ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea791c90-661e-11dc-91e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 53, org 12, person 77, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 18. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 318
4 article
Na ranní n odpol. IIáty o přílohami (kihěný Ohnor“ v středi a „Ltrární Hlidka v piteký předplácí sei Přazě v sdministraei na měsíe . . . . . 9 K —h 6K —k na čtvrt lota . . . .. s dvojí donáškon a něsie kl ns čtvt leta ve flislkách 2 K 60n na měsle Poštou: 1el na štrri lela : . . s dvají zzštlio nt ú- na něst
Ltrární Hlidek
5 article
Čís. jedn. Pr. I. 307/1
6 article
Jměnem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 13 listopadu 1901 č. Ss 267/1 takto právem: Obsah článku »Jazyková rovnoprávnost u soudo v království českém za neutrální úřadnické vlády Körbrovy« v čísle 311. v Praze tištěného a vydáva- ného periodického tiskopisu »Národní Listy« ze dne 11. listopadu 1901 uveřejněného, zahrnuje v sobě skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji řádu v § 300. z. tr. naznačeného Zabavení periodického liskopisu »Národní Listy čís. 311 ze dne 11. listopadu 1901 se schvaluje dlo § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody Obsahem naduvedeného článku hledí se haněním. posmíváním, nepravdivým udáváním a převracováním příběhů skutečných popuditi k nenávisti k úřadům státním a k jednotlivým orgánům vlády, v článku tom jmenovaným, co se týče vedení úřadu jich. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 14. listopadu 1901. C. k. zemský jako trestní soud v Praze Dr. Wokaun. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopis »Národní Listy« v Praze.
Körbrův doktor Wokaun Anýž Praha
7 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
8 article Před rozhodnutím.
Před rozhodnutím. Z Vídně, 18. listopadu. V tomto týdnu stane se pokus rozřešiti parlamentní krisi jejížto existence přiznává se nyní nepokrytě Dnes o 11. hodině dopolední sejdou se po hlavárové levice. Podle zpráv něme ckých vyjde ze středu tohoto sboru podnět aby došlo k rozprávce mezi Čechy a Němci za tím účelem, aby uvolnila se dráha pro nejbližši úkoly vlády a parla mentu. Opětně prohlašujeme, že marnými byly by především všechny pokusy, které by se staly s výhradou a předpokladem, že všecky národní a kulturní požadavky a nároky maj býti odstaveny a že strany mají jedině při hlížeti k tomu, co je výhodné aj na prospěch vlády a co jest výhodné k upevnění nyněj šího nadpráví německého v Rakousku. Opětně prohlašujeme, že pokus, nechat se děje kýmkoliv, vládou nebo stranami ně meckými, zůstal by bezúčelný a bezůspěšný, kdyby se stal s úmyslem, prodloužiti nadále nynější stav, který jest křivdou na právech jazykových národa českého, který jest bez- důvodným a bezprávím pro práva jazyka českého. Opětně prohlašujeme, že bez splnění podmínek, jak je formulovali poslanci češt skrze dra. Herolda v plenu sněmovním v rozpočtovém výboru, není žádná další práce úspěšná možnou. V »Montagspresse« píše poslanec br Stürgkh: »Nelze tajiti nadále, že parlamentn stav je skutečně kritický; nejen vláda, ale i strany nemohou dále přihlížeti, jak situace se každým dnem zhoršuje a spěje ke kris úplně zjevné.« Hr. Stürgkh potom vytýká českým poslancům, že nedostáli smlouvě, jak byla uzavřena r. 1901 v ten rozum, že všechny strany do provedení velikých hospo- dářských úkolů zachovají klid zbraní a že na druhé straně správa státní neučiní žád ných koncessí národních neb politických bez souhlasu stran všech.
