ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ede12bf0-660c-11dc-92b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 167, place 48, org 11, work 2
1 masthead
Stramn 2.
2 masthead
NÁRODNI LIS
3 masthead
1. června 1901
4 masthead
Číslo 149.
5 article
v čelo akce právníci, ale technikové. Uvažuje techni- ckou stránku předlohy a polemisuje se Všeněmci a Woifem, jenž změnil své mínění v průplavní otázce. (Výkřiky mezi Všeněmci: Vždyť jste byl v r. 188 sám Všeněmcem 5). Konečně prohlašuje, že Něme činí nárok na vedení ve státě a proto musí byt v čele hospodářských otázek. Posl. Pacher: Investiční předloha byla státn nezbytností, ale obratným tahem Čechů věc vyklá dána v ten rozum, že jest koncessí zemím alpským za kterou se musila dáti koncese zemím sudetským zejmena Čechům. Jest obava, že my Němci brzy ztratíme kapitál klerý jsme nastřádali v těžkém boji od r. 1897 de r. 1899, když jsme si rozhodným vystoupením zí- skali respekt celého světa. O nějakém souručenstv Němců nemůže býti řeči. Čechové dávají příklad, jak se věcí v Rakouskt musí zatočiti, aby došlo k praktickým výsledkům nejvyššímu uznání. Napřed se řekne, že jednotný svaz státu musí býti uvolněn, že říšská rada mus býti hozena do povětří, potom se dělá čtyři neděl tichá obstrukce a podporuje obstrukce jiných. Ne- připustí se žádná práce, dokud se nevytluče hodn praktických výhod. Potom se připustí dělnost sně- movny, ale jen potud, pokud slouží sobeckým zá jmům, — pak jest člověk u vlády a ještě výše velice uznanou a slavnou osobou a dostává se mu díků z vlastenecké chování. Tak se podařilo Čechům chytrou taktikou napá- liti Němce z alpských zemí a zapřáhnouti je před vílězný jejich vůz. Předloha o vodních cestách jest hotova. T nelze změniti. Musíme nyní o to usilovati, abychom zachránili pro svůj národ, co se dá. Proto žá- dáme, aby němečtí technikové z říše nebyli vylučováni ze součinnosti n kanálech. Němečtí technikové mají praktickou zkušenost ve stavbě vodních cest. Pan Kaftani ne staví kanály, leč na papíře nebo hubou.
Posl Čecho Němec Kaftan
6 article
Proti připuštění německých techniků by ničeho nenamítali Čechové, neboť kdyby nebylo německých techniků, byl by parník »František Josef« ještě ve Vitavě, a také nový most v Praze byl stavěn inže- nýry z německé říše. Čechové nedomáhají se vodních cest z lásky k obyvatelstyu rakouskému, nýbrž proto, aby na hnali hojně vody na český mlýn. Čechové nikdy nezapomněli při hospodářských věcech na národní osobní moment. Žaloby Čechů na ponižování jejich jsouz velké části jenom honbou po místech. Jedná se jim o to, nabýti co nejvíce veřejných míst pro své rodáky. My Němci musíme snášeti ve svých krajích české úřadníky s českým smýšlením. V cen- trálních úřadech Poláci a Čechové pomalu Němce zatlačují. Potom nebude mnoho třeba, by provedlo se české státní právo a český státní jazyk. Posl. Březnovský: Dej to německý Pánbůho Posl. Pacher: Čechové se nyní o to postarali. aby absolventi české techniky v Praze a v Brně došli zaopatření. Brněnská česká technika byla zalo- žena jen k tomu, by zlomil se německý ráz města Brna. Pochybuji, že jest správným jednáním uzaví- rati ve příčině vodních staveb spolky s Čechy. Při zadávání míst budiž ve příčině vodních cest vzat zřetel na Němce, jejich počet, jejich kulturní sílu a nebudiž nadržováno zase Čechům. Jinal bude také po té stránce tak jak bylo v posledních letech v oborech jiných. Jest tedy třeba, aby stalo se nějaké opatření, a ministru Rezkovi dala se dovolená snad ke studiu státního jazyka ve spoje- ných státech amerických anebo rovnoprávnosti na Rusi.
Čecho František Josef Němec Polák Posl Pánbů Posl Pacher Praha Brno spolek s Čechy
7 article
Řečník žádá konečně, aby se pojalo do před- lohy ustanovení, podle kterého všichni techníkovéa zřízenci při vodních stavbách musí býti mocni jazyka německého v slově a v písmě. Zejmeua v krajinách německých budiž užíváno při stavbách zřízenců vý- bradně němneckých a pokud možno, též německých dělníků. (Pochvala u Všeněmců.) Poslanec Biankini prohlásil, že bude hlaso- vati pro předlohu, aby se osvědčila solidarita Jiho- slovanů s Čechy a Poláky. Dalmacie nebude míti však z této předlohy žádného prospěchu. Ani jedna řeka v Dalmacií nemá býti upravena a také stavba dráh v Dalmacii nepokračuje. Jest to divná sociální politika, která jednotlivé země úplně zanedbává. K návrhu poslance dra. Dyka debata se uza- vírá a hlavními zřečníky zvolení poslanci Schlegel (contra) a Stwiertnia (pro).
