Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXII.

2

V Praze, v pátek dne 13. března 1903.

Praha

3

Číslo 7.

4 article

Na ranní n odpol. list, předrlácí se v Praze v adninistran na měsl

Praha

5 article . . E h

. . E h na čtvrt leta s dvojí donáškou nn miěsle nčinř keta . . . . 7 k 50k ve allakách: 2 K non na maěste . Toštout na uařsle. . . . . . :: ko na čtrrt lala s dvojí sárilkeu sa měsko , na čtvrt lete

NN

6 article Změna bojovné taktiky českého poselstva.

Změna bojovné taktiky českého poselstva. V popředí veřejné pozornosti stojí včerejš prohlášení dra. Kramáře v parlamentě víden ském a následující potom sebechvalná řeč »ví těze« z noci sy lvestrovské, předsedy ministerstv p. Körbra. — Poslanec za města Táborska totiž při prvním čtení rozpočtu ohlásil za české poselstvo,že ono ve svém bojovném postaven proti vládě Körbrově a panujícímu sy stému i na dále vytrvá, avšak dosavadní svou taktiku obstrukční že za měn v taktiku ostré parlamentní oppo sice. Vyložil zevrubně příčinu tohoto takti ckého obratu, řka: »Doufali jsme dlouho, že svou obstrukcí přinu- líme vládní strany německé k tomu, aby konečně opravdově a loyálně, ale také blaho volně rozřešily otázku jazykovou. Mohl jsme tak doufati, poněvadž požadavek náš po vnitřní úřadní češtině j st zákonně odůvodněna tudiž bylo úřadní povinností vlády vni- terní češtinu v úřadech vlastí našich zavésti. Věřili jsme také, že bude ve vašem německém zájmu, stane-li se toto rozřešení ještě dříve, nežli se začne rozprava o vyrov- nání s Uhry, protože jsme vycházeli z toho přesvědčení, že vláda bude míti mnohem silnějšt posici, bude-li se opírati o silný parlament. Bylo snad chybou a mýlkou, že jsme po té stránce po čítali na vaši rozmyslnost! Věřili jsme, že mínite věc opravdově a že skutečně chcete slavně hájiti práv této poloviny říše naproti Uhrám. Vždyť i sama vláda vyhlašovala, že potřebuje jednomyslné pod- pory parlamentu a proto jsme věřili, že vykoná svou povinnost, aby nabyla podpory par- lamentu celého. Vláda však vyvlékla se z konání této povinnosli a jest nyní také za jedno s německými stranami v tom, že tato celá věc by se nejlépe vyřídila — —

Táborsko Uhry

7 article

§ 14. My jsme útočili na pevnost, ve které byla vláda zavřena. Tu však vláda ustoupila jinam a nebyloby politicky rozumné, kdybychom útokem hnali dále na pevnost, ve které nikdo již nesedí, než § 14, a o ni si hlavy rozbili. Jsme přesvědčeni, že by vláda provedla vyrovnání rakousko- uherské pomocí § 14. Neučiníme vládě vhod, abychom ji donutili k něčemu, co bez toho sama chce a co by radostně u nás viděla. Proto jest zeela samozřejmo, že změnili jsme svou posicia že chceme dáti stranám a vládě možnost, aby před celým světem zastupovaly stanovisko své k ra- kousko-uherskému vyrovnání. — — »Rozumí se samo sebou« — končil dr. Kramář — že my vůči této vládě nemůžeme zaujati posta- vení jiného nežli nejrozhodnější oppo- sice. Činíme to z důvodů národních, státnícha konstitučních. Nechceme vládě umožniti, aby již nyní překonala obtíže své situace pomocí § 14.a tak zachránila své slabé postavení ve vyrovnání rakousko uherském, odvolávajíc se na naší opposici. Obstrukce nebyla nám nikdy účelem, nýbrž jen prostředkem k dosažení určitých cílů. Nestačí-li tento prostředek určité situaci, jest samozřejmo, že se volí prostředek jiný. Pevně setrvávati na cílech naší politiky, jest po- vinností vůči národu českému i státu. Pevné se- trvávání však na určitém taktickém postupu třebas to nejeví se v určité chvíli výhodným, bylo by šilenstvím. Neprovozujeme žádné politiky po- pulární, my chceme sloužiti jedině svému lidu tím i státu. Na té neb jiné cestě chceme dospět ke svým cílům.- Netřeba dokládat, s jakými škodolibými pošklebky většina německého tisku vyličuje svému čtenářstvu tento taktický obrat českého poselstva.

