ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea29b530-8f15-11dd-bdc0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 63, org 3, person 36, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pondělí 1l. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 219.
4 article
ranní n večerní listy předplácí seo V Praze v administrack- na měsle. Ba čtvrt lata sK- * dvojl donáškou a měsl na čtvrt leta . . . . 7 K auzlh ve úHlálkách na měsle KNODO Poštoui za čtvrt leta . . . . 9 K 60 v dvojí zásílkou aa měsle. na čtvrt lota : . . . 1 K
Praha
5 article
odepsání míru.
6 article
Text mírové smlouvy. Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) (Ag. tel Roumaine.) Mírová smlouva zní takto: Mírová smlouva mezi bulharským králem na jedné straně a králi řeckým, černohor- ským, rumunským a srbským na druhé straně: Prodchnuta přáním, aby byla učiněna pří- trž nynějšímu válečnému stavu mezi dotyč- nými zeměmi a přejíce si, aby byl zjednán pořádek, proniknuta vůlí, aby byl zříze mír mezi jejich tak dlouho těžce zkoušený- mi národy, usnesla se jmenovaná Veličen- stva, uzavříti definitivní mírovou smlouvua jmenovala za tímto účelem tyto plnomocní- ky: (následuje seznam mírových zmoc- něnců). Poněvadž shoda byla šťastně zjednána bylo usneseno: článek I. Mezi králem Bulharůa ostatními panovníky, jakož i jejich dědici a nástupci bude zavládati míra přátelství.
Bukurešť Bulharů
7 article
Článek II. Dle dodatku 5. ku protokolu opravená hranice mezi Rumunskem a Bulhar- skem bude vycházeti od Dunaje nad Turtu- kají abudekončitiuČerného mo- ře jižně od Ekrene. Jest výslovně ujednáno, že Bulharsko zruší nejdé- le za dva roky dosavadní opevnění Ruščuku, Šumle a v pásmu 20 kilo- metrů kolkolem Balčiku. Smíšená komise stanoví během 15 dnů na místě novou pohraniční čáru a provede rozdělení statků a majetků, rozdvojených novou hranicí. V případě různosti názorů rozhodne rozhodčí soudce v poslední in- stanci. článek III. Dle dodatku 9. ku protoko- lu stanovená hranice mezi Srbskem a Bulhar- skem bude vycházeti od vrchu Partarice na staré hranici, bude sledovati starou turecko- bulharskou hranici a rozvodí Vardarua Strumy, vyjímaje horní údolí Stru- mice, jež zůstane Srbsku a bude končiti u bělasického pohoří, kde se připojí k bulharsko-řecké hranici. Smíšená komise stanoví během 14 dnů novou pohraniční čá- ru, provede s výhradou rozhodčího výroku rozdělení statků a majetků, rozdvojených novou hranicí. Článek IV. Otázky, týkající se sta- rých srbsko-bulharských hra- nic, budou upraveny dle úmluv, uskuteč- něných mezi smluvními stranami dle doda- tečného protokolu. Článek V. Dle dodatku 9. ku proto- kolu stanovená hranice mezi Řeckem a Bulharskem bude vycházeti od nové srbsko-b ul- harské hranice, bude probíhati po hřebenu bělasického pohoří a bude končiti při ústí řeky Mesty do Egej- ského moře. Smíšená komise a rozhodčí výrok jsou stanoveny jako v předcházejí- cím článku.
