ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea56dfb0-8f15-11dd-bf62-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 43 celkem · entity: place 96, work 7, person 64, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
Praze, v úterý 12. srpna 1913.
Praha
3 masthead
so91s
4 masthead
Číslo 219
5 masthead
Aorle
6 article
Naranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracit na měslo- na čtvrt leta . . .. 8 K — s dvojí donáškon a měsie. . . . . 2 K 54 na čivrt leta . . . . 7 k 62b ve úiliálkáchu sa měsle p 9 K B0 na měslo. . . . . . 8 K 20 na čtvrt leta . . . . 9 K e0 a dvoji zásilkon a měsíe K SO h
Praha
7 article
metůmiinigi žmnilie birdovela d
8 article
sa divrt leta . . . . 11 k dh
9 article
e zvsl inosr v odvozovo o non aml sne
10 article
V drobném prouejie ranní čislo o sobě večern Ve fliálkách na venkově ranní čisloo T večerni s bi Inseráty oju platí se hotově napřed- Předplacení a hnisorty přijíma administrace v Marianské ul.. Tamnacházetí se tgsoo redakce, tiskárna a expedice „Národnlch Llatů- Eukopisy se nevraoep. jnl
Národnl Llat
11 article
sbpulšan bo ost rdlov šeesvzžns
12 article
V Praze, 12. srpna. Sensací dne stal se požadavek Rakouska s Ruska po revisi bukurešťské smlouvy. Za- tím co trhlina rusko-francouzská se nezdá tak hlubokou, ukazuje se v berlínském i ví- deňském tisku na trhlinu, která vzniká v troj- spolku rozdilným stanoviskem Rakouskaa Německa v otázce revise. Berlínské listy po- čínají se nyní stále ostřeji a otevřeněji obra- ceti proti zahraniční politice rakousko-uher- ské. Nejmenovaný německý diplomat v dneš- ním „Zeitu“ s uspokojením konstatuje, že „Ber- liner Tagblatt“ včerejší píše, že Kavala neni živolním zájmem Rakouska a dává radu, aby Rakolisko revidovalo svoji vnější i vnitřní po- litikf a to jak proti Srbům. tak proti Jiho- slovsnům ve vlastní říši. Ostatně připomíná „B. T.“, mělo by Rakousko přáti si raději sil- ného Řecka proti Srbsku, když už chce mít nějakou protiváhu proti němu. „Vossische Zeing“ je daleko nemilosrdnější vůči ra- kousko-uherské diplomacii. Praví, že přání Rakouska po revisi smlouvy mírové se poklá- dá v Německu za výron chybné politikya žádná moc prý nepřinutí Německo, aby v této chybě Rakousko následovalo. „Co je ztraceno, to je ztraceno. že Rakousko utrpělo ztráty to nepopíráme, ale touto cestou je nenapraví.“ Německu patří zásluha, že připoutalo Rumun- sko a Řecko k trojspolku a ztoho i Rakousko bude míti prospěch. „Dresd. Nachr.“ upozor- ňuje také na to, že Rakousko svým postupem zírati pro obchod a průmysl sympathie v Řecku i Rumunsku, o Srbsku ani nemluvě a z Bul- harska že nic nebude mit. To prý zůstane vždy předvojem Ruska, z jehož rozkazu prý také král Ferdinand obrátil se o pomoc na císaře
Rakolisko Srba Rumun Ferdinand Praha Rakousko Rusko Německo Řecko Srbsko Rumunsko Vossische Zeing
13 article
Františka Josefa. Zdá se skutečně, že Něme- cko při svém postupu řídilo se zcela v duchu svojí protislovanské politiky na Balkáně, kte- ré Rakousko vždy slepě sloužilo, a že hledělo zajištěním Řecka a Rumunska semknouti v že- lezném kruhu nejen Bulhary, ale i Srby, do- vedši při tom svým opatrným jednáním získali si sympathií na všech stranách a upevniti se obchodně. To, zdá se, je příčinou ruského po- žadavku revise, k níž získáno Rakousko z ne- návisti proti Srbům. Dle toho také lze očeká- vati v brzku dorozumění mezi Francií Ruskem a — fiasko rakouské diplomatické akce, která se na konec ocitne ve slepé uličce. a poškodi náš průmysl a obchod ještě více, áho foýdten než dosud.