Němec Montagspress Stürgkh Vídeň Čechy Rakousko Hradec
9 article
Toto tvrzení hr. Stürgkha jest úplně nepravdivé a v od poru se skutečností. Není pravda. že se Čechové k něčemu zavázali, co by sá halo časově přes jarní kampaň. Je-li někdo jenž porušil podmínku, že národní ústupký se mohou státi jen ve shodě s oběma stra- nami, jest to vláda dra. Körbra, která roz šířila državu německou na sněmu královstv českého o 21 mandátů, nejen bez souhlasu Čechů, ale také bez potazu jich. Praví-li se, že nelze otázku vnitřního úřadního jazyka českého vyjati ze souboru česko-německých otázek, možno veškerým právem namítnouti že vláda dra. Körbra otázku kompromissu v nesvěřenském velkostatku přijala nejen bez souboru volebních oprav v království českém, nýbrž bez úpravy otázek českých vůbec. Křesťansko-sociální pondělník »Neueste Nachrichten« připomíná Němcům, že mo ravská universita byla Čechům dávno jia slíbena. List naráži tu na prohlášení Gaut schovo z r. 1896 a že vnitřní češtinu při znali Němci ve svém svatodušním programu Jmenovaný žurnál dává Němcům na pová ženou, aby nehnali věc do krajnosti. Ze jmena appelluje na německé lidovce a praví že jejich by bylo zodpovědností, kdyby par lament stal se nemožným.
Stürgkh Čecho Körbr Němec Neueste Nachrichten
10 article
Pozoruhodno jest, že »Montagspresse« hlasatelka německého velkostatku, posílá do boje v první řadě Poláky, aby ujali se ini ciativy ve příčině změny jednacího řádu dodává však, že by se ani touto změnou situace nezměnila, poněvadž příčiny téžkostí jsou hlubší. »Montagsrevue, ve které se pronášívá v pondělí dr. Körber, jest plna žalob na ně- mecké strany, zvláště na německou stranu lidovou a německou stranu pokrokovou, že se podřizují diktátu Všeněmců. Na konec praví se: »Důsledky, které by se dostavily. kdyby parlament učiněn byl nemožným, stihly ky v první řadě Němce, nechať se stane co- koliv. Vedoucí postavení Němců může býti zajištěno jen jejich umírněností a rozmyslem vůči jiným kmenům. Na nejméně na tom závisí existence parlamentu rakouského. Z Vídně, 18. listopadu. »Montags- revue« oznamuje: U ministr-presidenta ko- nala se včera konference ve příčině celního
Polák doktor Körber Němec Vídeň Montags
11 article
tarifu. Zúčastnili se jí ministři obchodu, orby a financí, dále pak odborní chefové Stibra a Böck a dvorní radové Rössler a Gerst- dörfer. Jmenovaní odebrali se včera večen do Pešti, kde se dnes koná druhé čtení cel ního tarifu Z Vídně, 18. listopadu. »Mont. - Revue- oznamuje, že z jara německý císař navštív rakouského císaře ve Vídni. Císař odebéře se v nejbližších dnech do Wallsee k návštěvě Marie Valerie, později do Drážďan k návštěvě krále Alberta. Z Vídně, 18. listopadu. » Mont.- Revuee sděluje: Dnes sejdou se předsedové levice ku poradě, jak by rozhovorem s Čechy dal se vyřídíti rozpočet. Myslí se prý, že celá akce zahájená ministerským předsedou bude míti úspěch. Z Vídně, 18. listopadu. Vláda jest odhodlána nalehati se vší určitostí na vyjas- nění situace v parlamentě ve dnech nejbliz ších. Německé strany, zvláště německá strana lidová, nechtějí se pustiti do žádných rozprav s Čechy bez účastenství Všeněmců Telegrafické zprávy „N. L. Po čtyřletém vězení prohlášen z nevinna. Ze Lvova, 17. listopadu. (C.- B.) Př revisi procesu Roberta Stillera, který pro zločin spoluviny na špehounství při krádeži fortifikačních plánů ženijního ředitelství Krakově ku čtyřletému vězení byl odsouzen a právě si vazbu tu odseděl, po šestidenním přelíčení uznán Stiller nevinným. Státní ža- lobce ohlásil zmateční stížnost.
