1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
Praze, v úterý 12. srpna 1913.
Praha
6
article
Naranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracit
na měslo-
na čtvrt leta . . .. 8 K —
s dvojí donáškon
a měsie. . . . . 2 K 54
na čivrt leta . . . . 7 k 62b
ve úiliálkáchu
sa měsle
p 9 K B0
na měslo. . . . . . 8 K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K e0
a dvoji zásilkon
a měsíe
K SO h
Praha
7
article
metůmiinigi žmnilie
birdovela d
8
article
sa divrt leta . . . . 11 k dh
9
article
e zvsl
inosr v
odvozovo o non
aml
sne
10
article
V drobném prouejie
ranní čislo o sobě
večern
Ve fliálkách na venkově
ranní čisloo T
večerni s
bi
Inseráty oju
platí se hotově napřed-
Předplacení a hnisorty přijíma
administrace v Marianské ul..
Tamnacházetí se tgsoo
redakce, tiskárna a expedice
„Národnlch Llatů-
Eukopisy se nevraoep.
jnl
Národnl Llat
11
article
sbpulšan bo ost
rdlov šeesvzžns
12
article
V Praze, 12. srpna.
Sensací dne stal se požadavek Rakouska
s Ruska po revisi bukurešťské smlouvy. Za-
tím co trhlina rusko-francouzská se nezdá
tak hlubokou, ukazuje se v berlínském i ví-
deňském tisku na trhlinu, která vzniká v troj-
spolku rozdilným stanoviskem Rakouskaa
Německa v otázce revise. Berlínské listy po-
čínají se nyní stále ostřeji a otevřeněji obra-
ceti proti zahraniční politice rakousko-uher-
ské. Nejmenovaný německý diplomat v dneš-
ním „Zeitu“ s uspokojením konstatuje, že „Ber-
liner Tagblatt“ včerejší píše, že Kavala neni
živolním zájmem Rakouska a dává radu, aby
Rakolisko revidovalo svoji vnější i vnitřní po-
litikf a to jak proti Srbům. tak proti Jiho-
slovsnům ve vlastní říši. Ostatně připomíná
„B. T.“, mělo by Rakousko přáti si raději sil-
ného Řecka proti Srbsku, když už chce mít
nějakou protiváhu proti němu. „Vossische
Zeing“ je daleko nemilosrdnější vůči ra-
kousko-uherské diplomacii. Praví, že přání
Rakouska po revisi smlouvy mírové se poklá-
dá v Německu za výron chybné politikya
žádná moc prý nepřinutí Německo, aby v této
chybě Rakousko následovalo. „Co je ztraceno,
to je ztraceno. že Rakousko utrpělo ztráty
to nepopíráme, ale touto cestou je nenapraví.“
Německu patří zásluha, že připoutalo Rumun-
sko a Řecko k trojspolku a ztoho i Rakousko
bude míti prospěch. „Dresd. Nachr.“ upozor-
ňuje také na to, že Rakousko svým postupem
zírati pro obchod a průmysl sympathie v Řecku
i Rumunsku, o Srbsku ani nemluvě a z Bul-
harska že nic nebude mit. To prý zůstane vždy
předvojem Ruska, z jehož rozkazu prý také
král Ferdinand obrátil se o pomoc na císaře
Rakolisko
Srba
Rumun
Ferdinand
Praha
Rakousko
Rusko
Německo
Řecko
Srbsko
Rumunsko
Vossische Zeing
13
article
Františka Josefa. Zdá se skutečně, že Něme-
cko při svém postupu řídilo se zcela v duchu
svojí protislovanské politiky na Balkáně, kte-
ré Rakousko vždy slepě sloužilo, a že hledělo
zajištěním Řecka a Rumunska semknouti v že-
lezném kruhu nejen Bulhary, ale i Srby, do-
vedši při tom svým opatrným jednáním získali
si sympathií na všech stranách a upevniti se
obchodně. To, zdá se, je příčinou ruského po-
žadavku revise, k níž získáno Rakousko z ne-
návisti proti Srbům. Dle toho také lze očeká-
vati v brzku dorozumění mezi Francií
Ruskem a — fiasko rakouské diplomatické
akce, která se na konec ocitne ve slepé uličce.
a poškodi náš průmysl a obchod ještě více,
áho foýdten
než dosud.