František Josef Nout Bulhar Srba Balkán Rakousko Řecko Rumunsko Rusko
14 article
Vídeňský tisk je rozdělen ve svěm mínění o otázce revise. „Neue Freie Presse“ ostře se obrací proti hr. Berchtoldovi a politice, dělané u zeleného stolu bez ohledu na skutečné po- třeby lidu. Mluví o naprosté porážce této po- liliky, která už není ani konservativní dle zá- sady Aehrenthalovy, ale přímo destruktivní, zkazuje naší diplomacií, že má jíti ruku v ruce s diplomacii německého císaře a německé říše. která podporovala vždy všecky státy, které neslouží — panslavismu! „N. Fr. Pr.“ staví se tu zcela na stanovisko říšského tisku a nevy- čítá Rakousku nic jiného, než že nezůstává věrno svojí protislovanské politice vně uvnitř, jak jasně ukazuje věta úvodníku je- jího, kde se vyčítá vládě jejíschování k něme- ckému lidu v Čechách! „Fremdenblatt“ hájí sesměle požadavek revise, poukazuje na to. ie v armádních rozkazech krále Konstantina i Ferdinanda je vlastně ohlašována nová vál- ka, jejíž zárodek je dán v nynějším rozřešení nírovém. „Neues Wiener Tagblatt““ polemisuje proti francouzské publicistice a tvrdí, že Ra- kousko žádá a musí žádati revisi proto, poně- vadž chce míti už jednou ve svém nejbližším sousedství klid a to definitivní. Při tom „N.
Berchtold Konstantinos Ferdinand Wiener Francie Rakousko Čechy Neue Frei Presse
15 article
V. T.“ nebrojí tak proti přičlenění Kavaly. jako proti nespravedlivému rozdělení Make- donie po stránce národnostní. A když nějaký německý list vídeňský, třeba polooficiosní. mluví o právech národností, zní to jako ironie Reichspost“ sedla na koně velmi bujného. Jeií úvodník dovolává se na podporu požadav- ku revise znalosti zemí a lidu, jeho tradicí potřeb a problémů, a obrací se zejména prot žecku a jeho vzrůstu: Nejzajímavějším je k - ppilei nec úvodníku, jenž zní: „A proto jsou na roz- hodujfcích kruzích naší monarchie pro to, aby velmoci právo revise uplatnily a protojsou tu odhodlánirevisi provésti, i když jednanebdruhávelmocsebere sve nástroje a opustí koncertní sín. Troufalost to, k níž netřeba poznámek. „Neue Wiener Journal“ mluví o otřesení trojspolku vyčítá Německu, že ono utlačovalo a vyhánělo slovanské dělníky, že poškozovalo Rakousko svojí politikou ve východním Prusku, že po- škodilo náš obchod na Balkáně a na východě. Jak se řeklo: německý obchod, hned bylo po spolku. A aby se to zakrylo, že obchod a přá- telství je něco zcela jiného. List na konee ostře vystupuje proti rakouské diplomacii, je- jíž nynější akce musí skončiti fiaskem. „Zejt“ v úvodníku ukazuje na to, že všechny státy již demobilisují, jen Rakousko, že dosud se divá v plné zbroji na Balkán. „Militär. Rund- schau“ ohlašuje větší dovolené záložníků, ale to rozhodně nestačí. JJest už nejvyšší čas, aby- chom i u nás konečně se dočkali normálních poměrů a aby se i u nás demobilisovalo, kdy krvavé boje v našem sousedství přestaly.
Neue Wiener Německo Rakousko Prusko Balkán JJest
16 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Řeč Venizela a Tončeva. Z Bukureští, 11. srpna. (K. k.1 — Ag. tel Roum.) Dnes večer uspořádalo obecní zastu- pitelstvo bukureštské banket na počest dele- gátů mírové konference. Přípitky zahájil sta- rosta prine Cantacuzene přípitkem pa- novníkům Rumunska a států balkánských, kteří, jak pravil, dovedli lesku okamžité slávy a okamžitého výboje zjednati pro budoucnost plodnou moudrostí a uvažováním protiváhu. Pak mluvil Venizelo s. Jeho přípitek byl v jistém smyslu odpovědí na včerejší přípi- tek krále Karola. Předseda ministerstva pra- vil: Díky Rumunsku, dospěli jsme k míru, kte- rý, protože nepotvrzuje ani přemíru, ani ne- spravedlnost, může býti považován za mír frvalý. Veliký zákon národů, kteří chtějí žíii ve svobodě a blahobytu, zákon rovnováhy, na- lezl zde pro Orient a Evropu své použití. Ale veliké, pod auspiciemi Rumunska vykonané dílo, mělo též jiný úspěch, snad daleko větší- ho významu pro budoucnost národů našich Mladé státy staly se velikými. Těžily z rad svých ochránců a nikoli bez chyb mládí a kris vzrůstu došedše ku plnoletosti, cítí se od ny- nějška schopnými říditi sebe samy v životě ná- rodů. Zdá se býti jasným, že je naší první po- vinností prakticky uskutečníti přátelství, je- hož zásady jsme právě slavnostně prohlásili.