8 article

Když Všeněmci a sociální demokraté ne dávno stejně odřekli se obstrukění taktiky, toho si hrubě honetní tisk německý ani nepovšimnul; ale když nyní učinilo totéž poselstvo české. panečku, to je kapitulace Čechů, to je schýlen zpupné české šíje pod kaudinské jho, to je cesta Čechů do Canossy. Důvodům politickým, drem. Kramářem uvedeným, jen se cynicky vy- smívají. To prý jsme mohli přece my Češi vědět dávno, že nám Němci s vládou Körbrovou ne- obnoví Badenových nařízení, a když obstrukeí svou zmaříme parlamentní »vyřízení« rakousko- uherského vyrovnání, že si je vláda prost schváli sama paragrafem 14. — Jiné prý jsou asi ty pravé příčiny, pro něž měníme svou bo- jovnou taktiku.

Čecho Kramář Čech Němec Badenův Canossa

9 article

»Nechť dr. Kramář na mnohých místech řeči své co nejprudčeji osočoval dra. Körbras — podzírá »Bohemie« — »nikdo tomuto ne přátelství krutému nevěří; pravdou spíše jest že Češí chtějí Körbrovu kabinetu po tak dlouho dopřáti bezpečného žití, pokud neuvid možnost, že by opět přišlo minister stvo pravice.« — Nuž, také nám se jeví býti odůvodnění tal vážné změny bojovné taktiky v řeči dra. Kra- máře kusým a poněkud povrchním. Buď se ne- mělo na léta napřed tak určitě a slavnostně ohlašovati svedení »hlavní bitvy« při uher- ském vyrovnání, jako se stalo loni v delegacích, 23. kvělna v parlamentě a 30. srpna v listě misdroyském, anebo, když se zatím situace vá- lečná byla tak podstatně změnila — měla se nutná a logicky ji vyžadovaná změna taktiky opodstatnit a vyložit jak vlastnímu národu, tak i všem přátelům a nepřátelům způsobem tušíme slavnostnějším, jasnými přesvědčujícími důvody. upřimným a zevrubným vysvětlením veške- rých vážných příčin a okolností na nás nezávislých, pod jichž tihou a shlukem ochabovala znenáhla víra při většině delegátů našich, že by vílěznou ob- strukci naší, tedy rozbitlm nynějšího parlamentu došlo se ku politickým novotvarům v této řís pro národ náš výhodnějším nežli jest stav nynější.

doktor Kramář Češit Körbrův Bohemia

10 article

My k lěmto pochybujícím nenáleželi. My vždy soudili, že vlády rakouské jen tehda daj se nakloniti ke spravedlivější politice vůči ná- rodu našemu, když jim svou opposicí neob- lomnou budeme vážně překážet v jejich plánech a potřebách, když se budou muset strachoval našeho hněvu a síly našeho odporu při každém kroku svém. Talo síla odporu če- ského, porazivší Körbrovo uherské vyrovnání byla by po našem přesvědčení vzbudila ve Vídni patřičný respekt, než aby si přes ni troufali přejíti jen tak německým válcem absolutismu k jednacímu pořadu. Doznalť přece ve své včerejší řeči sám ministr Körber, že »dnové libovolné (absolutistické) moci násilné — minulv.« To si také myslíme, a proto nejevilo se nám býti pevné vytrvání při němé obstrukci žádným hazardem, nýbrž na ten čas nejúčinnější vá- lečnou taktikou v boji nerovném, kde nejev se nám možnost nápravy normál- ními prostředky, pošinem a seskupením stran parlamentních k vítězné většině fede- rační. V tomto přesvědčení svém hledime tudíž nejnovějšímu taktickému obratu našeho poselstva ne bez jisté tesknoty a obavy vstřie a nikdo spravedlivý nemůže od nás žádat. abychom se pro něj na zdař bůh nadchli. Avšak rovněž daleka budiž nás neúcta k vlasteneckému mínění a nazírání mužů, jimž zajisté krušno bylo kol srdcí, když činili včerejší své pro- hlášení. Dovedeme oceniti tu míru sebezapření. s jakým odhodlali se k obratu, o němž dobře věděli, že bude ode všech nepřátel jména če- ského vykládán za ústup, ne-li porážku, dove- deme etiti jejich přesvědčení, v jakém domní- vají se touto změnou taktiky bojovné nejlépe prospěti pro budouenost věci svého národa.

