V Praze, ve čtvrtek dne 9. července.

K číslu 185.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARUDNÍ

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h

LSlI Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z deště pod okap. Z Vídně, 9. července. Ve vniterní po- litice nastalo stišení. Osud celého kabinetu, vyjma dra. Rezka, jest rozhodnut, jak jest všeobecný dojem, do počátku podzimku. Pak postavena bude vláda před nejkritičtější roz. hodnutí. Nevíme, jsou-li pravdivy zprávy, že bylo důtklivě uloženo dru. Körbrovi korunou, aby koncem měsíce srpna postavil německé strany před alternativu: buď snésti klidněa mlčky rozhodnutí na prospěch obou universit moravských, anebo připraviti se na odstou- pení nynější vlády. Ale pozoruhodnou jest odezva na domluvy »Pester Lloydu«, adre- sované na levici, aby povolila anebo při- pravila se na nebezpečenství ztráty milova- ného svého prokuristy a fedrovatele dra. Körbra. »Ostdeutsche Rundschaú« v pravém slova smyslu zuří, majíli to prý býti vždycky jen Němci, kteří povolují? Není-li dr. Körber odhodlán chrániti jejich državu, potom prý k čertu s ním. Český ministr vyřizuje nyní kvapem všechnu agendu. Kdy dojde k rozhodnutío jeho demissi, která provázena jest zevrubně vyloženými důvody, jež ho přiměly k odstou- pení, neví se. Dr. Rezek potom odjede k cí- saři na rozloučenou. Zprávy o svolání zemských sněmů. Z Vídně, 9. července. Z Haliče se oznamuje, že s kampaně sněmů zemských na podzim sejde, poněvadž je téměř jisto, že se sejde na podzim říšská rada. Zasedání zastupitelstev zemských podle spolehlivých zpráv listů odloženo do konce t. r.

Maďarská obstrukce. Z Pešti, 9. července. Obstrukcionisté ve straně neodvislosti hodlají v dnešní schůzi poslanecké sněmovny uvésti na přetřes vý- rok ministra honvédů, učiněný ve včerejší schůzi vojenského výboru a žadají od něho projev o maďarském velícím jazyku. Poslanci, kteří vystoupili z Košutovy strany, dosud nezaložili žádného svazu. Opa- třili si však již orgán. Jest jím »Magyar Ország«, jehož spoluredaktorem ode dneška

jest posl. Lengyöl a hlavním . spolupra covníkem posl. Ratkay. Schůzka krále italského s presi- dentem francouzským odložena. Z Říma, 9. července. V ministersk radě rokovalo se o tom, zda by měl krá odročiti schůzku s presidentem Loubetem určenou na 10. červenec, kdyby papež ze- mřel. Většina ministrů vyslovila se proti odkladu, protože setkání se s presidentem republiky jest státní a politickou událostí, důležitou pro poměr Italie a Francie a ne pouhou slavností. Setkání se obou hodnostů bylo usneseno ostatně v době, kdy papež byl zdráv. Smrt papeže a konklave nemůže nijak ochromiti státní politiku italskou. Kdy- by král k vůli papeži odložil cestu do Pa- říže, uznával by takto vliv Vatikánu, kterého není. Na druhé straně není pravda, že by Řím nebyl nikým zastoupen v případu smrti papežovy, poněvadž Zanardelli do Fran- cie nepojede. Ministr zahraničných záležitostí dal na pováženou, že ve věci té, která se týká jak Italie tak Francie, jednostranné rozhodnutí bylo by ukvapeným a že by se mělo dříve vyslechnouti také mínění francouzské vlády. Z Říma, 9. července. Francouzská vláda odpověděla na dotaz italské, zda by se měla odložiti schůzka krále s presiden- tem Loubetem, kdyby do té doby papež zemřel, že může schvalovati jen úvahy, dle kterých by se jle vil odklad nezbytným. Umře-li papež, bude cesta odložena do konce července.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 9. července. (C.-B.) Předseda mi- nisterstva jako správce ministerstva spravedl- nosti přeložil radu zemského soudu Josefa Tumu v Táboře do Jičína a Fr. Pfeifrav Jičíně do Hory Kutné a jmenoval soudního ta- jemníka Bohuslava Hrušku u zemského soudu v Praze radou zemského soudu v Táboře. Z Pešti, 8. července. (C.-B.) Národo- hospodářský výbor schválil nezměněně veškeré zbývající ještě položky autonomního cel- ního tarifu a usnesl se na nezměněném pone- chání celní sazby na hrozinky. Ze Záhřeba, 8. července. (C.-B.) Posluchač filosofie Josef Babič, kterýž insultoval po- slance národní strany Snapa a rozdával po- buřující proklamace, byl při dnešním hlavním líčení odsouzen na tři měsíce do tuhého vězení. Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Kárný sou policejní odsoudil bývalého professora » Institut Catholique« abbéa Bulliota pro stržení stát- ních pečetí s kaple na měsíc do vězení. Z Brusselu, 8. července. (C.-B.) Sně- movna schválila dnes 91 hlasy proti 35 (z poslanců zdrželo se hlasování) jednací pořad, navržený ministrem Woestem k interpelaci konžské, jenž zní: Sněmovna přechází k jed- nacímu pořadu, souhlasíc s vládou a důvěřujíe v morální a stálý rozvoj státu konžského z aegidy krále Leopol da.