Rössler Gerst Wallsee Valerius Albert Stiller Pešť Vídeň Drážďany Revuee Čechy Lvov Krakov
12 article
Z Vídně, 17. listopadu. (Č.-B.) Ministn zahraničních záležitostí hr. Goluchowski odjel dnes do Lvova, železniční ministr šl. Wittek do Prahy. Z Petrohradu, 17. listopadu. (Č. -B Císař a císařovna se svými dětm odjeli v průvodu velkoknížete následní ka a velkoknížete Nikolaje Nikolaje viče ze Skjerněvic do Carského Sela. Z Petrohradu, 17. listopadu. (C. B Dvorní rada Etter, tajemník ruského diplo matického jednatelství v Sofii, byl jmenován generálním konsulem v Kaneji. Z Paříže, 17. listopadu. (C.-B.) Př dnešní volbě senátora v departementu Fini- sterre byl zvolen republikán Porquier Z Tananariva, 17. listopadu. (C.-B.) Výprava vyslaná do území západně od řeky Mandrare ležícího, jež není dosud pokořeno. zahnala povstalce k moři. Hlavní vůdce se vzdal. Jeden francouzský setník a jeden nad- poručík, kteří byli zaskočení, byli z a bit a major velící výpravě byl raněn. Z Madridu, 16. listopadu. (C.-B.) Pre fekt odepřel povolení k uspořádání projevu jež zamýšleli kandidáti při posledních vol bách propadlí. Byla učiněna přísná opatření, aby se zabránilo opakování studentských demon strací. Z Madridu, 16. listopadu. (C. - B.) Se- nát přijal s podstatnými změnami osnovu zákona ve příčině zákazu ražení stří brných mincí. Z Cařihradu, 16. listopadu. (C. B. O situaci v africké Tripolidě obdržela »Agence de Constantinople« z autentické strany ná sledující sdělení: Obyvatelé této provinci zaslali turecké vládě adresu díků z připuštění ke službě vojenské Zprávy o vzpouře několika arabských kmenů jsou naprosto nesprávné. Z Cařihradu, 17. listopadu. (C. - B. Bývalý velký vezír Kučuk- Said paša by jmenován na místě zemřelého Halil a Ri faat a paše velkým vezírem.
Goluchowský Wittek Císař Nikolaj Nikolaj Tananariva jít Constantinople Vídeň Lvov Praha Petrohrad Skjerněvice Selo Sofie Paříž Fini Madrid Cařihrad rada Etter Said paša
13 article
Jak pomáhá nynější justiční správa soudním úřadnikům v Čechách. Poslední číslo věstníku ministerstva sprave dlnosti ze dne 12. listopadu 1901 č. XXI. při náší zpráva o nově systemisovaných místec vrchních radů u sborových soudů, pak mís státních zástupců VI. třídy a jejich náměstk VII. třídy. V Čechách zruší se dle toho číyři míst vrchních radů a 11 radovských míst u sboro- vých soudů; za to ale zřídi se u těchto sboro- vých soudů 11 míst vrchních radů, dále 8 mís státních zástupců v VI. třídě a konečně mají se jeden náměstek vrehního státního zástupce stálního zástupce v Praze dostati do VII. třídy hodnostní. Nikdo nemůže proti tomu ničeho namítati, že u sborových soudů, které dnešního dne jsou druhou stolici pro věci do 500 zl., zřizují se místa vrchních radů a měli by důsledně v ši- chni radové odvolacích senátů mít hodnost VI. třídy; avšak potřeba toho nebyla prozatím tak nalehavá a postupní poměry úřad- níků VII. třídy nejsou ještě tak křiklavé, aby vyžadovaly takovéto rychlé nápravy. Za to ale jest všeobecně známo, že soudn úřadníci VIII. třídy v Čechách — a to bez rozdílu národnosti — domáhají se již po celou řadu let, aby jejich nanejvýš trudné postupní poměry byly aspoň poněkud zlep- šeny; nynější ministr spravedlnosti několikráte nejen soukromě, nýbrž i veřejně v parlamentě na interpellaci posl. dra. Pantůčka a dra. Per gelta uznal spravedlnost řečených požadavků a slibil také, že v rozpočtu na rok 1902 bude o to postaráno, aby ony ne srovnalé poměry postupní byly ponenáhlu od- klizeny; musil tudíž každý za to míti, že vzhle dem na tak určitá prohlášení dodrží ministi spravedlnosti své slovol
