3
masthead
1. června 1901
5
article
v čelo akce právníci, ale technikové. Uvažuje techni-
ckou stránku předlohy a polemisuje se Všeněmci a
Woifem, jenž změnil své mínění v průplavní otázce.
(Výkřiky mezi Všeněmci: Vždyť jste byl v r. 188
sám Všeněmcem 5). Konečně prohlašuje, že Něme
činí nárok na vedení ve státě a proto musí byt
v čele hospodářských otázek.
Posl. Pacher: Investiční předloha byla státn
nezbytností, ale obratným tahem Čechů věc vyklá
dána v ten rozum, že jest koncessí zemím alpským
za kterou se musila dáti koncese zemím sudetským
zejmena Čechům.
Jest obava, že my Němci brzy ztratíme kapitál
klerý jsme nastřádali v těžkém boji od r. 1897 de
r. 1899, když jsme si rozhodným vystoupením zí-
skali respekt celého světa. O nějakém souručenstv
Němců nemůže býti řeči.
Čechové dávají příklad, jak se věcí v Rakouskt
musí zatočiti, aby došlo k praktickým výsledkům
nejvyššímu uznání. Napřed se řekne, že jednotný
svaz státu musí býti uvolněn, že říšská rada mus
býti hozena do povětří, potom se dělá čtyři neděl
tichá obstrukce a podporuje obstrukce jiných. Ne-
připustí se žádná práce, dokud se nevytluče hodn
praktických výhod. Potom se připustí dělnost sně-
movny, ale jen potud, pokud slouží sobeckým zá
jmům, — pak jest člověk u vlády a ještě výše velice
uznanou a slavnou osobou a dostává se mu díků z
vlastenecké chování.
Tak se podařilo Čechům chytrou taktikou napá-
liti Němce z alpských zemí a zapřáhnouti je před
vílězný jejich vůz.
Předloha o vodních cestách jest hotova. T
nelze změniti. Musíme nyní o to usilovati, abychom
zachránili pro svůj národ, co se dá. Proto žá-
dáme, aby němečtí technikové z říše
nebyli vylučováni ze součinnosti n
kanálech. Němečtí technikové mají praktickou
zkušenost ve stavbě vodních cest. Pan Kaftani ne
staví kanály, leč na papíře nebo hubou.
Posl
Čecho
Němec
Kaftan
6
article
Proti připuštění německých techniků by ničeho
nenamítali Čechové, neboť kdyby nebylo německých
techniků, byl by parník »František Josef« ještě ve
Vitavě, a také nový most v Praze byl stavěn inže-
nýry z německé říše.
Čechové nedomáhají se vodních cest z lásky
k obyvatelstyu rakouskému, nýbrž proto, aby na
hnali hojně vody na český mlýn. Čechové nikdy
nezapomněli při hospodářských věcech na národní
osobní moment. Žaloby Čechů na ponižování jejich
jsouz velké části jenom honbou po místech. Jedná
se jim o to, nabýti co nejvíce veřejných míst pro
své rodáky. My Němci musíme snášeti ve svých
krajích české úřadníky s českým smýšlením. V cen-
trálních úřadech Poláci a Čechové pomalu Němce
zatlačují. Potom nebude mnoho třeba, by provedlo se
české státní právo a český státní jazyk.
Posl. Březnovský: Dej to německý Pánbůho
Posl. Pacher: Čechové se nyní o to postarali.
aby absolventi české techniky v Praze a v Brně
došli zaopatření. Brněnská česká technika byla zalo-
žena jen k tomu, by zlomil se německý ráz města
Brna. Pochybuji, že jest správným jednáním uzaví-
rati ve příčině vodních staveb spolky s Čechy.
Při zadávání míst budiž ve příčině vodních cest
vzat zřetel na Němce, jejich počet, jejich kulturní
sílu a nebudiž nadržováno zase Čechům. Jinal
bude také po té stránce tak jak bylo v posledních
letech v oborech jiných. Jest tedy třeba, aby stalo
se nějaké opatření, a ministru Rezkovi dala se
dovolená snad ke studiu státního jazyka ve spoje-
ných státech amerických anebo rovnoprávnosti na
Rusi.
Čecho
František Josef
Němec
Polák
Posl
Pánbů Posl
Pacher
Praha
Brno
spolek s Čechy
7
article
Řečník žádá konečně, aby se pojalo do před-
lohy ustanovení, podle kterého všichni techníkovéa
zřízenci při vodních stavbách musí býti mocni jazyka
německého v slově a v písmě. Zejmeua v krajinách
německých budiž užíváno při stavbách zřízenců vý-
bradně němneckých a pokud možno, též německých
dělníků. (Pochvala u Všeněmců.)
Poslanec Biankini prohlásil, že bude hlaso-
vati pro předlohu, aby se osvědčila solidarita Jiho-
slovanů s Čechy a Poláky. Dalmacie nebude míti
však z této předlohy žádného prospěchu. Ani jedna
řeka v Dalmacií nemá býti upravena a také stavba
dráh v Dalmacii nepokračuje. Jest to divná sociální
politika, která jednotlivé země úplně zanedbává.
K návrhu poslance dra. Dyka debata se uza-
vírá a hlavními zřečníky zvolení poslanci Schlegel
(contra) a Stwiertnia (pro).
Biankini
Polák
Dyk
Schlegel
Stwiertnio
Čechy
Dalmacie
8
article
Poslanec Sehlegel s přáteli hlasovali proti
zevrubnému rokování, proto že věc není ještě zralá
a vzbuzuje nemalé rozpaky hospodářské, finanční
technické. Pohřešuje také způsob úhrady. Přeje, by
úpravy řek provedly se řádně a byly připravou ke
stavbě průplavů.
