2
masthead
V Praze, v pondělí dne 18. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. IIáty
o přílohami (kihěný Ohnor“ v
středi a „Ltrární Hlidka
v piteký předplácí sei
Přazě v sdministraei
na měsíe
. . . . . 9 K —h
6K —k
na čtvrt lota . . . ..
s dvojí donáškon
a něsie
kl
ns čtvt leta
ve flislkách
2 K 60n
na měsle
Poštou:
1el
na štrri lela : . .
s dvají zzštlio
nt ú-
na něst
Ltrární Hlidek
5
article
Čís. jedn. Pr. I. 307/1
6
article
Jměnem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 13
listopadu 1901 č. Ss 267/1 takto právem:
Obsah článku »Jazyková rovnoprávnost u soudo
v království českém za neutrální úřadnické vlády
Körbrovy« v čísle 311. v Praze tištěného a vydáva-
ného periodického tiskopisu »Národní Listy« ze dne
11. listopadu 1901 uveřejněného, zahrnuje v sobě
skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji
řádu v § 300. z. tr. naznačeného
Zabavení periodického liskopisu »Národní Listy
čís. 311 ze dne 11. listopadu 1901 se schvaluje dlo
§ 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá
dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků
zabavených dle § 37. zák. o tisku.
Důvody
Obsahem naduvedeného článku hledí se haněním.
posmíváním, nepravdivým udáváním a převracováním
příběhů skutečných popuditi k nenávisti k úřadům
státním a k jednotlivým orgánům vlády, v článku
tom jmenovaným, co se týče vedení úřadu jich.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 14. listopadu 1901.
C. k. zemský jako trestní soud v Praze
Dr. Wokaun.
Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopis
»Národní Listy« v Praze.
Körbrův
doktor
Wokaun
Anýž
Praha
7
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
8
article
Před rozhodnutím.
Před rozhodnutím.
Z Vídně, 18. listopadu. V tomto týdnu
stane se pokus rozřešiti parlamentní krisi
jejížto existence přiznává se nyní nepokrytě
Dnes o 11. hodině dopolední sejdou se po
hlavárové levice. Podle zpráv něme
ckých vyjde ze středu tohoto sboru podnět
aby došlo k rozprávce mezi Čechy
a Němci za tím účelem, aby uvolnila se
dráha pro nejbližši úkoly vlády a parla
mentu.
Opětně prohlašujeme, že marnými byly
by především všechny pokusy, které by se
staly s výhradou a předpokladem, že všecky
národní a kulturní požadavky a nároky maj
býti odstaveny a že strany mají jedině při
hlížeti k tomu, co je výhodné aj na prospěch
vlády a co jest výhodné k upevnění nyněj
šího nadpráví německého v Rakousku.
Opětně prohlašujeme, že pokus, nechat
se děje kýmkoliv, vládou nebo stranami ně
meckými, zůstal by bezúčelný a bezůspěšný,
kdyby se stal s úmyslem, prodloužiti nadále
nynější stav, který jest křivdou na právech
jazykových národa českého, který jest bez-
důvodným a bezprávím pro práva jazyka
českého. Opětně prohlašujeme, že bez splnění
podmínek, jak je formulovali poslanci češt
skrze dra. Herolda v plenu sněmovním
v rozpočtovém výboru, není žádná další práce
úspěšná možnou.
V »Montagspresse« píše poslanec br
Stürgkh: »Nelze tajiti nadále, že parlamentn
stav je skutečně kritický; nejen vláda, ale
i strany nemohou dále přihlížeti, jak situace
se každým dnem zhoršuje a spěje ke kris
úplně zjevné.« Hr. Stürgkh potom vytýká
českým poslancům, že nedostáli smlouvě,
jak byla uzavřena r. 1901 v ten rozum, že
všechny strany do provedení velikých hospo-
dářských úkolů zachovají klid zbraní a že
na druhé straně správa státní neučiní žád
ných koncessí národních neb politických bez
souhlasu stran všech.
Němec
Montagspress
Stürgkh
Vídeň
Čechy
Rakousko
Hradec
9
article
Toto tvrzení hr. Stürgkha
jest úplně nepravdivé a v od
poru se skutečností. Není pravda.