Körbrův Körber Vídeň

11 article

Soudcem jediným kompetentním jest tu pouze budouenost, pouze výsledek. Kéž odpovídlá velikosti oběti! — Nechť nelze nám tedy krýti již předem nově nastoupenou politiku delegace naší blahou důvěrou a radostnou spoluzodpovědnosti svojí, však provázíme ji upřímným přáním všeho zdaru, aby dovedla národ náš k vytouženému, veli kému jeho cíli cestou čestnou, důstojnou jeho minulosti i jeho přítomnosti, jeho práva, vý- znamu i národní síly. Dr. Körber, ujav se slova bezprostředně po řeči dra. Kramáře, radoval se ovšem z třiletého zdaru své »věrně konstituční a jen k znovu- zbudování parlamentu čelící politiky«, s pýchou připomínající ješitného, sebe obdivujícího Sasík Ferdinanda Beusta, takže i nejlepším jeho přátelům na levici zdá se té samochvály trochu příliš, pročež i ta »Neue Freie Presse« uznává zapotřebí schladiti »oplimism« Jeho Excellence touto sprchou: »Abychom pravdu řekli, nemá p. dr. Körber tolik příčin osnovati tak daleko- sáhlé plány do budoucnosti. Češi sice připu- stili první čtení státního rozpočtu a nechtějí také prvnímu čtení vyrovnacích předloh zabránit, ba upouštějí dle šroubovaného výkladu dra. Kramáře od obstrukce již vůbec, aby to zkusil s pouhou opposicí. Toť sice pokrok, ale da- leko ještě ne žádný pevný základ, poněvadž dosud trvají v plné síle živlové, způsobivši krisi minu- lých let, aniž jest jistoty, neobjeví-li na zejtří znovu svou zhoubnou mohutno stl«

doktor Körber Sasík Beust Čech Neue Frei Presse

12 article Železniční výbor. Ve Vídni, 12. března.

Železniční výbor. Ve Vídni, 12. března. Železniční výbor konal ve středu o 7. hodině večer důležitou schůzi. Šlo o rozhodnutí, mají-li býti dráhy severozápadní, společnost státní dráhy a Ferdinandova dráha severní seslátněny. Tedy o dráhy veliké, o tratě vedoucí po většině zeměm českými a tedy nejen o veliké zájmy hospodář- ské, nýbrž zároveň též o důležité interesy národní a politické. Referent subkomitétu inženýr Kaftan navrhoval, aby vyzvána byla vláda, všechny tyto tři dráhy sestátniti a ustanovil jí při dráze severní zejmena termin do 1. ledna 1904. Vláda se sestátnění vzpírala. Ne zjevně, ale přes to namáhala se všemožně, aby návrh přijat nebyl, zejmena aby komise na zmíněném terminu se neusnesla. O tom, co v ohledu tom podnikla, aby účelu svého dosáhla, lecos dalo by se vy- pravovati i to, že šířeny byly hlasy — kde vzaly původ, dá se ovšem těžko říci — že jsou stou- penci pro sestátnění uplaceni, aneb že jim jde o značný bursovní zisk, kterým by naplnili své kapsy, kdyby se jim spekulace zdařila. Osud návrhu referentova byl na vahách. Pro byly všechny strany z bývalé pravice. v první řadě Poláci, mimo to Vlachové, prot celá německá levice, která se tím dokumento- vala opět jako exquisitní strana vládní, ochotna pustiti se v každý boj, do něhož ji vyšle dr. Körber.