Poslanec Stwiertnia dovozoval výhody vodní
dopravy pro hromadné zboží a suroviny. Postrádá
u nás podnikavosti. Protiva mezi průmyslem a země-
dělstvím bývá uměle sestavována. Vodní dráhy pro-
spějí zemědělství a odvrátí se také škodné zátopy
Je přesvědčen, že průplavní dílo provede se slavné
Neschvaluje trať haličských dráh vodních a navrhuje
výhodnější podél bývalé železnice Karla Ludvíka
Přimlouvá se za zřízení odborných úřadů ve Vídn
a v korunních zemích a předkládá příslušnou reso-
luci. (Hlučná pochvala.)
Posl. Bělský (k věcné opravě) konstatuje, že
čeští technikové v Německu, jako na př. v Sasku,
dále na Rusi a jinde jsou vítáni. V příčině nového
mostu v Praze, který bude prohlédnut také císařem,
konstatuje, že byl českými techniky konstruován.
Sehlegel
Stwiertnio
Karel Ludvík
Posl
Bělský
Německo
Sasko
Rus
Praha
9
article
Městská rada však chtěla docíliti při stavbě úspory
a uložila inženýru Soukupovi, aby přijal do svého
projektu jeden ze starých pilítů, který je ještě pevný
a dobrý. To se také stalo. Následkem změny v měst-
ském zastupitelstvu po dvou řetech uznáno žádoucím,
aby nezůstal v novém městě žádný starý piliř,
nařízeno, že má býti nahražen novým. To se také
stalo inženýrem Soukupem. Podnikatel Gregersen
provedl stavbu podle konstrukce českých techniků.
Jest nepravdou, tvrdíli se, že čeští technikové se
dopustili konstrukční chyby, která se musila napra-
viti inženýrem jiné národnosti
Po referentově doslovu propadl Schleglův návrb
na vrácení předlohy výboru a 8§ 6.—8. přijaty se
změnou referentovou stran úhrady a 8§ 9.—12. dl
výborového textu.
Schůze přerušena potom od 3.15 do 7 hodin
večer.
Když byla obnovena, rokovalo se zevrubně
o § 13.
Posl. Lindner přimlouval se v zájmu prů-
myslu za provedení vodních dráh, ale dává na uvá-
ženou, že zemědělství bude z toho míti mnoho
zlých následků. Líčí zemědělskou tíseň, avšak doufá,
že vláda dovede stíšněnému rolnictvu pomoci.
Soukup
Gregersen
Schleglův
Posl
Lindner
10
article
Posl. Seltz jménem sociálně demokratické strany
prohlašuje, že je povděčna vodním dráhám i úpra-
vám řek a bude hlasovati proti všelikým návrhům
jež by mohly předlohu zmařiti. Jako v Německu tak
i v Rakousku jsou odpůrci předlohy o vodních drá-
hách úhlavní nepřátelé proletářstva. Rakouští agrář-
jednají jako němečtí. Zemědělcům záleží však také
na vodních stavbách a uznávají jejich nutnost
Troufá, že sněmovna v příští předloze splní poža-
davky dělnictva stran pracovní doby a minimáln
mzdy. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraly.
Posl. Drexel lituje, že Vorarlberg je v před-
loze zapomenut, doufá však, že nahradí se mu to
telefony a mistními dráhami. Přimlouvá se za průplav
linecko-budějovický a lituje zamýšlené zavedení daně
z jízdných lístků, protože se tím omezují návštěvy
cizinců ve Vorarlberku. Bude hlasovati pro předlohu.
Posl. Formánek: Při regulaci řek nechať se
hledí k tomu, aby byl proud v řekách stejnoměrný
a voda byla rozdělena tak stejnoměrně, aby břehy
nentrpěly žádné škody. Založení malých stejných
nádržek má veliký dosah pro zemědělství. Podává
v tom smyslu resoluční návrh.
K návrhu poslance Holanského přijímá s
konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci
Mayer (pro) a Schreiner (proti).
Poslanec Schreiner touží na to, že předloha
nedbala na zemědělské zájmy, ani na přání agrářů
Žádá, by zemědělští technikové měli slovo při sta-
novení prací a provádění průplavů, by dbalo se
zájmů plavebních společností říčních a p.
Poslanec Mayer ujal se vřele předlohy
Po doslovu referenta posl. Mengera byl přijat
8 13. beze změny.
Při 88 13. a 14. ujal se slova zpravodaj menšiny
poslanec Daszyňskl. Dovazuje, že nesmí se za-
pomínati na dělnictvo. Schvaluje výborové usnešení
Posl
Drexel
Vorarlberg
Formánek
Mayer
Schreiner
Menger
Daszyňskl
Německo
Rakousko
11
article
o použití VI. hlavy živn. ř. při stavbách a zřízení
zvláštního živnostenského inspektorátu s pomocnými
silami lékařskými. Spotřební daně dělnické značně
se rozmnoží.
Odůvodůuje obšírně minoritní volum, jehož úče-
lem je zabazpečiti dělnictvu slušnou mzdu a zavésti
IOhodinnou práci. Všeobecná úprava zadávání práce
bude se setkávati s velikými překážkami a nemůže
se provést bez shody s Uhrami, kde provozují so
ciální politiku s četníky a okovy. Jeho návrh dává
vládě moc starati se o dělnické zájmy. Táže se, jak
si vláda představuje upravení submissí administrační
cestou, vzpírajíe se úpravě zákonné 10hodinné práce
je třeba, proto že podnikaná práce je nebezpečna.
Polemisuje s námitkami agrářů proti důlnické ochran
a prohlašuje, že také zemědělci musí zavěsti časem
maximální pracovní den. Žádá za přijetí svého ná-
vrhu. (Pochvala mezi řečníkovými přáteli.)
Posl. Zázvorka v české a německé řeči odů-
vodňuje resoluci, aby živnostenskými dozorci př
vodních stavbách byly dosazovány jen osoby, ktere
v příslušné zemi požívají práva domovského.
Ministr obchodu baron Call podává výkla
k oběma článkům vládní předlohy.