že se Čechové k něčemu zavázali, co by sá
halo časově přes jarní kampaň. Je-li někdo
jenž porušil podmínku, že národní ústupký
se mohou státi jen ve shodě s oběma stra-
nami, jest to vláda dra. Körbra, která roz
šířila državu německou na sněmu královstv
českého o 21 mandátů, nejen bez souhlasu
Čechů, ale také bez potazu jich. Praví-li se,
že nelze otázku vnitřního úřadního jazyka
českého vyjati ze souboru česko-německých
otázek, možno veškerým právem namítnouti
že vláda dra. Körbra otázku kompromissu
v nesvěřenském velkostatku přijala nejen bez
souboru volebních oprav v království českém,
nýbrž bez úpravy otázek českých vůbec.
Křesťansko-sociální pondělník »Neueste
Nachrichten« připomíná Němcům, že mo
ravská universita byla Čechům dávno jia
slíbena. List naráži tu na prohlášení Gaut
schovo z r. 1896 a že vnitřní češtinu při
znali Němci ve svém svatodušním programu
Jmenovaný žurnál dává Němcům na pová
ženou, aby nehnali věc do krajnosti. Ze
jmena appelluje na německé lidovce a praví
že jejich by bylo zodpovědností, kdyby par
lament stal se nemožným.
Stürgkh
Čecho
Körbr
Němec
Neueste Nachrichten
10
article
Pozoruhodno jest, že »Montagspresse«
hlasatelka německého velkostatku, posílá do
boje v první řadě Poláky, aby ujali se ini
ciativy ve příčině změny jednacího řádu
dodává však, že by se ani touto změnou
situace nezměnila, poněvadž příčiny téžkostí
jsou hlubší.
»Montagsrevue, ve které se pronášívá
v pondělí dr. Körber, jest plna žalob na ně-
mecké strany, zvláště na německou stranu
lidovou a německou stranu pokrokovou, že
se podřizují diktátu Všeněmců. Na konec
praví se: »Důsledky, které by se dostavily.
kdyby parlament učiněn byl nemožným, stihly
ky v první řadě Němce, nechať se stane co-
koliv. Vedoucí postavení Němců může býti
zajištěno jen jejich umírněností a rozmyslem
vůči jiným kmenům. Na nejméně na tom
závisí existence parlamentu rakouského.
Z Vídně, 18. listopadu. »Montags-
revue« oznamuje: U ministr-presidenta ko-
nala se včera konference ve příčině celního
Polák
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Montags
11
article
tarifu. Zúčastnili se jí ministři obchodu, orby
a financí, dále pak odborní chefové Stibra
a Böck a dvorní radové Rössler a Gerst-
dörfer. Jmenovaní odebrali se včera večen
do Pešti, kde se dnes koná druhé čtení cel
ního tarifu
Z Vídně, 18. listopadu. »Mont. - Revue-
oznamuje, že z jara německý císař navštív
rakouského císaře ve Vídni. Císař odebéře
se v nejbližších dnech do Wallsee k návštěvě
Marie Valerie, později do Drážďan k návštěvě
krále Alberta.
Z Vídně, 18. listopadu. » Mont.- Revuee
sděluje: Dnes sejdou se předsedové levice
ku poradě, jak by rozhovorem s Čechy dal
se vyřídíti rozpočet. Myslí se prý, že celá
akce zahájená ministerským předsedou bude
míti úspěch.
Z Vídně, 18. listopadu. Vláda jest
odhodlána nalehati se vší určitostí na vyjas-
nění situace v parlamentě ve dnech nejbliz
ších. Německé strany, zvláště německá
strana lidová, nechtějí se pustiti do žádných
rozprav s Čechy bez účastenství Všeněmců
Telegrafické zprávy „N. L.
Po čtyřletém vězení prohlášen z
nevinna.
Ze Lvova, 17. listopadu. (C.- B.) Př
revisi procesu Roberta Stillera, který pro
zločin spoluviny na špehounství při krádeži
fortifikačních plánů ženijního ředitelství
Krakově ku čtyřletému vězení byl odsouzen
a právě si vazbu tu odseděl, po šestidenním
přelíčení uznán Stiller nevinným. Státní ža-
lobce ohlásil zmateční stížnost.