Pantůček Čechy Praha
14 article
Avšak chyba lávky ! nejen že do rozpočtu pro r. 1902 není ve příčině té pojat ani haléř, nepostaral se ministr spravedlnosti ani o to, aby z fondu ze zrušených míst vrchních radů, který má volně po ruce, aspoň z části odklidil dlouho- leté stesky úřadníků osmé třídy — ba řečeným systemisováním nových míst jsou na dalším po- stupu ještě více poškozeni; neboť tím, že zru šeno 11 míst sedmé a 4 místa šesté třídy, od- padlo úřadníkům 8. tř. na další jejich postup celkem 15 mist a jsou tudíž o tolik mist ještě zkráceni!! to znamená ve skutečnosti oddálení dalšího postu pu zase na dvě až tři léta a tak stávajíse postupní poměry soudcovských úřadníků v Če- chách přímo zoufalýmil Snahou justiční správy, zlepšiti tyto poměry dosazováním soudních sekretářů na místa před nostů okresních soudů, neodklidí se ono dlouho leté bezpráví a páše se tím na nich nová křivda, neboť dotyční činitelové, kteří tímto smé- rem nápravu zjednati hodlají, zapominají, že úřadníci ti v pravém slova smyslu dřeli se u venkovských soudů nejméně šest let jako auskultanti, čtrnáct let jako adjunkti a že teprve po dlouholetém tomto dřen dostali se následkem své zdatnosti a výborné kvalifikace ke sborovým soudům, kdež nyní ná- sledkem nové organisace nesou na svých be- drách zase celou tíhu nových pro- cesních zákonů; teď tedy po 25lete službě s četnou rodinou, s dětmi, které navštěvují střední, ba i vy soké školy, mají jíti soudní sekre táři za přednosty okresních sou dů do Bastianperku, Polné atd., aby prý tam, koupivše si »domeček se zahrádkou«. trávili idyllický život venkovských horalů
Bastianperk Polná
15 article
Vskutku vzácný to »jemnocit« vyšších pánů pro soudce nižší kategoriel Za to ale štědrou rukou obmyslila justiční správa řečeným systemisováním nových míst úřadníky státních zastupitelství, jimž se — jak řečeno — nově systemisuje osm mís šesté, a dvě místa sedmé třídy, dohromady tedy deset vyšších míst; uváží-li se, že všech substitutů státního zastupitelství, kteří jsou, jak známo, v 8 třídě, jest pouze 31, znamená to pro ně rozmnožení vyšších místo celou třetinu !! Ubozí soudeovští úřadníci VIII. třídy, kteř jste musili navštěvovat kursy pro nový soudní řád, musili důkladně studovati nové procesní zákony a četná nařízení, k nim vydaná, kteř po čtyry léta jižnesete útrapy, spojené s pro- váděním těchto zákonů, kteři musili jste z a ři- zovati nově celé soudy a zaučovat zrovna manipulační personál do nového jedna cího řádu, kteří za celou tuto svoji těžkou službu musíte odpovídati a jste ve stálém nebezpečí nějakého vyšetřování disciplinárního jak daleko jste ještě za úřadníky státního za stupitelství, kteří v tichosti psali a píší žaloby a navrhují potrestání dle známě a vyšlapan šablony starých zákonů Zdali pak poměrů těch všimne si sdružen soudcovských poslanců na říšské radě, zdal pak i klub našich českých poslanců přivede tyto křiklavé poměry při debatě o rozpočtu minister stva spravedlnosti k řeči a připomene panu ministrovi jeho veřejně v parlamentu daný slib. či má se jedna třída tak důleži tého stavu, jako je stav soudcoe- ský, ponechati i na dále ve stavu přímo zoufalém
