2
masthead
V Praze, dne 11. června 1900.
Praha
4
article
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I
Netrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěnéreklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy o dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8 h.
Praha
Pštrossův ulice
5
article
KAIUl
KAIUl
Telefon redakce č. 1126.
6
article
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno
Slunce zapadá v 8 hodin 7 minut večer
7
title
Pondělí:
S v. Barnabáše.
Barnabáš
8
article
Lle
Lle
Čtyřicetihodinná pobožnost
chrámu Páně
u sv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t m.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
2.80
měsíčně. . . . .
8.40
čtvrtletně . ..
K 33.60
celoročně . . ..
Pro tuzemeko
poštou:
měsíčně. . . ..
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . .
celoročně.. .. K 48.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
lie, Belgie a Anglie:
čtyrtletně . . .
celoročně ... K 52.80
Telef, administrace 1126.
Karlín
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belgie
Anglie
ita
9
article
Za české vysoké školy na Moravě.
Král. Vinohrady uspořádaly včera dopoledne ve
velké dvoraně Národního domu manifestační projev
pro splnění oprávněného a dávného našeho poža-
davku, zřízení druhé české university na Moravěa
doplnění nedávno zřízené české techniky v Brně.
Schůzi o 10. hod. dop. zahájil náměstek starostův
p. stavitel Bureš, který představil pp. J. Magn.
dvorního radu prof. dra. Gebauera, rektora Karlo-
Ferdinandovy university, dále zástupce české techniky
p. prof. Hrázského a prorektora české university,
miláčka studentstva českého, hlavně mediků, p. prof.
dra. Reinsbergal
Rektor Magn. p. prof. dr. Gebauer odůvod-
ňoval potřebu české university na Moravě. Důvody
spočívají jednak v číselné statistice, jsou povahy vě-
decké, jsou to důvody mravní i důvody spravedlnosti.
Řečník zmiňuje se o slavnostech university krakov-
ské a jich významu,
V dalším zmiňuje se řečník o vývoji české uni-
versity a vyvrací za souhlasu báji o tom, jako by byl
zakladatel české university pražské Karel IV. založil
universitu německou. Řečník končí, že neustaneme se
domáhati svého oprávněného požadavku.
Král
Bureš
J Magn
profesor
doktor
Gebauer
Karla
Hrázský
Vinohrady
Brno
Karel Iva
český vysoký škola na Morava
Ferdinandov univerzita
Reinsbergal Rektor
český univerzita na Morava
univerzita krakov
10
article
Pan prorektor prof. dr. Reinsberg mluví
o zřízení vysokých škol českých se stanoviska potřeb
vědy i se stanoviska národně-sociálního. Zřízení dru-
hého vysokého učení je také nutno z ohledu pro-
spěchu posluchačstva a vyučování. Česká universita
je přeplněna a povznesení a prohloubení práce vě-
decké zřízením druhé české university poslouží také
našim národním zájmům. Vždyť postavení českého
národa ve světě vědeckém již nyní jest čestné. Z a-
ložení druhé university jest nutností
a zřízení české techniky bylo jen čá-
stečným splacením dluhu, ač dluh
musí býti splacen celý, jak vyžaduje
to princip rovnoprávnosti arovnocen-
nosti. Řečník odměněn byl salvou potlesku, když
uvedl, že 6 milionů Čechů má potřebí nejméně dvou
universit — což jistě jest požadavek spravedlivý.
Pan prof. Hrázský promluvil o neúplnosti
brněnské techniky české, která nevyhovuje ani svému
účelu, ani právům českého národa.
Na to jménem komise universitní promluvil práv-
ník p. Sís, jenž pojednal o důležitosti zřízení českých
vysokých škol na Moravě po stránce národní a kul-
turní. Vždyť vysoké školy české mají na Moravě
profesor
doktor
Reinsberg
Čecho
Hrázský
Sís
Morava
český vysoký škola na Morava
11
article
úkol utvořiti hlavní město české, organisovati
vědecké snažení a práce na Moravě, působiti na roz-
voj literatury a umění — zlomiti pouta ně-
mectví. Obě university budou se navzájem doplňo-
vati a tím splyne království s markrabstvím v orga-
nisovanou duševní jednotu. Řečník mluví o nepřátel-
ství vlády k Čechům a o důvodech Stremayerových
proti zřízení university.
