ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ec215f50-78eb-11dc-b5a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 73, person 54, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 19. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 196.
4 article
Na ranní a odpol. listy předs lácí sem v Praze v adisinistraci na čtvrž leta . . . . 6 K — s dvojí čonáfkou ndnt lets . . . . 7 k nok ve flislkich . 2 K a0h na nětle Pešísn: na měsíe na čtrrt lela . . . . 9 K oo s dvojí zlellkon na naěsl na čtvrt keta . . . IK Č
Praha
5 article Zakročení v Turecku?
Zakročení v Turecku? Neni radno pro válku na dálném Východč a nepokoje v Rusku, nevšímati si Východu blíz- kého — ostupujícího rozkladu Turecka. Ne- jen že otázka makedonská od doby úmluv mürz- stegských a ujednaných reforem ani o krok ne- pokročila ve směru kpnečného uklidnění, zatín nastaly nové zápletky na ostrově Krétě, a v ko- lébce mohamedanismu, v Arabii, vypuklo proti turecké vládě vítězné povstání, jež zmocnilo se již i posvátných míst Mekky a Mediny a jehož vůdce dal se prohlásiti za kalifa, t. j. duchovní hlavu všech věřících. Kdežto povstání arabské se pokládá za opatření Angličanů proti rostou- címu vlivu Německa v říši sultánově, a jest tu- díž ohlasem soupeření těchto dvou velmocí, vy- víjejí se události krétské a makedonské za pří- mého dozoru všecn; neboť na Krétě udržují své posádkové sbory i Rusové i Angličané i Vlaš a Francouzi, při provádění oprav v Makedonii pakk spolupůsobí i Rakousko-Uhersko. Proto po- měry makedonské vyžadují pozornosti i naší ve- řejnosti. A v této nešťastné zemi slovanské jdou před se události, jež by měly západoevropskou humanitu naplniti opravdovým úžasem, kdyby se za ní neskrývalo nejhnusnější sobectví. Tití lidé, kteří nemohou nalézti dost slov nadšení pro úkladné vraždy v Rusku a slov odsouzení ruských poměrů, titíž lidé a totéž veřejné mínění v západní Evropě na Balkáně jen toužebně vy- čkává okamžiku, kdy počne dělba dědictví — tamních národů, neboť tam osvícená Evropa princip osvobození národů zapírá pro vlastní touhu po kořisti. Aby mohla odůvodniti tuto svou lakotu, štve na Balkáně všechny ná rody proti sobě a dohání je do vzájemného vy- vražďování, jen aby mohla pak prohlásiti, že jsou neschopní a slabí, hájiti svou samostatnost.
Angličan Rus Francouz Turecko Rusko Kréta Arabia Mekka Medina Německo Makedonie RakouskoUhersko Evropa Balkán
6 article
V ohledu tom si nezadají ani románští národové, ani Angličané, ani Němci, všichni stejně pod- lamují ily tamních národů, všichni stejně hlásí se o podil, aby konkurent nezabral více než žá- doueno. Kdo z nich podporuje osvobození tam- ních národů aspoň tak, jak to činilo Rusko, dnes i četnými Slovany jen hanobené? Br jsou mezi západními Slovany i tací účastnici událostí n Batkáně, jejichž činnost tamní budí ošklivost vhání krev studu do tváře krajanů jejich. Zvláště v Makedonii rozzuřila se občansk válka mezi vlastními Bulhary, dle toho, jsou-li stoupenci řeckého patriarchátu či bulharského exarchátu, dle toho, jsou-li přivrženci komitétu bulharského, či makedonského vnitřního, jenž opíral se dosud o západní velmoci; dle toho ko- nečně, jsou-li Bulhaři, či Řekové, či Srbové, ba tyto dny došlo již i k bojům mezi ruskými a řeckými mnichy klášterů na hoře Athos. Průběhem letošního roku čety všech tčchto komitétů a národností napadaly se krutěji než Tucy a způsobily si těžší ztráty, než to dovodly turecké posádky za celou dobu povstání make donského. Bulharský komitét, pracující o připojen Makedonie k Bulharsku, bojuje svými četam proti komitétu makedonskému, jenž pracuje ci- zimi prostředky pro tak zvanou autonomii make- donskou; a pro ony cizí pro- tředky není mezi nimi možný smír a součinnost.
