1
article
důstojnickém a ministr doufá, že nedůvěra a
pocity nenávisti opět vymizejí. (Hlučný souhlas
na levici.) Lamazette protestoval proti
tvrzení ministra války, že v důstojnictvu
jsou pocity nenávisti a vytýkal ministru, že
on zavádí do vojska rozkol. (Po-
chvala v pravo.) Na to byla 166 hlasy proti
36 přijata resoluce, v níž se prohlášení mi-
nistrovo schvaluje.
K pohřbu královny anglické.
Z Windsoru, 4. února. (Č.-B.) Závě-
rečné slavnosti pohřební měly průběh velice
důstojný. Král Edvard, císař německý,
vévoda z Connaughtu, králové por-
tugalský a belgický a ostatní knížata
odebrali se pěšky ke vchodu do kaple Al-
bertovy, kdež stála lafeta, střežená eskortou
granátnických gardistů. Když se král s ně-
meckým císařem objevili, vzdali granátníci
česť. Na to byla rakev vynesena z kaple na
lafetu a položen na ni bílý hedvábný rubáš
s královskými odznaky. Na to se hnul prů-
vod za zvuků smutečního pochodu. Za rakví
kráčel král, jemu po boku císař německýa
vévoda z Connaughtu, pak následovala ostatní
knížata a za nimi dámy královského domu
v nejhlubším smutku. Královna vedla za
ruku malého vnuka, prince Edvarda. Když
ve 3 hod. odpol. průvod opustil zámecký
park, vypálilo dělostřelectvo salvy a zvony
se rozezvučely. Průvod odebral se špalírem
vojska do Fragmore, kdež vykonáno pohro-
bení Smuteční bohoslužby řídili biskup
winchesterský a děkan windsorský. O půl4.
vrátili se účastníci do zámku.
Edvard
Al
Windsor
Connaught
2
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Londýna, 5. února. (C.-B.) »Times«
oznamují ze Šanchaje: Poněvadž Belgie získala
čásť koncesse na železniční trať Hankau-Kanton
bez ohledu na výlohy, učinila nyní železničnímu
řediteli Šengoví sdělení o belgickém právu
na střežení trati. Okolnost tu dlužno připsati
vlivům ruským a lze ji pokládati za znamení,
že Rusko se domáhá panství nad celou želez-
niční tratí z Pekina do Kantonu. Šeng pro-
hlašuje, že se odebere v březnu do Pekina, aby
se účastnil revise dosavadních smluv.
Londýn
Belgie
Rusko
Pekina
Times
3
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 4. února. (C.-B.) Lord
Kitchener telegrafuje z Pretorie ze dne
3. t. m.: Generál French, který pronásleduje
Bury na východě, vzal jim 15liberní děloa
nalezl na) cestě důležité části jiného děla,
jež bylo palbou anglického vojska roztrženo.
Na četných místech došlo ke srážkám
Burů s Angličany. Tito mají 16 mrtvýc h.
Z Londýna, 5. února. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje z Kapského města, že se
tam má za to, že Piette Botha s 3000
muži a 7 děly vnikl ze Smithfieldu
do kolonie kapské.
Kitchener
Pretorius
French
Angličan
Tito
Piette Both
Londýn
Bura
Smithfield
Daily Telegraph
4
article
O trůnní řeči
O trůnní řeči
pronáší se zdejší »Bohemie« mimo jiné takto
Práce z hospodářského oboru, ke kterýmž
se tuto parlament volá, jsou vesměs nutnya
jejich provedení je zajisté přáním všech ná-
rodů; avšak při pohledu na všechny ty skvostné
dary, jež se tu slibují, vyniká a kazí nám
všechnu radost myšlenka, že se všech těchto
krásných věcí máme nadíti od sněmovny, která
ani sama sobě neumí pomoci, od sněmovny,
které již volba předsedy působí veliké ne-
snáze.