Po té promluvil pos.. dr. Herold za klub
mladočeských poslanců. Řečník spatřuje ve zřízení če-
ských vysokých škol na Moravě veliký politi-
cký moment, otázku politické moci na
Moravě. Proto se nám nedostává splnění našeho
požadavku, ježto je patrno, že zřízením vysokých škol
českých na Moravě setřen bude falešný, ná-
silně udržovaný německý ráz Moravy.
Řečník dí, že poslanci čeští o zřízení university se
přičiní a končí: »My zahráli muziku, a po-
dle té se musí tancovat!« Bouřlivý potlesk
byl ozvěnou těchto slov.
Řadu řečníků ukončil pan Šeplavý, načež
schválena případná resoluce, v níž dožadováno se úsi-
lovně české university a doplnění české techniky na
Moravě.
Schůze po 12. hod. polední skončena.
Čecho
Stremayerův
doktor
Herold
Morava
ský vysoký škola na Morava
vysoký škola český na Morava
12
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 11. června.
K situaci. V táboře levice panuje veliká mrzu-
tost, ne-li dokonce sklíčenost. Pochopitelno. Mělatě
to tak pěkně narafičeno, že potře s pomocí rytíře p.
Jaworského českou obstrukci a zatím zvrátila tato její
zákulisní intriky a podvodné rejdy jedním rázem
v nivec. Doufala, že roztříští nenáviděnou pravici a
zatím již hned v první den, v němž považovala dávný
svůj sen za uskutečněný, povstala ze tří stran bý-
valé pravice nová »strana pravice«, kteráž ne-
pochybně a dosti brzy promění se opětně v někdejší
železný kruh pravice. A konečně, aby do třetice bylo
všeho dobrého: říšská rada byla proti přání a proti
vůli levice nikoliv jen odročena, nýbrž přímo u za-
vřena. Co to znamená, označili jsme již v čísle ne-
dělním. Ale celá ta věc padá na váhu tím více, protože
vyšlo zatím na jevo, že předseda ministerstva dr. šl.
Körber byl k neprodlenému odročení říšské rady do-
nucen důvěrníky — českých poslanců! Bylo mu dů-
razně dáno na srozuměnou, že kdyby trvalo zasedání
řísské rady po diktátu levice, došlo by v poslanecké
sněmovně na věci ještě daleko horší. Důvěrníci če-
ských poslanců nalezli v této své snaze také zá-
vazné a vydatné spojence. Byli to konservativní čeští
velkostatkáři, Slovinci a konečně sám předseda po-
slanecké sněmovny dr. ryt. Fuchs. Předseda minister-
stva z počátku vábal a nechtěl o uzavření říšské
rady ani slyšet. Ale přesvědčiv se, že situ aci
nelze skutečně udržeti a že by každým
okamžikem snadně mohlo dojíti na nějakou kata-
stropu, přivolil k žádosti těch, kdož přimlouvali se
za uzavření říšské rady. Ale tím právě zase rozlil
si ocet s levičáky, kteří mu to vyčítají jako velikou
slabost a zahrnují jej proto ve svých orgánech lou-
hem zžíravého a jedovatého posměchu.