Rössler
Gerst
Wallsee
Valerius
Albert
Stiller
Pešť
Vídeň
Drážďany
Revuee
Čechy
Lvov
Krakov
12
article
Z Vídně, 17. listopadu. (Č.-B.) Ministn
zahraničních záležitostí hr. Goluchowski odjel
dnes do Lvova, železniční ministr šl. Wittek
do Prahy.
Z Petrohradu, 17. listopadu. (Č. -B
Císař a císařovna se svými dětm
odjeli v průvodu velkoknížete následní ka
a velkoknížete Nikolaje Nikolaje
viče ze Skjerněvic do Carského Sela.
Z Petrohradu, 17. listopadu. (C. B
Dvorní rada Etter, tajemník ruského diplo
matického jednatelství v Sofii, byl jmenován
generálním konsulem v Kaneji.
Z Paříže, 17. listopadu. (C.-B.) Př
dnešní volbě senátora v departementu Fini-
sterre byl zvolen republikán Porquier
Z Tananariva, 17. listopadu. (C.-B.)
Výprava vyslaná do území západně od řeky
Mandrare ležícího, jež není dosud pokořeno.
zahnala povstalce k moři. Hlavní vůdce se
vzdal. Jeden francouzský setník a jeden nad-
poručík, kteří byli zaskočení, byli z a bit
a major velící výpravě byl raněn.
Z Madridu, 16. listopadu. (C.-B.) Pre
fekt odepřel povolení k uspořádání projevu
jež zamýšleli kandidáti při posledních vol
bách propadlí.
Byla učiněna přísná opatření, aby se
zabránilo opakování studentských demon
strací.
Z Madridu, 16. listopadu. (C. - B.) Se-
nát přijal s podstatnými změnami osnovu
zákona ve příčině zákazu ražení stří
brných mincí.
Z Cařihradu, 16. listopadu. (C. B.
O situaci v africké Tripolidě obdržela »Agence
de Constantinople« z autentické strany ná
sledující sdělení: Obyvatelé této provinci
zaslali turecké vládě adresu díků z
připuštění ke službě vojenské
Zprávy o vzpouře několika arabských kmenů
jsou naprosto nesprávné.
Z Cařihradu, 17. listopadu. (C. - B.
Bývalý velký vezír Kučuk- Said paša by
jmenován na místě zemřelého Halil a Ri
faat a paše velkým vezírem.
Goluchowský
Wittek
Císař
Nikolaj Nikolaj
Tananariva
jít Constantinople
Vídeň
Lvov
Praha
Petrohrad
Skjerněvice
Selo
Sofie
Paříž
Fini
Madrid
Cařihrad
rada Etter
Said paša
13
article
Jak pomáhá nynější justiční správa
soudním úřadnikům v Čechách.
Poslední číslo věstníku ministerstva sprave
dlnosti ze dne 12. listopadu 1901 č. XXI. při
náší zpráva o nově systemisovaných místec
vrchních radů u sborových soudů, pak mís
státních zástupců VI. třídy a jejich náměstk
VII. třídy.
V Čechách zruší se dle toho číyři míst
vrchních radů a 11 radovských míst u sboro-
vých soudů; za to ale zřídi se u těchto sboro-
vých soudů 11 míst vrchních radů, dále 8 mís
státních zástupců v VI. třídě a konečně mají
se jeden náměstek vrehního státního zástupce
stálního zástupce v Praze dostati do VII. třídy
hodnostní.
Nikdo nemůže proti tomu ničeho namítati,
že u sborových soudů, které dnešního dne jsou
druhou stolici pro věci do 500 zl., zřizují se
místa vrchních radů a měli by důsledně v ši-
chni radové odvolacích senátů mít
hodnost VI. třídy; avšak potřeba toho nebyla
prozatím tak nalehavá a postupní poměry úřad-
níků VII. třídy nejsou ještě tak křiklavé, aby
vyžadovaly takovéto rychlé nápravy.
