ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eb9f6450-fd9b-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 31, person 40, org 11, work 2
1 masthead
Číslo 158
2 masthead
V Praze, dne 11. června 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h.
Praha Pštrossův ulice
5 article KAIUl
KAIUl Telefon redakce č. 1126.
6 article
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno Slunce zapadá v 8 hodin 7 minut večer
7 title
Pondělí: S v. Barnabáše.
Barnabáš
8 article Lle
Lle Čtyřicetihodinná pobožnost chrámu Páně u sv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu 2.80 měsíčně. . . . . 8.40 čtvrtletně . .. K 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemeko poštou: měsíčně. . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtyrtletně . . . celoročně ... K 52.80 Telef, administrace 1126.
Karlín Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belgie Anglie ita
9 article
Za české vysoké školy na Moravě. Král. Vinohrady uspořádaly včera dopoledne ve velké dvoraně Národního domu manifestační projev pro splnění oprávněného a dávného našeho poža- davku, zřízení druhé české university na Moravěa doplnění nedávno zřízené české techniky v Brně. Schůzi o 10. hod. dop. zahájil náměstek starostův p. stavitel Bureš, který představil pp. J. Magn. dvorního radu prof. dra. Gebauera, rektora Karlo- Ferdinandovy university, dále zástupce české techniky p. prof. Hrázského a prorektora české university, miláčka studentstva českého, hlavně mediků, p. prof. dra. Reinsbergal Rektor Magn. p. prof. dr. Gebauer odůvod- ňoval potřebu české university na Moravě. Důvody spočívají jednak v číselné statistice, jsou povahy vě- decké, jsou to důvody mravní i důvody spravedlnosti. Řečník zmiňuje se o slavnostech university krakov- ské a jich významu, V dalším zmiňuje se řečník o vývoji české uni- versity a vyvrací za souhlasu báji o tom, jako by byl zakladatel české university pražské Karel IV. založil universitu německou. Řečník končí, že neustaneme se domáhati svého oprávněného požadavku.
Král Bureš J Magn profesor doktor Gebauer Karla Hrázský Vinohrady Brno Karel Iva český vysoký škola na Morava Ferdinandov univerzita Reinsbergal Rektor český univerzita na Morava univerzita krakov
10 article
Pan prorektor prof. dr. Reinsberg mluví o zřízení vysokých škol českých se stanoviska potřeb vědy i se stanoviska národně-sociálního. Zřízení dru- hého vysokého učení je také nutno z ohledu pro- spěchu posluchačstva a vyučování. Česká universita je přeplněna a povznesení a prohloubení práce vě- decké zřízením druhé české university poslouží také našim národním zájmům. Vždyť postavení českého národa ve světě vědeckém již nyní jest čestné. Z a- ložení druhé university jest nutností a zřízení české techniky bylo jen čá- stečným splacením dluhu, ač dluh musí býti splacen celý, jak vyžaduje to princip rovnoprávnosti arovnocen- nosti. Řečník odměněn byl salvou potlesku, když uvedl, že 6 milionů Čechů má potřebí nejméně dvou universit — což jistě jest požadavek spravedlivý. Pan prof. Hrázský promluvil o neúplnosti brněnské techniky české, která nevyhovuje ani svému účelu, ani právům českého národa. Na to jménem komise universitní promluvil práv- ník p. Sís, jenž pojednal o důležitosti zřízení českých vysokých škol na Moravě po stránce národní a kul- turní. Vždyť vysoké školy české mají na Moravě
profesor doktor Reinsberg Čecho Hrázský Sís Morava český vysoký škola na Morava
11 article
úkol utvořiti hlavní město české, organisovati vědecké snažení a práce na Moravě, působiti na roz- voj literatury a umění — zlomiti pouta ně- mectví. Obě university budou se navzájem doplňo- vati a tím splyne království s markrabstvím v orga- nisovanou duševní jednotu. Řečník mluví o nepřátel- ství vlády k Čechům a o důvodech Stremayerových proti zřízení university. Po té promluvil pos.. dr. Herold za klub mladočeských poslanců. Řečník spatřuje ve zřízení če- ských vysokých škol na Moravě veliký politi- cký moment, otázku politické moci na Moravě. Proto se nám nedostává splnění našeho požadavku, ježto je patrno, že zřízením vysokých škol českých na Moravě setřen bude falešný, ná- silně udržovaný německý ráz Moravy. Řečník dí, že poslanci čeští o zřízení university se přičiní a končí: »My zahráli muziku, a po- dle té se musí tancovat!« Bouřlivý potlesk byl ozvěnou těchto slov. Řadu řečníků ukončil pan Šeplavý, načež schválena případná resoluce, v níž dožadováno se úsi- lovně české university a doplnění české techniky na Moravě. Schůze po 12. hod. polední skončena.