Jaworský
Körber
Slovinec
doktor
Fuchs
Praha
slanecký sněmovna
13
article
Co bude dále — kdož ví? I ta nejbližší bu-
doucnost je zastřena neproniknutelnou na ten čas
tmou, rodí se jen pouhé domněnky a pověsti, že
s Čechy nesvede se po zlém nic, o tom ovšem nepo-
chybuje na konec již nikdo. Je proto také více než
pravděpodobno, že z podnětu vlády zahájeno bude
mezi nimi a Němci nové vyjednávání a že nepo-
vede-li ani ono k žádoucímu cíli, t. j. k dorozumění,
bude poslanecká sněmovna rozpuštěna. Kdyby však
přece jen sešla se nynější sněmovna ještě jednou, na-
sadili by levičáci všecky páky, aby při volbě nového
předsednictva, kteréž po každém uzavření říšské rady
nutně musí býti obnoveno, vystrnadili z něho nepo-
hodlného jim Čecha — posl. dra. Žáčka. Stejně asi
usilovali by zmařiti jeho volbu za předsedu nového
rozpočtového výboru, volbu posl. Kaftana za předsedu
nového výboru železničního. Jiné důležité a vý-
znamné okolnosti, kteréž neustále míti dlužno na zře-
teli při pomýšlení na rozpuštění sněmovny
Polský klub radil se po celé dva dny o po-
litické situaci. Již z toho vysvítá, že rozprava byla
velice pohnuta. Výsledek její byl, že polský klub
přijal následující resoluci:
»Polský klub zachovává si, věren jsa
svým známým autonomistickým zása-
dám a maje na zřeteli své povinnosti ku státua
zemi, volnou ruku ohledně volení prostředků, jichž
bude používati k dosažení svých cílů. Avšak polský
klub propůjčuje výrazu přesvědčení, že porady posla-
necké sněmovny musily by pohříchu skončiti bez vý-
sledku, kdyby jednací řád poslanecké
sněmovny nebyl podroben příslušné
revisi.« Přijav tuto resoluci připravil pak polský
klub svému předsednictvu ovaci, protože vděčně prý
uznává snahy, jež projevilo za účelem obnovení spo-
řádaných parlamentárních poměrů.
Němec
Čecho
Kaftan
Čechy
poslanecký sněmovna
14
article
Ze světa.
Ze světa.
* Německý císař a katolické školy.
Jak se z Německa oznamuje, daroval německý císař
Vilém na katolické školy 50.000 marek, aby tak do-
kázal, že si váží katolického školství, které stojí na
vysokém stupni v této zemi.
** Nové kostely. V Německu bylo v posled-
ním čase vystavěno více krásných kostelů, kterých
je tam zapotřebí, protože se stále množí počet obyva-
telstva. Tak světil nedávno arcibiskup Simar v Ko-
líně nad Rýnem velikolepý chrám zasvěcený nejsv.
Srdci Ježíšovu. Kolín jako staroslavné katolické město
má více krásných kostelů, avšak rozšířilo se v po-
sledním čase tak, že bude třeba vystavěti ještě více
kostelů. Další nový krásný kostel byl vystavěn ve
Frankfurtě ku poctě sv. Antonína. Je to po 400 le-
tech opět nový katolický chrám v tomto městě. Do-
savadní kostely měly místo pouze pro 8000 lidí,
kdežto v celém městě bydlí 50.000 katolíků. Den
svěcení nového chrámu byl proto pro katolíky ra-
dostný, neboť usadili se tam kapucíni poprvé v tomto
městě, kteří budou zajisté blahodárně působiti ku
spáse věřících.
Vilém
Ježíšův
svatý . Antonín
Německo
ko
Rýn
Kolín
15
article
* Patron katolických novinářů. Ve
Valsalice u Turina, blízko hrobu apoštola mládeše
Don Bosca, bylo usneseno vystavěti na místě malé
budovy ku vzdělání salesianských missionářů velikou
budovu a kostel zasvěcený sv. Františku Sa-
leskému, který jest prvním katolickým
novinářem. Již před dvěma lety vyšel v ital-
ském listě »Croce« článek, který vyzýval katolické
redaktory, aby se obrátili s prosbou k sv. Stolici,
aby byl sv. František Saleský pro-
hlášen za patrona katolíckých no-
vinářů. Již v listopadu r. 1877 namáhali se ka-
toličtí novináři, v jich čele výborný bohoslovec M ar-
gotti, aby uvedli pádné důkazy k své žádostia
obrátili se na sv. Otce Pia IX., který byl ochoten
tak učiniti, bude-li tato záležitost schválena kongregací
obřadů. Dosud nebyl vydán dotčený výnos, avšak jest
naděje, že se podaří vytrvalé snaze kat. žurnalistiky,
aby jeho přání bylo splněno a sv. František Saleský
byl prohlášen za patrona katolických missionářů. —
»Nechť tedy neustávají katoličtí redaktoři«, píše arci-
biskup sorrentský, Josef Giustiniani, ve svém
listě, věnovaném katolickým žurnalistům v lednu to-
hoto roku, »ve své snaze a užijí právě nynější příhodné
příležitosti, aby tím svoji prosbu podepřeli. Nechťsi
z toho činí čest, aby zapravili výlohy granitových
kloupů, které ponesou klenbu tohoto nového kostela.
