1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 1l. srpna 1913.
Praha
4
article
ranní n večerní listy
předplácí seo
V Praze v administrack-
na měsle.
Ba čtvrt lata
sK-
* dvojl donáškou
a měsl
na čtvrt leta . . . . 7 K auzlh
ve úHlálkách
na měsle
KNODO
Poštoui
za čtvrt leta . . . . 9 K 60
v dvojí zásílkou
aa měsle.
na čtvrt lota : . . . 1 K
Praha
6
article
Text mírové smlouvy.
Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel
Roumaine.)
Mírová smlouva zní takto:
Mírová smlouva mezi bulharským králem
na jedné straně a králi řeckým, černohor-
ským, rumunským a srbským na druhé
straně:
Prodchnuta přáním, aby byla učiněna pří-
trž nynějšímu válečnému stavu mezi dotyč-
nými zeměmi a přejíce si, aby byl zjednán
pořádek, proniknuta vůlí, aby byl zříze
mír mezi jejich tak dlouho těžce zkoušený-
mi národy, usnesla se jmenovaná Veličen-
stva, uzavříti definitivní mírovou smlouvua
jmenovala za tímto účelem tyto plnomocní-
ky: (následuje seznam mírových zmoc-
něnců).
Poněvadž shoda byla šťastně zjednána
bylo usneseno:
článek I. Mezi králem Bulharůa
ostatními panovníky, jakož i jejich
dědici a nástupci bude zavládati míra
přátelství.
Bukurešť
Bulharů
7
article
Článek II. Dle dodatku 5. ku protokolu
opravená
hranice mezi Rumunskem a Bulhar-
skem
bude vycházeti od Dunaje nad Turtu-
kají abudekončitiuČerného mo-
ře jižně od Ekrene. Jest výslovně
ujednáno, že Bulharsko zruší nejdé-
le za dva roky dosavadní opevnění
Ruščuku, Šumle a v pásmu 20 kilo-
metrů kolkolem Balčiku. Smíšená
komise stanoví během 15 dnů na místě
novou pohraniční čáru a provede
rozdělení statků a majetků, rozdvojených
novou hranicí. V případě různosti názorů
rozhodne rozhodčí soudce v poslední in-
stanci.
článek III. Dle dodatku 9. ku protoko-
lu stanovená
hranice mezi Srbskem a Bulhar-
skem
bude vycházeti od vrchu Partarice na
staré hranici, bude sledovati starou turecko-
bulharskou hranici a rozvodí Vardarua
Strumy, vyjímaje horní údolí Stru-
mice, jež zůstane Srbsku a bude končiti u
bělasického pohoří, kde se připojí
k bulharsko-řecké hranici. Smíšená komise
stanoví během 14 dnů novou pohraniční čá-
ru, provede s výhradou rozhodčího výroku
rozdělení statků a majetků, rozdvojených
novou hranicí.
Článek IV. Otázky, týkající se sta-
rých srbsko-bulharských hra-
nic, budou upraveny dle úmluv, uskuteč-
něných mezi smluvními stranami dle doda-
tečného protokolu.
Článek V. Dle dodatku 9. ku proto-
kolu stanovená
hranice mezi Řeckem a Bulharskem
bude vycházeti od nové srbsko-b ul-
harské hranice, bude probíhati po
hřebenu bělasického pohoří a bude
končiti při ústí řeky Mesty do Egej-
ského moře. Smíšená komise a rozhodčí
výrok jsou stanoveny jako v předcházejí-
cím článku.
Bulhar
Šumle
Rumunsko
Dunaj
Turt
Bulharsko
Ruščuk
Balčik
Srbsko
Řecko
b ulice
Mesta
Egej
údolí Str
8
article
Jest výslovně ujednáno, že
Bulharsko již nyní zříká se všech nároků
na ostrov Krétu.
Článek VI. Hlavní stany jed-
notlivých armád budou vyroz
uměny o podepsání smlouvy.
Bulharská armáda se zavazuje,
již od příštího dne počínaje odzbrojiti.
Vojsko, jež jest posádkou v okupačním pás-
mu některé válčící armády, bude dirigová-
no na některý jiný bod starého bulharského
území a bude se moci vrátiti do svých ob-
vyklých posádek teprve po vyklízení oku-
pačního pásma.