Biankini Polák Dyk Schlegel Stwiertnio Čechy Dalmacie
8 article
Poslanec Sehlegel s přáteli hlasovali proti zevrubnému rokování, proto že věc není ještě zralá a vzbuzuje nemalé rozpaky hospodářské, finanční technické. Pohřešuje také způsob úhrady. Přeje, by úpravy řek provedly se řádně a byly připravou ke stavbě průplavů. Poslanec Stwiertnia dovozoval výhody vodní dopravy pro hromadné zboží a suroviny. Postrádá u nás podnikavosti. Protiva mezi průmyslem a země- dělstvím bývá uměle sestavována. Vodní dráhy pro- spějí zemědělství a odvrátí se také škodné zátopy Je přesvědčen, že průplavní dílo provede se slavné Neschvaluje trať haličských dráh vodních a navrhuje výhodnější podél bývalé železnice Karla Ludvíka Přimlouvá se za zřízení odborných úřadů ve Vídn a v korunních zemích a předkládá příslušnou reso- luci. (Hlučná pochvala.) Posl. Bělský (k věcné opravě) konstatuje, že čeští technikové v Německu, jako na př. v Sasku, dále na Rusi a jinde jsou vítáni. V příčině nového mostu v Praze, který bude prohlédnut také císařem, konstatuje, že byl českými techniky konstruován.
Sehlegel Stwiertnio Karel Ludvík Posl Bělský Německo Sasko Rus Praha
9 article
Městská rada však chtěla docíliti při stavbě úspory a uložila inženýru Soukupovi, aby přijal do svého projektu jeden ze starých pilítů, který je ještě pevný a dobrý. To se také stalo. Následkem změny v měst- ském zastupitelstvu po dvou řetech uznáno žádoucím, aby nezůstal v novém městě žádný starý piliř, nařízeno, že má býti nahražen novým. To se také stalo inženýrem Soukupem. Podnikatel Gregersen provedl stavbu podle konstrukce českých techniků. Jest nepravdou, tvrdíli se, že čeští technikové se dopustili konstrukční chyby, která se musila napra- viti inženýrem jiné národnosti Po referentově doslovu propadl Schleglův návrb na vrácení předlohy výboru a 8§ 6.—8. přijaty se změnou referentovou stran úhrady a 8§ 9.—12. dl výborového textu. Schůze přerušena potom od 3.15 do 7 hodin večer. Když byla obnovena, rokovalo se zevrubně o § 13. Posl. Lindner přimlouval se v zájmu prů- myslu za provedení vodních dráh, ale dává na uvá- ženou, že zemědělství bude z toho míti mnoho zlých následků. Líčí zemědělskou tíseň, avšak doufá, že vláda dovede stíšněnému rolnictvu pomoci.
Soukup Gregersen Schleglův Posl Lindner
10 article
Posl. Seltz jménem sociálně demokratické strany prohlašuje, že je povděčna vodním dráhám i úpra- vám řek a bude hlasovati proti všelikým návrhům jež by mohly předlohu zmařiti. Jako v Německu tak i v Rakousku jsou odpůrci předlohy o vodních drá- hách úhlavní nepřátelé proletářstva. Rakouští agrář- jednají jako němečtí. Zemědělcům záleží však také na vodních stavbách a uznávají jejich nutnost Troufá, že sněmovna v příští předloze splní poža- davky dělnictva stran pracovní doby a minimáln mzdy. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraly. Posl. Drexel lituje, že Vorarlberg je v před- loze zapomenut, doufá však, že nahradí se mu to telefony a mistními dráhami. Přimlouvá se za průplav linecko-budějovický a lituje zamýšlené zavedení daně z jízdných lístků, protože se tím omezují návštěvy cizinců ve Vorarlberku. Bude hlasovati pro předlohu. Posl. Formánek: Při regulaci řek nechať se hledí k tomu, aby byl proud v řekách stejnoměrný a voda byla rozdělena tak stejnoměrně, aby břehy nentrpěly žádné škody. Založení malých stejných nádržek má veliký dosah pro zemědělství. Podává v tom smyslu resoluční návrh. K návrhu poslance Holanského přijímá s konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci Mayer (pro) a Schreiner (proti). Poslanec Schreiner touží na to, že předloha nedbala na zemědělské zájmy, ani na přání agrářů Žádá, by zemědělští technikové měli slovo při sta- novení prací a provádění průplavů, by dbalo se zájmů plavebních společností říčních a p. Poslanec Mayer ujal se vřele předlohy Po doslovu referenta posl. Mengera byl přijat 8 13. beze změny. Při 88 13. a 14. ujal se slova zpravodaj menšiny poslanec Daszyňskl. Dovazuje, že nesmí se za- pomínati na dělnictvo. Schvaluje výborové usnešení
Posl Drexel Vorarlberg Formánek Mayer Schreiner Menger Daszyňskl Německo Rakousko
11 article
o použití VI. hlavy živn. ř. při stavbách a zřízení zvláštního živnostenského inspektorátu s pomocnými silami lékařskými. Spotřební daně dělnické značně se rozmnoží. Odůvodůuje obšírně minoritní volum, jehož úče- lem je zabazpečiti dělnictvu slušnou mzdu a zavésti IOhodinnou práci. Všeobecná úprava zadávání práce bude se setkávati s velikými překážkami a nemůže se provést bez shody s Uhrami, kde provozují so ciální politiku s četníky a okovy. Jeho návrh dává vládě moc starati se o dělnické zájmy. Táže se, jak si vláda představuje upravení submissí administrační cestou, vzpírajíe se úpravě zákonné 10hodinné práce je třeba, proto že podnikaná práce je nebezpečna. Polemisuje s námitkami agrářů proti důlnické ochran a prohlašuje, že také zemědělci musí zavěsti časem maximální pracovní den. Žádá za přijetí svého ná- vrhu. (Pochvala mezi řečníkovými přáteli.) Posl. Zázvorka v české a německé řeči odů- vodňuje resoluci, aby živnostenskými dozorci př vodních stavbách byly dosazovány jen osoby, ktere v příslušné zemi požívají práva domovského. Ministr obchodu baron Call podává výkla k oběma článkům vládní předlohy. Posl. dr. Hinder vyličuje dosah předlohy pr pracovní lid, kterému se zjedná zaměstnání na celou generaci. Potom debata byla uzavřena a hlavními řečníky zvoleni poslanci JUČ. Choc proti a posl. dr. Chiari pro předlohu. Články XIV. a XV. předlohy schváleny beze změný O 11. hodině počala poslední debata: o čl. XVI a XVII, Místopředseda Prade vyvolává řečníky, kteř se dali zapsati proti těmto článkům. Čtyři z nieh jsou nepřítomni. Oznámení místopředsedovo, že po- zbývají slova, vzbuzuje všeobecnou veselost.