Za to ale jest všeobecně známo, že soudn
úřadníci VIII. třídy v Čechách — a to bez
rozdílu národnosti — domáhají se již
po celou řadu let, aby jejich nanejvýš trudné
postupní poměry byly aspoň poněkud zlep-
šeny; nynější ministr spravedlnosti několikráte
nejen soukromě, nýbrž i veřejně v parlamentě
na interpellaci posl. dra. Pantůčka a dra. Per
gelta uznal spravedlnost řečených požadavků
a slibil také, že v rozpočtu na rok
1902 bude o to postaráno, aby ony ne
srovnalé poměry postupní byly ponenáhlu od-
klizeny; musil tudíž každý za to míti, že vzhle
dem na tak určitá prohlášení dodrží ministi
spravedlnosti své slovol
Pantůček
Čechy
Praha
14
article
Avšak chyba lávky ! nejen že do rozpočtu
pro r. 1902 není ve příčině té pojat ani haléř,
nepostaral se ministr spravedlnosti ani o to, aby
z fondu ze zrušených míst vrchních radů, který
má volně po ruce, aspoň z části odklidil dlouho-
leté stesky úřadníků osmé třídy — ba řečeným
systemisováním nových míst jsou na dalším po-
stupu ještě více poškozeni; neboť tím, že zru
šeno 11 míst sedmé a 4 místa šesté třídy, od-
padlo úřadníkům 8. tř. na další jejich postup
celkem 15 mist a jsou tudíž o tolik
mist ještě zkráceni!! to znamená ve
skutečnosti oddálení dalšího postu pu
zase na dvě až tři léta a tak stávajíse
postupní poměry soudcovských úřadníků v Če-
chách přímo zoufalýmil
Snahou justiční správy, zlepšiti tyto poměry
dosazováním soudních sekretářů na místa před
nostů okresních soudů, neodklidí se ono dlouho
leté bezpráví a páše se tím na nich nová
křivda, neboť dotyční činitelové, kteří tímto smé-
rem nápravu zjednati hodlají, zapominají, že
úřadníci ti v pravém slova smyslu dřeli se
u venkovských soudů nejméně šest let jako
auskultanti, čtrnáct let jako adjunkti a že
teprve po dlouholetém tomto dřen
dostali se následkem své zdatnosti a výborné
kvalifikace ke sborovým soudům, kdež nyní ná-
sledkem nové organisace nesou na svých be-
drách zase celou tíhu nových pro-
cesních zákonů; teď tedy po 25lete
službě s četnou rodinou, s dětmi,
které navštěvují střední, ba i vy
soké školy, mají jíti soudní sekre
táři za přednosty okresních sou
dů do Bastianperku, Polné atd., aby
prý tam, koupivše si »domeček se zahrádkou«.
trávili idyllický život venkovských horalů
Bastianperk
Polná
15
article
Vskutku vzácný to »jemnocit« vyšších pánů
pro soudce nižší kategoriel
Za to ale štědrou rukou obmyslila justiční
správa řečeným systemisováním nových míst
úřadníky státních zastupitelství, jimž se
— jak řečeno — nově systemisuje osm mís
šesté, a dvě místa sedmé třídy, dohromady
tedy deset vyšších míst; uváží-li se, že všech
substitutů státního zastupitelství, kteří jsou, jak
známo, v 8 třídě, jest pouze 31, znamená to
pro ně rozmnožení vyšších místo
celou třetinu !!
Ubozí soudeovští úřadníci VIII. třídy, kteř
jste musili navštěvovat kursy pro nový soudní
řád, musili důkladně studovati nové procesní
zákony a četná nařízení, k nim vydaná, kteř
po čtyry léta jižnesete útrapy, spojené s pro-
váděním těchto zákonů, kteři musili jste z a ři-
zovati nově celé soudy a zaučovat
zrovna manipulační personál do nového jedna
cího řádu, kteří za celou tuto svoji těžkou
službu musíte odpovídati a jste ve stálém
nebezpečí nějakého vyšetřování disciplinárního
jak daleko jste ještě za úřadníky státního za
stupitelství, kteří v tichosti psali a píší žaloby
a navrhují potrestání dle známě a vyšlapan
šablony starých zákonů
Zdali pak poměrů těch všimne si sdružen
soudcovských poslanců na říšské radě, zdal
pak i klub našich českých poslanců přivede tyto
křiklavé poměry při debatě o rozpočtu minister
stva spravedlnosti k řeči a připomene panu
ministrovi jeho veřejně v parlamentu daný slib.
