2
masthead
V Praze, ve středu dne 19. července 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předs lácí sem
v Praze v adisinistraci
na čtvrž leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáfkou
ndnt lets . . . . 7 k nok
ve flislkich
. 2 K a0h
na nětle
Pešísn:
na měsíe
na čtrrt lela . . . . 9 K oo
s dvojí zlellkon
na naěsl
na čtvrt keta . . . IK Č
Praha
5
article
Zakročení v Turecku?
Zakročení v Turecku?
Neni radno pro válku na dálném Východč
a nepokoje v Rusku, nevšímati si Východu blíz-
kého — ostupujícího rozkladu Turecka. Ne-
jen že otázka makedonská od doby úmluv mürz-
stegských a ujednaných reforem ani o krok ne-
pokročila ve směru kpnečného uklidnění, zatín
nastaly nové zápletky na ostrově Krétě, a v ko-
lébce mohamedanismu, v Arabii, vypuklo proti
turecké vládě vítězné povstání, jež zmocnilo se
již i posvátných míst Mekky a Mediny a jehož
vůdce dal se prohlásiti za kalifa, t. j. duchovní
hlavu všech věřících. Kdežto povstání arabské
se pokládá za opatření Angličanů proti rostou-
címu vlivu Německa v říši sultánově, a jest tu-
díž ohlasem soupeření těchto dvou velmocí, vy-
víjejí se události krétské a makedonské za pří-
mého dozoru všecn; neboť na Krétě udržují své
posádkové sbory i Rusové i Angličané i Vlaš
a Francouzi, při provádění oprav v Makedonii
pakk spolupůsobí i Rakousko-Uhersko. Proto po-
měry makedonské vyžadují pozornosti i naší ve-
řejnosti.
A v této nešťastné zemi slovanské jdou
před se události, jež by měly západoevropskou
humanitu naplniti opravdovým úžasem, kdyby
se za ní neskrývalo nejhnusnější sobectví. Tití
lidé, kteří nemohou nalézti dost slov nadšení
pro úkladné vraždy v Rusku a slov odsouzení
ruských poměrů, titíž lidé a totéž veřejné mínění
v západní Evropě na Balkáně jen toužebně vy-
čkává okamžiku, kdy počne dělba dědictví —
tamních národů, neboť tam osvícená
Evropa princip osvobození národů zapírá pro
vlastní touhu po kořisti. Aby mohla odůvodniti
tuto svou lakotu, štve na Balkáně všechny ná
rody proti sobě a dohání je do vzájemného vy-
vražďování, jen aby mohla pak prohlásiti, že
jsou neschopní a slabí, hájiti svou samostatnost.
Angličan
Rus
Francouz
Turecko
Rusko
Kréta
Arabia
Mekka
Medina
Německo
Makedonie
RakouskoUhersko
Evropa
Balkán
6
article
V ohledu tom si nezadají ani románští národové,
ani Angličané, ani Němci, všichni stejně pod-
lamují ily tamních národů, všichni stejně hlásí
se o podil, aby konkurent nezabral více než žá-
doueno. Kdo z nich podporuje osvobození tam-
ních národů aspoň tak, jak to činilo Rusko, dnes
i četnými Slovany jen hanobené? Br jsou mezi
západními Slovany i tací účastnici událostí n
Batkáně, jejichž činnost tamní budí ošklivost
vhání krev studu do tváře krajanů jejich.
Zvláště v Makedonii rozzuřila se občansk
válka mezi vlastními Bulhary, dle toho, jsou-li
stoupenci řeckého patriarchátu či bulharského
exarchátu, dle toho, jsou-li přivrženci komitétu
bulharského, či makedonského vnitřního, jenž
opíral se dosud o západní velmoci; dle toho ko-
nečně, jsou-li Bulhaři, či Řekové, či Srbové,
ba tyto dny došlo již i k bojům mezi ruskými
a řeckými mnichy klášterů na hoře Athos.
Průběhem letošního roku čety všech tčchto
komitétů a národností napadaly se krutěji než
Tucy a způsobily si těžší ztráty, než to dovodly
turecké posádky za celou dobu povstání make
donského.
Bulharský komitét, pracující o připojen
Makedonie k Bulharsku, bojuje svými četam
proti komitétu makedonskému, jenž pracuje ci-
zimi prostředky pro tak zvanou autonomii make-
donskou; a pro ony cizí pro- tředky
není mezi nimi možný smír a součinnost.
Angličan
Němec
Bulhar
Řek
Srba
Rusko
Makedonie
Athos
Bulharsko
Batkán
7
article
Turci pak klidně ničí obě strany, někdy
proti nim podporují i čety řecké a tak bylo
za poslední dva měsíce úplně potřeno d vacet
bulharských čet!