Posl Zázvorka Call doktor Hinder Choc Chiari XIV Uhry Juč
12 article
Jako pátý řečník jest volán posl. Zázvorka. Nebyl patrně připraven, že na něho dojde a nedo- vedl dlouho pronésti ani slova. Hledal předlohu Konečně ji nalezl na zemi. Zdvihnuv jí, chtěl mlu- viti. Byl ve velikých rozpacíchy co má říci a pravi pouze: »Chci jen trochu polehtat.« Pak pravil ně- mecky:»Na konec navrhuji, by se schůze pře- rušila.« Místopředseda Prade míně, že posl. Zázvork navrhl konec debaty, řekl ve vší rychlosti: »Posl Zázvorka navrhuje konec debaty. Kdo jest pro ná vrh?« Celá sněmovna povstala. Návrh přijat Čeští poslanci applaudují ironicky posl. Zázvorkori Po chvíli místopředsedoví vysvětlují, že posl. Za zvorka nenavrhl konec debaly. Místopředseda Prade: Posl. Zázvorka navrh konec schůze. (Hlučné hlasy: Nikoliv ! Nikoliv Jen přerušeni schůze.) Místopředseda Prade: Musím dát o návrhu tom hlasovat. Pro návrh nepovstal ani jediný poslanec, nebo posl. Zázvorka a jeho přátelé vyšli ze síně. Chován se posl. Zázvorky způsobilo mezi Poláky nelibost Pravili, že takové žerty nejsou dovoleny o tak váž ném předmětu, jako jsou vodní stavby. Místopředseda Pradé potom vyzývá řečníky kteří jsou ještě proti předloze zapsáni, by volili ge nerálního řečníka. Není z nich přítomen ani jediný O 11.15 hod. míslopředseda dárá slovo posle nímu řečníku pro předlohu posl. pref. Pihuljá kovi O 11. hod. 30 min. byl vlastní zákon o vodních stavbách hotov. Jednalo se ještě o rosolucích a to za ohromného lomozu. Na polského poslance dra. Byka, který mluvi o rozšíření průplavů haličských, ústavičně pokřiko váno koneci tákže musil své výklady předčasně ukončit.
Zázvorka Posl Zázvorka Posl Polák Byk
13 article
Místopředseda Prade prohlašuje, když byly resoluce přikázány výborům: Tím jest záko o vodních stavbách definitivně vy- řízen. K dotazu posl. Concha, co jest se zákonem o lokálních dráhách, prohlašuje místopředseda, ž jakmile bude výborem výřízen, vezme se při stano- vení jednacího pořadu na něj zřetel. V 11 hod. 40 min. veškeré jednání přerušeno příští schůze ustanovena na zejtřek dopoledne o 11. hodině s tímto jednacím pořadem: 1. třetí čtení zákona investičního 2. třeti čtení zákona o vodníc stavbách, 3. druhé čtení rozpočtového pro- visoria, 4. zpráva zvláštního výboru o dan líhové, Posl. dr. Lueger navrhuje za bouřlivého sou- hlasu svých přátel, aby se jako pátý předměl n jednací pořad dala změna 8§ 59. a 60, živnosten ského řádu. Posl. Kaiser připojuje se k tomuto návrhu. Posl. Vogler navrhuje, aby jako pátý před mět položila se revise výdělkových a živnostenskýci společenstev. (Bouřlivý odpor u antisemitů). Posl. dr. Ellenbogen navrhuje, aby se jako pátý předmět položil zákon o slatistice práce. Posl. Kratochvíl přimlouvá se vřele jménem českého živnostnictva za návrh posl. dra. Luegra. Posl. Kaiser navrhl, aby jako pátý bod polo žena změna §5 59. a 60. živn. řádu, jako šestý zákon o sčítání živností, jako sedmý revise výdělkových hospodářských společností, jako osmý zákon o stati stice práce. Při hlasování byl návrh Voglerův zamítnut všemi hlasy proti 3, návrh dra. Ellbo gena všemi hlasy proti 6, návrh Kaisrův hlasy celé pravice, návrh Luegrův schválen skoro jednohlasně. O 12. hodině 2 min. prohlašena schůze z skončenou.
Posl doktor Lueger Kaiser Vogler Ellenbogen Kratochvíl Voglerův Kaisrův
14 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 31. května. (C.-B.) Rozpočtový výbor rakouské delegace rokoval odpoledne o námořním rozpočtu (ref. del. Pergelt). Del. dr. Kramář nemůže souhlasiti s uzná- ním osvědčovaným v jiných zprávách, ale v tomto případe souhlasí s projevem uznání námořnictvu rakouskému ve východní Asii. Pojednává o různých požadavcích námořského úřadnictva co do jeho uniformování a služebních paušálů, o postavení adjunktů námořského komisařství, již po dlouhé 22—24leté službě, u věku 45—48 let, zůstávají v IX hodnostní třídě a žádá námořního velitele, by po- staral se o zlepšení jejich poměrů. Dudávky sukna za posledních 6 let byly zadány bez vypsání kon kursu a proto by rád, aby po vypršení nynějš smlouvy soutěž byla vypsána jistě. Ž té příčiny při mlouvá se, by se měl všemožný zřetel na souke nická společenstva. Námořní velitel baron Spaun odpovídá na dané podněty a dotazy, že námořní správa věnuje opatřování vody v Pulji největší pozornost, avšak zatím není třeba stavěti vodovod. Voda z pramenu Františka Josefa stačí. Také v puljském okoli našl se dobrá studna.