či má se jedna třída tak důleži
tého stavu, jako je stav soudcoe-
ský, ponechati i na dále ve stavu
přímo zoufalém
16
article
Protestní schůze proti zřízení české
university na Moravě.
Z Olomouce, 18. listopadu.
(Telefonogram »Národních Listů«.)
Na včerejšek svolána byla do zdejší rad
nice schůze k protestu proti české universito
na Moravě a pro zřízení německé university
Prvním řečníkem byl posl. Primavesi, který
vytýkal dru. Körbrovi, že tajně se smlouví
s Čechy. Je-li dr. Körber skutečným státníkem
musí veškeré požadavky Čechů odmitnouti, poně
vadž Němci na ně nikdy a nikdy nemohou při
stoupiti. Kdyby se požadavkům těm vyhovělo-
obnovila by se obstrukce německá. Universita
česká na Moravě znamená počeštění Moravy.
To nemůže žádný Němec připustiti. Protože
universita nemůže býti zařízena bez zákona řís
ského, znamená to krajní obstrukci. Řečnii
doufá, že Němci by ji schválili, kdyby se po
slanci jejich k tomu odhodlali. V résöluci p
té přijaté se praví, že splnění požadavku če
ského vládou znamená vypovězení války Něm-
cům a bylo by počátkem národního boje, prot
kterému všechny zápasy dosavadní byly pouhou
šarvátkou.
Resolucí tou vyzývají se němečtí poslanci.
aby co nejrozhodněji postavili se proti českým
požadavkům, aby boj tento prohlášen byl za bo
všeho némeckého souručenství, a kdyby hrozilo
splnění požadavků českých, aby Němci zaháji
obstrukci.
Jmenem Všeněmců mluvil učitel obchodn
školy Sommer takto: Kdyby vláda zřídíla
universitu českou v Brně nebo v Olomouci
musilo by se appellovat na hněv všech Němců
kteří by nynější vládu smetli. S veškerým dů
razem musí prý se vystoupiti proti české uni
versitě a žádati za obnovu německé university
moravské.
Primavesi
doktor
Körber
Čecho
Němec
Sommer
Olomouc
Morava
Čechy
Německo
Brno
český univerzita na Morava
národní boj
17
article
Posl. Heeger vyslovil potěšení, že zmáh
se mezi školní mládeží německou německé vě
domí. Pravé vlastenectví rakouské spočívá prý
v tom, aby s mocí rakouskou byla stotožňo
vána velikost Němectva. Čím silnější toto bude
tím silnější bude rakouský stát.
Posl. Chiari pravi, že ve chvíli, ve kter
by vláda zřídila českou universitu, byl by dán
casus belli pro veškeré Němce a ti sáhli b
ihned ku krajní obstrukci.
Řečník sdělil, že němečtí poslanci z Mo
ravy se na tom jednomyslně usnesli již před
rokem. Schůze skončena byla za zpěvu »Wach
am Rhein«.
Z Brna, 17. listopadu.
Také v Brně konala se schůze, na níž
bylo rokováno o otázce universitní na Moravě
Schůzi svolal starosta brněnský dr. ryt. Wie
ser do velkého sálu Německého domu. Schůze
byla navštívena několika sty účastníky, mez
nimiž byli říšští a zemští poslanci, členové obec-
ního zastupitelstva a professoři a studenti ně
mecké techniky brněnské.
Po přivítání starostou drem. Wiesrem,
kterýž poukázal na poslední usnesení obecního
zastupitelstva v otázce universitní, ujal slova
posl. baron d' Elvert a dovozoval v delšt
řeči, že pro zřízení české university na Moravě
nejeví se žádná praktická potřeba a žese
Němci proti tomuto požadavku postaví všemi
prostředky k nejkrajnějšímu odporu. Požadavek
zřízení české university v Brně musí prý opět
vyvolati starý národnostní boj v nejpřikřejš
formě.
