ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea3f11f0-8f15-11dd-921d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 78, person 76, work 2, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetj.
2 masthead
V Praze, v úterý 12. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 220.
4 article
la ranní a večerní listy předplácí se V Praze v admainistracit na měsle na čtvrt lsta * dvejí donáškou a měste. na čtvrt lieta- kei ve fllálkách na měale. . 2 K. 80 Poštou na měste. na dvrtietá : . . . K S a dvoji zástlkou na měsla. na dvrt ieta : k Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
K Pošta Praha
5 article Zamžená duha míru! . ..
Zamžená duha míru! . .. Veliké drama balkánské jest dohráno Mír bukurešťský jest dne 10. srpna 1913 podepsán. Radost panuje z něho v Athé- nách, v Bukurešti a snad i v Bělehradě, ale trpký bol v Sofiji a zármutek po ostatním světě slovanském. Těžce pyká národ bulharský neblahou pýchu a panstvíchtivost svého krále Ferdi- nanda Koburga a jeho milců, kteří, nedba- jíce otcovské výstrahy cara Mikuláše, ra- ději proti Srbům a Řekům tasili zbraň, než aby byli svůj spor s nimi o kořisť makedon- skou zůstavili rozhodčímu soudu cara ru- ského, jenž by zajisté byl dopadl pro Bul- harsko příznivěji, než nynější bukurešťský mír, jemuž se delegáti bulharští jen se za- tatými zuby podrobili, a který byl jim diktován — Němci: rumunským králem Karolem Hohenzollerem a německým císařem Vilémem II. Nejbolestněji poziťují Bulhaří, že při- nuceni jsou postoupiti Řekům ne pouze Solun, ale i druhý po Solunu důležitý pří- stav na pobřeží egejském, Kavalu. Ale kdyby za újmu svých vytoužených oblastí najihozápadě, jakož i za ztrátu vlast- ního území na severu, od Silistrie po Ergenu, čili od Dunaje k Černému moři. měli aspoň zajištěnu bohatou náhradu na jihovýchodě, ve slavně a krvavě dobyté Thracii s Lozengradem a Odrinem. Ale Turek před očima celé Evropy roztrh jedva podepsanou mírovou smlouvu lon- dýnskou, jakmile uzřel Bulhary v neštěstí sevřené Rumuny, Řeky a Srby a překročiv smluvenou hranici Enos—Midie, vpadl ve- likou silou Bulharům v týl, aby jim znovu vyrval a sobě přivlastnil celou oblast thraskou až po Drinopol, již prý hodlá po- držeti stůj co stůj a třeba by se celá Evropa stavěla na hlavu.
Srba Řek Němec Hohenzoller Vilém II Turek Bulhar Rumun Bukurešť Bělehrad Mikuláš Silistrie Ergen Dunaj Evropa Drinopol rumunský král
6 article
Ah, ta slavná Evropa! Ta dovedla sice proti malé Černé Hoře svorně a úsi- lovně vypravit velikou smečku svých obr- něnců a strašidelně velkých válečných kři- žáků, aby ji vychvátila dobytý Skadar; ale nyní již přes týden přihlíží za to zsela nečinně jak Turek vrhá 200.000 mužů od Čataldže k Odrinu, jak jej znovu opev- ňuje tureckými děly a jak hrozí dalši vý- pravou 100.000 mužůza pravý břeh Mari- ce. Vše, co posud Evropa proti tomuto vpádu tureckému na poloostrov balkánský učinila, přestává na více méně důtklivých domluvách vyslanců evropských velmocí na Vysoké Portě, na kteréž domluvy dá dnes neb zítra sultánův velkovezír odpověď bez- pečně zhola odmítavou, že národ Osmanů nemůže Drinopole, této starobylé hrobky kalifů, za žádno cenu oželet. Co potom velmoci podniknou, jest u Allaha. Pověsti o výpravě ruského černomořského loďstva válečného k Cařihradu zůstávají do dnes pouhými pověstmi, o výpravě lodí váleč- ných ostatní Evropy k ústí Dardanel není pak teprv slechu. Toliko se proslýchá, že troufají si velmocí západní, Anglie a Fran- cie, zkrotit Turka a vypudit z Odrinu zpát- ky k čáře čataldžské prostým uzavřením mu kapes svých, prostým odepřením mu 50milionové půjčky, o níž se do krajnosti prodlužená vláda osmanská v Paříži av Londýně právě co nejsnažněji uchází. Avšak co nastane, opatří-li si Turek peněz ve světě jinde? Dejme tomu v — Berlíně?... A možnost ta není za silně turkofilského směru politiky Německa ni- kterak vyloučena. Vystoupilať právě této chvíle, při uzavírání míru balkánského německá politika nenadále jako pravý „deus ex machina“ ze zákulisí na jeviště světové, že je z toho sensace světováa největší překvapení ve Vídni.