Co se v trůnní řeči od říšské rady žádá,
poskytlo by na deset let látku pro
namáhavou, napjatou práci sně-
movny dělné a práce chtivé. Náro-
dům ukazuje se tu bonboniera, plná všech
možných sladkých lahůdek, ke kteréž ale,
bohužel, schází klíček. Za takových okolností
nebylo arci nikterak těžko, uspokojiti v hospo-
dářské části trůnní řeči všechny. Slíbilo se
prostě všem všechno. Ba zlomyslní
politikové vypravují, že prováděli odbor-
ní ministři mezi sebou pravé do-
stihy, aby každý do trůnní řeči dostal co
možná mnoho užitečných, do jeho odboru spa-
dajících předloh.
V politické části nebyla už věc tak snadna.
Zde říci někomu něco k libosti značí, dotknouti
se nemile druhého. Zde musila zase jednou řeč
býti k tomu, aby myšlenky zatajila, aby kaž-
dému přesnému stanovisku se vyhnula. Z kaž-
dého slova čte se zrovna úzkost ministerského
předsedy, aby na žádné straně nezpůsobil po
Bohemia
5
article
horšení, aby žádnou stranu nepiobouřil a také
se stranami, na nichž dělnost paglamentu přede-
vším záleží, jakýsi dobrý poměr udržel. Této
snaze, nezavázati se na žádnou stranu, dlužno
přičísti, že vládní projev zrovna v nejdůležitěj-
ších punktech trpí nejasností a mlhavostí,« jež
v německých poslaneckých kruzích trapný dojem
učinila a název »trůnní řeč volné ruky«
mu získala.
Zejmena odstavec, kde se mluví o vyřízení
jazykové otázky, vyzačuje se tak nepro-
niknutelnou dvojsmyslností, že se zdá, jakoby
toto znění bylo vzniklo z úsilí českého ministra
krajana pana Rezka. Mluví se o povinnosti, za-
chovati jednotnost jazyka v určitých sférách, ale
marně hledáme nějaký pokyn, které sféry čili
obory tu jsou míněny. V kruzích německých
poslanců soudí, že trůnní řeč na po-
měru levice k vládě nic nezměnila.
že levice k vládě setrvé v chladné zdrželivosti
a že ji bude posuzpvati jenom dle jejích
skutků.
Marně hledáme místo, kdež by se naznačovalo,
jakými prostředky vláda parla-
ment přiměti chce k tomu, aby svůj
pracovní program aspoň z nejmenší části pro-
vedl a pohřešuje se také appell na strany
k práci ochotné.
6
article
Ohledně odstavce, jenž se týče j a z y ko-
vé otázky, vytýká se v německých poslane-
ckých kruzích, žae si vláda uložila přílišnou
zdrželivost a že schází všeliké poučení, jak
vláda k rozřešení této těžké otázky přikročiti
chce. Nápadnou je také okolnost, že trů nn
řeč silnými slovy nevzpomíná
spolku se sousední německou
říší, což by nyní jistě bylo na místě. Obec-
nou pozornost vzbudilo dále místo trůnní řeči,
kde císař praví, že dal říši »ůstavu ze
svobodné vůle.« V těchto slovech spatřuje
se důrazně pronešené napomenutí, aby si náro-
dové tohoto daru jak náleží vážili.«
Jeden z vůdců německé strany pokrokové
pronesl se k dopisovateli »Bohemie« o trůnní
řeči mimo jiné takto: »Trůnní řeč je především
nápadna svojí nemírnou délkou. Je z ní vidět
snahu, ukázati každému poslanci co možná
blízkou možnost splnění jeho nejvroucnějších
přání a podrážditi takto chuti jednotlivých po-
slanců i celých vrstev obyvatelstva na parla-
mentární práci. Každým způsobem je
v trůnní řeči obsaženo příliš
mnoho; zejmena jsou důležité reformy co
do významu stlačeny tím, že se vedle nich
týmž způsobem podněcují záležitosti zcela ne-
patrné. Obrovská hojnost ohláše-
ných hospodářských oprav a pod-
niků ničí pravděpodobnost, že některé z nich
vůbec budou provedeny. V Rakousku vystřídá
se ještě mnoho vlád, než všechny v trůnní
řeči ohlášené reformy zákonodárnou cestou
budou provedeny. Slibuje se tak mnoho,
že se nejspíše nestane pranie.