Posl. dr. Hinder vyličuje dosah předlohy pr
pracovní lid, kterému se zjedná zaměstnání na celou
generaci.
Potom debata byla uzavřena a hlavními řečníky
zvoleni poslanci JUČ. Choc proti a posl. dr. Chiari
pro předlohu.
Články XIV. a XV. předlohy schváleny beze
změný
O 11. hodině počala poslední debata: o čl. XVI
a XVII,
Místopředseda Prade vyvolává řečníky, kteř
se dali zapsati proti těmto článkům. Čtyři z nieh
jsou nepřítomni. Oznámení místopředsedovo, že po-
zbývají slova, vzbuzuje všeobecnou veselost.
Posl
Zázvorka
Call
doktor
Hinder
Choc
Chiari
XIV
Uhry
Juč
12
article
Jako pátý řečník jest volán posl. Zázvorka.
Nebyl patrně připraven, že na něho dojde a nedo-
vedl dlouho pronésti ani slova. Hledal předlohu
Konečně ji nalezl na zemi. Zdvihnuv jí, chtěl mlu-
viti. Byl ve velikých rozpacíchy co má říci a pravi
pouze: »Chci jen trochu polehtat.« Pak pravil ně-
mecky:»Na konec navrhuji, by se schůze pře-
rušila.«
Místopředseda Prade míně, že posl. Zázvork
navrhl konec debaty, řekl ve vší rychlosti: »Posl
Zázvorka navrhuje konec debaty. Kdo jest pro ná
vrh?« Celá sněmovna povstala. Návrh přijat
Čeští poslanci applaudují ironicky posl. Zázvorkori
Po chvíli místopředsedoví vysvětlují, že posl. Za
zvorka nenavrhl konec debaly.
Místopředseda Prade: Posl. Zázvorka navrh
konec schůze. (Hlučné hlasy: Nikoliv ! Nikoliv
Jen přerušeni schůze.)
Místopředseda Prade: Musím dát o návrhu
tom hlasovat.
Pro návrh nepovstal ani jediný poslanec, nebo
posl. Zázvorka a jeho přátelé vyšli ze síně. Chován
se posl. Zázvorky způsobilo mezi Poláky nelibost
Pravili, že takové žerty nejsou dovoleny o tak váž
ném předmětu, jako jsou vodní stavby.
Místopředseda Pradé potom vyzývá řečníky
kteří jsou ještě proti předloze zapsáni, by volili ge
nerálního řečníka. Není z nich přítomen ani jediný
O 11.15 hod. míslopředseda dárá slovo posle
nímu řečníku pro předlohu posl. pref. Pihuljá kovi
O 11. hod. 30 min. byl vlastní zákon o vodních
stavbách hotov.
Jednalo se ještě o rosolucích a to za ohromného
lomozu.
Na polského poslance dra. Byka, který mluvi
o rozšíření průplavů haličských, ústavičně pokřiko
váno koneci tákže musil své výklady předčasně
ukončit.
Zázvorka
Posl Zázvorka
Posl
Polák
Byk
13
article
Místopředseda Prade prohlašuje, když byly
resoluce přikázány výborům: Tím jest záko
o vodních stavbách definitivně vy-
řízen.
K dotazu posl. Concha, co jest se zákonem
o lokálních dráhách, prohlašuje místopředseda, ž
jakmile bude výborem výřízen, vezme se při stano-
vení jednacího pořadu na něj zřetel.
V 11 hod. 40 min. veškeré jednání přerušeno
příští schůze ustanovena na zejtřek dopoledne
o 11. hodině s tímto jednacím pořadem:
1. třetí čtení zákona investičního
2. třeti čtení zákona o vodníc
stavbách,
3. druhé čtení rozpočtového pro-
visoria,
4. zpráva zvláštního výboru o dan
líhové,
Posl. dr. Lueger navrhuje za bouřlivého sou-
hlasu svých přátel, aby se jako pátý předměl n
jednací pořad dala změna 8§ 59. a 60, živnosten
ského řádu.
Posl. Kaiser připojuje se k tomuto návrhu.
Posl. Vogler navrhuje, aby jako pátý před
mět položila se revise výdělkových a živnostenskýci
společenstev. (Bouřlivý odpor u antisemitů).
Posl. dr. Ellenbogen navrhuje, aby se jako
pátý předmět položil zákon o slatistice práce.
Posl. Kratochvíl přimlouvá se vřele jménem
českého živnostnictva za návrh posl. dra. Luegra.
Posl. Kaiser navrhl, aby jako pátý bod polo
žena změna §5 59. a 60. živn. řádu, jako šestý zákon
o sčítání živností, jako sedmý revise výdělkových
hospodářských společností, jako osmý zákon o stati
stice práce.
Při hlasování byl návrh Voglerův zamítnut
všemi hlasy proti 3, návrh dra. Ellbo gena všemi
hlasy proti 6, návrh Kaisrův hlasy celé pravice,
návrh Luegrův schválen skoro jednohlasně.
O 12. hodině 2 min. prohlašena schůze z
skončenou.
Posl
doktor
Lueger
Kaiser
Vogler
Ellenbogen
Kratochvíl
Voglerův
Kaisrův
14
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 31. května. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rakouské delegace
rokoval odpoledne o námořním rozpočtu
(ref. del. Pergelt).
Del. dr. Kramář nemůže souhlasiti s uzná-
ním osvědčovaným v jiných zprávách, ale v tomto
případe souhlasí s projevem uznání námořnictvu
rakouskému ve východní Asii. Pojednává o různých
požadavcích námořského úřadnictva co do jeho
uniformování a služebních paušálů, o postavení
adjunktů námořského komisařství, již po dlouhé
22—24leté službě, u věku 45—48 let, zůstávají v IX
hodnostní třídě a žádá námořního velitele, by po-
staral se o zlepšení jejich poměrů. Dudávky sukna
za posledních 6 let byly zadány bez vypsání kon
kursu a proto by rád, aby po vypršení nynějš
smlouvy soutěž byla vypsána jistě. Ž té příčiny při
mlouvá se, by se měl všemožný zřetel na souke
nická společenstva.