Turek Fran Evropa Skadar Mari Drinopol Cařihrad Dardanely Anglie Paříž Londýn Berlín Německo Vídeň
7 article
Jak známo, uchýlil se bulharský Ferdinand ve své svrchované tísni svého neštěstí prvotně o záštitu k Vídni a — nebyl tam oslyšán. Diplomacie rakouská našla v srd- ci svém, jež zavřela Srbsku a otevřela Al- bancům, pojednou též místo pro Bulhary Francouzský tisk dokonce tvrdil, že prý by král bulharský nikdy nebyl hrál tak va banque proti Srbsku a Řecku, kdyby nebyl býval povzbuzen k tomu se strany vídeň- ské, kdyby se mu nebylo zejména dostalo z Vídně ubezpečení, že Rumunsko se ne- hne. Když však se vrtkavé štěstí válečné odvrátilo od praporů bulharských, nedali se lační Rumuni nikterak Rakouskem za- držet, přepadli Bulhary v týlu a konec konců byl — bukurešťský mír. Zle odpykali tedy hazardující státníci bulharští své spolehnutí se na pomoc Ra- kouska. Nicméně chtěli ještě do posledni chvíle doufat v pomoc rakouské diploma- cie, že ona nedopustí definitivní spečetění míru, Bulharsko skličujícího, za to ale Srb- sku a Řecku poměrně příznivého. A vskut- ku, oficiosní tisk vídeňský pojednou vydal nové heslo rakouské politiky východní.
Ferdinand Bulhar Rumun Srb Vídeň Srbsko Řecko Rumunsko Rakousko Bulharsko
8 article
Bukurešťský mír nesmí a nemůže míti platnost definitivní, nýbrž musí býti podro- ben revisi velmocí evropských. Stejného náhledu, ovšem z jiných důvodů, bylo též Rusko. A tak již prohlašoval ofi- ciosní tisk vídeňský po celý týden: nechat dopadne bukurešťský mír pro Bulhary sebe hubeněji, za to ale pro Srby, Řeky a Ru- muny sebe tučněji, ničeho to ještě pro bu- doucí mapu Pobalkánska neznamená, ne- boť na ten mír zasedne teprv areopag vel- mocí evropských a obrátí jej na ruby po- dobně, jako r. 1878 stalo se Svatoštěpán- skému míru na evropském kongresu Berlíně. To byla jediná útěcha a naděje, po- slední, kterou dalo Rakousko zdrceným vyslancům bulharským v těžké hodině když nezbylo jim než s chvějící rukou po- depsati bukurešťský mír. Není definitivní je toliko na pápíře, pouhé provisorium.
Bulhar Srba Řek Rusko Berlín Rakousko
9 article
Avšak, nastojte! V tu chvíli- dějinnou dává berlínská diplomacie naschvál uve- řejniti depeše vyměněné po uzavření míru mezí králem rumunským a císařem něme- ckým, z kterých vychází na jevo, že do váznoucího vyjednávání o mír zasáhl s ze- lou svou energií sám císař Vilém II., a to s takým úspěchem, že mu král rumunský co nejvroucněji děkuje za šťastnéa bezpečné uzavření míru. Pro historickou důležitost jich repro- dukujeme zde znovu tyto depeše obou Hohenzollernů. Depeše krále rumun- ského císaři německému: V Bukurešti, 9. srpna. „Po pře- konání značných obtíží a dík Tobě jest uzavření míru zabezpečeno. v tomto pro moji vládu tak významném okamžiku dlí moje myšlenky u Tebea děkuji Ti za důkazy vřelého přátelství a vřelé sympatie, které Jst mi přinesl vstříc v těchto těžkých dobách. Podepsán: Karol. Odpověď císaře německé- ho králi rumuskému: V Berlíně, 9. srpna. „Tvůj dnes od- poledne došlý telegram jest velikou a opravdovou radostí pro mne. Posí- lám Ti svoje upřímné a srdečné blahopřání ke krásnému výsledku, za nějž muse vděčiti nejen Tvůj národ, ale všichni válčící a tím i celá Evropa Tvé mou- dré a v pravdě státnické politice. Jest mi velikým zadostiučiněním, zmi- ňuješ-li se, že jsem přispělk tomu, čeho nyní dosaženo. Všemohoucí Bůh zachovej Tě v milosti ještě dlouho ke blahu země, jejíž nádherný vývoj nyní jako dříve sleduji se srdečným přátelstvím a ob- divem. Raduji se z naší společn činnosti za účelem míru.“ Pode- psán: Vilém.