Článek VII. Vyklizení bulharského
území začne okamžitě po demobilisaci
bulharské armády a bude skončeno nejdé-
le do 14 dnů.
Článek VIII. Za okupace bulharského
území podrží armády právo k rekvisicím
za hotové zaplacení. Budou moci volněa
bez náhrady používati železnic k dopravě
vojska a polravin. Nemocní a ranění budou
pod ochranou uvedených armád.
Článek IX. Všichni váleční za-
jatci budou pokud možná brzy navzájem
vráceni. Vlády podají si navzájem soupis
přímých výdajů za ošetřování a vy-
držování válečných zajatců.
Článek X. Nynější smlouva bude bě-
hem 15 dnů nebo možno-li ještě dříve rati-
fikována a výměna ratifikací bude provede-
na v Bukurešti.
Na ověření tohoto připojili zmocněncí
své podpisy a pečetě.
Dáno v Bukurešti, dne 10. srpna
1913.
Bulharsko
Kréta
Bukurešť
9
article
Podepsání smlouvy.
Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.)
Dnešní schůze mírové konference byla zahá-
jena o 10. hod. 15 min. dopoledne. Tajemník
Pissoski přečetl úřadní znění mírové smlou-
vy, jež byla kollationována tajemníky jedno-
tlivých států. Pak byla smlouva v abe-
cedním pořadu podepsána. Toliko
první delegáti jednotlivých delegací připojili
své pečetě na smlouvu. V okamžiku podepsání
smlouvy zvěstovaly pozdravné výstřely n
městských opevněních, že mír jest neodvola-
telně uzavřen. Současně rozezvučely se všech-
ny zvony města a hudební kapely táhly za
zvuků hudby slavnostně ozdobeným městem.
Ministerský předseda Venizelo s ujal
se slova, aby jménem mírové konference vy-
slovil ministerskému předsedovi Majores-
covi jednomyslný dik za jeho nestrannost a
takt a za osvícené rady, udělené delegacímv
jejich zvláštních poradách. Jméno Majorescu,
pravil Venizelos, bude vyslovováno u všech
národů, jimž bukureštská smlouva konečně při-
nesla mír. s hlubokou vděčností a úctou. Čle-
nové konference povstali se svých míst a při-
pravili předsedovi Majorescovi ovaci.
Roa
Majorescu
Venizelos
Bukurešť
10
article
Předseda Majoresc u odpověděl dojat
slovy díků, prohlásiv, že zásluha o zdar mírové
konference přísluší všem delegacím, kterési
svým smířlivým duchem získaly nárok na vděč-
nost svých národů. Řečník konstatoval pak, že
bukureštská konference, jež začala dne 30
července, skončila své práce dne 10. srpna.
urychlivši tyto práce, jež budou civilisaci za-
jisté ke cti.
Na to prohlásil Majorescu úřadní porady
za skončené. Konference sejde se pří-
ští úterý naposledy, aby vyřídila ve-
dlejší formality a aby revidovala závěrečný
protokol, jenž má čislo 12.
Z Bukurešti, 10. srpna. [K. k.) Ministerský
předseda Majorescu pravil v řečí, kterou
pronesl před koncem dnešní schůze mírové
konference: Pánové! Můžeme se rozloučiti s
vědomím, že jsme učinili, co nám bylo mož-
no, abychom hájili zájmy států námi zastou-
pených, a s pocitem, že osobní svazky, jež
jsme navázali za své společné práce, budou
průkopníky dobrých styků, jež se vyvinou
mezi našimi státy. Řeč tuto přijali všichni dele-
gáti s velkou pochvalou.
Tedeum v kathedrále byli přítomni té
královští manželé.
Z Bukureští, 10. srpná. (R. t. a.) V po-
ledne konala se v metropolitní kathedrále
bohoslužba, které se súčastnili členové míro-
vých delegací, ministří, vysocí státní hodno-
stáří a jiné osobnosti.
Majoresc
Majorescu
t . a
Bukurešť
11
article
Mírová hostina v Bukurešti.