Námořní velitel baron Spaun odpovídá na
dané podněty a dotazy, že námořní správa věnuje
opatřování vody v Pulji největší pozornost, avšak
zatím není třeba stavěti vodovod. Voda z pramenu
Františka Josefa stačí. Také v puljském okoli našl
se dobrá studna.
Del
doktor
Kramář
Spaun
František Josef
Vídeň
Asie
15
article
Tivatské stavby stály poslední léta průměrně
150.000 K ročně; až budou za několik let skončeny
odpadne také tato suma. Potravní zásoby pro vo
jenské lodi jsou kontraktovány do roku 1905. O zá
sobení ve vlastní režii bude uvažovat a výsledek
sdělí svým časem Jest ochoten dle možnosti uvážit
oprávněná přání námořních úřadníků co do unifor
mování a jich postavení. Paušály jsou takové jak
ve vojsku a proto nelze otázku tu řešiti jednostranně
Změní li se přeplatkový předpis, bude možná sna
vyhověti tomuto podnětu. Postup adjunktů námoř
ního komisariátu není příznivý, ale jejich postavení
není tak zlé, neboť při zvýšených požadavcích př
přijetí hlásí se dost aspirantů. Uváží, nedal-li by se
zvýšiti plat slarších adjunktů 1. třídy. Po vypršení
nynější smlouvy o dodávce sukna, bude vypsána ve-
řejná soutěž.
Ref. del. Pergelt ve svém doslovu přimlouval
se zvlášť za uhražování námořnických potřeb v tu-
zemsku.
Bozpočet vojenského námořnictva byl potom
přijat a schůze ukončena.
16
article
V Bacquehemově zprávě o roz-
počtu ministerstva zabraničných věc
scbválené rozpočtovým výborem ra-
kouské delegace prohlašuje se trojspolek za základ
zahraničné politiky rakouské a za jeho doplněk pěče
o důvérný poměr k ostatním mocnostem. Zvláštn
povděk vyslovuje se nad tím, že nezměnil se poměr
k Hlalii. Ve výboru převažovalo mínění, že srdečný
poměr k špojencům a všeobecné zájmy vyžadují
aby vyhýbáno se bojům v oboru hospodářském.
Dřívější obavy poněkud pominuly za poslední doby
takže je pevnější naděje, že obchodní smlouvy bu-
dou uzavřeny na základech navzájem slušných.
Shoda s Ruskem o Balkáně, třeba nebyla bez
pečnou zárukou proti nenadálým událostem, může
potlačiti v zárodku hrozivé záplelky a jejich ná
sledky. Zpráva vypočítává úspěchy oné shody, k
nimž řadi se nynější korrektní jednání Bulharska
naproti makedonské agitaci a bere s povděkem na
vědomí ministrovo prohlášení o důvěrné shodě s Ru-
skem, jež při ní trvá tak pevně jako Rakousko.
Schvaluje se postavení Rakouska v čínské otázce
a jeho účastenství na čínské výpravě, jejíž účastní-
kům vzdává se pochlebná čest. Schvaluje se roz-
počet, obnovení poměru k mexické vládě a zřízent
konsulštu.
Konečně konstatuje se, že výbor osnesl se vy.
sloviti ministrovi úplnou důvěru a diky za úspěšhou
správu zahraničué politiky a horlivé vynasnažení
podporování hospodářských zájmů.
Rusko
Balkán
Bulharsko
Rakousko
17
article
Vojenský výbor uherské delegaee
schválil zprávy o rozložení vojska, zásobení a do
dávkách, obnoviv příslušné resoluce, načež po ně
kolika dotazech del. Pulszkého a důvěrných od-
povědech ministra šl. Krieghammera vyřídli
mimořádný rozpočet i s dodatečnými úvěry dle vlád-
ních předloh.
Ve včerájší schůzi námořního výbor
attentisovaná zpráva referenta del. Teleka vyslo-
vuje povděk, že vojenské loďstvo osvědčilo se za čín-
ských nepokojů a troufá, že osvědčí se vždy v sebe
nesnadnějších a kritických poměrech. Dále rozebíra
se rozpočet a navrhuje, aby nynějšímu správci ná-
mořního odboru vyslovit se dík, důvěra a uznání za
jeho zdárnou činnost.
Telek
18
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Z Vídně, 31. května.
Výbor pro kořaleční daň usnesl s
dnes k návrhu posl. D. Abrahamowicze, že čl. Il
kořaleční předlohy má se schváliti tak, jak ho při
jala panská sněmovna, tak aby mohia býti ve stejném
znění vyřízena v obou sněmovnách.
Posl. Thurnher ohlásil opět svůj minorilní
náveh k čl. II. a sice v témž obsahu, jako při
prvním projednání předlohy.
Školský výbor rokova! dále o disciplinární
řádu pro učitele na školach obecných a mě
šťanských.
V příští schůzi rozhodne se o reformě discipli
nárního řízení.
D Abrahamowicz
Posl
Thurnher
Vídeň
20
article
stvui
— Princ Schwarzenberg a vodní dráhy.