Del doktor Kramář Spaun František Josef Vídeň Asie
15 article
Tivatské stavby stály poslední léta průměrně 150.000 K ročně; až budou za několik let skončeny odpadne také tato suma. Potravní zásoby pro vo jenské lodi jsou kontraktovány do roku 1905. O zá sobení ve vlastní režii bude uvažovat a výsledek sdělí svým časem Jest ochoten dle možnosti uvážit oprávněná přání námořních úřadníků co do unifor mování a jich postavení. Paušály jsou takové jak ve vojsku a proto nelze otázku tu řešiti jednostranně Změní li se přeplatkový předpis, bude možná sna vyhověti tomuto podnětu. Postup adjunktů námoř ního komisariátu není příznivý, ale jejich postavení není tak zlé, neboť při zvýšených požadavcích př přijetí hlásí se dost aspirantů. Uváží, nedal-li by se zvýšiti plat slarších adjunktů 1. třídy. Po vypršení nynější smlouvy o dodávce sukna, bude vypsána ve- řejná soutěž. Ref. del. Pergelt ve svém doslovu přimlouval se zvlášť za uhražování námořnických potřeb v tu- zemsku. Bozpočet vojenského námořnictva byl potom přijat a schůze ukončena.
16 article
V Bacquehemově zprávě o roz- počtu ministerstva zabraničných věc scbválené rozpočtovým výborem ra- kouské delegace prohlašuje se trojspolek za základ zahraničné politiky rakouské a za jeho doplněk pěče o důvérný poměr k ostatním mocnostem. Zvláštn povděk vyslovuje se nad tím, že nezměnil se poměr k Hlalii. Ve výboru převažovalo mínění, že srdečný poměr k špojencům a všeobecné zájmy vyžadují aby vyhýbáno se bojům v oboru hospodářském. Dřívější obavy poněkud pominuly za poslední doby takže je pevnější naděje, že obchodní smlouvy bu- dou uzavřeny na základech navzájem slušných. Shoda s Ruskem o Balkáně, třeba nebyla bez pečnou zárukou proti nenadálým událostem, může potlačiti v zárodku hrozivé záplelky a jejich ná sledky. Zpráva vypočítává úspěchy oné shody, k nimž řadi se nynější korrektní jednání Bulharska naproti makedonské agitaci a bere s povděkem na vědomí ministrovo prohlášení o důvěrné shodě s Ru- skem, jež při ní trvá tak pevně jako Rakousko. Schvaluje se postavení Rakouska v čínské otázce a jeho účastenství na čínské výpravě, jejíž účastní- kům vzdává se pochlebná čest. Schvaluje se roz- počet, obnovení poměru k mexické vládě a zřízent konsulštu. Konečně konstatuje se, že výbor osnesl se vy. sloviti ministrovi úplnou důvěru a diky za úspěšhou správu zahraničué politiky a horlivé vynasnažení podporování hospodářských zájmů.
Rusko Balkán Bulharsko Rakousko
17 article
Vojenský výbor uherské delegaee schválil zprávy o rozložení vojska, zásobení a do dávkách, obnoviv příslušné resoluce, načež po ně kolika dotazech del. Pulszkého a důvěrných od- povědech ministra šl. Krieghammera vyřídli mimořádný rozpočet i s dodatečnými úvěry dle vlád- ních předloh. Ve včerájší schůzi námořního výbor attentisovaná zpráva referenta del. Teleka vyslo- vuje povděk, že vojenské loďstvo osvědčilo se za čín- ských nepokojů a troufá, že osvědčí se vždy v sebe nesnadnějších a kritických poměrech. Dále rozebíra se rozpočet a navrhuje, aby nynějšímu správci ná- mořního odboru vyslovit se dík, důvěra a uznání za jeho zdárnou činnost.
Telek
18 article Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů. Z Vídně, 31. května. Výbor pro kořaleční daň usnesl s dnes k návrhu posl. D. Abrahamowicze, že čl. Il kořaleční předlohy má se schváliti tak, jak ho při jala panská sněmovna, tak aby mohia býti ve stejném znění vyřízena v obou sněmovnách. Posl. Thurnher ohlásil opět svůj minorilní náveh k čl. II. a sice v témž obsahu, jako při prvním projednání předlohy. Školský výbor rokova! dále o disciplinární řádu pro učitele na školach obecných a mě šťanských. V příští schůzi rozhodne se o reformě discipli nárního řízení.
D Abrahamowicz Posl Thurnher Vídeň
19 title
Denní zprávy.