Mírová hostina v Bukurešti.
Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) Minister-
ský předseda Majorescu s chotí uspořádal
včera večer na počest delegátů na mírové kon-
ferenci v paláci ministerstva zahraničních zá-
ležitostí hostinu, na niž pozváni byli rumunšt
ministří se svými choťmi, všichni zahraniční
delegáti, personál, pověřený sepisováním pro-
tokolu a vysocí zahraniční funkcionáři. Mini-
sterský předseda Majorescu pronesl pří-
pitek, v němž děkoval za čest, kterou proká-
zali delegáti tím, že přišli do Bukurešti, aby
dokončili v rumunském hlavním městě dílo
míru a pokračoval, že dohoda, jež v tak krát-
ké době byla uskutečněna, a svornost názorů
kterou jsme konstatovali při této příležitosti
značí novou velikou sílu v Evropě. Srbský de-
legát ministerský předseda Pašič poděkoval
ve svém přípitku za blahovolné a pohostinné
přijetí, jehož se dostalo delegátům v rumun-
ském hlavním městě a pravil, že naše pocity
platí především vážené osobě krále Karola.
jehož vznešené cnosti, moudrost a spravedli-
vost povznesly Rumunsko ke kulturnímu stup-
ni a moci, jež je činí prvním politickým čini-
telem na jihovýchodě Evropy. Za slávyplného
panování Jeho Veličenstva získalo si Rumun-
sko nepomijející nároky na vděčnost balkán-
ských národů především svým velkodušným
účastenstvím na díle jejich osvobození a pak
historickou úlohou, kterou právě splnilo co
nejúčinnějším způsobem ve prospěch balkán-
ské rovnováhy, jež položila nové základy pro
budoucí zdar této části Evropy. Projevuji přání,
aby Rumunsko vždy zůstalo v čele národů, jež
zastupujeme, ukazujíc jim cestu pořádku, míru
a pokroku.)
Pašič
Karol
Rumun
Bukurešť
Min
Evropa
Rumunsko
12
article
Výměna listů mezi císařem Vilémem
a králem Karolem.
Z Berlína, 9. srpna. (K. k.) Německý
císař a rumunský král vyměnili si při
uzavření míru tyto telegramy:
V Bukurešti. Po překonání značnýc
obtíží a dík Tobě jest uzavření míru zabez-
pečeno. V tomto pro moji vládu tak význam-
ném okamžiku dlí moje myšlenky u Tebe
děkuji Ti za důkazy vřelého přátelství a vřelé
sympatie, které Jsi mi přínesl vstříc v těchto
těžkých dobách. Podepsán: Karol.
V Berlíně. Tvůj dnes odpoledne došlý
telegram jest velikou a opravdovoů radostí
pro mne. Posílám Ti svoje upřimné a srdečné
blahopřání ke krásnému výsledku, za nějž musí
vděčiti nejen Tvůj národ, ale všichni válčící
a tím i celá Evropa Tvé moudré a v pravdě
státnické politice. Jest mi velikým zadostučí-
něním, zmiňuješ-li se, že jsem přispěl k tomu.
čeho nyní bylo dosaženo. Všemohoucí Bůh za-
vboen ava beletečola Hoi boo
llo
šjt
Vilém
Karol
Hoi
Berlín
Bukurešť
Evropa
13
article
chovej Tě v milosti ještě dlouho ke blahu
země, jejíž nádherný vývoj nyní jako dříve
sledují se srdečným přátelstvím a obdivem.
Raduji se z naší společné činnosti za účelem
míru. Podepsán: Vilém.
V Bukureští. Láskyplná slova v Tvém
srdečném telegramu naplňují mne hrdou
upřímnou vděčností. Jsem šťasten, že mým
zasáhnutím byla učiněna přítrž dlouhé krvavé
válce a že mír byl zabezpečen. Kéž jest nám
nyní dovoleno patřiti s důvěrou do budouc-
nosti a hleděti vstříc delšímu období klidu, aby
nezanikla důvěra ve všech kruzích veřejného
života. Ještě jednou vřelý dik za Tvůj vřelý
zájem a Tvé účinné účastenství. Podepsán
Vilém
Bukurešť
15
article
sgo
Oslava míru v Bělehradě.
Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Za pří-
činou podepsání míru jest město slavnostně
ozdobeno. Jak se proslýchá, bude připraveno
korunnímu princi Alexandrovi, jenž se má
vrátiti během tohoto týdne do Bělehradu.
nadmíru slavnostní uvítání. Armádní velitel-
ství činí již přípravy pro postupné proveden
demobilisace.
Oslava míru v Rumunsku.
Z Bukureští, 10. srpna. (K. k.) O
časného jitra plnily se slavnostně ozdobené
ulice četnými zástupy lidí, kteří vyčkávali
zpáteční jízdu delegátů z ministerstva za-
hraničních záležitostí, kde byl podepsán mír.
Jízda královských manželů a delegací k boho-
službám v metropolitním kostele stala se
triumfálním průvodem. Obecenstvo jásalo
nadšeně vstříc králi a královně, jakož i mini-
sterskému předsedovi Majorescovi. Všeobecná
spokojenost s docíleným výsledkem, jež se
v posledních dnech již opětovně projevila,
ukázala se dnes způsobem velice charakte-
ristickým pro dynastické city obyvatelstva.
Alexandrov
Bělehrad
Rumunsko
Bukurešť
16
article
Vyznamenání mírových delegátů.
Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.)
Král Karol udělil tato vyznamenání: Srb-
skému ministerskému předsedovi P ašičo vi,
jenž již má velkokřiž hvězdy rumunské, svoji
podobiznu s vlastnoručním věnováním, ře-
ckému ministerskému předsedovi Venize-
lovi a černohorskému ministerskému před-
sedovi Vukotičovi velkokříž hvězdy ru-
munské, srbskému delegátu Spalajkovi-
čovi a řeckému delegálu P a n a s o v
velkokříž řádu rumunské koruny. Bulharská
delegace projevila přání, aby vyznamenání
byla propůjčena teprve po obnovení diplo-
matických styků a inauguraci éry srdečnosti
mezi Rnmunskem a Bulharskem.
Bulharské protestní projevy proti bukureštské
mírové smlouvě.
Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) Všechny zdej-
ší spolky a korporace, jakož i vystěhovalci
uprchlíci z Makedonie připravují protestní pro-
jev proti ustanovením bukureštské mírové
smlouvy.
Turci potáhnou na Plovdiv.
Z Kolína n. R., 10. srpna. „Köln. Ztg.
oznamuje z Cařihradu: Enverbej bude co
nejdříve jmenován generálem. Proti míněn
Talaata beje, který si nepřeje dalšího po-
stupu tureckého vojska, jest Enver bej pře-
svědčen, že přišel okamžik postupu na Plov-
div. V tureckých kružích se pro ten přípa
strachují o životy mnoha tisíc Turků, dlících
v bulharském zajetí. Ve zbrojení se usilovně
pokračuje. V Drinopoli jsou dva armádn
sbory, u Čataldže stojí třetí, čtvrtý, přichá-
zející z Malé Asie, jest v tuto dobu ještě u
Cařihradu.
Roa
Karol
Srb
Vukotič
Turek
Köln
Bukurešť
Bulharsko
Sofijá
Makedonie
Plovdiv
Kolín
Cařihrad
Venizl
17
article
V drobném prodejle
ranní číslo o soba
za s
večerni . .. . . sa 4
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo
. . . . . 10n
večerni
. . . o . . 5h
19
article
lnseráty
pratí se hotově napříd.
ředplnceni a inserty přijíma
zdministrace v Marianské ul. , a
Tam necházeji se táž
redakce, tiskárna a expedlce
„Národních Listů“
Eakopisy se novracsj
20
article
Turecko Drinopol nevydá
Z Paříže, 10. srpna. Turecký velvyslanee
v Paříži Rešad paša prohlásil včera mini-
stru zahr. záležitostí Pichonovi jménem
turecké vlády, že Turecko za žádných okol-
ností se Drinopole nevzdá, ani za sebe větší
hospodářské a territoriální koncesse.