Rakousko
Bohemia
7
article
.... Doporučuje-li se v trůnní řeči k upra-
vení jazykové otázky cesta zákonná, jsou s tím
němečtí poslanci docela srozumněni, neboť oni
trvali vždy na tomto stanovisku. Co pak se ně-
mecké státní řeči týče, označuje ji
trůnní řeč tajemným výrazem jakožto »jednot-
nost jazyka v jistých sférách státní správy.« Že
při tom nikde nebylo užito slova »německý«,
nenasvědčuje zrovna, že by vláda příliš dbala
přímosti a jasnosti, kteréž by ve svých projevech
bedliva býti měla. Tak daleko neměla přece
vládní ostýchavost jíti, aby jasně a určitě ne-
označila starý, osvědčený obor platnosti ně-
mecké státní řeči ...« A tak dále. Jak vidno,
tváří se nespokojenými i páni němečtí pokro-
káři, jen že je ta jejich nespokojenost příliš
průhledna.
8
article
Komise pro kanalisování Vltavy a
Labe v Čechách.
Komise pro kanalisování Vltavy a
Labe v Čechách.
Dne 28. ledna t. r. konala se za předsednictví
místodržitele XIII. valná schůze kana-
lisační komise, k níž dostavili se skorem
všichni páni členové a jich náhradníci.
Když schválen byl protokol o poslední plné
schůzi a vyslechnuto presidiální sdělení, byl ko-
misi oznámen výnos ministerstva vnitra ze dne 8. pro-
since 1900 č. 41.220, dle něhož toto ve shodě se zem.
výborem král. českého shledalo, že nutno ve smyslu
stanov komise rozšířiti rozsah působnosti této ko-
mise také na splavnění Vitavy v okrsku
města Prahy, jakož i na zařízení vltav-
ského přístavu v Holešovicících na
přístav dopravní, opatřený náležitým překladištěm
a komunikačními zařízeními, s tíma doložením, že
kompetence komise a její působnost nejprvé omeziti
se má prozatím pouze na přípravná opatření, to
jest na provedení studií a projektních prací, jakož
i na jednání, jež vedla by ke zrealisování zmíněných
projektů.
Komise vzala toto sdělení v zralé, zevrubné
uvážení a po podrobné debatě se usnesla, podjatj
se přikázaných jí prací, při čemž vycházela z před.
pokladu, že jí svého času přenecháno bude také
provedení projektů dle pravidel stanov komise.
Při tomto usnesení bylo pro komisi rozhodujícím
zvláště přání, zmíněnou akci, jejíž význam pro ná-
rodní hospodářství, pro obchod a dopravu se na všech
stranách uznává, podporovati a urychliti.
Vltava
Čechy
Praha
9
article
Komise se tudíž také dále usnesla, dáti vy-
pracování projektů, po případě doplnění hotovéhoa
předloženého již projektu ohledně splavnění Vltavy
z části od Františku ke Karlinu neprodleně předse-
vzíti a po vypracování projektů vyžádati si jejich
schválení.
Dříve nežli tento první nejdůležitější úkol
bude rozřešen, nemůže na další kroky prozatím býti
pomýšleno a učiněna budou tedy pouze ona opa-
tření a konána ona jednání, jež s projektem studiía
s projektem prací jsou v nejužším spojení.
V uvážení toho usnesla se komise, zříditi při
vitavské kanalisaci, jež říditi má kanalisační práce
na Vltavě od Karlina až k Mělníku, zvláštní od-
dělení a opatřiti je již od 1. února t. r. po-
třebnými pracovními silami, aby potřebné předběžné
práce a studie, na jichž základě ku provedení pro-
jektu má býti přikročeno, neodkladně byly zahájeny.