Kaftan Polák Vlach doktor Körber Vídeň státní dráha Ferdinandov

13 article

Zakryla arciť způsobem obratným nestoud- nou servilnost, za niž ovšem dobře jest vládou placena, národní plachetkou, dokazujíce, že prý znamená dnes v Čechách postátnění dráhy vlastně její počeštění. I chtěla si vyhradit závazný slib vlády, že zřídí v Čechách nejméně dvě německá dopravní ředitelstva a že z obvodu těchto ředi- telstev bude nejen čeština, nýbrž i každý český úřadník, ba i dělník zásadně vyloučen. V směru tom navrhla resoluce. Osud návrhu i těchto a jiných resolucí byí nejistý. Vláda vzpírala se všemožně sestátnění dovozujíc, že kdyby byla vázána na termin 1. ledna 1904, nejméně 17 millionů korun by při obchodě tom prodělala. Stran dráhy severo- západní vymluvila se na svůj proces u správ- ního soudu v příčině druhých kolejí na této trati, kdežto o společnosti dráhy státní neřekla vlastně pranic. Počítáno sem i tam, i bylo na konec zjištěno, že pro vládu a pro německé resoluce bude 20 jistých členů komise, proti nim rovněž 20, nejistých pak 6. Ke které straně by se tito sklonili, při té bylo by vítězstvl. V poslední době chance proti vlád značně se změnily, proto dr. Körber vyslal do výboru najednou hned tři ministry (železnie, obchodu a financí) s celým štábem odborných chofů a ministerských radů. V posledním oka- mžiku se chance opposice velice zlepšily. Vl

Körber Čechy

14 article

chové, ba i křesťanstí sociálové slibili, že budou hlasovati pro návrh Kaftanův i proti resolue pana Nitsche, jež měla obsah národně- politický ba i Všeněmci slíbili, že budou hlasovati pro návrh referentův. Byla tedy naděje, že zcelená ad hoc pravice dobude skvělého vítězství až vláda poražena bude bez milosti a to ve věci nad míru důležité a významné. Němci to věděl i napjali všechny síly, aby přivodili odročení schůze a aby o věci hlasováno bylo až v ně které ze schůzí přištích, jinými slovy: teprve tehdy, až by sehnali za vydatné pomoci vládní — majoritu! Když schůze trvala sotva 119 ho diny, zvedl se P. Scheicher a učinil návrh na přerušení schůze. Návrh ale hlasy slovanskými propadl. Pokračovalo se tedy. Sotva ale pronesl jeden ze členů komise svou řeč, povstal ke všeobecnému překvapení dr. Fořt a nanovo navrhl konec schůze. A po- něvadž náhodou několik členů pravice odešlo na chodbu čerpati vzduch — byl návrh jeho přijat a Němci v radostném vytržení, že poda řilo se jim v posledňím okamžiku již odvrátit vítězství odpůrců a před krutým echecem z chrániti vládu, hrnuli se ven z výborové síně. Členové pravice plni udivení tázali se jeden druhého, co se to stalo a tu svědky byli, jak dr. Fořt svaloval vinu na referenta inž. Kaftana který prý sám ukončení schůze si přál, aby mohl míti na příště pro noviny »velkou řeč« kdežto pan Kaftan co nejrozhodněji popíral, že by byl něčeho dru. Fořtovi v tomto sméru řekl a s jeho návrhem vůbec souhlasil. Předseda Schwegel (ústavověrný) ustanovil pak schůzi az na čtvrtek 19. března, aby mezitím měla vláda i Němci příležitost, z nynější většiny učinit do tohoto dne menšínu.

Kaftanův Nitsche Němec doktor Fořt Ing Kaftan

15 title

„Česká spořitelna“.

Český spořitelna

16 article Cís. jedn. Pr. I. 353

Cís. jedn. Pr. I. 353 Jménem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 12 března 1903 čís. Ss 26/3 takto právem:

Praha

17 article Obsahem článku »Česká spořitelna« v čísle 70.

Obsahem článku »Česká spořitelna« v čísle 70. v Praze tištěného a vydávaného periodického tisko- pisu »Národní Listy« ze dne 12. března 1903 uve- řejněné zahrnuje v sobě v místech: »Po celou tu dobu« až »desku v České spořitelně?« skulkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu v 302 z. tr. naznačeného. Zabavení periodického časopisu »Národní Listye číslo 70. ze dne 12. března 1903 se schvaluje dle 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídé dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků za bavených dle 8 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem nahoře naznačených míst vybízejí s obyvatelé státu k nepřátelskému strannictví proti sobě. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 12. března 1903. C. k. zemský jako trestní soud v Praz Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru periodickéhio tiskopisu »Národní Listy« v Praze,

