Ročník XXIX

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 147.

se výborně osvědčily, zejména cukrovary v Hanoversku provedly pokusy s výsledkem překvapujícím. Tak n. p. v cukrovaru v Din- gelbe u Hanovru se loňského roku usušilo as 15.000 q řepy; místo aby se zpracovala v cukrovaru, usušila se v přístroji k usu- šení řízků. Sušená řepa obsahuje as 90% sušiny, 5 stravitelných bílkovín, 76 % stra- vitelných látek bezdusíkatých a 0.25 tuku. Celá osada Dingelbe provedla pokusy s krmením sušené řepy: veškeré zvířectvo žere nové krmivo velice rádo, zejména dobytek hovězí, a hodí se krmivo to zvláště pro dobytek žírný a mléčný; též koně si rychle na nové krmivo to zvykají; v Din- gelbe dává se nyní ve všech hospodář- stvích na koně denně 11/2 kg sušené cu- krovky a možno prý až polovici celé denní dávky ovsa nahraditi sušenou řepou; 100 ke sušené řepy má tolik živin jako 125 kg ovsa. V pokusné stanici v Göttinkách zdařily se výborně pokusy s krmením sušené cu- krovky vepřům. Celkem se tedy nové krmivo výborně osvědčuje a možno dle provedených po- kusů uvésti, že 1 q řepy zpe něží se sušením na 80 kr a že 1 q nového sušeného krmiva má cenu 5—6 zl.

Se sušením řepy mohl by se současně sušiti i chřást, jehož důležitost se víc a ví ce uznává; dle nových pokusů má 7 q chřástu tolik živin, jako 1 7 otrub, a poněvadž 1q otrub stojí průměrně 5 zl.: má 1 q chřástu cenu as 70 kr., což souhlasí s cenou, kterou jsme v jednom z posledních čísel t. J. uvedli. Že při nakládání chřástu obvyklým způsobem do jam nastalým kvašením až 40% lá- tek chřástu ubude, známo vše- obecně, kdežto sušením se ve- škeré látky uchovají. Jest proto sušení řepy cu- krovky, a současně s sebou i sušení chřástu, veledůležitou otázkou národohospodářskou a jest nevyhnutelně nutno v směru tomi u nás pokusy provésti. Mohla by tím vznik- nouti nová větev hospodářského průmyslu. Pokusy v směru tom v první řadě pro- vésti by měly cukrovary; se sušením řepy spojilo by se i sušení řízků a chřástu. A pokud nám známo, cukrovar v Havra- nech u Mostu jest prvním, jenž sušárnu tu zavedl. Snad by také sušárny na če- kanku mohly přispěti k rozluštění otázky té — kterou k vřelé úvaze podáváme.

Nová krouhačka bratří Hradských ředvádíme našim čtenářům nový rolnický vynález bratří Hradských v Tvarožné u Brna, a sice v skutku praktickou krouhačku plodin. Stroje ty vyznačují se zvláštním, nově vynalezeným košem. Že pak řepa dosti často se ucpe a nutno obyčejně ře- pou rukou neb nějakým jiným předmětem pohnouti: stalo se často mnoho úrazů, což u této nové krouhačky zcela odpadá. Náš obr. 49. v levo znázorňuje výrobu t. zv. „lukšů“, t. j. kousků řepy, jež ho- spodář následkem posunovacích nožíků ve stroji tomto dle libovolné velikosti nakrou- hati může. Týž obrazec v pravo znázor- ňuje krouhačku, jež strouhá řepu zcela na drobno. Jistý náš odběratel nemůže sobě krouhačku tu dosti vynachváliti. Doporučujeme proto našim P. T. čtená- řům, by si krouhačku tu, již výrobci též na zkoušku do doby až 8 dní svěřují, v případu potřeby u dotyčných výrobců objednali. Stravovny v království Českém navštívilo v r. 1902: 780.491 (v r. 1901 557.347) pocestných; jednotlivců stravovny navštěvujících bylo sčítáno 34.954 (r. 1901 25.536). Práce byla sprostředkována ve 34.500 případech. Celkový náklad stravo- ven činil 597.227 (r. 1901: 512.117) K na jeho uhražení byla povolena zemská subvence 190.760.41 (r. 1901: 154.673) K Namnoze bylo vytýkáno, že vzrůst fre- kvence stravoven nesluší vyhledávati pouze v neutěšených poměrech hospodářských