Čecho Stremayerův doktor Herold Morava ský vysoký škola na Morava vysoký škola český na Morava
12 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 11. června. K situaci. V táboře levice panuje veliká mrzu- tost, ne-li dokonce sklíčenost. Pochopitelno. Mělatě to tak pěkně narafičeno, že potře s pomocí rytíře p. Jaworského českou obstrukci a zatím zvrátila tato její zákulisní intriky a podvodné rejdy jedním rázem v nivec. Doufala, že roztříští nenáviděnou pravici a zatím již hned v první den, v němž považovala dávný svůj sen za uskutečněný, povstala ze tří stran bý- valé pravice nová »strana pravice«, kteráž ne- pochybně a dosti brzy promění se opětně v někdejší železný kruh pravice. A konečně, aby do třetice bylo všeho dobrého: říšská rada byla proti přání a proti vůli levice nikoliv jen odročena, nýbrž přímo u za- vřena. Co to znamená, označili jsme již v čísle ne- dělním. Ale celá ta věc padá na váhu tím více, protože vyšlo zatím na jevo, že předseda ministerstva dr. šl. Körber byl k neprodlenému odročení říšské rady do- nucen důvěrníky — českých poslanců! Bylo mu dů- razně dáno na srozuměnou, že kdyby trvalo zasedání řísské rady po diktátu levice, došlo by v poslanecké sněmovně na věci ještě daleko horší. Důvěrníci če- ských poslanců nalezli v této své snaze také zá- vazné a vydatné spojence. Byli to konservativní čeští velkostatkáři, Slovinci a konečně sám předseda po- slanecké sněmovny dr. ryt. Fuchs. Předseda minister- stva z počátku vábal a nechtěl o uzavření říšské rady ani slyšet. Ale přesvědčiv se, že situ aci nelze skutečně udržeti a že by každým okamžikem snadně mohlo dojíti na nějakou kata- stropu, přivolil k žádosti těch, kdož přimlouvali se za uzavření říšské rady. Ale tím právě zase rozlil si ocet s levičáky, kteří mu to vyčítají jako velikou slabost a zahrnují jej proto ve svých orgánech lou- hem zžíravého a jedovatého posměchu.
Jaworský Körber Slovinec doktor Fuchs Praha slanecký sněmovna
13 article
Co bude dále — kdož ví? I ta nejbližší bu- doucnost je zastřena neproniknutelnou na ten čas tmou, rodí se jen pouhé domněnky a pověsti, že s Čechy nesvede se po zlém nic, o tom ovšem nepo- chybuje na konec již nikdo. Je proto také více než pravděpodobno, že z podnětu vlády zahájeno bude mezi nimi a Němci nové vyjednávání a že nepo- vede-li ani ono k žádoucímu cíli, t. j. k dorozumění, bude poslanecká sněmovna rozpuštěna. Kdyby však přece jen sešla se nynější sněmovna ještě jednou, na- sadili by levičáci všecky páky, aby při volbě nového předsednictva, kteréž po každém uzavření říšské rady nutně musí býti obnoveno, vystrnadili z něho nepo- hodlného jim Čecha — posl. dra. Žáčka. Stejně asi usilovali by zmařiti jeho volbu za předsedu nového rozpočtového výboru, volbu posl. Kaftana za předsedu nového výboru železničního. Jiné důležité a vý- znamné okolnosti, kteréž neustále míti dlužno na zře- teli při pomýšlení na rozpuštění sněmovny Polský klub radil se po celé dva dny o po- litické situaci. Již z toho vysvítá, že rozprava byla velice pohnuta. Výsledek její byl, že polský klub přijal následující resoluci: »Polský klub zachovává si, věren jsa svým známým autonomistickým zása- dám a maje na zřeteli své povinnosti ku státua zemi, volnou ruku ohledně volení prostředků, jichž bude používati k dosažení svých cílů. Avšak polský klub propůjčuje výrazu přesvědčení, že porady posla- necké sněmovny musily by pohříchu skončiti bez vý- sledku, kdyby jednací řád poslanecké sněmovny nebyl podroben příslušné revisi.« Přijav tuto resoluci připravil pak polský klub svému předsednictvu ovaci, protože vděčně prý uznává snahy, jež projevilo za účelem obnovení spo- řádaných parlamentárních poměrů.
Němec Čecho Kaftan Čechy poslanecký sněmovna
14 article Ze světa.
Ze světa. * Německý císař a katolické školy. Jak se z Německa oznamuje, daroval německý císař Vilém na katolické školy 50.000 marek, aby tak do- kázal, že si váží katolického školství, které stojí na vysokém stupni v této zemi. ** Nové kostely. V Německu bylo v posled- ním čase vystavěno více krásných kostelů, kterých je tam zapotřebí, protože se stále množí počet obyva- telstva. Tak světil nedávno arcibiskup Simar v Ko- líně nad Rýnem velikolepý chrám zasvěcený nejsv. Srdci Ježíšovu. Kolín jako staroslavné katolické město má více krásných kostelů, avšak rozšířilo se v po- sledním čase tak, že bude třeba vystavěti ještě více kostelů. Další nový krásný kostel byl vystavěn ve Frankfurtě ku poctě sv. Antonína. Je to po 400 le- tech opět nový katolický chrám v tomto městě. Do- savadní kostely měly místo pouze pro 8000 lidí, kdežto v celém městě bydlí 50.000 katolíků. Den svěcení nového chrámu byl proto pro katolíky ra- dostný, neboť usadili se tam kapucíni poprvé v tomto městě, kteří budou zajisté blahodárně působiti ku spáse věřících.