Vilém II Hohenzollern Karol Vilém Bukurešť Berlín Evropa
10 article
Tak jest dokumentárně dokázáno, kterak německá politika nejen šla r ůzno od politiky vídeňské, ale přímo pracovala proti ní. Zatím co diplomacie rakouská, nemohuc poříditi v Buku- rešti mír po svém přání, jala se jej zlehčo- vati tím, že ho zneuznávala za definitivní a nezměnitelný, nýbrž toliko za pouhý nárys, který musí býti ještě podroben posudku a opravám Evropy. než nabude platnosti konečné — a že ze- jména Rakousku a Rusku vyhražovala právo k revísí takové — pracoval tou do- bou nejvěrnější takto spojenec Rakouska z Berlína přímo k cíli opačné mu aby bukurešťský mír platil pravoplatně ja- ko definitivní rozsouzení a skončení otázky balkánské!!
Evropa Rakousko Rusko Berlín
11 article
Na toto drasticky náhlé a úporne střetnutí se obapolně politiky rakouské a německé na východě evropském poukazuje dnes jak tisk berlínský tak i vídeň- ský jako na událost neobyčejně překva- pující a významnou. Tak na př. dnešní ví- deňská „N. Fr. Pr.“ praví: „Kdežto ra- kousko-uherská monarchie veškeru svou vážnost na to vynaložila, ba mohlo by se skoro říci, vyplýtvala, aby jednotlivé kraje, jež za této války připadly Srbsku nebo Řecku, byly uděleny Bulharsku: něme- ckýcísař naopak celým politickým významem Německa zasazoval se o to, aby mír byl zpečetěn tak, jak jej Rumu nsko navrhlo a provedlo.“ Kdežto rakousko-uherské mocnářství chtělo v souhlase s Ruskem podrobit mín bukurešťský revisi v tom směru, aby K a- vala, přiřknutá nyní Řecku, připadla Bul- harům: císař Vilém v den uzavření míru jmenoval řeckého krále něme- ckým polním maršálkem, čímž chtěl před celou Evropou ukázat, kterak všemi sympatiemi svými trvá na straně Řeků. Rakousko-Uhersko a Německo pra- covaly tedy po celé týdny proti sobě. Ně- mecká politika jasně prozrazuje jak velice ji záleží na Rumunsku, jehož politiku ne- váhá podporovati i proti politice Rakou- ska. A na druhé straně opět vidí se, jal Rumunsko mnohem více lne k Německu než k Rakousku a v Berlíně hledá svoji oporu.
Vilém Řek Francie Srbsko Řecko Bulharsko Německo Rusko Evropa Rakousko Uhersko Rumunsko Berlín
12 title
Po uzavření míru.