16 article
Protestní schůze proti zřízení české university na Moravě. Z Olomouce, 18. listopadu. (Telefonogram »Národních Listů«.) Na včerejšek svolána byla do zdejší rad nice schůze k protestu proti české universito na Moravě a pro zřízení německé university Prvním řečníkem byl posl. Primavesi, který vytýkal dru. Körbrovi, že tajně se smlouví s Čechy. Je-li dr. Körber skutečným státníkem musí veškeré požadavky Čechů odmitnouti, poně vadž Němci na ně nikdy a nikdy nemohou při stoupiti. Kdyby se požadavkům těm vyhovělo- obnovila by se obstrukce německá. Universita česká na Moravě znamená počeštění Moravy. To nemůže žádný Němec připustiti. Protože universita nemůže býti zařízena bez zákona řís ského, znamená to krajní obstrukci. Řečnii doufá, že Němci by ji schválili, kdyby se po slanci jejich k tomu odhodlali. V résöluci p té přijaté se praví, že splnění požadavku če ského vládou znamená vypovězení války Něm- cům a bylo by počátkem národního boje, prot kterému všechny zápasy dosavadní byly pouhou šarvátkou. Resolucí tou vyzývají se němečtí poslanci. aby co nejrozhodněji postavili se proti českým požadavkům, aby boj tento prohlášen byl za bo všeho némeckého souručenství, a kdyby hrozilo splnění požadavků českých, aby Němci zaháji obstrukci. Jmenem Všeněmců mluvil učitel obchodn školy Sommer takto: Kdyby vláda zřídíla universitu českou v Brně nebo v Olomouci musilo by se appellovat na hněv všech Němců kteří by nynější vládu smetli. S veškerým dů razem musí prý se vystoupiti proti české uni versitě a žádati za obnovu německé university moravské.
Primavesi doktor Körber Čecho Němec Sommer Olomouc Morava Čechy Německo Brno český univerzita na Morava národní boj
17 article
Posl. Heeger vyslovil potěšení, že zmáh se mezi školní mládeží německou německé vě domí. Pravé vlastenectví rakouské spočívá prý v tom, aby s mocí rakouskou byla stotožňo vána velikost Němectva. Čím silnější toto bude tím silnější bude rakouský stát. Posl. Chiari pravi, že ve chvíli, ve kter by vláda zřídila českou universitu, byl by dán casus belli pro veškeré Němce a ti sáhli b ihned ku krajní obstrukci. Řečník sdělil, že němečtí poslanci z Mo ravy se na tom jednomyslně usnesli již před rokem. Schůze skončena byla za zpěvu »Wach am Rhein«. Z Brna, 17. listopadu. Také v Brně konala se schůze, na níž bylo rokováno o otázce universitní na Moravě Schůzi svolal starosta brněnský dr. ryt. Wie ser do velkého sálu Německého domu. Schůze byla navštívena několika sty účastníky, mez nimiž byli říšští a zemští poslanci, členové obec- ního zastupitelstva a professoři a studenti ně mecké techniky brněnské. Po přivítání starostou drem. Wiesrem, kterýž poukázal na poslední usnesení obecního zastupitelstva v otázce universitní, ujal slova posl. baron d' Elvert a dovozoval v delšt řeči, že pro zřízení české university na Moravě nejeví se žádná praktická potřeba a žese Němci proti tomuto požadavku postaví všemi prostředky k nejkrajnějšímu odporu. Požadavek zřízení české university v Brně musí prý opět vyvolati starý národnostní boj v nejpřikřejš formě.