Prine Bedřich Schwarzenberg, agrárník Prášel
a pan Karel Heřman Wolf utvořili družstvo
proli regulaci a kanalisaci řek. Třeba že snaži
se důvody, proč tak činí, obahti do zdánli
pěkné embaláže, čertovo kopýtko z ní čouhal
na všech stranách. Ku podivu, i my vyslovil
se, když věc stala se předmětemi diskusse, velm
skeplicky o velikých kanalisačních projektech.
které bez regulace řek a intensivnějšího prová
dění meliorace nijak byly by nás neuspokojily
Když ale přičiněním právě oněch kruhů a po-
slanců, již o zájmech a prospěších stavu rolni-
ekého ne pouze mluví, nýbrž také jednají
skutky dokazují lásku ke stavu tomu, předloh
byla upravena tak, že v ní na regulaci toků
položen důrsz hlavní, neměli jsme nejmenších
příčin, proč bychom s uspokojením nevyslovili
se pro ní. Jmak ale prine Bedřich Schwarzen-
berg a jeho spojenci. Předstírajíce bdělost
ostražitost, pokud jde o zájmy zemědělské.
zcela něco jiného mají na mysli, stavíce se prot
předloze, než starost a pěčí o hospodáře, kte
by kanalisací Vitavy a Labe ještě více byl
ohrožení ve svých interessech. V neurovnan
řeči plné odporů prine Schwarzenberg po každém
odstavci téměř na jevo dával, oč vlastně mu
jde. Byla-li Wolfova řeč nizkým, nemotorným
maněvrem na lapání sedlšků, byla řeč prinee
Schwarzenberg
Prájít
Heřman Wolf
Bedřich Schwardit
Wolfův
Vitava
21
article
Bedřicha Schwarzenberga v podstatě téhož kalibru
jenom že uhlazená a opatrná. »Kdyby slo hlavně
o regulaci vod a o melioraci«, oběma rukama
by hlasovál prine Schwarzeuberg pro přeďlohu
Urozený pán dobře ví, že o tyto dvě věci s ku-
tečně jde a že je to koketování s ličenou
nevědomosti to stálé opakování slov: »kdybych
věděl«. Prine Schwarzenberg, pan Prášek i W l
maji ale zapotrebí působívého hesla pro přišt
volby do sněmu a proto neustálé to strašení
kanály, na něž, jak se domnívají, dost hejl
chytí. O to tu jde. Aby ale zakryl vlastní svůj
účel a klamal konečným eílem svým, snažils
prine Schwarzenberg své obavy odůvodniti.
Především otázkou, kde vzit peněz? Ku podivu,
že Jeho Jasnost lekla se finanční stránky o táz ky
teprve při předloze o vodních ce
stách, jež maji býti uprave ny
zvláště v zemích našich. Proč ne
učinil prine Schiwarzenberg tuto námitku při
investicích, kde slo o veliké milliony, jež mají
býti vydány na prospěch zemí alpských.? Pro
jižní země povolil sta milliono
s lehkým srdeem, když ale nyn
došlo na Čechy a na Noravu,
tu najednou je pln starostí o peníze.
o veliké lásce k této zemi toto jednání prinee
Schwarzenberg
Prine Schwarzenberg
Prášek
Čechy
22
article
Schwarzenberga nesvédči. Mluvil také o tech-
nické stránce projektu korneubursko-budějovi-
ckého a jakkoliv stále opakoval, že je laik ve
věci té a že jí nerozumi, přece jen pořád s
snažil dokázati, že projekt technicky je ne-
možný aneb aspoň s ohromnými výlohami spo-
jený. Dle našeho domnění neměl by se laik do
podobných btázek ani spouštěti. Tentýž význam
měly hospodářské i komerciální důvody páně
princovy, jemuž, jak se zdá, vadí jen kanál du-
najsko vllavský. Neboť pro dunajsko-oderský —
tak aspoň prohlásil — byl by oběma rukama,
neboť zdá se mu býti prospěšný, poněvadž prj
to bude kanál vnitrozemní a bude zásobovat
Vídeň levným uhlím. — K vůli Vídni je
český vlastenec a zástupce Bu-
dějovic bez rozmýšlení ochoten
povolití milliony, z nichž toto
království zaplatí aspoň 30 pr-
cent, však na vodní stavby v Če-
chách nechce povoliti s panem
Práškem ani krejcaru. Kanál vnitro-
zemní! Což bude kanál labsko-dunajský prů-
plavem jiným? Budou to dva vodní toky zcela
souběžné a oba spojovati budou Dunaj s mo-
hutnými proudy, jež hrnou své vodstvo na
sever. Jaký v tom rozdil? Prine Schwarzenberg
měl doznati pravdu. Měl říci prostě: Nám nejde
ani o kanály, ani o meliorisaci, nám jde — mně
a panu Práškovi et consorteu — o příští man-
dáty sněmovní. Rolníkům musí býti na-
mluveno, že kanály, o něž zasadili se Mlado-
češi, ještě více stlačí ceny obilní a sedláka
zúplna ožebračí. Rolníci pak jako jeden muž
Schwarzenberg
princův
Prášek
Prine Schwarzenberg
Mlada
Vídeň
Dunaj
23
article
se zvednou a straně mladočeské učiní konec.
Jejich místo zaujme pak pan Kubr s Panem
Práškem a ostatní »Zázvorkové«, jak se jim
v Čechách v kruzích rolniekých říká a prin
Bedřich Sehwarzenberg postaví se jim v čelo,
aby je ze země »mladočeského utrpení« zaved
do feudál ně-agrárnické vlasti strdí a mléka.