Čety srbské pak snaží se udržeti ony kraje
makedonské, jichž obyvatelstvo se hlás
k Srbům.
Vedle toho sledují Řekové a katolíci prostě
propagandu náboženskou; čely řecké násilím
uvádějí bulharské obce v moc patriarchátu.
kdežto Fatolická propaganda těží ze zmatků těch
ve prospěch autority Říma.
Tento poslední nalezl horlivé pomocníky
v Rakousko-Uhersku, neboť toto se domnívá,
že touto cestou sesílí svůj vlastní vliv na Bal
káně. Touha po Soluni patrně ještě nevzala za
své. Nejnověji i orgán tak zvaného makedon-
ského (vnitřního) komitétu zabývá se činností
této propagandy. Ještě pozoruhodnější jest, že
ze samého středu reformních komisařů z uskub-
ského vilajetu se upozorňuje na činnost četni
ckého důstojníka Urbana, jenž přemlouvá bul-
harské venkovany, aby přijali unii s Římem, za-
čež se jim dostane ochrany od našeho soustátí.
Nyní činnost tato podniká další kroky. Jest prý
sice autonomie Makedonie žádoucí, ale pro
obrovské nynější zmatky vnitřní nelze jí ihned
dosíci. Mohou však dosíci Makedonci splněn
své touhy, obsadí-li Rakousko-Uhersko dočasně
zemi jejich a učiní-li v ní pořádek. Potom ná-
sledovati bude autonomie sama sebou. Proto
jest nutno, aby obyvatelstvo hromadnými peti-
cemi se obrátilo na velmoci, by vložily na Ra-
kousko-Uhersko úkol okkupace Makedonie. Ná-
sledkem toho počíná se odvraceli od Rakousko-
Uherska i makedonský komitét (vnitřní).
Turek
Srba
Řek
Urban
Makedonec
Řím
RakouskoUhersko
Soluň
Makedonie
Rakousko
Uhersko
Bala káně
8
article
Zajímavo jest, že samy poloúřadní časo-
pisy u nás připravují na energické kroky
v poměrech balkánských. Tak se píše jednomu
z časopisů těchto z Cařihradu, že nehody Ruska
na dálném Východě a odraz jejich na světové
poměry, sejmena v evropském Turecku, počí-
nají nabývati určitě, hmatavé tvářnosti. Co se
týče vlády turecké, jest prý patrno, že již počítá
se změnou v postavení ruské moci. Nejzřej-
měji se to ukázalo, že odmítla nyní všeliký do-
zer na finanční správu v makedonském vilajetu.
Turecko po událostech v černomořském loďstvu
ruském prý pociťuje, že mu netřeba se lekati ná-
tlaku ruského válečného loďstva. Ale přes t
se turecká vláda mýlí, domnívá-li se, že se vy-
mkne provedení mürzstegských
úmluv. Nejdeť prý jen o dohodu Rakousko-Uher
ska s Ruskem, Turecko zapomíná, že hr. Golu-
chowski rokoval o tureckých záležitostech v Be
nátkách s ministrem italským Tittonem, a že
dozor finanční v Makedonii stal se záleži-
tostí mezinárodní.
Turecko se tedy staví svým odmitáním do-
zoru finančního proti všem velmocem,
třeba ještě neučinily rozhodnutí, to možno po-
kládati za jisté, že se jedná o velmi dů-
razný společný krok. A kdyby Turecko
nenahlédlo, že nemůže se vymknouti důsledkům
mürzstegských úmluv, mohlo by se mu to státi
osudným. ..
K tomu podotýkáme, že „společný“ krok
velmocí nevylučuje zakročení určité z nich.
třeba jako splnomocněnce.
Gola
Cařihrad
Rusko
dálný východ
Turecko
Rakousko
Uhry
Makedonie
9
article
Než stav věcí na Balkáně znepokojuje dnea
veškery státy, kteréž nepřejí si, aby vliv ně
mecký na blízkém Východě . míry se sesílil.
A zejmena Anglie, Francie a Spojené státy ame-
rické jsou prý to, jež této okolnosti použily př
otázce připravovaného vyjednáván. c mír mezt
Ruskem a Japonskem. I ony prý si přejí, aby
Rusko uvolnilo si ruce na dálném Východě pro
hrozivý stav na Východě blízkém. Pochopuji
porušení rovnováhy evropské dle toho poněkud
jinak než Turceko, a ony kruhy, kteréž v R-
kousko-Uhersku již od vypuknutí této války na-
lehají na zakročení v Turecku.
O tom praví na př. „Novosti“: Koho ohro
žuje především porušení rovnováhy evropské?