doktor Wokaun Anýž Praha Český spořitelna národní Listy

18 article

Jak známo, byl český požadavek, obsadit uprázněná místa v členstvu České spořitelny po- voláním českých důvěrníků z řad vynikajícíeh finančníků a limine odmítnut. Předseda ministerstva prohlásil ve sněmovně poslanců, že nedopustí, aby byl přiměřeně změ- něn statut České spořitelny, čímž vyloučil všecku možnost nejen modernisování jejích výhrad co do samokontroly, nedostatku veřejného účtování, ale i co do jejího privileje tajnosnubné, samorodé obnovy jejího členstva. Český nárok pak, aby tedy Česká spořitelna sama, používajíc svého dosavadního práva kooptace, jmenovala na tři uprázdněná místa tři Čechy, aby tímto proza- timným ústupkem poskytla těžce uražené české veřejnosti záruku spoludozoru na správu spořitelny, spravující jmění ze tři čtvrtin české. zejmena pak, pokud se týče výnosu reservníh fondu, věnovaného na tak zvané „výhradne dobročinné a všeobecně prospěšné účely“ („Grandhötel“), označen byl tiskem spořitelním za „českou pitomost“, a za „zbožne přání českého tisku“.

Čecho Český spořitelna

19 article

Nic nekarakterisuje tak ostře bezohlednost panovačnost soukromého, veškeré záruky krom vlastního jmění, pozůstávajícího výhradně jen z reservního fondu v obnosu 38 mill. K, postrá- dajícího ústavu, jako toto hrdopyšné odmítnut minima přání české veřejnosti, tento affront. tato urážka drobných i velkých vkladatelů če- ských, kteří dosud své vklady v České spoři- telně mají. Vracíme se k tomuto předmětu dnes znova proto, že předvčerejší článek realistického o- gánu pražského, otištěný v středečním večerníku v pražské „Bohemii“, tímto otištěním pojatý, obhajovací materiál tisku spoři- telního výslovně dí: »Lichá je pak naděje, že spořitelna se rozhodne z vlastního popudu k tomu, aby několik Čechů po- volala do správní rady a zřekla se nacionálních výhod (I), které jsou jí statutem zaručeny. Předsedn ministerstva uznal jejich nedotknutelnost před říšskou radou. Tedy z této strany nekyne nám nic po runu jako před runem. Tuto realistickou resignaci uveřejnilas Česká spořitelna v listě sobě nejoddanějším, ja- kožto doklad české slabosti, která dala se za- křiknouti a se kterou netřeba dále počítati, ja kožto doklad české chuti vlézti znovu pod jho z něhož čeští vkladatelé zpola vyvázli, jakožto parádní výkon nového adepta výtečné tiskové družiny, oddané České spořitelně. Aby bylo možno správně oceniti tento rea listický přemet, uveřejňujeme jakožto protiklad. jako folii k němu hlas vídeňského odborného informačního listu pro kapitalisty »Spar- u n Rentenztgu« poněkud obšírněji, než jsme to učinili předevčírem

Čecho Bohemia

20 article

List tento připomíná úvodem a dovolává se svědectví svých čtenářů, že nikdy nevšímalsi politických bojů. Leč úvaha o pražském runu nutí prý jej, aby se vydal na toto neblahé pole, »R. 1825 — píše »Spar- u. Rentenzig.« — kdy Praha byla ještě německým městem, v němž obcho a průmysl, vědy a umění byly výhradně doménou obyvatelstva převahou německy mluvícího, byla »Če- ská spořitelna« založena a celá její organisace spo- čívala na výhradném zřeteli k životu tenkráte ton udávajícímu a nemohla ani — zůstaňme jen při pravdě, nikde jinde nalézti opory, poněvadž lenkráte české (lěpe česky mluvící !) vrstvy obyvatelstva byly považovány za gentes minores, a nebyly by měly takě žádné příležitosti (I) pozdvíhnouti se k vyšší úrovní v jině než v německé zájmové síéře. Od té doby však změnilo se mnoho, můžem říci všechno. Z Prahy stalo se od té doby čistě české město, obdrželo pro převážnou, če- skou čásť svého obyvatelstva universitu, vyšší vzdě- lávací ústavy, divadla, noviny, dokonce i úřady mu- sily se skloniti k tomu, aby úřadovaly v jazyce země.