Vilém Ježíšův svatý . Antonín Německo ko Rýn Kolín
15 article
* Patron katolických novinářů. Ve Valsalice u Turina, blízko hrobu apoštola mládeše Don Bosca, bylo usneseno vystavěti na místě malé budovy ku vzdělání salesianských missionářů velikou budovu a kostel zasvěcený sv. Františku Sa- leskému, který jest prvním katolickým novinářem. Již před dvěma lety vyšel v ital- ském listě »Croce« článek, který vyzýval katolické redaktory, aby se obrátili s prosbou k sv. Stolici, aby byl sv. František Saleský pro- hlášen za patrona katolíckých no- vinářů. Již v listopadu r. 1877 namáhali se ka- toličtí novináři, v jich čele výborný bohoslovec M ar- gotti, aby uvedli pádné důkazy k své žádostia obrátili se na sv. Otce Pia IX., který byl ochoten tak učiniti, bude-li tato záležitost schválena kongregací obřadů. Dosud nebyl vydán dotčený výnos, avšak jest naděje, že se podaří vytrvalé snaze kat. žurnalistiky, aby jeho přání bylo splněno a sv. František Saleský byl prohlášen za patrona katolických missionářů. — »Nechť tedy neustávají katoličtí redaktoři«, píše arci- biskup sorrentský, Josef Giustiniani, ve svém listě, věnovaném katolickým žurnalistům v lednu to- hoto roku, »ve své snaze a užijí právě nynější příhodné příležitosti, aby tím svoji prosbu podepřeli. Nechťsi z toho činí čest, aby zapravili výlohy granitových kloupů, které ponesou klenbu tohoto nového kostela.
Turina Bosco svatý . Stolica František Saleský Pius Giustiniani Croce zasvěcený svatý . František sa M ar
16 article
Jméno listu nebo časopisu, který tomuto přání vy- hoví, bude v dotčeném sloupě vyryto. Tímto způso- bem by podával tento malý chrám důkaz, jak velice katolický tisk ctí a slaví sv. Frantiska Saleského jako svého patrona.« * Z francouzského školství. Některé fran- couzské listy přinesly srovnání, kterak se jeví počet dítek chodících do škol katolických či svobodných do beznáboženských čili státních, což má nemalou za- jímavost a důležitost. V kraji Vendée ohodí 28.000 dítek do katolických škol a 6000 do škol obecných, jež spravují též řebolníci V kantonu Chatagnerie chodí do svobodných škol 1581 žáků, do státních pouze 297, v kantonu Palluan čítají 4 svobodné školy 360 dítek, 4 státní pak 37. V 50 školách
Saleský Vendée
17 article
různých farností napočtěno bylo ve školách katoli- ckých 4673 chovanců, ve státních pak pouze 656, tedy 7kráte méně. A tak to vypadá po celé Francii. Dostanou-li státní nevěrecké skoly přece nějaké žáky, děje se to pouze za příčinou udělení podpory, kterou dítky dostávají, anebo z rodin cizinců. Také jsou státní školy vůbec prázdny, jako na př. v Charbre- tandu a St. Marc de Prés. Z toho pozorovati, jak lid i vzdělauci si váží výchovy dítek na základě nábo- ženském, neboť činí tak sami největší nepřátelé kato- lické církve, zasedající dokonce též na ministerských lavicích. Osvědčilo se přísloví: »Jinak v theorii, ji- nak v praxi.« ** Kněz konsulem. Z Nového Yorku se oznamuje, že italský kněz D. Girimondi, když byl šťastně přestál těžkou zkoušku, trvající 4 dny, dostal 92 hlasů ze 100 mezi 14 uchazeči, načež jej jmenovala vláda Spojených států amerických hlavním konsulem v Santosu v Brasilii. Řečený kněz, který mluví a píše dokonale v sedmi řečích, dostal dovo- lení od svých představených církevních úřadů, aby mohl vykonávati tento svůj úřad. President re- publiky severoamerické Mac Kinley mu zamýšlí dáti zvláštní projev přízně a uznání, a to darem s laska- vým dopisem. Daruje mu totiž péro, kterým podepsal jeho jmenování za konsula. Nový konsul slíbil, že bude dle sil svých co nejsvědomitěji zastávati úřad svůj a že se zvláště bude starati o své krajany italské. Kněz tento dojista náleží k vzdělaným mužům, tak že se nemůže vytýkati církvi katolické, jakoby byla nepřítelkyní vzdělanosti. ** Dobrá památka. Když farář ve sv. Rochu ve Francii stal se biskupem v Evrenx, pro-
Stanislav Marc jít Prés Roch Francie Charbre Nový York spojený stát Santos Brasilia