— Z Vídně, 30. května. Dnešní » V ater-
land« znova ohřívá — tentokráte v dopise,
pocházejícím prý z Prahy — definitivně odbytou
již otázku, kdo způsobil, že starosta obc
pražské, p. dr. Vladimír Srb, uvítá císaře
česky i německy. »Vaterland« s neoby-
čejnou drzostí tvrdí, že prý velmi dobře vímo,
kdo o věci jednal, a že není nás tajno, že pan
dr. Vladimir Srb v ní nejmenšího nemá podilu
naopak, že rozhodlo se o ní jinde, třebas prý
»Národní Listy« to popíraly, »Vaterland«
prostě řečeno, má dosti smělosti, svalovati při-
činu, proč starosta města osloví panovníka také
německy, na parlamentní komisi klubu svobodo-
myslných lidových poslanců českých. Kdyb
toto prolhané tvrzení nebylo se objevilo právě
dnes v orgánu konservativně klerikálním, byli
bychom nájezd ten pominuli mlčením, avšak
v nynějším okamžiku má nepopfratelný ráz
zlomyslnosti a tato okolnost zbavuje nás po-
vinnosti ulajovati pravdu. Z vlastní vůlea
iniciativy, ale z pramene nejspolehlivějšího pro-
hlašujeme toto: Pan dr. Vladimír Srb o své
vůli zavázal se, že uvítá císaře na nádraží řeč
českou a německou. O tom podána na při-
slušných místech zpráva a teprve potom, když
ve věci nedalo se nic změniti, učinil starost
u parlamentní komise klubu českého dotaz, jak
zachovati se má. Bylo mu odpověděno určitě
Kubr
Prášek
Sehwarzenberg
doktor
Vladimíra Srb
Vladimir Srb
Čechy
Vídeň
Praha
klub svoboda
24
article
jasně, že rozhodnati zůstavuje se jemu, parla-
mentní komise že se do záležitosti té vměšovati
nebude. Starosta p. dr. Vl. Srb obrátil se potom
v téže věci ještě jednou na parlamentní komisl,
ta však znovu odmítla rozhodnutí, zůstavivš
starostovi, aby učinil, co dobrým uzná. Takse
věc má a jakékoliv odchylné tvrzení jest ne-
pravdivé. Tak jednala parl amentn
komise a nejinak. Účel publikace »Vater-
landu« jest zjevný: kompromitovati poslance
české v očích lidu a podrývati jejich posici na
prospěch odpůrců, tak, jak se dálo nekalým
bojem proti zákonu o vodních stavbách. Zůsta-
vujeme všem slušným a spravedlivýmy lidem
aby o jednání takovém si učinili náležilý soud
»Národní Listy« a parlamentní komise ničeho
nelajily a netají již proto, že k tomu nebylo
najmenší příčiny. Ty, kteří tajili pravdu a hlásal
lež, hledati sluší jinde.
Srb
Vater
25
article
— Akce jihočeských měst v otázce
vodních dráh. K podnětu městské rady král
města Tábora konala se včera 31. května v
Veselí n. L. schůze, které se zúčastnili: Z
král. město Tábor starosta p. dr. Kotrbele
a pan dr. Kos, městský tajemník; za okres
táborský p. J. Setunský, člen okr. výborui
za město Jindřichův Hradec starosta pan dr.
Karel Jičinský; za okres třeboňský pan dr.
Jan Jirkovský, náměstek starostův; z
město Třeboň pp. Otto Anthon a v
Smutný; za okres bechyňský pan František
Skalák, starosta, za město pp. Karel Ma lý
a Blána, radní místní; za okres Veselí n. L
pp. Jan Kundrát, starosta a JUC. Vraný
okr. tajemník, za město pp. Frant. Vodrážka,
starosta a Fl. Charvát, radní; za město
Lomnici n. P. pp. Fr. Kopřiva a V. Bárta,
za okres pp. Frant. Freylach, starosta, a
Frant. Štěrba; za město Týn nad Vltavou
pan Karel Nikolau, náměstek starostůvi
za město Soběslav pan Mrázek, starosta a
za okres pan František Suchý, starosta
za obchodní komoru českobudějovickou rada p.
Kotrbele
J Setunský
doktor
Jičinský
Jirkovský
Anthon
Skalák
ma
Kundrát
František
Vodrážka
Charvát
Kopřiva
V Bárt
Štěrba
Nikolau
Mrázek
Suchá
Veselí
Jindřichův Hradec
Třeboň
Lomnice
Týn nad Vltava
Soběslav
jihočeský město
rada král město Tábor
26
article
Tiebl z Tábora. Schůzi zahájil starosta tá-
borský pan dr. Kotrbelec řka, že pr
posledním jednání o českých cestách vodních
obě jihočeské řeky Lužnice a Nežár ka
byly opomenuty. Žádal, aby učinily se kroky
v zájmu jejích úpravy. Předsedou schůze zvolen
starosta pan Frant. Vodrážka z Veselin.
L, místopředsedou p. dr. Kotrbec z Tábora,
zapisovatelem pan Malech. Když sďěleno, že
zastoupeno jest všech osm pozvaných okresů,
promluvil pan Tiebl o historickém vývinu
vodních dráh vůbec a v Čechách zvláště. De-
baty o úpravě Lužnice a Nežárky
krocích, jež za účelem jejím mají se pod-
niknouti, zúčastníli se pp.: dr. Kotrbelec,
předseda Vodrážka, pp. T iebl, dr. k
Jičínský, Fr. Štěrba z Lomnice,
Mrázek, Rudolf Setka, P. Freylach
a j., načež přijata p. drem. Kotrbelcem
navržená resoluce: »Podepsaní zástupcové uve-
dených měst a okresů, shromáždění dne 31. května
1901 ve Veselí n. L., uvažujíce o projednávaném
zákoně investičním pro vodní dráhy, pokládáme
za svou povinnost se vším důrazem požádati
za to, aby do programu budoucí práce vodní
v našem království byla pojata úprava toků řek
Lužnice a Nežárky v zájmu zemědělstvíi
v zájmech dopravy průmyslové a aby tok
Lužnice byl po možnosti upraven jake cesta
spojující budoucí kanál dunajsko- vltavský.
Resoluce byla poslána klubu poslaneů svobodo
myslných na radě říšské a poslancům za zmí-
něné okresy a města.
doktor
Kotrbelec
František
Vodrážka
Veselin
Kotrbec
Malo
Tiebl
Jičínský
Štěrba
Mrázek
Setka
P Freylach
Tábor
Lužnice
Čechy
Nežárka
Francie
Lomnica
T ieblishing
27
article
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských koná dnes v sobotu
1. června t. r. v místnostech klubu národní
strany svobodomyslné klubovní schůzi, na její
programu jest rozprava »O činnosti česk
delegace na říšské radě«. Rozpravu
zahájí říšský poslanec za Nové město pan dr.