Na otázku tuto odpovídá časopisectvo francouz
ské, anglické a z valné části i severoamerické
že nehezpečí především hrozi Podunají. Do
časné oddálení Ruska od Evropy umožňuje Ne
mecku vystupovati s nároky, jež byly před vál-
kou nynější nemožné. Nedávný případ v otázce
marocké jest dokladem, že nejsou vyloučena
ještě jiná překvapení. Tak na př. různé vše-
německé orgány hlásají, že nyní lze výhodně
hnouti záležitosti přístavu terstského. Za to lze
nabídnouti hojnou náhradu na poloostrově bal-
kánském. V Anglii věci tyto stopují s velikou
nedůvěrou. A poslední vystoupení Všeněmců
na radě říšské a částečný úspěch jejich tuto ne-
důvěru jen ještě zvýšilo. A prolo v západníeh
státech prý si tak nalehavě přejí, aby Rusko
uzavřelo mír, a vrátilo k věcem ovropským.
Dají se však ješ zastaviti kvačící události
na Balkáně?
Balkán
blízký východ
Anglie
Francie
spojený stát
Rusko
Japonsko
Turecko
Evropa
RkouskýUhersko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. července. (Plány uhe
ské koalice.) Dle informací, daných » Pester
Lloydu« z kruhů koaličních, nynější bojovná ná-
lada vznikla teprve tehdy, když v koalici nabyly
vrchu krajně neústupné názory hr. Apponye.
Dřive byla ochota k utvoření koaličního kabinetu
a k odložení vojenských požadavků aspoň na
tak dlouho, až by vojenská správa obnovila své
požadavky stran zvýšení vojenského kontingentu
a vojenských břemen. Vílězství názorů Appo-
nyových musilo přirozeně věsti k passivnému
odporu. Ale již nyní se vzmáhá přesvědčení, že
za našich dob passivný odpor nemůže býti již
tak účinnou zbraní, jako v létech čtyřicátých
šedesátých minulého století. Koalice nemůže
toliž spustiti se zřetele, že passivný odpor pro-
váděný až do krajnosti, totiž do úplného vyčer-
pání státní pokladny, má svou stinnou stránku
i pro opposici. Až se státní pokladna vyprázdni,
vláda nebude moci vypläceti služné úřadnikům
a zvláště nebude s to, aby dostála jiným důle-
žitým povinnostem státu, zejmena vůči cizině.
která jest majetníkem uherských státních pa-
pírů. V létech šedesátých passivný odpor byl
možnější, poněvadž tehda většina úřadů byla
ještě funkci čestnou, za kterou se neplatilo
služné a Uhry neměly v tu dobu svých s tát-
ních dluhů. Dnes by vyčerpáním státní po-
kladny tisíce úřadnických rodin byly ohroženy
ve své existencí a úvěr uberský v cizině byl
by úplně podkopán.
Lloyd
Appa
Praha
Uhry
11
article
O těchto obulžích jednáno již v sobotní
schůzi výkonného výboru spojených stran levice
a uznána potřeba, zorganisovati trpný odpor ná-
roda tak, aby se nynější neúslavní vládě ode-
přely sice prostředky, nezbytné pro její trvání
ale aby zemi zachována byla možnost, platit
úřadnikům služná, vypláceti kupony uherských
státních paplrů a hověti vůbec všem povinno-
stem uherského státu, Vyrovnati tyto protivy
jest úkolem výkonného výboru. Zpravodaj »Pp.
spojený stran levice
12
article
L.« má za to, že se nalezne způsob, jímž s
zejmena cizině podá důkaz, že účelem koaliee
není daně vůbec neplatiti, nýbrž že se má jen
nemožnou učiniti vláda, která nestojí na půdě
úslavní v parlamentě nemá za sebou většinya
zdržuje uskutečnění národních požadavků.
Výkonný výbor koaliční zvolil, jak již sdě
leno, ve včerejší schůzi užší výbor, který má
podati návrhy na zorganisování trpného odporu
v celé zemi. Dle zpráv, došlých dnes z Pešli,
užší výbor navrhuje: 1. aby se proti polirán
trpného odporu vládou zřídil zvláštní stálý vý-
bor a 2. aby se sebral zemský fo n d,z
néhož by se vyplácelo odškodné těm úřadnikům,
kteří by byli vládou stiháni proto, že se netidi
Fejérvárovým oběžnikem.