Angličan Němec Bulhar Řek Srba Rusko Makedonie Athos Bulharsko Batkán
7 article
Turci pak klidně ničí obě strany, někdy proti nim podporují i čety řecké a tak bylo za poslední dva měsíce úplně potřeno d vacet bulharských čet! Čety srbské pak snaží se udržeti ony kraje makedonské, jichž obyvatelstvo se hlás k Srbům. Vedle toho sledují Řekové a katolíci prostě propagandu náboženskou; čely řecké násilím uvádějí bulharské obce v moc patriarchátu. kdežto Fatolická propaganda těží ze zmatků těch ve prospěch autority Říma. Tento poslední nalezl horlivé pomocníky v Rakousko-Uhersku, neboť toto se domnívá, že touto cestou sesílí svůj vlastní vliv na Bal káně. Touha po Soluni patrně ještě nevzala za své. Nejnověji i orgán tak zvaného makedon- ského (vnitřního) komitétu zabývá se činností této propagandy. Ještě pozoruhodnější jest, že ze samého středu reformních komisařů z uskub- ského vilajetu se upozorňuje na činnost četni ckého důstojníka Urbana, jenž přemlouvá bul- harské venkovany, aby přijali unii s Římem, za- čež se jim dostane ochrany od našeho soustátí. Nyní činnost tato podniká další kroky. Jest prý sice autonomie Makedonie žádoucí, ale pro obrovské nynější zmatky vnitřní nelze jí ihned dosíci. Mohou však dosíci Makedonci splněn své touhy, obsadí-li Rakousko-Uhersko dočasně zemi jejich a učiní-li v ní pořádek. Potom ná- sledovati bude autonomie sama sebou. Proto jest nutno, aby obyvatelstvo hromadnými peti- cemi se obrátilo na velmoci, by vložily na Ra- kousko-Uhersko úkol okkupace Makedonie. Ná- sledkem toho počíná se odvraceli od Rakousko- Uherska i makedonský komitét (vnitřní).
Turek Srba Řek Urban Makedonec Řím RakouskoUhersko Soluň Makedonie Rakousko Uhersko Bala káně
8 article
Zajímavo jest, že samy poloúřadní časo- pisy u nás připravují na energické kroky v poměrech balkánských. Tak se píše jednomu z časopisů těchto z Cařihradu, že nehody Ruska na dálném Východě a odraz jejich na světové poměry, sejmena v evropském Turecku, počí- nají nabývati určitě, hmatavé tvářnosti. Co se týče vlády turecké, jest prý patrno, že již počítá se změnou v postavení ruské moci. Nejzřej- měji se to ukázalo, že odmítla nyní všeliký do- zer na finanční správu v makedonském vilajetu. Turecko po událostech v černomořském loďstvu ruském prý pociťuje, že mu netřeba se lekati ná- tlaku ruského válečného loďstva. Ale přes t se turecká vláda mýlí, domnívá-li se, že se vy- mkne provedení mürzstegských úmluv. Nejdeť prý jen o dohodu Rakousko-Uher ska s Ruskem, Turecko zapomíná, že hr. Golu- chowski rokoval o tureckých záležitostech v Be nátkách s ministrem italským Tittonem, a že dozor finanční v Makedonii stal se záleži- tostí mezinárodní. Turecko se tedy staví svým odmitáním do- zoru finančního proti všem velmocem, třeba ještě neučinily rozhodnutí, to možno po- kládati za jisté, že se jedná o velmi dů- razný společný krok. A kdyby Turecko nenahlédlo, že nemůže se vymknouti důsledkům mürzstegských úmluv, mohlo by se mu to státi osudným. .. K tomu podotýkáme, že „společný“ krok velmocí nevylučuje zakročení určité z nich. třeba jako splnomocněnce.