13 article Denní rozkaz krále Ferdinanda
Denní rozkaz krále Ferdinanda armádě. Ze Sofíje, 11. srpna. (Ag. tel. bulg.) Krá Ferdinand vydal denní rozkaz armádě. Vzpomíná v něm vítězství, kterých bylo do- byto polním tažením proti Turkům, které skon- čilo úplným vítězstvím bulharských zbraní
Ferdinand Turek
14 article
za jehož průběhu uvedlo bulharské vojsko svou udatností a mužnou kázní svět v úžas poznovu oživilo slávu starých bulharských carů. Denní rozkaz pak pokračuje: Vojácil v okamžiku, kdy chtěli jste se vrátiti do svých domovů, potkalo nás nové neštěsti. Naši spojenci, s nimiž měli jsme určité smlou- vy, nás zradilia chtěli nám vyrvat to, cobylo vykoupeno krví deseti- tisíců bohatýrů. V rozhořčení nad touto věrolomností nemohl celý bulharský národ. od vladaře až k poslednímu sedlákovi a dělní- kovi, smířiti se s tímto lupem. Žádný bulharský vlastenec nemohl se dobrovolněa bez boje vzdáti Bitolje, Ochridy, Dibry, Pri- lepu, Soluna, Sěru a ostatních bulharských území, kde žijí naší soukmenovci. Donucent bývalými spojenci musili jsme proti své vůl znovuzahájiti těžký boj. Byl by býval koruno- ván úspěchem, kdyby celá řada nepřed- vídaných politických okolnost nebyla ochromila naše síly. Jsouce se všech stran ohrožováni, musilijsme po- depsati bukureštský mír, poněvadž naše vlast nebyla s to bojovati se svými pět sousedy, nechtěla-li se vydati nebezpečí, že ztratí vše. Vysíleni a unaveni, ale ne zdo- láni, musilijsme svinouti své slav né prapory pro lepší dny.
Pri Ochrid Dibry Soluna Sěra
15 article
Chrabří vojáci! V okamžiku, kdy opou štím řady vašich bohatýrských pluků, považuj za svou svatou povinnost, projeviti Vám jmé- nem Bulharska své srdečné a hluboké díky za všechny oběti, námahy a utrpení, které jste přestáli za ohromného boje. Nechť bůh vám odplatí za vše, co jste učinili! Dějiny a potomstvo budou souditi, oceňo- vati a zlatými písmenami zaznamenají, jakých zásluh jste si získali o vlast. Přeji vám, abyste se zdrávi vrátili ke svým krbům a s novou si- lou a energií věnovali se svým zaměstnáníe, aby kolem vás rozkvetla svoboda a národn blahobyt. Vypravujte svým dětem a vnukům o udatnosti bulharských vojínů a připr a- vujte je, aby jednoho dne dokon čilislavné dílo, kteréjste započa- li. Na konec se král loučí se svými chrabrým vojáky a milými spolupracovníky.
Bulharsko
16 article
Vliv císaře Viléma na smlouvu bukurešťskou. Z Berlína, 11. srpna. Výměna depeší mez císařem Vilémem, králem Carolem, jakož propůjčení hodnosti polního maršálka králi Konstantinovi vyvolalo v politických a diplo- matických kruzích velký rozruch a z tex t ddepeši se odvozuje, že na revis bukurešťského miru není pomy- šlení. „Tägl. Rundschau“ zpravena byla z vynikajícího diplomatického pramene o vlivu, který měl císař Vilém n uzavření bukurešťské smlouvy. Zmíněný list sděluje: „Vliv císaře Vilé m je značně větší, než veřejnost se domní- vá na základě dosavadních informací. V ny- nější době bylo by ještě předčasno uváděti veškeré podrobnosti, jak císař Vilém zasáhl do bukurešťských vyjednávání. Ale již dne může býti řečeno, že bez jeho zakročení jeho stálé snahy nebylo by dílo míru dokonáno a nebyly by rozpory vyrovnány. Císař v po- sledním týdnu byl zpravován o všech podrob- nostech zástupcem zahraničního úřadu, jenž na rozkaz jeho se nalézal na palubě „Hohen- zollernu“ a zpravoval císáře o všech důleži- tých fasích, dokonce i v noci. Výměna depeší mezi císařem Vilémem a králem Carolem, ja- kož i závěrečná věta bukurešťské mí- rové smlouvy byly zredigovány v nejhor- ším stadiu vyjednávání, kdy zdálo se každým okamžikem, že dílo míru je ohroženo. Vý- znamný obsah depeše byl oběma vládami
Vilém Konstantinos Berlín
17 article
V drobném prodejl ranní čísie o sobě . za s večerní za l Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . l0 večerní lnstráts plati se hetově napřed. Předplacení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., . Tam nacházoji so též redakec, tiskárna a expedln „Národních Llstů“ Rukopisy se nevraceil.