20 article
stvui — Princ Schwarzenberg a vodní dráhy. Prine Bedřich Schwarzenberg, agrárník Prášel a pan Karel Heřman Wolf utvořili družstvo proli regulaci a kanalisaci řek. Třeba že snaži se důvody, proč tak činí, obahti do zdánli pěkné embaláže, čertovo kopýtko z ní čouhal na všech stranách. Ku podivu, i my vyslovil se, když věc stala se předmětemi diskusse, velm skeplicky o velikých kanalisačních projektech. které bez regulace řek a intensivnějšího prová dění meliorace nijak byly by nás neuspokojily Když ale přičiněním právě oněch kruhů a po- slanců, již o zájmech a prospěších stavu rolni- ekého ne pouze mluví, nýbrž také jednají skutky dokazují lásku ke stavu tomu, předloh byla upravena tak, že v ní na regulaci toků položen důrsz hlavní, neměli jsme nejmenších příčin, proč bychom s uspokojením nevyslovili se pro ní. Jmak ale prine Bedřich Schwarzen- berg a jeho spojenci. Předstírajíce bdělost ostražitost, pokud jde o zájmy zemědělské. zcela něco jiného mají na mysli, stavíce se prot předloze, než starost a pěčí o hospodáře, kte by kanalisací Vitavy a Labe ještě více byl ohrožení ve svých interessech. V neurovnan řeči plné odporů prine Schwarzenberg po každém odstavci téměř na jevo dával, oč vlastně mu jde. Byla-li Wolfova řeč nizkým, nemotorným maněvrem na lapání sedlšků, byla řeč prinee
Schwarzenberg Prájít Heřman Wolf Bedřich Schwardit Wolfův Vitava
21 article
Bedřicha Schwarzenberga v podstatě téhož kalibru jenom že uhlazená a opatrná. »Kdyby slo hlavně o regulaci vod a o melioraci«, oběma rukama by hlasovál prine Schwarzeuberg pro přeďlohu Urozený pán dobře ví, že o tyto dvě věci s ku- tečně jde a že je to koketování s ličenou nevědomosti to stálé opakování slov: »kdybych věděl«. Prine Schwarzenberg, pan Prášek i W l maji ale zapotrebí působívého hesla pro přišt volby do sněmu a proto neustálé to strašení kanály, na něž, jak se domnívají, dost hejl chytí. O to tu jde. Aby ale zakryl vlastní svůj účel a klamal konečným eílem svým, snažils prine Schwarzenberg své obavy odůvodniti. Především otázkou, kde vzit peněz? Ku podivu, že Jeho Jasnost lekla se finanční stránky o táz ky teprve při předloze o vodních ce stách, jež maji býti uprave ny zvláště v zemích našich. Proč ne učinil prine Schiwarzenberg tuto námitku při investicích, kde slo o veliké milliony, jež mají býti vydány na prospěch zemí alpských.? Pro jižní země povolil sta milliono s lehkým srdeem, když ale nyn došlo na Čechy a na Noravu, tu najednou je pln starostí o peníze. o veliké lásce k této zemi toto jednání prinee
Schwarzenberg Prine Schwarzenberg Prášek Čechy
22 article
Schwarzenberga nesvédči. Mluvil také o tech- nické stránce projektu korneubursko-budějovi- ckého a jakkoliv stále opakoval, že je laik ve věci té a že jí nerozumi, přece jen pořád s snažil dokázati, že projekt technicky je ne- možný aneb aspoň s ohromnými výlohami spo- jený. Dle našeho domnění neměl by se laik do podobných btázek ani spouštěti. Tentýž význam měly hospodářské i komerciální důvody páně princovy, jemuž, jak se zdá, vadí jen kanál du- najsko vllavský. Neboť pro dunajsko-oderský — tak aspoň prohlásil — byl by oběma rukama, neboť zdá se mu býti prospěšný, poněvadž prj to bude kanál vnitrozemní a bude zásobovat Vídeň levným uhlím. — K vůli Vídni je český vlastenec a zástupce Bu- dějovic bez rozmýšlení ochoten povolití milliony, z nichž toto království zaplatí aspoň 30 pr- cent, však na vodní stavby v Če- chách nechce povoliti s panem Práškem ani krejcaru. Kanál vnitro- zemní! Což bude kanál labsko-dunajský prů- plavem jiným? Budou to dva vodní toky zcela souběžné a oba spojovati budou Dunaj s mo- hutnými proudy, jež hrnou své vodstvo na sever. Jaký v tom rozdil? Prine Schwarzenberg měl doznati pravdu. Měl říci prostě: Nám nejde ani o kanály, ani o meliorisaci, nám jde — mně a panu Práškovi et consorteu — o příští man- dáty sněmovní. Rolníkům musí býti na- mluveno, že kanály, o něž zasadili se Mlado- češi, ještě více stlačí ceny obilní a sedláka zúplna ožebračí. Rolníci pak jako jeden muž
Schwarzenberg princův Prášek Prine Schwarzenberg Mlada Vídeň Dunaj
23 article