Gola Cařihrad Rusko dálný východ Turecko Rakousko Uhry Makedonie
9 article
Než stav věcí na Balkáně znepokojuje dnea veškery státy, kteréž nepřejí si, aby vliv ně mecký na blízkém Východě . míry se sesílil. A zejmena Anglie, Francie a Spojené státy ame- rické jsou prý to, jež této okolnosti použily př otázce připravovaného vyjednáván. c mír mezt Ruskem a Japonskem. I ony prý si přejí, aby Rusko uvolnilo si ruce na dálném Východě pro hrozivý stav na Východě blízkém. Pochopuji porušení rovnováhy evropské dle toho poněkud jinak než Turceko, a ony kruhy, kteréž v R- kousko-Uhersku již od vypuknutí této války na- lehají na zakročení v Turecku. O tom praví na př. „Novosti“: Koho ohro žuje především porušení rovnováhy evropské? Na otázku tuto odpovídá časopisectvo francouz ské, anglické a z valné části i severoamerické že nehezpečí především hrozi Podunají. Do časné oddálení Ruska od Evropy umožňuje Ne mecku vystupovati s nároky, jež byly před vál- kou nynější nemožné. Nedávný případ v otázce marocké jest dokladem, že nejsou vyloučena ještě jiná překvapení. Tak na př. různé vše- německé orgány hlásají, že nyní lze výhodně hnouti záležitosti přístavu terstského. Za to lze nabídnouti hojnou náhradu na poloostrově bal- kánském. V Anglii věci tyto stopují s velikou nedůvěrou. A poslední vystoupení Všeněmců na radě říšské a částečný úspěch jejich tuto ne- důvěru jen ještě zvýšilo. A prolo v západníeh státech prý si tak nalehavě přejí, aby Rusko uzavřelo mír, a vrátilo k věcem ovropským. Dají se však ješ zastaviti kvačící události na Balkáně?
Balkán blízký východ Anglie Francie spojený stát Rusko Japonsko Turecko Evropa RkouskýUhersko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. července. (Plány uhe ské koalice.) Dle informací, daných » Pester Lloydu« z kruhů koaličních, nynější bojovná ná- lada vznikla teprve tehdy, když v koalici nabyly vrchu krajně neústupné názory hr. Apponye. Dřive byla ochota k utvoření koaličního kabinetu a k odložení vojenských požadavků aspoň na tak dlouho, až by vojenská správa obnovila své požadavky stran zvýšení vojenského kontingentu a vojenských břemen. Vílězství názorů Appo- nyových musilo přirozeně věsti k passivnému odporu. Ale již nyní se vzmáhá přesvědčení, že za našich dob passivný odpor nemůže býti již tak účinnou zbraní, jako v létech čtyřicátých šedesátých minulého století. Koalice nemůže toliž spustiti se zřetele, že passivný odpor pro- váděný až do krajnosti, totiž do úplného vyčer- pání státní pokladny, má svou stinnou stránku i pro opposici. Až se státní pokladna vyprázdni, vláda nebude moci vypläceti služné úřadnikům a zvláště nebude s to, aby dostála jiným důle- žitým povinnostem státu, zejmena vůči cizině. která jest majetníkem uherských státních pa- pírů. V létech šedesátých passivný odpor byl možnější, poněvadž tehda většina úřadů byla ještě funkci čestnou, za kterou se neplatilo služné a Uhry neměly v tu dobu svých s tát- ních dluhů. Dnes by vyčerpáním státní po- kladny tisíce úřadnických rodin byly ohroženy ve své existencí a úvěr uberský v cizině byl by úplně podkopán.
Lloyd Appa Praha Uhry
11 article
O těchto obulžích jednáno již v sobotní schůzi výkonného výboru spojených stran levice a uznána potřeba, zorganisovati trpný odpor ná- roda tak, aby se nynější neúslavní vládě ode- přely sice prostředky, nezbytné pro její trvání ale aby zemi zachována byla možnost, platit úřadnikům služná, vypláceti kupony uherských státních paplrů a hověti vůbec všem povinno- stem uherského státu, Vyrovnati tyto protivy jest úkolem výkonného výboru. Zpravodaj »Pp.
spojený stran levice
12 article
L.« má za to, že se nalezne způsob, jímž s zejmena cizině podá důkaz, že účelem koaliee není daně vůbec neplatiti, nýbrž že se má jen nemožnou učiniti vláda, která nestojí na půdě úslavní v parlamentě nemá za sebou většinya zdržuje uskutečnění národních požadavků. Výkonný výbor koaliční zvolil, jak již sdě leno, ve včerejší schůzi užší výbor, který má podati návrhy na zorganisování trpného odporu v celé zemi. Dle zpráv, došlých dnes z Pešli, užší výbor navrhuje: 1. aby se proti polirán trpného odporu vládou zřídil zvláštní stálý vý- bor a 2. aby se sebral zemský fo n d,z néhož by se vyplácelo odškodné těm úřadnikům, kteří by byli vládou stiháni proto, že se netidi Fejérvárovým oběžnikem. V Praze, 18. července. (Výtky Tis zo vy.) Hr. Štépán Tisza pokračuje v »Ar Ujsagu« ve statích, jimiž se snaží vyvrátiti od- por koalice proti zřízení parlamentního mini- sterstva. Nová jeho výtka týče se o lporu koalice proti požadavku 450 millionů korun, které byly během času sniženy na 311° millionů korun na nová děla, válečné loďstvo a jiné vojenské potřeby. Tisza opakuje při té přileži- tosti bajku býv. rakouského finančního ministra Böhma Bawerka o refundaci 27 millionů, jimi se prý netoliko zúročí, nýbrž v 25 létech také umoři půjčka na válečné potřeby. Admirál Spaun hned druhého dne v delegaeích zkřižoval rozpočty Böhm-Bawerka, prohlásiv, že vojenská správa nebude se moci na dlouho zříci mimo- řádného příspěvku 27 millionů korun na své potřeby, čímž se rázem v niveč rozpadla bajka o zůročení a umoření dluhu. Ale i kdyby ne- bylo této refundace, píše hr. Tisza dále, z p žadavku 311 millionů korun připadlo by na Uhry dle kvoty 106 millionů korun, na jichž zůročení by bylo třeba ročně 4,360.000 korun.