Posl
Heeger
Němec
doktor
Elvert
Brno
Morava
obecní zastupitelstvo
český univerzita na Morava
český univerzita v Brno
Wach be Rhein
18
article
Asi 1400 německých posluchačů z Moravy
a Slezska studuje prý na vídeňské a na ostatníc
německých universitách rakouských a proto jes
prý nutností pro Moravu zříditi universitu n-
meckou, což prý není záležitosti jedné
strany, nýbrž celého německého kmene v Ra-
kousku.
Řečník vybízel pak Němce ke svornostiv
universitní otázce na Moravě. (Hlučný souhlas.
Potom byla jednomyslně schválena drem
Krumbholzem ve smyslu vývodů posl.
bar. D'Elverta navržená resoluce ve pro
spěch zřízeni německé university
na Moravě a schůze skončena.
Z Vídně, 18. listopadu.
Zprávy z Brna a Olomouce došlé nutí ná
k malé poznámce. Po věcné stránce dlužno
konstatovati, že Němci v tomtéž okamžiku, ve
kterém vystupují proti české, ba proti utrakvi-
stické universitě na Moravě, žádají zároveň za
zřízení německé, a že v téže chvíli, ve které
žádají odstavení veškerých požadavků národních
a politických, vystupují s požadavkem, aby se
pro 600.000 Němců moravských zřídila výlučná
universita. Po stránce formální dlužno připome-
nouti, že c. k. korrespondenční kancelář si po
spíšila referovat obšírně o soukromých schůzíc
Němců moravských v Brně, že však o schůz
obecní rady lublaňské na prospěch jihoslovanské
university nereferuje ničeho. Není to ukázkou.
že tato officina jest ve službách německých ná
silníků?
Němec
D Elvert
Morava
Slezsko
Vídeň
Brno
Olomouc
univerzita na Morava
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. listopadu. (O pět vy
jednávat!) Všechny vídeňské listy, sloužíe
levici, spustily dnes ostrou kanonádu proti české
delegaci. Předsedové klubů německé levice od
hodlali se vejíti s Čechy u vyjednávání a aby
tedy naši delegáti byli povolnější, vypálena dnes
do jejich tábora spousta papírových bomb. Ta-
kový je už zvyk pánů na levici, ač by ze zku
šenesti mohli věděti, že jsme za dlouholetého
boje s nimi již tak otrlí, že ani dnešní jejich
bomby nezpůsobí u nás dojmu. Německá levice
umínila si zachrániti parlament a proto, aby
umožnila povolení rozpočtu a tím zdržela
hrozíci parlamentní krisi, učiní posle d n
pokus o dorozumění mezi zástupci německých
a českých stran. »Němci a Čechové — citujeme
dle »Fremdenblattu« — mají se shodnouti
podmínky, za jakých by byli hotovi nečiniti
obtíží rozpočtu. Iniciativa ke kroku tomu vyjde
z konference předsedů levice. Předsedové levice
sejdou se v ponděli a usnesou se o textu po-
zvání, jež má býti zasláno vůdcům českých
stran, jakož i o bližších formalitách chystaného
vyjednávání.
V úterý koná se společná schůze parla-
mentních komisl českých klubů svobodomyslného
agrárního a konservativných velkostatkářů, v níž
se má rozhodnouti o pozvání německé levice.