Venizel Tončev Roa Karol Bukurešť Rumunsko Orient Evropa
17 article
Viděli jsme, že máme společné zájmy. Nejlep- ším způsobem jim vyhověti jest dohodnouti se o předmětu těchto zájmů v duchu smířlivostia nestrannosti a rozmnožiti všecky pásky svor- nosti a bratrství mezi námi. Upřímné snahy a vzájemná dobrá vůle nám umožní z nové éry pokroku, hospodářského rozmachu a bratrské pospolitosti těžiti. Nechť je město Bukurešt kolébkou stále upřímnější svornosti mezi na- šimi státy a našimi národy. Jménem delegátů bulharských mluvil Tončev, jenž v podstatě pravil: Vidim, že ideme vstřicbudoucnosti, která je vybudována na sblíženímnašich obou národů, na společné práci,v pokojných výbojích v oboru civi- lisace a na stále rostoucím a stále (ěsnějším příbuzenství. Bulhar- ští delegáti oddávají se rádi víře. že přátelská myšlenka, která nás dnes večershromáždila,iedobrým znamenim pro tuto budou c no s t, jíž si přejeme. Řeči delegátů, zejména Venizela a Tonče- va, vzbudily velkou pozornost a byly přítom- nými přijaty s velikou pochválou. Mezi pří- tomnými byli všichni členové vlády. Dnes podnikli delegáti vyjížďku do Sinaje a okolí a přijali pak pozvání ministra vnitra Take Jonesca na intimní hostinu. Většina de- legátů odcestuje ve středu mimo Ra dle va, třetího delegáta bulharského, který zůstane
Tončev Bulhar Take Jonesca Sinaj
18 article
ovo te
19 article
Bukurešti až do obnovení diplomatických sty- ků s Rumunskem. Prohlášení delegáta Tončeva. nale Z Bukurešti, 12. srpna. Bulharský mírový de- legát Tončev prohlásil: Když delegáti bulharští přišli do Bukurešti a zvěděli požadavky řecko- srbské, žádali Rumunsko, aby jim dovolilo pokra- čovati ve válce a to tím spíše, ježto byla naděje. že nad Srby a Řeky zvítězí. Majorescu však od- větil, že Rumunsko se zavázalo zjednati mír a že v případě, kdyby nedošlo k míru, bude bojovati společně s vojskem řecko-srbským. Proto musili se delegáti bulharští podrobití a nynější mír po- depsati v naději, že dojde k rakousko-ruské inter- venci. Jen revise mohla by zabrániti válce, jež je jinak neodvratna. Soudíme, pravil Tončev. že Ru- sko a Rakouško přesvědčí Francii a Německo o nutnosti revise. Venizelos v několika soukromých rozhovorech prohlásil, že by Řecko vydalo Kavalu, kdyby to bylo přáním evropské konference. Bul- harsko učiní vše, aby přátelské smýšlení Rumun- ska udrželo. stala V Sofiji po uzavření míru. Ze Sofije, 12. srpna. Včerejším službám za padlé vojíny přítomen byl král Ferdi- nand. jenž poprvé ubíral se po bohoslužbách pěšky z chrámu do královského paláce. Oby- vatelstvo uspořádalo mu velké ovace. Král oslovil cestou několik vojínů a uprchlíků z venkova. Bylo nápadno, že král jest velm bledý a podoben téměř mrivole. Veškeré po- věsti, jakoby dynastie byla ohrožena, označu- jí se jako naprosto vymyšlené. Ze Sofije, 12. srpna. Ve dvorních kruzích se proslýchá, že král Ferdinand odcestuje v nejbližší době do ciziny na některý svůj sta- tek. Jeho zdraví jest velmi otřeseno.