Fejérvárův Böhm Spaun Bawerka Praha Tisa Hradec Uhry Štépán Tisza Ara Tisza
13 article
Ale ani tuto povinnost ročních 4.36 millionů korun koalice nechtěla převzíti a o tuto malič- kost rozbilo se utvoření parlamentního kabinetu, země pak zahnána do nynější krise, která ji působi tolik škod mravných i hmotných. V Praze, 18. července. (Nový vále čný přístav v Šibeniku.) Dle »Milit. Wochen- blattu« vojenské ministerstvo předloží přištím delegacím návrh na zřízení nového válečného přístavu u Šibenika v Dalmacii. Šibenik leží asi uprostřed mezi nynějším hlavním válečným při- stavem v Pulji a Kotorem. Na celém tom pro- stranstvi nemá rakousko-uherské válečné loďstvo přístavu, poněvadž bývalý přístav při ostrově Visu byl zrušen. Poněvadž staré opevnění Šibe- nika se nehodí účelům novodobým, má se zři- diti nové opevnění na 50 skalnatých ostrůvefch proti Šibeniku a průplav šibenický, do něhož je volný vjezd pouze od severu a jihu, stal by se přístavní rejdou pro válečné loďstvo. Z Pešti, 18. července. (Maďarské ve- lení) V marošském Vašarhelu vedl včera četar Benedek oddělení vojáků 62. pěšího pluku.
Benedek Praha Šibenik Dalmacie Pulja Kotor Pešť
14 article
Potkav na ulici nadporučika, velel své četě p maďarsku »V pravo hleď!« Nadporučík da četaře okamžitě zatknouti a odvěsti do plukov- ních kasáren. Četař bude prý postaven před vo- jenský soud. Z Lipt. sv. Mikuláše, 17. července. (P ro- gram dra. Emila Stodoly.) Mezi při vrženci obou maďarských protikandidátů Slodo lových, ministra Bartol, Lánye i košutovce Thu- ranszkého způsobilo překvapení, když dr. Emi Stodola prohlásil, že národnosti stály dosu ve službách Vídně a snažily se podporovat zájmy společné říše; nyní však nabyly lepšlho přesvědčení. Přeji si uherskou státní jednotu. celistvost a neodvislost uherského státu a nečiní již námitek proti uvolnění svazku, jenž dosu poutá Uhry k Rakousku. Také by nebyly ne- přáteli maďarskéhů velení, kdyby jim Maďaři za- bezpečili přesné provádění národnostního zákona. Národnosti hájí podobně jako Maďaři uherské ústavy proti ministru Lányovi. Výsledek včerejší volby zůstal, již sdéleno tel. graficky, nerozhodný, ale dr. Emil Stodol obdržel největší počet hlasů, tak že přijde do užší volby s Lányem. Z Lublaně, 15. července. (Domněl přepadení kadeta.) Tyto dni konalo s u zdejšího zemského soudu přeličení o výtrž- nosti, při níž dne 13. září loňského roku kadet Raul Malitsch byl na lublaňském nádraží sbit. Německý tisk psal tehda o surovém přepaden kadeta slovinskými studenty, ač spolehlivé zprávy v drobném prodejir paní č0lo o ssb5 . . . za 9b opolodni . . . . . . . za 2 Ve Elialkách za venkově: ranní čívlo. . . . . . . . p0 supulodní. . . . . . . . 3b Inserat platí ze hotové rapřel Přeýplacení s inssvty pěljímá sdmisi- strase v Mnsianské ulici č. 3. Tan nscházejí se též redskee tiskárma s expečice „ Národnich Listů“ Bekopisy se nevraesji
svatý . Mikuláš Stodola Bartol Lány Tha doktor Maďar Emil stodola Malitsch Vídeň Uhry Rakousko Lublaň Mnsianský ulice Tana
15 article
lublaňské už tehda ukázaly, že Malitsch byl útoč- níkem a za své urážky slovinského jazyka za- slouženě byl potrestán. Při přelíčení nyní zji- štěno, že Malitsch, jehož si na nádraží dříve nikdo nevšimal, samovolně počal nadávati Sl- vincům a když tito se ozvali, počal se proti nim oháněti šavlí. Teprve potom právník Bodyb mu šavli vyrval a druhý právník Svetek jej od- strčil do zástupu, v němž se mu dostalo něko- lika ran pěstí. Proto zemský soud oba obžalo- vané slovinské právníky sprostil obžaloby. Státní zástupce podal však proti