Němec
Čecho
Praha
Čechy
20
article
Ve všech politických kruzích — sděluje dále
»Fremdenbl.« — pohlíží se na tuto novou ake
a její výsledek s největším napjetím. Účelem
chystaného vyjednávání mezi Němci a Čechy
má býti umožnění parlamentního vyřízení roz
počtu, aniž by se tím jakkoliv pre
judikovalo národně politickým
požadavkům. Jak se proslýchá, německé
strany navrhnou za podklad vyjednávání, aby
všeliké národně-politické poža-
davky byly odloženy až do skon-
čení rozpočtové debaty. V parla-
mentních kruzích se soudí, že rozpočet, v němž
jsou obsaženy některé i pro Čechy cenně po-
ložky, nenarazí na další obuíže, podaří-li se do-
hoda s Cechy, a že by součinnost česko-něme-
cká při projednávání rozpočtu způsobila také
onu náladu, která by umožnila řešení též jiných
obtižných otázek.« Pokud se týče vlády, do-
dává se, že dr. Körber by se účastnil porad
jen byl-li by stranami k tomu vyzván, že však
vláda v šťastném výsledku těchto nových kon-
ferenci vidí jediný prostředek, aby se odvrátila
hrozicí parlamentní krise.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Čechy
Cecha
21
article
To, co se musilo stát a co se mělo pod
niknouti hned před zahájením parlamentu, stává
se. Dr. Körber i jeho levice poznávají opětně,
že bez svoleni české delegace v parlamentě ni
čeho nesvedou a jdou tedy jednat o dovolení
Ale způsob, jak se k jednání tomu hotovi, sli
buje už předem nad míru málo zdaru. Jedn
přicházejí s nadávkami, druzí s hrozbami. Dle
»Volksztgu« nasadili jsme prý ministerstvu
levici svými požadavky úřadní češtiny a brněn-
ské university bambitku na prsa a poněvadž
Němci mají dosti smělosti, aby si tyto koncesse
V drobnéns prodejít
zknní číslo o sobě . . . s
odpoladní
. . . . na lh
Ve filialkách na venkovši
ranní číslo, . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
plati se hotově napřed
Přsdplacení a inaerty přijímá zdminl-
steace v Marianské slicl č. a
Tam nachfzají se též rodskne
tiskársa a ezpodice „Nštodaieh Listá.
Eukoplsy sa novracsji.
doktor
Körber
Němec
Nštodaieh
22
article
nedali vynutiti, viníme je z terrorismu, prová-
děného na vládě. Dle naší logiky nemá prý býti
trestu hoden vyděrač, nýbrž ten, kdo se
nedá odírati. Rozčilený pisatel této blbosti za-
pomněl ovšem, že brněnskou universitu nemů-
žeme vydrati Němcům, kteří v Brně žádné uni-
versity nemají, a žádáme-li za vydání úřadní
češtiny, která nám byla proti právu a zákonu
odňata, hájíme jen své právo proti německému
násilí.
»N. Fr. Pr.« jest opatrnější. Mluví dojemně
o svorné součinnosti stran za jarního zasedání,
ukazuje na uherské vyrovnání a obchodní
smlouvy, jež parlament má vyříditi, kreslí na
obzoru bezparlamentní stav, za něhož bychom
nebdrželi nejen brněnské university a českého
úřadního jazyka, ale mohli bychom ztratiti i to,
co se následkem jarní svornosti dostalo v náš
prospěch již do rozpočtu. A potom, rozbijeme-li
parlament, všichni národové Rakouska budou
nás viniti neštěstím, jež je tím stihne! To vše
utvrzuje v »N. Fr. Pr.« naději, že si tedy dáme
opět říci a ochotně odročíme své požadavky ad
kalendas graecas, jako jsme učinili na jaře.
Němec
Brno
Francie
Rakousko
univerzita nem
23
article
Neboť »dohoda je možna jen na jediném zá-
ktadě: když obě strany se zřeknou jakéhokoli
přesunutí trvajícího nyní národního stavu.« To
jest: nám se nevyhoví v ničem a za to, že po-
můžeme zachrániti prohnilý parlament, jehož
Němci tak nezbytně nyní potřebují, jsme povinni
uznati i ta »přesunutí národního stavu«, jež se
z nařízení ministrů Wittka a Badena stala po
jarním zasedání říšské rady, ač i tehda pod-
mínkou smíru bylo zachování statu q uo.
Pánové ovšem vycházejí z klamné do-
mněnky, že nám vídeňský parlament přirostl už
bůh ví jak k srdci. »Fremdenblatt« na př. píše:
»Všem stranám a národům Rakouska musí
udržení parlamentu býti důleži-
tější, než veškera národní přání.
Parlament zaručuje jim národní práva lépe,
než všechny školy a university . . . Či bude
Čechům bez parlamentu snáze zakládati nové
university, než s ním?« Má-li parlament pro
nás míti jen ten význam, že se pro jeho zacho-
vání máme stále a stále vzdávati svých práv,
pak je nám opravdu lhostejno, nedostaneme-li
nic s parlamentem nebo bez něho. A proto ne-
bojíme se té hrozné zodpovědnosti, kterou dle
»N. W. Tagbl.« prý na sebe uvalíme, rozbije-li
se nynější parlament. Našemu národu je víden-
ský parlament železnou koulí u nohy; není tedy
naší starostí, abychom dbali o jeho zachování
Němec
Wittek
Baden
Čecho
W Tagbl
Rakousko
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Poláci pod německým jhem.