Z Paříže, 11. srpna. Turecká armáda v
Thrakii byla sesílena na 400.000 mužů. Mla-
doturci a jejich orgány prohlašují, že Turci
jsou s to hájiti Drinopol naproti všem útokům.
Francouzská lodní demonstrace proti Turecku.
Z Paříže, 10. srpna. Druhé středomořské
loďstvo, jemuž velí viceadmirál Marollesa
které právě konalo cvičení ve střelbě, dostalo
rozkaz, aby cvičení skončilo a bylo připra-
veno k odplutí. V zasvěcených kruzích se fvrdí.
že loďstva má býti použito k demonstraci
proti Turecku, aby povolilo v otázce Drino-
pole.
Černá Hora žádá Nový Pazar od Srbska.
Z Paříže, 10. srpna. „Temps“ se dovídá, že
Černá Hora žádá na odškodnění svých neoby-
čejných ztrát při spojenecké válce sandžak
Nový Pazar s městem Dakovou a Prizrenem.
Srbská vláda je ochotna vyhověti z části to-
muto požadavku, ale města Prizrena se ne-
chce vzdátí. Nedojde-li k dohodě mezi oběma
státy, požádají některou přátelskou mocnosto
rozhodnutí.
ll
Poslední srážka.
Ze Sofije, 9. srpna. (K. k.) Řecké přední
stráže u Etriče překročily prý včera opětně
demarkační čáru a provokovaly Bulhary.
načež došlo k palbě z ručnic, jež si vyžá-
dala na obou stranách několik obětí. Vláda
protestovala pro tento případ u velmocí.
Pichon
Turek
Marollesa
Bulhar
Turecko
Drinopol
Paříž
Drina
Srbsko
Nová Pazar
Dakova
Prizren
Sofijá
21
article
Válečné hrůzy.
Ze Sofíje, 10. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě-
luje dle informací ze spolehlivého pramene: Turci
povraždili všecky muže ve velké bulharské obci
Bulgarkej v kraji kešanském, 500 žen a dětí bylo
odvedeno do Lamsaku na asijském pobřeží Darda-
nel. V Trakii vraždí turecké vojsko všecky starší
Bulhary a donucuje mladé lidi a ženy, které jsou
vláčeny do Malé Asie, násilně přestoupiti k islamu.
Při tom jsou Turci Řeky podporováni. Tlupy baši-
bozuků, podporované pravidelným vojskem, pá-
chají hrozné násilnosti na bulharském obyvatel-
stvu. Obce Babazkej. Mankovo, Jenimahle a jiné
v okresu Ortakej, leží v ssutinách. Starosta v či-
provici v okresu berkovickém sděluje, že od zasta-
vení válečných operací vpadají srbské oddíly po
40 až 50 mužích téměř denně do bulharského úze-
mí a obyvatelstvo drancují a terorisují. V obci Či-
provici. Vlaškoselo a v jejich okolí bylo odvleče-
no mnoho dobytka, deset sedláků bylo Srby násil-
ně odvedeno.
Turek
Babazký
Srba
Sofíje
Malá Asie
Turec
22
article
Blesk do vojska.
Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Jak „Politika“
sděluje, byli v táboře u Vladičina Hanu plukovník
dělostřelectva Bivolarevič a podplukovník
auditor Monirovič bleskem, uhodivším za
bouřky, usmrceni.
Denní rozkaz řecké armádě.
Z Athén, 10. srpna. (K. k.) V denním roz-
kaze, vydaném k důstojníkům, poďdůstojníkům
a vojínům pozemní a námořní branné mocí,
oznamuje král Konstantin podepsání protokolu
o stanovení řecko-bulharských hranic a pro-
jevuje obdiv nad hrdinnými činy řecké ar-
mády.
Návštěva velvyslanců u Sazonova.
Z Petrohradu, 10. srpna. (Spb. Ag.) Ml-
nistr zahraničních záležitostí Sazonov přijal
včera francouzského a anglického velvy-
slance, jakož i rumunského a srbského vy-
slance.
Albánské hranice a otázka ostrovů.
Z Říma, 9. srpna. (K. k.) »Popolo Ro-
mano« píše: Máme důvod souditi, že 1 on-
dýnská velvyslanecká konfe-
Bivolarevič
Konstantin
Sazonov
Bělehrad
Atény
Petrohrad
Řím
Aga
Popolo Ro
24
article
Po ruské železnici.