Rentenzig Praha

21 article

Jenom správa České spořitelny zůstala německou a neopomenula se také po německu manifestovati.« Po tom pojednává citovaný orgán o správě spořitelny v ohledu finančním proti níž nemá námitek, prý podle hesla: komu čest tomu česť!« i pokračuje: »A přece nemůžeme odo- lati, abychom nepřistoupili k jádru lomozných udá lostí, jichž středem byl a pohříchu dosud jest svrcho jmenovaný pražský ústav. Což nebylo, tážeme se, jeho správě známo, jaké národnosti náleží převážná většina jeho menších vkladatelů? Smělo býti dopuštěno, aby v zemi, kteráž při nejmenším označena býti musí ja- kožto dvojjazyčná, německý karakter správy tak okázale na odiv stavěn byl? A smí se někdo diviti, když tento prapodivný po měr — tak možno jej nazvati — dal oněm politi kům z povolání vítaný (?) podnět k tomu, proti straně protivné vystoupiti? My samozřejmě neschva- lujeme agitační způsob, kterým se to stalo. Avšal spořitelna mohla býti mnohými událostmi nejnovějšt

Český spořitelna Avšal spořitelna

22 article

doby poučena, takže mohla věděti, že jest jí co či- niti s protivníky cíle svého vědomými a bezohled- nými, i mohla zameziti žalostným udá- lostem. V Čechách jest ještě dosti vynikajících osobností, kteréž právě nenáležíce k extremní české straně, přece jsou způsobilé k tomu, aby z jed- naly onen styk, který podle našeho názoru jest nutným mezi správo každé spořilelny. Vůbec zdá se nám to býti velikým nedostatkem našeho zastaralého zá- konodárství, že se vkladatelům každé spořitelny pro dobu jich pohledá vek vůbec neposkytuje jistý vliv na sprá- vu spořitelní. Rozhodování náleží vždycky správě spořitelny, ale srdečný poměr m ez správou a vkladateli byl by celku je- nom prospěšným. V době všeobecného hlaso- vacího práva nemohlo trochu zdemokratiso- vání tomuto velkému ústavu škoditi, správě bylo by odňato něco zodpovědnosti, i kdyby byla svým vkladatelům zasílala aspoň občasné informativn sdělení.

Čechy

23 article

V rozbřesku potuchy o svém počínání otiskl realistický órgán zcitátu-vídeňského odhorníka u nás uveřejněného, i dodává k němu: „Rozumn slova. Měla by dojíti ohlasu v České spořitelně. Zajisté, že tak rozumná, jako byla nerozumným slova realistické poznámky o vyřízení českéh požadavku Českou spořitelnou! Ve feuilletonu realistického listu uveřejňuje pan Jozifek úvahu, pod titulem: „Jaký jest zdě děný karakter českého národa?“ Svými znale- ekými úvahami o České spořitelně dal list pan prof. Masaryka, ryze realistickou odpově k této olázce. Ale zděděný karakter českého ná- roda jest jiný, než jak by si ho pánové toho t bora přáli a jeho odpověď na všechny pokusy zvrátiti jej je vytrvalá a stále důraznější. Včerejškem dostoupil úhrnný obnos vkladi z České apořitelny vybraných: K 35,408.878.

Jozifek profesor Masaryk Český spořitelna

24 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 213. (Pavodní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, dne 12. března. Skoro 8 hodin trvala dnešní schůze. Prvn čtení však rozpočtu na r. 1903 nebylo zkoneo- váno. Ba nedospělo ani k závěrce debaty. Stane se tak teprve zejtra po řeči posl. Biankina. Ge- nerálními mluvčími zvoleni budou proti rozpočtu dr. Herold, pro rozpočet hr. Dzieduszyeký. V dnešním rokování nejvíce vynikla, nejvíce rozčeřila klidnou jinak hladinu parlamentní řeč místopředsedy sněmovního, dra. Žáčka. Jinak debata byla prosta všech vzrušujících scén. Jeden Srb a jeden Chorvat z Dalmacie ujali se dnes slova: dr. Kvekvič a P. Perič. Jakkoli mezi oběma slovanskými kmeny v jme- nované korunní zemi jsou nesh dy, kterých my se svého českého, ke všem slovanským národům stejně blahovolného stanoviska, litujeme co nej vroucněji, přece oba mluvči byli za jedno v ná- rodních stescích proti nynější vládě. Dlužno při- znati, že tyto žaloby jsou důvodny. Dosudv horních sférách naddržují v Dalmacii elementům protislovanským, pracují proti Srbům i prot Chorvatům měrou stejnou. Netřeba dokládat toto faktum drobnými příhodami, stačí konsta- tovati, že v zemi, ve které vlašský živel činí sotva 4 proc., jest vlaština výhradným jazykem vniterního úřadování. My proto se svého stano viska sympatisujeme s oběma národnostmi Dl macie a musíme přáti oběma, by stesky jimi na říšské radě tlumočené, byly uklizeny.

doktor Herold Srb Chorvat Kvekvič P Perič Srba Vídeň Dalmacie poslanecký sněmovna