Tončev Srba Řek Venizelos Rumun Ferdi nand Ferdinand Bukurešť Rumunsko Francie Německo Řecko Sofijá Ob královský palác
20 article Demobilisace v Srbsku.
Demobilisace v Srbsku. Z Bělehradu, 12. srpna. Demobilisace bu- de provedena velmi opatrně, neboť ve vojště vyskytují se ještě nakažlivé nemoci. Minister- skému předsedovi Pašičovi uspořádány budou při jeho návratu z Bukurešli velké ovace, b e5lae
Pašič Srbsko Bělehrad b e 5 lae
21 article Demobilisace v Rumunsku.
Demobilisace v Rumunsku. Z Bukurešti, 11. srpna. (K. k. — Ag. tel Roum.) Demobílisace armády rumunské bude rhul žoč zahájena dne 14. srpna. bev Uspokojení v Bělehradě. Z Bělehradu, 11. srpna. (K. k.) Listy vy slovují uspokojení nad uzavřením míru, jenž byl podepsán v Bukurešti o 583. výročí bitvy Velbuzda, nynějšího to Kystendilu, kde Srbové zvítězili nad Bulhary.
Roa Velbuzda Srba Bulhar Rumunsko Bukurešť Bělehrad Kystendil
22 article Telegramy krále Karola a Ferdínanda.
Telegramy krále Karola a Ferdínanda. Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) Král' Ka- rol sdělil králi Ferdinandovi podrobno- stí uzavřené smlouvy mírové. Král Ferdinano odpověděl telegramem, v němž králi rumun- skému děkuje za to, že jeho a vlády rumun- ské moudrost učinila mírem bukureštským ko- nec válce balkánské. Král Ferdinand vyslo- vuje přání, aby styky Rumunska a Bulharska byly na příště nejpřátelštější. 7 velevyslanecké konference. Z Londýna, 11. srpna. [Reuter.) Porady konference velevyslanecké vedly dnes ku pod- statné shodě o několika projednávaných hlav- ních bodech. Ve příčině ostrovů Egej- ských navrhl Grey formuli kompromisní jejímž účelem je návrhy Francie a Italie na- vzájem vyrovnati. Očekává se jistě, že na tom- to podkladě bude zítra nebo ve středu dosa- ženo dohody. Ostatní dnes projednávané otáz- ky týkaly se podrobností, na př. postavení a náhrady členům mezinárodní komise kontrol- ní a jiných mezinárodních funkcionářů. Ko- mise zkoumala též otázku úpravy hra- nic severní Albanie, kterou žádá Čer- ná Hora. Tato úprava hranic byla schvalová- na Greyem, írancouzským velevyslancem Cambonem a ruským velevyslancem hr. Ben- ekendorffem, a bude předložena ostatním vlá- dám ke schválení. Konference zkoumala též přání pohraničního obyvatelstva, které žádá úlevy k navštěvování obvyklých trhů po obou stranách hranic, a bylo ujednáno, že má býti stanoven modus vivendi ad hoc.
Karol Ferdínanda Ferdinand Egej Grey Cambon ben Bukurešť Rumunsko Bulharsko Londýn Francie Albánie Reuter Král ' Ka
23 article
Rusko-francouzské nedorozumění o Kavalu odklizeno.