rozsudku nullitu. Z Pešti, 15. července. (PohranTčn srážka u Petroženě.) Vyšetřování srážky mezi pohraničnými strážemi u Petroženě již za- počalo. Se strany rumunské jmenován komisařem plukovník Ant. Popeseu, se strany utrerské žstnický setník z Brašova a vrchní soudce petro- ženský. Dva rakoušti četníci, kteří byli za výtrž- ností odvedeni na rumunské území a tam od- zbrojení a zatčeni, byli již propuštěni. Dl rumunského líčení srážka vznikla proto, že svato- janské slavnosti rumunské účastnili se sedláci z obcí uherských i sousedních rumunských. Jeden z rakouských Rumunů přešel v napilosti přes hranice a tam mu vstoupil v cestu ru- munský braniční strážník. Uherský četník ujal se sedláka, ale byl okamžitě odzbrojen; druhý četník, jenž přichvátal svému soudruhu na pomoc, byl také na rozkaz poručika rumunské stráže odzbrojen a oba zatčeni a odvedeni. Jich kra- jané začali prý po rumunské stráži stříleti, načež tato odpověděla také výstřelem, jímž jeden uher- ský sedlák zabit a druhý zraněn. Vyšetřováním se zjistí, je-li toto ličení správné.
Malitsch Antonín Rumun Pešť Brašov
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. července. Výkřik ruské duše. »Světe.
Praha
17 article
U Gogola v »Tarasu Bulbovi«, když Po- láci muči zajatého kozáka Ostapa spolu se sou druhy jeho na náměstí, na potěchu luzy, šlechty, pánů a paní — Ostap trpí a mlčí, nevydává ani stonu, ani zvuku, aby nepotěšil jásající nepřá- tele. Ale když začali nešťastného kozáka čtvrtit a když v tichu na náměstí slyšno bylo jen tří- štění a chrupání Ostapových nohou a rukou trhaného téla jeho, tu mučeník nevydržel zvolal hlasem velikým: »Batko, slyšíš-li, vidíš-l to všecko?« A tu k nevyličitelnému úžasu všech na náměstí z davu se ozval hlas: »Slyším, sýnku !e Nyní, když na radosť všech nepřátel n- šich trhají, čtvrtí tělo Ruska, když křesťanské, slavné vojínstvo naše s prapory, ověnčenými vavřiny tisíciletých vltězství, hyne v daleké Mandžurii po ústupech, po ztrátě Port Arturu, po záhubě dvou loďstev, po prolité krvi dvou set tisíc vojínů, po odvedení mnohých tisíc do zajetí — uvnitř je Rusko trháno stávkami, sváry, rvačkami, vraždami, třenicemi, zradami, vzpourami, tak že se zdá, že na těle jeho zdra- vého místa nezůstalo. Všecko jest otřeseno, všecko boli, trpí, a rozpadává se, a válí se d společné jámy hanby a záhubyl Nyní syn nesťastné vlasti, vida mučení ma- leře své, sám trpě a zhroucen babylonským žalem, chce zvolati, aby uslyšel celý světi »Slované, bratři naši dle krve a dle Krista Vidíte-li, slyšíte-li to vše?« Vy, za svobodu kterých nezištně, čestně tolik krve prolil ve- liký ruský národ, třeba že nemáte sil pomoci mu ve velikém nešlěstí jeho, zdaž aspoň plá- čete nad hrozným osudem jeho, cltite-li sou-
Gogol Bulba Ostap Ostapův Batka Artur Slovan Krist Rusko
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. válečné dojm v. Krajanský dopis z Mandžurska. V pošmourný, říjnový den vsedl jsem v osobní vlak z Charbina do Mukdenu. Jely vý hradně osoby vojenské. Dva měsice jsem strávil v 50. polní ne- mocnici charbinské. Snadno mi bylo loučiti se s městem, jehož rychlý vzrůst předčí namnoze i báchorkovitá po té stránce města americká. Byl jsem rád, když zavzněl třetí zvonek a vlal tichým chodem vyjížděl z nádraží, přeplněného vlaky všech možných sestavů. Vojenské vlaky přeplněné vojskem z Ruska, sanitárné vlaky přeplněné raněnými. Milosrdné sestry v bílýeh fertuchách, s červeným křížem na prsou, pře cházely z vagonu ve vagon, podávajíce pomoe nešťastným hrdinům bojů na řece Šacbe. Oddávám se vzpomínkám.