Bulhar Šumle Rumunsko Dunaj Turt Bulharsko Ruščuk Balčik Srbsko Řecko b ulice Mesta Egej údolí Str
8 article
Jest výslovně ujednáno, že Bulharsko již nyní zříká se všech nároků na ostrov Krétu. Článek VI. Hlavní stany jed- notlivých armád budou vyroz uměny o podepsání smlouvy. Bulharská armáda se zavazuje, již od příštího dne počínaje odzbrojiti. Vojsko, jež jest posádkou v okupačním pás- mu některé válčící armády, bude dirigová- no na některý jiný bod starého bulharského území a bude se moci vrátiti do svých ob- vyklých posádek teprve po vyklízení oku- pačního pásma. Článek VII. Vyklizení bulharského území začne okamžitě po demobilisaci bulharské armády a bude skončeno nejdé- le do 14 dnů. Článek VIII. Za okupace bulharského území podrží armády právo k rekvisicím za hotové zaplacení. Budou moci volněa bez náhrady používati železnic k dopravě vojska a polravin. Nemocní a ranění budou pod ochranou uvedených armád. Článek IX. Všichni váleční za- jatci budou pokud možná brzy navzájem vráceni. Vlády podají si navzájem soupis přímých výdajů za ošetřování a vy- držování válečných zajatců. Článek X. Nynější smlouva bude bě- hem 15 dnů nebo možno-li ještě dříve rati- fikována a výměna ratifikací bude provede- na v Bukurešti. Na ověření tohoto připojili zmocněncí své podpisy a pečetě. Dáno v Bukurešti, dne 10. srpna 1913.
Bulharsko Kréta Bukurešť
9 article
Podepsání smlouvy. Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.) Dnešní schůze mírové konference byla zahá- jena o 10. hod. 15 min. dopoledne. Tajemník Pissoski přečetl úřadní znění mírové smlou- vy, jež byla kollationována tajemníky jedno- tlivých států. Pak byla smlouva v abe- cedním pořadu podepsána. Toliko první delegáti jednotlivých delegací připojili své pečetě na smlouvu. V okamžiku podepsání smlouvy zvěstovaly pozdravné výstřely n městských opevněních, že mír jest neodvola- telně uzavřen. Současně rozezvučely se všech- ny zvony města a hudební kapely táhly za zvuků hudby slavnostně ozdobeným městem. Ministerský předseda Venizelo s ujal se slova, aby jménem mírové konference vy- slovil ministerskému předsedovi Majores- covi jednomyslný dik za jeho nestrannost a takt a za osvícené rady, udělené delegacímv jejich zvláštních poradách. Jméno Majorescu, pravil Venizelos, bude vyslovováno u všech národů, jimž bukureštská smlouva konečně při- nesla mír. s hlubokou vděčností a úctou. Čle- nové konference povstali se svých míst a při- pravili předsedovi Majorescovi ovaci.
Roa Majorescu Venizelos Bukurešť
10 article
Předseda Majoresc u odpověděl dojat slovy díků, prohlásiv, že zásluha o zdar mírové konference přísluší všem delegacím, kterési svým smířlivým duchem získaly nárok na vděč- nost svých národů. Řečník konstatoval pak, že bukureštská konference, jež začala dne 30 července, skončila své práce dne 10. srpna. urychlivši tyto práce, jež budou civilisaci za- jisté ke cti. Na to prohlásil Majorescu úřadní porady za skončené. Konference sejde se pří- ští úterý naposledy, aby vyřídila ve- dlejší formality a aby revidovala závěrečný protokol, jenž má čislo 12. Z Bukurešti, 10. srpna. [K. k.) Ministerský předseda Majorescu pravil v řečí, kterou pronesl před koncem dnešní schůze mírové konference: Pánové! Můžeme se rozloučiti s vědomím, že jsme učinili, co nám bylo mož- no, abychom hájili zájmy států námi zastou- pených, a s pocitem, že osobní svazky, jež jsme navázali za své společné práce, budou průkopníky dobrých styků, jež se vyvinou mezi našimi státy. Řeč tuto přijali všichni dele- gáti s velkou pochvalou. Tedeum v kathedrále byli přítomni té královští manželé. Z Bukureští, 10. srpná. (R. t. a.) V po- ledne konala se v metropolitní kathedrále bohoslužba, které se súčastnili členové míro- vých delegací, ministří, vysocí státní hodno- stáří a jiné osobnosti.
Majoresc Majorescu t . a Bukurešť
11 article Mírová hostina v Bukurešti.