František Josef
Nout
Bulhar
Srba
Balkán
Rakousko
Řecko
Rumunsko
Rusko
14
article
Vídeňský tisk je rozdělen ve svěm mínění
o otázce revise. „Neue Freie Presse“ ostře se
obrací proti hr. Berchtoldovi a politice, dělané
u zeleného stolu bez ohledu na skutečné po-
třeby lidu. Mluví o naprosté porážce této po-
liliky, která už není ani konservativní dle zá-
sady Aehrenthalovy, ale přímo destruktivní,
zkazuje naší diplomacií, že má jíti ruku v ruce
s diplomacii německého císaře a německé říše.
která podporovala vždy všecky státy, které
neslouží — panslavismu! „N. Fr. Pr.“ staví se
tu zcela na stanovisko říšského tisku a nevy-
čítá Rakousku nic jiného, než že nezůstává
věrno svojí protislovanské politice vně
uvnitř, jak jasně ukazuje věta úvodníku je-
jího, kde se vyčítá vládě jejíschování k něme-
ckému lidu v Čechách! „Fremdenblatt“ hájí
sesměle požadavek revise, poukazuje na to.
ie v armádních rozkazech krále Konstantina
i Ferdinanda je vlastně ohlašována nová vál-
ka, jejíž zárodek je dán v nynějším rozřešení
nírovém. „Neues Wiener Tagblatt““ polemisuje
proti francouzské publicistice a tvrdí, že Ra-
kousko žádá a musí žádati revisi proto, poně-
vadž chce míti už jednou ve svém nejbližším
sousedství klid a to definitivní. Při tom „N.
Berchtold
Konstantinos
Ferdinand
Wiener
Francie
Rakousko
Čechy
Neue Frei Presse
15
article
V. T.“ nebrojí tak proti přičlenění Kavaly.
jako proti nespravedlivému rozdělení Make-
donie po stránce národnostní. A když nějaký
německý list vídeňský, třeba polooficiosní.
mluví o právech národností, zní to jako ironie
Reichspost“ sedla na koně velmi bujného.
Jeií úvodník dovolává se na podporu požadav-
ku revise znalosti zemí a lidu, jeho tradicí
potřeb a problémů, a obrací se zejména prot
žecku a jeho vzrůstu: Nejzajímavějším je k -
ppilei
nec úvodníku, jenž zní: „A proto jsou na roz-
hodujfcích kruzích naší monarchie pro to, aby
velmoci právo revise uplatnily a protojsou
tu odhodlánirevisi provésti, i když
jednanebdruhávelmocsebere sve
nástroje a opustí koncertní sín.
Troufalost to, k níž netřeba poznámek. „Neue
Wiener Journal“ mluví o otřesení trojspolku
vyčítá Německu, že ono utlačovalo a vyhánělo
slovanské dělníky, že poškozovalo Rakousko
svojí politikou ve východním Prusku, že po-
škodilo náš obchod na Balkáně a na východě.
Jak se řeklo: německý obchod, hned bylo po
spolku. A aby se to zakrylo, že obchod a přá-
telství je něco zcela jiného. List na konee
ostře vystupuje proti rakouské diplomacii, je-
jíž nynější akce musí skončiti fiaskem. „Zejt“
v úvodníku ukazuje na to, že všechny státy
již demobilisují, jen Rakousko, že dosud se
divá v plné zbroji na Balkán. „Militär. Rund-
schau“ ohlašuje větší dovolené záložníků, ale
to rozhodně nestačí. JJest už nejvyšší čas, aby-
chom i u nás konečně se dočkali normálních
poměrů a aby se i u nás demobilisovalo, kdy
krvavé boje v našem sousedství přestaly.
Neue Wiener
Německo
Rakousko
Prusko
Balkán
JJest
16
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Řeč Venizela a Tončeva.
Z Bukureští, 11. srpna. (K. k.1 — Ag. tel
Roum.) Dnes večer uspořádalo obecní zastu-
pitelstvo bukureštské banket na počest dele-
gátů mírové konference. Přípitky zahájil sta-
rosta prine Cantacuzene přípitkem pa-
novníkům Rumunska a států balkánských,
kteří, jak pravil, dovedli lesku okamžité slávy
a okamžitého výboje zjednati pro budoucnost
plodnou moudrostí a uvažováním protiváhu.