V Praze, 18. července. (Výtky Tis
zo vy.) Hr. Štépán Tisza pokračuje v »Ar
Ujsagu« ve statích, jimiž se snaží vyvrátiti od-
por koalice proti zřízení parlamentního mini-
sterstva. Nová jeho výtka týče se o lporu
koalice proti požadavku 450 millionů korun,
které byly během času sniženy na 311° millionů
korun na nová děla, válečné loďstvo a jiné
vojenské potřeby. Tisza opakuje při té přileži-
tosti bajku býv. rakouského finančního ministra
Böhma Bawerka o refundaci 27 millionů, jimi
se prý netoliko zúročí, nýbrž v 25 létech také
umoři půjčka na válečné potřeby. Admirál
Spaun hned druhého dne v delegaeích zkřižoval
rozpočty Böhm-Bawerka, prohlásiv, že vojenská
správa nebude se moci na dlouho zříci mimo-
řádného příspěvku 27 millionů korun na své
potřeby, čímž se rázem v niveč rozpadla bajka
o zůročení a umoření dluhu. Ale i kdyby ne-
bylo této refundace, píše hr. Tisza dále, z p
žadavku 311 millionů korun připadlo by na
Uhry dle kvoty 106 millionů korun, na jichž
zůročení by bylo třeba ročně 4,360.000 korun.
Fejérvárův
Böhm
Spaun
Bawerka
Praha
Tisa
Hradec
Uhry
Štépán Tisza
Ara
Tisza
13
article
Ale ani tuto povinnost ročních 4.36 millionů
korun koalice nechtěla převzíti a o tuto malič-
kost rozbilo se utvoření parlamentního kabinetu,
země pak zahnána do nynější krise, která ji
působi tolik škod mravných i hmotných.
V Praze, 18. července. (Nový vále čný
přístav v Šibeniku.) Dle »Milit. Wochen-
blattu« vojenské ministerstvo předloží přištím
delegacím návrh na zřízení nového válečného
přístavu u Šibenika v Dalmacii. Šibenik leží asi
uprostřed mezi nynějším hlavním válečným při-
stavem v Pulji a Kotorem. Na celém tom pro-
stranstvi nemá rakousko-uherské válečné loďstvo
přístavu, poněvadž bývalý přístav při ostrově
Visu byl zrušen. Poněvadž staré opevnění Šibe-
nika se nehodí účelům novodobým, má se zři-
diti nové opevnění na 50 skalnatých ostrůvefch
proti Šibeniku a průplav šibenický, do něhož je
volný vjezd pouze od severu a jihu, stal by se
přístavní rejdou pro válečné loďstvo.
Z Pešti, 18. července. (Maďarské ve-
lení) V marošském Vašarhelu vedl včera četar
Benedek oddělení vojáků 62. pěšího pluku.
Benedek
Praha
Šibenik
Dalmacie
Pulja
Kotor
Pešť
14
article
Potkav na ulici nadporučika, velel své četě p
maďarsku »V pravo hleď!« Nadporučík da
četaře okamžitě zatknouti a odvěsti do plukov-
ních kasáren. Četař bude prý postaven před vo-
jenský soud.
Z Lipt. sv. Mikuláše, 17. července. (P ro-
gram dra. Emila Stodoly.) Mezi při
vrženci obou maďarských protikandidátů Slodo
lových, ministra Bartol, Lánye i košutovce Thu-
ranszkého způsobilo překvapení, když dr. Emi
Stodola prohlásil, že národnosti stály dosu
ve službách Vídně a snažily se podporovat
zájmy společné říše; nyní však nabyly lepšlho
přesvědčení. Přeji si uherskou státní jednotu.
celistvost a neodvislost uherského státu a nečiní
již námitek proti uvolnění svazku, jenž dosu
poutá Uhry k Rakousku. Také by nebyly ne-
přáteli maďarskéhů velení, kdyby jim Maďaři za-
bezpečili přesné provádění národnostního zákona.
Národnosti hájí podobně jako Maďaři uherské
ústavy proti ministru Lányovi.
Výsledek včerejší volby zůstal, již sdéleno
tel. graficky, nerozhodný, ale dr. Emil Stodol
obdržel největší počet hlasů, tak že přijde do
užší volby s Lányem.
Z Lublaně, 15. července. (Domněl
přepadení kadeta.) Tyto dni konalo s
u zdejšího zemského soudu přeličení o výtrž-
nosti, při níž dne 13. září loňského roku kadet
Raul Malitsch byl na lublaňském nádraží sbit.
Německý tisk psal tehda o surovém přepaden
kadeta slovinskými studenty, ač spolehlivé zprávy
v drobném prodejir
paní č0lo o ssb5 . . . za 9b
opolodni . . . . . . . za 2
Ve Elialkách za venkově:
ranní čívlo. . . . . . . . p0
supulodní.
. . . . . . . 3b
Inserat
platí ze hotové rapřel
Přeýplacení s inssvty pěljímá sdmisi-
strase v Mnsianské ulici č. 3.