Mírová hostina v Bukurešti. Z Bukurešti, 10. srpna. (K. k.) Minister- ský předseda Majorescu s chotí uspořádal včera večer na počest delegátů na mírové kon- ferenci v paláci ministerstva zahraničních zá- ležitostí hostinu, na niž pozváni byli rumunšt ministří se svými choťmi, všichni zahraniční delegáti, personál, pověřený sepisováním pro- tokolu a vysocí zahraniční funkcionáři. Mini- sterský předseda Majorescu pronesl pří- pitek, v němž děkoval za čest, kterou proká- zali delegáti tím, že přišli do Bukurešti, aby dokončili v rumunském hlavním městě dílo míru a pokračoval, že dohoda, jež v tak krát- ké době byla uskutečněna, a svornost názorů kterou jsme konstatovali při této příležitosti značí novou velikou sílu v Evropě. Srbský de- legát ministerský předseda Pašič poděkoval ve svém přípitku za blahovolné a pohostinné přijetí, jehož se dostalo delegátům v rumun- ském hlavním městě a pravil, že naše pocity platí především vážené osobě krále Karola. jehož vznešené cnosti, moudrost a spravedli- vost povznesly Rumunsko ke kulturnímu stup- ni a moci, jež je činí prvním politickým čini- telem na jihovýchodě Evropy. Za slávyplného panování Jeho Veličenstva získalo si Rumun- sko nepomijející nároky na vděčnost balkán- ských národů především svým velkodušným účastenstvím na díle jejich osvobození a pak historickou úlohou, kterou právě splnilo co nejúčinnějším způsobem ve prospěch balkán- ské rovnováhy, jež položila nové základy pro budoucí zdar této části Evropy. Projevuji přání, aby Rumunsko vždy zůstalo v čele národů, jež zastupujeme, ukazujíc jim cestu pořádku, míru a pokroku.)
Pašič Karol Rumun Bukurešť Min Evropa Rumunsko
12 article
Výměna listů mezi císařem Vilémem a králem Karolem. Z Berlína, 9. srpna. (K. k.) Německý císař a rumunský král vyměnili si při uzavření míru tyto telegramy: V Bukurešti. Po překonání značnýc obtíží a dík Tobě jest uzavření míru zabez- pečeno. V tomto pro moji vládu tak význam- ném okamžiku dlí moje myšlenky u Tebe děkuji Ti za důkazy vřelého přátelství a vřelé sympatie, které Jsi mi přínesl vstříc v těchto těžkých dobách. Podepsán: Karol. V Berlíně. Tvůj dnes odpoledne došlý telegram jest velikou a opravdovoů radostí pro mne. Posílám Ti svoje upřimné a srdečné blahopřání ke krásnému výsledku, za nějž musí vděčiti nejen Tvůj národ, ale všichni válčící a tím i celá Evropa Tvé moudré a v pravdě státnické politice. Jest mi velikým zadostučí- něním, zmiňuješ-li se, že jsem přispěl k tomu. čeho nyní bylo dosaženo. Všemohoucí Bůh za- vboen ava beletečola Hoi boo llo šjt
Vilém Karol Hoi Berlín Bukurešť Evropa
13 article
chovej Tě v milosti ještě dlouho ke blahu země, jejíž nádherný vývoj nyní jako dříve sledují se srdečným přátelstvím a obdivem. Raduji se z naší společné činnosti za účelem míru. Podepsán: Vilém. V Bukureští. Láskyplná slova v Tvém srdečném telegramu naplňují mne hrdou upřímnou vděčností. Jsem šťasten, že mým zasáhnutím byla učiněna přítrž dlouhé krvavé válce a že mír byl zabezpečen. Kéž jest nám nyní dovoleno patřiti s důvěrou do budouc- nosti a hleděti vstříc delšímu období klidu, aby nezanikla důvěra ve všech kruzích veřejného života. Ještě jednou vřelý dik za Tvůj vřelý zájem a Tvé účinné účastenství. Podepsán
Vilém Bukurešť
14 title
Karol.ed en
15 article
sgo Oslava míru v Bělehradě. Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Za pří- činou podepsání míru jest město slavnostně ozdobeno. Jak se proslýchá, bude připraveno korunnímu princi Alexandrovi, jenž se má vrátiti během tohoto týdne do Bělehradu. nadmíru slavnostní uvítání. Armádní velitel- ství činí již přípravy pro postupné proveden demobilisace. Oslava míru v Rumunsku. Z Bukureští, 10. srpna. (K. k.) O časného jitra plnily se slavnostně ozdobené ulice četnými zástupy lidí, kteří vyčkávali zpáteční jízdu delegátů z ministerstva za- hraničních záležitostí, kde byl podepsán mír. Jízda královských manželů a delegací k boho- službám v metropolitním kostele stala se triumfálním průvodem. Obecenstvo jásalo nadšeně vstříc králi a královně, jakož i mini- sterskému předsedovi Majorescovi. Všeobecná spokojenost s docíleným výsledkem, jež se v posledních dnech již opětovně projevila, ukázala se dnes způsobem velice charakte- ristickým pro dynastické city obyvatelstva.