Po ruské železnici.
Poprvé v Rusku přišel jsem na nádraží: je
jem z Novorosijska do Moskvy. Nezvyklost okol-
sestí upozorňovala na všech stranách. V rohu stoj-
řida ikon — ty zabraňují železničním katastro-
lin, u pokladny stojí žandarm a dbá na pořádek
Cetující dlouhým ohonem táhnou se od okénka
čekajíce pokojně, až na ně přijde řada, aby kou-
pili litek. Žandarm líbezně se usmívá, dává rady.
ochotně odpovídá, tváří se důležitě a starostlivě
jakoby sám každého cestujícího vypravoval a ja-
koby mu záleželo na tom, aby jej co nejlépe vy-
pravil. Občas někomu dobrácky přeje šťastnou ce-
stu. Všichni jsou pokojní a nijak se nerozčilují nad
tim, že úřadník každý lístek vydává pět až deset
minut. Každý stará se o své místo v chonu klidne
a vytrvale. Tu padne vtip na úřadnickou pomalost.
tu otázka kam, kudy a jak dlouho. Jest slyšeti ne-
slýchaně odpovědi na poslední otázku: „Dva dni.“
„Tři noci a dva dni.“ „Šest dní.“ „Ještě půl třetího
dne — jedu již tři dni.“ Již trvalo půl hodiny
třadník ještě nevydal pět lístků. Tu ozve se o-
tázka: „Žandarm, holoubku, řekněte to u vás vždy
tak pomalu?...“ „Ano, ano u nás jinak nelze, vždy
pomalu. Což pak jsou u vás rychlejší?“ Nikdo ne-
odpověděl, znamená, že vše jde obyčejným tem-
pem. Lístky tedy v Rusku vydávají velice po-
nalu.
Ostatně se ukázalo, že kromě pěti obyčejných
lístků úřadník podpisoval vojenský lístek jednomu
pěšákovi, Němci, který hanebně lámal ruštinu.
Armáda neví si s ním rady: z Tiflisu posilají jej do
Voroněže a v Tiflisu nebyl také na prvním místě
Jest to pozoruhodné, že zakořenělá německost u
syna německého kolonisty, který v Rusku odrost
již k vojenské službě, nepodléhá ruskému prostřed
aní do té míry, aby si osvojil ruštinu. Ba jsem
vlyšel, že se našel německý nováček, který myslel
Němec
Rusko
Moskva
Tiflis
Voroněž
25
article
že žije v pruské provincii a že přísahu skládá ně
meckému císaři. Německá výbojnost bývá někdy
až naivní.
Když již stojíme a čekáme celou hodinu, někte
ří se začínají čertiti, ale tak, že jest zřejmo, že
výsledku neočekávají a že se čertí jen pro svou
radost, poněvadž někdy jest třeba durditi se e
láteřiti, aby bylo veseleji.
Tu přicház starší paní se skřipcem, v mužském
klobouku, suchá, malá, ale rázná, po celém vzezře-
ní lze souditi na urputnost. Nestaví se v zákryt
na konec řady. Žandarm k ní mírně: Kde jest vaše
místo?
Ona odsekla: Zde.
Žandarm zasi Já však vidím, že to není zde
račte o tři kroky do zadu! Zde za teho pána.
Paní se skřipcem křičí již, odporuje a nechce
se podrobiti, Žandarm začíná znova: Kam vůbee
jedete?
„Tam a tam“, odpovídá ona.
Tak máte dost času, až za tři hodiny po
jedete.
„Tenhle vlak tam také jede“, pítí se mal
paní
„Správně, ale když jen tam, fak počkejte n
následujíeí vlak“, končí žandarm soudeovsky a s
vážností obrací se s poznámkou: Podivná ženština
— Paní odešla.
Jest mi to divné a ptám se po vysvětlení
Ukázalo se, že náš vlak byl jen pro cestujíc
na delší vzdálenost, cestující z blízka — asi jako
z Prahy do Budějovic — musí čekati, aby těm z da-
leka nepřekáželi.