národní Llstus
18 article
ujednán, aby Evropa nebyla v žádných po- chybnostech o slanovisku Německa a Rumun- ska. Když otázka příslušnosti přístavu Kavaly hrozila rozbíti celé mírové konference, obrá- til se císař Vílém přímo na krále Konstantina a doporučoval mu, aby Bulharsku odstoupil okolí Kavaly. Král Konstantin zpravil o tom Venizela a tak v posledním okamžiku byl mír zachráněn. Na revisi bukurešťské mí- rové smlouvy nelze vážně pomýšleti.“ Z Berlina, 11. srpna. Na zdejších směro- datných místech zdůrazněno bylo, že také Italie uznává mírovou smlouvu jako defini- tivní a že tuďž Rakousko-Uhersko jest troj- spolkem v této záležitosti úplně isolováno. M. Z Kolína n. R., 11. srpna. (Zvl. tel. „N. L.“) V berlínském telegramu poznamenává „Köln. Ztg.“ v příčině postavení Německa k bukurešťskému míru, že Německt nemá žádné potřeby bráti účast na evropských pokusech o změnu smlouvy mírové a že jeho stanovisko sdíleno je i jinými mocnostmi. Tím jest postup evropské diplomacie proti bukurešťské mí- rové smlouvě vyloučen. Pokud je třeba k ni souhlasu velmocí, bude Německo spolupůso- biti, aby tento souhlas byl dán. Greyovo blahopřání Majorescovi. Z Bukurešti, 11. srpna. Ministerský před- seda Majorescu obdržel dnes od sira Ed. Greye blahopřejný telegram k uzavření míru. Srbsko děkuje Francii. Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“ oznamuje: Srbský vyslanec vyslovil ministru zahraničních záležitostí Pichonovi dík své vlády za účinnou a věrnou podporu, již Fran- cie neustále během poslední balkánské krise Srbsku poskytovala.
Rumun Vílý Konstantinos Konstantin Venizel Köln Německtoria Greyův Majoresc Havas Pichon Evropa Německo Bulharsko Berlín Rakousko Uhersko Kolín Bukurešť Srbsko Francie Paříž
19 article
Srbské oslavy míru. Z Bělehradu, 11. srpna. (K. k.) U příleži- tosti uzavření míru konaly se dnes dopoledne ve všech chrámech v celé zemi děkovné boho- služby. Bohoslužeb ve zdejší kathedrále zá- častnil se král Petr, princ Jiří, ministři, diplo- matičtí zástupcové spojených států, předno- stové civilních a vojenských úřadů a nadmíru četné obecenstvo. V Sofiji po uzavření míru Ze Sofije, 11. srpna. (Ag. tel. bulg.) Mini- sterská rada usnesla se na demobili- saci armády. Dotyčný úkaz bude bezod- kladně vydán. Dnes dopoledne konány byly kathedrále smuteční bohoslužby za oběti vál- ky a poděkovací bohoslužby za uzavřeni mí- ru. Bohoslužeb v kathedrále zúčastnili se král, královna, ministři, bývalí ministři, hodno- stové a četné obecenstvo. Když opouštěl chrám, byl král živě pozdravován zástupy shromážděnými na kostelním náměstí. Krá vrátil se pěšky do paláce, provázen nesmír- ným množstvím lidu, který po celou cestu či- nil mu nadšené ovace. Bulharské hlasy o míru. Ze Solije, 11. srpna. (Ag. tel. bulg.) Orgán svatého synodu píše: Bukureštská konference mírová se domnívá, že uzavřený mír jest pro- středkem ke zjednání rovnováhy na Balkáně. Konference vyloučila Bulharsko z Makedonie, jejíž bulharské obyvatelstvo zůstane podro- beno Řekům a Srbům. Totořešení můž připraviti jenom novou válku, kte- rá Balkán zatopí krví v době sna velmi blízké. Časopis zabývá se pak ko- mentáři cizozemských časopisů a konstatuje. že podmínkami tohoto míru jsou uspokojeny pouze francouzské časopisy a část ruských mezi nimi „Novoje Vremja“, která vždycky by- la odpůrcem svobody, světla a civilisace. Or- gán národní strany „Mir“ praví, že výsledky osvobozovací války, pro kterou bulharský ná- rod přinesl značné oběti, jsou takové, že vše-
Petr Jiří Řek Srba Bělehrad spojený stát Min kostelní náměstí Balkán Bulharsko Makedonie Or Mira Novoj Vremja
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Statečné ženy lhotecké. V Orlických horách v klínu lesnatých strání po levém břehu divoké Orlice je jedna z těch hor- ských vsí, z nichž ani jediná nepodobá se druhé. Taková nízkost terrainu tu je, že podmiňuje pra- zvláštní stavební ohledy a vyplývá z ní vždy od- lišná tvářnost, vždy něco zvláštního ve vzhledu té které vesnice, tu nalepené po stráních, tu roztrou- šené v údolích a roklinách, jimiž se vzteká, oble- tujíc balvany, pěníc se a podemílajíc břehy, řeka. bohatá ještě pstruhy a vybíravými lipeny.