Alexandrov Bělehrad Rumunsko Bukurešť
16 article
Vyznamenání mírových delegátů. Z Bukurešti, 10. srpna. (Ag. tel. Roum.) Král Karol udělil tato vyznamenání: Srb- skému ministerskému předsedovi P ašičo vi, jenž již má velkokřiž hvězdy rumunské, svoji podobiznu s vlastnoručním věnováním, ře- ckému ministerskému předsedovi Venize- lovi a černohorskému ministerskému před- sedovi Vukotičovi velkokříž hvězdy ru- munské, srbskému delegátu Spalajkovi- čovi a řeckému delegálu P a n a s o v velkokříž řádu rumunské koruny. Bulharská delegace projevila přání, aby vyznamenání byla propůjčena teprve po obnovení diplo- matických styků a inauguraci éry srdečnosti mezi Rnmunskem a Bulharskem. Bulharské protestní projevy proti bukureštské mírové smlouvě. Ze Sofije, 10. srpna. (K. k.) Všechny zdej- ší spolky a korporace, jakož i vystěhovalci uprchlíci z Makedonie připravují protestní pro- jev proti ustanovením bukureštské mírové smlouvy. Turci potáhnou na Plovdiv. Z Kolína n. R., 10. srpna. „Köln. Ztg. oznamuje z Cařihradu: Enverbej bude co nejdříve jmenován generálem. Proti míněn Talaata beje, který si nepřeje dalšího po- stupu tureckého vojska, jest Enver bej pře- svědčen, že přišel okamžik postupu na Plov- div. V tureckých kružích se pro ten přípa strachují o životy mnoha tisíc Turků, dlících v bulharském zajetí. Ve zbrojení se usilovně pokračuje. V Drinopoli jsou dva armádn sbory, u Čataldže stojí třetí, čtvrtý, přichá- zející z Malé Asie, jest v tuto dobu ještě u Cařihradu.