Mukden Rusko Šacbe
19 article
Před dvěma léty, na cestě do místa svého určení,*) přečkav šťastně bouřlivou plavbu přes Bajkál, rozloučil jsem se v Citě se svým spolu- cestujícím, krajanem p. Šolarem, bera se smě- rem ke hranici Mandžurie. V pohraničné staniei vešli do vlaku čelníci. Propouštěli jen, kdo měl povoleni ke vjezdu. Nádražní bulova byla pře plněna cestujícími různých povolání, národů i plemen. Cesta Mandžurií, jednotvárnou kraji- nou, kudy železná dráha všelijak se kroutí, k váli různým překážkám, vedla přes stanice. ještě nedostavěně. Všude plno pracujících Čí- ňanů. Po 22denni cestovní lopoté bližil jsem se cíli, stanici Cieikaru. Přespav noc v buffetu n židlich (hostinee nebylo), příštího dne v prů- vodu jízdných myslivců, na bystré trojce, pro- jižděl jsen čínské vesnice k hlavnímu městu sevorni Mandžurie. Z počátku se mi život v Cicikaru líbil. Čín ské fanlastické slavnosti, malebné průvody svatby, pohrby, vše bylo velmi zajímavo. P dvouletém pobytu v hliněných stěnách uza vřeném, nečistém Cicikaru, vše konečně »mr zeto. Naše malá posádka s jásotem uvilala dne ) Pan pisatel stal se kapelníkem sibiřskéh mysliveckého pluku.
Šolar Cieikar Cicikar Čína
20 article
27. ledna (9. února) 1904 zprávu: „Mobilisace nařízena!“ 25. února (10. března) první část pluku opouštěla Cicikar; na večer dlouhý vlal unášel nás k Charbinu, a 28. února (13. března přibyli jsme v Ljaojan. Do měsíce června žili jsme spokojeně jako v míru. Jen docházojíe zprávy o kivavém boji u Turenčena, zvěsť o ne- šťastném zániku „Petropavlovska“ a tomu po- dobné, připomínaly nám vážnost situace. Pře- loživše několikráte svůj tábor (z Ančanžuanu v Setundzy a z Kujušu v Ljaojan), ocitli jsme se 10. (23.) června v Hajčenu a 13. (26.) června o 11. hod. večer 10 verst na jih od Ta- šičaa. Dobyti Dalinského průsmyku nepřílelem bylo příčinou našeho návratu v Hajčen, kamž jsme dorazili 14. června ke 12. hodině noční po 18hodinném pochodu. Příštího dne táhlo nás 50 bataillonů s polními i hmoždířskými batle- riemi k Dalinskému průsmyku. Z rána se spustil drobný dešť, později pře- šel v liják, jenž na obrat změnil vše v okolí. Nepatrné horské bystřiny rozvodnily se v řeky a brzo nám šla voda holinkami do bol. Na ne- štěstí ochroml můj kůň. Byl jsem nucen ji pěšky, nač mé boty nebyly připraveny. Došly jsme liluboké, dravé řeky. Přechod byl nebez- pečný. Vojáci jen skupinami, držíce se vespolel za ruce, směli přecházeti na druhý břeh. Voda šla výše pásu, v některých místech až do r- men. Bystrý tok převrhl několik arb. Koně uto- nuli, arby voda odnesla. Na druhém břehu vylévali vojáci vodu z bot, zdvihajíce nohy patami vzhůru. Já měl práci uspořenu. Děrami v bolách voda sama vy- tekla. Nebylo vše příjemné, leč bodrý duch neopouštěl myslivce. Hlučný smích od- povidal i nepodařeným vtipům.