Orlický hora Orlice
21 article
Červená Lhota existuje pod jiným jménem na mapě. Nelze jen tak beztrestně psáti o statečných ženách jejích, jež v družné své vsi provedly, jak dějiny obce z roku 1905 dokazují, veliký kulturn čin. Nehrajou se tu karty. Nehrajou se tu od čer- vence zmíněného roku, kdy bylo by bývalo došlo k prohře Balášovy Karly. Ano, ona byla cenou. o níž lipalo se kartami, když už starému Balášov dlouhý Petr Kamenáč ulehčil kapsu o řádných pár desetikorun, stržených ve městě. Jsou historie ještě smutnější a vypravují se přece .. V Amberku byl trh a na ten den připravili se Lhotečtí obzvláště. Muži, jako vždy, s tajnými zá- lady. Mnohá koruna pečlivě ukrytá, stěhovala se do onasku. Posvícení, poutě a trhy, tato semeniště venkovských poklesků vyžadovala vždy celého muže, jak na trhu, tak po něm a kráčejíce za do- bytkem, za kárami a trakaři po dlouhých silnicíc kopcovitých a únavných, mrkali na sebe tí vesel chlapíci ve vysokých botách a štruksových kalho- tách, ukazujíce hlavou na své ženy, obtížené nů- Jemi, nachýlené, pevně stoupající a vykřikující hlasy, jež se srážely občas jako třesk vln v moř- ském příboji. Rudé vlňáky žen a tlusté pestré punčochy svítily na bílé silnici a plody jeřabin. dozrávající již pro přelet kvíčal, zapalovaly s v přehršlich. Les zarýval se místy do hlubokýc a rozlehlých panských strnísk a říjnové nebe vi- selo chladně nad putujícími venkovany, selaty dobytkem a drůbeží.
Balášův Karel Petr kamenáč Červená Lhota
22 article
Stará Balášová kráčela za svou dcerou, tlu stou Karolinou, v těžkých starostech. Již o posví cení, před měsícem, nemohla se jaksi dopočítat. Pod žlabem v chlévě, slamou zaházeném, měla schované v starém hliněném hrnku svoje peníz a nebyla by věřila, že úkryt ten, zahražený k všemu ještě cihlou, není dosti bezpečný. Rozkřiko- vala se sice doma, ale její muž, ta potvora, která neznala kromě trochu té práce na poli než půlčík hospodu a karty, chlácholil ji tehdy tím, že se mý- lila při ukládání do své spořítelny. Ale dnes ráno chyběly zas peníze a čert ji vem, nemá-li v tom starý prsty. A v duši klíčilo jí zavilé, černé podezření. V hloučku mužů, táhnoucích za ženami, kráčel starý Baláš, ku podívu flustý a ruměný při pro- stičké stravě orlických vesničanů. Trpěl kýlou nevláčel se ani s trakařem. Šel volně vedle svého druha, starého, věčně zamilovaného vdovce, dlou- hého Petra Kamenáče, jenž hubený a svalnatý.