24 article
natI lsogšaloge q onbel
25 article
z paríze 12 srpna. Petrohradský korespondent „Figara“ oznamuje, že nyní byl francouzsko-ruský spor ohledně Kavaly defini tivně vyřízen. Vina z nedorozumění padá prý na velvyslance Delcaséa, který opomenul svou vládu včasně zpraviti o tom, že Rusko žádá ohledně Kavaly revisi.alllnsielle jnva Turecké manévry u Drinopole, l Z Cařihradu, 12. srpna. Ke konci měsíc Ramazanu, totiž asi za tři týdny, uspořádány budou v okolí Drinopole velké manévry, kte- rých se súčastní asi 175.000 tureckých vojáků
Figar Delcasé Ramazan Rusko Drinopol Cařihrad
26 article
Turcí na výboji.dh Ze Sofije, 11. srpna. (K. k. — Ag. t. bulg. Dle informací, došlých do hlavního stanu, Turc opevňují Lozengrad. Vojáci turečtí loupí skli- zeň. Obyvatelé vesnic Klazova, Sikniboru Karmily prchají do lesů. Dobytek jejich bylu- loupen. Vesnice Veliká Madasura, Masa, Pir- gopoli, Urgari a JJana byly obklíčeny vojskem tureckým. Vojáci odyleklí ženy do svých stanů a znásilnili je. Muži, mezi nimi jeden kněz byli uvězněni a pak povražděni. Řekové pro- kazují Turkům vyžvědačské služby. Odpověď Porty velmocem. p Dle opravy kor. kanceláře z Cařihradu zaslané má v odpovídací notě býti na místě. „Jestliže přes to ustanovení smlouvy stala se pochybným býti správně: „Jestliže přes to ustanovení ve příčině linie Enos-Midija ne- mohla císařská vláda dle příkladu jiných usta- noveni zmíněné smlouvy respektovati, děje se to proto, protože Porta postavena byla . .. Dále býti má na místě: „Bezpečnost hlavního města a Dardanel“: „Bezpečnost hlavního mě- Dsní jolahne sta a mořských úžin“l. Francie pro italský návrh o egejských ostro- lel vech a jižní hranici Albanie, Z Paříže, 12. srpna. „Matin“ se dovi- dá, ze spolehlivého pramene, že francouzský ministr zahraničních záležitostí Pichon te- legrafoval již francouzskému velvyslanciv Londýně Cambonovi, aby přijal italský návrh v příčině Egejských ostrovů a jižních hranic Albante.
Řek Turek Port Pichon Klazov Pira Cařihrad Dardanely Francie Albánie Paříž Londýn Matin EnoMidija
28 article
Zasnoubení korunního prince srbského s řeckou princeznou. Z Bělehradu, 11. srpna. (K. k.) „Ve- černe Novosti“ sdělují, že v nejbližší dob zasnoubí se korunní princ Alexandr řeckou princeznou Helenou. Deputace z Drinopole ve Vídni. Z Vídně, 12. srpna. Včera přibyla sem deputace, čítající 12 osob, která zastupuje Řeky a Turky z Drinopole. Tato deputace má za účel působiti v Evropě na to, aby se vel- moci rozhodly ponechati Drinopol Turkům. Zákaz dopravy se Srbskem k vůli choleře. Z Temešváru, 12. srpna. Zdejšímu míst- nímu županu bylo ministerstvem zahraničních záležitostí telegraficky nařízeno, aby veškerá doprava po vodě mezi Uhrami a Srbskem byla okamžitě přerušena, a to vzhledem na nebez- pečí zavlečení cholery, která v Srbsku do- mněle řádí. Veškeří cestující mají býti zadr- ženi, respektive má jim býti zabráněno v pře- chodu na uherské území,v Nová orientace po míru bukureštském. Pův, dopis NárListá a svovi Z Bukurešti, 10. srpna. Přinese-li mír bukurešťský klid na Bal- káně, je otázkou, o niž se mínění různí. Téměi všeobecným přesvědčením však jest, že tento mír otevírá éru nové orientace balkánské po- litiky. Někteří ovšem soudí, že obnova bal- kánského spolku je možna za kontroly Ru- munska, ježto by Bulharsko bylo udržováno v klidu čtyřmi četníky, svými novými spojen- fob albivea
řecký Helena Řek Turek Bělehrad Drinopol Vídeň Evropa Srbsko Temešvár Uhry Bukurešť Bala Bulharsko
29 article
ci. To by bylo plánem a přáním zvláště Ru- munska, ale není mnoho naděje, žeby bylo lze to provésti. Zbývaji ostatní kombinace, jejichž (stře- diskem je Srbsko. Bulharsko zůstane sice dosti silným, aby mehlo býti těžištěm nových případných seskupení na Balkáně, kdyby se mu poskytly kompensace za nynější ztráty, aby nepomýšlelo na odvetu a nebránilo pro- váděti záměry ostatních balkánských zemí, které nejsou posud ani z daleka ukojeny. To však je pouze theorie, kdežto nyní zatím e všechny kombinace točí kolem Šrbska. Tato země nabývá tím morální převahy a stává se aktivním živlem balkánské politiky, jako bylo dříve u Bulharska. Dvě politické orientace vystoupily v po- předí vzhledem k Srbsku. Jedna je ruská, spo- čívající na myšlence slovanské solidarity. Ru- sko by chtělo způsobiti smír srbsko-bulhar- ský, jenž by byl stěžejním bodem příštího se- skepení balkánského, a proto si přeje terri- toriálních ústupků Bulharsku. V základě by si Rusko přálo status quo před poslední vál- kou, aby Bulharsku zůstala aspoň větší část bulharské Makedonie. Ruské stanovisko je, že válka byla způsobena potřebou dokázati, zdali Bulharsko může uskutečníti hegemonii na Balkáně. Jakmile Bulhaři pochopili, že síly jejich na to nestačí, nebudou míti žádného důvodu, aby vyhledávali novou srážku se Srbskem a Srbsko také není nuceno chrániti se proti Bulharsku „lepšími strategickými hra- nicemí“. Nejlepší prostředek zabrániti válce, nebo nebezpečí války, nezáleží ve vojenském sesílení, nýbrž v politickém smíru. Nejlépe dokazuje to politika Bismarkova vůči Rakou- sku a vůči Francii.