se zvednou a straně mladočeské učiní konec. Jejich místo zaujme pak pan Kubr s Panem Práškem a ostatní »Zázvorkové«, jak se jim v Čechách v kruzích rolniekých říká a prin Bedřich Sehwarzenberg postaví se jim v čelo, aby je ze země »mladočeského utrpení« zaved do feudál ně-agrárnické vlasti strdí a mléka. — Z Vídně, 30. května. Dnešní » V ater- land« znova ohřívá — tentokráte v dopise, pocházejícím prý z Prahy — definitivně odbytou již otázku, kdo způsobil, že starosta obc pražské, p. dr. Vladimír Srb, uvítá císaře česky i německy. »Vaterland« s neoby- čejnou drzostí tvrdí, že prý velmi dobře vímo, kdo o věci jednal, a že není nás tajno, že pan dr. Vladimir Srb v ní nejmenšího nemá podilu naopak, že rozhodlo se o ní jinde, třebas prý »Národní Listy« to popíraly, »Vaterland« prostě řečeno, má dosti smělosti, svalovati při- činu, proč starosta města osloví panovníka také německy, na parlamentní komisi klubu svobodo- myslných lidových poslanců českých. Kdyb toto prolhané tvrzení nebylo se objevilo právě dnes v orgánu konservativně klerikálním, byli bychom nájezd ten pominuli mlčením, avšak v nynějším okamžiku má nepopfratelný ráz zlomyslnosti a tato okolnost zbavuje nás po- vinnosti ulajovati pravdu. Z vlastní vůlea iniciativy, ale z pramene nejspolehlivějšího pro- hlašujeme toto: Pan dr. Vladimír Srb o své vůli zavázal se, že uvítá císaře na nádraží řeč českou a německou. O tom podána na při- slušných místech zpráva a teprve potom, když ve věci nedalo se nic změniti, učinil starost u parlamentní komise klubu českého dotaz, jak zachovati se má. Bylo mu odpověděno určitě
Kubr Prášek Sehwarzenberg doktor Vladimíra Srb Vladimir Srb Čechy Vídeň Praha klub svoboda
24 article
jasně, že rozhodnati zůstavuje se jemu, parla- mentní komise že se do záležitosti té vměšovati nebude. Starosta p. dr. Vl. Srb obrátil se potom v téže věci ještě jednou na parlamentní komisl, ta však znovu odmítla rozhodnutí, zůstavivš starostovi, aby učinil, co dobrým uzná. Takse věc má a jakékoliv odchylné tvrzení jest ne- pravdivé. Tak jednala parl amentn komise a nejinak. Účel publikace »Vater- landu« jest zjevný: kompromitovati poslance české v očích lidu a podrývati jejich posici na prospěch odpůrců, tak, jak se dálo nekalým bojem proti zákonu o vodních stavbách. Zůsta- vujeme všem slušným a spravedlivýmy lidem aby o jednání takovém si učinili náležilý soud »Národní Listy« a parlamentní komise ničeho nelajily a netají již proto, že k tomu nebylo najmenší příčiny. Ty, kteří tajili pravdu a hlásal lež, hledati sluší jinde.
Srb Vater
25 article
— Akce jihočeských měst v otázce vodních dráh. K podnětu městské rady král města Tábora konala se včera 31. května v Veselí n. L. schůze, které se zúčastnili: Z král. město Tábor starosta p. dr. Kotrbele a pan dr. Kos, městský tajemník; za okres táborský p. J. Setunský, člen okr. výborui za město Jindřichův Hradec starosta pan dr. Karel Jičinský; za okres třeboňský pan dr. Jan Jirkovský, náměstek starostův; z město Třeboň pp. Otto Anthon a v Smutný; za okres bechyňský pan František Skalák, starosta, za město pp. Karel Ma lý a Blána, radní místní; za okres Veselí n. L pp. Jan Kundrát, starosta a JUC. Vraný okr. tajemník, za město pp. Frant. Vodrážka, starosta a Fl. Charvát, radní; za město Lomnici n. P. pp. Fr. Kopřiva a V. Bárta, za okres pp. Frant. Freylach, starosta, a Frant. Štěrba; za město Týn nad Vltavou pan Karel Nikolau, náměstek starostůvi za město Soběslav pan Mrázek, starosta a za okres pan František Suchý, starosta za obchodní komoru českobudějovickou rada p.
Kotrbele J Setunský doktor Jičinský Jirkovský Anthon Skalák ma Kundrát František Vodrážka Charvát Kopřiva V Bárt Štěrba Nikolau Mrázek Suchá Veselí Jindřichův Hradec Třeboň Lomnice Týn nad Vltava Soběslav jihočeský město rada král město Tábor
26 article
Tiebl z Tábora. Schůzi zahájil starosta tá- borský pan dr. Kotrbelec řka, že pr posledním jednání o českých cestách vodních obě jihočeské řeky Lužnice a Nežár ka byly opomenuty. Žádal, aby učinily se kroky v zájmu jejích úpravy. Předsedou schůze zvolen starosta pan Frant. Vodrážka z Veselin. L, místopředsedou p. dr. Kotrbec z Tábora, zapisovatelem pan Malech. Když sďěleno, že zastoupeno jest všech osm pozvaných okresů, promluvil pan Tiebl o historickém vývinu vodních dráh vůbec a v Čechách zvláště. De- baty o úpravě Lužnice a Nežárky krocích, jež za účelem jejím mají se pod- niknouti, zúčastníli se pp.: dr. Kotrbelec, předseda Vodrážka, pp. T iebl, dr. k Jičínský, Fr. Štěrba z Lomnice, Mrázek, Rudolf Setka, P. Freylach a j., načež přijata p. drem. Kotrbelcem navržená resoluce: »Podepsaní zástupcové uve- dených měst a okresů, shromáždění dne 31. května 1901 ve Veselí n. L., uvažujíce o projednávaném zákoně investičním pro vodní dráhy, pokládáme za svou povinnost se vším důrazem požádati za to, aby do programu budoucí práce vodní v našem království byla pojata úprava toků řek Lužnice a Nežárky v zájmu zemědělstvíi v zájmech dopravy průmyslové a aby tok Lužnice byl po možnosti upraven jake cesta spojující budoucí kanál dunajsko- vltavský. Resoluce byla poslána klubu poslaneů svobodo myslných na radě říšské a poslancům za zmí- něné okresy a města.