Karolina Baláš Petro
23 article
Ilačil před sebou vrchovatý trakař tkaných látek, určených pro jeho faktora. Oba měli zas něco za lubem a umlouvali se pro volné chvíle po trhu, jež protahovaly se u mužů lhoteckých někdy dlouho do večera. To byly jejich dny, zavedené tradicía ženy v ty dny trpěly jim mlěky i neřest karbanu i opilství, žel, velmi častého i v ostatních dobách roku. Zouvaly boty přemoženým a ukládaly znave- né do postele s obvyklým kázáním, ale druhého dne nemluvily již o tom. Dělali tak v ty dny i jejich tatíci. Musilo to tak být. Činili tak beztoho jen ti. kteří na to měli. A moci utratit také k vážnosti přispívá . Trh byl výborný a venkované se vraceli s prázdnými vozíky... Jen několik kusů dobytka neprodaného a koupeného šlo s nimi zpět do roze- klaného údolí. Několik mužů zůstalo v městě, mea nimi Baláš a Kamenáč. Většina však šla z města silnící, na které cestou domů byly ještě dvě ho- spody, v nichž nutno se stavěti. „Však je Balái s dlouhým Petrem také nevynechajr“ pravili muži mezi sebou. Tržbu si nesla stará Balášová, přemilající ve své mysli novou ztrátu několik zlatých a jedné pětky. „Ať ji čert vezme, nemá-l v tom starý prsty“ opakovala si. Ale přec, rozra- dostněna jsouc trhem, mu dala na útratu. Byloto zvykem a není radno co měniti. Nepořádek nepří- náší štěstí. — — Odpoledne však byla u Balášů velká vřava Selka počítala tržbu, kterou jí odevzdal muž, ten darebák s prasečíma očima, opilec a karbanik ne- čistál Chyběla jí celá desítka! Proto tak se ztrati s tím dlouhánem šilhavým, který by pak chtěl s vzit jejich Karolinu! Teď za nimi do města ty dvě hodiny nepoběhne. Ale počkej, až přijdeš do- mů! Na žádnou pouť, na žádné posvícení, na žádný trhl Počkej, ty chlape nosatá! — — —
Baláš Petro Balášová
24 article
Balášovi a Petrovi bylo v městě veselo. Se- děli v hospodě u Dohnálků a poroučeli si. Dlouhý Petr se mohl uchechtat. Z chléva devět zlatek a desítka na trhu. A ještě dala tři koruny na útra- tu, bába pitomá... Co chvíli dloubli se s Balášem do boku a řehníce se, mlátili pěstí do stolu. Tak dobře se dlouho nebavili! A tady byl Pepík Rejsků a hrbatý Ovad; hned byli čtyři a karty na stole Malá dává; rozdej Potřel Osm — čtyry — ažo na mnel Veržino seml Sova houká v lesích. Padl výstřel pytláka. J noc, dle měsíce táhne ke dvanácté. Je v úplňku plýtvá svým stříbrem v údolu vsi; cesta snižujícíse od silnice k rozběhlé obci svití jako bílá říčka Orlice húčí, syčí, štěká, ječí, jen od jezu slyšeti je temný, jednotvárný její zvuk Z lesa vynořují se dvě postavy. „Co je to tam je to tam,“ praví větší, kolísajíc. „Kartu mi dáša hned. To bylo tak. Tys řek: Už nemám o co hráta já řek: Vsaď Karolinu. A tys řek: Jak to? A já n to: To je tvá sázka proti té stovce, co jsem dnet dohromady na vás všech vyhrál. Když prohraješ musíš mi dát Karolinu. A ty jsi řek: platí — a mě jsi červené eso a zelenou osmu a já žaludského jedníka ... Vís? Menší klopýtal před ním s hlavou svěšenou
Baláš Petro Dohnálek Petr Rejsek Sova J noc
25 article
„No — vím. Čest je čest. Já nejsem žádný zloděj Slíbil jsem holku, máš ji mit. Ale, co žena? Zastavil se tak, že dlouhý Petr do něho vrazil „No, co by?“ zahulákal Petr uražen. „Co pak ne- jsem onaký člověk? Šenkýřka z Dřevic jen což očima po mně... A chalupu mám pěkně postave- nou a vejdělek nemám nejhorší... Snad ti nejsem špatnej, krucifix? Zastavili se a vyjednávali. Byli již na kraji vesnice a desáté stavení v levo nad silnicí na úbo- čí svahu bylo Balášovo. Psi přibíhali, ale odštěkli si svou výstrahu jen z povinnosti. Poznali svoje li- di. U domku Balášova se cosi hýbalo, ale jinak ve- snice spala, ani krěma neměla světlo v oknech. Shasl rozmrzelý šenkýř. Lhotečtí navraceli se k ve- čeru, vrávorajíce zpití odjinud. Doma utráceli jen posvícení, lumpové a kdyby nebylo křídy, nemohl by poctivý člověk mezi nimi ani existovatl Konečně se dohodli. U sochy sv. Jana stáli, nachýleni k sobě a dali si po hubičce, nastávající tchán se starým zetěm. Plácli si do kšeftu a dlouhý Petr se odlepil od starého Baláše, aby šel napřed na námluvy. Se starou se to musí projednat taky hned. Čert nikdy nespí. Šel napřed a tchán za ním. krek za krokem pomalejí.