Posl Heeger Němec doktor Elvert Brno Morava obecní zastupitelstvo český univerzita na Morava český univerzita v Brno Wach be Rhein
18 article
Asi 1400 německých posluchačů z Moravy a Slezska studuje prý na vídeňské a na ostatníc německých universitách rakouských a proto jes prý nutností pro Moravu zříditi universitu n- meckou, což prý není záležitosti jedné strany, nýbrž celého německého kmene v Ra- kousku. Řečník vybízel pak Němce ke svornostiv universitní otázce na Moravě. (Hlučný souhlas. Potom byla jednomyslně schválena drem Krumbholzem ve smyslu vývodů posl. bar. D'Elverta navržená resoluce ve pro spěch zřízeni německé university na Moravě a schůze skončena. Z Vídně, 18. listopadu. Zprávy z Brna a Olomouce došlé nutí ná k malé poznámce. Po věcné stránce dlužno konstatovati, že Němci v tomtéž okamžiku, ve kterém vystupují proti české, ba proti utrakvi- stické universitě na Moravě, žádají zároveň za zřízení německé, a že v téže chvíli, ve které žádají odstavení veškerých požadavků národních a politických, vystupují s požadavkem, aby se pro 600.000 Němců moravských zřídila výlučná universita. Po stránce formální dlužno připome- nouti, že c. k. korrespondenční kancelář si po spíšila referovat obšírně o soukromých schůzíc Němců moravských v Brně, že však o schůz obecní rady lublaňské na prospěch jihoslovanské university nereferuje ničeho. Není to ukázkou. že tato officina jest ve službách německých ná silníků?
Němec D Elvert Morava Slezsko Vídeň Brno Olomouc univerzita na Morava
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. listopadu. (O pět vy jednávat!) Všechny vídeňské listy, sloužíe levici, spustily dnes ostrou kanonádu proti české delegaci. Předsedové klubů německé levice od hodlali se vejíti s Čechy u vyjednávání a aby tedy naši delegáti byli povolnější, vypálena dnes do jejich tábora spousta papírových bomb. Ta- kový je už zvyk pánů na levici, ač by ze zku šenesti mohli věděti, že jsme za dlouholetého boje s nimi již tak otrlí, že ani dnešní jejich bomby nezpůsobí u nás dojmu. Německá levice umínila si zachrániti parlament a proto, aby umožnila povolení rozpočtu a tím zdržela hrozíci parlamentní krisi, učiní posle d n pokus o dorozumění mezi zástupci německých a českých stran. »Němci a Čechové — citujeme dle »Fremdenblattu« — mají se shodnouti podmínky, za jakých by byli hotovi nečiniti obtíží rozpočtu. Iniciativa ke kroku tomu vyjde z konference předsedů levice. Předsedové levice sejdou se v ponděli a usnesou se o textu po- zvání, jež má býti zasláno vůdcům českých stran, jakož i o bližších formalitách chystaného vyjednávání. V úterý koná se společná schůze parla- mentních komisl českých klubů svobodomyslného agrárního a konservativných velkostatkářů, v níž se má rozhodnouti o pozvání německé levice.
Němec Čecho Praha Čechy
20 article
Ve všech politických kruzích — sděluje dále »Fremdenbl.« — pohlíží se na tuto novou ake a její výsledek s největším napjetím. Účelem chystaného vyjednávání mezi Němci a Čechy má býti umožnění parlamentního vyřízení roz počtu, aniž by se tím jakkoliv pre judikovalo národně politickým požadavkům. Jak se proslýchá, německé strany navrhnou za podklad vyjednávání, aby všeliké národně-politické poža- davky byly odloženy až do skon- čení rozpočtové debaty. V parla- mentních kruzích se soudí, že rozpočet, v němž jsou obsaženy některé i pro Čechy cenně po- ložky, nenarazí na další obuíže, podaří-li se do- hoda s Cechy, a že by součinnost česko-něme- cká při projednávání rozpočtu způsobila také onu náladu, která by umožnila řešení též jiných obtižných otázek.« Pokud se týče vlády, do- dává se, že dr. Körber by se účastnil porad jen byl-li by stranami k tomu vyzván, že však vláda v šťastném výsledku těchto nových kon- ferenci vidí jediný prostředek, aby se odvrátila hrozicí parlamentní krise.