doktor Kotrbelec František Vodrážka Veselin Kotrbec Malo Tiebl Jičínský Štěrba Mrázek Setka P Freylach Tábor Lužnice Čechy Nežárka Francie Lomnica T ieblishing
27 article
— Kluby občanské. Klub volič novoměstských koná dnes v sobotu 1. června t. r. v místnostech klubu národní strany svobodomyslné klubovní schůzi, na její programu jest rozprava »O činnosti česk delegace na říšské radě«. Rozpravu zahájí říšský poslanec za Nové město pan dr. Ferdinand Pantůček. Do schůze této která o půl osmé hodině večer počíná, maj uvedení hosté volný přístup. — Občanský klub v Karlíně usnesl se ve výborové schůzi, konané dne 30. května t. r., pořádati ve středu dne 5. června ve dvoraně restauracep Ant. Kazdy v Palackého třídě »u dvou hroznůs manifestační schůzi poplatníků karlínských s pro gramem: »O obecním hospodářství a činnost nynějšího obecního zastupitelstva karlínského«, podati stížnost do usnesení obecního zastupitel- stva ze dne 29. května t. r. o narovnání s bý valým důchodním p. Farkačem a stížnost k mi- stodržitelství, v níž se má žádati: za důkladnou revisi obecních účtů za minulá léta; za výše- tření správnosti dodávek obci od členů zastupi- telstva; aby místodržitelství vyslalo také svého revídenta; aby se vyšetřilo, jak členové obec- ního zastupitelstva platí obecní dávky a ko
doktor Pantůček Antonín Kazda Palacký Farkač Karlín občanský klub
28 article
nečně aby se předsevzala důkladná přehlídk hospodaření jednotlivých odborů obecní správy. — Osobní. Druhý náměstek starosty praž- ského pan inž. E. Neubert odjede v pondělído Vídně, aby se zúčastnil sehůze komitétu pro labsko- dunajský průplav. — Rodinné zprávy. Slečna Anna Krato- chvílova a pan MUDr. František Sýkora, ob- vodní a panský lékař, slaviti budou sňatek dne 8. června o 11. hodině dopoledne v chrámu Panny Marie před Týnem v Praze. — Sleč. Aug. Ješkeova dcera tajemníka První české c. k. priv. vzáj. pojišťo- vací banky a pan Antonín Šrotýř, úřadník firmy Eichmann a spol, slaví sňatek dne 4. června o 5. hod. odpolední v chrámu u sv. Stěpána v Praze. — Úmrtí. Ve čtvrtek zemřel p. Jan Evang. HavlIk, pražský měšťan a majitel realit v 68. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 5. bod. z chrámu sv. Ludmily. — Ve čtvrtek zemřel v Berlíně Otto Kell- ner v 15. roce věku. Pobřeb bude zejtra o 2. hod. z nádraží v Dobřiší na tamější hřbitov.
Ing E Neubert Krato MUDr Sýkora Aug Ješkeův Antonín šrotýř svatý . Stěpat Evang Havlik svatý . Ludmila Kell Vídeň Praha Berlín první český c Eichmann chráma pannus Marie
29 article
—Jubileum padesátileté práce sazoče Antonína Bösra« — tak se zove dvoustránkový slávnostní spis s podobiznou a životopisem oslaven- covým, položený těchto dnů na redakční náš stolek jako pozdrav našich technických spolupracovníkův ze sazárny. Jeden z nich dospěl mety věku i práce tak vzácné u všech, jichž údělem jest práce při žurnále a soudruzi jeho oslavují tuto v pravdě ne- všední událost zejtra v noděli slavnostním večerem ve dvoraně Typografické bosedy. Věru, všechnu mají k tomu příčinu, neboť mluví-li se běžně o dělníku, který ztrávil pa enát let v díle jako ol »veteránu« práce, sluší snovinářiesazeči titul hrdiny práce, zvláště není-li dosud, bohudík, žádným veteránem jako náš Böser. Tento fysický heroismus nedovede nikdo lépe oceniti než právě novinář-literát. Pan Antonín Böser strávil téměř celých patiesát let své práce u novin, po svém vyučení u Rohlíčka a Sieverse (1856) byl činným střídavě u různých listů, z nichž vělšina až dříme na hřbitově žurnálů po efemerním trvání.
Bösr Böser Rohlíček Sievers
30 article
Poprvé dostal se k »Nár. Láistůme r. 1861 a po druhé dne 31. prosince 1887, od kteréž doby sází list náš bez přetržení do dnešního dne. Také při sazbě Naučného slovníku byl činným. V životě svém za- známenává Böser zajímavou episodu. R. 1866, právě když se nalezal v závodě I. L. Kobra, byl nucen za okkupace pruské, když závod zavřen, na delší dobu rozloučiti se se sazítkem a přijati práci při upravo- vání silnice nejdříve ve Veleslavíně u Prahy a po- zději na Lelné. S okkupací pruskou skončila i talo mozolná episoda. Dnes zastává 64letý téměř pracovní ten úkol svůj ještě s nezkrácenou svěžestí a precis- ností, těše se všeobecné úctě a vážnosti mladších svých soudruhů a pro znamenité vlastnosti své i přízni krohů nejširších. V nejnovější době vyskytla so ve francouzské zábavně poučné literatuře za- jímavá fotografická hříčka. Ke grafickému znázornění spotřeby různých předmětů k životu lidskému více méně nevyhnutelných, na příklad poměru velikosti pecnu, představujícího spotřebu chleba za lidský život k velikosti lidského těla, ohromný, pecen tento strávivšího, zhotoví se fotografie pecnu v žádouci velikostt a k ní postaví se miniaturní fotografie člo- věka v potřebné názorné mizivosti atp. K měření sazečského výkonu při t. zv. hladké sazbě užívá se, jak známo, písmeny nejůtlejší, »n«. Jak ohromné musilo by býti však »ne, aby se do něho vešly všechny ty metrické centy olova sazby, která prošla už prsty sazeče, sázejícího padesát let den za dnem, či vlastně noc za nocí v sazárně velkého žurnálul
L Kobr Veleslavín Praha
31 article
Byly by to asi notné dva pilíře písmenkoviny, kteréž by snadno snesly klenbu dílny a v tom ohiedu byly by i obrazem spolehlivosti a celého významu präce a zásluhy, jakou si pan Böser získal o technickou stránku »Národních Listů«, v jichž technickém štábu zaujímá jedno z předních míst.