Pak mluvil Venizelo s. Jeho přípitek
byl v jistém smyslu odpovědí na včerejší přípi-
tek krále Karola. Předseda ministerstva pra-
vil: Díky Rumunsku, dospěli jsme k míru, kte-
rý, protože nepotvrzuje ani přemíru, ani ne-
spravedlnost, může býti považován za mír
frvalý. Veliký zákon národů, kteří chtějí žíii
ve svobodě a blahobytu, zákon rovnováhy, na-
lezl zde pro Orient a Evropu své použití. Ale
veliké, pod auspiciemi Rumunska vykonané
dílo, mělo též jiný úspěch, snad daleko větší-
ho významu pro budoucnost národů našich
Mladé státy staly se velikými. Těžily z rad
svých ochránců a nikoli bez chyb mládí a kris
vzrůstu došedše ku plnoletosti, cítí se od ny-
nějška schopnými říditi sebe samy v životě ná-
rodů. Zdá se býti jasným, že je naší první po-
vinností prakticky uskutečníti přátelství, je-
hož zásady jsme právě slavnostně prohlásili.
Venizel
Tončev
Roa
Karol
Bukurešť
Rumunsko
Orient
Evropa
17
article
Viděli jsme, že máme společné zájmy. Nejlep-
ším způsobem jim vyhověti jest dohodnouti se
o předmětu těchto zájmů v duchu smířlivostia
nestrannosti a rozmnožiti všecky pásky svor-
nosti a bratrství mezi námi. Upřímné snahy a
vzájemná dobrá vůle nám umožní z nové éry
pokroku, hospodářského rozmachu a bratrské
pospolitosti těžiti. Nechť je město Bukurešt
kolébkou stále upřímnější svornosti mezi na-
šimi státy a našimi národy.
Jménem delegátů bulharských mluvil
Tončev, jenž v podstatě pravil: Vidim, že
ideme vstřicbudoucnosti, která je
vybudována na sblíženímnašich
obou národů, na společné práci,v
pokojných výbojích v oboru civi-
lisace a na stále rostoucím a stále
(ěsnějším příbuzenství. Bulhar-
ští delegáti oddávají se rádi víře.
že přátelská myšlenka, která nás
dnes večershromáždila,iedobrým
znamenim pro tuto budou c no s t, jíž
si přejeme.
Řeči delegátů, zejména Venizela a Tonče-
va, vzbudily velkou pozornost a byly přítom-
nými přijaty s velikou pochválou. Mezi pří-
tomnými byli všichni členové vlády.
Dnes podnikli delegáti vyjížďku do Sinaje
a okolí a přijali pak pozvání ministra vnitra
Take Jonesca na intimní hostinu. Většina de-
legátů odcestuje ve středu mimo Ra dle va,
třetího delegáta bulharského, který zůstane
Tončev
Bulhar
Take Jonesca
Sinaj
19
article
Bukurešti až do obnovení diplomatických sty-
ků s Rumunskem.
Prohlášení delegáta Tončeva. nale
Z Bukurešti, 12. srpna. Bulharský mírový de-
legát Tončev prohlásil: Když delegáti bulharští
přišli do Bukurešti a zvěděli požadavky řecko-
srbské, žádali Rumunsko, aby jim dovolilo pokra-
čovati ve válce a to tím spíše, ježto byla naděje.
že nad Srby a Řeky zvítězí. Majorescu však od-
větil, že Rumunsko se zavázalo zjednati mír a že
v případě, kdyby nedošlo k míru, bude bojovati
společně s vojskem řecko-srbským. Proto musili
se delegáti bulharští podrobití a nynější mír po-
depsati v naději, že dojde k rakousko-ruské inter-
venci. Jen revise mohla by zabrániti válce, jež je
jinak neodvratna. Soudíme, pravil Tončev. že Ru-
sko a Rakouško přesvědčí Francii a Německo o
nutnosti revise. Venizelos v několika soukromých
rozhovorech prohlásil, že by Řecko vydalo Kavalu,
kdyby to bylo přáním evropské konference. Bul-
harsko učiní vše, aby přátelské smýšlení Rumun-
ska udrželo.
stala
V Sofiji po uzavření míru.
Ze Sofije, 12. srpna. Včerejším službám
za padlé vojíny přítomen byl král Ferdi-
nand. jenž poprvé ubíral se po bohoslužbách
pěšky z chrámu do královského paláce. Oby-
vatelstvo uspořádalo mu velké ovace. Král
oslovil cestou několik vojínů a uprchlíků
z venkova. Bylo nápadno, že král jest velm
bledý a podoben téměř mrivole. Veškeré po-
věsti, jakoby dynastie byla ohrožena, označu-
jí se jako naprosto vymyšlené.
Ze Sofije, 12. srpna. Ve dvorních kruzích
se proslýchá, že král Ferdinand odcestuje
v nejbližší době do ciziny na některý svůj sta-
tek. Jeho zdraví jest velmi otřeseno.