Usměvavý žandarm ptá se mužíků, kam jedou
a každého druhého posílá od kasy: „Tak co ty tu
děláš? Kliď sel““ Odcházejí pokojně, s úžasným
klidem, čtyři hodiny, den — no to nestojí za řeč.
Praha
Budějovice
26
article
Říkají, že v malém ruskou povahu možno dobře po-
zorovati při „čekání řady“. Na mou věru, jest to
klid. širokost povahy, která nezvykla úzkostlivě
počítati s časem, která i když se čertí, čertí se
pro svoji zábava. ne vztekle a zlobně. Žádná ner-
vosa. Kdo se domohl lístku, obstarává množstv
svých zavazadeli kufr, košík, jeden nebo i více.
krabice, podušky a několik menších balíků a ba-
líčků. Každý pořádný Rus veze sedm, osm věcí
Paničky píští: Opatrně! Zavařeninal Potom třeba
ještě vziti do konvičky kypicí vody na čaj z veli-
kého nádražního samovaru, kolem něhož jest plno
lidí a křiku. Loučící u bufetu vypljejí po rjumee
vodky.
I ve vozech jest pamatováno na potřebu vol-
nosti. Když jste na lavici sám, tak jest obsazena
a jen s vaším dovolením další přisedá a zamlou-
vá sí visuté lože nad vámi. Jest přáno tolik
místa, aby se každý mohl položíti jak dlouhý tal
široký.
Již jedeme. Za nedlouho vlak vjíždí v rovinu.
Cestující se seznamují a vypravují o své cestě, do-
vají se k jejím příčinám a stále větším a větším
podrobnostem a curriculu vitae. Jest třeba se vším
se spřátelití a cítiti se doma, třeba zapomenouti
úzkostlivě pamatovati na čas; vždyť jest tu vše
jedno, nuto jen neumříti: až dojedu, však uvidím
Z počátku prohlížíte si cestující, jejich zava-
zadla, seznamujete se se všemi zbytečnostmí. Hle-
díte z jednoho na druhého, dokud se vám nezdá.
že všechny dávno, snad odjakživa znáte, že vás
náhoda svedla a náhoda rozloučí. Cestující dovedou
se tak přizpůsobovati a stavěti, že vše navzájem
jest jim interesantní a pamětihodné. Pozorně po-
slouchají a s účastí se vyptávají, ať jde o cokoliv.
27
article
Konečně dochází nit rozhovoru, se svým spo-
lečníkem současně se zadiváte z okěnka a mlčky
hledíte na krajinu. Kam jen oko dohlédne, jest
širá, šírá země a na ní žlutá travička.
Ráno po neobyčejně dlouhém spánku, kter
život ve vagoně dovoluje, pohlédnete z okna a tam
zas táž travička, žlutá podzimkem až na sám ob-
zor. Jedete sám a díváte se celé dopoledne na
širou step a nemusíte mysliti na nic, kromě na
žlutou trávu. Vesnice jest viděti zřídka. Chaloupky
jsou nizounké, ulepené z hlíny, s doškovou střechou
nekonečněkráť spravovanou, že se podobá pro
moklému stohu zbytečné slámy. Větrný mlýn toč
se na mírném návrší a ruší jednotvárnost.
Chcete-li, můžete se cítiti odsouzeným. Vzpo-
mněl jsem si, že jest člověku třeba mysliti a uznal
jsem to za nezvratnou pravdu a odhodlal se k to-
mu. Jistě lépe to půjde v leže. Povolil jsem si to.
Tak, příteličku, mysli na něcol Venku jest žlutá
travička, poroučel jsem si. Dobrá, žlutá travička.
Proč jest jí tak mnoho?. Tolik žluté trávy bude
asi jen v Rusku. Zarazil jsem se a uznal, že to
nejsou žádně myšlenky, že jest nutno zabývati se
něčím vyššímo — třeba nějakou ideou. Pravda.
pravda — ideí jest mnoho. Hlupče, to jest nespor-
né. Hledal jsem idejku, která by byla nejvhodnějš
a z těch tisíci tisíc nenapadla mi ani jedna. Tak
jsem myslil asi hodinu o tom, na co mám vůbe
mysliti. V tom povšimnul jsem si jakéhosi čísla na
vagoně: 1771. To jest zajímavá věc. Vskutku po-
zoruhodnál Vždycky se mi přichází setkávati se
s pozoruhodnými čísly s výminečným sestavením
číslic. Hle, myšlenka hodná úvahy! Má to význam?