Došla Cicikar Charbin Petropavlovsk Hajčit
21 article
Dešť kropil nás i v Kangualině, kdežs pluk rozložil na zoraném poli. Neveselo bylo hleděti na unavené vojáky! Promokli do kostí. kladli ce v blátivé brázdy na nocleh. Na očeká- vaný boj příštího dne ještě nedošlo. Japonci, dověděvše se o silném oddílu, zmizeli. Některé oddíly se vrátily nazpět do Haj- čenu. Naše divise však zůstala a jala se zakopá- vati. Vojáci se brzo vzpamatovali od svízelů. Úz příštího večera v Kangualinu opět zněly údolím veselé plsně sibiřských „událeů“. 17. (30. července), v ranních hodinách za vzněly za Simučenem první dělové výstřely. Z ležení bystrým krokem vystupují setniny, aby obsadily přihotevené okopy na horách. Odno- ledne dostala se ke slovu naše 2. batterie. Da leko nad horami pukaly naše šrapnely. Po te- lefonu jsme se dověděli, že batterie střilí po ja- ponském dělostřelectvu, jež chtěle na horách umístiti svou batterii.
Japonec Kangualina
22 article
Několik dobře mířených salv kapitána Čery kova přinutilo Japonce upustiti od úmyslu Na nás toho dne ještě nedošlo. Zůstavivše ně kolik setnin na stráži, vrátili jsme se v ležení 18. červenec byl krvavý. Již s ranním roz břeskom opět zahovořila děla. Dobrý budiček V okamžíku byli jsme na nohách. Šavli do ruky pásek s rovolverem, binokl přes rameno a každý je hotov. Spěcháme v okopy. Bojuje se as2 versty před námi. Nevidíme nic. Pásmo vyso- kých hor, as dva tisíce kroků před námi, za- krývá nám rozhled. Na hřeben objevily se po- stavy střelců jemisejského pluku. Kladou tuhý odpor nastupujícímu nepříteli. Nad jejich hla- vami vidime vznikat bílé obláčky. Slyšíme ra- chot puků. Japonské šrapnely! Úzkostlivě sle- dujeme každý rozryv. S tlukoucím srdcem oče- káváme, až se rozplyne sloup prachu, zakryvši střelce před našimi zraky. „Buď jim bůh milo- stiv!“ slyšeti hlas z okopu. Myslivci zbožně se křižují. Prach se rozplynul, srdci se ulehčilo.
Japonec
23 article
Nikdo z našich nezůstal ležeti, nikoho nenesou. Mezitím co napjatě zíráme před sebe, na pravo rozzuřila se bitva. Půda se chvěje hro- mem děl. Od pluku žádají dvě setniny za zá- lohu. Odchází 9. a 10. setnina. Pod skalou naše posice, odcházejí Jeni- sejci a Irkutci, odnášejíce své raněné. Na ho- rách, opuštěných jenisejským a irkutským plu- kem, objevují se černé tečky — první Japonci. Slunce nemilosrdně praží. Kamenitá hora sálá žárem. Kolik je stupňů tepla, nemůžeme uhodnouti. Teploměr podplukovníka Rostovceva sáhá jen do 40° R. Nestačil změřiti teplotu již ráno mozi 7.—8. hodinou. Jsou 2 hod. od- poledne, na nebi ani mráček. Chtěje se ukrýti žhoucím poprskům, uchy luji se do boudy z roští. Tam je kapitán Blochin velitei třetí setniny. Vrátil se se svými lidmi ze Simučenu. Měli tam ráno srážku s J penci. Nechali je dojíti na 800 kroků a začali páliti. Mnoho Japonců zaplatilo životem. Na zemi před kapitánem leží v uzliku výzbroj ubitého Japonce. Prohlížíme věci. V tom na blízku výstřely z děl. Vyběhneme na pahrbek. Od nás ia lev 3. batterie střílí po hřebenu, kde hemží se Ja- penei. Výstřely však neplatí jim. Přelětají z hřeben, kde Japonci umísťují horská děla. Naše batterie je rozehnala, pěehota japonská zmi- zela za hřebenem. Na pravo nás začíná, boj s no- vou silou. 11. a 12. selnina odcházejí jako zá- loha. Z nenadání neznámý dosud zvuk nad na- šimi hlavami! Druhý, třetí hvizd, vrčivý, proni- kavý! Není už pochyby! První japonské koule.