25 article

Dra. Schückra počítají » k dobrým zbytkům liberální strany německé v království českém. Musíme upřímné říci, že po dnešní řeči jeho litujeme ho opravdu. S jedné strany býti odká- zánu na souhlas páně Kindermannův, s druhé na pochvalu p. Fran. Steina, mluviti o českých požadavcích tonem, jaký byl u zaniklého »Ta- gesbotu« z království českého, anebo tonem, který jest doménou všeněmeckou — není rol závisti hodnou. Vzbudila zájem prudká, fakty obrněná řeč vůdce Vlachů tyrolských bar. Malfattia, jak proti včerejší řeči dra. Körbra, tak proti celé dosavadní akci, která čelila k dohodě v Tri- dentě. Zeela nepokrytě ohlásil tento mluvčí,ž všichní Vlachové hlasovati budou proti roz- V drobném prodejíe rianí čh-lo o rej ai odpoladní Ve álnalkách na vsskore ranní čáslo, . . . . . . . s9h vdpolední . . . . . . . . h Inserát plati re hetevě vapřee Přeöplecení a iosesty prlémá zdlsalut- vrace v Marisnal é ulisl i,a. Tam nacháseit se ten redtakge Uskárna a evpadice „Nisadnich bleta“ Fakegivy as novraert .

Kindermannův Fran Stein Vlach Tri

26 article

počtu. Byla tedy láska, drem. Körbrem jim včera ukazovaná, marnou. Ze Všeněmců barvy Schönererovy ke slovu se dostal posl. Berger. Tomu pánovi zlibilo se otírati se o každou stranu slovanskou na pravici. Můžeme jej ujistiti co nejurčitěji, že Čechům jest úplně lhostejno, co tento pán jeho souspřeženci o českém národě, o českých poslancích, o jejich taktice, o jejích požadav- cích, o jejich programu soudí a mluví. Výklady dra. Žáčka založeny byly polemi- cky, Ba možno říci, že namířeny byly proti jediné řeči, proti řeči bar. d'Elverta v této debatě pro- nesené. Ale dlužno konstatovati, že povznesly se na positivní, všeho uznání zasluhující skutek a čin. Vyrostlyť na jasný a úplný obraz národ- nostních a politických poměrů v markrabství. Proti falešným rysům a cifrám d'Elvertovým po- stavil český mluvčí z Moravy skutečnost a pravdu Beze všeho obalu, beze vší romantiky. Působily silou vlastní tak vydatně, tak účinně, že baron d'Elvert a jeho přátelé poslouchali, ale nehlesli ani slovem. Jen dr. Menger, v poslední době po- drážděný, ba předrážděný, opovážil se vykřiknouti na dra. Žáčka, že nemluví pravdu. Byl spražen do té míry, že po druhé asi ne dvakráte, nýbrž třikráte si rozmyslí, nežli bude dnešní svůj vý- rok opakovati. »Národní Listy« již ukázaly, kterak v odporu s renlními skutky nynější vlády jest tvrzení bar. d'Elverta, že my Čechové dobýváme moravských měst aktivní pomocí nynější vlády. Na Hranicích dal dr. Žáček pádný důkaz, kterak nynější kabinet a zvláště dr. Böhm-Bawerk pra- coval a pracuje na záchranu německé državy v tomto ze tři čtvrtin českém městě.

Berger Čecho Žáček Elvert Elvertův Menger doktor Böhm Bawerk Morava Hranice

27 article

Bylo dobře, že dr. Žáček jednotlivosti to- hoto památného zápasu o Hranice moravské uvedl ve známost parlamentu způsobem, který nebyl strannicky akřiven, nýbrž který spočívá na údaji samého německého purkmistra dosa- vadního. Dr. Žáček skončil doslovem, který jest víece nežli řečnickou figurou. Jest appellem, jest vý- zvou, jest apostrofou k veškorému úřadnictvu českému v zemích koruny svatováclavské, aby zavedlo a provedlo vnitřní češtinu tak, jak mají na ni Čechové plné právo nejen podle známého judikátu nejvyššího soudu o listě císaře Ferde- nanda, nýbrž také podle ústavy z r. 1867. Dr. Žáček adresoval tato slova nejen k čoskému úřadnictvu, nýbrž také k lavicím ministerským, pravě, na toho člena vlády že by se rád podí- val, který by si troufal disciplinovati čoského úřadníka za to, že provádí vnitřní češtinu, spo- čívající na zřejmém zákoně, Mohlo by se zdáti, že projekt dra. Žáčka po té stránce jest pouhým osvědčením jednotli- vého řečníka. Můžeme říci důvodně, že nyní tento projekt má svůj podklad a má svou hi- storii. Dosah tohoto projevu bude lze snad vy- stihnouti později, snad již brzy.