Roa Karol Srb Vukotič Turek Köln Bukurešť Bulharsko Sofijá Makedonie Plovdiv Kolín Cařihrad Venizl
17 article
V drobném prodejle ranní číslo o soba za s večerni . .. . . sa 4 Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . . . . . 10n večerni . . . o . . 5h
19 article
lnseráty pratí se hotově napříd. ředplnceni a inserty přijíma zdministrace v Marianské ul. , a Tam necházeji se táž redakce, tiskárna a expedlce „Národních Listů“ Eakopisy se novracsj
20 article
Turecko Drinopol nevydá Z Paříže, 10. srpna. Turecký velvyslanee v Paříži Rešad paša prohlásil včera mini- stru zahr. záležitostí Pichonovi jménem turecké vlády, že Turecko za žádných okol- ností se Drinopole nevzdá, ani za sebe větší hospodářské a territoriální koncesse. Z Paříže, 11. srpna. Turecká armáda v Thrakii byla sesílena na 400.000 mužů. Mla- doturci a jejich orgány prohlašují, že Turci jsou s to hájiti Drinopol naproti všem útokům. Francouzská lodní demonstrace proti Turecku. Z Paříže, 10. srpna. Druhé středomořské loďstvo, jemuž velí viceadmirál Marollesa které právě konalo cvičení ve střelbě, dostalo rozkaz, aby cvičení skončilo a bylo připra- veno k odplutí. V zasvěcených kruzích se fvrdí. že loďstva má býti použito k demonstraci proti Turecku, aby povolilo v otázce Drino- pole. Černá Hora žádá Nový Pazar od Srbska. Z Paříže, 10. srpna. „Temps“ se dovídá, že Černá Hora žádá na odškodnění svých neoby- čejných ztrát při spojenecké válce sandžak Nový Pazar s městem Dakovou a Prizrenem. Srbská vláda je ochotna vyhověti z části to- muto požadavku, ale města Prizrena se ne- chce vzdátí. Nedojde-li k dohodě mezi oběma státy, požádají některou přátelskou mocnosto rozhodnutí. ll Poslední srážka. Ze Sofije, 9. srpna. (K. k.) Řecké přední stráže u Etriče překročily prý včera opětně demarkační čáru a provokovaly Bulhary. načež došlo k palbě z ručnic, jež si vyžá- dala na obou stranách několik obětí. Vláda protestovala pro tento případ u velmocí.
Pichon Turek Marollesa Bulhar Turecko Drinopol Paříž Drina Srbsko Nová Pazar Dakova Prizren Sofijá
21 article
Válečné hrůzy. Ze Sofíje, 10. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě- luje dle informací ze spolehlivého pramene: Turci povraždili všecky muže ve velké bulharské obci Bulgarkej v kraji kešanském, 500 žen a dětí bylo odvedeno do Lamsaku na asijském pobřeží Darda- nel. V Trakii vraždí turecké vojsko všecky starší Bulhary a donucuje mladé lidi a ženy, které jsou vláčeny do Malé Asie, násilně přestoupiti k islamu. Při tom jsou Turci Řeky podporováni. Tlupy baši- bozuků, podporované pravidelným vojskem, pá- chají hrozné násilnosti na bulharském obyvatel- stvu. Obce Babazkej. Mankovo, Jenimahle a jiné v okresu Ortakej, leží v ssutinách. Starosta v či- provici v okresu berkovickém sděluje, že od zasta- vení válečných operací vpadají srbské oddíly po 40 až 50 mužích téměř denně do bulharského úze- mí a obyvatelstvo drancují a terorisují. V obci Či- provici. Vlaškoselo a v jejich okolí bylo odvleče- no mnoho dobytka, deset sedláků bylo Srby násil- ně odvedeno.
Turek Babazký Srba Sofíje Malá Asie Turec
22 article
Blesk do vojska. Z Bělehradu, 10. srpna. (K. k.) Jak „Politika“ sděluje, byli v táboře u Vladičina Hanu plukovník dělostřelectva Bivolarevič a podplukovník auditor Monirovič bleskem, uhodivším za bouřky, usmrceni. Denní rozkaz řecké armádě. Z Athén, 10. srpna. (K. k.) V denním roz- kaze, vydaném k důstojníkům, poďdůstojníkům a vojínům pozemní a námořní branné mocí, oznamuje král Konstantin podepsání protokolu o stanovení řecko-bulharských hranic a pro- jevuje obdiv nad hrdinnými činy řecké ar- mády. Návštěva velvyslanců u Sazonova. Z Petrohradu, 10. srpna. (Spb. Ag.) Ml- nistr zahraničních záležitostí Sazonov přijal včera francouzského a anglického velvy- slance, jakož i rumunského a srbského vy- slance. Albánské hranice a otázka ostrovů. Z Říma, 9. srpna. (K. k.) »Popolo Ro- mano« píše: Máme důvod souditi, že 1 on- dýnská velvyslanecká konfe-
Bivolarevič Konstantin Sazonov Bělehrad Atény Petrohrad Řím Aga Popolo Ro
23 title
FEUILLETON.