Němec Čecho doktor Körber Čechy Cecha
21 article
To, co se musilo stát a co se mělo pod niknouti hned před zahájením parlamentu, stává se. Dr. Körber i jeho levice poznávají opětně, že bez svoleni české delegace v parlamentě ni čeho nesvedou a jdou tedy jednat o dovolení Ale způsob, jak se k jednání tomu hotovi, sli buje už předem nad míru málo zdaru. Jedn přicházejí s nadávkami, druzí s hrozbami. Dle »Volksztgu« nasadili jsme prý ministerstvu levici svými požadavky úřadní češtiny a brněn- ské university bambitku na prsa a poněvadž Němci mají dosti smělosti, aby si tyto koncesse V drobnéns prodejít zknní číslo o sobě . . . s odpoladní . . . . na lh Ve filialkách na venkovši ranní číslo, . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotově napřed Přsdplacení a inaerty přijímá zdminl- steace v Marianské slicl č. a Tam nachfzají se též rodskne tiskársa a ezpodice „Nštodaieh Listá. Eukoplsy sa novracsji.
doktor Körber Němec Nštodaieh
22 article
nedali vynutiti, viníme je z terrorismu, prová- děného na vládě. Dle naší logiky nemá prý býti trestu hoden vyděrač, nýbrž ten, kdo se nedá odírati. Rozčilený pisatel této blbosti za- pomněl ovšem, že brněnskou universitu nemů- žeme vydrati Němcům, kteří v Brně žádné uni- versity nemají, a žádáme-li za vydání úřadní češtiny, která nám byla proti právu a zákonu odňata, hájíme jen své právo proti německému násilí. »N. Fr. Pr.« jest opatrnější. Mluví dojemně o svorné součinnosti stran za jarního zasedání, ukazuje na uherské vyrovnání a obchodní smlouvy, jež parlament má vyříditi, kreslí na obzoru bezparlamentní stav, za něhož bychom nebdrželi nejen brněnské university a českého úřadního jazyka, ale mohli bychom ztratiti i to, co se následkem jarní svornosti dostalo v náš prospěch již do rozpočtu. A potom, rozbijeme-li parlament, všichni národové Rakouska budou nás viniti neštěstím, jež je tím stihne! To vše utvrzuje v »N. Fr. Pr.« naději, že si tedy dáme opět říci a ochotně odročíme své požadavky ad kalendas graecas, jako jsme učinili na jaře.
Němec Brno Francie Rakousko univerzita nem
23 article
Neboť »dohoda je možna jen na jediném zá- ktadě: když obě strany se zřeknou jakéhokoli přesunutí trvajícího nyní národního stavu.« To jest: nám se nevyhoví v ničem a za to, že po- můžeme zachrániti prohnilý parlament, jehož Němci tak nezbytně nyní potřebují, jsme povinni uznati i ta »přesunutí národního stavu«, jež se z nařízení ministrů Wittka a Badena stala po jarním zasedání říšské rady, ač i tehda pod- mínkou smíru bylo zachování statu q uo. Pánové ovšem vycházejí z klamné do- mněnky, že nám vídeňský parlament přirostl už bůh ví jak k srdci. »Fremdenblatt« na př. píše: »Všem stranám a národům Rakouska musí udržení parlamentu býti důleži- tější, než veškera národní přání. Parlament zaručuje jim národní práva lépe, než všechny školy a university . . . Či bude Čechům bez parlamentu snáze zakládati nové university, než s ním?« Má-li parlament pro nás míti jen ten význam, že se pro jeho zacho- vání máme stále a stále vzdávati svých práv, pak je nám opravdu lhostejno, nedostaneme-li nic s parlamentem nebo bez něho. A proto ne- bojíme se té hrozné zodpovědnosti, kterou dle »N. W. Tagbl.« prý na sebe uvalíme, rozbije-li se nynější parlament. Našemu národu je víden- ský parlament železnou koulí u nohy; není tedy naší starostí, abychom dbali o jeho zachování