Tan nscházejí se též redskee
tiskárma s expečice „ Národnich Listů“
Bekopisy se nevraesji
svatý . Mikuláš
Stodola
Bartol
Lány
Tha
doktor
Maďar
Emil stodola
Malitsch
Vídeň
Uhry
Rakousko
Lublaň
Mnsianský ulice
Tana
15
article
lublaňské už tehda ukázaly, že Malitsch byl útoč-
níkem a za své urážky slovinského jazyka za-
slouženě byl potrestán. Při přelíčení nyní zji-
štěno, že Malitsch, jehož si na nádraží dříve
nikdo nevšimal, samovolně počal nadávati Sl-
vincům a když tito se ozvali, počal se proti
nim oháněti šavlí. Teprve potom právník Bodyb
mu šavli vyrval a druhý právník Svetek jej od-
strčil do zástupu, v němž se mu dostalo něko-
lika ran pěstí. Proto zemský soud oba obžalo-
vané slovinské právníky sprostil obžaloby. Státní
zástupce podal však proti rozsudku nullitu.
Z Pešti, 15. července. (PohranTčn
srážka u Petroženě.) Vyšetřování srážky
mezi pohraničnými strážemi u Petroženě již za-
počalo. Se strany rumunské jmenován komisařem
plukovník Ant. Popeseu, se strany utrerské
žstnický setník z Brašova a vrchní soudce petro-
ženský. Dva rakoušti četníci, kteří byli za výtrž-
ností odvedeni na rumunské území a tam od-
zbrojení a zatčeni, byli již propuštěni. Dl
rumunského líčení srážka vznikla proto, že svato-
janské slavnosti rumunské účastnili se sedláci
z obcí uherských i sousedních rumunských.
Jeden z rakouských Rumunů přešel v napilosti
přes hranice a tam mu vstoupil v cestu ru-
munský braniční strážník. Uherský četník ujal
se sedláka, ale byl okamžitě odzbrojen; druhý
četník, jenž přichvátal svému soudruhu na pomoc,
byl také na rozkaz poručika rumunské stráže
odzbrojen a oba zatčeni a odvedeni. Jich kra-
jané začali prý po rumunské stráži stříleti, načež
tato odpověděla také výstřelem, jímž jeden uher-
ský sedlák zabit a druhý zraněn. Vyšetřováním
se zjistí, je-li toto ličení správné.
Malitsch
Antonín
Rumun
Pešť
Brašov
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. července.
Výkřik ruské duše.
»Světe.
Praha
17
article
U Gogola v »Tarasu Bulbovi«, když Po-
láci muči zajatého kozáka Ostapa spolu se sou
druhy jeho na náměstí, na potěchu luzy, šlechty,
pánů a paní — Ostap trpí a mlčí, nevydává ani
stonu, ani zvuku, aby nepotěšil jásající nepřá-
tele. Ale když začali nešťastného kozáka čtvrtit
a když v tichu na náměstí slyšno bylo jen tří-
štění a chrupání Ostapových nohou a rukou
trhaného téla jeho, tu mučeník nevydržel
zvolal hlasem velikým: »Batko, slyšíš-li, vidíš-l
to všecko?« A tu k nevyličitelnému úžasu všech
na náměstí z davu se ozval hlas: »Slyším,
sýnku !e
Nyní, když na radosť všech nepřátel n-
šich trhají, čtvrtí tělo Ruska, když křesťanské,
slavné vojínstvo naše s prapory, ověnčenými
vavřiny tisíciletých vltězství, hyne v daleké
Mandžurii po ústupech, po ztrátě Port Arturu,
po záhubě dvou loďstev, po prolité krvi dvou
set tisíc vojínů, po odvedení mnohých tisíc do
zajetí — uvnitř je Rusko trháno stávkami,
sváry, rvačkami, vraždami, třenicemi, zradami,
vzpourami, tak že se zdá, že na těle jeho zdra-
vého místa nezůstalo. Všecko jest otřeseno,
všecko boli, trpí, a rozpadává se, a válí se d
společné jámy hanby a záhubyl
Nyní syn nesťastné vlasti, vida mučení ma-
leře své, sám trpě a zhroucen babylonským
žalem, chce zvolati, aby uslyšel celý světi
»Slované, bratři naši dle krve a dle Krista
Vidíte-li, slyšíte-li to vše?« Vy, za svobodu
kterých nezištně, čestně tolik krve prolil ve-
liký ruský národ, třeba že nemáte sil pomoci
mu ve velikém nešlěstí jeho, zdaž aspoň plá-
čete nad hrozným osudem jeho, cltite-li sou-
Gogol
Bulba
Ostap
Ostapův
Batka
Artur
Slovan
Krist
Rusko
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
válečné dojm v.