24 article Po ruské železnici.
Po ruské železnici. Poprvé v Rusku přišel jsem na nádraží: je jem z Novorosijska do Moskvy. Nezvyklost okol- sestí upozorňovala na všech stranách. V rohu stoj- řida ikon — ty zabraňují železničním katastro- lin, u pokladny stojí žandarm a dbá na pořádek Cetující dlouhým ohonem táhnou se od okénka čekajíce pokojně, až na ně přijde řada, aby kou- pili litek. Žandarm líbezně se usmívá, dává rady. ochotně odpovídá, tváří se důležitě a starostlivě jakoby sám každého cestujícího vypravoval a ja- koby mu záleželo na tom, aby jej co nejlépe vy- pravil. Občas někomu dobrácky přeje šťastnou ce- stu. Všichni jsou pokojní a nijak se nerozčilují nad tim, že úřadník každý lístek vydává pět až deset minut. Každý stará se o své místo v chonu klidne a vytrvale. Tu padne vtip na úřadnickou pomalost. tu otázka kam, kudy a jak dlouho. Jest slyšeti ne- slýchaně odpovědi na poslední otázku: „Dva dni.“ „Tři noci a dva dni.“ „Šest dní.“ „Ještě půl třetího dne — jedu již tři dni.“ Již trvalo půl hodiny třadník ještě nevydal pět lístků. Tu ozve se o- tázka: „Žandarm, holoubku, řekněte to u vás vždy tak pomalu?...“ „Ano, ano u nás jinak nelze, vždy pomalu. Což pak jsou u vás rychlejší?“ Nikdo ne- odpověděl, znamená, že vše jde obyčejným tem- pem. Lístky tedy v Rusku vydávají velice po- nalu. Ostatně se ukázalo, že kromě pěti obyčejných lístků úřadník podpisoval vojenský lístek jednomu pěšákovi, Němci, který hanebně lámal ruštinu. Armáda neví si s ním rady: z Tiflisu posilají jej do Voroněže a v Tiflisu nebyl také na prvním místě Jest to pozoruhodné, že zakořenělá německost u syna německého kolonisty, který v Rusku odrost již k vojenské službě, nepodléhá ruskému prostřed aní do té míry, aby si osvojil ruštinu. Ba jsem vlyšel, že se našel německý nováček, který myslel
Němec Rusko Moskva Tiflis Voroněž
25 article
že žije v pruské provincii a že přísahu skládá ně meckému císaři. Německá výbojnost bývá někdy až naivní. Když již stojíme a čekáme celou hodinu, někte ří se začínají čertiti, ale tak, že jest zřejmo, že výsledku neočekávají a že se čertí jen pro svou radost, poněvadž někdy jest třeba durditi se e láteřiti, aby bylo veseleji. Tu přicház starší paní se skřipcem, v mužském klobouku, suchá, malá, ale rázná, po celém vzezře- ní lze souditi na urputnost. Nestaví se v zákryt na konec řady. Žandarm k ní mírně: Kde jest vaše místo? Ona odsekla: Zde. Žandarm zasi Já však vidím, že to není zde račte o tři kroky do zadu! Zde za teho pána. Paní se skřipcem křičí již, odporuje a nechce se podrobiti, Žandarm začíná znova: Kam vůbee jedete? „Tam a tam“, odpovídá ona. Tak máte dost času, až za tři hodiny po jedete. „Tenhle vlak tam také jede“, pítí se mal paní „Správně, ale když jen tam, fak počkejte n následujíeí vlak“, končí žandarm soudeovsky a s vážností obrací se s poznámkou: Podivná ženština — Paní odešla. Jest mi to divné a ptám se po vysvětlení Ukázalo se, že náš vlak byl jen pro cestujíc na delší vzdálenost, cestující z blízka — asi jako z Prahy do Budějovic — musí čekati, aby těm z da- leka nepřekáželi. Usměvavý žandarm ptá se mužíků, kam jedou a každého druhého posílá od kasy: „Tak co ty tu děláš? Kliď sel““ Odcházejí pokojně, s úžasným klidem, čtyři hodiny, den — no to nestojí za řeč.