Tončev
Srba
Řek
Venizelos
Rumun
Ferdi nand
Ferdinand
Bukurešť
Rumunsko
Francie
Německo
Řecko
Sofijá
Ob
královský palác
20
article
Demobilisace v Srbsku.
Demobilisace v Srbsku.
Z Bělehradu, 12. srpna. Demobilisace bu-
de provedena velmi opatrně, neboť ve vojště
vyskytují se ještě nakažlivé nemoci. Minister-
skému předsedovi Pašičovi uspořádány
budou při jeho návratu z Bukurešli velké
ovace, b e5lae
Pašič
Srbsko
Bělehrad
b e 5 lae
21
article
Demobilisace v Rumunsku.
Demobilisace v Rumunsku.
Z Bukurešti, 11. srpna. (K. k. — Ag. tel
Roum.) Demobílisace armády rumunské bude
rhul žoč
zahájena dne 14. srpna.
bev
Uspokojení v Bělehradě.
Z Bělehradu, 11. srpna. (K. k.) Listy vy
slovují uspokojení nad uzavřením míru, jenž
byl podepsán v Bukurešti o 583. výročí bitvy
Velbuzda, nynějšího to Kystendilu, kde
Srbové zvítězili nad Bulhary.
Roa
Velbuzda
Srba
Bulhar
Rumunsko
Bukurešť
Bělehrad
Kystendil
22
article
Telegramy krále Karola a Ferdínanda.
Telegramy krále Karola a Ferdínanda.
Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) Král' Ka-
rol sdělil králi Ferdinandovi podrobno-
stí uzavřené smlouvy mírové. Král Ferdinano
odpověděl telegramem, v němž králi rumun-
skému děkuje za to, že jeho a vlády rumun-
ské moudrost učinila mírem bukureštským ko-
nec válce balkánské. Král Ferdinand vyslo-
vuje přání, aby styky Rumunska a Bulharska
byly na příště nejpřátelštější.
7 velevyslanecké konference.
Z Londýna, 11. srpna. [Reuter.) Porady
konference velevyslanecké vedly dnes ku pod-
statné shodě o několika projednávaných hlav-
ních bodech. Ve příčině ostrovů Egej-
ských navrhl Grey formuli kompromisní
jejímž účelem je návrhy Francie a Italie na-
vzájem vyrovnati. Očekává se jistě, že na tom-
to podkladě bude zítra nebo ve středu dosa-
ženo dohody. Ostatní dnes projednávané otáz-
ky týkaly se podrobností, na př. postavení a
náhrady členům mezinárodní komise kontrol-
ní a jiných mezinárodních funkcionářů. Ko-
mise zkoumala též otázku úpravy hra-
nic severní Albanie, kterou žádá Čer-
ná Hora. Tato úprava hranic byla schvalová-
na Greyem, írancouzským velevyslancem
Cambonem a ruským velevyslancem hr. Ben-
ekendorffem, a bude předložena ostatním vlá-
dám ke schválení. Konference zkoumala též
přání pohraničního obyvatelstva, které žádá
úlevy k navštěvování obvyklých trhů po obou
stranách hranic, a bylo ujednáno, že má býti
stanoven modus vivendi ad hoc.
Karol
Ferdínanda
Ferdinand
Egej
Grey
Cambon
ben
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Londýn
Francie
Albánie
Reuter
Král ' Ka
23
article
Rusko-francouzské nedorozumění o Kavalu
odklizeno.
24
article
natI lsogšaloge
q onbel
25
article
z paríze 12 srpna. Petrohradský
korespondent „Figara“ oznamuje, že
nyní byl francouzsko-ruský
spor ohledně Kavaly defini
tivně vyřízen. Vina z nedorozumění
padá prý na velvyslance Delcaséa, který
opomenul svou vládu včasně zpraviti o
tom, že Rusko žádá ohledně Kavaly
revisi.alllnsielle jnva
Turecké manévry u Drinopole, l
Z Cařihradu, 12. srpna. Ke konci měsíc
Ramazanu, totiž asi za tři týdny, uspořádány
budou v okolí Drinopole velké manévry, kte-
rých se súčastní asi 175.000 tureckých vojáků
Figar
Delcasé
Ramazan
Rusko
Drinopol
Cařihrad
26
article
Turcí na výboji.dh
Ze Sofije, 11. srpna. (K. k. — Ag. t. bulg.