Návrh na vynechání slov »souhlasíc s vlá- dou« byl před tím zamítnut. Z Athén, 8. července. (C.-B.) Dely an- nis a jeho přívrženci byli, opouštějíce sněmovnu, přivítáni voláním slávy. Delyannis byl pro- vázen zástupem lidu až ke svému domu. Pro- mluvil k lidu a pravil, že ministerstvo Theo- tokisa dalo se na útěk před vzbouřením, jež způsobilo svými činy a svou neoblíbenosti v lidu. Z Aldershotu, 8. července. (C.-B.) Presi- dent Loubet byl dnes přítomen přehlídce vojska za přítomnosti krále, královny, prince Walesského, vévody z Connaughtu a polního maršálka lorda Robertsa, prováze- ného četnými důstojníky. Přehlídky zúčastnilo se 16.000 mužů všech druhů zbraní. Z Londýna, 8. července. (C.-B.) Do Port Arturu sešli se ke společné poradě všichni vyšší ruští důstojníci v Číně, Mandžursku a Koreji, mezi nimi také ministr války generál Kuropatkin, vrchní velitel kvantunský, místoadmirál Alexeje v, ruští vyslanci v Pekině a v Söulu, dále zástupci ruskočínské banky a ruský vojenský agent v Pekině. Porada se zachovává přísně v tajnosti. Cizí obchodníci a úřadníci v Nučvanu a v Port Arturu nemají příliš naděje na smírné urov- nání nynější situace.

FEUILLETON. Starý dům.

Blízko měho bydliště bourali dům. Takový starý, pevný dům to byl; snad ze 16. století. Pevně, neústupně stál na nároží ulicea hladká černošedá facada jeho hleděla přísně jak tvář starého byrokrata. Tak stál tam celá staletí, až jednoho rána přišli delníci, vykopali vedle chodníku hluboké díry a postavili do nich vysoké, až k samé střeše sáhající stožáry. A teď to začlo — — — Nejdříve strhali těžkou, prejzovou krytbu pak rozebrali krov a již zde byli lidé se spoustou motyk, lopat a jiných nástrojů, kteří začali bourati vysoké štíty. A starý dům se divil. Proč jej bourají; komu zde překážel? Bylo mu jako starému úřadníku, který ve statném ještě věku má jíti do pense. Mohutné kameny, ze kterých byl; stěny jeh až ku samé střeše zbudovány držely, jakoby vespolek byly slity. „He — he,“ smál se starý dům, „však uvidí, že ještě nebylo třeba bourat.“ A dělníci, kteří bourání prováděli, vzdychali potili se a provázeli urvání každého kamene spokojeným „Oh!“ Jda kolem, zastavil jsem se u staveniště. Jako mravenci pohybovali se lidé mezi tou spoustou kamenů, jsouce celí bílí, zaprášení od vápenného prachu-

„Zápasíme — zápasíme,“ oznamoval mi starý dům. A skutečně zdálo se, jako by dvě síly zde válku vedly. Na jedné straně dům se svým tvrdým, nepodajnými tělem, na druhé straně síla a důmysl lidský. V tom čase lidé vítězili. Odbourali již celé jedno poschodí a do jednolitého komplexu domů vesměs starých a pevných, počal se dělati otvor ne valně vábný pohled skýtající. Vnitřek domů, z venku pevných a zdravých byl zehátralý, plný temna a zápachu, dokazující jak málo jest v nicn zachovalého a zdravého. Podivil jsem se tomu. „Blázne,“ káral mne starý dům; „což ne jsou takými i mnozí lidé? Na venek uhlazení poctiví, i vážnou tvář si přizpůsobují a uvnitř.... Přisvědčil jsem. Vůbec starý dům byl velm rozumný a měl mnohé zkušenosti. Proto snad jej bourali, že nedovedl se přizpůsobiti novým lidem.

A lidé zatím kus po kuse rvali jeho tělo Bylo zase jednoho rána. Dělníci přišli, od- stranili provisorně urobené dvéře, které zabra- ňovaly přístup do staveniště a začali pracovati. Asi za hodinu ozvala se dutá rána s několika- násobnou ozvěnou a sloup prachu vyvalil se k nebi. „Co se stalo,“ tázali se lidé a pospíchali na místo. Běžel jsem také. Sotva, že mračno prachu poněkud se rozptýlilo objevila se příčina rány- Dvě stěny, které byli dělníci právě uvolnili, se sbořily. Ztrnule pohlíželi dělníci na hromadu ka- mení a cihel pod kterou nalézali se někteří z je- jich středu. Byli prý tři — „Rychle sem,“ zazněl hlas dozorce, „po- mezte nešťastným!“ Nečinně stojící dělníci jako dravel vrhli se na hromadu, aby zachránili, co se zachrániti dá. Pohlédl jsem na dosud stojící kus starého domu. Stál klidně, vážně pohlížeje na zástup pod ním se lopotících lidí. Byl spokojen. Od samého začátku bourání očekával pří- hodnou chvíli, aby se pomstil. Teď chvíle ta nadešla. Starý řád jsa na od- chodu, vyžádal si nové oběti. Dělníci zatím jako zuřiví odhazovali zemi odvalovali kvádry. Pojednou objevila se zkrvácená ruka, pak druhá a za chvíli odnášeli kolem mne tělo prvního nešťastníke. Byl již mrtev. To padající dům se pomstil. Tělo dělníkovo jakoby bylo vyrváno z obrov- ské tlamy plné velikých ostrých zubů. Bylo celé promačkané a potrhané — jako rozžvýknuté . .. Starý dům sbořili a na jeho místo postavili dům moderní, třípatrový, vzdušný činžák s faca- dou růžovou, plnou ozdob a veselí. Často, jda kolem, vzpomínám si na starý dům, tak pěkný a massivní a myslím si: „Noví lidé — nové potřeby. Irotavecký