Krajanský dopis z Mandžurska.
V pošmourný, říjnový den vsedl jsem
v osobní vlak z Charbina do Mukdenu. Jely vý
hradně osoby vojenské.
Dva měsice jsem strávil v 50. polní ne-
mocnici charbinské. Snadno mi bylo loučiti se
s městem, jehož rychlý vzrůst předčí namnoze
i báchorkovitá po té stránce města americká.
Byl jsem rád, když zavzněl třetí zvonek a vlal
tichým chodem vyjížděl z nádraží, přeplněného
vlaky všech možných sestavů. Vojenské vlaky
přeplněné vojskem z Ruska, sanitárné vlaky
přeplněné raněnými. Milosrdné sestry v bílýeh
fertuchách, s červeným křížem na prsou, pře
cházely z vagonu ve vagon, podávajíce pomoe
nešťastným hrdinům bojů na řece Šacbe.
Oddávám se vzpomínkám.
Mukden
Rusko
Šacbe
19
article
Před dvěma léty, na cestě do místa svého
určení,*) přečkav šťastně bouřlivou plavbu přes
Bajkál, rozloučil jsem se v Citě se svým spolu-
cestujícím, krajanem p. Šolarem, bera se smě-
rem ke hranici Mandžurie. V pohraničné staniei
vešli do vlaku čelníci. Propouštěli jen, kdo měl
povoleni ke vjezdu. Nádražní bulova byla pře
plněna cestujícími různých povolání, národů
i plemen. Cesta Mandžurií, jednotvárnou kraji-
nou, kudy železná dráha všelijak se kroutí,
k váli různým překážkám, vedla přes stanice.
ještě nedostavěně. Všude plno pracujících Čí-
ňanů. Po 22denni cestovní lopoté bližil jsem se
cíli, stanici Cieikaru. Přespav noc v buffetu n
židlich (hostinee nebylo), příštího dne v prů-
vodu jízdných myslivců, na bystré trojce, pro-
jižděl jsen čínské vesnice k hlavnímu městu
sevorni Mandžurie.
Z počátku se mi život v Cicikaru líbil. Čín
ské fanlastické slavnosti, malebné průvody
svatby, pohrby, vše bylo velmi zajímavo. P
dvouletém pobytu v hliněných stěnách uza
vřeném, nečistém Cicikaru, vše konečně »mr
zeto. Naše malá posádka s jásotem uvilala dne
) Pan pisatel stal se kapelníkem sibiřskéh
mysliveckého pluku.
Šolar
Cieikar
Cicikar
Čína
20
article
27. ledna (9. února) 1904 zprávu: „Mobilisace
nařízena!“ 25. února (10. března) první část
pluku opouštěla Cicikar; na večer dlouhý vlal
unášel nás k Charbinu, a 28. února (13. března
přibyli jsme v Ljaojan. Do měsíce června žili
jsme spokojeně jako v míru. Jen docházojíe
zprávy o kivavém boji u Turenčena, zvěsť o ne-
šťastném zániku „Petropavlovska“ a tomu po-
dobné, připomínaly nám vážnost situace. Pře-
loživše několikráte svůj tábor (z Ančanžuanu
v Setundzy a z Kujušu v Ljaojan), ocitli jsme
se 10. (23.) června v Hajčenu a 13. (26.)
června o 11. hod. večer 10 verst na jih od Ta-
šičaa.
Dobyti Dalinského průsmyku nepřílelem
bylo příčinou našeho návratu v Hajčen, kamž
jsme dorazili 14. června ke 12. hodině noční po
18hodinném pochodu. Příštího dne táhlo nás
50 bataillonů s polními i hmoždířskými batle-
riemi k Dalinskému průsmyku.
Z rána se spustil drobný dešť, později pře-
šel v liják, jenž na obrat změnil vše v okolí.
Nepatrné horské bystřiny rozvodnily se v řeky
a brzo nám šla voda holinkami do bol. Na ne-
štěstí ochroml můj kůň. Byl jsem nucen ji
pěšky, nač mé boty nebyly připraveny. Došly
jsme liluboké, dravé řeky. Přechod byl nebez-
pečný. Vojáci jen skupinami, držíce se vespolel
za ruce, směli přecházeti na druhý břeh. Voda
šla výše pásu, v některých místech až do r-
men. Bystrý tok převrhl několik arb. Koně uto-
nuli, arby voda odnesla.
Na druhém břehu vylévali vojáci vodu
z bot, zdvihajíce nohy patami vzhůru. Já měl
práci uspořenu. Děrami v bolách voda sama vy-
tekla. Nebylo vše příjemné, leč bodrý duch
neopouštěl myslivce. Hlučný smích od-
povidal i nepodařeným vtipům.
