl Škroup v r. 1842 po čas pro zatimním jeho nástupcem a dirigoval čelná oratoria, pořádaná Jednotou umělců hudebních Ačkoliv opětně skladatelskou činnost svojí ob novil »Libušiným sňatkem«, operou »Die Geister- braut« a »Drahomírou«, nedošel jimi značněj šího úspěchu. Šťastnějším byl s Hicklovou zpě vohrou »Der Meergeuse«. Avšak Hicklova hra »Kolumbus«, poslední to zpěvohra Škroupova, jež nikdy provedena nebyla, přivodila Škroupov spor s ředitelem Štögrem, jenž skončil tím, že Škroup dán byl do výslužby s 1050 zl. Škroup, který po dvakráte se oženil, ne mohl s pensí vystačiti na výživu rodiny proto otevřel si soukromou školu hudební, jež záhy stala se hledanou; kromě toho řídil koncerty žofínské akademie, jež přivedl na úro- veň umělecké výše. Než i u něho objevilo se pravdivým přísloví, že »nemo in patria pro- pheta«, plnou měrou. Byv vyzván ředitelstvím německého divadla v Rotterodamě, aby stal se kapelníkém opery, bez rozpaku nabídku při- jal a již po prvním představení »Dona Juanae stal se miláčkem tamějšího obecenstva německého. Jeho »Meergeuse« přijat od Němců holandských s nadšením a po »Figarově svatbě« pořádány
Holanďan Marschnerův Flotow Weber Škroup Libušin Drahomíra Hicklův Kolumbus Škroupův Meergeus Němec Figarův die Geister
28 article
mu ovace. Na Prahu často vzpomínal a sledoval život český. Píše u příležitosti opětného předsta- vení »Dráteníka« s pochopitelnou trpkostí své choti: »Dne 3. února, když v Praze dával se můj »Dráteník«, mnoho jsem vzpominal, i byl jsem bolestně dojat, čta v »Prager Zeitungu«, že jsem napolo zapomenut! A pak bych měl pomýšleti, abych se do Prahy navrátil? Musím hledět stůj co stůj, abych Praze se vyhnul« Zavital sice do Prahy v květnu r. 1861, ale místo odpočinku roznemohl se a dlouhou dobu si poležel. Když v srpnu téhož roku opět senavrátil do Rotterodamu, byly stopy choroby jeho patrny. Škroup chřadnul. Nepřivětivá zima, choroba nezhojená zúplna a litost, spojená s tou- hou po vlasti, ohlodávaly zdraví jeho. Neulehl, ani když sám katastrofu již tušil. Ta přišla náhle. Skladatel »Kde domov můj?« skonal v Rotter- damě v bezvědomí dne 7. února 1862; cizina za ohromné účasti ustlala mu hrob na prote- stantském hřbitově. Zapomenuto časem n Škroupa i na místo, kde pochovány ostatky jeho na hřbitově. Rotterdam důstojně oslavil památku Škroupovu dojemnou slavností divadelní, domovina kromě koncertu na Žofíně ve prospěch pozůstalých neučinila ničeho. Což tedy divu, že před třemi lety jistý augšpurský list dovolil si napsati u pří- ležitostí bouří prosincových v Praze, nesmyslnou noticku. »Také národní píseň, které se nyní tak rádo užívá jako bojovné a štváčské melodie proti Němcům, jest svým původem němectví velice blízká. Píseň tato »Kde domov můj?« kompo- nována Františkem Skraupem, naskrze Něm- cem, což však Čechům nevadilo, vzíti si skladbu německého mistra za svou národní hymnu a uží- vati ji při svých husitských výpravách proti Němcům.« Směšnost tohoto tvrzení jest samo- zřejmá; přispívá nanejvýš k trpké pravdě, že- L. T. Aucun n'est prophéte chez soi . ..
Škroup Rotter Škroupův Němec Skraup Čecho Aucun Praha Rotterdam Žofín Německo