doktor Žáček Čecho

28 article

Doufáme, že poslechnutí tohoto appellu ne- bude stíháno vládou, ze které před několika nedělemi odešel bar. Spens, který nebyl propu- štěn po žádosti Čechů, ani jim k vůli, nýbrž následkom nemoci vlastní a následkem nemoci své ženy. Ale tím odešel z exekutivy muž, který způsobem tajným a pokoutným vypuzoval poslední zbytky českého jazyka z vniterního úřadování. Snad není lichou naděje, že s ním odešel z vlády dra. Körbra poslední nepřítel vniterního jazyka českého ve správě justiční. My přičiňujeme k této části výkladů dra. Žáčka své kredo: že jazyk český raziti sobě bude cestu do vniterního úřadování vlastní, nezdolnou a nepřemožitelnou silou skutečnosti, zároveň však také odhodlaným přičiněním českých úřadníků, o kterých doufáme, že v nich vývojem věcía pokrokem českého národa nejen vzbuzena, nýbrž posilněna bude odvaha konati pro jazyk český tolik, kolik jest zaručeno nespornými zákony. Vniterní němčina stanovena není žádným zá- konem. Vniterní čeština zakázána není žádným zákonem. Positivní znění zákonů svědčí vniterní češtině a svědčí zároveň proti výlučnosti vni- terní němčiny. Vůči tak jasnému stavu věcí ne- může býti pochyby, že vniterní čeština dosáhne v úřadechi soudech místa, které jí přísluší dle zákona již vydaného, nepotřebujíe nižádné úpravy výnosy nebo zákony. Zejtra projedná se v krátké schůzi první čtení rozpočtu. Pak následovati bude první čtení předloh vyrovnacích.

Spens Čecho Žáček

29 article

Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod. 30 m. dop. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslance Pfaflingra a sp. stran vývozu dříví; — dotazy poslanců Čingra a sp. po volbách do okr. nem. pokladny: — Choce a sp. po rušení národní rov- noprávnosti v severočeských městech; — Sieg- munda a sp. po organisaci státní služby stavební; — dra. Dyka a sp. po vymáhání státních záloh na rolnících okr. hejtmanstvím strakonickým; —- Hy- beše a sp. po zákazu lidových schůzí v Chrudimi a Humpolci: — Schreitra a sp. po vyřízení před- lohy o zlepšení platů auskultantů a právních prakti- kantů panskou sněmovnou a po obsazování míst při konceptní službě soudcovské, zvlášť v obvodu vrch- ního soudu českého: — Kindermanna a sp. po výplatě státního příspěvku obcí petrovickou na stavbu silnice: — Holanského a sp. po pěšáku 28. pluku Ant. Matykovi, jenž nařčen z porušení kázně; — Eldersche a sp. po zkracování dělnictva alpské báňské společnosti: — Ira a sp. po nedostatečném zaopatření společenstevních instruktorů v Čechách penězi a pomocnými silami; — Schreitra a sp. po disciplinárním řízení proti nadučiteli Deywelovi; — Cho.ce a sp. po vyšetřování lékaře dělnické úrazovny v Praze dra. Dittricha pro jednání, jež bylo na újmu ústavu« — Ellenbogena a sp. po za- bavení tiskopisu z r. 1848 »Manifest komunistické strany« od Karla Marxa a Jindřicha Eugeloa. (Do- tazu je připojen text manifestu.) Po doplňovacích volbách do výborů pro vyrov náuí a cukerní daň, sněmovna pokračovala v 1. čten státního rozpočtu na rok 1903. Posl. Schücker obíral se předem včerejší bilane předsedy ministerstva z jeho programu. Rozumí s prý samo sebou, že Němci musí sledovati činy vlády s velikou skepsí, dokud nevidí skutečně úspěch, jenž

Vetter Pfaflingr Čingr Choc Dyk Kindermann Antonín Matyk Ir Dittrich Ellenbogen Marxa Eugelo Posl Němec Chrudim Humpolec Schreitra Čechy Praha státní služba