Ferdinand Pantůček. Do schůze této
která o půl osmé hodině večer počíná, maj
uvedení hosté volný přístup. — Občanský
klub v Karlíně usnesl se ve výborové
schůzi, konané dne 30. května t. r., pořádati ve
středu dne 5. června ve dvoraně restauracep
Ant. Kazdy v Palackého třídě »u dvou hroznůs
manifestační schůzi poplatníků karlínských s pro
gramem: »O obecním hospodářství a činnost
nynějšího obecního zastupitelstva karlínského«,
podati stížnost do usnesení obecního zastupitel-
stva ze dne 29. května t. r. o narovnání s bý
valým důchodním p. Farkačem a stížnost k mi-
stodržitelství, v níž se má žádati: za důkladnou
revisi obecních účtů za minulá léta; za výše-
tření správnosti dodávek obci od členů zastupi-
telstva; aby místodržitelství vyslalo také svého
revídenta; aby se vyšetřilo, jak členové obec-
ního zastupitelstva platí obecní dávky a ko
doktor
Pantůček
Antonín
Kazda
Palacký
Farkač
Karlín
občanský klub
28
article
nečně aby se předsevzala důkladná přehlídk
hospodaření jednotlivých odborů obecní správy.
— Osobní. Druhý náměstek starosty praž-
ského pan inž. E. Neubert odjede v pondělído
Vídně, aby se zúčastnil sehůze komitétu pro labsko-
dunajský průplav.
— Rodinné zprávy. Slečna Anna Krato-
chvílova a pan MUDr. František Sýkora, ob-
vodní a panský lékař, slaviti budou sňatek dne
8. června o 11. hodině dopoledne v chrámu Panny
Marie před Týnem v Praze. — Sleč. Aug. Ješkeova
dcera tajemníka První české c. k. priv. vzáj. pojišťo-
vací banky a pan Antonín Šrotýř, úřadník firmy
Eichmann a spol, slaví sňatek dne 4. června o 5. hod.
odpolední v chrámu u sv. Stěpána v Praze.
— Úmrtí. Ve čtvrtek zemřel p. Jan Evang.
HavlIk, pražský měšťan a majitel realit v 68. roce
věku. Pohřeb bude zejtra o 5. bod. z chrámu sv.
Ludmily. — Ve čtvrtek zemřel v Berlíně Otto Kell-
ner v 15. roce věku. Pobřeb bude zejtra o 2. hod.
z nádraží v Dobřiší na tamější hřbitov.
Ing
E Neubert
Krato
MUDr
Sýkora
Aug
Ješkeův
Antonín šrotýř
svatý . Stěpat
Evang
Havlik
svatý . Ludmila
Kell
Vídeň
Praha
Berlín
první český c
Eichmann
chráma pannus Marie
29
article
—Jubileum padesátileté práce sazoče
Antonína Bösra« — tak se zove dvoustránkový
slávnostní spis s podobiznou a životopisem oslaven-
covým, položený těchto dnů na redakční náš stolek
jako pozdrav našich technických spolupracovníkův
ze sazárny. Jeden z nich dospěl mety věku i práce
tak vzácné u všech, jichž údělem jest práce při
žurnále a soudruzi jeho oslavují tuto v pravdě ne-
všední událost zejtra v noděli slavnostním večerem
ve dvoraně Typografické bosedy. Věru, všechnu mají
k tomu příčinu, neboť mluví-li se běžně o dělníku,
který ztrávil pa enát let v díle jako ol »veteránu« práce,
sluší snovinářiesazeči titul hrdiny práce, zvláště
není-li dosud, bohudík, žádným veteránem jako náš
Böser. Tento fysický heroismus nedovede nikdo lépe
oceniti než právě novinář-literát. Pan Antonín Böser
strávil téměř celých patiesát let své práce u novin,
po svém vyučení u Rohlíčka a Sieverse (1856) byl
činným střídavě u různých listů, z nichž vělšina až
dříme na hřbitově žurnálů po efemerním trvání.
Bösr
Böser
Rohlíček
Sievers
30
article
Poprvé dostal se k »Nár. Láistůme r. 1861 a po druhé
dne 31. prosince 1887, od kteréž doby sází list náš
bez přetržení do dnešního dne. Také při sazbě
Naučného slovníku byl činným. V životě svém za-
známenává Böser zajímavou episodu. R. 1866, právě
když se nalezal v závodě I. L. Kobra, byl nucen za
okkupace pruské, když závod zavřen, na delší dobu
rozloučiti se se sazítkem a přijati práci při upravo-
vání silnice nejdříve ve Veleslavíně u Prahy a po-
zději na Lelné. S okkupací pruskou skončila i talo
mozolná episoda. Dnes zastává 64letý téměř pracovní
ten úkol svůj ještě s nezkrácenou svěžestí a precis-
ností, těše se všeobecné úctě a vážnosti mladších
svých soudruhů a pro znamenité vlastnosti své
i přízni krohů nejširších. V nejnovější době vyskytla
so ve francouzské zábavně poučné literatuře za-
jímavá fotografická hříčka. Ke grafickému znázornění
spotřeby různých předmětů k životu lidskému více
méně nevyhnutelných, na příklad poměru velikosti
pecnu, představujícího spotřebu chleba za lidský život
k velikosti lidského těla, ohromný, pecen tento
strávivšího, zhotoví se fotografie pecnu v žádouci
velikostt a k ní postaví se miniaturní fotografie člo-
věka v potřebné názorné mizivosti atp. K měření
sazečského výkonu při t. zv. hladké sazbě užívá se,
jak známo, písmeny nejůtlejší, »n«. Jak ohromné
musilo by býti však »ne, aby se do něho vešly
všechny ty metrické centy olova sazby, která prošla
už prsty sazeče, sázejícího padesát let den za dnem,
či vlastně noc za nocí v sazárně velkého žurnálul
L Kobr
Veleslavín
Praha
31
article
Byly by to asi notné dva pilíře písmenkoviny, kteréž
by snadno snesly klenbu dílny a v tom ohiedu byly
by i obrazem spolehlivosti a celého významu präce
a zásluhy, jakou si pan Böser získal o technickou
stránku »Národních Listů«, v jichž technickém štábu
zaujímá jedno z předních míst.