Bulhar Srbsko Bulharsko Balkán Rusko Makedonie Francie
30 article
Srbové (až na malé výjimky) nechtějí ani slyšeti o této politice přes nebezpečí, žesi rozhněvají Rusko, které obviňují, že se k nim nechová přátelsky. Balkanofilská politika Ru- ska byla slavofilská a proto směřovala k do- hodě mezi slovanskými národy. Kdyby se z ruské politiky vyloučil slavofilský živel, ne- mělo by Rusko již žádného zájmu, aby na Balkáně zápasilo s Rakouskem. Mysleme si. že by tyto kraje byly obydleny národy Rusku úplně lhostejnými a pochopíme, že by se snadno provedl plán, rozděliti je mezi Rakou- sko a Rusko. Vyloučení slavofilského živlu z ruské politiky by tedy podporovalo dohodu rusko-rakouskou na Balkáně. Bylo by oto Srbům prospěšno? V Srbsku ovšem se nyní říká, že Srbsko nesmí se ohlížeti na slovan- ství, ani aby činilo ústupky Bulharům, ani aby slepě poslouchalo ruských rad, nýbrž že se musí chopiti příležitosti, aby rozřešilo velký srbský problém. Chápou však Srbové celé ne- bezpečí rusko-rakouské dohody na Balkáně, jestliže takovou politikou zničí v Rusku slo- vanské sympatie? loatím hrci sa o to nestarají nýbrž smě- řují k druhé orientaci, totiž k solidaritě srb- sko-rumunské. Mají na zřetelí ideál velkého Srbska podobně, jako Rumuní maji ideál vel- kého Rumunska, i zapomínají na ostatní úva- hy, házejíce přes palubu slovanskou myšlenku i ruské přátelství. Jsou to ovšem jen mlhavé plány, vzniklé v opojení po vojenském úspě- chu, při čemž se přezírají všechny překážky.
Srba Bulhar Rusko Balkán Rakousko Srbsko Rumunsko
31 article
Rumuni jsou také dnes elektrisováni svou troškou „války“, kterou vyhráli bez boje,i mají chuť k aktivní politice, při tom všák jsou již povahou velmi opatrni a neradí se vydá- vajt v nebezpečí. Provádění plánu velko- rumunského by Rumunsko uvedlo do kon- fliktu nejen s Rakouskem, ale i s Ruskem, a proto se v Rumunsku zachovává větší střízli- Politické snahy na Balkáně musí přede- vším směřovati k tomu, aby se zjednal modus vivendi mezi jeho národy, a to nelze provésti násilím, které vždy zanechává hořkost i snahu po odvetě, nýbrž politickou dohodou, která již jednou učinila balkánské státy silnými proti Turecku. Nepronikne-li toto vědomí, až se nynější vášně zmírní, nebude na Bakáně
Rumun Rumunsko Rakousko Rusko Balkán Turecko
33 article
nejl č o vost.