Turina
Bosco
svatý . Stolica
František Saleský
Pius
Giustiniani
Croce
zasvěcený svatý . František sa
M ar
16
article
Jméno listu nebo časopisu, který tomuto přání vy-
hoví, bude v dotčeném sloupě vyryto. Tímto způso-
bem by podával tento malý chrám důkaz, jak velice
katolický tisk ctí a slaví sv. Frantiska Saleského
jako svého patrona.«
* Z francouzského školství. Některé fran-
couzské listy přinesly srovnání, kterak se jeví počet
dítek chodících do škol katolických či svobodných
do beznáboženských čili státních, což má nemalou za-
jímavost a důležitost. V kraji Vendée ohodí 28.000
dítek do katolických škol a 6000 do škol obecných,
jež spravují též řebolníci V kantonu Chatagnerie
chodí do svobodných škol 1581 žáků, do státních
pouze 297, v kantonu Palluan čítají 4 svobodné
školy 360 dítek, 4 státní pak 37. V 50 školách
Saleský
Vendée
17
article
různých farností napočtěno bylo ve školách katoli-
ckých 4673 chovanců, ve státních pak pouze 656,
tedy 7kráte méně. A tak to vypadá po celé Francii.
Dostanou-li státní nevěrecké skoly přece nějaké
žáky, děje se to pouze za příčinou udělení podpory,
kterou dítky dostávají, anebo z rodin cizinců. Také
jsou státní školy vůbec prázdny, jako na př. v Charbre-
tandu a St. Marc de Prés. Z toho pozorovati, jak lid
i vzdělauci si váží výchovy dítek na základě nábo-
ženském, neboť činí tak sami největší nepřátelé kato-
lické církve, zasedající dokonce též na ministerských
lavicích. Osvědčilo se přísloví: »Jinak v theorii, ji-
nak v praxi.«
** Kněz konsulem. Z Nového Yorku se
oznamuje, že italský kněz D. Girimondi, když
byl šťastně přestál těžkou zkoušku, trvající 4 dny,
dostal 92 hlasů ze 100 mezi 14 uchazeči, načež jej
jmenovala vláda Spojených států amerických hlavním
konsulem v Santosu v Brasilii. Řečený kněz, který
mluví a píše dokonale v sedmi řečích, dostal dovo-
lení od svých představených církevních úřadů, aby
mohl vykonávati tento svůj úřad. President re-
publiky severoamerické Mac Kinley mu zamýšlí dáti
zvláštní projev přízně a uznání, a to darem s laska-
vým dopisem. Daruje mu totiž péro, kterým podepsal
jeho jmenování za konsula. Nový konsul slíbil, že
bude dle sil svých co nejsvědomitěji zastávati úřad
svůj a že se zvláště bude starati o své krajany italské.
Kněz tento dojista náleží k vzdělaným mužům, tak
že se nemůže vytýkati církvi katolické, jakoby byla
nepřítelkyní vzdělanosti.
** Dobrá památka. Když farář ve sv.
Rochu ve Francii stal se biskupem v Evrenx, pro-
Stanislav
Marc jít Prés
Roch
Francie
Charbre
Nový York
spojený stát
Santos
Brasilia