Japonec Rostovcev Blochin
24 article
Mlčky ustupujeme za hřeben. Čekáme, co se bude díti. V dáli tlumený výstřel z děla. Zprvu slabě dále vždy silněji blíží se příšerný zvuk. A už nad námi s pekelným hvizdem proletěl granát. dopadl a roztrhl se s ohlušujícím třeskem. Na 60 kroků před námi zvedl se k neb vysoký sloup prachu. Tam granát dopadl. Rána za ranou s japonské strany. Tu blíže, tu dále od nás. Japonci ukryli své jieny za návrším. Naš je hledají. Výstřel za výstřelem. Tak to trvalo as 4 hodiny. Když ztichla japonská batterie, zmlkla i naše. Jdu se podívati na místa, kde padaly granáty („šimozy“). Jáma, způsobená prvním, má v průměru as 2 metry, v prostř d je as na 1/4 metru hluboká. Granát se roztrhl dokonale, nenašel jsem ani střepu. Jiné jamky nebyly tak hluboké, ani tak široké jako první, Vůkol ležely ocelové střepiny. Jeden praskl po délce na dvě půle. Leží vedle nepatrného vzryvu půdy. Jiný granát nepraskl. Našel jsem díru, kde se zovrtal do země. Jak hiuboko, nemohil jsem změřiti. Když jsem se vrátil ku posici, byl již ve čer. Plukovník četl důstojníkům právě došlý rezkaz. Hotovost na noc k odseapu. Sešel jsem s poručíkem Dovgirdem do ve nice. U hliněné stěny čínské fanzy, na trávniku. maje před sebou vojenský šálek a dřevěnou lžíci v ruce, sedí náš velitel brigády, generál Putilov. Po denníra parnu svléki uniformu, ponechav jen nejnutnější oděv (beze znaků hodnosti), po chutnává si na polévce z polní kuchyně.
Japonec Granát Putilov Jáma
25 article
Na pozdrav vesele: — Odpusťte, pánové, jsemr bez nákrčníkul a pokračuje ve skromné večeři. Několik kroků odtud zákopníci skládají ka- belový drát polního telefonu. Začalo se simívati. Hledám místečko, kde bych si mohl odpočinouti. Konečně ulehám pod strání, kde dříve stál náš oboz. Dlouho nemohl jsem usnouti. Konečně únava zavřela očt. Jak dlouho jsem spal, ne- vzpomenu. Probudil mne rachot kol a dusot koňský. Měsíc slabě svítí. Mám právě času, odsko- čiti na stranu. Na tomtéž místě, kde jsem ležei, oddělují hlomozny a děla vyjíždějí na posici. Na spaní nebylo už pomyšlení. Teprve si vzpo- minám, že jsem včera nevečeřel. Jdu ko svému koni a hledám v sedle něco, čím bych ukonejšíl hlad. Kousek zaprášeného sucharu nacházím. Za hřebenem houkají pušky. Prostranstve začíná se oživovati. Přijel plukovník a několik důstojníků s jízdními myslivei. Jmenován ve- litelem poslední části, má těžký úkol — krýti ústup. Z rozhovoru se dovídám o smrti velitele 10. setniny, kapitána Chajkiopova a jeho mladšího důstojníka, poručíka Zajeva.
Chajkiopův Zajev
26 article
Již začiná úsvit a my doposud stojíme. Ce- sla je přeplněna obozem. K 5. bod. ranní jsm se hnuli. Po půlhodinném postupu, došli jsme do otevřeného údolí. Jen jsme přešli údolí, už japonské granátyl Ohlížím se. V údolí, jako obrovský had, tá- hnou se naše setniny. Japonci po něm pálí střelami. Na štěstí nedolétají nebo přelětají. Došli jsme do rozcestí, kde plno našich. Ve vzduchu zavzněl příšerný zvuk. Vše odstupuje dále na pravo za pahorek, kde to prší granáty. Prostranství se hbitě vyprázdnilo. Japonci pře- nášejí střelbu na jiné místo. Postupuji přes hory i doliny. U vojenské silnice jsem se zastavil. Čekám na pluk, jenž po klikaté silnici pohybuje se na horu. Přede mnou odstupují polní nemocnice. Bělají se zá- stěry milosrdných sester. Jedou na dvoukolkách, na koních, jdou pěšky. As za půl hodiny naše selnina! Připojil jsem se ku poručiku Dovgirdu. Sestupujemě v údolí. Mezi stromovím tu odpo-
Japonec