Böser
32 article
— Starosta měst pražských pan dr. Vlad. Srb byl včera v poledne telefonicky povolán do Vídně k audienci u císaře a odjel tam odpoledním rychlíkem dráhy Františka Josefa. Povolání starosty do Vídně ovšem souvisí s jízdou panovníka do — Z městské rady pražské. (Schůze dne 31. května za předsednictví náměstků pp. dr. Vojt Friče a inž. Neuberta) K žádosti pana arch. Fanty, jenž byl pověřen úkolem, vypracovati projekl na re- konstrukci kosela sv. Václava, budou od- litky, modely a jiné předměty v budově této ulo- žené, přeneseny do letohrádku Ameriky, aby v ko- stele mohlo býli zřízeno lešení, potřebné ku pracem měřičským. — Technická komise jednala o sdělení, kterým vojenské stavební oddělení odpovědělo na dotaz v příčině prodeje újezdských ka- sáren. Vojenské stavební oddělení sdělilo totiž, že přistoupiti může k jednání teprve tehdy, bude-li pro- vedena transakce v příčině kasáren ve Vršovicích, po případě stanoví-li obec pražská příznivější pod- mínky stran čár stavebních a zastavení kasáren újezdských. Dle návrhu technické komise má býti
doktor Vlad Srb František Josef Frič Ing Neubert Fanta svatý . Václav Vídeň Amerika Vršovice
33 article
nyní další jednání odročeno až do té doby, až vy- pracován bude plán polohy pro Malou stranu, n kterém dle projektů v nedávné soutěži cenou poctě- ných pan arch. Balšánek společně s úřadem staveb- ním pracuje. — Spolek majitelů domů na Malé straně žádal radu městskou, aby sbořen byl bývalý palác oettingenský, který obcí k účeli uvolnění komu- nikace byl zakoupen. O této žádosti vyjádřila s kancelář podniků elektrických, že při komisi, jedna- jící o zřízení trati elektrické dráhy ulicí Letenskou, nebyl zástupci ministerstva palác oettingský vytčen za závadu komunikační. O bezpečnost obecunstva bude v těchto místech palřičnými zařízeními posta- ráno. — Schváleno doporučiti sboru obecních star- ších, aby — dle dohodnutí s obcí bubenečskou — bylo této přispěno obnosem 5000 K na úpravu sil- nice Piettovy, v kterémž případě pak obec bubeneč- ská sama veškeré úpravy ve své režii i při tamních pozemcích obce pražské provede. — Vypracován byl návrh stanov pro společnou správu zahrady Kin- ského a bude — dle návrhu městského rady p. dra Baštýře — odevzdán ku přesnému stylisování práv- nické komisi. — Přednesen byl návrh pamětního spisu, v němž panovníkovi mají býti předneseny prosby obce pražské; spis bude upraven dle do- plňků, navržených pp. měst. rady drem. Podlipným, drem. Baštýřem, F. Schillerem. V. Brožem a Kasali- ckým. — Při stavbě nové školy »U studánky«v Bubnech zadány práce klempířské panu F. Bro žovi truhlářské p. Václavu Dufkovi, pokrývačské Vojt. Ja- bůrkovi, zámečnické Jos. Tůmovi, natěračské paní
Balšánek Piettův Baštýř Podlipná F Schiller V Brož F Bro Dufek Tůma Bubno obecní star
34 article
Tietzové, sklenářské p. Č. Brambergrovi, parkefařské firmě Heinitz a spol., štukatérské pp. Vorlu a Cap- kovi, kamnářské p. Jos. Fuxovi. — Spolek archi- tektů a inženýrů, přihlížeje ke skvělému výsledku soutěže na přeslavbu radnice staroměstské, sdělil radě městské, že zamýšlí tento výsledek učinit ve- řejnosti trvale přístupným a vydati jej ve zvláštním díle, a žádal, aby obec pražsků podník podporovala subskripcí jednoho sta exemplárů tohoto díla. Techni- cká komise vřele doporučila vyhovění této žá- dosti a návrh ten byl jednomysině schiválen. — V hospodářské komisi navrhl p. městský rada ryt. Pštross, aby opravena byla dlažba na náměstí Malo- stranském, v ulicích Senovážné a Jirchářské; laktéž navrhl, aby vydán byl předpis, že v širších ulicích nesmí povozy jezditi v kolejích tramwayových. V téže komisi navrhl p. městský rada Kovařovič, aby ředítelství státních dráh bylo požádáno, aby ná- draží vyšehradské upraveno bylo moderním způ- sobem, aby předešlo se podobným neštěstím, jako se stalo dne 28. května. — Pan městský rada Brož na- vrhl, aby byly časem vydávány zprávy, zpracované dle materiálu v městském archivu o dějinách a vý- voji města. — Správě zahrady Kinského byly před- loženy četné žádosti za propůjčení této zahrady k slavnostem a výstavám; nebylo však možno žádné vyhověti, ježto stavební stav budov není dosud zjištěn a zahrada pro četnou návštěvu obecenstva při slan Prahy-
Tietz Vorel Cap Fux Pštross Brož Kinský Mala Praha Heinitz