35 article
olála eno
36 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Proč Američané důvěřují koedukaci. Americký vzor koedukace ve výchověa školství národním i vyšším byl již častokráte sledován na evropské pevnině. Výsledky všal neobešly se nikdy bez nedostatků, které byly posuzovány skeptickými hlasy. Bylo a jes wváděno s plným oprávněním, že linie dušev- ního i mravního vývoje v době studií středo- školských jest u hochů a děvčať podstatně různá a že proto potřebuje hoch i děvče růz- ného postupu při výchově a vyučování. Ale přes to přese všechno stále se zájem evrop- ských paedagogů obrací ku principu společné výchovy hochů i děvčat, jenž má nesporně ne- jednu dobrou stránku. Bude proto zajímavým seznati, proč v Americe je koedukace domovem a proč se tam tolik věří v její moc. Je třeba věc sledo- vati až do začátků výchovy a škol v Americe. První evropští obyvatelé Ameriky věřili, že náboženství a výchova jsou jedinými pevnými základy, na nichž může býti vybudováno muž- ství i ženství, individuální život i existence státu. První starostí nových obyvatelů Ame- riky bylo vždy, aby měli místnost pro boho- služby a k výchově dětí, k vyučování školní- mu. Myšlenka elementárního vyučování byla tak spiata se životem prvních „bělochů““ v Americe, že byla jejich první starostí. Dět
Američan Amerika ame
37 article
ovšem byly vyučovány pohromadě, poněvadž jinak to ani nemohlo býti. Nenapadla nikomu myšlenka, že by hoši a děvčata měli býti od- loučeni. Výchova ve škole byla pokračováním výchovy v rodině, byla přirozeným pokračo- váním. A i v době, kdy byly zakládány školy střední, učili se hoši i děvčata pohromadě la- tině a řečtině, anglickým dějinám a počtům, biblickému dějepisu i katechismu. Teprve př vstupu do koleje a university se mládež žen- ská odloučila od mužské a to proto, že oby- čejně se brzy, již v 16. roce, děvčata vdával a nastupovala povinnosti manželek a matek Ale jejich touha po vzdělání tím nepřestala. Naopak z historie Ameriky je zřejmo, že ženy americké velmi pilně se staraly při svých po- vinnostech v rodině o svoje duševní vzdělání o studium jazyků, literatur, dějin, politiky, ho- spodářství atd. Koedukace v Americe je srostlá přirozeně s vývojem obyvatelstva, a dnes, jak čtemev článku Egberla Wilsona ve „Voss. Ztg.“, po- kračuje idea ta i na university zakládáním koedukačních universit a kolejí. Uvádíme z článku toho:o obo
Egberla Wilson Voss Amerika
38 article
Všichni učenci, úřady a lidé proziraví byli si jistě plně vědomi, že nastává možnost ne- bezpečí tam, kde mladí mužové a mladé ženy pohromadě studují po dobu svého vzdělání n školách. Ale ve Spojených státech jsou tyto možnosti nepatrné, a v žádné části obrovské této země nejsou pravděpodobné. Jistý pro- spěch, plynoucí z kamarádského poměru při společném studiu, jest daleko větší, nežli jme- novaně možnosti. Nezdravá neb abnormáln mládež není téměř vůbec ve středních školách amerických. Žádá se tu stejně vysvědčení tělesném zdraví jako o duševní zralosti. Celý poměr zlatého věku dětského a nevinný, ne- nucený kamarádský poměr amerických dívek a hochů stlačují vznik nezdravých myšlenek téměř na nulu. K tomu přistupuje pocit osobní zodpovědnosti, který činí amerického hocha rytiřským bez úzkostlivé sentimentality americkou dívku nebojácnou bez přilišné dů- věřivosti. Důvody pro koedukaci jsou v Amerie shrnovány do těchto tří hledisek: 1. Nejdoko- nalejší výchova racy jest jedním z největších ideálů lidstva. 2. Pří koedukaci poznávají se důkladně mužové i ženy v době vážného, ob- sáhlého a závazného studia. 3. Toto vzájemné poznání může se státi pouze tam, kde mladé divky se volně a samostatně pohybují ve spo- lečenském denním styku s mladými muži; jen při takovém denním styku objeví se rysy po- vahy, které by sotva bylo možno seznati za jiných okolností. V Americe studium na koleii neb univer- sitě pociťuje se jako potřeba kulturní existen- ce každé ženy a muže: při tom ovšem nen podmínkou, že by vzdělání tu nabytého musilo býti využito výdělečně. Věděti znamená živoh obohatiti, rozšíříti a zkrásniti, a je lhostejno