Petr Petr urazit Balášův Jan Baláš
26 article
Ale běda! Baláška slyšela všechno. Slyšela znova o svých penězích, že čest je čest a on že není žádný zloděj. O prohře slyšela a o prohrané své doeři Karolině. A tu stála před stavením a z ní bělala se Karolina, která očekávané přivítání ta- Híkovo se strany matčiny nemínila zmeškati. Jed- nou za čas musí mít člověk zábavu a tady ve Lho- tě toho mladá holka mnoho neužíje ... Napřed utíkal dlouhý Petr v záři měsíční. Hla- vu měl vysoko vzhůru, vypínal krk, supaje a vyso- ko zvedal dlouhé své nohy k poskoku. Měl tvrdý klobouk na hlavě, dar od řídícího; ale zbyla mu z něho skoro pouze krempa. Za ním ujížděl starý Baláš, velmi hbitě, přes svou chorobu. A za nimi psi, spíše ze zábavy, neboť chápali, že jde o rodin- né nedorozumění jakési a nemínili se mísiti do úřadního výkonu paní Balášové, jež soplíc a sotva
Karolina Petr Hla Baláš
27 article
dechu popadajíc, volala síru na tu Sodomu a Go- morrhu. Zastavila se již u ohbí cesty, za níž směrem k chalupě Petra Kamenáče mizeli bývalý tcháns bývalý zeť. Neboť paní Balášová dala své veto mrsknuvši koštětem, vyvolávala do noci spravedli- vé své rozhořčení, podporována jsouc bojovnou Karolinou. V ruce třímala nabitou tobolku Petrovu a hned z ní ruče láteříc vyjímala částky, teď ui dobře spočítané okrouhlým obnosem „A ten zbytek si vyzvedni u starosty!“ volal vítězně do noci. „Co teď?“ zastavil se Baláš u Petrovy chalu- py. „Musím jit k tobě spát...“ Petr se zaklinal, ž zítra... nu zítra ...
Petro Balášová Karolina Baláš Petrův Petr Petrov
28 article
„Ale to bude práce s tou portmonkou. vzdychl, Jehaje. A proti všemu právu a spravedlno- sti nedostal vskutku dlouhý Petr ani vyhrané n Balášovi peníze, aní Karolinu. A marně hledal od té doby starý Baláš ve stá- ji peníze. Byly jinde lépe uschovány. Karty, tento starý nástroj dáblův, odsunuly se z dosahu jeho prstů. A nejenom jemu. Tklivé líčení zvířecího skutku otcova, který v sázku dává i dítě své, roze- zlilo dobrě ženy lhotecké tak, že se postavily svor- ně proti neřesti. „Však na tebe pošlu starou Ba- lašku!“ Stačilo to. Ale osvojily si samy ráznost bo- je proti nepleše a pomáhaly si navzájem. Nebot hrálo-li se již, hrál-li jeden, hrál i druhý a pomalu by bylo celé hnízdo pohromadě. Šly tedy korpora- tivně, musilo-li to být. Toť stručná historie původu čestného názve „statečných žen lhosteckých“. Starý Baláš hleděl velmi skroušeně, když mi to jeho žena, nořící nabá svalnatá ramena do pěn necek, vypravovala. Karo- lina byla už provdána do města a dlouhý Petr tan- čil prý tak hbitě na svatebním veselí, jako dovedl utikat ze svých námluv. Jsa neženat, hraje karty s mládenci z města — ale nedá ani do barvičky víe než pětník víso. Vyhraje-li deset korun, pře- stane. „Beztoho by mi to zas mohl někdo sebrat, Louls z Přeštie. bručívá.
Petr Baláš Kara