Dle informací, došlých do hlavního stanu, Turc
opevňují Lozengrad. Vojáci turečtí loupí skli-
zeň. Obyvatelé vesnic Klazova, Sikniboru
Karmily prchají do lesů. Dobytek jejich bylu-
loupen. Vesnice Veliká Madasura, Masa, Pir-
gopoli, Urgari a JJana byly obklíčeny vojskem
tureckým. Vojáci odyleklí ženy do svých stanů
a znásilnili je. Muži, mezi nimi jeden kněz
byli uvězněni a pak povražděni. Řekové pro-
kazují Turkům vyžvědačské služby.
Odpověď Porty velmocem. p
Dle opravy kor. kanceláře z Cařihradu
zaslané má v odpovídací notě býti na místě.
„Jestliže přes to ustanovení smlouvy stala se
pochybným býti správně: „Jestliže přes to
ustanovení ve příčině linie Enos-Midija ne-
mohla císařská vláda dle příkladu jiných usta-
noveni zmíněné smlouvy respektovati, děje se
to proto, protože Porta postavena byla . ..
Dále býti má na místě: „Bezpečnost hlavního
města a Dardanel“: „Bezpečnost hlavního mě-
Dsní jolahne
sta a mořských úžin“l.
Francie pro italský návrh o egejských ostro-
lel vech a jižní hranici Albanie,
Z Paříže, 12. srpna. „Matin“ se dovi-
dá, ze spolehlivého pramene, že francouzský
ministr zahraničních záležitostí Pichon te-
legrafoval již francouzskému velvyslanciv
Londýně Cambonovi, aby přijal italský
návrh v příčině Egejských ostrovů a jižních
hranic Albante.
Řek
Turek
Port
Pichon
Klazov
Pira
Cařihrad
Dardanely
Francie
Albánie
Paříž
Londýn
Matin
EnoMidija
28
article
Zasnoubení korunního prince srbského
s řeckou princeznou.
Z Bělehradu, 11. srpna. (K. k.) „Ve-
černe Novosti“ sdělují, že v nejbližší dob
zasnoubí se korunní princ Alexandr
řeckou princeznou Helenou.
Deputace z Drinopole ve Vídni.
Z Vídně, 12. srpna. Včera přibyla sem
deputace, čítající 12 osob, která zastupuje
Řeky a Turky z Drinopole. Tato deputace má
za účel působiti v Evropě na to, aby se vel-
moci rozhodly ponechati Drinopol Turkům.
Zákaz dopravy se Srbskem k vůli choleře.
Z Temešváru, 12. srpna. Zdejšímu míst-
nímu županu bylo ministerstvem zahraničních
záležitostí telegraficky nařízeno, aby veškerá
doprava po vodě mezi Uhrami a Srbskem byla
okamžitě přerušena, a to vzhledem na nebez-
pečí zavlečení cholery, která v Srbsku do-
mněle řádí. Veškeří cestující mají býti zadr-
ženi, respektive má jim býti zabráněno v pře-
chodu na uherské území,v
Nová orientace po míru
bukureštském.
Pův, dopis NárListá
a svovi Z Bukurešti, 10. srpna.
Přinese-li mír bukurešťský klid na Bal-
káně, je otázkou, o niž se mínění různí. Téměi
všeobecným přesvědčením však jest, že tento
mír otevírá éru nové orientace balkánské po-
litiky. Někteří ovšem soudí, že obnova bal-
kánského spolku je možna za kontroly Ru-
munska, ježto by Bulharsko bylo udržováno
v klidu čtyřmi četníky, svými novými spojen-
fob
albivea
řecký
Helena
Řek
Turek
Bělehrad
Drinopol
Vídeň
Evropa
Srbsko
Temešvár
Uhry
Bukurešť
Bala
Bulharsko
29
article
ci. To by bylo plánem a přáním zvláště Ru-
munska, ale není mnoho naděje, žeby bylo
lze to provésti.
Zbývaji ostatní kombinace, jejichž (stře-
diskem je Srbsko. Bulharsko zůstane sice
dosti silným, aby mehlo býti těžištěm nových
případných seskupení na Balkáně, kdyby se
mu poskytly kompensace za nynější ztráty,
aby nepomýšlelo na odvetu a nebránilo pro-
váděti záměry ostatních balkánských zemí,
které nejsou posud ani z daleka ukojeny. To
však je pouze theorie, kdežto nyní zatím e
všechny kombinace točí kolem Šrbska. Tato
země nabývá tím morální převahy a stává se
aktivním živlem balkánské politiky, jako bylo
dříve u Bulharska.