Chaloupek
Rusko
28
article
Eh, do významu mi nie není. Něco vyššího, kdy-
by to tak znamenalo. Proč chci stále něco vyšší-
ho? Ne, význam žádný! Jestli pak jest venku tra-
vička? Travička byla jako dřív, poznal jsem to na
první pohled.
Na stanici přistoupil student. Dovolil jsem
mu posaditi se naprotí. Usadil se a zadival se ha
mé boty. To mne dopalovalo a umínil jsem si, že
s ním nepromluvím. Beztoho pojede se mnou ještě
víc než pětatřícet hodin. Student vynadíval se do-
sti na mé znamenité boty, vytáhl knížku a dal se
do čtení. Upozornil mě na mou obuv a pátral jsem
proč se jí tak zajímá. Teď, když čte, možno se on
přesvědčiti, není-li roztrhána. Ne, nebyla. Co je
na ní měl? Byla to záhada, která mohla trápiti.
kdyby za to stála. Ku podivu, nic nestojí za úva-
hu, za trápeníl Student přestal čísti, neb se řád-
ky mihotaly. Již se smrákalo, když student pro-
mluvil: „Pil jste čaj?“ Zapomněl jsem, že nepro-
mluvím a řekl zkrátka: „Nepil.“ Student mlčel. Na
nejbližší staníci vzal v čajník vařící vody a zavaři
čaje. Pozval mne. Znamená, že pátral po všemja-
ko já a zpozoroval, že si čajník nevezu. Přijal jsem
a ustrojil s ním společnou hostinu.
Venku byla stále travička, žlutá až na sám
obzor.
Druhý den však ráno objevovaly se již březo-
vé háje i lesy. Se studentem jsme již vykládali ce-
lý den a pili čaj.
Nepil
29
article
Z Moskvy do Varšavy jezdí mnoho židů. Zvlá-
ště kolem Minska jest žid na židu. Z počátku ne-
mohl jsem se vynadívati na některé staré, bradaté.
předčítající a brebendějící ustavičně modlitby, neb
měli svátky. Někteří stáli za portret. Byli to vážní.
starozákonní proroci s dlouhými, šedivými brada-
mi. Tentokrát bylo plno: převládali židé, ale byl
i několik mladých mužíků z tulské gubernie, kteří
jeli na práci se staříkem vůdcem. Mladíci, jimž by-
lo podivné židovské modlení k smíchu, netajili se
tím, Stařík přišel, poznal, čemu se smějí a okřikl
jes „Hoši, nevidíte, že se modlí svému bohu? Ti-
še!“ Ti zmikli jako když utne a byli jako pěna.
Stařík byl vážný, přísný jako nějaký profesor. Tak
jedná tedy mužík, s kterým mnohý ruský inteli-
gent nezná jinak zacházeti, než obhrouble, aby mu
byl srozumitelný.
Nehýbal jsem se se svého místa, abych je ne-
pozbyl. Byl jsem v patře. Díval se na svůj kufr
poněkud se jím zabýval. Náhle vzpomněl jsem si
na číslice — setkávám se jen s výjimečnými. Sku-
tečně: 123451 Ku podivu! Tu jako bych pochy-
boval o hmotnosti svého nevelkého kufru, byl jsem
nucen do něho kopnouti. Udělal jsem to a přesvěd-
čil se, že jest hmota pevná.
židé pode mnou si vypravovali. Hantýrce je-
jich jsem nerozuměl, ale bylo to jistě velmi inter-
esantní a zvláště pěkně podáváno. Jedinému slo-
vu, kterým končilo vypravování, jsem porozuměl.
Bylo to Geld. Všichni opakovali: Geld, ten z hlu-
boka, ten vyšším tonem, ten jaře, onen zvolna
sentimentálně.
Geld
Moskva
Varšava
Minsk