Němec Wittek Baden Čecho W Tagbl Rakousko
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Poláci pod německým jhem. V Ježicích u Poznaně vdova Veronik Zradzinská má 4 děti. Dvě nejmladší jsou 3letý Štěpán a 6lelý Antoš. Matka je dělnice. Když je v práci, mladší bratříčky opatrovala jejich 13letá sestra. Sousedky jí při tom po- máhaly. Ježický farář Kolasiňský vydává nej- lepší svědectví o matce i dětech. Jednoho dne v nepřítomnosti matky přihrnuli se pruští poli- cajti a zmocnivše se malého Štěpána i Antoše unesli je. Snadno si lze představiti zoufalství matčino, když se dověděla, co se přihodilo Běžela na policii, ale dítek svých nazpět ne- obdržela, ani se jí nedostalo vysvětlení, jak s nimi naloženo. Patrně budou dány do něme- ckého sirotčince a vychovány na Němce. Poli cajti nešťastné matce napověděli, že brzy přijdou ještě pro jejího 15letého syna Josefa. Toť už i zločin Herodesův je Němci za stíněnl Bulharský makedonský komitét se ozývá. Výbor Makedonského komitétu, složený z Štěpána Michajlovského (předsedy), Iv. Cončova (jeho náměstka), Iv. Stojčeva (jednatele), G. Be- leva (pokladníka), Št. Nikolova a A. Bezuchova vydal nové provolání k bulharskému národu, aby se »připravil k zoufalému boj proti ukrutné tyranii« turecké a osvobodil o ní Drinopolsko a Makedonii.« Turecká námořní moc. Za přičinou konfliktu francouzsko-tureckého listy pařížské uveřejňují zajímavou statistiku o ná- mořní moci turecké. Co se týče počtu důstojní- ctva »Journal« uvádí, že toto záleželo ze 17 pašů (6 místoadmirálů, 11 kontreadmirálů), 510 beyů (stupeň setníka), 450 effendiů, 400 důstoj- niků-mechaniků, 60 lékařů, 100 komisařův a 110 účetních důstojníků.
Polák Zradzinská Štěpán Antoš Běžel Němec Josef Herodesův Michajlovský Iva Stojčev št Nikolov A Bezuchův Poznaň Makedonie komisařův
25 article
Censura v republice V divadie »Antoine« předčital před četně shromážděným obecenstvem Brieux svůj censu- rou zakázaný kus »Les Avariés«. V sále byl přitomni Zola, Rochefort, Saint-Saěna, kromě čet- ných spisovatelův a poslanců. Brieux byl, jak »Paris Nouvelles« sděluje, přijat hlučným potle- skem. Potom ihned počal četbou dramatu, kde způsobem dosti rozvleklým analysuje jisté chou lostivé nemoci. Všeobecný úsudek vyzněl v ten smysl, že kus je rozvláčný a že provozován kdekoli na jevišti by byl skončil úplným ne- úspěchem. Ale poněvadž všichni přítomní proto přišli, aby demonstrovali proti censuře, hlučný potlesk byl odměnou umělcí. Ředitel Antoine vystoupil na jeviště a vyzval v sále přitomné poslance, aby se vyslovili o celé afféře. Několik socialistův a přítomný nacionalista Quentin Bau- chart potírali způsobem neobyčejně ostrým poli- cejní libovůli. Když i Rochefort se zvedl, aby protestoval, povstal mezi přítomnými Dreyfu- sardy takový hluk a hřmot, že nebylo slyšeti ani jediného slova. Volání »Ať žije Zola !«, »Hanba Rochefortovi«, umlčelo řečníka úplně. Gaston Méry protestoval a bral v ochranu p. Rocheforta. Tím hluk více a více vzrůstal, až Brieux se zvedl a přítomné poprosil, aby se la- skavě vrátili od politiky k literature.
Antoine Zola Rochefort Paris Nouvelles Quentin Méra SaintSait Les Avariés