Dvě politické orientace vystoupily v po-
předí vzhledem k Srbsku. Jedna je ruská, spo-
čívající na myšlence slovanské solidarity. Ru-
sko by chtělo způsobiti smír srbsko-bulhar-
ský, jenž by byl stěžejním bodem příštího se-
skepení balkánského, a proto si přeje terri-
toriálních ústupků Bulharsku. V základě by
si Rusko přálo status quo před poslední vál-
kou, aby Bulharsku zůstala aspoň větší část
bulharské Makedonie. Ruské stanovisko je,
že válka byla způsobena potřebou dokázati,
zdali Bulharsko může uskutečníti hegemonii
na Balkáně. Jakmile Bulhaři pochopili, že
síly jejich na to nestačí, nebudou míti žádného
důvodu, aby vyhledávali novou srážku se
Srbskem a Srbsko také není nuceno chrániti
se proti Bulharsku „lepšími strategickými hra-
nicemí“. Nejlepší prostředek zabrániti válce,
nebo nebezpečí války, nezáleží ve vojenském
sesílení, nýbrž v politickém smíru. Nejlépe
dokazuje to politika Bismarkova vůči Rakou-
sku a vůči Francii.
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Rusko
Makedonie
Francie
30
article
Srbové (až na malé výjimky) nechtějí ani
slyšeti o této politice přes nebezpečí, žesi
rozhněvají Rusko, které obviňují, že se k nim
nechová přátelsky. Balkanofilská politika Ru-
ska byla slavofilská a proto směřovala k do-
hodě mezi slovanskými národy. Kdyby se
z ruské politiky vyloučil slavofilský živel, ne-
mělo by Rusko již žádného zájmu, aby na
Balkáně zápasilo s Rakouskem. Mysleme si.
že by tyto kraje byly obydleny národy Rusku
úplně lhostejnými a pochopíme, že by se
snadno provedl plán, rozděliti je mezi Rakou-
sko a Rusko. Vyloučení slavofilského živlu
z ruské politiky by tedy podporovalo dohodu
rusko-rakouskou na Balkáně. Bylo by oto
Srbům prospěšno? V Srbsku ovšem se nyní
říká, že Srbsko nesmí se ohlížeti na slovan-
ství, ani aby činilo ústupky Bulharům, ani aby
slepě poslouchalo ruských rad, nýbrž že se
musí chopiti příležitosti, aby rozřešilo velký
srbský problém. Chápou však Srbové celé ne-
bezpečí rusko-rakouské dohody na Balkáně,
jestliže takovou politikou zničí v Rusku slo-
vanské sympatie?
loatím hrci sa o to nestarají nýbrž smě-
řují k druhé orientaci, totiž k solidaritě srb-
sko-rumunské. Mají na zřetelí ideál velkého
Srbska podobně, jako Rumuní maji ideál vel-
kého Rumunska, i zapomínají na ostatní úva-
hy, házejíce přes palubu slovanskou myšlenku
i ruské přátelství. Jsou to ovšem jen mlhavé
plány, vzniklé v opojení po vojenském úspě-
chu, při čemž se přezírají všechny překážky.
Srba
Bulhar
Rusko
Balkán
Rakousko
Srbsko
Rumunsko
31
article
Rumuni jsou také dnes elektrisováni svou
troškou „války“, kterou vyhráli bez boje,i
mají chuť k aktivní politice, při tom všák jsou
již povahou velmi opatrni a neradí se vydá-
vajt v nebezpečí. Provádění plánu velko-
rumunského by Rumunsko uvedlo do kon-
fliktu nejen s Rakouskem, ale i s Ruskem, a
proto se v Rumunsku zachovává větší střízli-
Politické snahy na Balkáně musí přede-
vším směřovati k tomu, aby se zjednal modus
vivendi mezi jeho národy, a to nelze provésti
násilím, které vždy zanechává hořkost i snahu
po odvetě, nýbrž politickou dohodou, která
již jednou učinila balkánské státy silnými
proti Turecku. Nepronikne-li toto vědomí, až
se nynější vášně zmírní, nebude na Bakáně
Rumun
Rumunsko
Rakousko
Rusko
Balkán
Turecko
33
article
nejl č o
vost.
36
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Proč Američané důvěřují koedukaci.