Praha Budějovice
26 article
Říkají, že v malém ruskou povahu možno dobře po- zorovati při „čekání řady“. Na mou věru, jest to klid. širokost povahy, která nezvykla úzkostlivě počítati s časem, která i když se čertí, čertí se pro svoji zábava. ne vztekle a zlobně. Žádná ner- vosa. Kdo se domohl lístku, obstarává množstv svých zavazadeli kufr, košík, jeden nebo i více. krabice, podušky a několik menších balíků a ba- líčků. Každý pořádný Rus veze sedm, osm věcí Paničky píští: Opatrně! Zavařeninal Potom třeba ještě vziti do konvičky kypicí vody na čaj z veli- kého nádražního samovaru, kolem něhož jest plno lidí a křiku. Loučící u bufetu vypljejí po rjumee vodky. I ve vozech jest pamatováno na potřebu vol- nosti. Když jste na lavici sám, tak jest obsazena a jen s vaším dovolením další přisedá a zamlou- vá sí visuté lože nad vámi. Jest přáno tolik místa, aby se každý mohl položíti jak dlouhý tal široký. Již jedeme. Za nedlouho vlak vjíždí v rovinu. Cestující se seznamují a vypravují o své cestě, do- vají se k jejím příčinám a stále větším a větším podrobnostem a curriculu vitae. Jest třeba se vším se spřátelití a cítiti se doma, třeba zapomenouti úzkostlivě pamatovati na čas; vždyť jest tu vše jedno, nuto jen neumříti: až dojedu, však uvidím Z počátku prohlížíte si cestující, jejich zava- zadla, seznamujete se se všemi zbytečnostmí. Hle- díte z jednoho na druhého, dokud se vám nezdá. že všechny dávno, snad odjakživa znáte, že vás náhoda svedla a náhoda rozloučí. Cestující dovedou se tak přizpůsobovati a stavěti, že vše navzájem jest jim interesantní a pamětihodné. Pozorně po- slouchají a s účastí se vyptávají, ať jde o cokoliv.
27 article
Konečně dochází nit rozhovoru, se svým spo- lečníkem současně se zadiváte z okěnka a mlčky hledíte na krajinu. Kam jen oko dohlédne, jest širá, šírá země a na ní žlutá travička. Ráno po neobyčejně dlouhém spánku, kter život ve vagoně dovoluje, pohlédnete z okna a tam zas táž travička, žlutá podzimkem až na sám ob- zor. Jedete sám a díváte se celé dopoledne na širou step a nemusíte mysliti na nic, kromě na žlutou trávu. Vesnice jest viděti zřídka. Chaloupky jsou nizounké, ulepené z hlíny, s doškovou střechou nekonečněkráť spravovanou, že se podobá pro moklému stohu zbytečné slámy. Větrný mlýn toč se na mírném návrší a ruší jednotvárnost. Chcete-li, můžete se cítiti odsouzeným. Vzpo- mněl jsem si, že jest člověku třeba mysliti a uznal jsem to za nezvratnou pravdu a odhodlal se k to- mu. Jistě lépe to půjde v leže. Povolil jsem si to. Tak, příteličku, mysli na něcol Venku jest žlutá travička, poroučel jsem si. Dobrá, žlutá travička. Proč jest jí tak mnoho?. Tolik žluté trávy bude asi jen v Rusku. Zarazil jsem se a uznal, že to nejsou žádně myšlenky, že jest nutno zabývati se něčím vyššímo — třeba nějakou ideou. Pravda. pravda — ideí jest mnoho. Hlupče, to jest nespor- né. Hledal jsem idejku, která by byla nejvhodnějš a z těch tisíci tisíc nenapadla mi ani jedna. Tak jsem myslil asi hodinu o tom, na co mám vůbe mysliti. V tom povšimnul jsem si jakéhosi čísla na vagoně: 1771. To jest zajímavá věc. Vskutku po- zoruhodnál Vždycky se mi přichází setkávati se s pozoruhodnými čísly s výminečným sestavením číslic. Hle, myšlenka hodná úvahy! Má to význam?