Obr. 49. Krouhačky bratři Hradských v Tvarožnéu nýbrž hlavně v tom, že si cestující navy- kají na stravovny, hledíce jich využitko- vati tím způsobem, že — aby vyhověli pod- mínkám pro přijetí — vstoupí na 14 dní do práce a pak chodí 3 měsíce po stravovnách. Ku vyšetření těchto poměrů zřízeny byly zem. výborem, počínaje 1./7. 1902, kon- trolní stanice, jež mají především zjišťo vati, jak dlouho byli cestující v práci, než přišli do stravoven a jak dlouho chodí po stravovnách. Tyto kontrolní stanice byly zřízeny pro obvody pražské na Smíchově a ve Vysočanech, pro obvod plzeňský v Plzni, pro obvod budějovický v Budějo- vicích pro obvod liberecký v Liberci a pro obvod královéhradecký v Pardubicích. Od 1./7. do 31./12. 1902 byla zjištěna v kontrolní stanici smíchovské dátao 19.075 cestujících, z nichž vykazovali práci: 14denní 976 cestujících čili 5.19 15 dnů do 1 měsíce . 4334 36.3 1—3 měsíců 6924 18 1 1/2—1 roku . . . . . 1773 delší 1 roku Po vyučení nastoupilo cestu 414 a po odbyte službě vojenské 106 cestujících.

Největší vykazují cestující, již byli v práci od 1—3 měsíců (36.3%%) a od 15 dnů do 1 měsíce (22.7%), pak cestující, kteří vykázali práci od 3—6 měsíců (18%) a 6 měsíců do 1 roku (9.3%%). Cestujících, kteří vykázali práci pouze 14denní, bylo pouze 5.1%, téměř tolik, jako cestujících, kteří pracovali déle než 1 rok (596). Ohledně otázky, jak dlouho používají cestující stravoven, když byli vystoupili z práce, bylo konáno šetření v tom směru, že se zjišťovalo u každého cestujícího, přijatého do některé z kontrolních stanic, kdy vystoupil z práce — pokud se týče, kdy nastoupil prvou svou cestu — před tím, než přišel do stanice kontrolní. Výkazy tyto vyvracejí úplně námitku, že návštěvníci chodí po stravovnách plné 3 měsíce. Návštěva stravoven vzrůstá pouze v ně- kterých odvětvích pracovních, především při kovodělnících a v živnostech oděvních a pracovních, což se vysvětluje krisí že- lezářského průmyslu, která v posledních letech nastala u nás i v cižině. Ze statistiky stravoven je dále patrno, že se jeví při dělnictvu saison- ním větší frekvence stravoven po uplynutí saisony, jakož i že jich frekvence počátkem saisony klesá. Pro veřejnou správu nabý- vají stravovny také důležitosti tím, že jich poměry frekvenční jasně zobrazují výdělkovéa existenční poměry širokých vrstev pracovního lidu, objas- ňujíce také poměry trhu práce a ukazujíce směry účelné po- litiky sociální. Návštěva stravoven souvisí úzce s poměry trhu práce. Každé klesnutí nabídky práce v jednotlivých odborech vý- robních a výdělkových vede ku zvýšení návštěvy stravoven, a proto jest lze očekávati její trvalé poklesnutí teprve tehdy, až pomine nynější hospodářská krise. Tak se stávají stravovny důležitým východištěm prová- dění nezbytných oprav sociálně-politických.

Brna.

Má-li se sláma ku krmení řezat? každém hospodářství zkrmí se každoročně veliké množství slámy, ano sláma jest poměrně krmivem nejdůležitějším; proto otázka řád- ného využitkování krmiva toho ve- lice na váhu padá. — Až dosud panuje náhled, že se sláma nejlépe využitkuje tím, že se na řezanku rozřeže a v podobě této krmí, a že zejména v letech, kde jest slámy nedostatek, a kde nutno se slamou šetřiti, jest řezání na místě. Avšak nejnovější, na základě fysiologie provedené pokusy opak dosavádního ná- hledu zjistily a jedná-li se o řádné využi- tkování slámy, nemá se tato vůbec řezat. Hlavní důvod zjevu toho záleží v tom, že sláma na drobno rozřezaná se do- bytčetem hltavě požírá, že se se slinon ústní a se slinou břišní (paukreasovou) řádně nenavlhčí, a proto že se celkem méně využitkuje. Naopak sláma celá, ne-