Americký vzor koedukace ve výchověa
školství národním i vyšším byl již častokráte
sledován na evropské pevnině. Výsledky všal
neobešly se nikdy bez nedostatků, které byly
posuzovány skeptickými hlasy. Bylo a jes
wváděno s plným oprávněním, že linie dušev-
ního i mravního vývoje v době studií středo-
školských jest u hochů a děvčať podstatně
různá a že proto potřebuje hoch i děvče růz-
ného postupu při výchově a vyučování. Ale
přes to přese všechno stále se zájem evrop-
ských paedagogů obrací ku principu společné
výchovy hochů i děvčat, jenž má nesporně ne-
jednu dobrou stránku.
Bude proto zajímavým seznati, proč v
Americe je koedukace domovem a proč se
tam tolik věří v její moc. Je třeba věc sledo-
vati až do začátků výchovy a škol v Americe.
První evropští obyvatelé Ameriky věřili, že
náboženství a výchova jsou jedinými pevnými
základy, na nichž může býti vybudováno muž-
ství i ženství, individuální život i existence
státu. První starostí nových obyvatelů Ame-
riky bylo vždy, aby měli místnost pro boho-
služby a k výchově dětí, k vyučování školní-
mu. Myšlenka elementárního vyučování byla
tak spiata se životem prvních „bělochů““ v
Americe, že byla jejich první starostí. Dět
Američan
Amerika
ame
37
article
ovšem byly vyučovány pohromadě, poněvadž
jinak to ani nemohlo býti. Nenapadla nikomu
myšlenka, že by hoši a děvčata měli býti od-
loučeni. Výchova ve škole byla pokračováním
výchovy v rodině, byla přirozeným pokračo-
váním.
A i v době, kdy byly zakládány školy
střední, učili se hoši i děvčata pohromadě la-
tině a řečtině, anglickým dějinám a počtům,
biblickému dějepisu i katechismu. Teprve př
vstupu do koleje a university se mládež žen-
ská odloučila od mužské a to proto, že oby-
čejně se brzy, již v 16. roce, děvčata vdával
a nastupovala povinnosti manželek a matek
Ale jejich touha po vzdělání tím nepřestala.
Naopak z historie Ameriky je zřejmo, že ženy
americké velmi pilně se staraly při svých po-
vinnostech v rodině o svoje duševní vzdělání
o studium jazyků, literatur, dějin, politiky, ho-
spodářství atd.
Koedukace v Americe je srostlá přirozeně
s vývojem obyvatelstva, a dnes, jak čtemev
článku Egberla Wilsona ve „Voss. Ztg.“, po-
kračuje idea ta i na university zakládáním
koedukačních universit a kolejí. Uvádíme
z článku toho:o obo
Egberla Wilson
Voss
Amerika
38
article
Všichni učenci, úřady a lidé proziraví byli
si jistě plně vědomi, že nastává možnost ne-
bezpečí tam, kde mladí mužové a mladé ženy
pohromadě studují po dobu svého vzdělání n
školách. Ale ve Spojených státech jsou tyto
možnosti nepatrné, a v žádné části obrovské
této země nejsou pravděpodobné. Jistý pro-
spěch, plynoucí z kamarádského poměru při
společném studiu, jest daleko větší, nežli jme-
novaně možnosti. Nezdravá neb abnormáln
mládež není téměř vůbec ve středních školách
amerických. Žádá se tu stejně vysvědčení
tělesném zdraví jako o duševní zralosti. Celý
poměr zlatého věku dětského a nevinný, ne-
nucený kamarádský poměr amerických dívek
a hochů stlačují vznik nezdravých myšlenek
téměř na nulu. K tomu přistupuje pocit osobní
zodpovědnosti, který činí amerického hocha
rytiřským bez úzkostlivé sentimentality
americkou dívku nebojácnou bez přilišné dů-
věřivosti.
Důvody pro koedukaci jsou v Amerie
shrnovány do těchto tří hledisek: 1. Nejdoko-
nalejší výchova racy jest jedním z největších
ideálů lidstva. 2. Pří koedukaci poznávají se
důkladně mužové i ženy v době vážného, ob-
sáhlého a závazného studia. 3. Toto vzájemné
poznání může se státi pouze tam, kde mladé
divky se volně a samostatně pohybují ve spo-
lečenském denním styku s mladými muži; jen
při takovém denním styku objeví se rysy po-
vahy, které by sotva bylo možno seznati za
jiných okolností.