Chaloupek Rusko
28 article
Eh, do významu mi nie není. Něco vyššího, kdy- by to tak znamenalo. Proč chci stále něco vyšší- ho? Ne, význam žádný! Jestli pak jest venku tra- vička? Travička byla jako dřív, poznal jsem to na první pohled. Na stanici přistoupil student. Dovolil jsem mu posaditi se naprotí. Usadil se a zadival se ha mé boty. To mne dopalovalo a umínil jsem si, že s ním nepromluvím. Beztoho pojede se mnou ještě víc než pětatřícet hodin. Student vynadíval se do- sti na mé znamenité boty, vytáhl knížku a dal se do čtení. Upozornil mě na mou obuv a pátral jsem proč se jí tak zajímá. Teď, když čte, možno se on přesvědčiti, není-li roztrhána. Ne, nebyla. Co je na ní měl? Byla to záhada, která mohla trápiti. kdyby za to stála. Ku podivu, nic nestojí za úva- hu, za trápeníl Student přestal čísti, neb se řád- ky mihotaly. Již se smrákalo, když student pro- mluvil: „Pil jste čaj?“ Zapomněl jsem, že nepro- mluvím a řekl zkrátka: „Nepil.“ Student mlčel. Na nejbližší staníci vzal v čajník vařící vody a zavaři čaje. Pozval mne. Znamená, že pátral po všemja- ko já a zpozoroval, že si čajník nevezu. Přijal jsem a ustrojil s ním společnou hostinu. Venku byla stále travička, žlutá až na sám obzor. Druhý den však ráno objevovaly se již březo- vé háje i lesy. Se studentem jsme již vykládali ce- lý den a pili čaj.
Nepil
29 article
Z Moskvy do Varšavy jezdí mnoho židů. Zvlá- ště kolem Minska jest žid na židu. Z počátku ne- mohl jsem se vynadívati na některé staré, bradaté. předčítající a brebendějící ustavičně modlitby, neb měli svátky. Někteří stáli za portret. Byli to vážní. starozákonní proroci s dlouhými, šedivými brada- mi. Tentokrát bylo plno: převládali židé, ale byl i několik mladých mužíků z tulské gubernie, kteří jeli na práci se staříkem vůdcem. Mladíci, jimž by- lo podivné židovské modlení k smíchu, netajili se tím, Stařík přišel, poznal, čemu se smějí a okřikl jes „Hoši, nevidíte, že se modlí svému bohu? Ti- še!“ Ti zmikli jako když utne a byli jako pěna. Stařík byl vážný, přísný jako nějaký profesor. Tak jedná tedy mužík, s kterým mnohý ruský inteli- gent nezná jinak zacházeti, než obhrouble, aby mu byl srozumitelný. Nehýbal jsem se se svého místa, abych je ne- pozbyl. Byl jsem v patře. Díval se na svůj kufr poněkud se jím zabýval. Náhle vzpomněl jsem si na číslice — setkávám se jen s výjimečnými. Sku- tečně: 123451 Ku podivu! Tu jako bych pochy- boval o hmotnosti svého nevelkého kufru, byl jsem nucen do něho kopnouti. Udělal jsem to a přesvěd- čil se, že jest hmota pevná. židé pode mnou si vypravovali. Hantýrce je- jich jsem nerozuměl, ale bylo to jistě velmi inter- esantní a zvláště pěkně podáváno. Jedinému slo- vu, kterým končilo vypravování, jsem porozuměl. Bylo to Geld. Všichni opakovali: Geld, ten z hlu- boka, ten vyšším tonem, ten jaře, onen zvolna sentimentálně.
Geld Moskva Varšava Minsk