Došla
Cicikar
Charbin
Petropavlovsk
Hajčit
21
article
Dešť kropil nás i v Kangualině, kdežs
pluk rozložil na zoraném poli. Neveselo bylo
hleděti na unavené vojáky! Promokli do kostí.
kladli ce v blátivé brázdy na nocleh. Na očeká-
vaný boj příštího dne ještě nedošlo. Japonci,
dověděvše se o silném oddílu, zmizeli.
Některé oddíly se vrátily nazpět do Haj-
čenu. Naše divise však zůstala a jala se zakopá-
vati. Vojáci se brzo vzpamatovali od svízelů. Úz
příštího večera v Kangualinu opět zněly údolím
veselé plsně sibiřských „událeů“.
17. (30. července), v ranních hodinách za
vzněly za Simučenem první dělové výstřely.
Z ležení bystrým krokem vystupují setniny, aby
obsadily přihotevené okopy na horách. Odno-
ledne dostala se ke slovu naše 2. batterie. Da
leko nad horami pukaly naše šrapnely. Po te-
lefonu jsme se dověděli, že batterie střilí po ja-
ponském dělostřelectvu, jež chtěle na horách
umístiti svou batterii.
Japonec
Kangualina
22
article
Několik dobře mířených salv kapitána Čery
kova přinutilo Japonce upustiti od úmyslu
Na nás toho dne ještě nedošlo. Zůstavivše ně
kolik setnin na stráži, vrátili jsme se v ležení
18. červenec byl krvavý. Již s ranním roz
břeskom opět zahovořila děla. Dobrý budiček
V okamžíku byli jsme na nohách. Šavli do ruky
pásek s rovolverem, binokl přes rameno a každý
je hotov. Spěcháme v okopy. Bojuje se as2
versty před námi. Nevidíme nic. Pásmo vyso-
kých hor, as dva tisíce kroků před námi, za-
krývá nám rozhled. Na hřeben objevily se po-
stavy střelců jemisejského pluku. Kladou tuhý
odpor nastupujícímu nepříteli. Nad jejich hla-
vami vidime vznikat bílé obláčky. Slyšíme ra-
chot puků. Japonské šrapnely! Úzkostlivě sle-
dujeme každý rozryv. S tlukoucím srdcem oče-
káváme, až se rozplyne sloup prachu, zakryvši
střelce před našimi zraky. „Buď jim bůh milo-
stiv!“ slyšeti hlas z okopu. Myslivci zbožně se
křižují. Prach se rozplynul, srdci se ulehčilo.
Japonec
23
article
Nikdo z našich nezůstal ležeti, nikoho nenesou.
Mezitím co napjatě zíráme před sebe, na
pravo rozzuřila se bitva. Půda se chvěje hro-
mem děl. Od pluku žádají dvě setniny za zá-
lohu. Odchází 9. a 10. setnina.
Pod skalou naše posice, odcházejí Jeni-
sejci a Irkutci, odnášejíce své raněné. Na ho-
rách, opuštěných jenisejským a irkutským plu-
kem, objevují se černé tečky — první Japonci.
Slunce nemilosrdně praží. Kamenitá hora
sálá žárem. Kolik je stupňů tepla, nemůžeme
uhodnouti. Teploměr podplukovníka Rostovceva
sáhá jen do 40° R. Nestačil změřiti teplotu
již ráno mozi 7.—8. hodinou. Jsou 2 hod. od-
poledne, na nebi ani mráček.
Chtěje se ukrýti žhoucím poprskům, uchy
luji se do boudy z roští. Tam je kapitán Blochin
velitei třetí setniny. Vrátil se se svými
lidmi ze Simučenu. Měli tam ráno srážku s J
penci. Nechali je dojíti na 800 kroků a začali
páliti. Mnoho Japonců zaplatilo životem.
Na zemi před kapitánem leží v uzliku výzbroj
ubitého Japonce.
Prohlížíme věci. V tom na blízku výstřely
z děl. Vyběhneme na pahrbek. Od nás ia lev
3. batterie střílí po hřebenu, kde hemží se Ja-
penei. Výstřely však neplatí jim. Přelětají z
hřeben, kde Japonci umísťují horská děla. Naše
batterie je rozehnala, pěehota japonská zmi-
zela za hřebenem. Na pravo nás začíná, boj s no-
vou silou. 11. a 12. selnina odcházejí jako zá-
loha. Z nenadání neznámý dosud zvuk nad na-
šimi hlavami! Druhý, třetí hvizd, vrčivý, proni-
kavý! Není už pochyby! První japonské koule.