Dalším předmětem porady této plenární schůze
byla zpráva o vnitřní kolaudaci zdýmadls
u Klecan, jakož i vrchní stavební správou
komise vypracovaný stavební program pro rol
1901.
Vzhledem k tomu, že jednotlivá zdýmadla budou
položena dosti osamoceně a vdálena od obcí a že
nastati mohou náhle případy, kdy jezní pomocníci
musí býti ihned při ruce, uvažováno dále
i o ubytování jezních pomocníků na blízku
zdýmadel a vzato na zřetel opatřéní zmíněných pří
bytků dle potřeby.
Když pak byly vzaty v úradu i jednotlivá sdě
lení, byla schůze, trvavší 1/45. hodiny, skončena.
František
Karlin
Vltava
Mělník
Klecany
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němečtí »zrádcové«. Liberecká »Deut-
sche Volkszeitung« zle je rozkacena nad tím,
že v sousední říši jsou rozumní lidé, kteří ger-
mánské vzteklosti zdejších nacionálů nerozumějí.
Nejen že zlosti zuří nad lipskými knihtiskaři,
knihkupci a knihaři, kteří nevyřkli klatbu nad
českým uměním polygrafickým a nad dovednosti
českých knihařův, nýbrž vyspělost jejich naopak
bez obalu uznávají, ale bouří i proti jednotliv-
cům, kteří měli dost odvahy náležitým způso-
bem odbýti germanské šílence, kteří jim
předpisovati chtěli, jak se mají oproti nám
chovati. Jeden z těchto lidí odvážil se to-
tiž kantorovati jistého tamějšího obchodníka,
který k vůli četným českým zákazníkům užívá
ve svém obchodu dvoujazyčných tiskopisů. Na
to dostalo se mu následující odpovědi: »Na
mé německo-české listy přijímací nestěžoval si
dosud žádný rozumný Čechoněmec. Tážem-li se,
kdo vinen nynějšími smutnými poměry v Čechách,
odpověděti musíme, že tací lidé jako jste vy,
rabiáti, kteří rvou se k vůli každé titěrnosti«. . ..
Mimo to prohřešila se strašně na německosti no-
rimberská firma J. Stadelmanna a spol., jež dává
se zastupovati v Čechách — dr. Heroldem. Patrně
vi tato firma, proč tak činí a proč neobrátí se
na některého německého právního přítele.
J Stadelmann
doktor
Herold
Čechy
sche Volkszeitung
11
article
— Němci nespokojeni s vrchním zem-
ským soudem. Němci nejsou spokojeni se sta-
vem věcí ani nyní, kdy provedena do posled-
ního puntíku na i restituce v poměry, jaké zde
panovaly před prohlášením jazykových nařízení
Badenových. Není jim po chuti ani nynější vrchní
president, který na hodnost svou věru nebyl
povolán z vůle naší a následkem našeho přiči-
nění, potom jsou velice rozezleni tím, že i nyní,
po rozdělení senátu při vrchním soudě, nepo-
stupují němečtí soudci dost rychle, naopak, že
prý mnohý sedí dokonce déle, než český aspi-
rant. A ne toliko při vrchním soudě, nýbrži
při nižších instancích v zemi, prý všude samý
Čech, kdežto Němci důsledně se odstrkují. Ju-
stiční správa nechť se tedy vezme buď za nos,
neb ať se pokusí německé soudce ze země vy-
dupat, neboť v soudcovském sboru jich zdo-
statek není, tak že skutečně nic jiného nezbývá,
než Čechy vysílat do německých krajů. Má se
to zrovna tak jako s německými duchovními,
jichž rovněž je nedostatek. Naši spolukrajané
druhého jazyka velice se mýlí, domnívají-li se,
že to snad naše české soudcovské aspiranty
Němec
Badenův
Čo
Čechy