Böser
32
article
— Starosta měst pražských pan dr. Vlad.
Srb byl včera v poledne telefonicky povolán do
Vídně k audienci u císaře a odjel tam odpoledním
rychlíkem dráhy Františka Josefa. Povolání starosty
do Vídně ovšem souvisí s jízdou panovníka do
— Z městské rady pražské. (Schůze dne
31. května za předsednictví náměstků pp. dr. Vojt
Friče a inž. Neuberta) K žádosti pana arch. Fanty,
jenž byl pověřen úkolem, vypracovati projekl na re-
konstrukci kosela sv. Václava, budou od-
litky, modely a jiné předměty v budově této ulo-
žené, přeneseny do letohrádku Ameriky, aby v ko-
stele mohlo býli zřízeno lešení, potřebné ku pracem
měřičským. — Technická komise jednala o sdělení,
kterým vojenské stavební oddělení odpovědělo na
dotaz v příčině prodeje újezdských ka-
sáren. Vojenské stavební oddělení sdělilo totiž, že
přistoupiti může k jednání teprve tehdy, bude-li pro-
vedena transakce v příčině kasáren ve Vršovicích,
po případě stanoví-li obec pražská příznivější pod-
mínky stran čár stavebních a zastavení kasáren
újezdských. Dle návrhu technické komise má býti
doktor
Vlad
Srb
František Josef
Frič
Ing
Neubert
Fanta
svatý . Václav
Vídeň
Amerika
Vršovice
33
article
nyní další jednání odročeno až do té doby, až vy-
pracován bude plán polohy pro Malou stranu, n
kterém dle projektů v nedávné soutěži cenou poctě-
ných pan arch. Balšánek společně s úřadem staveb-
ním pracuje. — Spolek majitelů domů na Malé
straně žádal radu městskou, aby sbořen byl bývalý
palác oettingenský, který obcí k účeli uvolnění komu-
nikace byl zakoupen. O této žádosti vyjádřila s
kancelář podniků elektrických, že při komisi, jedna-
jící o zřízení trati elektrické dráhy ulicí Letenskou,
nebyl zástupci ministerstva palác oettingský vytčen
za závadu komunikační. O bezpečnost obecunstva
bude v těchto místech palřičnými zařízeními posta-
ráno. — Schváleno doporučiti sboru obecních star-
ších, aby — dle dohodnutí s obcí bubenečskou —
bylo této přispěno obnosem 5000 K na úpravu sil-
nice Piettovy, v kterémž případě pak obec bubeneč-
ská sama veškeré úpravy ve své režii i při tamních
pozemcích obce pražské provede. — Vypracován byl
návrh stanov pro společnou správu zahrady Kin-
ského a bude — dle návrhu městského rady p. dra
Baštýře — odevzdán ku přesnému stylisování práv-
nické komisi. — Přednesen byl návrh pamětního
spisu, v němž panovníkovi mají býti předneseny
prosby obce pražské; spis bude upraven dle do-
plňků, navržených pp. měst. rady drem. Podlipným,
drem. Baštýřem, F. Schillerem. V. Brožem a Kasali-
ckým. — Při stavbě nové školy »U studánky«v
Bubnech zadány práce klempířské panu F. Bro žovi
truhlářské p. Václavu Dufkovi, pokrývačské Vojt. Ja-
bůrkovi, zámečnické Jos. Tůmovi, natěračské paní
Balšánek
Piettův
Baštýř
Podlipná
F Schiller
V Brož
F Bro
Dufek
Tůma
Bubno
obecní star
34
article
Tietzové, sklenářské p. Č. Brambergrovi, parkefařské
firmě Heinitz a spol., štukatérské pp. Vorlu a Cap-
kovi, kamnářské p. Jos. Fuxovi. — Spolek archi-
tektů a inženýrů, přihlížeje ke skvělému výsledku
soutěže na přeslavbu radnice staroměstské, sdělil
radě městské, že zamýšlí tento výsledek učinit ve-
řejnosti trvale přístupným a vydati jej ve zvláštním
díle, a žádal, aby obec pražsků podník podporovala
subskripcí jednoho sta exemplárů tohoto díla. Techni-
cká komise vřele doporučila vyhovění této žá-
dosti a návrh ten byl jednomysině schiválen. —
V hospodářské komisi navrhl p. městský rada ryt.
Pštross, aby opravena byla dlažba na náměstí Malo-
stranském, v ulicích Senovážné a Jirchářské; laktéž
navrhl, aby vydán byl předpis, že v širších ulicích
nesmí povozy jezditi v kolejích tramwayových.
V téže komisi navrhl p. městský rada Kovařovič,
aby ředítelství státních dráh bylo požádáno, aby ná-
draží vyšehradské upraveno bylo moderním způ-
sobem, aby předešlo se podobným neštěstím, jako se
stalo dne 28. května. — Pan městský rada Brož na-
vrhl, aby byly časem vydávány zprávy, zpracované
dle materiálu v městském archivu o dějinách a vý-
voji města. — Správě zahrady Kinského byly před-
loženy četné žádosti za propůjčení této zahrady
k slavnostem a výstavám; nebylo však možno žádné
vyhověti, ježto stavební stav budov není dosud zjištěn
a zahrada pro četnou návštěvu obecenstva při slan
Prahy-
Tietz
Vorel
Cap
Fux
Pštross
Brož
Kinský
Mala
Praha
Heinitz