V Americe studium na koleii neb univer-
sitě pociťuje se jako potřeba kulturní existen-
ce každé ženy a muže: při tom ovšem nen
podmínkou, že by vzdělání tu nabytého musilo
býti využito výdělečně. Věděti znamená živoh
obohatiti, rozšíříti a zkrásniti, a je lhostejno
spojený stát
Amerika
39
article
jestli to vědění učiní někoho docentkou řeč-
tiny. latiny, bilologie či literatury. V tomto
správnéma skutečně kulturním oceňovati
všeho vědění liší se americké ženy velice o
žen zejména anglických, které, jak se zdá, dle
jejich boje sufražetského, pozbyly na čas
správné myšlenkové orientace, jakou maj
ženy americké.
= Léčení choromyslných radiem. Z L o mdý
na, 127 srpna. Na včerejší schůzi mezinárodníh
lékařského kongresu referovali francbuzští léka
Marchant, Duminicia Cheron o léče
ni choromyslných radiem. Pokusy prove-
deny byly v ústavů pro choromyslné v Charen-
tonu u Paříže. Z 20 nemocných 14 se jich v krátke
išnolaog ilačl ne
době uzdra vilo.
Podnebí vysokých Alp. Minulého roku by-
lo tomu 25 roků, co byla na Sonnblicku ve vyso-
kých Taurách založena meteorologická observatoř
ve výši 3100 m. Z 20letého nepřetržitého pozoro-
vání dospělo se k následujícím průměrům: Střední
Ilak vzduchu rovná se 520 mm, střední roční teplo-
ta + 6.59 C, průměrná rychlost větru 8 vteřinových
metrů, průměrná výše srážek 1.8 mm při 20 de-
šťových dnech (ostatní dny se sněhem). Průměrné
číslo bouří 17, nejvyšší pozorovaná teplota + 1.4
C. nejnižší — 37° C
= Neznámá jeskyně objevena. V horním Štyr-
sku mezi Johnsbachem a Flitzenbodenem byla ob-
jevena velká jeskyně, která ústí do jeskyně, známé
okolnímu lidu pode jménem „Zlatá jeskyně“. V té-
to „Zlaté jeskyni byla ve stěně objevena asi 1m
široká díra, vedoucí do hluboké dutiny. Dutina
bude prozkoumána. O „Zlaté jeskyní“ kolují mezi
horaly mnohé báje.
Marchant
Cheron
Flitzenboden
Paříž
vysoký Alpy
horní Štyr
mm
jít
40
article
Nový baryton. Ředitel vídeňské dvorní ope-
ry Gregor objevil v Ostende fenomenální bary-
tonový hlas. Večer slyšel z balkonu, jak skvělý
baryton zpívá prolog z „Komediantů“. Pátral po
nočním zpěváku a objevil, že šťastným majitelem
nádherného barytonu je mladý italský číšník, který
ho denně obsluhoval v hotelu de 1'Ocenn. V di-
vadle byla na rychlo uspořádána zkouška, jejímž
výsledkem bylo, že dosavadnímu číšníku zaručena
sustentační gáže a prvotřídní pěvecké vzdělání.
Hamlet v kinematografu. Z Londýna se
oznamuje, že jistá anglická společnost filmová
chystá velký film Shakespearova dramatu „Ham-
let“. Dánského prince bude hráti proslulý jeho
představitel, Forbes Robertson.
= Litanle sufražetek. V poslední době stalo
se v Londýně několik případů, že sufražetky se
svými odznaky šly do některého kostela, když se
konaly služby boží a když přišlo na litanie, pod-
ložily si svůj text, kterým žádaly ochranu boží pro
paní Pankhurstovou. Všady došlo v kostele k vý-
tržnostem
Stávky v Italii. Z Milána. 11. srpna.
(K. k.) Stávka naprosto ochabuje. Pokus rozšiřiti
stávku na ostatní průmyslová centra v Italii v pod-
statě ztroskotal. — ZŘíma, 12. srpna. Italský
dělnický syndikát se pokouší, aby zastřel blamáž,
kterou utrpěla dělnická strana organisační milán-
ské generální stávky, a aby pohnul italské dělni-
ctvo v celém království ke generální stávee. Leč
ústřední výbor dělnických komor tyto návrhy co
nejrázněji zamítl. — Z Milána, 12. srpna. [K. k.)
stávka je skutečné ukončena. Omezuje se téměř
jen na závody kovoprůmyslu. Doprava na pouliční
dráze byla téměř na všech tratích zahátena, —
Z Říma, 12. srpna. IK. k.) Zde není pozorovati
příznaků stávky. Všude se pracuje normálně. —
Gregor
Shakespearův
Forbes Robertson
Pankhurstová
Ostende
Londýn
Ham
Milán
Řím
Ica
Italia