Japonec
Rostovcev
Blochin
24
article
Mlčky ustupujeme za hřeben. Čekáme, co se
bude díti.
V dáli tlumený výstřel z děla. Zprvu slabě
dále vždy silněji blíží se příšerný zvuk. A už
nad námi s pekelným hvizdem proletěl granát.
dopadl a roztrhl se s ohlušujícím třeskem.
Na 60 kroků před námi zvedl se k neb
vysoký sloup prachu. Tam granát dopadl. Rána
za ranou s japonské strany. Tu blíže, tu dále
od nás.
Japonci ukryli své jieny za návrším. Naš
je hledají. Výstřel za výstřelem. Tak to trvalo
as 4 hodiny. Když ztichla japonská batterie,
zmlkla i naše. Jdu se podívati na místa, kde
padaly granáty („šimozy“). Jáma, způsobená
prvním, má v průměru as 2 metry, v prostř d
je as na 1/4 metru hluboká. Granát se roztrhl
dokonale, nenašel jsem ani střepu. Jiné jamky
nebyly tak hluboké, ani tak široké jako první,
Vůkol ležely ocelové střepiny. Jeden praskl po
délce na dvě půle. Leží vedle nepatrného vzryvu
půdy. Jiný granát nepraskl. Našel jsem díru, kde
se zovrtal do země. Jak hiuboko, nemohil jsem
změřiti.
Když jsem se vrátil ku posici, byl již ve
čer. Plukovník četl důstojníkům právě došlý
rezkaz. Hotovost na noc k odseapu.
Sešel jsem s poručíkem Dovgirdem do ve
nice. U hliněné stěny čínské fanzy, na trávniku.
maje před sebou vojenský šálek a dřevěnou
lžíci v ruce, sedí náš velitel brigády, generál
Putilov.
Po denníra parnu svléki uniformu, ponechav
jen nejnutnější oděv (beze znaků hodnosti), po
chutnává si na polévce z polní kuchyně.
Japonec
Granát
Putilov
Jáma
25
article
Na pozdrav vesele:
— Odpusťte, pánové, jsemr bez nákrčníkul
a pokračuje ve skromné večeři.
Několik kroků odtud zákopníci skládají ka-
belový drát polního telefonu.
Začalo se simívati. Hledám místečko, kde
bych si mohl odpočinouti. Konečně ulehám pod
strání, kde dříve stál náš oboz.
Dlouho nemohl jsem usnouti. Konečně
únava zavřela očt. Jak dlouho jsem spal, ne-
vzpomenu. Probudil mne rachot kol a dusot
koňský.
Měsíc slabě svítí. Mám právě času, odsko-
čiti na stranu. Na tomtéž místě, kde jsem ležei,
oddělují hlomozny a děla vyjíždějí na posici.
Na spaní nebylo už pomyšlení. Teprve si vzpo-
minám, že jsem včera nevečeřel. Jdu ko svému
koni a hledám v sedle něco, čím bych ukonejšíl
hlad. Kousek zaprášeného sucharu nacházím.
Za hřebenem houkají pušky. Prostranstve
začíná se oživovati. Přijel plukovník a několik
důstojníků s jízdními myslivei. Jmenován ve-
litelem poslední části, má těžký úkol — krýti
ústup.
Z rozhovoru se dovídám o smrti velitele 10.
setniny, kapitána Chajkiopova a jeho mladšího
důstojníka, poručíka Zajeva.
Chajkiopův
Zajev
26
article
Již začiná úsvit a my doposud stojíme. Ce-
sla je přeplněna obozem. K 5. bod. ranní jsm
se hnuli. Po půlhodinném postupu, došli jsme
do otevřeného údolí. Jen jsme přešli údolí, už
japonské granátyl
Ohlížím se. V údolí, jako obrovský had, tá-
hnou se naše setniny. Japonci po něm pálí
střelami. Na štěstí nedolétají nebo přelětají.
Došli jsme do rozcestí, kde plno našich. Ve
vzduchu zavzněl příšerný zvuk. Vše odstupuje
dále na pravo za pahorek, kde to prší granáty.
Prostranství se hbitě vyprázdnilo. Japonci pře-
nášejí střelbu na jiné místo.
Postupuji přes hory i doliny. U vojenské
silnice jsem se zastavil. Čekám na pluk, jenž
po klikaté silnici pohybuje se na horu. Přede
mnou odstupují polní nemocnice. Bělají se zá-
stěry milosrdných sester. Jedou na dvoukolkách,
na koních, jdou pěšky. As za půl hodiny naše
selnina! Připojil jsem se ku poručiku Dovgirdu.
Sestupujemě v údolí. Mezi stromovím tu odpo-
Japonec