spojený stát Amerika
39 article
jestli to vědění učiní někoho docentkou řeč- tiny. latiny, bilologie či literatury. V tomto správnéma skutečně kulturním oceňovati všeho vědění liší se americké ženy velice o žen zejména anglických, které, jak se zdá, dle jejich boje sufražetského, pozbyly na čas správné myšlenkové orientace, jakou maj ženy americké. = Léčení choromyslných radiem. Z L o mdý na, 127 srpna. Na včerejší schůzi mezinárodníh lékařského kongresu referovali francbuzští léka Marchant, Duminicia Cheron o léče ni choromyslných radiem. Pokusy prove- deny byly v ústavů pro choromyslné v Charen- tonu u Paříže. Z 20 nemocných 14 se jich v krátke išnolaog ilačl ne době uzdra vilo. Podnebí vysokých Alp. Minulého roku by- lo tomu 25 roků, co byla na Sonnblicku ve vyso- kých Taurách založena meteorologická observatoř ve výši 3100 m. Z 20letého nepřetržitého pozoro- vání dospělo se k následujícím průměrům: Střední Ilak vzduchu rovná se 520 mm, střední roční teplo- ta + 6.59 C, průměrná rychlost větru 8 vteřinových metrů, průměrná výše srážek 1.8 mm při 20 de- šťových dnech (ostatní dny se sněhem). Průměrné číslo bouří 17, nejvyšší pozorovaná teplota + 1.4 C. nejnižší — 37° C = Neznámá jeskyně objevena. V horním Štyr- sku mezi Johnsbachem a Flitzenbodenem byla ob- jevena velká jeskyně, která ústí do jeskyně, známé okolnímu lidu pode jménem „Zlatá jeskyně“. V té- to „Zlaté jeskyni byla ve stěně objevena asi 1m široká díra, vedoucí do hluboké dutiny. Dutina bude prozkoumána. O „Zlaté jeskyní“ kolují mezi horaly mnohé báje.
Marchant Cheron Flitzenboden Paříž vysoký Alpy horní Štyr mm jít
40 article
Nový baryton. Ředitel vídeňské dvorní ope- ry Gregor objevil v Ostende fenomenální bary- tonový hlas. Večer slyšel z balkonu, jak skvělý baryton zpívá prolog z „Komediantů“. Pátral po nočním zpěváku a objevil, že šťastným majitelem nádherného barytonu je mladý italský číšník, který ho denně obsluhoval v hotelu de 1'Ocenn. V di- vadle byla na rychlo uspořádána zkouška, jejímž výsledkem bylo, že dosavadnímu číšníku zaručena sustentační gáže a prvotřídní pěvecké vzdělání. Hamlet v kinematografu. Z Londýna se oznamuje, že jistá anglická společnost filmová chystá velký film Shakespearova dramatu „Ham- let“. Dánského prince bude hráti proslulý jeho představitel, Forbes Robertson. = Litanle sufražetek. V poslední době stalo se v Londýně několik případů, že sufražetky se svými odznaky šly do některého kostela, když se konaly služby boží a když přišlo na litanie, pod- ložily si svůj text, kterým žádaly ochranu boží pro paní Pankhurstovou. Všady došlo v kostele k vý- tržnostem Stávky v Italii. Z Milána. 11. srpna. (K. k.) Stávka naprosto ochabuje. Pokus rozšiřiti stávku na ostatní průmyslová centra v Italii v pod- statě ztroskotal. — ZŘíma, 12. srpna. Italský dělnický syndikát se pokouší, aby zastřel blamáž, kterou utrpěla dělnická strana organisační milán- ské generální stávky, a aby pohnul italské dělni- ctvo v celém království ke generální stávee. Leč ústřední výbor dělnických komor tyto návrhy co nejrázněji zamítl. — Z Milána, 12. srpna. [K. k.) stávka je skutečné ukončena. Omezuje se téměř jen na závody kovoprůmyslu. Doprava na pouliční dráze byla téměř na všech tratích zahátena, — Z Říma, 12. srpna. IK. k.) Zde není pozorovati příznaků stávky. Všude se pracuje normálně. —
Gregor Shakespearův Forbes Robertson Pankhurstová Ostende Londýn Ham Milán Řím Ica Italia
42 title
Různé zprávy.