V Ježicích u Poznaně vdova Veronik
Zradzinská má 4 děti. Dvě nejmladší jsou
3letý Štěpán a 6lelý Antoš. Matka je dělnice.
Když je v práci, mladší bratříčky opatrovala
jejich 13letá sestra. Sousedky jí při tom po-
máhaly. Ježický farář Kolasiňský vydává nej-
lepší svědectví o matce i dětech. Jednoho dne
v nepřítomnosti matky přihrnuli se pruští poli-
cajti a zmocnivše se malého Štěpána i Antoše
unesli je. Snadno si lze představiti zoufalství
matčino, když se dověděla, co se přihodilo
Běžela na policii, ale dítek svých nazpět ne-
obdržela, ani se jí nedostalo vysvětlení, jak
s nimi naloženo. Patrně budou dány do něme-
ckého sirotčince a vychovány na Němce. Poli
cajti nešťastné matce napověděli, že brzy přijdou
ještě pro jejího 15letého syna Josefa.
Toť už i zločin Herodesův je Němci za
stíněnl
Bulharský makedonský komitét se
ozývá.
Výbor Makedonského komitétu, složený z
Štěpána Michajlovského (předsedy), Iv. Cončova
(jeho náměstka), Iv. Stojčeva (jednatele), G. Be-
leva (pokladníka), Št. Nikolova a A. Bezuchova
vydal nové provolání k bulharskému národu,
aby se »připravil k zoufalému boj
proti ukrutné tyranii« turecké a osvobodil o
ní Drinopolsko a Makedonii.«
Turecká námořní moc.
Za přičinou konfliktu francouzsko-tureckého
listy pařížské uveřejňují zajímavou statistiku o ná-
mořní moci turecké. Co se týče počtu důstojní-
ctva »Journal« uvádí, že toto záleželo ze 17
pašů (6 místoadmirálů, 11 kontreadmirálů), 510
beyů (stupeň setníka), 450 effendiů, 400 důstoj-
niků-mechaniků, 60 lékařů, 100 komisařův a
110 účetních důstojníků.
Polák
Zradzinská
Štěpán
Antoš
Běžel
Němec
Josef
Herodesův
Michajlovský
Iva
Stojčev
št
Nikolov
A Bezuchův
Poznaň
Makedonie
komisařův
25
article
Censura v republice
V divadie »Antoine« předčital před četně
shromážděným obecenstvem Brieux svůj censu-
rou zakázaný kus »Les Avariés«. V sále byl
přitomni Zola, Rochefort, Saint-Saěna, kromě čet-
ných spisovatelův a poslanců. Brieux byl, jak
»Paris Nouvelles« sděluje, přijat hlučným potle-
skem. Potom ihned počal četbou dramatu, kde
způsobem dosti rozvleklým analysuje jisté chou
lostivé nemoci. Všeobecný úsudek vyzněl v ten
smysl, že kus je rozvláčný a že provozován
kdekoli na jevišti by byl skončil úplným ne-
úspěchem. Ale poněvadž všichni přítomní proto
přišli, aby demonstrovali proti censuře, hlučný
potlesk byl odměnou umělcí. Ředitel Antoine
vystoupil na jeviště a vyzval v sále přitomné
poslance, aby se vyslovili o celé afféře. Několik
socialistův a přítomný nacionalista Quentin Bau-
chart potírali způsobem neobyčejně ostrým poli-
cejní libovůli. Když i Rochefort se zvedl, aby
protestoval, povstal mezi přítomnými Dreyfu-
sardy takový hluk a hřmot, že nebylo slyšeti
ani jediného slova. Volání »Ať žije Zola !«,
»Hanba Rochefortovi«, umlčelo řečníka úplně.
Gaston Méry protestoval a bral v ochranu p.
Rocheforta. Tím hluk více a více vzrůstal, až
Brieux se zvedl a přítomné poprosil, aby se la-
skavě vrátili od politiky k literature.
Antoine
Zola
Rochefort
Paris Nouvelles
Quentin
Méra
SaintSait
Les Avariés